historie výpočetní techniky 1. část
DESCRIPTION
Historie výpočetní techniky 1. část. PRVOHORY Staré výpočetní pomůcky. Staré výpočetní pomůcky. Základem pro počítání je zaznamenávání čísel. V minulosti k tomu sloužily předměty, kam bylo možno dělat zářezy či vruby (kosti, hůlky apod.). Staré výpočetní pomůcky. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
![Page 1: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/1.jpg)
Historie výpočetní techniky 1. část
PRVOHORYStaré výpočetní
pomůcky
![Page 2: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/2.jpg)
Staré výpočetní pomůcky
Základem pro počítání je zaznamenávání čísel. V minulosti k tomu sloužily předměty, kam bylo možno dělat zářezy či vruby (kosti, hůlky apod.)
![Page 3: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/3.jpg)
Staré výpočetní pomůcky
K vlastnímu provádění výpočtů se vruby pro svou stálost nehodí. Proto k počítání od pradávna lidé používali prsty. Jinou výpočetní pomůckou byl abakus - deska, po níž se posouvaly drobné předměty. Později byly tyto předměty navlečeny na tyčku či drát a vzniklo počítadlo.
![Page 4: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/4.jpg)
Staré výpočetní pomůcky
Vznik abakusu je skryt kdesi v šerém dávnověku - snad se objevil někdy před pěti tisíci lety v Malé Asii, odkud se postupem doby rozšířil na východ. Později se abakus objevuje v Řecku a Římě.
Japonci abakus převzali asi v 17. století, pojmenovali ho "soro Ban" a mírně si ho přizpůsobili - má jednadvacet sloupců s jedním korálkem nahoře a čtyřmi dole. Ruská verze abakusu se jmenuje "sčot" a pracuje se systémem deseti korálků v deseti rovnoběžných řadách.
![Page 5: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/5.jpg)
Staré výpočetní pomůcky
Počítadlo nemusí mít u nás obvyklý vzhled. Ve východní Asii se používají počítadla, u nichž některé (barevně odlišené) kuličky platí za pět kuliček obyčejných. V Číně se jim říká süan-pan, v Japonsku soroban (na obrázku).
![Page 6: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/6.jpg)
Staré výpočetní pomůcky
Západní počítadlo - sčot
V Rusku se počítadlo vyvinulo do formy známého sčotu. Ruští obchodníci byli mistry v jeho používání a nebývalo výjimkou, že pokladní sečetla útratu na sčotu a teprve výslednou částku namarkovala do moderní elektronické pokladny.
![Page 7: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/7.jpg)
Historie výpočetní techniky 2. část
DRUHOHORYMechanické
kalkulátory a děrné štítky
![Page 8: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/8.jpg)
Mechanické kalkulátory
Napierovy kostky
![Page 9: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/9.jpg)
Mechanické kalkulátory
Několik revolucí v počítání je spojeno se jménem skotského matematika Johna Napiera (1550 – 1617). Tehdy obvyklý způsob násobení pomocí obdélníkové tabulky zjednodušil vytvořením kostek obsahujících v podobném tvaru násobky jednotlivých čísel. Napierovy kostky se používaly i ve výhodnějším válcovém provedení.
![Page 10: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/10.jpg)
Mechanické kalkulátory
S Napierovým jménem je spojen i epochální objev logaritmů. Protože log(a.b) = log a + log b, dovolují logaritmy převést násobení na mnohem jednodušší sčítání (a dělení na odčítání). Tento způsob počítání usnadnily logaritmické tabulky.
![Page 11: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/11.jpg)
Mechanické kalkulátory
Logaritmy
![Page 12: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/12.jpg)
Mechanické kalkulátory
Logaritmické pravítko
Na myšlence náhrady násobení sčítáním logaritmů je založeno i logaritmické pravítko. Sčítají se na něm úsečky reprezentující čísla na úsecích logaritmické stupnice. Na obrázku je nejstarší dochované logaritmické pravítko z dílny Bissakera.
![Page 13: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/13.jpg)
Mechanické kalkulátory
Sčítačka s posuvným hřebenem
Toto zařízení (často známé pod firemním názvem Comptator, vyráběly je však různé firmy) tvoří přechod mezi jednoduchými výpočetními pomůckami a kalkulačkami. Pomocí jehly se posouval ozubený hřeben a v okénku se tak objevoval výsledek. Vyrábělo se v různých provedeních; některá i s přenosem do vyššího řádu a odečítáním.
