Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Katedra aplikované matematiky

Studijní program: Specializace v pedagogice

Studijní program:

(kombinace)

Informatika se zaměřením na vzdělávání

(angličtina–informatika)

WEBOVÝ DESIGN – MANUÁL PRO VYTVOŘENÍ

WEBOVÉ FOTOGALERIE POMOCÍ NÁSTROJE

ADOBE PHOTOSHOP

WEBDESIGN – MANUAL FOR CREATING WEB

PHOTO GALLERY USING THE ADOBE

PHOTOSHOP

Bakalářská práce: 10–FP–KAP– 001

Autor: Podpis:

Vojtěch Ešner

Adresa:

Novoměstské náměstí 257

264 01, Sedlčany

Vedoucí práce: Ing. Dana Slánská

Konzultant: RNDr. Pavel Pešat, Ph.D., Mgr. Jan Berki

Počet

stran slov obrázků tabulek pramenů příloh

50 13215 43 0 29 0

V Liberci dne: 29. 6. 2010

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, ţe se na mou bakalářskou práci plně vztahuje zákon č. 121/2000

Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských

práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom

povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat

úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě

konzultací s vedoucí bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 29.06.2010. Vojtěch Ešner

Anotace

Tato práce se zabývá všemi aspekty, které by designér i vývojář měli vzít v úvahu při tvorbě

webových stránek. První část pojednává o fázi plánování designu a vývoje stránek podle obsahu

a cílového publika. Druhá část obsahuje návod na vytvoření hlavičky pro stránky fotogalerie. Cílem

práce je srozumitelné vysvětlení problematiky webdesignu, seznámení s prostředími programů Adobe

Photoshop CS5 a Adobe Bridge CS5 a popis základních operací. Výsledná webová fotogalerie můţe

být dále vyuţita v rámci předmětu PGF – Počítačová grafika se zaměřením na digitální fotografii.

Summary

This bachelor paper looks at different aspects designer and developer need to take into account when

developing websites. The first part outlines multiple phases in developing websites and planning their

design according to their content and user group visiting the site. The second part is a tutorial for

creating a header for the gallery website. The main aim of this paper is to provide a comprehensive

overview of the field of webdesign and introduce the interface of Adobe Photoshop CS5 and Adobe

Bridge CS5. The final gallery can be further used as a teaching material in webdesign classes.

Sammanfattning

Kandidatarbetet handlar om olika aspekter grafiska formgivare och webbutvecklare måste ta hänsyn

till när webbplatser skapas. Första delen beskriver individuella steg i processen av designplanering och

implementering med hänsyn till webbplatsens innehåll och potentiella besökare. Andra delen är en

handledning beskrivande hur man kan skapa en huvudrubrik eller "heading" för ett webbfotogalleri.

Arbetet syftar på att förklara tydligt webbdesigns grundläggande inslag och introducera datorprogram

Adobe Photoshop CS5 och Adobe Bridge CS5 och deras functioner. Webbfotogalleriet som jag har

skapat för mitt kandidatarbete kan ocskå användas som läromedel i webbdesign ämne på universitetet.

Obsah 1. Webdesign ........................................................................................................................................... 7

1.1 Prvky webu .................................................................................................................................... 7

1.1.1 Co je to webdesign?................................................................................................................ 7

1.1.2 Statické a dynamické stránky ................................................................................................. 7

1.1.3 Java applety, PHP ................................................................................................................... 8

1.1.4 Databáze a další prvky............................................................................................................ 8

1.1.5 Teorie CSS – kaskádové styly ................................................................................................ 8

2. Historie a pravidla webu .................................................................................................................... 10

2.1 Historie ........................................................................................................................................ 10

2.1.1 Základní pravidla .................................................................................................................. 10

2.1.2 Validátory ............................................................................................................................. 11

3. Stručná historie internetu ................................................................................................................... 13

3.1 Základní sluţby internetu ............................................................................................................ 13

3.1.1 Instant Messaging ................................................................................................................. 13

3.1.2 VoIP – Voice over Internet Protocol .................................................................................... 13

3.1.3 Sociální sítě .......................................................................................................................... 13

4. Plánování webu ................................................................................................................................. 14

4.1 Kontext ........................................................................................................................................ 14

4.2 Účel ............................................................................................................................................. 14

4.3 Návštěvníci .................................................................................................................................. 14

4.4 Obsah ........................................................................................................................................... 14

4.5 Kompatibilita a omezení.............................................................................................................. 14

4.6 Rozvrţení webu – layout ............................................................................................................. 15

5. Problematika webových prohlíţečů .................................................................................................. 16

5.1 Internet Explorer .......................................................................................................................... 16

5.2 Mozilla Firefox ............................................................................................................................ 16

5.3 Google Chrome ........................................................................................................................... 17

5.4 Apple Safari ................................................................................................................................. 17

5.5 Opera ........................................................................................................................................... 17

6. Barvy ................................................................................................................................................. 19

6.1 Teorie barev ................................................................................................................................. 19

6.2 Druhy barev ................................................................................................................................. 20

6.3 Emoce barev ................................................................................................................................ 20

6.4 Teplé barvy .................................................................................................................................. 20

6.4.1 Červená ................................................................................................................................. 20

6.4.2 Ţlutá...................................................................................................................................... 20

6.4.3 Oranţová .............................................................................................................................. 20

6.5 Studené barvy .............................................................................................................................. 20

6.5.1 Modrá ................................................................................................................................... 20

6.5.2 Zelená ................................................................................................................................... 21

6.5.3 Fialová .................................................................................................................................. 21

6.6 Neutrální barvy ............................................................................................................................ 21

6.6.1 Bílá ....................................................................................................................................... 21

6.6.2 Černá .................................................................................................................................... 21

6.7 Bezpečné barvy pro web ............................................................................................................. 21

7. Teorie obrazových formátů ............................................................................................................... 22

7.1 JPEG ............................................................................................................................................ 22

7.2 GIF .............................................................................................................................................. 22

7.3 PNG ............................................................................................................................................. 22

8. Bezpečná písma ................................................................................................................................. 24

9. Redakční systémy .............................................................................................................................. 25

9.1 Wordpress .................................................................................................................................... 25

9.2 Drupal .......................................................................................................................................... 25

9.3 Joomla! ........................................................................................................................................ 26

10. Představení programů Adobe Photoshop CS5 a Adobe Bridge CS5 .............................................. 28

10.1 Adobe Photoshop CS5 ............................................................................................................... 28

10.1.1 Historie ............................................................................................................................... 28

10.1.2 Verze Photoshopu ............................................................................................................... 28

10.1.3 Interface Photoshopu CS5 (Obrázek 9) .............................................................................. 28

10.1.4 Představení nástrojů ve verzi CS5 (Obrázek 10)4............................................................... 29

10.2 Adobe Bridge CS5 ..................................................................................................................... 29

11. Příprava grafického návrhu pro webovou fotogalerii ...................................................................... 30

11.1 Obraz Dámy s hranostajem ....................................................................................................... 30

11.2 Závěsy ....................................................................................................................................... 33

11.3 Pokoj galerie .............................................................................................................................. 35

11.4 Nasvícení scény ......................................................................................................................... 37

11.5 Přidání obrazu a závěsu ............................................................................................................. 38

11.6 Stínování .................................................................................................................................... 39

11.7 Název galerie a tvorba nadpisu .................................................................................................. 39

12. Instalace systému Joomla! vytvoření šablony ................................................................................. 43

12.1 Instalace ..................................................................................................................................... 43

12.2 Vytvoření šablony ..................................................................................................................... 43

13. Validace kódu webové fotogalerie .................................................................................................. 44

14. Vypuštění stránek do WWW světa.................................................................................................. 45

14.1 Domény ..................................................................................................................................... 45

14.2 Webhostingy zdarma ................................................................................................................. 45

15. Srovnání zahraničních a českých fotogalerií ................................................................................... 46

15.1 Vetton.ru .................................................................................................................................... 46

15.2 Interfacelift.com ........................................................................................................................ 46

15.3 Deviantart.com .......................................................................................................................... 46

15.4 Photo-gallery.cz ......................................................................................................................... 46

15.5 Rajce.net .................................................................................................................................... 47

15.6 FotoAparát.cz ............................................................................................................................ 47

16. Závěr ................................................................................................................................................ 48

17. Prameny ........................................................................................................................................... 49

7

1. Webdesign

1.1 Prvky webu

1.1.1 Co je to webdesign?

Pojmem web design je myšleno cílené vytváření grafického rozhraní, které je uţivateli prezentováno

jako webová stránka. Uţivatel se setká s výsledkem práce designéra prostřednictvím webového

prohlíţeče či dalších moţností jako jsou například OnlineTelevize. Účelem designu je vytvořit

internetové stránky, na kterých budou uţivateli zprostředkovány elektronické dokumenty, aplikace

a informace, které jsou uloţeny na serveru webu. Tyto informace mohou sestávat z textů, obrázků

a dalších multimédií.

Texty, obrázky a multimédia jsou umístěny na stránce napsané pomocí jazyka HTML (Hypertext

Markup Language). Tento jazyk vznikl v roce 1980 a jeho pomyslným otcem je Tim Berners-Lee,

který zároveň zaloţil organizaci W3C, která se stará o vývoj HTML a která rovněţ upřesnila

standardy, podle nichţ by se kaţdý vývojář webu měl řídit.15

1

K napsání jednoduché stránky plně postačuje klasické HTML. Pokud ovšem chceme na web přidat

další funkce a moţnosti, je nutné pouţít další implementace původního HTML. Jmenovitě se jedná

o XHTML a XML. Obě implementace jsou plně kompatibilní s dalším moţným rozšířením v podobě

kaskádových stylů (CSS).

Web vývojář vs. webdesignér

Díky vývoji aplikací, jazyků a zásuvných modulů je dnes jiţ nutné odlišit web designéra a web

vývojáře. První jmenovaný má v dnešní době funkci grafika, tedy osoby, která navrhne strukturu webu

a vlastní grafický design. Úkolem web vývojáře, kterému se přezdívá i web developer či kodér, je pak

uvést designérem navrţenou stránku do provozu. Na jeho bedrech dále spočívá i zprovoznění

webových aplikací a dalších funkcí, které chce klient na stránkách mít. Zdálo by se, ţe vývojář má

o hodně těţší pozici neţ designér. Ale právě práce designéra můţe nakonec rozhodnout o tom, zda

bude web úspěšný nebo ne. Zda jsou stránky funkční a vše „šlape“ jak má, se uţivatel dozví

aţ při prohlíţení stránek. Ovšem to, zda se na ně ještě někdy vrátí, či o nich řekne svým známým,

záleţí na prvním dojmu ze stránek, coţ je čistě v rukou grafika – designéra.

1.1.2 Statické a dynamické stránky

Webové stránky se dělí na stránky statické a dynamické. Statické stránky nemění svůj obsah

a strukturu s kaţdou návštěvou, pokud na nich něco nezmění sám programátor, či designér. Klasickým

příkladem statických stránek jsou například portfolia, kde vzhled a obsah mění pouze vývojář webu.

