1

Financování kultury a Praha (díl 4)

Analýza zdrojů financování kultury v Praze a srovnání se zahraničními přístupy

2

© Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2017

Sekce strategií a politik

KREP – Kreativní Praha!

Všechna práva vyhrazena

AUTOR

doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph. D.

VZOR CITACE

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Financování kultury a Praha (díl 4): Analýza zdrojů financování kultury v Praze a srovnání se

zahraničními přístupy

IPR Praha, 2017

3

Úvod Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo v červnu 2017 Koncepci kulturní politiky na období

2017-2021 (dále jen Koncepce)1, která stanoví tři ambiciózní cíle (1) Špičková kvalita umění a kulturní

nabídky, (2) Funkční centrum – saturované okraje a (3) Kvalita veřejného prostoru. Koncepce je

v rámcovém souladu se schváleným Strategickým plánem hl. m. Prahy (dále jen Strategický plán),

schváleným v listopadu 2016, který formuluje v oblasti kultury dva cíle: 1.2 Komunitní život a 2.3.

Kulturní značka2.

Cíle v obou dokumentech se týkají mnohem širší oblasti než kultury zřizované a financované

vlastním hlavním městem Prahou. Roli hrají jak další subjekty veřejné správy, tj. centrální státní

instituce zřizující a financující kulturní organizace v hlavním městě a jednotlivé městské části, tak

soukromé subjekty. Soukromé subjekty působí jak na straně zdrojů financování kultury, kdy např.

domácnosti nebo podniky hradí vstupné, tak jako poskytovatelé kulturních služeb.

Cílem této studie je (1) na základě zahraničních přístupů zmapovat možnosti změřit roli kultury

v ekonomice města, vymezit a odhadnout objem zdrojů v kulturním sektoru a (2) zhodnotit

dostupnost údajů o jednotlivých poskytovatelích kultury a jednotlivých kulturních akcích. Studie

dále obsahuje doporučení pro sběr dat, která nyní nejsou k dispozici v podobě umožňující jejich

efektivní využití při realizaci a hodnocení plnění Koncepce i Strategického plánu. Např. pro sledování

plnění cíle „Funkční centrum – saturované okraje“ je třeba sledovat, kde ve městě se nyní kultura

odehrává. To umožní zacílit podporu do lokalit s určitým deficitem a naplnit stanovený cíl.

Studie má formát otázek a odpovědí, kdy každá kapitola dává odpověď na jednu konkrétní otázku:

1. Jak lze měřit ekonomický význam kultury?

2. Jaký je význam kultury v ekonomice ČR?

3. Jaké jsou hlavní zdroje financování kultury?

4. Jaký je objem a struktura zdrojů financování kultury v ČR?

5. Jaký objem finančních prostředků poskytují na kulturní sektor jednotlivé veřejné

rozpočty v ČR?

6. Kdo poskytuje kulturní služby v ČR a v Praze?

7. Kolik na kulturu vydávají domácnosti v ČR a v Praze?

8. Kde je v Praze kultura a kdo ji platí?

9. Jak získat potřebná data?

1 Koncepce kulturní politiky hl. m. Prahy 2017 – 2021, http://kultura.praha.eu/public/6e/a7/f1/2485343_790106_Koncepce_kulturni_politiky_HMP_2017___2021.pdf 2 Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016, http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/SP/STRATEGICKY_PLAN_HLAVNIHO_MESTA_PRAHY_AKTUALIZACE_2016.pdf a Strategický plán hlavního města Prahy, Realizační program 2018, http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/realizacni_program/sp_r1_digital.pdf

4

Podrobný popis použité metodiky je uveden v příloze. V příloze jsou rovněž uvedeny dvě zpracované

případové studie a shrnutí použitých indikátorů včetně jejich hodnot v roce 2015.

1. Jak lze měřit ekonomický význam kultury?

Snaha změřit a porovnat ekonomické a společenské dopady kultury v moderní společnosti vyústila

v posledním desetiletí v iniciativy několika mezinárodních organizací (OECD3, Evropská unie4 a

UNESCO5) vytvořit metodiku tvorby satelitního účtu kultury, která zajistí mezinárodní srovnatelnost

sestavených účtů. Satelitní účet kultury je dnes nejkomplexnějším nástrojem pro hodnocení role

kultury v národním hospodářství. Vychází z metodiky národních účtů a popisuje veškeré současné

produkční a spotřební činnosti týkající se kultury v peněžním vyjádření6.

Satelitní účet kultury ČR7 byl v ověřovacím provedení zpracován za rok 2009. V návaznosti na projekt

ESSnet-Culture organizovaný Eurostatem došlo k úpravě metodiky jeho zpracování tak, že nyní

máme k dispozici srovnatelné údaje za období 2010-2015 (viz kapitola 2).

Pro celou ČR máme k dispozici kulturní statistky na špičkové úrovni odpovídající nejlepší zahraniční

praxi. Zpracovat regionální satelitní účet je možné, jak ukazuje například kanadský Satelitní účet

kultury pro provincie a území8. V podmínkách ČR, kde díky malé rozloze působí mnoho organizací

na více místech, by to však bylo velmi komplikované a ve výsledku značně nepřesné. Příklad kulturní

organizace Spolek Architectura (viz Příloha 4) ukazuje, že tato pražská organizace má celou řadu

aktivit mimo hlavní město ale i v zahraničí. Podobná praxe je samozřejmě nesmírně častá a

vykazování kultury podle jednotlivých regionů prakticky znemožňuje.

Informaci o velikosti a ekonomickém významu kultury poskytuje i řada dílčích ukazatelů9:

• Ekonomická velikost odvětví z hlediska hrubého domácího produktu a přidané hodnoty,

• Zaměstnanost v kultuře,

• Veřejné výdaje (viz kapitola 5),

• Soukromé výdaje,

• Spotřeba domácností (viz kapitola 7),

3 OECD (2006) Project on tne International Measurement of Culture, http://www.oecd.org/std/na/projectontheinternationalmeasurementofculture.htm 4 ESSnet-CULTURE (2012) European Statistical System Network on Culture - Final report,

http://ec.europa.eu/assets/eac/culture/library/reports/ess-net-report_en.pdf 5 UNESCO (2012) Culture Satellite Account: An Examination of Current Methodologies and Country Experiences, https://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/workshops/2015/Montreal/Montreal-BK2.PDF 6 Gordon, J. C., Beilby-Orrin, H. (2007) International measurement of the economic and social importance of culture, https://www.oecd.org/std/na/37257281.pdf 7 ČSÚ (2015) Satelitní účet kultury, https://www.czso.cz/documents/10180/20555651/331813u.pdf/7289e1f8-6deb-4f17-882d-f10c432408d6?version=1.0 8 Statistics Canada (2017) Provincial and Territorial Culture Satellite Account, http://www.statcan.gc.ca/pub/13-604-m/13-604-m2015079-eng.htm 9 Gordon, J. C., & Beilby-Orrin, H. (2007) International measurement of the economic and social importance of culture, https://www.oecd.org/std/na/37257281.pdf

5

• Dovoz a vývoz,

• Podíl domácího obsahu (např. podíl knih domácích autorů).

V ČR se většina těchto ukazatelů sleduje10, bohužel až na výjimky opět nejsou vyhodnocovány na

úrovni jednotlivých regionů. V následujících kapitolách je vždy, pokud to bylo alespoň trochu možné,

uveden odhad daného ukazatele pro hlavní město Prahu nebo podíl hlavního města Prahy na celé

ČR.

Další možnost měření ekonomického významu kultury nabízí zpráva World Cities Culture Forum11.

World Cities Culture Forum vzniklo jako iniciativa starosty Londýna a sdružuje světové metropole,

které spolupracují v oblasti podpory kultury. Důležitou aktivitou je komparace dobré praxe při

využití řady ukazatelů.

Uvedená zpráva zkoumá přímě a nepřímé veřejné výdaje (tj. především různé daňové úlevy) a

soukromé zdroje ve formě darů a sponsoringu. Zpráva prezentuje studie 16 z 37 významných měst

po celém světě zapojených do této organizace. K dispozici bohužel nejsou údaje např. o Varšavě

nebo Vídni, které by pro srovnání s Prahou byly nejzajímavější.

Komparace přímých veřejných výdajů je provedena pomocí dvou klíčových ukazatelů uvedených v

Obr. 1. Na svislé ose je uveden podíl výdajů státního rozpočtu na kulturu plynoucích do daného

města. Z celkových výdajů státního rozpočtu a státních fondů do kulturního sektoru bez uměleckého

vzdělávání v ČR plyne na území Prahy 39%12, což je méně než ve Stockholmu (45%) ale více než

v Paříži nebo Amsterodamu (33%).

Na vodorovné ose je uveden podíl zdrojů plynoucích ze státního rozpočtu na celkových veřejných

zdrojích v daném městě. Z celkových veřejných výdajů na kulturní sektor bez uměleckého

vzdělávání v Praze plyne 66% ze státního rozpočtu a státních fondů a zbytek z rozpočtu hlavního

města Prahy a rozpočtů městských částí13. Toto je více než v Amsterdamu nebo Torontu, ale méně

než v Bruselu.

Struktura veřejného financování kultury v Praze je tak poměrně blízká ostatním evropským

metropolím zařazeným do studie World Cities Culture Finance Report. Situace v mimoevropských

městech je značně rozdílná. Obecně je však role státního rozpočtu nižší v městech, která nejsou

hlavními městy a s výjimkou Toronta nebo Sydney prakticky neexistuje.

10 NIPOS (2017) Centrum informací a statistik kultury, http://www.nipos-mk.cz/?cat=54 11 Worlds Cities Cultural Forum (2017) World Cities Culture Finance Report, http://www.worldcitiescultureforum.com/assets/others/170516_WCCF_FullReport.pdf 12 Výdaje státního rozpočtu na kulturní sektor bez uměleckého vzdělávání činily v roce 2015 5,9 mld Kč (viz. Obr. 6), z toho na území hlavního města Prahy plynulo cca 2,9 mld Kč (viz. Sedmihradská , L. (2016) Financování kultury z veřejných rozpočtů v hlavním městě Praze). 13 Studie Sedmihradská, L. (2016) Financování kultury z veřejných rozpočtů v hlavním městě Praze.

