Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Geografie místního regionu

Geologický vývoj

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Obsah

Geologický přehled

• Území okresu• Paleozoikum• Mezozoikum• Terciér• Kvartér

• Hranický kras• Paleozoikum• Mezozoikum• Terciér• Kvartér

2

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Úvod

Geologická stavba okresu Přerov a Hranického krasu je velmi pestrá, jedná se o výsledek dlouhodobého geologického vývoje (přibližně 500 mil.let).

Různorodost je způsobena tím, že dané území se rozkládá na styku Českého masívu a Západních Karpat.

Geologická stavba má vliv na rozmístění ekonomických aktivit regionu (těžba surovin, rozmístění průmyslu, poddolovaná území, ochrana krajiny atd.).

3

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Geologický přehled

4

ObdobíTrvání

v mil. let

PrahoryArchaikum

4 0002 500

StarohoryProterozoikum

2 500 545

PrvohoryPaleozoikum

545 230

kambrium, ordovik, silur,devon, karbon, perm

DruhohoryMezozoikum

230 65

trias, jura, křída

TřetihoryTerciér

65 2

paleogénneogén

ČtvrtohoryKvartér

2

pleistocénholocén

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Paleozoikum V období devonu je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se zde vápnité schránky odumřelých mořských živočichů → vápence, později je moře hlubší a sedimentují slepence, droby a břidlice. Tyto horniny jsou hercynským vrásněním vyzdviženy a v místech dnešní Moravské brány vzniká vrásové pohoří, které je součástí Českého masivu. Ke konci prvohor dochází k erozi.

Český masív

Opuštěný břidlicový lom v Olšovci

5

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

MezozoikumObdobí klidné, bez vrásnění, v místech dnešní Moravské

brány se nachází souš. Oblast Českého masivu intenzivně

eroduje, dochází k transportu materiálu a území se

zarovnává do podoby zarovnaných plošin. Střídáním

různých druhů klimatu dochází ke vzniku tropického

krasového reliéfu u Hranic (období křídy). Na konci období

má území charakter mírně vyklenuté plošiny.

Moře

SedimentyČeský masiv

6

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Terciér

V terciéru dochází vlivem Alpínského vrásnění k

vrásnění Karpat . Směrem k Českému masivu jsou

nasouvány příkrovy Karpat, které způsobují velký tlak.

Vlivem tlaku dochází ke vzniků zlomů podle kterých se

Český masiv rozděluje na jednotlivé kry.

7

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Terciér

Moravská brána vniká poklesem jedné z ker mezi

Oderskými vrchy a Maleníkem. Kra má zarovnaný

povrch.

8

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

TerciérPokles kry Moravské brány je hlubší než hladina moře,

proto je Moravská brána zalita třetihorním mořem na

období 1 mil.let (před 17 mil.lety). Oderské vrchy jsou

pobřežím, vrcholy mogotů a kra Maleníku zatopeny

nejsou.

9

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

TerciérPo ústupu moře je zde velké množství usazenin (štěrky,

písky, jíly). Po ústupu moře končí nasouvání příkrovů

Karpat tvořené flyšem (střídající se vrstvy pískovců a

jílovců). Z příkrovů vzniká Podbeskydská pahorkatina.

Mogota –Velká Kobylanka

10

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Terciér Koncem třetihor je povrch Moravské brány okolí

značně podobný dnešnímu. Vytváří se říční síť - řeka

Bečva si proráží cestu krou Maleníku

(dříve směr na Valašskou Bystřici).

11

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

KvartérVe čtvrtohorách vznikají údolí dnešních potoků a řek,

návěje spraší v Moravské bráně a vývěry teplých

minerálních pramenů. Vznikají krasové jevy u Hranic.

Kra Maleníku se pohybovala a pohybuje se i dnes

řádově mm za rok

a jedná se o jeden

z největších pohybů

zemské kůry v ČR.

Vápencový lom12

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras území - několik set metrů mocné a několik desítek km2 rozlehlé

území - prvohorních (devonských) vápenců

území – kde větší část je pohřbena pod vrstvami mladších

sedimentů

území - kde na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy

území – na jehož vývoji se podílely povrchové a atmosférické vody

a zároveň i vydatné prameny teplých minerálních vod,

vystupujících podél geologických zlomů z velkých hloubek

území - s unikátním termálním krasem s nejhlubší propastí v ČR a

s našimi největšími aragonitovými jeskyněmi.

území – kde je zdokumentováno 31 jeskyní a propastí

13

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras - mezozoikum

V Paleozoiku (devonu) je v místech dnešní Moravské brány moře. Z

počátku je mělké a usazují se v něm vápence .

V druhohorách je v okolí Moravské brány vlhké tropické podnebí a

vlivem exogenních činitelů dochází k erozi vápenců u Hranic. Vzniká

velmi členitý povrch. Vznikají vyvýšeniny zvané mogoty a sníženiny.

14

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras - terciér

V období neogénu v terciéru je povrch vápenců zaplaven mořem

na krátké období asi na 1 mil. let (v období před 17 mil. lety).

15

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras - terciér

Po ústupu moře jsou sníženiny bývalého povrchu vyplněny

mořskými usazeninami (štěrky, písky, slíny, jíly atd.). V

současnosti v oblasti Přerova cca 900 m, v oblasti Hranic a Teplic

se jedná o vrstvy mocné asi 80 m. Hranický kras je „pohřben“ pod

vrstvou sedimentů.

Zbrašovské aragonitové jeskyně16

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras - terciérZ nitra Země začínají vyvěrat podél zlomů a puklin vlivem

alpinského vrásnění a vulkanické činnosti na Bruntálsku teplé

minerální prameny rozrušující vápence a ve vápencích vznikají

dutiny - jeskynní systémy (Zbrašovské aragonitové jeskyně).

Hranická propast na nejaktivnější puklině byla rozpouštěna

odzdola minerální vodou a následným propadem

stropu pukliny, proto její hloubka může kopírovat

mocnost vápenců tj. asi 900 m.

Hranická propast

17

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

Hranický kras - kvartér

Dochází k erozi a transportu sedimentů a na povrch vystupují ve

větší míře vrcholky mogotů - Hůrka, Velká Kobylanka, Malá

Kobylanka, U Kostelíčka, Zbrašov.

Nejvíce materiálu je odneseno právě řekou Bečvou v jejím okolí.

Pokračuje krasovění.

Dotváří se říční síť do současné podoby.

Kontinentální ledovce zde nezasahují.

Mogota –Velká Kobylanka

18

Příro

dní v

ědy

mod

erně

a in

tera

ktivn

ě©

Gym

názi

um H

rani

ce, Z

boro

vská

293

ZdrojePoužitá literatura:HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN 80-239-8326-8.NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno ZNÁMÉ.VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN 978-80-244-1696-0.

Foto a schémata: Mgr. Ivo Macháček

19