Uţivatel, který se na stránky dostane má moţnost je jenom prohlíţet. Dynamické stránky mění svůj

obsah a vzhled v závislosti na činnosti koncového uţivatele nebo v závislosti na základech stránky

(změna času, změna uţivatele, modifikace databáze atd.). Tyto změny mohou být provedeny přímo

z počítače koncového uţivatele. Příkladem jsou např. stránky, které se přizpůsobují nastavení

uţivatelského účtu, kdyţ se na ně uţivatel zaregistruje a přihlásí se. Změny tohoto rázu většinou

probíhají na úrovni JavaScriptových appletů.15

1 Pro větší přehlednost bakalářské práce uvádím u každé citace číslo, které odpovídá publikaci uvedené v

kapitole 17. Prameny.

8

1.1.3 Java applety, PHP

JavaScriptové applety představují další moţnost, jak měnit strukturu a obsah webu. Ovšem kvůli

nedostatkům v kompatibilitě mezi webovými prohlíţeči, o které bude řeč v dalších částech BP, je tato

moţnost velmi často nahrazována (a zcela správně nahrazována) implementací jazyka PHP

(PHP: Hypertext Preprocessor). Ten byl vytvořen právě proto, aby umoţňoval dynamickým stránkám

i procesy, které buď Javascriptem vůbec napsat nejdou, nebo jsou kvůli kompatibilitě nepouţitelné.15

1.1.4 Databáze a další prvky

S příchodem PHP bylo nutné vytvořit tzv. databáze. Databáze se skládá z kolekce dat jednoho či více

uţivatelů. Při vývoji webu se nejčastěji pouţívá databáze MySQL, coţ je databáze, která funguje jako

server a je nutná například při práci s redakčními systémy. Další moţností, jak obohatit webové

stránky, je přidání multimediálních technologií ve formě Adobe Flash či Microsoft Silverlight

a dalších. Flash je dnes velmi často vyuţíván právě ve webdesignu, kdy nahrazuje statické elementy

designu a nahrazuje je dynamickými. Při zavedení Adobe Flash byl problém s načítáním webu, který

je s prvky aplikace Flash o něco objemnější, neţ s klasickým statickým designem. Dnes však došlo

k optimalizaci a nároky nejsou tak velké. Aplikaci Flash určitě napomáhají i rychlejší standardy

internetu. Microsoft Silverlight je plugin, který se v mnohém podobá aplikaci Flash a snaţí se mu

konkurovat. Nedostál ovšem takové popularity.15

1.1.5 Teorie CSS – kaskádové styly

CSS – Cascading Style Sheets – v češtině kaskádové styly – je jazyk pro úpravu HTML či XHTML

dokumentu. Tyto úpravy se mohou týkat nejen formátování textu a obsahu stránek, ale i formátování

celého vzhledu stránky. Zavedením CSS se dostalo vývojářům snadné moţnosti úpravy dokumentů.

Kaskádové se jim říká proto, ţe CSS ustanovuje v kódu priority. Kaţdé pravidlo má své místo

v řetězci priorit. V této tzv. kaskádě jsou vypočteny priority a přiřazeny těmto pravidlům, aby byly

výsledky předvídatelné.

CSS vzniklo jako reakce na stále větší komplikovanost HTML kódu, a tedy i jeho komplikovanější

udrţování či upravování. Za prvotním vývojem CSS stála standardizační společnost W3C, která se

na vývoji podílí i dnes. První verze CSS specifikace 1 byla vydána na konci roku 1996 a dočkala se

prozatím novější verze 2 v roce 1997. Nyní společnost pracuje na specifikacích pro CSS verze 3. Kdy

tato verze vyjde však není upřesněno. 1

Připojení CSS k HTML souboru

Vývojář má tři moţnosti, jak přidat do zdrojového kódu HTML/XHTML kaskádové styly. Záleţí

většinou na obsáhlosti kódu kaskádových stylů. Pokud chce formátovat jen jednu řádku textu, pak

stačí přidat stylový atribut přímo před formátovaný text. 1

<p style="font-weight: bold;"> V tomto případě bude odstavec psán tučným písmem.

Druhou moţností je definovat všechny styly na začátku HTML souboru; tyto styly pak budou platit

pro celý dokument. Tato moţnost je komplexnější a vývojář má vše v jednom souboru.

<style type="text/css">

p {text-indent: 30px; margin: 0px;}

</style>

Osobně upřednostňuji dnes hojně vyuţívanou moţnost připojit CSS z externího souboru. Všechny

kaskádové styly jsou definovány v jednom souboru, který je pak připojen ke stránce pomocí odkazu

umístěného v hlavičce stránky. Vývojář se sice musí starat o dva soubory (mnohdy ještě více), ale má

tak oddělený HTML jazyk a CSS jazyk. 1

9

<link rel="stylesheet" type="text/css" href="styly.css">

Syntaxe

Kaţdý zápis kaskádového stylu sestává ze selektoru, bloku deklarací, vlastností a hodnoty vlastností.

Selektor je označení pravidla, na které se pak budeme odvolávat. Například při zvolení selektoru body

se bude formátovat vše, co je umístěno uvnitř HTML tagu body, a je uvedeno v bloku deklarací. Blok

deklarací je uzavřen do sloţených závorek a obsahuje vlastnosti, které se mohou týkat barvy pozadí,

barvy textu, pozadí textu, atd. Za vlastností je vţdy tečka a následuje hodnota této vlastnosti, která je

pak ukončena středníkem. 1

Příklad jednoduchého CSS (Obrázek 1):

Obrázek 1

Výhody

Hlavní výhodou CSS je jeho flexibilita při formátování vzhledu a obsahu stránek. Problém, který byl

v HTML jen obtíţně řešitelný, lze díky CSS vyřešit poměrně snadno. Pouţití CSS je také mnohem

méně časově náročné. Dříve bylo při změně barvy všech nadpisů úrovně H2 nutné projít celý zdrojový

kód, najít všechny tagy H2 a změnit u nich barvu. Dnes pomocí CSS změníme pouze jednu hodnotu.

U delších a obsáhlejších obsahů stránek je CSS nutností. Díky nalinkování externích souborů můţeme

navíc dosáhnout načtení různých CSS pro různé prohlíţeče a zařízení.

Nevýhody

Největší nevýhodou CSS je to, ţe je nedostatečně podporován běţnými prohlíţeči. Webové prohlíţeče

nesou samy v sobě chyby v CSS a je tudíţ mnohdy prakticky nemoţné napsat kód tak, aby se

zobrazoval stejně ve všech, či alespoň v běţných, prohlíţečích. Tento problém se dá řešit nahráváním

různých stylů v závislosti na prohlíţeči uţivatele.

Moderní web se dnes jiţ bez pokročilejších úprav pomocí CSS neobejde. Díky jednoduchosti nahradil

dnes jiţ velmi zastaralé weby strukturované pomocí tabulek.

10

2. Historie a pravidla webu

2.1 Historie

První stránka, kterou je moţné povaţovat za webovou stránku, spatřila světlo světa v srpnu roku 1991.

Stál za ní Tim Berners-Lee, který jako první skombinoval internetovou komunikaci, která dříve

probíhala pouze pomocí emailu či usenetu tj. uzavřených sítí, a hypertextové odkazy. Ty byly jiţ

dlouhou dobu známy, ale vyuţívaly se hlavně při „linkování“ obsahu v rámci jednoho počítače,

či například interaktivních CD. 25

Rané stránky byly napsány základním HTML kódem a soustředily se prakticky pouze na informace,

takţe zobrazovaly nadpisy a odstavce textu a odkazy, které dokumenty spojovaly. S vývojem HTML

se přidaly další prvky ve formě obrázků, nejčastěji ve formátu JPEG, GIF, ke kterým se později

přidaly i další, např. dnes moderní PNG. Dalším prvkem se staly tabulky, které byly původně určeny

pro uloţení informací. Netrvalo ovšem dlouho a začaly se vyuţívat i pro strukturování webu.

S příchodem CSS a i pravidel WCAG se vývojáři snaţí opět vyuţívat tabulky pouze k jejich

primárnímu účelu, tedy organizování a řazení informací, a nechat strukturu webu pouze

na kaskádových stylech. S rozvojem webu začala vznikat i celá řada společností zabývajících se

stavbou a programováním webových stránek a aplikací a dnes jejich počet dosahuje aţ k desítkám

tisíc.25

2.1.1 Základní pravidla

Kaţdý web by se měl řídit jistými pravidly, aby byl pro uţivatele co moţná nejpřístupnější

a „nejpřátelštější“. Pravidla webu se označují jako WCAG – Web Content Accessibility Guidelines – a

rozčleňují se do tří oblastí. První oblast obsahuje pravidla nutná, druhá oblast pravidla doporučená

a třetí oblast jsou pravidla nepovinná, ale důleţitá pro úplnou přístupnost k webu. Za těmito pravidly

stojí společnost W3C, která prakticky definovala web a programovací jazyk HTML. 25

WCAG vznikla v roce 1999 ve verzi 1. Vzhledem k neustálému vývoji aplikací bylo však nutné

pravidla zpřehledňovat a aktualizovat, a proto se svět webu dočkal v roce 2008 verze WCAG 2.0,

která přinesla vylepšení a přidání dalších pravidel.25

Mezi základní pravidla webu patří smysluplná stavba dokumentů a textů na stránce. To znamená, ţe se

všechny texty na stránce budou řídit sémantickými a typografickými pravidly. Dále by měly být tyto

texty organizovány tak, aby byly rozpoznány i dalšími webovými sluţbami na jiných stránkách.

Jednou z nejdůleţitějších poloţek na seznamu pravidel je poskytnutí textových ekvivalentů pro

objekty na stránce, které nejsou znázorněny textem, tj. obrázky a další multimédia. Pro zrychlení webu

je moţné při načítání stránky vynechat obrázky. Místo nich se zobrazí pouze prázdné místo. V tomto

prázdném místě by se podle WCAG pravidel měl objevit i popisek, který říká, co na obrázku je.

Uţivatel si pak můţe vybrat, zda tento obrázek chce vidět a načíst ho, nebo zda bude danou stránku

prohlíţet bez obrázků.25

Odkazy jsou jakýmisi pomyslnými kotvami webu. Bez nich by se nedalo snadno pohybovat mezi

tisícovkami webů, které jsou spojeny právě díky odkazům. Podle pravidel musí být odkazy

smysluplným textem, který je podtrţený. Mnohdy ovšem vidíme stránky, na kterých jsou odkazy díky

kaskádovým stylům téměř nerozeznatelné od ostatního textu a uţivatel se o nich dozví, aţ kdyţ na ně

najede kurzorem, který se zpravidla z ukazatele změní na ukazatel ruky. Ovšem i toto můţe být díky

kaskádovým stylům změněno. Vývojář by se měl vyvarovat odkazů typu – klikněte zde. 25

11

Velkou revolucí ve vývoji webových stránek byl příchod, zde jiţ zmíněných, kaskádových stylů

(CSS), které slouţí k celkové úpravě vzhledu stránek od změny struktury, rozloţení prvků po barvy

textů, odkazů atd. Dnes se však stále ještě k struktuře a rozmístění objektů často pouţívají rámy

či tabulky. Rámy umoţňují rozdělení stránky na několik samostatných partů. Většinou na dva či tři.

