faro 06

VELIKONOCE:

RADOST ZE ŽIVOTA

Líbí se mi tahle definice veliko-

nočních svátků. Prožít Velikonoce

znamená poznat velikou radost. A

té opravdové radosti v srdcích lidí

ubývá – stejně jako ubývá těch,

kteří vědí, proč vlastně tyto svátky

slavíme. Mnozí lidé se těší na dny

volna, na konec zimy a začátek

jara, někteří tyto dny spojují

s různým tradicemi, ale myslím si,

že Velikonoce jsou mnohem víc.

My křesťané slavíme Velikono-

ce, protože věříme, že Ježíš Naza-

retský, kterého ukřižovali VSTAL

Z MRTVÝCH A ŽIJE. Je to ta

nejdůležitější a nejradostnější

zpráva v dějinách lidstva. Schvál-

ně si zkuste představit, jak by tato

zpráva zazněla v našich sdělova-

cích prostředcích… „podařilo se

chytit buřiče a odsoudit ho ke

spravedlivému trestu“ nebo „i

když se zcela nepodařilo prokázat

Ježíši z Nazareta vinu, byl nako-

nec odsouzen k trestu smrti“ a ne-

bo „byl to prorok, konal veliké di-

vy a znamení a nakonec ho před-

stavitelé národa vydali k hanebné

smrti.“ Všechny ty lidské zprávy

končí pesimisticky. Ale my, křes-

ťané už 2000 let předáváme světu

zprávu plnou naděje a radosti –

ON třetího dne skutečně vstal a

žije. A kdo v něho věří, bude žít

navěky s ním.

Tyto svátky jsou pro nás záru-

kou, že láska je silnější než nená-

vist, život je silnější než smrt, Bůh

s člověkem počítá, máme naději,

která nezklame.

Protože tyto svátky přesahují na-

še chápání, i my o této události

mluvíme jaksi nedokonale

v obrazech - Velikonoce, to je

smích se slzami v očích, je to údiv

s některými nevyslovenými otáz-

kami. Ježíš přes všechny bolesti,

výsměch, nepochopení, utrpení a

smrt třetího dne vstal z mrtvých a

žije. ALELUJA!

Vstupujeme do Svatého týdne.

Přeji nám všem, ať prožijeme dny

veliké radosti a vděčnosti. Ať

dokážeme vidět i hrůzu hříchu -

Ježíš byl na kříž přibit pro naše

hříchy, ale především znovu obje-

víme velikost Boží lásky a milosr-

denství.

P. Jan Ston

Z OBSAHU

Velikonoce - radost ze

života

Síla eucharistie

Rozpis velikonočních

bohoslužeb

Svátek Božího milosr-

denství

Postavy svatého týdne

Tipy na zajímavé knihy

Pouť

Jak se žilo L.P. 1924

FARO FARNOST LIDEČKO

Číslo šesté, březen 2013 Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 5 Kč).

Číslo šesté Stránka 2

SÍLA EUCHARISTIE

Lidé často naříkají na shon dnešní doby, na

nejistoty v životě, na rozbité vztahy

v rodinách, na samotu, kterou člověk prožívá i

když je obklopen mnoha lidmi… Je mnoho

bolestí a svět hledá na tyto nemoci lék. O jed-

nom bych věděl. Je mnohokrát vyzkoušen a ti,

kteří ho užívají, mi dají za pravdu – je to eu-

charistie. Kde brala Matka Tereza sílu pomáhat

druhým a naplnit své poslání? Kde Jan Pavel

II. každý den prosil za svět? Před Nejsvětější

svátostí. Kde se člověk naučí odpouštět? Kde

se naučí naslouchat? Kde se naučíme žít pro

druhé? Kde najdeme sílu pro každodenní nese-

ní křížů? Kde se člověk naučí poznávat Boží

vůli? Kde se naučíme úctě ke druhému člově-

ku? Před nejsvětější svátostí. Kde pochopíme

jak nás Bůh miluje? Kde porozumíme slovům

„kdo svůj život pro mě ztratí, nalezne ho“?