6

Obr. 1 Výdaje na kulturu ve světových metropolích

Poznámka: SR = státní rozpočet resp. rozpočet centrální vlády; v obrázku se nezobrazují San Francisco, Šanghaj a Schenzen, u kterých jsou obě hodnoty velmi blízku nule. Data jsou k dispozici pouze pro uvedená města.

Zdroj: Worlds Cities Cultural Forum (2017) World Cities Culture Finance Report, http://www.worldcitiescultureforum.com/assets/others/170516_WCCF_FullReport.pdf, pro Prahu vlastní výpočty v této studií

Studie World Cities Culture Finance Report dále zkoumá nepřímé veřejné výdaje, tj. především různé

daňové úlevy, a soukromé zdroje ve formě darů a sponsoringu. Tyto odhady vycházejí buď z dat

daňové správy, nebo ze samostatných šetření, často v režii samotného města. Česká daňová správa

bohužel nesleduje účel darů, které si jak fyzické tak právnické osoby odečítají od základu daně.

Odhad objemu darů a sponzoringu na kulturu v Praze by bylo možné provést pouze pomocí

samostatného šetření, kdy by např. hlavní město pomocí dotazníku získalo tyto údaje od

jednotlivých kulturních institucí. Studie World Cities Culture Finance Report se nijak nevěnuje

tržbám kulturních institucí a nenabízí tak metodiku, kterou by šlo využít pro odhady tržeb v Praze.

2. Jaký je význam kultury v ekonomice ČR?

Vymezení kultury je kvůli její nesmírné pestrosti poměrně obtížné. Nejpropracovanější metodiku

nabízí Satelitní účet kultury, který shrnuje pohled na ekonomické toky (vstupy a výstupy) v sektoru

kultury a zabývá se objemem produkce a služeb ve sféře kultury ve finančním vyjádření14. Satelitní

účet kultury vymezuje kulturu ze dvou hledisek: klasifikace ekonomických činností CZ-NACE a druhu

poskytovatele15. Poskytovatelům kulturních služeb je věnována kapitola 6.

14 ČSÚ (2017) Ekonomika v kultuře, https://www.czso.cz/csu/czso/ekonomika_v_kulture20110601 15 NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf

7

Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE dělí ekonomické činnosti tak, že každé statistické

jednotce, která vykonává nějakou ekonomickou činnost, lze přiřadit kód CZ-NACE. Na základě této

klasifikace lze kulturu členit do tří sektorů:

• kulturní sektor, tj. tradiční (neprůmyslová) odvětví, jejichž produkty a služby nelze

reprodukovat a jsou konzumovány obvykle na místě (např. výtvarné umění, divadlo,

tanec, kulturní dědictví),

• kulturní průmysly, u kterých je kulturní zboží určeno k reprodukci a hromadnému užití

(např. knihy, film, reprodukovaná hudba) a

• kreativní průmysly, kam patří např. módní návrhářství či reklama16.

Podrobné vymezení jednotlivých sektorů je uvedeno v Příloze 1.

Hrubý domácí produkt (HDP) v oblasti kultury, tj. všech tří uvedených kulturních sektorů, se v letech

2010 – 2015 pohyboval mezi 53 a 65 mld. Kč, což činilo 1,32-1,44 % celkového hrubého domácího

produktu ČR (Obr. 2). Mezi roky 2010 a 2011 došlo k poklesu HDP v oblasti kultury o téměř 11 %,

který byl způsoben jednak poklesem veřejných investičních výdajů a dále úsporným chováním

zúčastněných podniků a neziskových institucí v období ekonomické krize17.

Obr. 2 Hrubý domácí produkt v oblasti kultury v ČR (2010-2015)

Zdroj: ČSÚ (2017) Výsledky účtu kultury – 2015, https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-uctu-kultury

Regionální členění HDP vytvořeného v oblasti kultury bohužel není k dispozici. Určitý odhad lze

provést, pokud zjednodušeně předpokládáme, že podíl kultury na HDP je stejný v celé zemi, v roce

2015 tedy 1,44%. Regionální HDP v Praze činil 1,1 bilionů Kč v roce 201518, 1,44% z této částky činí

16 mld. Kč. Zjednodušeně tedy odhadujeme, že HDP v oblasti kultury vytvořený v Praze v roce 2015

činil asi 16 mld. Kč.

16 KEA (2006) Ekonomika kultury v Evropě, http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/Ekonomika-kultury-v-Evrope.doc 17 ČSU a NIPOS (2013) Výsledky účtu kultury ČR za rok 2011, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_CR_za_rok%202011.pdf

18 ČSÚ (2017) Databáze regionálních účtů, http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

1.20

1.30

1.40

1.50

1.60

0

10

20

30

40

50

60

70

80

2010 2011 2012 2013 2014 2015

% H

DP

mld

. Kč

Hrubý domácí produkt v mld. Kč Podíl kultury na HDP (v %)

8

3. Jaké jsou hlavní zdroje financování kultury? Zdroji financování kultury jsou veškeré provozní příjmy (snížené o zaplacené daně z příjmů),

investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky a dary získané institucemi působícími v oblasti kultury.

Celkové zdroje se rovnají součtu veřejných výdajů na kulturu, výdajů domácností, výdajů přijatých

ze zahraničí, příjmů podniků a neziskových institucí v oblasti kultury z podnikové sféry a změn stavu

úvěrů a půjček, sníženému o odpočet částek zaplacených na dani z příjmů19. Jednotlivé zdroje a

finanční toky mezi nimi jsou uvedeny v Obr. 3.

Obr. 3 Zdroje financování kultury a toky mezi nimi

Zdroj: ESSnet-CULTURE (2012) European Statistical System Network on Culture - Final report, http://ec.europa.eu/assets/eac/culture/library/reports/ess-net-report_en.pdf, str. 94, obr. 7

Výnosy (příjmy) kultury představují zvýšení ekonomického prospěchu v určitém období. Pro potřeby

sestavení účtu kultury se sledují celkové výnosy a příjmy (bez DPH a spotřební daně) poskytovatelů

kulturních aktivit podle finančních zdrojů kultury:

• tržby za vlastní výkony (vč. vybraného vstupného),

• příspěvky a dotace na provoz (dle úrovně řízení veřejné správy),

• granty a ostatní příspěvky na provoz od jiných subjektů než veřejné správy,

• dary a sponzorské příspěvky,

• tržby z prodeje nehmotného a hmotného majetku a

19 NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf

9

• ostatní (výše neuvedené) výnosy.

Možnosti sledování objemu hlavních typů příjmů pro jednotlivé zdroje v případě hlavního města

Prahy jsou uvedeny v kapitole 8.

4. Jaký je objem a struktura zdrojů financování kultury v ČR?

Obr. 4 ilustruje objem jednotlivých sektorů kultury v roce 2015 včetně zdrojů rozdělených do tří

hlavních skupin: veřejné zdroje vč. zahraničních, přímé výdaje domácností a výdaje podniků a

nevládních neziskových institucí (soukromé zdroje). Kulturní sektor tvoří 27%, kulturní průmysly 34%

a kreativní průmysly 39% celkového odvětví kultury. Veřejné zdroje hrají významnou roli (55%)

pouze v kulturním sektoru. V kulturních průmyslech je to jen 4% a v kreativních průmyslech 0%.

Tyto údaje jsou pro plnění Koncepce velmi důležité, protože ukazují rozsah kultury, na který veřejný

sektor má a nemá vliv. Objem veřejných zdrojů, na které má přímý vliv hlavní město Praha je

zkoumán v kapitole 5.

Obr. 4 Zdroje financování kultury podle kulturních sektorů v ČR (2015, mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ (2017) Výsledky účtu kultury – 2015, https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-uctu-kultury

Obr. 5 uvádí strukturu zdrojů v jednotlivých oblastech kulturního sektoru, vč. podílu veřejných

zdrojů. Regionální strukturu zdrojů financování kulturního sektoru bohužel opět nemáme

k dispozici.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Kulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly

mld

. K

č

veřejné zdroje domácnosti soukromé zdroje

10

Obr. 5 Zdroje financování kulturního sektoru v ČR a podíl veřejných zdrojů podle jednotlivých oblastí kulturního sektoru (2015, mld. Kč)

Poznámka: číslo vedle sloupečku udává podíl veřejných zdrojů; ústřední vládní instituce jsou výdaje státního rozpočtu a státních fondů, místní vládní instituce zahrnují rozpočty obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí Zdroj: ČSÚ (2017) Výsledky účtu kultury – 2015, https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-uctu-kultury

Obr. 5 jasně ukazuje dominantní roli veřejných rozpočtů při financování uměleckého vzdělávání a

kulturního dědictví. Podíl veřejných rozpočtů v oblasti interpretačního umění jen lehce překračuje

jednu třetinu a výtvarné umění je financováno prakticky výhradně ze soukromých zdrojů. Současně

se potvrdilo zjištění ze studie Financování kultury z veřejných rozpočtů v hlavním městě Praze 20, že

místní vládní instituce (obce, kraje, městské části statutárních měst) často ve svých výkazech

nerozlišují, o jaké odvětví kultury se jedná a vše vykazují jako „ostatní kultura“, v Obr. 5 označeno

jako neznámá oblast.

5. Jaký objem finančních prostředků poskytují na kulturní sektor jednotlivé veřejné rozpočty v ČR?

Veřejné zdroje hrají významnou roli ve financování kulturního sektoru včetně oblasti správy a

podpory kulturních činností. Tab. 1 specifikuje kulturní sektor jednak z hlediska klasifikace

ekonomických činností CZ-NACE a jednak podle odvětvového členění rozpočtové skladby, která je

hlavním třídícím standardem pro operace veřejných rozpočtů21. Tímto způsobem lze identifkovat

veřejné výdaje plynoucí na financování kulturního sektoru a dále je analyzovat.