V jednom rámu bylo většinou ovládací menu, ve kterém byly odkazy na další části stránek. Tato

metoda je dnes velmi zastaralá a přestala se prakticky pouţívat hlavně kvůli nekompatibilitě mezi

prohlíţeči. 25

Druhou moţnou metodou, jak strukturovat stránku, je pomocí tabulek. Pravidla WCAG jasně říkají, ţe

pro strukturu webu se tabulky mohou pouţívat pouze v případech, kdy nelze stránku strukturovat

jinak. Tabulky by se však při struktuře webu neměly pouţívat hlavně z důvodu nekompatibility

v prohlíţečích. Tabulky se totiţ v kaţdém prohlíţeči chovají trochu jinak. Není to chyba samotného

tagu tabulky, ale hlavně prohlíţečů jako takových. 25

Nejjednodušším řešením při plnění pravidel WCAG je vyuţití kaskádových stylů. Jejich největší

výhoda je, ţe jsou kompatibilní prakticky se všemi současnými hlavními webovými prohlíţeči. Při

správném naprogramování má uţivatel jistotu, ţe jeho web bude funkční a hlavně bude vypadat stejně

ve všech prohlíţečích. Díky CSS tak odpadá vývojáři takřka noční můra v podobě optimalizace webu,

která se dá díky CSS docílit jednoduchými úpravami zdrojového kódu. Díky Javascriptu lze mít

i v záloze několik zdrojových kódů podle prohlíţeče, ve kterém uţivatel danou stránku otevírá. Při

otevření stránka zjistí, jaký je uţivatelův prohlíţeč, a nahraje tak odpovídající CSS. Vzhledem

k nepřebernému mnoţství prohlíţečů je to ale prakticky nemoţné, a proto se nejčastěji pouţívají

oddělené CSS kódy pro Internet Explorer 7 a 8 a Mozilla Firefox. Ostatní prohlíţeče vyuţívají

defaultní zdrojový kód, protoţe největší „neplechy“ co se týče kompatibility způsobuje právě Internet

Explorer 7 a 8. 25

O tato pravidla se vůbec nemusí starat uţivatel, který ke správě webových stránek pouţije nějaký

redakční systém. Tyto systémy zajistí kódování, uţivatel má tedy na starosti pouze obsah stránky.

Mezi nejvyuţívanější sluţby patří Joomla!, Drupal a Wordpress.

Při stavbě webu by se podle pravidel WCAG mělo myslet i na hendikepované uţivatele a připojit

na stránky například zvukový obsah textu, alternativní klávesnice atd. S problematikou

hendikepovaných se však nejčastěji zabývají výrobci hardwaru a softwaru. Hardware spočívá právě

ve speciálních monitorech, klávesnicích a dalších input zařízeních. Software ve speciálně upraveném

počítači by uţ neměl mít v dnešní době problém např. s přečtením obsahu stránek. Tato pravidla jsou

nepovinná a jsou doplňkem, který by stránky měly mít, aby byly validní. 25

2.1.2 Validátory

Validátorem je označován počítačový program, který se pouţívá pro ověření validity tj. správnosti,

přesnosti, korektnosti kódu. Ve světě webu můţeme pouţít validátor pro kontrolu HTML, CSS, XML

či RSS. Validátor však můţe být pouţit pro kontrolu jakéhokoliv jazyka, pokud je k tomu

naprogramován. Úkolem validátoru je najít chyby a nepřesnosti v kódu podle směrnic WCAG.

Nejvyuţívanějším validátorem je výtvor z dílny společnosti W3C, který je k nalezení na stránkách

validator.w3.org. Samotný validátor byl napsán jiţ v roce 1994 Geraldem Oskoboinyem. Ten však

v roce 1997 začal pracovat pro skupinu W3C a společně vydali první W3C HTML Validator.

Validátor pracuje na bázi porovnávání konkrétního dokumentu se standardy HTML, popřípadě CSS.29

Současné stránky validátoru od společnosti W3C umoţňují zkontrolovat jakýkoliv web buď přímo

podle URL tj. adresy stránky, nebo pomocí nahrání HTML či CSS souboru, případně se vyuţívá

12

tzv. direct input. Direct input pracuje s kódem, který uţivatel přímo zkopíruje do tabulky. Výsledkem

validátoru je buď prohlášení, ţe stránky jsou validní, v tom případě se zobrazí zelená ikonka stránky

a moţnost nahrání ikony webu W3C jako vizitky validního webu. V opačném případě se objeví

červená ikona a výpis chyb a varování, co je třeba opravit. U chyb i varování je přesně napsáno,

na které řádce chyba je, takţe není problém ji v kódu vyhledat a opravit.

Validátor však pouze zobrazí chyby v kontextu. I kdyţ je web validní, neznamená to, ţe se ve všech

prohlíţečích zobrazí stejně. Optimalizace webu je tedy další důleţitou součástí procesu tvoření webu.

I Česká republika má vlastní validátor. Je umístěn na webu www.h1.cz/validator a je zaloţen

na principu validátoru W3C, ale přichází s vlastními úpravami. Zajímavé je, ţe stejná stránka můţe

být validní podle validátoru W3C, ale uţ ne podle H1.cz.12

Většina vývojářů se validitou moc nezabývá a vyplývá to hlavně z přehledu nejznámějších webů.

Validními weby se můţe pyšnit MSN, BBC či Mozilla Firefox. Podle validátoru naopak pohořely

např. weby firem Microsoft, Yahoo, Youtube či Facebook (Obrázek 2).

Obrázek 2

13

3. Stručná historie internetu „Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou

počítače komunikují pomocí rodiny protokolů RCP/IP. Společným cílem všech lidí vyuţívajících

internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).“ 14

Pojem internet vznikl aţ v roce 1987, nicméně myšlenka na propojení počítačů a sdílení dat je

mnohem starší. Sdílení dat se stalo zcela zásadním během studené války mezi USA a SSSR, kdy se

obě velmoci předháněly ve zbrojení. Odpovědí na vypuštění sovětské druţice Sputnik bylo zaloţení

první počítačové sítě s názvem Arpanet mezi čtyřmi univerzitními počítači v různých státech USA.

Mnoţství připojených počítačů se od té doby zvětšovalo exponenciálním růstem a v dnešní době se

pohybuje pod hranicí dvou miliard připojených uţivatelů.15

3.1 Základní služby internetu Mezi nejznámější a nejpouţívanější sluţby poskytované internetem jsou WWW (World Wide Web),

který představuje webové stránky s texty, obrázky a odkazy vedoucími na další stránky; E-mail, coţ je

elektronická pošta; Instant Messaging, coţ jsou protokoly umoţňující chatování se známými

v reálném čase; a dále například sociální sítě.

3.1.1 Instant Messaging

Díky této sluţbě si můţete doslova v reálném čase chatovat s člověkem z opačného konce planety.

Mezi nejvyuţívanější IM protokol v České republice patří protokol ICQ (I seek you), který je však

za hranicemi Evropy prakticky neznámý. Mimo Evropu jsou známé a vyuţívané protokoly MSN

(Microsoft), Jabber či AOL. Všechny jmenované protokoly mají vlastní klienty pro komunikaci.

Existuje však mnoţství dalších komunikačních klientů, které pocházejí od komunity uţivatelů a často

spojují několik protokolů do jednoho programu. Jmenovitě se jedná například o programy QiP

či Miranda.

3.1.2 VoIP – Voice over Internet Protocol

Od chatování bylo dalším jasným krokem telefonování přes internet. Nejznámější moţností, jak

zdarma telefonovat po internetu, je sluţba Skype. Tento program nenabízí pouze moţnost

telefonování, ale i chatování IM, videohovorů a za poplatek i volání na pevné sítě a mobilní telefony

či zasílání SMS zpráv.

3.1.3 Sociální sítě

Největší boom zaţívají v poslední době na internetu sociální sítě a zvláště jedna konkrétní –

Facebook.com. Navzdory tomu, ţe tato síť je relativně mladá, zastínila sociální sítě jako

MySpace.com, Twitter.com a Lide.cz. Úspěchem Facebooku je rychlá moţnost najít přátele, snadné

spravování účtu či moţnost okamţitého chatu s uţivatelem, který je online.

Facebook ovšem přenesl pojem sociální síť na další úroveň. Mnoţstvím aplikací, her a zásuvných

modulů si kaţdý den získává uţivatele po celém světě. Bohuţel má však i takový gigant, jakým se

Facebook stal, svoje horší stránky. Největším „strašákem“ této sociální sítě je bezpečnost uţivatelů.

Aplikace, které uţivatel vyuţívá, mohou obsahovat škodlivý kód a poškodit tak uţivatelův počítač.

Největším problémem na Facebooku je ovšem mnoţství informací, které o sobě uţivatel napíše

na svůj profil. Pokud uţ bude hodně sdílný, měl by alespoň povolit přístup na svůj profil pouze těm,

kteří jsou jeho přáteli. Vyvaruje se tím odcizením osobních informací z Facebooku či svého emailu.

14

4. Plánování webu Při rozdělování funkcí při tvorbě webu připadá rozhodně plánování webu na webdesignéra. On je

oním tvůrčím mozkem, který musí vymyslet nejen to, jak bude stránka vypadat, ale musí také zjistit

kontext, jaký obsah bude nabízet, jaký účel bude mít, pro koho bude určena atd. Všechny tyto aspekty

jsou extrémně důleţité při plánování, protoţe bez řádné přípravy můţe designéra a vývojáře pořádně

zamrazit v zádech, kdyţ narazí na problém buď s funkčností stránek, či nespokojeností zákazníka.2

4.1 Kontext

Webovou stránku si lze představit jako knihu, jejíţ stránky jsou jednotlivým obsahem, který je na nich

uveden. U kníţek je důleţité, aby šly informace smysluplně za sebou, tj. chronologicky, abecedně, atd.

