FytogeografieMalého Kavkazu a Pontských hor

Petr Blažek, Markéta Hrežíková, Jarka Kubešová

Flóra

• Střet fytogeografických regionů – pontický – íránsko-turanský – (sub)mediteránní

Flóra

• Floroelementy: – íránsko-turanské

(Inula rhizocephala) – hyrkánské

(Pterocarya fraxinifolia) – euxinské

(Ilex colchica) – mediteránní

(Pinus brutia)

Flóradalší vlivy

• glaciální refugia– nikdy nedošlok úplnému zalednění

• intenzivní pastva– druhy odolné pastvě(bezlodyžné, chlupaté, trnité, aromatické, jedovaté)

• vápnité půdy

Diverzita a EndemismusTurecko

• 9200 druhů, 30% endemitů• vyšší zastoupení druhů

suchomilných a odolných pastvě• centrum rozšíření rodu Verbascum, 80% endemitů

Diverzita a EndemismusKavkaz a Zakavkazsko

• 6350 druhů, 25% endemitů• 4000 druhů v každém státě (v Gruzii polovina vodních)• endemity jsou hlavně z velkých rodů

CousiniaCentaureaTragopogonAcantholimon

CousiniaAcantholimon

Diverzita a EndemismusKavkaz a Zakavkazsko

• 17 endemických rodů– 3 zasahujíi do Turecka

Grossheimia

Gadellia

Kemulariella

VegetaceTurecko

• pobřeží Černého moře vlhké– níže lesy s habrem a kaštanovníkem– výše lesy s bukem a jedlí

• okolo Pontského hřebenevelmi vlhké– subtropické vždyzelené lesy– čajové plantáže

• jižněji srážkový stín– lesy s jedlí a borovicí– aridní vegetace– slaniska

VegetaceKavkaz a Zakavkazsko

• hřebeny Kavkazů – alpinská vegetace• vlhký západ – lesní vegetace• suchý východ – aridní vegetace

Jednotlivé vegetační formace• vlhký západ – výškové stupně podobné našim

– mokřadní a bažinné lesy– hygrofilní termofilní opadavé lesy– dubohabřiny– bučiny– smrkojedliny– subalpínská veg.– alpínská veg.

Jednotlivé vegetační formace• suchý východ – výškové stupně odlišné od našich

– pouště, polopouště, slaniska– xerofytní jehličnaté lesy a křoviny– kavylové stepi– dubohabřiny– bučiny– subalpínská veg.– alpínská veg.

Jednotlivé vegetační formace• kam pojedeme

T – mokřadní a bažinné lesyH – hygro- a termofilní opadavé lesyF7 – dubohabřinyF6 – bučiny

D9 – smrkojedlinyC3 – subalpínská veg.M – stepi

PolopouštěPÍSEČNÁ – výskyt v ploškách na araratské pláni (tam nepojedem…)

PELYŇKOVÁ - běžná v jižním Zakavkazí (900-1400 m n. m.) - slabě erodované kopce na vulkanických horninách (vinohrady, meruňky, jabloně, …) - hlavně Artemisia fragrans (vůně po kafru), divizny, …

SÁDROVCOVO -JÍLOVITÁ – unikátní formace rostlin – hlavně jednoleté trávy Halanthium, Eremopyrum, Aegilops, Boissiera, Poa, Amberboa, … třetihorní sádrovcovo-jílovité karbonátové půdy, s příměsí oxidů Fe a Mn přirozená obilná pole (přes 300 druhů na 90 ha, hl. pšenice) – materiál pro šlechtění

Artemisia + Verbascum Tulipa biflora

Poa bulbosa

Aegilops sp.

PolopouštěSLANÁ – nižší polohy (500-900 m n. m.)

druhy dobrými indikátory stupně salinity, hlavně merlíkovité

- vyšší salinita: Halostachys caspica, Bienertia cycloptera, Salicornia europaea , Tamarix octandra

- nižší salinita: Salsola dendroides

Halostachys caspicaBienertia cycloptera

Salicornia europaea

FryganaŘídká vegetace – nízké polštářovité a trnité křoviny, 900-1500 m n. m.

Vysoké teploty + sucho + chudé kamenité vápence nebo silikáty

Často je výsledkem degradace macchie nebo lesa

Polštáře tvoří : Astragalus, Centaurea, Onobrychis, Acantholimon, …

Časté cibuloviny (Iris, Gladiolus, Muscari, Gagea, Fritillaria)

Různé typy frygany – např. dominují dřevité keříčky Astragalus sekce Tragacantha

(= „tragakantová vegetace“)

Rostliny s vysokým obsahem aromatických látek léčiva, koření

snadný vznik požárů

Onobrychis cornuta Fritillaria curdicaAstragalus microcephalus

ŠibljakŠibljak = Paliurus spina-christi

Formace opadavých křovin – erodované jižní svahy 500-1000 m n. m.