20 Sedmihradská, L. (2016) Financování kultury z veřejných rozpočtů v hlavním městě Praze 21 Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

11

Tab. 1 Vymezení kulturního sektoru (CZ-NACE a Rozpočtová skladba) OBLAST NACE Paragraf Rozpočtové skladby

Kulturní dědictví

91.01, 02, 03, 47.78, 79

3314-Činnosti knihovnické 3315-Činnosti muzeí a galerií 3322-Zachování a obnova kulturních památek 3326-Pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí 3329-Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví

Scénická umění

90.01,02,04 3311-Divadelní činnost 3312-Hudební činnost

Výtvarná umění

74.20,90.03 3317-Výstavní činnosti v kultuře

Kulturní a umělecké vzdělávání

85.52 3126-Konzervatoře 3231-Základní umělecké školy

Umělecká řemesla

odd.14,15,16,23,25,31,32,43 (část)

Nerozlišeno 3392-Zájmová činnost v kultuře 3319-Ostatní záležitosti kultury 3399-Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků

Správa a podpora kulturní činnosti

84.11,12 (část), 94.99.2

3369-Ostatní správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků 3391-Mezinárodní spolupráce v kultuře, církvích a sdělovacích prostředcích

Zdroj: NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf a Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vlastní zpracování

Rozpočtová skladba bohužel neumožňuje samostatně sledovat výdaje na další typy uměleckého

vzdělávání než konzervatoře a základních umělecké školy. Výdaje na umělecky zaměřené střední

nebo vysoké školy jsou vykazovány společně s výdaji na tyto typy škol, bez ohledu na obor a nejsou

tak předmětem provedené analýzy.

Obr. 6 ilustruje toky veřejných finančních prostředků v kulturním sektoru. V kulturním sektoru hrají

klíčovou roli obce (15 mld. Kč). Role krajů a státního rozpočtu je podobná (7 mld. Kč kraje a 8 mld.

Kč státní rozpočet). Transfery mezi jednotlivými subjekty jsou poměrně omezené s výjimkou

investičních dotací obcím a krajům z regionálních rad resp. z regionálních operačních programů (1

mld. Kč). Státní zemědělský intervenční fond vynakládá téměř 200 mil. Kč na kulturní dědictví, role

Státního fondu kultury je minimální (34 mil. Kč).

12

Obr. 6 Toky veřejných finančních prostředků v kulturním sektoru (2015, mil. Kč)

Poznámka: DSO = dobrovolný svazek obcí, *nezahrnuje prostředky na umělecké vzdělávání, které jsou součástí normativního financování regionálního školství Zdroj: Monitor, http://monitor.statnipokladna.cz/2017/, vlastní zpracování

Výdaje hlavního města Prahy v oblasti kultury jsou uvedeny v Tab. 2 a to jak v absolutní výši, tak jako

podíl na celkových výdajích na daný účel z rozpočtů všech obcí a krajů. Hlavní město Praha vykonává

souběžně funkce obce i kraje a proto není možné porovnat její výdaje např. s krajskými městy.

Nevíme totiž, kolik prostředků z krajského rozpočtu plyne na kulturu v konkrétním krajském městě.

V Tab. 2 je dále uveden podíl MČ na těchto výdajích. Výdaje na kulturu jsou často vykazovány

souhrnně jako ostatní kultura, tedy bez členění podle jednotlivých odvětví kultury. Toto pak bohužel

vede k některým extrémním hodnotám v Tab. 2: např. vlastní hlavní město Praha vydalo v roce 2015

na výtvarné umění 162 mil. Kč22, ve výkazech pro plnění rozpočtu Fin 2-12 jsou však tyto výdaje

vykázány na paragrafu 3319-Ostatní záležitosti kultury a nikoliv 3317-Výstavní činnosti v kultuře.

Podobné nepřesnosti lze bohužel předpokládat u většiny obcí. Toto však nijak neomezuje vypovídací

schopnost výdajů na kulturní sektor celkem.

22 Magistrát hlavního města Prahy (2016) Výroční zpráva 2015, http://kultura.praha.eu/public/a6/71/8d/2262227_693098_VZ2015.pdf

13

Tab. 2 Výdaje obcí, krajů, hlavního města Prahy a jeho městských částí na kulturní sektor (2015, mil. Kč) Běžné výdaje Kapitálové výdaje

Výdaje obcí a krajů

Výdaje HMP

Podíl HMP na výdajích obcí a krajů

Podíl MČ na výdajích HMP

Výdaje obcí a krajů

Výdaje HMP

Podíl HMP na výdajích obcí a krajů

Podíl MČ na výdajích HMP

Kulturní a uměl. vzdělávání

4 728 742 16% 0% 146 9 7% 4%

Kulturní dědictví 5 677 518 9% 7% 1 880 86 5% 22%

Ostatní kultura 4 714 638 14% 32% 1 458 9 1% 90%

Scénická umění 3 010 487 16% 2% 389 79 20% 0%

Správa 13 0 0% 100% 0 -

Výtvarná umění 36 3 7% 100% 1 -

Kulturní sektor - celkem

18 178 2 388 13% 11% 3 873 183 5% 15%

Výdaje na kulturní sektor na 1 obyvatele (Kč)

1 728 1 884 372 145

Zdroj: Monitor, http://monitor.statnipokladna.cz/2017/, vlastní zpracování

Výdaje obcí a krajů na kulturní sektor činí 22 mil. Kč. Hlavní město Praha se na nich podílí cca 12%

(2,5 mld. Kč), což zhruba odpovídá podílu obyvatel. Podíl běžných výdajů činil 13% a kapitálových

5%. Běžné výdaje na obyvatele činily v Praze 1 884 Kč, tj. 109% celostátního průměru, kapitálové

výdaje činily 145 Kč na obyvatele, což znamená 39% celostátního průměru. Praha vydává

nadprůměrně na kulturní a umělecké vzdělávání, scénická umění a ostatní kulturu a podprůměrně

na kulturní dědictví. Rovněž, s výjimkou scénických umění, podprůměrně investuje a to i přes nízkou

míru investic obcí a krajů do kultury obecně.

6. Kdo poskytuje kulturní služby v ČR a v Praze?

Členění podle poskytovatelů kulturních služeb a statků přidává do výdajů na kulturu další důležitý

rozměr23. Poskytovatelem se rozumí vlastníci nebo nájemci příslušných zařízení a budov nebo

zprostředkovatelé kulturních činností. Pro potřeby sestavení Satelitního účtu kultury je definováno

13 typů poskytovatelů (první sloupec Tab. 3). Registr kulturních subjektů (dále jen Registr), který

vede NIPOS, obsahuje právnické osoby, organizační složky státu nebo fyzické osoby, které působí v

oblasti kultury. V Tab. 3 je uveden počet subjektů uvedených v Registru. Geografické členění

subjektů vychází z údajů NIPOS a je dáno sídlem daného subjektu a nikoliv místem jeho činnosti.

Uspokojivé řešení této skutečnosti by bylo klíčovou podmínkou v případě snahy sestavit regionální

satelitní účet kultury.

Tab. 3 uvádí počet poskytovatelů v jednotlivých kategoriích a jejich podíl v Praze. Ten se v

jednotlivých kategoriích výrazně liší: mezi 1% u knihoven a 49 % u divadel.

23 NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf

14

Tab. 3 Typy poskytovatelů kulturních služeb a počet kulturních subjektů v ČR a Praze 2017 Typ poskytovatel Část Registru Praha mimo

Prahu Celkem

P.1 Nemovitá kulturní památka památkový objekt 18 6% 286 304

P.2 Muzeum a galerie muzeum 36 7% 450 486 P.3 Výstavní sál výstavní síň 107 35% 197 304

P.4 Knihovna knihovna 42 1% 5438 5480

P.5 Archív

P.6 Divadlo divadlo 122 49% 127 249

P.7 Koncertní sál

P.8 Nakladatelství/vydavatelství

P.9 Výrobci a distributoři audiovizuálních děl

P.10 Rádio (rozhlas)

P.11 Televize

P.12 Kino

P.13 Ostatní poskytovatelé festival 154 29% 385 539

hudební tělesa 49 22% 171 220

kulturní dům 16 3% 522 538

Celkem 544 7% 7576 8120 Zdroj: NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf a NIPOS (2017) Registr kulturních subjektů, http://www.nipos-mk.cz/?cat=99, vlastní zpracování

Klíčovým zdrojem dat pro sestavení satelitního účtu kultury jsou statistická zjišťování přímo u

jednotlivých kulturních institucí. Ta provádí NIPOS pod označením KULT, popř. KULT-MK. Dále jsou

využívána data zjišťovaná ČSÚ v rámci tzv. podnikové statistiky, zjišťování NI 1-01 o neziskových

institucích, výběrového šetření pracovních sil a statistiky práce a mezd24. Většina dat tak přímo

souvisí s konkrétními poskytovateli kultury. Zatímco velké organizace, především příspěvkové

organizace, jsou poměrně stabilní, malé, především neziskové organizace jsou velmi dynamické a

v případě analýzy menšího území mohou být změny v krátkém čase poměrně výrazné (viz Příloha

3). Toto samozřejmě komplikuje zařazení těchto subjektů do statistických šetření.

Hlavní město Praha poskytlo v oblasti kultury v roce 2016 granty celkem 432 organizacím25, v

Registru kulturních subjektů vedeným NIPOS jich z nich je uvedeno jen 119, tj. 27%. Bez ohledu na

potenciální nepřesnost provedené analýzy26 je zřejmé, že hlavní město Praha poskytuje kulturní

granty celé řadě organizací, jejichž činnost není v jiných kulturních statistikách podchycena. Toto je

jedním z důvodů pro doporučení pro vlastní sběr dat o kultuře v Praze, které je uvedeno v části 9.

24 ČSÚ (2015) Satelitní účet kultury, https://www.czso.cz/documents/10180/20555651/331813u.pdf/7289e1f8-6deb-4f17-882d-f10c432408d6?version=1.0 25 Grantový portál města Prahy, http://granty.praha.eu/GrantyPortalRS/Explorer/default.aspx 26 Analýza byla provedena propojením IČ. V případě jakékoliv chyby v IČ buď v Registru kulturních subjektů nebo v seznamu podpořených žadatelů se subjekty spojit nepodařilo. Současně u některých typů subjektů nejsou v Registru kulturních subjektů uvedena IČ.