A totéţ platí pro webové stránky. Pokud se na nich uţivatel nebude orientovat nebo bude utřídění

informací chaotické, tak uţ se na stránky moc uţivatelů nevrátí. 2

4.2 Účel

Na samém začátku je klíčové určit, o čem budou stránky pojednávat. Toto rozhodnutí závisí buď

na klientovi, nebo zkrátka na člověku, který stránku plánuje. Stránky mohou slouţit například jako

informační portály, rozcestníky shromaţďující odkazy s dalšími stránkami, fotogalerie, e-shopy

a mnohé další. Jakmile si designér ujasní cíl stránek, tak je pro něj mnohem jednodušší vymezit obsah

stránek a skupinu návštěvníků/uţivatelů, pro které budou stránky určeny. 2

4.3 Návštěvníci

Návštěvníky webu se myslí cílová skupina, pro kterou jsou webové stránky určeny. Tato skupina by

měla předem vědět, popřípadě by to mělo být z prvního pohledu na stránky jasné, jaký typ informací

na stránkách najde. Určení cílové skupiny by mělo být snadné po určení účelu. 2

4.4 Obsah

Obsah záleţí na účelu a návštěvnících. Je nutné roztřídit obsah stránky podle potřeb

uţivatele/návštěvníka. Cokoliv, co přímo nesouvisí s účelem stránek, by tam nemělo být. Výborným

způsobem, jak zjistit zda se na stránky nedostalo něco nevhodného, či zda jsou stránky dle kontextu

korektní, je sestavit skupinu lidí z cílové skupiny – BETA testerů, kteří se na stránkách budou

pohybovat a vyvodí z nich odpovídající zpětnou vazbu. Před uvedením stránek na web tak vývojář

dostane cenné připomínky o chybách, které můţe ještě před spuštěním webu odstranit. 2

Všechny tyto aspekty jsou vzájemně propojené a při procesu plánování nelze jeden z nich vypustit.

Stránka bez cíle nezíská návštěvníky. Stránka bez kontextu nezíská návštěvníky. Bez návštěvníků se

ze stránky stane zapomenutá stránka.

4.5 Kompatibilita a omezení

Kaţdý uţivatel a návštěvník stránek má trochu jiné nastavení systému, jiný prohlíţeč, rozlišení

obrazovky apod. S tím musí vývojář i designér počítat při plánování, protoţe nemohou udělat verzi

stránek, která bude plně funkční v prohlíţeči Mozilla Firefox, ale nezobrazí se korektně v prohlíţeči

Internet Explorer. V pravidlech WCAG není nikde napsáno, v jakém rozlišení musí být stránka

udělána. Jsou tam pouze doporučená čísla, která většinou platí pro návštěvníky webu.

Doporučené rozlišení pro stránky je 1024 x 768 pixelů. Odpovídá to například patnáctipalcovým

notebookům s poměrem stran 4:3. Dále je standard psát web s validním XHTML ve verzi 1, protoţe

samotný Internet Explorer neumí korektně zpracovat verzi 1.1. V ostatním prohlíţečích by se

standardem XHTML 1.1 neměl být problém. 2

15

Další problém můţe nastat při pouţívání obrazových materiálů. Ty jsou nejčastěji ve formátech JPEG,

GIF a PNG. Těmi se budu podrobněji zabývat v další kapitole.

Vývojář nemůţe ovlivnit, v jakém prohlíţeči bude návštěvník stránku procházet. Pro ulehčení práce

můţe vývojář připojit na stránku poznámku o doporučeném rozlišení a prohlíţeči. Ušetří si tím práci

s optimalizací webu, ale také tím můţe odradit potenciální uţivatele, kteří se jen kvůli tomu nebudou

na stránky vracet. Pro vývojáře i designéra by měli být uţivatelé vţdy na prvním místě.

4.6 Rozvržení webu – layout

V podstatě existují pouze dvě moţnosti, jak rozvrhnout stránku – buď staticky nebo dynamicky.

Staticky rozvrţené stránky nemění svůj vzhled podle rozlišení obrazovky a mají stále stejnou velikost.

Nejčastěji mají elementy udávanou velikost v pixelech (px) a tzv. em hodnotách, které zobrazují obsah

proporcionálně relativní k velikosti písma. Příkladem staticky rozvrţených stránek je například stránka

firefox.com, kde je šířka bloku obsahu pořád stejná a nemění se při zmenšování či zvětšování okna.

Dynamicky rozvrţené stránky se přizpůsobují velikosti okna a rozlišení monitoru. Velikost elementů

je totiţ udávaná v procentech, coţ není statická hodnota, a tudíţ se s různými nastaveními rozlišení

či při změně velikosti okna prohlíţeče mění. Jedna z nejznámějších českých dynamicky tvořených

stránek je seznam.cz.

V rámci layoutu je nutno podotknout i moţnosti zarovnání bloku stránky. Před několika lety, kdy byl

standardem monitor o velikosti 15 palců, se blok stránek zarovnával k levému okraji. Jak však doba

pokročila a velikost monitorů se zvětšila, bylo vidět, ţe zarovnání doleva nechává většinou zbylou část

obrazovky prázdnou. Proto je dnešním trendem zarovnávat stránky na absolutní střed, kdy je stránka

vycentrována na monitoru, ať uţ je jakkoliv veliký. 2

16

5. Problematika webových prohlížečů Je pouze na uţivateli, jaký pouţívá prohlíţeč. Ať uţ je to jeho oblíbený web browser, či defaultní

prohlíţeč, který byl součástí systému, vývojář musí počítat s tím, ţe stránky budou zobrazovány

na různých strojích, s různými prohlíţeči, různými rozlišeními a s různými rychlostmi internetu. Mezi

nejznámější prohlíţeče patří Internet Explorer od firmy Microsoft, Mozilla Firefox od firmy Mozilla

Corporation, Opera od firmy Opera Software ASA, Safari od firmy Apple a Google Chrome od firmy

Google. Všechny tyto prohlíţeče jsou volně ke staţení.

5.1 Internet Explorer

Windows Internet Explorer patří mezi černé ovce na trhu s webovými prohlíţeči. Vzhledem k jeho

implementaci přímo do operačního systému Windows má ještě stále dominantní podíl na trhu.

Nicméně tento podíl se za posledních deset let, kdy dosahoval téměř neuvěřitelných 95%, rapidně

změnil. S nástupem konkurence se dnes podíl pohybuje mezi 48 – 60%, čímţ si však stále udrţuje

náskok před dotírajícím Firefoxem. 16

Výhodou Internet Exploreru je jeho přímá implementace do operačního systému Windows. Uţivatel

tak můţe hned začít pracovat. Dnes uţ si ovšem můţe uţivatel při instalaci OS vybrat, jaký prohlíţeč

upřednostňuje. I tento fakt přispěl ke klesajícímu podílu na trhu. Nevýhod IE je hodně. Mezi ty nejvíc

alarmující bych však vybral velmi špatné zabezpečení, kvůli kterému můţe být uţivatelův počítač

napaden zvenčí. Druhou kritickou nevýhodou IE je jeho špatná kompatibilita v porovnání s ostatními

prohlíţeči. I absolutně nastavené hodnoty v kaskádových stylech se zobrazují v IE a Firefoxu různě.

Sečteno a podtrţeno: Internet Explorer není vhodný pro prohlíţení webu, natoţ pro tvorbu webu.

Uznávám, ţe poslední verze 8 uţ nese velké známky pokroku. Stále však velmi pokulhává

za konkurencí. Doufejme, ţe verze 9, která by měla být uvedena v roce 2011, se přiblíţí z hlediska

kompatibility ostatním prohlíţečům na trhu. 16

Dalším problémem se stal příchod nového formátu obrázků – PNG. Formát PNG měl za úkol nahradit

stávající formát GIF. V drtivé většině prohlíţečů se PNG setkal s úspěchem. Internet Explorer však

nedokázal zpracovat průhlednost obrázků (mimo jiné) a nezobrazoval obrázky formátu PNG korektně

nebo vůbec. Vylepšení se dočkala aţ verze IE 7, ve které uţ alespoň z části fungovaly obrázky PNG

tak, jak měly. Stále však bylo co vylepšovat. Nejnovější verze IE 8 uţ formát PNG podporuje.

Ještě více znepokojujícím faktem je, ţe spousta uţivatelů se nenamáhala aktualizovat na nejnovější

verzi 8, ale stále pouţívá zastaralou verzi 6 z roku 2001. Útoky hackerů jsou pak úspěšné zvláště díky

této verzi prohlíţeče, která má „díry“ v kódu.

5.2 Mozilla Firefox

Poslední verze Mozilly Firefox 3.6.3 (1. dubna 2010) se setkala s velmi kladným ohlasem u fanoušků

a uţivatelů. Vše začalo v roce 2004, kdy Mozilla Corporation vydala první verzi svého prohlíţeče.

Uţivatelům se zalíbila nejen proto, ţe je podporována operačním systémem Windows, ale ţe funguje

korektně i pod Linuxem a pod operačním systémem Mac od firmy Apple.18

Současné průzkumy trhu s prohlíţeči řadí Firefox na druhé místo s 31%. Náskok Internet Exploreru je

tak ohroţen právě tímto prohlíţečem. Uţivatelé si ho oblíbili pro moţnost uzpůsobit si funkčnost

a vzhledu podle sebe. Při vývoji webu jistě vývojáři ocení mnoţství pluginů tj. přídavných modulů,

které pomáhají při vývoji stránek – jmenovitě například Firebug.

17

Zobrazení stránek ve Firefoxu se prakticky neliší (a pokud ano, tak jen nepatrně) od zobrazení

v prohlíţečích Opera, Safari a Chrome. Firefox je oblíben i díky snadné optimalizaci. Domovská

stránka Firefoxu je jako jedna z mála nejznámějších webů validní.

5.3 Google Chrome

Za pouhé dva roky své existence se tento mladíček mezi webovými prohlíţeči dokázal zařadit na třetí

místo v ţebříčku pouţívaných prohlíţečů. Chrome byl vydán ke konci roku 2008 u příleţitosti uvedení

veřejné Bety nových Windows 7.

Největší devizou Chromu je jeho rychlost. Ať jiţ počítáte samotné spuštění či jen načítání stránek, tak

Chrome rapidně válcuje konkurenci. Prohlíţeč běţí jak pod systémem Windows, tak Linux a Mac.

V kaţdé nové verzi se uţivatelé dočkají novinek, vylepšení a vyřešení bugů, tj. chyb v kódu, které

omezují funkčnost či ohroţují bezpečnost počítače.

Díky odlehčenému programu je Chrome skvělý při optimalizaci stránek. Jisté jeho odnoţe dokonce

nabízejí zobrazování stránek tak, jak by vypadaly v Internet Exploreru. Pro uţivatele, který nemá

přístup k Internet Exploreru například z toho důvodu, ţe nemá operační systém Windows, ale Linux

či Mac, se tak Chrome stává nástrojem, díky kterému se vývojář můţe Internet Exploreru zcela

vyhnout.

Společnost Google plánuje vydání vlastního operačního systému, který nese stejný název – Google

Chrome. Celý systém by měl vypadat právě jako prohlíţeč a měl by opět mířit na nevyšší mety, co se

týče rychlosti. Dalším kladem je licence, která je open-source, a tudíţ zadarmo. Počítá se s tím, ţe

Chrome najde vyuţití na nových netboocích a na slabších PC.11

5.4 Apple Safari

Zatím největším konkurentem prohlíţeče Chrome je prohlíţeč ze stáje Apple. Tento browser vydaný

v roce 2003 nativně pro operační systém Mac OS X, se stal vlajkovou lodí a defaultním prohlíţečem

pro všechny počítače Mac s Mac operačním systémem. Netrvalo dlouho a na svět se v roce 2007

dostala i verze podporovaná systémem Windows.23

Tento krok si ze strany Applu vysvětluji jako

expanzi trhu a snahu přetáhnout další uţivatele od konkurence. Rané verze však pro „windowsáky“

nenabízely tolik moţností.

