HENRI FAYOL

Vypracovaly: Karolína Dutá, Veronika Marešová

HENRI FAYOL

* 29. července 1841 Istanbul

† 19. listopadu 1925 Paříž

francouzský neoklasický

ekonom a teoretik

spolu s Frederickem W.

Taylorem pokládán za otce

moderního managementu

HENRI FAYOL

absolvoval důlní akademii v St. Etienne (École

des Mines de Saint-Étienne) roku 1860

kariéru začal jako báňský inženýr u důlní

společnosti Compagnie de Commentry-

Fourchambeau-Decazeville, kde se nakonec stal

ředitelem (1888 - 1918)

nejdříve praktik managementu v průmyslu,

později přednášející na vysoké škole, významně

ovlivnil teorii i praxi managementu svým

funkčním přístupem.

HENRI FAYOL

Henri Fayol byl v podstatě první, kdo definoval management. Na základě vlastních bohatých zkušeností stanovil, že management má 5 hlavních funkcí:

1. Předvídání a plánování

2. Organizování

3. Přikazování

4. Koordinování

5. Kontrolování

Uvedené prvky jsou přirozené, logicky na sebe navazují a dohromady představují to, pod čím rozumíme řízení.

1. Předvídání a plánování

- smyslem této činnosti je odhadnout budoucnost a navrhnout plán opatření, stanovit cíle a způsob jejich dosažení

2. Organizování

- vytvoření podnikové struktury, určení odpovědností, seskupování

pracovníků do oddělení či divizí a určení organizačních vztahů

3. Přikazování

- udržovat personál v pohybu; efektivně vést lidi tak, aby organizace dosahovala svých cílů; důležitá je schopnost motivovat lidi

4. Koordinování

- harmonizace všech činností, které mají organizaci usnadnit úspěch; hlavním koordinačním mechanismem je komunikace; nutno brát v úvahu přerozdělování pravomocí a odpovědnosti v rámci organizace

5. Kontrolování

- je součást vyhodnocení řízení; je potřeba dohlédnout na to, že se vše děje v souladu s pravidly a příkazy; správa informací, srovnání činností pracovníků, měření výkonu

FAYOLISMUS

Fayol nepovažoval správu za výsadu vlastníka či

ředitele, ale za funkci rozvrženou ve společenském

organismu podniku mezi ředitele a ostatní

zaměstnance ve stupni odpovídajícím jejich

pracovnímu zařazení v podniku.

Uplatňování fayolismu vedlo ke zvyšování

efektivnosti řízení podniků a k maximalizaci zisků.

Fayolova koncepce spravování byla založena hlavně

na jeho osobních zkušenostech s vedením.

Ve své knize „Administration industrielle et générale“

(česky „Obecný a průmyslový management“ - vydána

1916) definoval 14 klíčových principů

managementu, většinou platných dodnes:

1. DĚLBA PRÁCE

- specializace pracovníků povzbuzuje neustálé zlepšování schopností

a vylepšování metod práce

2. AUTORITA

- právo dávat příkazy a moc vyžadovat poslušnost

3. PRACOVNÍ DISCIPLÍNA

- nesmí docházet k uvolňování nebo změkčování daných pravidel

4. JEDNOTA PŘIKAZOVÁNÍ

- každý zaměstnanec má jasně určeného jednoho nadřízeného

5. JEDNOTA ŘÍZENÍ

- vedoucí vytvoří jednotný plán, v němž bude každý pracovník hrát

svou roli

6. PODŘÍZENOST OSOBNÍCH ZÁJMŮ KU PROSPĚCHU CELKU

- na pracovišti musí být sledovány pouze pracovní zájmy kolektivu

7. ODMĚŇOVÁNÍ

- zaměstnanci musí dostávat odpovídající ohodnocení

8. CENTRALIZACE

- upevnění manažerských funkcí, rozhodnutí jsou tvořeny odshora

9. HIERARCHICKÁ LINIE ŘÍZENÍ

- linie příkazů běží shora dolů, jako v armádě

10. POŘÁDEK

- veškerý personál a materiál má předepsané místo a musí na něm

zůstat

11. ROVNOST

- se všemi zaměstnanci musí být zacházeno jako s rovnocennými

12. STABILITA PERSONÁLU

- žádoucí je co nejmenší obměna personálu; doživotní zaměstnání

pro výborné zaměstnance

13. INICIATIVA

- vymyslet plán a udělat vše potřebné k jeho uskutečnění

14. MORÁLKA KOLEKTIVU

- mezi personálem má panovat soudržnost a harmonie

HENRI FAYOL VS. HENRY MINTZBERG

„Co má dělat manažer?“ „Jak to má manažer dělat?“

- funkční přístup - model rolí

MANAŽERSKÉ ROLE Mintzberg uvádí, že manažeři svůj disponibilní čas věnují deseti různým rolím, které rozdělil do tří skupin dle předmětu aktivity:

Interpersonální aktivity:

Reprezentant - reprezentovat organizace navenek

Spojovatel - komunikační centrum, spojování všech podstatných informací

Vedoucí - motivace lidí, uvádí do souladu potřeby jednotlivců a organizace

Informační aktivity:

Monitor - musí vybudovat a provozovat informační systémy

Šiřitel - poskytovat zaměstnancům informace důležité pro jejich práci

Mluvčí - tok informací z organizace do vnějšího světa

Rozhodovací aktivity:

Iniciátor - rozhoduje o změnách, pověřuje zaměstnance novými aktivitami

Krizový manažer - učinit opatření k nápravě při nesprávném fungování

Distributor zdrojů - rozhodování o kvantitě a kvalitě zdrojů: peněz, lidí, času

Vyjednavatel - kam až se dá při vyjednávání zajít (důležité pro interpersonální aktivity)

DĚKUJEME ZA POZORNOST