Kde se naučíme říkat „buď vůle tvá“? Před

nejsvětější svátostí.

Jsou lidé, kteří často chodí do kostela a ke

svatému přijímání, ale jejich život se nemění,

protože se s živým Kristem ještě nesetkali. Na

Pána Boha si musíme najít čas. Moc děkuji

všem, kteří chodíte na adorace v Horní Lidči i

v Lidečku. Určitě sami poznáváte moc a dob-

rotu Boží a víte, že ten čas, který prožijeme

s Ježíšem, je podivuhodně požehnaný.

Chci proto v tomto roce eucharistie rozšířit

možnost k adoraci. Potřebuji k tomu ale vaši

pomoc. Každý pátek v 15:00 bude v Lidečku

v kostele výstav Nejsvětější svátosti. Na začát-

ku bychom se pomodlili korunku k Božímu

milosrdenství, a potom by byl prostor

k soukromé modlitbě až do mše svaté. Proto

bych potřeboval, aby se vždy šest z vás napsa-

lo na seznam, že se budete ½ hodiny v kostele

modlit. Začali bychom v pátek po velikono-

cích, před svátkem Božího milosrdenství. Bu-

de to možnost, kdy každý bude moci přijít tře-

ba jen ke krátké modlitbě. A vy rodiče, můžete

přijít na chvíli i s dětmi. Bůh nás nenechává

bez pomoci.

VELIKONOČNÍ BOHOSLUŽBY

28. 3. Zelený čtvrtek

16:30 Horní Lideč mše svatá

18:30 Lidečko mše svatá

Lidečko po mši sv. adorace a celonoční bdění

29. 3. Velký pátek (den přísného postu)

8:00 Lidečko společná modlitba breviáře

15:45 Horní Lideč pobožnost křížové cesty

16:30 obřady Velkého pátku

17:45 Lidečko pobožnost křížové cesty

18:30 Lidečko obřady Velkého pátku

30. 3. Bílá sobota - velikonoční vigilie

8:00 Lidečko společná modlitba breviáře

Do 16:00 možnost modlitby u Božího hrobu

v Lidečku i v Horní Lidči



31. 3. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně




14:30 Lidečko svátostné požehnání

1. 4. Velikonoční pondělí




Faro Stránka 3

POUŤ

Je rok víry a společně se chystáme prožít ně-

kolik poutí: Medžugorje, Řím, Svatý Hostýn,

Velehrad,… Mnozí z vás pojedete na poutě sa-

mi nebo s rodinou. Pouť je něco jiného než vý-

let nebo zájezd. Nejde o to, co nejvíce uvidět,

ale hlavně něco prožít s Bohem i s druhými a

trochu si porovnat svůj život.

Několik důvodů proč člověk výraží na pouť:

PODĚKOVÁNÍ

Mnoho věcí od Boha bereme jako samozřej-

most. Pouť je čas, kdy můžeme prožívat vděč-

nost za milosti, které jsme od něho dostali. Je-

den z důvodů proč schází radost, je málo vděč-

nosti Bohu.

PROSBA

Když prosíme a jsme ještě navíc ochotni něco

z lásky k Bohu obětovat, můžeme s větší důvě-

rou očekávat vyslyšení. Je tolik těžkostí, které

lidi přinášejí na poutní místa a často po pouti

zjistí, že se opravdu začíná něco řešit, a že Bůh

dává sílu jít v životě dál.

POKÁNÍ

Je mnoho věcí, které je třeba uzdravit. Kde

chybí pokání, tam není dořešena minulost. Je

třeba činit pokání za rozvrácené rodiny, ztrátu

víry, závist, alkoholismus, chamtivost, neod-

puštění, zlobu, interrupce… Tam, kde se pra-

cuje na uzdravení minulosti, tam Bůh požehná

budoucnosti.

ZNAMENÍ A PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

Pouť je spojena s vírou, s hledáním a nalézá-

ním. My všichni jsme v tomto životě poutníci

a cíl naší cesty není zde na zemi, ale u našeho

Otce v nebi. Pouť nám říká, co je v našem ži-

votě důležité a co je naopak zbytečné. Někteří

lidé se vydají na cestu, někteří se připojí

v modlitbě, někteří najdou odvahu řešit to, co

dlouho odkládali.