Troufám si říci, ţe milníkem u prohlíţeče Safari se stala jeho verze 5, vydaná 7. června 2010.23

Moţnostmi se velmi přiblíţila konkurenci a svou rychlostí prohlíţeči Google Chrome. V některých

testech prohlíţeč Safari dokonce Chrome v rychlosti předehnal. Myslím, ţe touto verzí uteče Apple

dotahujícímu se prohlíţeči Opera, která v současné době okupuje páté místo na trhu s prohlíţeči,

a zároveň se přiblíţí třetímu Google Chrome.

Spíše neţ pro PC, se však Safari ujal na nových výrobcích firmy Apple. Trh s mobilními prohlíţeči se

díky rozvíjejícímu se trhu s chytrými telefony, tzv. smartphony, vydal novým směrem. Prozatím však

existují pouze tři prohlíţeče od firem Microsoft, Apple a Opera. Apple je znám hlavně díky

operačnímu iOS, který pohání jeho nejnovější iPhone a iPod Touch. 23

5.5 Opera

Na pátém místě v pořadí uţívaných prohlíţečů se řadí prohlíţeč Opera od společnosti Opera Software

ASA. První verze tohoto prohlíţeče byla vydaná jiţ v roce 1996 a za 14 let vývoje urazil dlouhou

cestu kupředu. Zatím poslední verze 10.53 se setkala s pozitivní vlnou kritiky od mnoha internetových

časopisů. V testech rychlosti a kompatibility obsadila Opera celkové druhé místo hned za Google

Chrome.20

18

Vývojáři Opery však vidí, jaká panuje na trhu s prohlíţeči situace, a proto se rozhodli expandovat

dále. Na trhu s PC prohlíţeči má Opera pouze necelá 2%, nicméně situace u mobilních prohlíţečů je

zcela jiná. Verze Opery jsou pouţívány na mobilních telefonech, smartphonech či PDA zařízeních.

S tímto prohlíţečem je moţné se setkat u mobilních přístrojů s operačními systémy Maemo,

BlackBerry, Symbian, Windows Mobile, Android, a dokonce i iPhone. 20

Opera však během svého vývoje často vypomáhala konkurenci, ačkoliv to rozhodně neměla v úmyslu.

Mnoho originálních nápadů, které nebyly často dotaţeny do konce, převzaly jiné prohlíţeče a staly se

tak úspěšnějšími. Řeč je zde například a snadném přístupu na oblíbené stránky, BitTorrent klient

a mnoho dalších.

Prohlíţeč si musí vybrat uţivatel. Ten většinou sáhne po nejpohodlnější nabídce, která v dnešní době

znamená Internet Explorer. Mezi vývojáři panuje jasný názor, ţe tento prohlíţeč má své chyby,

a uţivatelé by se mu měli vyhnout. Nicméně faktem zůstává, ţe IE je stále nejpouţívanější prohlíţeč

na světě, a je tak nutné optimalizovat stránky hlavně pro něj.

19

6. Barvy Nejdůleţitějším prvkem snad kaţdého designu je barva. Za barevným nádechem stránky stojí

designér, který tímto způsobem vyjádří emoce stránky tak, jak bych chtěl, aby působily

na návštěvníka. Barvy webu by měly korespondovat s účelem a obsahem stránky. Měly by neverbálně

vyjadřovat cítění stránky. 2

6.1 Teorie barev

Poprvé se teorie barev objevila jiţ v 15. století v poznámkách Leona Battisty Abertiho a Leonarda da

Vinciho. Dnes známá teorie barev se však začala rozvíjet aţ v 18. století. Zahrnovala zmínky

o základním modelu barev RBY – red (červená), blue (modrá), yellow (ţlutá). Tyto tři barvy byly

označeny jako primární barvy. Sekundární barvy vznikly smícháním primárních barev. Vznikly barvy

zelená, oranţová a fialová. Terciální barvy vznikly smícháním primárních a sekundárních barev. Díky

výzkumu barev a optiky přešli vědci ze systému RBY na systém dnes velmi vyuţívaný – RGB – red

(červená), green (zelená), blue (modrá). Tento model zobrazování barev se pouţívá u televizorů

a monitorů.

Další model, který vznikl v této době a pouţívá se dodnes, je model CMYK – cyan (azurová), magenta

(purpurová), yellow (ţlutá), black (černá). Černá barva se zde označuje slovem key (klíčová). Tento

model se hojně vyuţívá při tisku u tiskáren, kopírovacích zařízení atd.

Kruh barev (Obrázek 3):

Obrázek 3

2 Celá kapitola o barvách vychází z knihy Jakuba Krčmáře Adobe Photoshop : Praktický webdesign.

20

6.2 Druhy barev

Podle umístění v kruhu barev rozeznáváme dva typy barev – doplňující a podobné. Doplňující barvy

jsou takové, které se nacházejí v kruhu barev naproti sobě. Mají tedy přesně opačný odstín a doplňují

se. Jedná se například o dvojice barev modrá a oranţová, fialová a ţlutá či červená a zelená. I kdyţ se

v kruhu tyto barvy nenacházejí, mezi doplňující barvy zcela jistě patří i dvojice bílá a černá.

Podobné barvy jsou takové, který spolu v kruhu barev sousedí. Nijak se tedy spolu „nebijí“ a vypadají

dobře, kdyţ jsou spolu. Nicméně neposkytují moc velký kontrast, kdyţ jsou u sebe.

6.3 Emoce barev

Kaţdá barva má schopnost vyjadřovat jisté emoce. Při pohledu na barvu se člověku vybaví konotace,

která je buď pozitivní nebo negativní. Při pohledu na jednu a tu samou barvu mohou mít dva různí lidé

různé konotace. Některé barvy jsou spojovány s nebezpečím, jiné s klidem. Například v nemocnicích

se pouţívají jemné barvy, většinou v odstínech zelené a ţluté, které představují klid a zdraví. I podle

konotací vznikly tři skupiny barev. Jedná se o barvy teplé, studené a neutrální. Teplé barvy vyvolávají

teplo a řadí se mezi ně odstíny červené, ţluté a oranţové. Studené barvy jsou člověkem vnímány jako

barvy zimy a chladu a patří mezi ně odstíny modré, zelené a fialové. Neutrální barvy se příliš nepojí

s ţádnou konkrétní emocí, nicméně to rozhodně neznamená, ţe nevyvolávají ţádné konotace.

Neutrální barvy jsou šedivá, hnědá, bílá a černá.

6.4 Teplé barvy

6.4.1 Červená

Červená barva symbolizuje oheň a sílu. Je často asociována i s vášní a důleţitostí. Psychologové tvrdí,

ţe červená barva nabíjí energií. Na druhé straně však můţe červená barva znamenat i vztek, nebezpečí

a agresivitu. V psychologii barev červená reprezentuje lásku a krev. Při výběru barev u místností je

červená označována jako vzrušení, vášeň a někdy i radost. Záleţí na konkrétním odstínu, ale platí, ţe

při vstupu do červeně vymalované místnosti se člověku zvýší tlak. U webdesignu by měl designér

přemýšlet nejdříve nad obsahem a poté tomuto obsahu a následně i návštěvníkům webu barvy

přizpůsobit. Červenou barvou se na webu označují důleţité věci. Většina seznamovacích serverů

na internetu pouţívá pro svůj design či minimálně logo červenou barvu – symbol lásky.

6.4.2 Žlutá

Základní odstín ţluté barvy představuje samé pozitivní konotace: radost, inteligenci, optimismus,

štěstí, sluneční svit atd. Tmavší odstíny ţluté mohou však nabírat negativní konotace typu kritika,

závist či lenost. Ve webdesignu se ţlutá dostala na vrchol v roce 2009, kdy se během ekonomického

úpadku snaţily firemní weby přilákat zákazníky svým slunným designem.

6.4.3 Oranžová

Oranţová barva vzniká spojením primárních barev červené a ţluté a bere tak na sebe jejich mnohé

vlastnosti. Sama o sobě však oranţová barva představuje štěstí, radost a sluneční svit. Oranţová si

nebere od červené tak silné negativní konotace. Oranţovou barvu si za svou barvu zvolily například

firmy EasyJet, SmithKlene či Intel.

6.5 Studené barvy

6.5.1 Modrá

Studené barvy se často pouţívají na webech spojených s profesionalitou, autoritami či mají vyvolat

důvěru. Mnoho vládních organizací pouţívá odstíny modré jako svou barvu, protoţe symbolizuje

21

stabilitu, vnitřní klid a důvěru. Pouţívají jí banky, politické strany či například stránky Bílého domu

v USA.

6.5.2 Zelená

Většina lidí si zelenou barvu spojuje s přírodou či zdravím. Zelená je vskutku brána jako barva

symbolizující přírodu, růst a harmonii. Dále budí v lidech pocit bezpečí a vnitřního klidu, proto se

často pouţívá v nemocnicích.

6.5.3 Fialová

Fialová barva symbolizuje jiţ od dob Římanů barvu císařské či královské rodiny. Tato barva ukazuje

bohatství a luxus. Je spojována i s duchovnem a tajemnem a podněcuje kreativitu. Světlejší odstíny

fialové mají nádech kouzel a magie. Tmavší odstíny naopak představují smutek a ponurost.

6.6 Neutrální barvy

6.6.1 Bílá

Mnozí experti se shodují, ţe bílá barva společně s černou vlastně ani barvy nejsou. Hlavně proto, ţe

chybí v modelu barev z 18. století. Nejčastěji je bílá barva povaţována za pozitivní barvu, která

symbolizuje štěstí, nevinnost, mír, naději, krásu a čistotu. V některých kulturách je však tato barva

povaţována za barvu smrti. Bílá barva je povaţována za nejlepší kontrastující barvu. Proto se

na mnoha webech pouţívá jako barva pozadí.

6.6.2 Černá

Stejně jako bílá, ani černá není součástí modelu barev. Černá je v mnoha kulturách spojována spíše se

svou negativní stránkou, a to je představa smrti, tajemna či neznáma. Černá barva je nicméně

webdesignéry často vyuţívána, protoţe je schopna navodit atmosféru síly, eleganci či hloubku cítění.

Černou barvu je vhodné si vzít např. na přijímací pohovor. Ţadatel tak dá najevo svou silnou

individualitu. A totéţ platí i pro webové stránky.

6.7 Bezpečné barvy pro web

Bezpečné barvou jsou takové, které jsou dostupné v libovolném webovém prohlíţeči v libovolném

operačním systému podporujícím 256 barev. Na obrazových materiálech můţe být tolik barev, kolik

daný formát dovolí. Paleta bezpečných barev obsahuje 216 poloţek. Na následujícím obrázku je

zobrazeno 216 bezpečných barev (Obrázek 4).

Obrázek 4

22

7. Teorie obrazových formátů Na prvních webových stránkách se nejdříve nacházel pouze text a odkazy, které přesměrovávaly

uţivatele na další části stránek na webu. Dalším logickým krokem bylo přidání obrazových materiálů.

