1

Fluviální pochody a tvary

erozetransport

akumulace

Typy �í�ní sít�

• stromovitá (dendritická) → tabule• radiální - odst�edivá → sopky

- dost�edivá → pánve• v�jí�ovitá → pánve• m�ížovitá (m�ížkovitá) → vrásová poho�í• pravoúhlá → kerná poho�í• prstencovitá → centrální sníženiny (klenby)

Typy �í�ní sít�

2

Typy �í�ní sít� (údolí) - morfostrukturní

• konsekventní - v iniciálním reliéfu, po ukon�eníendogenní fáze

• subsekventní - údolí nižšího �ádu, ústí do konsekventních; pr�b�h: výchozy mén� odolných struktur nebo pr�b�hem tektonických linií

• resekventní - údolí shodného sm�ru s konsekventními; ústí do subsekventních

• obsekventní - opa�ný sm�r než resekventní; obvykle na vrstevních �elech

• insekventní - nemají vztah ani ke sklonu p�vodního reliéfu ani k morfostrukut�e

Fluviální eroze

Erozní báze = dolní hranice erozních proces�• hlavní = hladina sv�tového oceánu• místní - horizontální rovina proložená bodem

soutoku• do�asná - hladina pr�to�ného jezera

Fluviální eroze

• m�ní se vertikální nebo horizontální poloha �e�išt�• základní typy:

hloubková- intenzita závisí na: litologii dna

rychlosti proud�níodolnosti vle�eného materiálu

bo�ní - projeví se úchylkou odtokové dráhy od p�ímého sm�ru → zákruty, meandry

zp�tná - proti sm�ru tokuevorze - krouživý pohyb vle�eného materiálu

→ ob�í hrnce, ob�í kotle

3

Erozní tvary

EROZNÍ RÝHA - rýha vzniklá erozní �inností stékajícísrážkové vodyvodní toky odnesou do mo�e více než 76 mld tun p�dy/rokv �R: odnos 1 - 20 m3 p�dy/1 ha za rok

(sprašové pokryvy až 22 000 m3/ha)

STRŽ - erozní rýha v�tších rozm�r� v sypkých nebo málo zpevn�ných sedimentech

- je pokra�ujícím stádiem erozní rýhy- vzniká stržovou erozí- vznik �asto ovlivn�n antropogenní �inností

strže

- typ OVRAGBALKA

3 hodiny intenzivních srážek (77 mm)→ vznik strží až 8 m hlubokých (b�hem 1 dne)• strže: nej�ast�ji na svazích o sklonu 8 - 15°• délka: až kilometry• hloubka:

v �R: 1 - 20 mv �ín� (sprašové pokryvy): 10 - 200 metr�

BADLANDS ( z místního termínu Bad Lands v Jižní Dakot�)

- celý povrch je hust� rozbrázd�n stržemiefemerní tvary (doba existence roky až desítky let):ZEMNÍ KULISY- úzké h�bítky v nezpevn�ných sedimentech- dosahují výšky 1 - 10 m- h�bítky odd�lují kalanky ( erozní rýhy)- v �R: v kaolínových lomechZEMNÍ PYRAMIDY- vyvíjí se ze zemních kulis- typické v glacifluviálních sedimentech

4

B�ehová nátrž

svislá st�na v zemináchnebo málo zpevn�nýchhorninách vytvo�enáobvykle v nárazovýchb�ezích meandr� azákrut� vodních tok�

�í�ní pirátstvíboj o rozvodí - na�epování - ná�epní loket

p�íklady: Bílé Karpaty (Vlára); Andy

Meandr

�ásti: nárazový (výsepní) b�ehnánosový (jesepní) b�eh

nárazovýnánosový

5

Typy meandr�

• volné• zakleslé - zd�d�né

- nucené - výchozí stav: bez meandr�

jádra zakleslých meandr� - p�irozené pevnostiNové M�sto nad MetujíLoket nad Oh�íMoravský Krumlov na Rokytné�eský Krumlov na Vltav�

Údolí• protáhlá sníženina na ZP vzniklá fluviálními

pochody a uklán�jící se ve sm�ru spádu vodního toku

• typy: SOUT�SKY →→→→ KA�ONYEROZNÍ ÚDOLÍNECKOVITÁ ÚDOLÍÚVALYPR�LOMOVÁ - ANTECEDENTNÍ

- EPIGENETICKÉ

• PR�LOMOVÉ - ANTECEDENTNÍ- �eka je starší než morfostruktura- „údolí v údolí“- cyklové hrany - lze z nich odvodit výšku zdvihu

p�. Váh - nap�í� Malou FatrouPR�LOMOVÉ - EPIGENETICKÉ- �eka se za�ezává bez ohledu na odolnost podložíp�. Wisla (pod Krakovem) - málo odolné miocenní sedimenty

→ tvrdé jurské sedimentyp�. Praha - Motolské údolí - k�ídové nadloží → tvrdé

k�emence

6

vádí

• z arabského „�eka“• suché údolí protékané vodním tokem jen periodicky

nebo ob�asn�• typické pro aridní a semiaridní oblasti• velká vádí - relikty pluviálních období pleistocénu,

tj. byla vytvo�ena v�tšími vodními toky• v Austrálii ozna�ení creek

Vodopád

• stupe� se svislou nebo p�íkrou st�nou (obvykle skalní) v �í�ním koryt�, p�es který p�epadá vodní tok

• výška by m�la dosahovat n�kolika metr� (p�esné kriterium výšky není)

• nižší vodopádový stupe� = skalní práh• soustava na sebe navazujících vodopád� = kaskáda• vodopád s širokým p�epadem =katarakt• vznik podmín�n: strukturn�-geologickými podmínkymi,

geomorfologií (visuté údolí) • zvláštní skupina: konstruktivní vodopády

Fluviální transport

�ástice b�hem transportu ztrácí na hmotnosti a velikostizmenšení hmotnosti vyjad�uje tzv. Sternberg�v zákon:

W = Wo · e -a ·s

W = výsledná hmotnostWo = p�vodní hmotnoste = základ p�irozeného logaritmus = vzdálenosta = konstanta

VALOUNY

7

Akumulace

• agradace• projeví se divo�ením vodního toku - rozv�tvením

koryta v n�kolik ramen + jejich bo�ní p�emís�ování• tok lemují agrada�ní valy - brání p�ítok�, dosáhnout

ústí do agradujícího vodního toku

typ Yazoo(�eka v USA)

�R: Morava - Olšava (5 km)

SR: Dunaj - Váh

Fluviální akumulace

• ÚDOLNÍ NIVY• DELTY• NÁPLAVOVÉ KUŽELY

Náplavové kužely

• t�leso tvo�ené fluviálními sedimenty (t�íd�nými) -proluvium

úpatní halda

piedmontní nížina - v aridní oblasti „bajada“ nebo „bahada“

8

delty

• Dunaj (P = 3 500 km2) - vznikla v holocénu v místech crán�ných od mo�e dlouhou kosou; ramena jsou lemována b�ehovými valy (↑až 4 m)

• Volha - více než 500 ramen (vliv kolísání hladiny Kaspického mo�e)

• Pád - r�st delty sledován od roku 1150 (období 1935 - 1959: 50 m/rok); oblast delty v sou�asnosti rychle poklesává

• Mississippi - 7 díl�ích deltových kužel�vliv klimatických pom�r�:- teplá humidní zóna (Ganga, Iravadi, Niger): sedimenty chrání

p�ed odnosem vegetace- periglaciální zóna (Mackenzie, Lena, Kolyma) - �eky nesou málo

sediment