Na závěr přijměte pozvání na jednu náročněj-

ší pěší pouť na Svatý Hostýn. Je pro chlapy,

půjdeme v pátek 17. května v 19:30 od kostela

v Lidečku. Pouť je dlouhá asi 50 km (trvá nám

to asi 12 hodin) a téměř celou dobu jdeme po

lesních cestách. V průběhu máme několik za-

stávek, navzájem na sebe čekáme. Možná se

porce 50 km zdá být náročná, ale většina z nás,

kteří se účastníme, jdeme bez jakéhokoli speci-

álního tréninku a vybavení. Stačí si vzít poho-

dlnou obuv, nějakou svačinu, pití a světlo

(ideálně čelovku). Seberte odvahu a přidejte se

k nám!

PŘIJÍMÁŠ MOU MODLITBU

Můj Bože,

děkuji ti,

že má modlitba

smí být

slabá a bezmocná,

sklíčená a tichounká.

Přesto ti proniká

k sluchu

a pohne tvým srdcem,

vždyť ty sám

ji k sobě pozvedáš

jako bezbranné dítě,

otcovsky je objímáš

a jako matka utěšuješ.

LÁSKA ANO

To je nemožné,

říká strach.

To je nad mé síly.

To je přespříliš.

I já jsem

jen člověk.

To nikdy

nedokážu.

Já ano,

říká láska.

Z knihy Noc je plná hvězd,

napsala Sabine Naegeliová


UMÍME SE MODLIT?

Tak pod touto poněkud ožehavou otázkou se

skrývá název knihy z pera Tomáše Špidlíka.

Kniha, ač formátově útlá, by mohla být výbor-

ným průvodcem v době postní, a nejen v ní!

Proč ptáci zpívají? Patří to k jejich životu. Tak

patří modlitba k životu člověka. Autoři rozlišují

modlitbu života a modlitbu vědomou. Životem

se modlí všichni, kdo touží po dobru, tedy na-

konec po Bohu. Jsou tedy na cestě ke spáse.

Co je modlitba? Jako se těžce vymezuje, co je

práce, co odpočinek, co myšlení, tak se i obtíž-

ně vymezuje modlitba. Definic modlitby je

mnoho. V tradici církve vynikly především tři:

1. Prosba k Bohu o něco dobrého, 2. Pozdvih-

nutí mysli k Bohu, 3. Rozhovor duše s Bohem.

Modlitba patří k přirozenosti člověka a přesto

se ji potřebujeme učit. Jednou z forem je rozjí-

mání. Člověk je rozumný tvor. Proto se zamýš-

lí nad tím, co slyší a říká. Je tedy přirozené, že

uvažuje o slovech modliteb, které recituje, Pís-

ma, jež čte. Kdybychom se zastavili jen u rozu-

mových úvah, bylo by to studium a ne modlit-

ba. V meditaci se zamýšlíme prakticky. Pokou-

šíme se pochopit jaké důsledky má pravda pro

náš život. Ty pak přijmeme jako program pro

nejbližší den a pro budoucnost. Jako vhodné

náměty pro rozjímání mohou posloužit modlit-

by, které často recitujeme, texty evangelia, kte-

ré často slyšíme nebo čteme, pravdy, které zná-

me z katechismu.

Kdy se modlit? Kdekoli, třeba když čekáme

na autobus. Stačí si jenom umět položit otázku.

Např. tuto: „Právě jsem se pomodlil Otčenáš.

Co to znamená pro můj dnešní den, že mám

v nebi někoho, kdo je můj Otec?“ Položím-li si

otázku doopravdy, meditace už přijde sama.

Velmi dobrými náměty mohou být duchovní

knihy, ale hlavně Písmo. Zásada výběru je jed-

noduchá: sáhnout po tom, co nejvíce potřebuje-

me, co posiluje náš život ve víře.