![Page 14: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/14.jpg)
Mechanické kalkulátory
Leonardo da Vinci – nejen umělec, ale také vědec a vynálezce – nákres mechanické kalkulačky
Wilhelm Schickard – 1623 – mechanická kalkulačka
![Page 15: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/15.jpg)
Mechanické kalkulátory
Blaise Pascal – vyrobil mechanickou kalkulačku v roce 1642 (ve svých devatenácti letech)
s osmi číselníky se pohybovalo pomocí jehly
byla schopna pouze sčítat a odčítat
![Page 16: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/16.jpg)
Mechanické kalkulátory
Gottfried Wilhelm von Leibniz – v roce 1694 – krokový kalkulátor, který zvládal také násobení, dělení a druhou odmocninu
![Page 17: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/17.jpg)
Mechanické kalkulátory
Thomas de Colmar – 1820 – první hromadně vyráběna a používána kalkulačka
Přístroj byl nazván aritmometr, uměl čtyři základní funkce a používal se až do první světové války
![Page 18: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/18.jpg)
Mechanické kalkulátory
Mechanické kalkulátory (např. kalkulátory značky Merchant, které používaly za druhé světové války američtí vědci pracující na vývoji atomové pumy) se udržely jak ve výrobě, tak i v praxi až do šedesátých let minulého století, kdy byly nahrazeny nejdříve elektrickými kalkulačkami a posléze elektronickými kalkulačkami a počítači.
![Page 19: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/19.jpg)
Využití děrných štítků
Hermann Hollerith, syn německého vystěhovalce, vyvinul v USA elektromagnetický třídící a počítací stroj pro vyhodnocování děrných štítků. Tento způsob komunikace s počítačem použil v roce 1889, když se snažil vyřešit problém, který se ve Spojených státech objevil v souvislosti s pravidelných sčítáním lidu.
![Page 20: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/20.jpg)
Využití děrných štítků
Hollerith využíval jako nosiče dat, která potřeboval zpracovat.
Hollerith uvedl svoji čtečku děrných štítků na trh a dlužno podotknout, že tento systém se používal v podstatě na celém světě i ve druhé polovině 20. století.
![Page 21: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/21.jpg)
Historie výpočetní techniky 3. část
TŘETIHORY
Babbageův analytický stroj
![Page 22: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/22.jpg)
Babbageův analytický stroj
V třetihorách se začíná rozvíjet myšlenka tzv. číslicových počítačových automatů. Jako zdroj energie se používá pára. Tyto stroje se vyznačují značnou složitostí, obrovskými rozměry a velikým množstvím součástek. Zajímavostí je, že zatím není znám ani jediný funkční exemplář.
![Page 23: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/23.jpg)
Babbageův analytický stroj
Charles Babbage - profesor matematiky v Oxfordu – polovina 19. století
Babbage počítal s tím, že by jeho diferenciální stroj měl na ozubeném válci stanoven pevný program, podle kterého by prováděl zadané matematické operace a zároveň by i automaticky tiskl výsledky
![Page 24: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/24.jpg)
Babbageův analytický stroj
vytvořil stroj, který měl univerzální uplatnění a jehož využití nebylo omezeno jenom na určitou oblast
pod názvem analytický stroj tak roku 1848 začal vznikat všeobecně použitelný počítač pracující na mechanické bázi
Jeho koncepce již v podstatě odpovídala běžným počítačům – měl aritmetickou jednotku, paměť, vstupní jednotku a tiskárnu. Program však nebyl uložen v paměti, ale čten zvláštním snímačem. Přestože nebyl nikdy plně realizován, předběhl tehdejší dobu nejméně o 100 let a je považován za první univerzální počítač.
![Page 25: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/25.jpg)
Babbageův analytický stroj
![Page 26: Historie výpočetní techniky 1. část](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061509/56814481550346895db117d6/html5/thumbnails/26.jpg)
Babbageův analytický stroj
Nejbližším matematikovým spolupracovníkem přitom byla kupodivu žena, v té době věc naprosto nevídaná a málem nepředstavitelná. Byla jí dcera anglického básníka lorda Gordona Byrona Augusta Ada, kněžna z Lovelace.
Stala se tak první ženou - programátorkou
na počest táto výjimečné ženy pojmenovalo americké Ministerstvo obrany nový programovací jazyk ADA.