15

7. Kolik na kulturu vydávají domácnosti v ČR a v Praze?

Významným zdrojem financování kultury jsou výdaje domácností. Informace o soukromých výdajích

na zboží a služby související s kulturou poskytují důležité informace o účasti a přístupu ke kultuře27.

Jejich výši lze odhadnout na základě statistik rodinných účtů a je součástí satelitního účtu kultury.

Eurostat pro analýzu soukromých výdajů na kulturu využil údaje z Household Budget Survey (HBS)

pro rok 2010. Výdaje na zboží a služby související s kulturou byly definovány podle Klasifikace

individuální spotřeby COICOP28, což umožnilo odhadnout podíl spotřeby na kulturu na celkové

spotřebě domácností (Tab. 4). Výdaje domácnosti na kulturní zboží a služby činily v ČR 4,7%. Výdaje

na kulturní služby v absolutním vyjádření po přepočtu na Kč (viz poznámka pod tabulkou) činily 1 533

Kč na domácnost a rok, tj. při průměrném počtu členů domácnosti 2,229 činí výdaje na osobu 697

Kč.

Český statistický úřad sleduje informace o přímých výdajích domácností pomocí Statistiky rodinných

účtů (SRÚ), která eviduje hospodaření soukromých domácností a poskytuje informace o výši jejich

výdajů a struktuře spotřeby30. Jednotkou zjišťování je domácnost, tj. všichni její členové ve

sledovaném období.

Metodika využitá Eurostatem pro odhad podílu soukromých výdajů na kulturu na celkových výdajích

a struktury těchto výdajů byla aplikována na údaje o výdajích domácností ze Statistiky rodinných

účtů za rok 2016 (Tab. 4). Mezi údaji ze šetření Eurostat a výsledky vlastní analýzy jsou určité rozdíly,

které mohou být způsobeny tím, že údaje z Household Budget Survey využívaly pětimístné členění

COICOP, zatímco Statistika rodinných účtů je publikována v pouze čtyřmístném členění.

Podíl výdajů na kulturní zboží a služby činil v ČR 3,4% výdajů domácností. Výdaje na kulturní služby,

tj. vstupné do kina, divadla, na koncerty, do muzeí, zoologických zahrad apod. tvořily pětinu těchto

výdajů. V absolutní hodnotě pro rok 2016 to znamená v ČR 876 Kč na osobu a rok.

27 Eurostat (2016) Culture statistics 2016 edition, http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/7551543/KS-04-15-737-EN-N.pdf/648072f3-63c4-47d8-905a-6fdc742b8605, str. 156 28 Classification of individual consumption by purpose 29 ČSÚ, Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2016, https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-2016 30 ČSÚ, Statistika rodinných účtů, https://www.czso.cz/csu/vykazy/statistika_rodinnych_uctu

16

Tab. 4 Průměrné výdaje domácností na kulturní zboží a služby v ČR (2010 a 2016) HBS 2010 – výdaje průměrné

domácnosti Statistika rodinných účtů (2016) – průměrné výdaje člena domácnosti

COICOP PPS* Kč*

Kč

Kulturní zboží a služby 614,9 11 357,2

4 313

Podíl na celkové spotřebě 4,70%

3,4%

09.1.1 Zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku

95,3 1 760,2 15% 452 10%

09.1.2 Fotografická a kinematografická zařízení a optické přístroje

15,8 291,8 3% 85 2%

09.1.3 Zařízení pro zpracování dat 74,7 1 379,7 12% 465 11%

09.1.4 Nosná média pro záznam obrazu a zvuku

23,5 434,0 4% 66 2%

09.1.5 Opravy zařízení a vybavení audiovizuálního, fotografického a pro zpracování dat

8,3 153,3 1% 49 1%

09.2.2.1 Hudební nástroje 4,1 75,7 1% 50 1%

09.4.2.1 a 2 Kulturní služby 83,0 1 533,0 13% 876 20%

09.4.2.3 Rozhlas a televize 157,6 2 910,9 26% 1 301 30%

09.5.1 Knihy 55,4 1 023,2 9% 438 10%

09.5.2 Noviny a periodické časopisy 79,9 1 475,8 13% 531 12%

09.5.4 Papírenské zboží, potřeby k psaní a kreslení

17,3 319,5 3% 216 5%

Poznámka: * PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) je uměle vytvořená měnová jednotka používaná při mezinárodních srovnáních. Kupní síla 1 PPS odpovídá průměrné kupní síle jednoho Eura v Evropské unii. V roce 2016 činila hodnota PPS 18,47 Kč, což znamená, že v průměru si kupující v České republice koupil za 18,47 Kč stejné množství zboží a služeb jako za 1 Euro v Evropské unii. Přepočet na Kč je součinem hodnoty v PPS a 18,47. Zdroj: Eurostat (2017) Private expenditure on culture, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Private_expenditure_on_culture_2015.xlsx, http://ec.europa.eu/eurostat/web/household-budget-surveys/database a ČSÚ (2017) Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2016, https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-2016

Souhrnné statistiky rodinných účtů bohužel opět neposkytují regionální pohled. Určitou představu

o regionálních rozdílech lze získat analýzou mikrodat31, tj. detailních dat o spotřebě konkrétních

šetřených domácností.

Tab. 5 uvádí průměrné výdaje na osobu v hodnocených domácnostech na tři vybrané položky v

členění podle bydliště respondenta. Přes omezení dané poměrně malým vzorkem (394 domácností

v Praze a 2535 domácností mimo Prahu) je zřejmé, že výdaje domácností na kulturní zboží a služby

v Praze jsou o polovinu vyšší než ve zbytku ČR. Tyto výdaje jsou však navázány na místo bydliště a

nikoliv na místo spotřeby kulturního zboží a služeb, což bohužel dále omezuje vypovídací schopnost

těchto údajů.

Tab. 5 Výdaje na kulturní zboží a služby (Kč na obyvatele, 2015) ČR Praha ČR bez Prahy Praha/ČR

Kina, divadla, koncerty a podobná vystoupení 558 906 504 162%

Muzea, zoo a podobná zařízení 208 299 194 143%

Kulturní a zábavní služby jinde neuvedené 6 4 7 58% Celkem 772 1 182 705 153%

Počet domácností 2929 394 2 535 Zdroj: Mikrodata statistiky rodinných účtů pro rok 2015, vlastní zpracování

31 Analýza mikrodat byla provedena ve spolupráci s Katedrou veřejných financí, VŠE v Praze.

17

8. Kde je v Praze kultura a kdo ji platí? Na tuto otázku lze odpovědět jen pečlivým mapováním kulturních aktivit resp. jejich poskytovatelů

na území hlavního města Prahy. Každá kulturní aktivita je charakterizována poskytovatelem a

lokalitou. Lokalita je vnímána velice široce jako libovolné zařízení nebo prostor včetně veřejného,

kde lze poskytovat libovolnou formu kultury.

Sledovat poskytovatele a lokality samostatně je naprosto klíčové, protože jejich směšování nebo

zaměňování zkreslí shromážděné informace. Skutečnost, kdy poskytovatel má sídlo v konkrétním

zařízení, působí pouze zde a ve stejném zařízení nepůsobí žádný jiný poskytovatel je jen jednou z

mnoha možných variant současné praxe (Tab. 6, pole A a B)

Tab. 6 Provozovatel versus lokalita Lokalita

Sídlo Působí jen zde Působí i jinde

První poskytovatel A B C

Další poskytovatelé D E F Zdroj: vlastní zpracování

Příklad Vršovického divadla Mana (viz Příloha 3) ukázal, že v jedné lokalitě (zařízení) působí

minimálně pět organizací, z nichž jen dvě mají sídlo na stejné adrese, tj. jsou využita všechna pole v

Tab. 6. Tuto pestrost je třeba při sběru informací podchytit.

Poskytovatele kulturních služeb lze dále klasifikovat z hlediska zdrojů financování a rozsahu jejich

činnosti. Organizace buď kombinuje veřejné a soukromé zdroje (žádná kulturní organizace není

100% financována z veřejných zdrojů) nebo je financována pouze ze soukromých zdrojů. Z hlediska

činnosti se jedná o organizace, jejichž hlavní (veškerou) činností je poskytování kulturních služeb

nebo organizace, které poskytují kulturu jen doplňkově (např. základní školy, které pořádají

sousedské kulturní akce). Tab. 7 ukazuje zdroje informací o finančních zdrojích v závislosti na typu

poskytovatele.

Tab. 7 Zdroje informací o jednotlivých typech poskytovatelů kultury Typ poskytovatel Typy zdrojů

Veřejné i soukromé zdroje Soukromé zdroje

Příspěvková organizace Monitor Monitor Kulturní organizace Poskytovatel

prostřednictvím žádosti o veřejnou podporu

Obchodní rejstřík

Organizace s jinou hlavní činností

x

Zdroj: Vlastní zpracování

Databáze Monitor32 obsahuje kompletní účetní závěrky všech příspěvkových organizací. Z nich je

možné zjistit, jaký podíl na výnosech organizace měly dotace a transfery a jaký výnosy z vlastní

činnosti.

Vzhledem k vícezdrojovému financování většiny kulturních organizací není dnes možné získat

z jednoho informačního zdroje kompletní informace o dotacích a grantech z veřejných rozpočtů.

Tyto informace je možné získat pouze přímo od žadatelů o veřejnou podporu a to nejlépe jako

32 Monitor, http://monitor.statnipokladna.cz/2017/

18

součást vyúčtování poskytnuté podpory. Dobře strukturovaný formulář závěrečné zprávy umožní

získat velmi detailní informace o veřejných ale i soukromých zdrojích podpořených projektů nebo i

celých organizací.

Zákon o účetnictví vyžaduje, aby prakticky veškeré organizace ukládaly své účetní závěrky

v Obchodním rejstříku. U organizací, které se věnují pouze kultuře, tak účetní závěrky poskytují

přesné informace o jejich obratu a tedy i o soukromých zdrojích v kultuře. U organizací působících

ve více oblastech bohužel není z těchto souhrnných výkazů možné získat informace týkající se pouze

kulturních aktivit.