V dnešní době máme více moţností, jaké přidat na stránky obrázky. Nicméně nejvyuţívanější

a doporučované jsou tři formáty – JPEG, GIF a PNG. 2

7.1 JPEG

Formát JPEG, coţ je zkratka z anglického Joint Photographic Experts Group, se ve světě počítačů

pouţívá jako metoda ztrátové komprese pro ukládání obrázků. Míru komprese můţe nastavit sám

uţivatel. Při kompresi dochází ke sníţení kvality a velikosti daného obrázku. JPEG dokáţe běţně

dosáhnout komprese aţ 10:1 bez znatelného a viditelného sníţení kvality obrázku. Nejčastěji se formát

JPEG pouţívá u digitálních fotoaparátů a dalších zařízení ve formě JPEF/Exif. Společně s JPEG/JFIF

je tento formát pouţíván pro ukládání a přenos fotek na web. Uţivatelé dost často tyto dva formáty

nerozlišují, a proto je formát označován jednoduše jako JPEG. 2

Společně s formátem GIF byl JPEG běţně pouţívaným formátem na webu. Designéři tyto formáty

vyuţívali hlavně při tvorbě designových prvků na webu či na loga. V dnešní době jsou však oba tyto

formáty vytlačovány bezztrátovým formátem PNG, který má sice o něco větší velikost neţ JPEG

či GIF, ale při stále vzrůstajícím rychlostem připojení uţivatelů k internetu to uţ nehraje tak velkou

roli.

7.2 GIF

Graphics Interchange Format je na rozdíl od ztrátového formátu JPEG zástupcem bezztrátových

obrazových formátů. Klady formátu GIF spočívají v nízkých nárocích a malé velikosti. Jako jeden

z mála umoţňuje tvořit jednoduché animace. Největším záporem je však omezený počet barev. Formát

nabízí vyuţití pouze základních 256 barev. Proto designéři preferují formát PNG, který takováto

omezení nemá. Animované obrázky se dnes v moderních designech uţ moc nevyuţívají, a pokud ano,

tak jsou řešeny pomocí moderního Macromedia/Adobe Flash. 2

7.3 PNG

Hlavním cílem nového obrazového formátu PNG (Portable Network Graphics) bylo nahrazení

stávajícího formátu GIF. Formát PNG nabízí bezztrátovou kompresi a jako první z obrazových

formátů obsahuje tzv. alfa kanál (alpha channel). Tento kanál podporuje průhlednost elementů, která

se v dnešní době u webdesignu hodně vyuţívá. Ostatní formáty mohou být průhledné pomocí CSS

vlastnosti transparency (průhlednost). Tato metoda však není zcela podporována majoritními

prohlíţeči, a ani celková podpora a kompatibilita PNG s prohlíţeči nebyla na výši. Největší problémy

s PNG měl prohlíţeč Internet Explorer ve verzi 6, kdy průhlednost nefungovala a prohlíţeč nahradil

průhlednou část defaultní nastavenou barvou pozadí (nejčastěji šedou). Vývojáři dali dohromady

mnoţství způsobů, jak toto obejít, ovšem nejlepším moţným řešením byl upgrade prohlíţeče IE

na novější verzi, ve které je uţ PNG podporováno. 2

Na rozdíl od formátu GIF podporuje PNG větší mnoţství barev – při vyuţití alfa kanálu aţ 64 bitů

na pixel. PNG samo o sobě nenabízí podporu animací, těch je třeba dosáhnout pomocí neoficiálních

rozšíření. GIF se stále vyuţívá více neţ formát PNG, ačkoliv je formát PNG výhodnější. 2

Při srovnávání formátů JPEG a PNG musíme přihlédnout i k tomu, na co se který formát pouţije.

JPEG je výhodnější pouţít na kvalitní fotografie, protoţe vyuţití PNG by vyústilo jen ve zvýšení

23

velikosti souboru bez znatelného posunu kvality fotografie k lepšímu. Naopak PNG by se měl pouţít

u obrázků, na kterých je zobrazen text či jasné linie. JPEG totiţ u tohoto typu obrázků vytváří

nepříjemné artefakty pixelů v pozadí (Obrázek 5), které mohou rušit celkový dojem.

Obrázek 5

Osobně se při tvoření designu nejčastěji přikláním k formátu PNG. Uchvátil mne svými moţnostmi,

hlavně co se průhlednosti týče. PNG pouţívám hlavně u prvků samotného designu tj. lišty, loga atd.

Obrazový formát JPEG vyuţívám u fotek, které jsou na webu uloţeny. Nejčastěji se snaţím, aby

rozlišení fotky nepřesáhlo 1500 x 1000 pixelů. Je to optimální velikost pro dnešní monitory. Současně

se snaţím, aby velikost souboru nepřesáhla 600 KB. Zcela se vyhýbám formátu GIF. Na webech

nepouţívám animované prvky, a pokud bych se rozhodl je pouţít, sáhl bych po moţnostech

Macromedia/Adobe Flash.

24

8. Bezpečná písma Pro bezpečná písma platí totéţ, co pro bezpečné barvy. Jedná se o písma, která se s největší

pravděpodobností budou nacházet na uţivatelově počítači a budou se tak moci pouţít při vykreslení

stránky. Pokud toto písmo neboli font na cílovém PC nebude, pokusí se prohlíţeč načíst alternativu,

kterou autor webu nabízí v podobě sekundárního písma a generické font-family.

Deklarace písma dnes nejčastěji probíhá přes kaskádové styly a atribut font-family. Kaţdý font se pak

dá dále charakterizovat pomocí dalších vlastností jako například velikost, styl atd.

font-family: "Liberation Sans", Arial, Helvetica, sans-serif;

Takto vypadá klasická deklarace písma v CSS. Preferované písmo autora je v tomto případě font

Liberation Sans. Pokud bude mít uţivatel tento font nainstalován v systému, pak se pouţije

pro vykreslení stránky. Pokud ne, tak autor nabízí alternativu v podobě bezpatkových písem Arial

a Helvetica. Pokud by z nějakého důvodu uţivatel postrádal v systému i tato písma, pak přijde na řadu

generická font-family – sans-serif, která zajistí vykreslení bezpatkového písma. Díky takto vypadající

deklaraci bude mít autor jistotu, ţe se uţivateli zobrazí v prohlíţeči bezpatkové písmo.26

25

9. Redakční systémy Systém pro správu obsahu neboli CMS z anglického Content Management System se pouţívá

pro správu webového obsahu – nejčastěji dokumentů. Systém slouţí hlavně pro tvorbu, modifikaci

a publikaci článků pomocí webového rozhraní. Redakční systém je určen pro uţivatele, kteří chtějí

jednoduchou formou tvořit a spravovat moderně vypadající stránky bez nutnosti znalosti

programovacího jazyka HTML či PHP. Tyto základní systémy je pak moţno modifikovat

nepřeberným mnoţstvím aplikací a zásuvných modulů. Mezi nejznámější a nejpouţívanější patří

systémy Wordpress, Drupal a Joomla, které jsou všechny tvořeny formou open-souce – tedy jsou

zdarma.

9.1 Wordpress

Mezi největší klady systému Wordpress patří jeho velice snadná obsluha. Tomuto systému se lehce

přiučí kdokoliv i bez hlubší znalosti počítačů a internetu. Wordpress dříve slouţil jako blogovací

systém, ale s rozvíjející se komunitou vývojářů webových aplikací je moţné uzpůsobit Wordpress

jakýmkoliv sluţbám. Nicméně je moţné narazit na problém v modifikaci a tím poškodit celý systém.

Tento systém je tedy určen hlavně těm, kteří si chtějí práci s vytvořením stránky maximálně

zjednodušit. Uţivatelé si ovšem často stěţují, ţe vzhledem k mnohdy nefunkčním modifikacím je

tento systém výrazně „developer unfriendly“ – čili nevlídný k vývojářům.28

Příklad webu vyuţívající redakční systém Wordpress (Obrázek 6):

Obrázek 6

9.2 Drupal

Na rozdíl od Wordpressu je Drupal zaměřen spíše na vývojáře. Prostředí Drupalu totiţ sestává

z mnoţství funkcí a tagů, díky kterým se celý systém řídí. Vývojář libující si ve správě kódu si tak

rozhodně přijde na své. Můţe zde však tratit běţný uţivatel, na kterého tento systém můţe být

přehnaně sloţitý. Výhodou Drupalu dále je, ţe existují desítky dalších modulů s dalšími tagy

a funkcemi, díky kterým můţete vytvořit fantasticky vypadající a fungující weby. Drupal ovšem

částečně pokulhává za konkurencí z hlediska moţností designu. Např. systému Joomla! se svou

nabídkou přece jen nevyrovná. Drupal je skvělý z hlediska funkčnosti. Pokud by vylepšil podmínky

pro webdesignéry, stal by se z něj jeden z nejlepších, ba moţná nejlepší redakční systém na trhu.9

26

Příklad webu vyuţívající systém Drupal (Obrázek 7):

Obrázek 7

9.3 Joomla!

Joomla znamená ve svahilštině „all together“ – tedy vše v jednom a vskutku si bere výhody Drupalu

i Wordpressu. Joomla! je velmi pozitivně nakloněná designérům, kteří v rámci druhých dvou

redakčních systémů neměli moc moţností. Nováčci budou u tohoto systému potěšeni příjemným

uţivatelským rozhraním, ve kterém se snad ani nejde ztratit. Vývojáři naopak budou překvapeni

velkým mnoţstvím zásuvných modulů a aplikací, kterými mohou základní verzi Joomly! rozšířit,

a změnit tak klasické stránky na fungující e-shop, blog či webovou fotogalerii. Avšak ani Joomla! není

bezchybná a jsou zde omezení, kvůli kterým si někteří uţivatelé moţná raději zvolí jiný redakční

systém. Tím největším omezením je nemoţnost rozběhnutí několika stránek pod jednou databází a

jedním systémem Joomla!.17

Pro představu a příklad, redakční systém Joomla! vyuţívají stránky

Pedagogické fakulty univerzity v Liberci – www.fp.tul.cz (Obrázek 8):

Obrázek 8

27

Tento redakční systém se za poslední tři roky vývoje rapidně zlepšil. Není sice tak přátelsky

uţivatelsky nakloněn jako Wordpress, avšak nabízí však díky komunitě vývojářů, která čítá tisíce lidí,

neustále se zlepšující prostředí a moţnosti. To je také jeden z důvodů, proč jsem právě tento systém

zvolil pro svou webovou fotogalerii.

28

10. Představení programů Adobe Photoshop CS5 a Adobe Bridge CS5

10.1 Adobe Photoshop CS5

Nejnovější verze oblíbeného softwaru nejen pro úpravu fotek Photoshop CS5 vyšla 30. dubna 2010.