Dále: Cotinus coggygria, Carpinus orientalis, Ulmus carpinifolia, Juniperus polycarpos, Cerasus incana, Celtis glabrata, Amygdalus nairica, …

Podrost: časté Bothriochloa ischaemum, B. caucasica

Carpinus orientalis Paliurus spina-christi Cotinus coggygria Bothriochloa ischaemum

Horské stepiSušší oblasti v 1400-1700 m n. m.

Obrovská ekologická a floristická variabilita

Na černozemích většina stepí ztracena kvůli rozvoji zemědělství a následné aridizaci (vzniká pelyňková polopoušť)

-Společenstvo Stipa-Festuca – kavyly + kostřavy (Stipa pennata, S. pulcherrima, F. valesiaca, Elytrigia, Koeleria, …)

- Společenstvo leguminózo-travinné – Trifolium, Onobrychis, Vicia, Poaceae, Lamiaceae, …

Onobrychis transcaucasica Stipa pennata

Lesostepní formaceMalé řídké stromy – 800-1300 m n. m.

Jiný podrost než opadavé lesy – aridnější (propojení s šibljakem a fryganou) - postrádá stinné druhy

Jalovcový – dominuje Juniperus polycarpos, J. oblonga, J. foetidissima + tragakantový (Astragalus) nebo kavylový podrost

Pistáciový – dominuje Pistacia mutica, často Cotinus coggygria, Pyrus, … - často staré říční terasy a exponované svahy vapenců nebo sádrovců

Dubový – Quercus araxina (výše nahrazen Q. macranthera), Punica granatum, Ficus carica, Genista transcaucasica, …

Pistacia mutica Punica granatumPyrus sp. Ficus carica

Opadavé lesyNa vlhčích místech, 550-2300 m n. m.Během uplynulých 15-ti let -výrazný úbytek díky těžbě (energetická krize)Nejvíce pontické bučiny s dominantním Fagus orientalisDále Zelkova, Paterocarya, Carpinus orientalis, Juglans regia, …Časté dubo-habřiny s dříny, jeřábem, ovocnými stromy (jabloň, hrušeň, třešeň)Pařeziny

550-1400 m n. m. - Quercus iberica, Q. longipes, Q. hypochrysa

nad 1400 m n. m. - Quercus macranthera, Pinus kochiana, Taxus baccata, Carpinus betulus, C. orientalis, Sorbus aucuparia, Malus orientalis, Cerasus avium, Tilia caucasica, Tilia cordata, Acer, …

Věková, prostorová, druhová variabilita

Poříční vegetaceÚzké pruhy stromů a keřů podél řek

(Fraxinus rotundifolia, Salix excelsa, Hippophaë rhamnoides, Berberis vulgaris, Alnus glutinosa, Populus tremula)

Časté tamaryšky (Tamarix araratica, T. litvinovii, T. kotschyi, …)

Hojné liány (Vitis sylvestris, Hedera helix, Humulus lupulus, Clematis orientalis, Calystegia sepium)

Jarní tání, říční náplavy

Tamarix ramosissima – invazní v USA

Vysokobylinná subalpinská vegetace

2200-2800 m n. m. (když chybí les, i v 1800 m n. m.)Často veliké ( i přes 2 m) byliny, mnoho druhů používaných jako okrasnéPapaver bracteatum, Anemone fasciculata, Gladiolus caucasicus, Cephalaria

gigantea, Scabiosa caucasica

Doronicum macrophyllumGrossheimia macrocephala

Asyneuma campanuloides

Alpinská vegetaceOd 2700 až od 3600 m n. m. – značné oblasti - drsné horské klima (krátká vegetační sezóny, ostrý vítr, velký rozdíl teplot

den/noc, intenzivní sluneční záření) kobercovité louky s trvalkami(Ranunculus aragazi, Taraxacum stevenii, Campanula tridentata, Myosotis

alpestris, Pedicularis crassirostris, Gentiana djimilensis, Draba bruniifolia)3600 – 4000 m n. m. – chingil (= sutě) s velmi vzácnými endemickými nebo

reliktními druhy (Vavilovia formosa, Galium sosnowskyi, Delphinium foetidum, Hypericum eleonorae, Thlaspi zangezurum, Didymophysa aucheri, Pseudovesicaria digitata, Eunomia rotundifolia)

Gentiana djimilensis

Campanula tridentata

Didymophysa aucheri

Vavilovia formosa

Děkujeme za pozornost

Zdroje:Flowers of the Transcaucasus and Adjacent Areas (E. Gabrielian

& O. Fragman-Sapir, 2008)Flowers of Turkey – a photo guide (G. Pils, 2006)The Caucasus and its Flowers (V. Holubec & P. Křivka, 2006)Endemic genera of the Caucasian flora (Gagnidze et al. 2002)The Map of the Natural Vegetation of Europe and its application

in the Caucasus Ecoregion (Bohn et al. 2007)http://www.endemic-species-caucasus.info/?page_id=3http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/VegEU5-Krym-Kavkaz.pdfPrezentace Ester a Libora Ekrtových o Arménii