Co to znamená kontemplace? Jednoduše ře-

čeno – kontemplativní jsou ti, kdo se snaží ve

všem vidět Boha. Nemůžeme ho vidět očima,

rozumovou úvahou. Ale přesto se opíráme o

příslib evangelia: „Blahoslavení čistého srdce,

neboť oni budou vidět Boha.“ (Mt 5,8)

Jak často se máme modlit? Nemáme přede-

psáno, abychom stále pracovali nebo se pořád

postili, ale máme se bez přestání modlit. Rozu-

míme-li modlitbě v širším slova smyslu, pak

dobré skutky, trpělivě konaná práce , přijímání

všední každodennosti a plnění našich povin-

ností je modlitbou.

Na závěr snad jenom malý dodatek. Nepomů-

že nám o modlitbě psát či mluvit, musíme ji

opravdově uvádět do svých životů, a pak zaku-

síme pokoj, který přesahuje všechno naše po-

znání.

Zpracováno podle knihy Tomáše Špidlíka:

Umíme se modlit?

TIP NA DOBROU KNIHU!

V nakladatelství Refugium vyšla kniha Mezi

setbou a sklizní – výběr povídek, příběhů a

pohádek ze světové literatury i z naší české ná-

rodní tvorby, který sestavil olomoucký světící

biskup Josef Hrdlička.

Kniha Mezi setbou a sklizní je pozdravem

do našich rodin, kde se mezi rodiči a dětmi v

prostředí důvěry, lásky a vzájemného sdílení

předávají charakterové podněty umožňující

rozlišovat mezi dobrem a zlem, objevovat krá-

su v obyčejných věcech, rozvíjet tvořivou

představivost, a vstupovat do dialogu s Tím,

kdo nás lidi jako první oslovil, nazval svými

dětmi a vyznal nám lásku. I slovesné umění a

krásná literatura dokážou v lidském srdci pro-

bouzet ozvěny tohoto Božího volání.

Prodejní cena 199,- Kč. K dostání a objedná-

ní na faře v Lidečku.

Faro Stránka 5

SVÁTEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

byl zaveden nedávno, a přesto o jeho původu víme velmi málo.

Všechno to začalo v roce 1905, kdy ve vesnici Glogowiec přišla na svět Helena, třetí dítě

Marianny a Stanislava Kowalských. Od dětství milovala modlitbu, práci a úctu k bližním.

Ukončila jen tři třídy základní školy, protože musela odejít do služby. Od mládí toužila stát

se řeholní sestrou, jenže byla chudá, neměla věno. Až ve 20 letech ji přijali k sestrám Boží-

ho milosrdenství ve Varšavě, kde získala jméno Faustyna. A pak v klášterech v Plocku, Vil-

ně a Krakově plnila povinnosti kuchařky, vrátné, uklízečky nebo pracovala na zahradě.

Mohlo by se zdát, že vedla obyčejný život, samá nuda. Ale ona všechno dokázala konat

s láskou a v modlitbě cítila blízkost Pána Ježíše, který se jí zjevoval a mluvil s ní. Dostala

dary bilokací (duchem mohla být přítomna na více místech), proroctví, četla v lidských du-

ších, měla spojení s Pannou Marií a dušemi v očistci. Ovocem jejích zjevení byl „Deníček“,

ve kterém to všechno zapsala. „Deníček“ je poselstvím Božího milosrdenství, jež se roz-

množilo právě ve chvíli, kdy se začaly šířit zlé ideologie fašismu a komunismu. Zajímavé,

že nevzdělaná dívka mohla vytvořit tak pěkné dílo! Nakonec zemřela už v 33 letech. Byla

blahořečena 18. dubna 1993 a svatořečena 30. dubna 2000.

JEŽÍŠI, DŮVĚŘUJI TI

Proč se o svatořečení sestry Kowalské a šíření úcty k Božímu milosrdenství zasloužil právě Jan

Pavel II.? Už během 2. světové války na cestě do práce navštěvoval Karol Wojtyła klášter sester

Božího milosrdenství v Krakově-Lagiewnikách, kde Faustyna žila a krátce před válkou zemřela.