První verze Photoshopu však spatřila světlo světa uţ v roce 1990. Vyšla z dílny společnosti Adobe

Systems Incorporated a vymyslel ji Thomas Knoll.5

10.1.1 Historie

Thomas Knoll začal v roce 1987 psát program pro Macintosh (Apple), který měl zobrazovat černobílé

obrázky na monochromatickém displeji. Jeho bratr John ho však přemluvil, aby tento program

předělal na software, který se stará o celkovou úpravu obrázků. John poté s první funkční verzí

programu odcestoval do sídla firmy Adobe, která byla součástí společnosti Apple, aby jim program

představil. Ředitelé z Adobe byli spokojeni a odkoupili od bratrů licenci. Oba bratři však nadále

pracovali na pluginech a kódování. První verze vyšla pouze pro počítače Macintosh. 5

10.1.2 Verze Photoshopu

První verze podporovaná i systémem Windows byla verze 2.5 vydaná v roce 1993, která podporovala

16 bitové soubory. Vývoj dále pokračoval a další zásadní verzí byla aţ verze 8, přezdívaná Dark

Matter, která vyšla v roce 2003. Tato verze byla jako první označována CS – Creative Suite. CS

představoval balík výrobků od Adobe, jehoţ součástí byl právě i Photoshop. Hned v další verzi

s označením CS2 se poprvé objevil pomocník Adobe Bridge ve verzi 1.0, o kterém se zmíním v další

části práce. Od vydání verze CS3 z roku 2007 se Photoshop specializuje na dvě části. Jednodušší verze

Basic nabízí vylepšení stávajících moţností plus nějaké moţnosti nové, např. chytré filtry, nástroj

snadného výběru atd. Verze Extended nabízí totéţ, ale přidává další pluginy a vybavení navíc. V září

2008 vydala Adobe další verzi s označením CS4. Tato verze jako první obsahovala i 3D engine.

Umoţňovala tak modelovat trojrozměrné objekty, barvit je atd. Poprvé se také dočkali majitelé

64bitových systémů. Zatím poslední verze s kódovým označením White Rabbit vyšla v roce 2010.

Přinesla odlehčené jádro programu, které je zejména na 64bitových seznamech výrazně znát svou

rychlostí a plynulostí. Verze CS5 přinesla zároveň nové štětce a nové moţnosti při selekci a výmazu

objektů. 5

10.1.3 Interface Photoshopu CS5 (Obrázek 9)

Obrázek 9

29

10.1.4 Představení nástrojů ve verzi CS5 (Obrázek 10)4

Obrázek 10

10.2 Adobe Bridge CS5

Aplikaci Adobe Bridge vydala společnost Adobe v balíku Creative Suite 2. Je primárně určena

pro spojení všech aplikací z Creative Suite balíku. Je dostupná ze všech těchto aplikací a v nejnovější

verzi Photoshopu je k dispozici dokonce ve zmenšené verzi Mini-Bridge. Adobe Bridge však slouţí

i jako pohodlný prohlíţeč fotografií. Je schopný fotografie i nahrávat po připojení fotoaparátu k PC.

Díky propracovanému systému záloţek je moţné se velice rychle dostat k oblíbeným či potřebným

datům. Bridge pracuje i s mnoţstvím filtrů, díky kterým je velice snadné najít poţadovaný obrázek

podle jména, data vytvoření, formátu či podle uţivatelova hodnocení.

Osobně mě nejvíce potěšila právě provázanost s Photoshopem. Po dvojkliku na obrázek v Adobe

Bridge se automaticky obrázek přenese do Photoshopu a je tedy moţné rovnou začít pracovat. Velice

příjemně mě překvapila také moţnost hromadného přejmenování fotek.

30

11. Příprava grafického návrhu pro webovou fotogalerii Před začátkem práce ve Photoshopu se nejdřív musíme ujistit, zda máme vše potřebné k dokončení

návrhu. Jedná se hlavně o všechny obrázky, písma, štětce atd. Všechny komponenty, které

potřebujeme, je vhodné uloţit do jedné sloţky, aby byly pořád na očích a po ruce. Všechny obrazové

materiály jsem sehnal pomocí stránky images.google.com a všechny jsou volně k pouţití. Výjimkou je

pouze textura dřevěné podlahy, kterou jsem sehnal na stránce www.cgtextures.com. Tento web se

zabývá shromaţďováním textur všech druhů a materiálů a po bezplatné registraci nabízí tyto textury

zdarma. Hlavní písmo na stránce jsem získal na webu dafont.com, který nabízí širokou paletu fontů

všech druhů jako freeware, tedy zdarma. Pokud jsme si jistí, ţe máme vše, co potřebujeme k práci, pak

nám jiţ nic nebrání zapnout Photoshop a Bridge a pustit se do díla.

Návrh své fotogalerie jsem dělal v anglické verzi Photoshopu CS5. Budu ovšem přikládat i české

překlady veškerých nástrojů a popisků.

Stránky jiţ fungující fotogalerie jsou umístěny na provizorním serveru http://bakule.raftacek.cz.

V tomto tutoriálu vytvoříme hlavičku této galerie, která vypadá takto (Obrázek 11):

Obrázek 11

11.1 Obraz Dámy s hranostajem

Jako první si připravíme obraz Dámy s hranostajem a vloţíme ho do rámu. Jak tento element, tak

závěs si uděláme v jiných kompozicích. Tyto úpravy by samozřejmě šlo udělat v jedné kompozici, ale

zejména práce s obrazem a rámem by se nám při získávání perspektivy mohla vymstít.

Otevřeme Bridge a dvakrát poklepáme na obrázek rámu i na obraz Dámy s hranostajem. Oba se nám

tak otevřou ve dvou oknech ve Photoshopu. U rámu se musíme nejdříve zbavit bílého pozadí. Nejdříve

v seznamu vrstev dvakrát klepneme na text Background (pozadí), tím se nám tato vrstva, která je

defaultně nastavená jako uzamčené pozadí otevře, a zpřístupní se nám její formátování. Nápis

Backround se změní na Layer 0 (Vrstva 0). Bílou část označíme snadno nástrojem Kouzelná hůlka

(Magic Wand Tool). Jednoduše klikneme nástrojem kamkoliv do bílého prostoru a ten se celý označí.

Stisknutím klávesy Delete se tato bílá plocha smaţe (Tutoriál 1). Poté stiskneme CTRL + D pro

zrušení selekce.

31

Tutoriál 1

Dalším úkolem je odstranění stávajícího obrazu. Vybereme nástroj pro obdélníkový výběr

(Rectangular Marquee Tool) a klikneme do horního levého rohu obrazu. Drţíme levé tlačítko

a táhneme myší aţ do spodního pravého rohu, dokud nebude celý obraz označen. Pokud se nám

selekce nepovede, stačí kliknout levým tlačítkem dovnitř selekce a ta se tím zruší. Po úspěšném

výběru stiskneme tlačítko Delete. Selekce nemusí být na pixely přesná. Opět zrušíme selekci

stisknutím kláves CTRL + D (Tutoriál 2).

Tutoriál 2

Nyní se přesuneme k obrazu Dámy s hranostajem a celý ho označíme. Můţeme opět vyuţít nástroje

obdélníkového výběru, lepší moţnost je ovšem klávesová zkratka CTRL + A, která automaticky

vybere vše. Po výběru vstoupíme do menu Úpravy -> Kopírovat, či stiskneme CTRL + C a přesuneme

se zpět do kompozice s prázdným rámem a stiskneme CTRL + V, či přes menu Úpravy -> Vloţit.

V seznamu vrstev přemístíme vrstvu s obrázkem Dámy pod vrstvu s rámem. Obrázek Dámy je ovšem

32

menší neţ rám, takţe je nutné ho zvětšit. Vybereme si nástroj pro přesun a klikneme levým tlačítkem

na obraz Dámy, poté stiskneme CTRL + T, čímţ se nám zpřístupní moţnost transformace obrázku

(Tutoriál 3).

Tutoriál 3

Nyní nás zajímají pouze záchytné body na krajích obrázku. Přesuneme horní levý roh obrázku Dámy

k levému hornímu okraji rámu a s podrţenou klávesou SHIFT táhneme spodní pravý okraj obrázku

po úhlopříčce dolů. Drţením klávesy SHIFT se nám nezmění poměr stran a obrázek Dámy tak zůstane

proporcionálně stejný. Obrázek je však stále o něco menší, a proto zmenšíme rám, neţ aby byl obrázek

s Dámou ošklivě protáhlý. Postup je stejný. Označíme v seznamu vrstev vrstvu s rámem a stiskneme

CTRL + T. Pomocí postraních kotevních bodů obraz zmenšíme. Zajímají nás hlavně oba horní a dolní

prostřední body. Kdyţ jsme s obrazem spokojeni, obrázek uloţíme jako PNG, aby se nám zachovala

průhlednost pozadí. Soubor -> Uloţit jako.... -> PNG. Je vhodné uloţit tento projekt i jako PSD, tedy

nativní soubor projektu u Photoshopu. Pokud bychom chtěli něco změnit, není nic jednoduššího, neţ

otevřít existující projekt a upravit ho, neţ začínat úplně od nuly.

Tutoriál 4

Tímto máme připraven obrátek Dámy s hranostajem ve zlatém rámu, který bude viset ve fotogalerii

(Tutoriál 4).

33

11.2 Závěsy

Důvodem, proč jsem přidal do scény závěsy, byla inspirace z několika muzeí a galerií, které jsem

navštívil, kde závěsy velmi dobře dokreslovaly atmosféru. Zároveň jsem se inspiroval i odhalováním

obrazů, kdy je obraz či jiné dílo zakryto závěsem, který se otevře a dílo se tak odhalí. Druhým

důvodem přidání závěsu byl můj pocit, ţe na scéně zkrátka něco chybí.

Vybereme v aplikaci Adobe Bridge obrázek se závěsem a dvojklikem ho přeneseme do nové

kompozice ve Photoshopu. Obrázek je formátu PNG a má alfa kanál, takţe se nemusíme zabývat

odstraňováním pozadí. U tohoto elementu vyuţijeme hlavně masky, které slouţí jako výborný nástroj

pro skrývání částí fotek s tím, ţe se k nim uţivatel můţe bez problémů znovu vrátit.

Nejdříve musíme zvětšit pracovní plochu. Docílíme toho přes menu Obraz -> Velikost plátna. Poloţku

šířky (Width) zvětšíme natolik, abychom měli jistotu, ţe se nám vejdou tři obrázky závěsu vedle sebe.

Zvětšíme si náhled a jako první vezmeme nástroj Guma a smaţeme nevzhledné konce závěsu na obou

stranách.

Tutoriál 5

Pokud klikneme pravým tlačítkem do kompozice, objeví se rozšířené menu pro nástroj Guma, kde

můţeme nastavit velikost štětce a tvrdost štětce. Velikost zvolíme menší kolem 13 px a tvrdost štětce

sníţíme z původních 100% na 90%. Pomocí myši pak vymaţeme oba konce (Tutoriál 5).