Případová studie MČ Praha 10, ukázala, že dalším důležitým zdrojem informací jsou jednotlivé

městské části, protože mají informace o kulturních aktivitách, které přímo nakupují od soukromých

firem. Městské části nakoupily v roce 2015 ostatní služby v oblasti kultury za 116 mil. Kč, nejedná se

tedy o zanedbatelnou oblast.

9. Jak získat potřebná data?

Je potřeba vytvořit informační systém, který dává přehled o tom, kde je na území města jaká kultura

a kdo ji financuje (viz Tab. 7). To vyžaduje evidovat veškeré kulturní aktivity spolu s informací o jejich

lokalitě, zdrojích financování a především jejich klasifikaci. Klasifikace kulturních aktivit je naprosto

klíčová pro další využití shromážděných informací (pokud je např. cílem podpořit rozjezd nových

aktivit, pak je třeba klasifikovat projekty na nové a pokračující nebo opakující se apod.). Při vytváření

klasifikací je třeba vzít v úvahu především cíle uvedené v Koncepci a ve Strategickém plánu ev. jejich

následnou operacionalizaci a náročnost sběru a následného zpracování dat. Příliš podrobná

klasifikace povede k nejasnostem při zatřídění kulturní aktivity, k nepřesnostem způsobeným malým

počtem pozorování a obtížnější analýze a hodnocení.

Tabulka 7: Návrh struktury informací o jednotlivých kulturních akcích

Ukazatel Klasifikace/číselník Příklad klasifikace

Název kulturní akce

Organizátor - název

Organizátor - IČO

Právní forma organizátora

existuje

Lokalita (adresa)

Typ lokality (zařízení)* existuje, možná aktualizace

divadlo, kino, kulturní dům, výstavní síň, kavárna, náměstí, park

Poloha lokality* třeba vytvořit centrum x periferie, obvyklá x nová

Odvětví kulturní akce existuje, možná aktualizace

Typ akce* třeba vytvořit např. pokračující x nová, jednorázová x celoroční činnost

Celkové náklady akce Kč

Podpora ze státního rozpočtu nebo státního fondu

% celkových nákladů

Podpora z rozpočtu HMP % celkových nákladů

Podpora z rozpočtu MČ % celkových nákladů

Podpora z fondů EU % celkových nákladů Pozn: * klasifikací může být několik Zdroj: Vlastní zpracování

19

Zdrojem těchto informací jsou vždy poskytovatelé kulturních aktivit a informace je možné

shromažďovat v rámci vyúčtování grantu nebo dotace z rozpočtů hlavního města Prahy a usilovat o

to, aby se do systému zapojily i další subjekty, které poskytují dotace a granty, tj. Ministerstvo

kultury, Státní fond kultury a především jednotlivé městské části. V případě akcí přímo nakoupených

městskými částmi, by pak tyto informace poskytovaly přímo městské části.

Data je třeba sbírat tak, aby je šlo dále využít, tj. elektronicky, v jednoduché a funkční struktuře. Jako

velmi žádoucí se jeví spolupracovat při sběru dat s dalšími orgány veřejné správy a samosprávy. Tyto

informace lze pak doplnit informacemi z dalších veřejných zdrojů jakými je Monitor nebo Obchodní

rejstřík33 a formou tzv. co-production, kdy se na sběru dat podílí sami jejich uživatelé34

33 Údaje o firmách a jejich hospodaření nabízí řada firem a to ve formátu, který umožňuje snadné zpracování. 34 Linders, D. (2012). From e-government to we-government: Defining a typology for citizen coproduction in the age of social media. Government Information Quarterly, 29(4), 446-454., https://s3.amazonaws.com/academia.edu.documents/47673786/From_e-government_to_we-government_Defin20160731-17689-8mbksp.pdf?AWSAccessKeyId=AKIAIWOWYYGZ2Y53UL3A&Expires=1514394408&Signature=WL6c7tA9YV6VxkiLsFiiX8qu0kM%3D&response-content-disposition=inline%3B%20filename%3DFrom_e-government_to_we-government_Defin.pdf

20

Závěry V ČR jsou k dispozici velmi kvalitní statistiky kultury, které respektují doporučení mezinárodních

organizací a umožňují mezinárodní srovnání. Kultura se na HDP podílí asi 1,4 %. Kulturní sektor tvoří

27 %, kulturní průmysly 34 % a kreativní průmysly 39 %. Veřejné zdroje hrají významnou roli (55 %)

pouze v kulturním sektoru. V kulturních průmyslech je to jen 4 % a v kreativních průmyslech 0 %.

Za předpokladu, že je podíl kultury na HDP v Praze stejný jako v celé ČR, odhadujeme výši HDP

v oblasti kultury v Praze v roce 2015 na 16 mld. Kč. Státní rozpočet a státní fondy se na veřejných

financích kulturního sektoru (bez uměleckého vzdělávání) podílí 66%, hlavní město Praha 29% a

městské části 5%. Praha se na celkových veřejných výdajích do kulturního sektoru v ČR podílí 39%.

Výdaje domácností na kulturní služby jsou v Praze o polovinu vyšší než ve zbytku ČR.

K dispozici jsou údaje o veškerých veřejných výdajích v oblasti kultury. Určitým problémem je jejich

podrobné zatřídění do konkrétního odvětví kultury. S výjimkou dotací územně samosprávným

celkům a příspěvkovým organizacím je velmi obtížné až nemožné identifikovat území, kam dotace

ze státního rozpočtu nebo státních fondů plynou. U příjemců dotací je známé jejich sídlo, nikoliv

však místo realizace jejich kulturních aktivit. Shromáždění všech dat a jejich analýzu velmi

komplikuje neexistence jednotného registru dotací, různé formáty a podrobnost zveřejněných

informací a vykazování poskytnutých dotací bez IČ příjemce.

Hlavní město Praha má dobrý přehled o organizacích, kterým poskytlo kulturní granty, a to včetně

lokality. Tyto údaje v tuto chvíli nejsou veřejně k dispozici pro další využití. Městské části hlavního

města Prahy poskytují řadu dotací na kulturní aktivity, avšak ne vždy je jako takové sledují. U řady

sousedských aktivit je jednoznačné zařazení samozřejmě komplikované. Největším problémem však

je absence jednotné databáze poskytnutých grantů.

Při tvorbě informačního systému pro mapování kultury a zdrojů jejího financování v Praze je třeba

odděleně sledovat poskytovatele kulturních aktivit (identifikovaného IČ) a lokalitu kulturní aktivity

(adresa). Jedině tak lze získat přehled o rozmístění kulturních aktivit na území města. Je třeba

vytvořit systém klasifikace kulturních aktivit, který bude navázán na cíle a indikátory stanovené v

platných strategických dokumentech. Výsledná databáze pak poskytne data relevantní pro jejich

realizaci a vyhodnocení. Sběr většiny dat může probíhat prostřednictvím žádosti o grant nebo dotaci

popř. jejich vyúčtováním. Tyto údaje lze doplnit daty z veřejně dostupných zdrojů a potenciálně i

využitím co-production.

21

Zdroje ČSÚ (2015) Satelitní účet kultury,

https://www.czso.cz/documents/10180/20555651/331813u.pdf/7289e1f8-6deb-4f17-882d-

f10c432408d6?version=1.0

ČSÚ (2017) Databáze regionálních účtů, http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

ČSÚ (2017) Ekonomika v kultuře, https://www.czso.cz/csu/czso/ekonomika_v_kulture20110601

ČSÚ (2017) Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor – 2016,

https://www.czso.cz/csu/czso/kulturni-prumysly-v-cr-audiovizualni-a-medialni-sektor

ČSU a NIPOS (2013) Výsledky účtu kultury ČR za rok 2011, http://www.nipos-mk.cz/wp-

content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_CR_za_rok%202011.pdf

ČSÚ, Statistika rodinných účtů, https://www.czso.cz/csu/vykazy/statistika_rodinnych_uctu

ČSÚ, Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2016,

https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-2016

ESSnet-CULTURE (2012) European Statistical System Network on Culture - Final report,

http://ec.europa.eu/assets/eac/culture/library/reports/ess-net-report_en.pdf

Eurostat (2016) Culture statistics 2016 edition,

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/7551543/KS-04-15-737-EN-N.pdf/648072f3-

63c4-47d8-905a-6fdc742b8605, str. 156

Gordon, J. C., Beilby-Orrin, H. (2007) International measurement of the economic and social

importance of culture, https://www.oecd.org/std/na/37257281.pdf

Grantový portál města Prahy, http://granty.praha.eu/GrantyPortalRS/Explorer/default.aspx

KEA (2006) Ekonomika kultury v Evropě, http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-

umeni/Ekonomika-kultury-v-Evrope.doc

Koncepce kulturní politiky hl. m. Prahy 2017 – 2021,

http://kultura.praha.eu/public/6e/a7/f1/2485343_790106_Koncepce_kulturni_politiky_HMP_201

7___2021.pdf

Linders, D. (2012). From e-government to we-government: Defining a typology for citizen

coproduction in the age of social media. Government Information Quarterly, 29(4), 446-454

Monitor (2017). http://monitor.statnipokladna.cz/2017/

NIPOS (2017) Centrum informací a statistik kultury, http://www.nipos-mk.cz/?cat=54

NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-

content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf

OECD (2006) Project on tne International Measurement of Culture,

http://www.oecd.org/std/na/projectontheinternationalmeasurementofculture.htm

Sedmihradská, L. (2016) Financování kultury z veřejných rozpočtů v hlavním městě Praze

22

Statistics Canada (2017) Provincial and Territorial Culture Satellite Account,

http://www.statcan.gc.ca/pub/13-604-m/13-604-m2015079-eng.htm

Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016,

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/SP/STRATEGICKY_PLAN_HLAVNIHO_MES

TA_PRAHY_AKTUALIZACE_2016.pdf

Strategický plán hlavního města Prahy, Realizační program 2018,

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/realizacni_program/sp_r1_digital.pdf

UNESCO (2012) Culture Satellite Account: An Examination of Current Methodologies and Country

Experiences, https://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/workshops/2015/Montreal/Montreal-

BK2.PDF

Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

Worlds Cities Cultural Forum (2017) World Cities Culture Finance Report,

http://www.worldcitiescultureforum.com/assets/others/170516_WCCF_FullReport.pdf

23

Financování kultury a Praha (díl 4): Analýza zdrojů financování kultury v Praze a srovnání se

zahraničními přístupy

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2

AUTOR

doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph. D.