Potom tam také putoval jako kněz a biskup krakovský. 7. června 1997 přijel do Lagiewnik už

jako papež, aby odevzdal u hrobu sestry Faustyny Božímu milosrdenství celé lidstvo, církev

a sám sebe. Tam nám připomněl, že potřebujeme laskavého Boha, který vyzývá: Neboj se, jsem

vždycky s tebou! A jestliže odpovíme „Ježíši, důvěřuji ti“, najdeme pokoj a útěchu. Tehdy papež

také řekl: „Děkuji Boží prozřetelnosti, že mi dovolila splnit poselství Pána Ježíše a zavést svátek

Božího milosrdenství.“

V roce 2002 Jan Pavel II. navštívil Lagiewniky podruhé, aby konsekroval novou baziliku Boží-

ho milosrdenství. Připomněl nám, že pro člověka neexistuje jiná naděje než Boží milosrdenství.

Každý potřebuje věřit, že je pro něj naděje a odpuštění, že může vždy začít znovu.

Je to náhoda, že sv. Faustyna a Jan Pavel II. žili a pracovali ve stejném městě? Stačí se seznámit

se životem těchto dvou lidí, stačí si přečíst „Deníček“ a mnoho se nám osvětlí. A pak je dobré na

tomto novodobém poutním místě chvíli pobýt, dívat se, jak se lidem vrací sebedůvěra a klid,

v děkovných knihách si přečíst o uzdraveních a dalších milostech. Jan Pavel II. osobně poznal,

co přináší fašismus, komunismus a nakonec i konzumismus. Dobře věděl, jakým nebezpečím

jsou tyto ďáblovy nástroje. A v Božím milosrdenství viděl záchranu.

Je možnost získat mnoho velkých darů a milostí. Podmínkou je být po dobře vykonané svátosti

smíření, tedy ve stavu milosti posvěcující, bez těžkého hříchu, a přistoupit v tuto neděli ke zdroji

života, ke svatému přijímání. V tento den jsou otevřena stavidla Božího milosrdenství. Tento svá-

tek je útočištěm a otevřenou náručí Boží pro všechny lidi i pro ty největší hříšníky.

Pokračování na straně 7

26. 3. úklid kostela před Velikonocemi: rodiče prvopřijímajících dětí (15:30)

27. 3. domluva na poutní zájezd do Říma (po mši svaté )

3. 4. domluva na poutní zájezd do Medžugorje (po mši svaté)

4. 4. modlitby mužů: kostel v Lidečku (20:30)

5. 4. přednáška o salesiánském díle v Indii - P. J. Mikeš: kostel v Lidečku (19:00)

určeno pro všechny; pro biřmovance povinné

7. 4. neděle Božího milosrdenství

10. 4. setkání seniorů: kulturní dům v Lidečku (9:30)

11. 4. setkání rodičů prvopřijímajících dětí: kostel v Horní Lidči

12. 4. setkání rodičů prvopřijímajících dětí: kostel v Lidečku

14. - 19. 4. pouť do Říma

20. 4. setkání biřmovanců: kostel v Lidečku (19:00)

21. - 26. 4. pouť do Medžugorje

1. 5. katechismus: na faře v Lidečku (19:00)

4. 5. zpovídání dětí 3. tř. a rodičů: kostel v Lidečku

5. 5. první svaté přijímání: kostel v Lidečku

10. 5. zpovídání dětí 3. tř. a rodičů: kostel v Horní Lidči

11. 5. děkanátní pouť rodin: Velehrad

12. 5. první svaté přijímání: kostel v Horní Lidči

19. 5. poutní mše svatá: kaple na Pulčinách (10:30)

Faro Stránka 7

Pokračování ze strany 5

KORUNKA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

( modlí se na obyčejném růženci)

Začíná modlitbou Otče náš, Zdrávas Maria a Věřím v Boha

Následuje 5 desátků. Každý začíná na velkém zrnku růžence slovy: „Věčný Otče, obětuji

Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na

smír za hříchy naše i celého světa.“

Na malých zrnkách se pak desetkrát modlíme: „Pro Jeho bolestné utrpení buď milosrdný

k nám i k celému světu.“

Korunka končí trojím zvoláním: „Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se

nad námi a nad celým světem!“

Novénu, včetně nádherných modliteb, které nadiktoval blahoslavené sestře Faustyně sám