SAZBA Mgr. Linda Krajčovič

první vydání / 22 stran

© IPR Praha, Praha, 2017

Financování kultury a Praha (díl 4): Analýza zdrojů financování kultury v Praze a srovnání se

zahraničními přístupy

vydal v roce 2017 v Praze

Institut plánování a rozvoje

hlavního města Prahy

24

Příloha 1: Použitá data a metody

Přehled literatury Byla provedena obsahová analýza literatury zaměřená na kvantifikaci ekonomického významu

kultury v zahraničí. Podrobně byla prostudována metodika sestavování satelitního účtu kultury v

ČR35 a mezinárodní iniciativy (OECD, EU a UNESCO)36 v této oblasti. Dále byly prostudovány statistiky

rodinných účtů v ČR37 a Household Budget Survey v EU38, studie World Cities Culture Finance

Report39 a koncepční dokumenty hlavního města Prahy v oblasti kultury, tj. Koncepce kulturní

politiky na období 2017-2021 a relevantní části Strategického plánu hl. m. Prahy vč. Realizačního

programu 201840.

Satelitní účet kultury Byla provedena analýza dat dostupných v Satelitním účtu kultury za roky 2010-2015 a připraveny

grafy, které zobrazují jevy klíčové pro splnění cíle této studie. Pro potřeby odhadu velikosti

kulturního sektoru v Praze byly dále využity údaje o regionální struktuře HDP.

Monitor V analytické části aplikace Monitor41 byly získány údaje o výdajích v oblasti kultury (Oddíl 33

rozpočtové skladby v členění podle jednotlivých paragrafů) a to ze všech typů veřejných rozpočtů

(státní rozpočet, státní fondy, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a regionální rady). Díky využití

druhového členění těchto výdajů bylo možné zmapovat a vizualizovat finanční toky mezi

jednotlivými veřejnými rozpočty.

35 ČSÚ (2017) Ekonomika v kultuře, https://www.czso.cz/csu/czso/ekonomika_v_kulture20110601 a NIPOS (2017) Systém účtů kultury, http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2016/05/SYST%C3%89M-%C3%9A%C4%8CTU-KULTURY-metodika-2017-2.pdf 36 OECD (2006) Project on tne International Measurement of Culture, http://www.oecd.org/std/na/projectontheinternationalmeasurementofculture.htm, ESSnet-CULTURE (2012) European Statistical System Network on Culture - Final report, http://ec.europa.eu/assets/eac/culture/library/reports/ess-net-report_en.pdf a UNESCO (2012) Culture Satellite Account: An Examination of Current Methodologies and Country Experiences, https://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/workshops/2015/Montreal/Montreal-BK2.PDF 37 ČSÚ, Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2016, https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-2016 a ČSÚ, Statistika rodinných účtů, https://www.czso.cz/csu/vykazy/statistika_rodinnych_uctu 38 Eurostat (2017) Culture statistics - private expenditure on culture, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Culture_statistics_-_private_expenditure_on_culture 39 Worlds Cities Cultural Forum (2017) World Cities Culture Finance Report, http://www.worldcitiescultureforum.com/assets/others/170516_WCCF_FullReport.pdf 40 Koncepce kulturní politiky hl. m. Prahy 2017 – 2021, http://kultura.praha.eu/public/6e/a7/f1/2485343_790106_Koncepce_kulturni_politiky_HMP_2017___2021.pdf, Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016, http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/SP/STRATEGICKY_PLAN_HLAVNIHO_MESTA_PRAHY_AKTUALIZACE_2016.pdf a Strategický plán hlavního města Prahy, Realizační program 2018, http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/realizacni_program/sp_r1_digital.pdf 41 Monitor, http://monitor.statnipokladna.cz/2017/

25

Údaje z Monitoru poskytly doplňující informace k údajům v Satelitním účtu kultury o veřejných

zdrojích. To umožnilo kvantifikovat veřejné zdroje na území hlavního města Prahy a porovnat Prahu

s městy zařazenými do studie World Cities Culture Finance Report (Obr. 1).

Household budget survey a Statistika rodinných účtů EU využívá Household Budget Survey42 ke kvantifikaci soukromých výdajů na kulturu. Poslední

dostupné údaje se však týkají roku 2010 a proto byla stejná metodika aplikována na data ze Statistiky

rodinných účtů za rok 2016. To umožnilo kvantifikovat výši výdajů na kulturu a jejich podíl na

spotřebních výdajích domácností.

Dále byla provedena analýza mikrodat, resp. údajů o jednotlivých domácnostech zapojených do

šetření výdajů domácností, která umožnila porovnat výdaje v Praze a ve zbytku ČR.

Přehled dotací poskytnutých Ministerstvem kultury a hlavním městem Prahou

Informace o dotacích poskytnutých Ministerstvem kultury (MK) byly získány na základě žádosti

podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Poskytnuté informace bohužel neobsahovaly IČ

podpořených subjektů. Na rozdíl od informací volně dostupných na webových stránkách

Ministerstva kultury však obsahovaly kraj, kde podpořené subjekty sídlí.

Informace o dotacích poskytnutých hlavním městem Prahou (HMP) byly získány na Grantovém

portálu města Prahy. Tyto informace obsahovaly jak IČ, tak očekávané náklady projektu.

Byl proveden pokus obě databáze propojit, to se však ukázalo jako prakticky neproveditelné,

protože toto propojení bylo možné udělat jen ručně, což je při více než 500 podpořených subjektech

neobyčejně náročné a hrozí vznik chyb.

Hlavním problémem byla absence IČ v seznamu MK, tento problém je však asi nejsnáze

odstranitelný. Druhou komplikací byla realizace několika projektů jedním subjektem a ne zcela

identické názvy jednoho projektu, což opět bránilo sjednocení obou seznamů. Posledním, spíše

metodologickým problémem, je naložení s víceletými granty.

Případová studie: Kultura v MČ Praha 10 (2016 a 2017) Cílem této případové studie je identifikovat dostupné zdroje dat nutné k mapování kultury a zdrojů

jejího financování a zhodnotit jejich využitelnost pro analýzu celého území hlavního města.

Při zpracování případové studie byly využity údaje z Grantového portálu města Prahy, přehledu

poskytnutých dotací MČ Praha 10, seznamu proplacených faktur, pracovní verze Kulturní strategie

MČ Praha 10, mapy kulturní infrastruktury poskytnuté IPR a webových stránek MČ a jednotlivých

kulturních institucí.

42 Eurostat (2017) Culture statistics - private expenditure on culture, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Culture_statistics_-_private_expenditure_on_culture

26

Případová studie: Vícezdrojové financování spolku Architektura Cílem této případové studie je identifikovat poskytovatele dotací, grantů příspěvků a darů v letech

2013-2016 a zhodnotit roli dotací z HMP pro činnost této organizace. Dále je hodnocena

konzistentnost údajů dostupných ve výročních zprávách organizace a v žádostech o podporu HMP.

Při zpracování případové studie byly využity informace z výročních zpráv spolku a Grantového

portálu města Prahy.

27

Příloha 2: Trojsektorové členění kultury

SEKTOR OBLAST NACE43

TRADIČNÍ ODVĚTVÍ (KULTURNÍ SEKTOR)

Kulturní dědictví 91.01, 02, 03, 47.78, 79

Scénická umění 90.01,02,04

Výtvarná umění44) 74.20,90.03

Kulturní a umělecké vzdělávání 85.52

Umělecká řemesla Odd. 14,15,16,23,25,31,32,43 (část)

KULTURNÍ PRŮMYSLY (AUDIOVIZUÁLNÍ A MEDIÁLNÍ SEKTOR)

Film a video 59.11, 12, 13 , 14, 77.22, 47.63 (část, 50%)45

Hudba 59.20, 47.63 (část, 50%)3

Rozhlas 60.10

Televize 60.20

Knihy a tisk 58.11, 13, 14, 63.91, 74.30, 47.61, 62

Videohry 58.21

KREATIVNÍ PRŮMYSLY (TVŮRČÍ SEKTOR)

Architektura 71.11

Reklama 73.11

Design 74.10

Správa a podpora kulturní činnosti 84.11,12 (část), 94.99.2

Zdroj: ČSÚ, Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor – 2016, https://www.czso.cz/csu/czso/kulturni-prumysly-v-cr-audiovizualni-a-medialni-sektor, str. 6

43 Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne – Klasifikace ekonomických aktivit v EU 44 bez designu a uměleckých řemesel 45 Kategorie CZ-NACE 47.63 zahrnuje maloobchod s audio i video záznamy. Bohužel nelze přesně posoudit, jaká část náleží hudebním a jaká naopak filmovým záznamům. Proto je polovina této kategorie zařazena do oblasti filmu a polovina do oblasti hudby.

28

Příloha 3: Případová studie: Kultura v MČ Praha 10 (2016 a 2017)

MČ Praha 10 je s téměř 110 tisíci obyvateli druhou největší městskou částí. Z hlediska svého

charakteru je nesmírně pestrá: zahrnuje jak městskou blokovou zástavbu charakteristickou pro

centrum města, tak rodinné domy, sídliště i novou zástavbu, které se s výjimkou Vršovic prolínají.

Na město této velikosti má velmi málo fungující kulturní infrastruktury: KD Barikádníků, Strašnické

divadlo a Trmalovu vilu. Dlouhodobě zavřené je Bio Vzlet, KD Eden nebo Čapkova vila. Od června

2017 je uzavřena rovněž Galerie 10. V rozpočtu MČ je na kulturu pro rok 2017 schváleno 27 mil. Kč

na běžné výdaje a 19 mil. Kč na investice.

Cílem této případové studie je identifikovat dostupné zdroje dat nutné k mapování kultury a zdrojů

jejího financování a zhodnotit jejich využitelnost pro analýzu celého území hlavního města.

Při zpracování případové studie byly využity údaje z Grantového portálu města Prahy, přehledu

poskytnutých dotací MČ Praha 10, seznamu proplacených faktur, pracovní verze Kulturní strategie

MČ Praha 10, mapy kulturní infrastruktury poskytnuté IPR a webových stránek MČ a jednotlivých

kulturních institucí.

Kde je na území MČ kultura? Obecně existují dva zdroje informací: (1) existující seznam nebo registr kulturních zařízení a (2)

seznam příjemců dotací a obchodních partnerů působících v oblasti kultury. Při zpracování této

případové studie jsme měli k dispozici Seznam kulturních zařízení zpracovaný IPR v roce 2014, který

obsahuje na Praze 10 celkem 18 subjektů (právnických osob se sídlem na Praze 10).

Na základě seznamu projektů podpořených v grantovém programu MČ v oblasti kultury v letech

2016 a 2017 a seznamu proplacených faktur byl vytvořen seznam všech zařízení nebo lokalit, ve

kterých se na Praze 10 uskutečnily kulturní akce financované nebo spolufinancované z rozpočtu

městské části. Celkem bylo identifikováno 27 lokalit (Tab. 8), byť ve dvou případech se jedná o celé

čtvrti, protože bližší lokalizace z dostupných informací nebyla možná. Podstatné je, že pouze 4

zařízení nebo lokality jsou jak v seznamu IPR tak ve vlastním vytvořeném seznamu.

29

Tab. 8 Kulturní subjekty a lokality v MČ Praha 10

Typ subjektu nebo lokality Celkem

V databázi IPR (2014)

S finanční účastí MČ Praha 10

Mimo provoz nebo pouze sídlo

co-working centrum 1 1 divadlo 5 5 2 3

galerie 4 4 2

jiné 5 5 kavárna 2 2 knihovna 4 4 kostel 1 1 kulturní zařízení multifunkční 6 4 4 2

stadion 1 1 veřejný prostor 8 8 základní škola 3 3 kino 1 1 Celkový součet 41 18 27 4

Zdroj: IPR, MČ Praha 10, http://praha10.cz/mestska-cast/finance/dotace

Důvodů je několik: seznam IPR prakticky nepracuje s veřejným prostorem a obsahuje několik

organizací, které sice sídlí na Praze 10, ale v místě svého sídla kulturní činnost nevyvíjí. V neposlední

řadě seznam neobyčejně rychle zastarává. Např. v roce 2014 fungovala Galerie 10, která je nyní46

zavřená a naopak bylo otevřeno Kino Pilotů. Na druhou stranu však tento seznam obsahuje některá

zařízení, která fungují bez veřejné podpory. Přesto samozřejmě existují lokality, kde probíhají

kulturní aktivity, které se kombinací uvedených datových zdrojů zachytit nepodařilo (např.

Malešický pivovar).

Kompletní a aktuální seznam lokalit, kde probíhají kulturní aktivity v současnosti, neexistuje. Jeho

vytvoření a pravidelná aktualizace je však základem jakéhokoliv funkčního informačního systému

(viz více v části 9).

Kdo kulturu financuje? MČ Praha 10 poskytla v letech 2016 a 2017 kulturní granty, které pokryly od 6 do 100% nákladů

podpořených projektů. Dále přímo formou objednávek u konkrétních dodavatelů nakoupila další

kulturní projekty, kdy hradila 100% nákladů.

Ve vztahu k financování aktivit v konkrétním kulturním zařízení nebo v určité lokalitě je potřeba tyto

informace propojit. Příkladem je příspěvková organizace KD Barikádníků. Na aktivity v tomto objektu

MČ finančně přispívá třemi způsoby: příspěvek zřizovatele, dotace na projekt a nákup služby (viz

Tab. 9). MČ má všechny tyto dílčí informace k dispozici, otázkou však je, zda uvedené výdaje sleduje

společně pro dané kulturní zařízení (lokalitu).

46 Léto 2017

30

Tab. 9 KD Barikádníků rok Smluvní strana Kulturní aktivita Výdaj MČ

(Kč) Typ podpory

2016 B M M Art s.r.o. Májový bál Prahy 10 včetně techniky, personálu, programového zajištění

145 200 nákup služeb

2016 BMM Art s. r. o. Koncert pro všechny - P. Janů - dne 3.10.2016 223 850 nákup služeb

2016 Catering Zlatá Praha s.r.o.

II. ROC´K FESTIVAL SENIORS v KD Barikádíků 119 000 dotace

2016 KD Barikádníků, p.o.

Neinvestiční příspěvek 1 950 000 příspěvek

2017 BMM Art s. r. o. technické zajištění koncertu skupiny Perutě dne 26. 6. 2017

50 820 nákup služeb

2017 Catering Zlatá Praha s.r.o.

III. Senior Roc´k festival 50 000 dotace

2017 Luboš Vilas - AGENTURA LEV

vystoupení hudební skupiny Perutě - Milan Peroutka - dne 26.6.2017

38 720 nákup služeb

2017 KD Barikádníků, p.o.

Neinvestiční příspěvek 2 065 000 příspěvek

Zdroj: MČ Praha 10, http://praha10.cz/mestska-cast/finance/dotace a seznam proplacených faktur

Vršovické divadlo MANA poskytuje prostor pro realizaci kulturních projektů řady organizací. Tab. 10

uvádí přehled projektů podpořených MČ Praha 10 v dotačním řízení. Propojení vyžaduje znát a

evidovat lokalitu podpořené aktivity. Současně je pravděpodobné, že se v místě odehrává i řada

aktivit financovaných čistě ze soukromých zdrojů.

Tab. 10 Vršovické divadlo MANA Rok Podpořená organizace Kulturní aktivita Dotace

(Kč)

2016 Atria Realizace inscenace pro mládež William Shakespeare "Zkrocení zlé ženy"

29 000

2016 Centrum MANA Vršovické divadlo MANA - celoroční činnost 119 000

2016 Náboženská obec Církve československé husitské v Praze 10 - Vršovice

Umělecká produkce Husova sboru ve Vršovicích 119 000

2016 Orchestr Šarbilach Šarbilach - Židovská kultura a tradice na Praze 10 25 000

2016 Sbor Křesťanské společenství Praha Multižánrový festival "Dny dobrých zpráv" 17 000 2017 Centrum MANA VršovickédivadloMANA2017 250 000

2017 Náboženská obec Církve československé husitské v Praze 10 - Vršovice

Kulturní inkubátor Vršovice 160 000

2017 Sbor Křesťanské společenství Praha Multižánrový festival "Dny dobrých zpráv" 30 000 Zdroj: MČ Praha 10, http://praha10.cz/mestska-cast/finance/dotace a seznam proplacených faktur

Strašnické divadlo (Tab. 11) je jediným příkladem kulturní organizace působící na území Prahy 10,

kde se podařilo dohledat veřejnou finanční podporu z jiných zdrojů než z rozpočtu MČ Praha 10.

Tato zkušenost potvrzuje nemožnost jednoduše získat informace o vícezdrojovém veřejném

financování jinak, než přímo od příjemců této podpory (viz též Příloha 4).

31

Tab. 11 Strašnické divadlo Finanční zdroj Rok Dotace (Kč) Poznámka

Ministerstvo kultury 2016 1 300 000

HMP 2016 2 250 000

MČ Praha 10 2016 119 000

MČ Praha 10 2016 57 000 Strašilka, dotace jinému subjektu

Ministerstvo kultury 2017 1 300 000

Ministerstvo kultury 2017 80 000

HMP 2017 3 700 000

MČ Praha 10 2017 590 000

MČ Praha 10 2017 130 000 Strašilka, dotace jinému subjektu Zdroj: Centrální registr dotací, http://cedr.mfcr.cz/cedr3internetv419/default.aspx?TryRebuildState=true, Grantový portál města Prahy, https://granty.praha.eu/GrantyPortal/default, MČ Praha 10, http://praha10.cz/mestska-cast/finance/dotace

Tab. 11 byla sestavena na základě ručního hledání dotací na IČ spolku Divadlo X10 ve dvou registrech

(CEDR a Grantový portál města Prahy) a ve dvou tabulkách zveřejněných MČ Praha 10. Vzhledem k

charakteru jednotlivých informačních zdrojů neexistuje jednoduché automatické řešení, jak tyto

informace získat a to ani za předpokladu, že známe IČ všech organizací poskytujících kulturní aktivity.

Závěr MČ Praha 10 kulturu poměrně štědře podporuje a financuje ze svého rozpočtu. Vzhledem k tomu,

že má velmi málo fungující kulturní infrastruktury, nefunguje zde jasné propojení mezi organizací,

která získává buď dotaci nebo zakázku od MČ a lokalitou dané kulturní aktivity a v jednom zařízení

nebo lokalitě působí více subjektů.

Kombinací řady informačních zdrojů – seznamu kulturních zařízení zpracovaných IPR, seznamu

příjemců dotací v letech 2016 a 2017 a seznamu proplacených faktur v letech 2016 a 2017 - bylo

identifkováno celkem 33 lokalit, kde se tyto kulturní aktivity v posledních dvou letech uskutečnily.

Je trochu paradoxní, že samotná městská část má k dispozici kompletní informace o aktivitách, které

(spolu) financuje, ale bohužel je nedokáže dále využít a tak připravovaná Koncepce kulturní politiky

MČ Praha 10 uvádí jen některá zařízení a lokality uvedené v Tab. 8.

Tato případová studie ukázala, že máme k dispozici řadu informačních zdrojů:

• Různé seznamy kulturních institucí ať již relativně komplexní, jakým je seznam kulturních

zařízení zpracovaný IPR, nebo z různých kulturních přehledů nebo adresářů.

• Seznamy příjemců grantů a dotací z jednotlivých veřejných rozpočtů. Nevýhodou je velké

množství těchto seznamů, jejich velmi odlišný formát a častá absence IČ, které by umožnilo

propojení těchto seznamů.

• Seznamy proplacených faktur, ze kterých lze získat informace o kulturních akcích přímo

nakoupených veřejnou správou.

Tyto informační zdroje však nedokážeme jednoduše a bez chyb propojit. Informaci o lokalitě akce

máme pouze v případě, že poskytovatel kulturní akce má sídlo v daném zařízení. V ostatních

případech je nutné lokalitu zadávat ručně na základě názvu akce nebo jiných zdrojů. Řešení stávající

situace je popsáno v části 9.