Ježíš, je možné se modlit i kdykoliv jindy během roku. Celá církev se ji modlí během 9 dní

před Nedělí Božího milosrdenství, začíná se na Velký pátek. Modlitbou novény můžeš zís-

kat všechny milosti i časné dary, které potřebuješ pro sebe nebo pro jiné lidi! Není to jen ně-

jaká další pobožnost či modlitba navíc. S ničím podobným nesrovnatelná pobožnost k Boží-

mu Milosrdenství rozhoduje o osudu světa a o osudu lidstva. Může rozhodnout i o tvém

osudu a o osudu lidí, za které se budeš modlit. Je to přímá cesta k Tomu, který jediný má

moc zachraňovat, k Ježíši ukřižovanému a zmrtvýchvstalému.

Farní úřad Lidečko

Lidečko 37

756 15

Telefon: (+420) 571 447 425

Mobil: (+420) 731 621 239

E-mail: [email protected]

Svatost nespočívá ve

velkém vědění, ve

velkém rozjímání nebo

ve velkém přemýšlení.

Velké tajemství svatosti

je velmi milovat.

Tomáš Aquinský

KŘTY

Kristýna Kolouchová * 3. 2. 2013

Lenka Anežka Miková * 9. 2. 2013

Anděla Chupíková * 16. 2. 2013

POHŘBY

Františka Bělašková * 13. 5. 1944 + 24. 1. 2013

Alois Pechal * 23. 7. 1941 + 28. 1. 2013

Miroslav Mareček * 21. 8. 1986 + 24. 2. 2013

Alois Chovanec * 15. 7. 1953 + 16. 3. 2013

Navštivte náš web farnost.lidecko.cz

NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU

SE PODÍLELI Ludmila Fusková

Marek Filák

Adam Jeřábek

Martina Slováčková

P. Jan Ston

STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY

L. P. 1924

Zima byla velmi tuhá a trvala dlouho, na jaře se selo velmi

pozdě, ještě první týden v květnu se sázely zemáky. Nemoci ne-

bo nějaké pohromy živelné nepřišly žádné. V červnu projel naší

obcí na své cestě Moravou pan prezident Masaryk. Byl pozdra-

ven školními dětmi i shromáždivšími se občany, projel bez za-

stávky až do Valašských Klobouk, kde byl delší odpočinek.

Léto bylo deštivé, obilí se jakžtakž sklidilo až na oves. Toho

na poli dost pomoklo. Obilí málo sypalo, je bída, mnohý stěží

namlátil, co k setí potřeboval. K živobytí celý rok se mouka ku-

puje. Ještě že mají lidé výdělky při dráze, v lesích a sedláci for-

mančí. Cena dobytka klesla.

V obecním domě umístěná Raifasenka byla vyloupena.

Z „nedobytné“ pokladny ukradeno 4 000 Kč. Zloděj byl dopa-

den, měl těch pokladen více na svědomí, byl to specialista.

Varhany potřebovaly nutné opravy kterou provedl p. Káš -

varhanář z Brna. Pořízeny nové měchy, píšťaly scházející a kla-

viatura. Pracovali dva celý týden a stála oprava tato 6 000 Kč.

Po odchodu P. Zýbala v říjnu 1924 nebylo v Lidečku kaplana

až do října 1926, kdy nastoupil místo P. Arnošt Gregor, ordino-

ván r. 1917. Začal horlivě pomáhat, ale brzy onemocněl a po

vánocívh odešel na dovolenou a pak na léčení do Paseky u

Šternberka. Churavý p. farář nemohl zmoci všechnu práci a

proto mu byl poslán 1. května 1927 nový kaplan Vojtěch Král,

který právě dokončil vojenskou službu. Jmenovaný narodil se

23. dubna 1902 v Opatovicích u Hranic, studoval v Hranicích

na reálném gymnásiu a na kněze byl vysvěcen r. 1925.

faro 06

Documents