32

Příloha 4: Případová studie: Vícezdrojové financování kulturních projektů neziskovou organizací Předmětem této případové studie je Spolek Architectura, který od roku 2006 Provozuje Galerii

Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí 5a a realizuje celou řadu projektů týkajících se osvěty,

vzdělávání a výzkumu v oblasti architektury. Spolek aktivně využívá dotační podporu z nejrůznějších

veřejných ale i soukromých a zahraničních zdrojů (Tab. 14).

Spolek na svých webových stránkách publikuje velmi informativní výroční zprávy47, které byly

hlavním zdrojem informací pro tuto případovou studii. Druhým zdrojem byl dotační portál Hlavního

města Prahy48, kde jsou u jednotlivých podpořených projektů uvedeny i jejich celkové náklady.

Hlavní město Praha dlouhodobě spolu s dalšími veřejnými subjekty podporuje celoroční činnost

Galerie Jaroslava Fragnera (Tab. 12) a každoročně přispívá na několik dalších projektů spolku (Tab.

13). Spolek realizuje i další projekty.

Tab. 12: Veřejné zdroje financování celoroční činnosti Galerie Jaroslava Fragnera z (2013-2016, tis. Kč)

rok 2013 2014 2015 2016

Městská část Praha 1 30 40 20 20

HMP 400 600 600 600

MK ČR 600 1090 950 950

NČA 750 650 550 600

Státní fond kultury 165 80 0 110

Náklady projektu 3873 4105 3179 5 688

Podíl grantu MHMP na nákladech

Soběstačnost*

Poznámka: * podíl jiných zdrojů než dotací, grantů, příspěvků a darů na nákladech projektu Zdroj: Výroční zprávy http://www.gjf.cz/o-galerii/vyrocni-zpravy/ a Grantový portál města Prahy https://granty.praha.eu/GrantyPortal/LW/Views/Core/SeznamJS?action=get&idSeznamu=3ecadc47-1c29-479f-a162-e5b2c472eff5

Žádost o grant HMP obsahuje i informaci o celkových očekávaných nákladech projektu. To umožňuje

dopočítat jednak podíl grantu HMP na celkových nákladech projektu a současně soběstačnost

projektu, tedy podíl jiných zdrojů než dotací, grantů, příspěvků nebo darů na nákladech projektu.

Soběstačnost projektů spolku Architectura podpořených hlavním městem se pohybuje mezi 40 a

63 % (viz Tab. 12 a Tab. 13).

47 Výroční zprávy http://www.gjf.cz/o-galerii/vyrocni-zpravy/ 48 Grantový portal města Prahy, https://granty.praha.eu/GrantyPortal/LW/Views/Core/SeznamJS?action=get&idSeznamu=3ecadc47-1c29-479f-a162-e5b2c472eff5

33

Tab. 13: Projekty spolku Architectura podpořené hlavním městem Praha (2013-2016, tis. Kč) Projekt 201

3 2014

2015

2016

podíl grantu MHMP na nákladech (průměr)

soběstačnost (průměr)

Czech contemprorary architecture

50

17% 40%

Galerie Jaroslava Fragnera 400 600 600 600 12% 55%

Landscape festival Praha

150 300

13% 57%

Open Air Arena 250 350 300 160 27% 61%

Pražský funkcionalismus

200 150

28% 57%

Celkový součet 650 1 350

1 350

760

Zdroj: Výroční zprávy http://www.gjf.cz/o-galerii/vyrocni-zpravy/ a Grantový portál města Prahy https://granty.praha.eu/GrantyPortal/LW/Views/Core/SeznamJS?action=get&idSeznamu=3ecadc47-1c29-479f-a162-e5b2c472eff5

Přehled získaných dotací, grantů, příspěvků a darů a jejich poskytovatelů za poslední čtyři roky

uvedený v Tab. 14 na příkladu jediné organizace ukazuje neobyčejně široký okruh poskytovatelů

podpory.

Tab. 14: Objem dotací, grantů, příspěvků a darů a jejich poskytovatelé (2013-2016, tis. Kč)

Podporující organizace 2013 2014 2015 2016 Celkem

Evropský sociální fond 7 746 4 737 12 483

MK ČR 700 1 400 1 600 1 350 5 050

MHMP 650 1 350 1 350 760 4 110

MF ČR - EEA Grants 400 2 371 2 771

NČA 750 930 550 600 2 230

MF ČR - Fond partnerství 1 100 1 100

Státní fond kultury 275 255 215 340 1 085

Město Opava 665 665

Visegrad fund 53 220 273

Japan Foundation 200 200

Rakouské kulturní fórum 117 27 54 198

Velvyslanectví USA 59 100 159

M. č. P1 50 40 20 35 145

Victoria & Albert Museum 138 138

Město Kladno 100 30 130

Ministerstvo financí ČR 129 129

Penta 104 104

Město Humpolec 20 60 80

Velvyslanectví Nizozemí 54 54

Český vinařský fond 50 50

Norské velvyslanectví 47 47

Česká centra 29 29

Slovenský institut 5 5

Celkový součet 10 504 9 159 4 921 7251 31 235

Zdroj: Výroční zprávy http://www.gjf.cz/o-galerii/vyrocni-zpravy/

34

Závěr Provedená případová studie ukázala, že kulturní instituce se sídlem v Praze dokáže získat finanční

podporu od širokého spektra veřejných i soukromých subjektů a to na projekty v Praze i mimo ni.

To prakticky znemožňuje získat informace o finanční podpoře těchto institucí z jiných informačních

zdrojů než od nich samotných.

Porovnání finanční soběstačnosti projektů podpořených hlavním městem a celé instituce naznačuje,

že očekávaná výše nákladů uvedených v žádosti o grant od hlavního města může být vyšší, než výše

skutečně vynaložených nákladů.

35

Příloha 5: Shrnutí použitých ukazatelů Otázka Sledovaný indikátor Hodnota v roce 2015 Metodika Zdroje dat

Jaký je význam kultury v ekonomice ČR?

Hrubý domácí produkt v oblasti kultury

65 mld Kč Satelitní účet kultury ČSÚ (2017) Výsledky účtu kultury – 2015, https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-uctu-kultury Podíl kultury na HDP 1,44% HDP

Jaký je objem a struktura zdrojů financování kultury v ČR?

Zdroje v odvětví kultury 226 mld. Kč

Zdroje jednotlivých sektorů Kulturní sektor 61 mld. Kč Kulturní průmysly 76 mld. Kč Kreativní průmysly 88 mld. Kč

Podíl veřejných zdrojů v jednotlivých sektorech

Kulturní sektor 55% Kulturní průmysly 4% Kreativní průmysly 0%

Podíl veřejných zdrojů v jednotlivých oblastech kulturního sektoru

Umělecké vzdělávání 88% Správa 69% Kulturní dědictví 64% Interpretační umění 37% Výtvarné umění 1%

Jaký objem prostředků na kulturní sektor poskytují jednotlivé veřejné rozpočty v ČR?

Běžné výdaje jednotlivých typů veřejných rozpočtů na kulturní sektor

Státní rozpočet a státní fondy 6 mld. Kč Kraje 6,2 mld. Kč Obce 11,7 mld. Kč

Součet výdajů na kulturu, specifikováno paragrafy rozpočtové skladby (viz. Tab. 1)

Monitor (2017). http://monitor.statnipokladna.cz/2017/

Kapitálové výdaje jednotlivých typů veřejných rozpočtů na kulturní sektor

Státní rozpočet a státní fondy 1,5 mld. Kč Kraje 0,7 mld. Kč Obce 3 mld. Kč

Součet výdajů na kulturu, specifikováno paragrafy rozpočtové skladby (viz. Tab. 1)

Jaký je podíl Prahy na veřejných výdajích na kulturní sektor?

Podíl Prahy na běžných výdajích obcí a krajů na kulturní sektor

13%

Dopočet z výkazů Fin 2-12 o plnění rozpočtů územně samosprávných celků pro celé hlavní město a pro městské části

Podíl Prahy na kapitálových výdajích obcí a krajů na kulturní sektor

5%

Podíl Prahy na výdajích obcí a krajů na kulturní sektor

12%

Podíl běžných výdajů na kulturní sektor plynoucí na území Prahy z veřejných rozpočtů

66% Výpočet z přehledů dotací poskytnutých Ministerstvem kultury a státními fondy a z rozpočtových výkazů obcí a krajů,

36

Podíl výdajů státního rozpočtou na celkových veřejných výdajích plynoucích na území Prahy

39% kdy kultura je vymezena pomocí konkrétních paragrafů rozpočtové skladby

Podíl běžných výdajů městských částí na běžných výdajích hlavního města Prahy na kulturní sektor

11%

Dopočet z výkazů Fin 2-12 o plnění rozpočtů územně samosprávných celků pro celé hlavní město a pro městské části

Podíl výdajů městských částí na kapitálových výdajích hlavního města Prahy na kulturní sektor

15%

Podíl kapitálových výdajů městských částí na výdajích hlavního města Prahy na kulturní sektor

11%

Kolik na kulturu vydávají české domácnosti?

Průměrné výdaje domácností na kulturní služby

1553 Kč Položky COICOP 09.4.2.1 a 09.4.2.1, přepočet pomocí PPP (viz Tab. 4)

Eurostat (2017) Private expenditure on culture, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Private_expenditure_on_culture_2015.xlsx, http://ec.europa.eu/eurostat/web/household-budget-surveys/database Údaj za rok 2010

Průměrné výdaje člena domácností na kulturní služby

876 Kč Položka Kulturní služby ČSÚ (2017) Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2016, https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-2016 Údaj za rok 2016

Průměrné výdaje na kulturní služby v Praze na osobu

705 Kč Průměr výdajů domácností žijících v Praze na položky uvedené v Tab. 5

Mikrodata statistiky rodinných účtů pro rok 2015

Průměrné výdaje na kulturní služby mimo Prahu na osobu

1182 Kč Průměr výdajů domácností žijících mimo Prahu položky uvedené v Tab. 5