Po dokončení tohoto úkolu duplikujeme dvakrát tuto vrstvu – pravým tlačítkem kliknout na vrstvu

závěsu v seznamu vrstev a kliknout na poloţku Duplikovat vrstvu, takţe dostaneme tři shodné vrstvy

se závěsem. Je vhodné si je pojmenovat, aby bylo jasné, která je která. Dále začneme u levé části

závěsu s maskováním. Zapneme masku vrstvy tlačítkem, které je pod seznamem vrstev (Tutoriál 6).

Zvolíme nástroj štětec a kreslíme přes vrstvu. Pokud kreslíme černou barvou, tak vrstva mizí, a pokud

bílou, tak se objevuje zpět. U levého závěsu zamaskujeme pravou část, u prostřední ponecháme pouze

horní část závěsu a u pravého závěsu smaţeme levou část. U nástroje štětec lze podobně jako

34

u nástroje Guma pravým tlačítkem získat další funkce v podobě moţnosti nastavit velikost a tvrdost

štětce. Tvrdost štětce je lepší nechat větší, aby nedocházelo k zprůhledňování částí obrázku, který

nechcete, aby byl průhledný. Pokud by k tomu došlo, stačí přepnout štětec na bílou barvu a místo

přemalovat s menší velikostí štětce (Tutoriál 7).

Tutoriál 6 Tutoriál 7

Teď uţ stačí jen závěsy elegantně překrýt přes sebe. Vhodné je nechat prostřední část závěsu úplně

nahoře a pomocí masek ještě upravit ty části závěsu, které nahoře přesahují (Tutoriál 8). V momentě,

kdy jsme se vzhledem závěsu spokojeni, stačí uţ jen uloţit obrázek ve formátu PNG. Soubor -> Uloţit

jako ... -> PNG. Rovněţ doporučuji uloţit soubor i jako PSD, abychom se mohli k projektu případně

vrátit a provést jakékoliv změny.

Tutoriál 8

35

11.3 Pokoj galerie

Během plánování vzhledu hlavičky jsem nejdřív přemýšlel nad různými abstraktními variantami. Pak

mě ale napadla moţnost inspirovat se přímo nějakou galerií, kde na stěnách visí obrazy. Proto jsem

přišel s tímto návrhem místnosti.

Ve Photoshopu vytvoříme nový projekt – Soubor -> Nový a nastavíme velikost plátna (Tutoriál 9).

Tutoriál 9

Jako první vytvoříme stěny místnosti. Z Adobe Bridge načteme texturu zdi a pomocí zkratek CTRL +

A (vyber vše), CTRL + C (kopírovat) a CTRL + V (vloţit) vloţíme texturu do projektu. Textura je

sama o sobě o něco větší neţ samotný projekt, takţe jí zmenšíme pomocí transformace objektu

a zkratky CTRL + T. Zároveň je vhodné tento objekt pojmenovat v seznamu vrstev, abychom věděli,

co je co, aţ nám začnou vrstvy přibývat. Nejdříve postavíme delší zeď, na které bude nápis se jménem

galerie.

Pomocí pravítek určíme místo, kde bude roh místnosti. Při vytváření perspektivy tak dostaneme pevný

bod, kolem kterého budeme stavět. V tomto případě jsem nastavil vertikální pravítko na hodnotu

260px a horizontální pravítko na 235px. Při stavění místnosti vyuţijeme funkce Deformace. Klikneme

na vrstvu s texturou stěny a stiskneme CTRL + T pro zpřístupnění transformace. Klikneme na objekt

pravým tlačítkem a objeví se menu, ve kterém máme další moţnosti, jak objekt tvarovat. Pro tento kus

stěny vyuţijeme funkci Perspektiva (Tutoriál 10). Pro lepší představu si můţeme od průsečíku

pravítek do pravého spodního rohu udělat vodítko. V reţimu perspektivy táhneme pravý spodní roh

na úroveň vodítka. Photoshop automaticky vyrovná horní roh.

Tutoriál 10

36

Stěny duplikujeme a posuneme doprava. Nyní však vyuţijeme funkce Deformovat, která je ve stejném

menu jako funkce Perspektiva. U funkce Deformovat táhneme kotvící body tam, kam potřebujeme,

aby vznikla další část stěny. Tento postup duplikace a deformace pokračuje do té doby, neţ se

dostaneme k pravému okraji. Snaţíme se, aby bílá linka na textuře byla v rámci moţností rovná.

Drobné odchylky ve spodní části nevadí, ty zmizí při přidání podlahy (Tutoriál 11).

Tutoriál 11

Pokud jsme se stěnou spokojeni, označíme všechny části stěny v seznamu vrstev a zmáčkneme

CTRL + E. Tím se nám všechny vrstvy spojí do jedné. Tuto vrstvu pak duplikujeme a pomocí

transformace ji nejdříve otočíme horizontálně a poté vertikálně a přesuneme ji nahoru, aby hnědá lišta

u spodní vrstvy překrývala tu u horní vrstvy. Tím máme hotovou jednu celou stěnu. Druhá stěna se

vytvoří stejným způsobem pomocí perspektivy a deformace (Tutoriál 12). Po dokončení nám zbývá

přidat podlahu a místnost bude hotová. Z Adobe Bridge přidáme do projektu obrázek dřevěné podlahy

a pomocí transformační funkce Deformovat ji transformujeme tak, aby zapadla do scény.

Tutoriál 12

37

11.4 Nasvícení scény

Scénu nasvítíme pomocí efektu Světelné efekty, který se nachází v menu Filtry -> Vykreslení ->

Světelné efekty (Tutoriál 13). Osvětlovat budeme obě spodní části obou stěn. Bohuţel světelné efekty

se aplikují přímo na vrstvu a po aplikaci je uţ nelze dále upravovat. Proto je osvětlování vrstev

nejlepší řešit metodou pokus – omyl.

Tutoriál 13

V menu Světelných efektů máme na výběr z mnoha přednastavených světel. Pro tento případ však

pouţijeme nastavení defaultní. V levé části efektu je náhled, jak bude vrstva po pouţití efektu vypadat.

V pravé části se nachází veškeré nastavení světla. Nás bude nejvíce zajímat moţnost intenzity světla.

Pro pravou stěnu, protoţe je větší, vybereme světla dvě. Pro přidání dalšího světla do scény klikneme

na ikonu ţárovky pod náhledem a táhneme do náhledu. Pokud chceme existující světlo smazat,

klikneme a táhneme ho na ikonu popelnice (tutoriál 14).

Tutoriál 14

38

Cílem je intensitu světla moc „nepřepálit“ a najít správnou kombinaci vzdálenosti, velikosti a intensity

světla. Pokud s výsledkem nejsme spokojeni, stačí stisknout klávesy CTRL + Z a zkusit to znovu.

U levé části stěny pouţijeme jen jedno světlo, které bude více směřovat na roh místnosti, tím bude

levá strana více ve stínu.

Po skončení bychom se měli dostat k podobnému výsledku (Tutoriál 15):

Tutoriál 15

11.5 Přidání obrazu a závěsu

Přidání těchto dvou elementů nebude ţádná věda. Oba dva si přeneseme z Bridge do Photoshopu

a podle nutnosti je zvětšíme či zmenšíme pomocí transformace. U obrazu i závěsu se snaţíme, aby

byly rovnoběţně se stěnou. K oběma elementům přidáme ještě stín, aby vypadaly realističtěji.

Klikneme dvakrát na vrstvu s obrazem v seznamu vrstev a objeví se menu Styly vrstev, kde můţeme

upravovat další parametry. Nás zajímá hned první poloţka – Vrţený stín. U obou objektů můţeme stín

nechat v defaultním nastavení (Tutoriál 16).

Tutoriál 16

39

11.6 Stínování

Účelem stínování je dodat scéně hloubku a pocit prostoru. V tomto případě nám stínování pomůţe

korigovat některé nepřesnosti při stavění, a zároveň nám stínování pomůţe ke zvýraznění jména

fotogalerie. Nejjednodušší je stínování vytvořit tak, ţe vytvoříme novou vrstvu, vybereme nástroj

Štětec s černou barvou a nastavíme nízkou tvrdost a štětcem malujeme do nové vrstvy. Je lepší mít

několik vrstev se stíny, protoţe průhlednost vrstvy lze pak nastavit u kaţdé zvlášť a tím regulovat

intenzitu stínu. Pro lepší přechody mezi stínem a klasickou vrstvou je skvělé vyuţít rozostření.

Všechny typy rozostření jsou v menu Filtry -> Rozostření. Nás zajímá Gaussovské rozostření (Tutoriál

17). Díky náhledu uvidíte, jak bude vrstva vypadat. Je lepší zvolit niţší stupeň rozostření, aby byly

rozostřené hlavně okraje stínu.

Tutoriál 17

Pokud se nám nějaký stín nelíbí, tak ho snadno můţeme smazat. Buď celou vrstvu a začít znova, nebo

vyuţít moţnosti masky či nástroje Guma.

11.7 Název galerie a tvorba nadpisu

S názvem Fading Picture jsem přišel dlouho před tím, neţ jsem začal pracovat na této fotogalerii.

Název vznikl v době, kdy jsem do svého videa potřeboval přidat dvě fiktivní firmy a jejich loga.

Jednou z firem byla právě společnost Fading Picture. Jako název galerie se mi líbil, a proto jsem ho

zvolil.

Styl písma jsem vybral v odstínech zlaté barvy hlavně proto, aby text vyniknul. Zlatá barva skvěle

kontrastuje s méně nápadným pozadím a celý název galerie tak upoutá návštěvníka. Jako písmo jsem

zvolil honosný font The King & Queen, který jsem sehnal zdarma na stránce dafont.com

Samotný text se skládá ze tří vrstev. První vrstva je zlatý reliéf, druhá vrstva hnědý lem a základní stín

a třetí vrstva je sekundární stín. Začneme vrstvou se sekundárním stínem. Nejdříve si však vezmeme

nástroj Pero a uděláme linku tam, kde chceme mít náš text, tj. klikneme jednou nad dřevěné obloţení

na levé straně a i na pravé tak, aby linka byla s obloţením rovnoběţná (Tutoriál 18). Vyhneme se tak

40

náročnému tvoření perspektivy, kvůli kterému bychom museli textové vrstvy rasterizovat a nemohli uţ

bychom text změnit.

Zvolíme nástroj Vodorovný text a klikneme myší na začátek linky, kterou jsme vytvořili nástrojem

Pero. Napíšeme název galerie a upravíme barvu písma na černou a velikost na 57pt. Nyní ještě

otevřeme menu se Styly vrstev a přidáme k nápisu stín. Důleţitý atribut je zde rozsah stínu, který

nastavíme na 36%. Ostatní hodnoty mohou zůstat ve své defaultní podobě, v případě potřeby je však

lze bez problémů upravit. (Tutoriál 19).

Tutoriál 18 Tutoriál 19

S hotovým stínem pokračujeme k druhé vrstvě s hnědým okrajem. Můţeme duplikovat první textovou

vrstvu a vycházet z ní. Veškeré nastavení, které nás u této vrstvy zajímá, je uvnitř menu Styly vrstev.

V tomto případě je to Vrţený stín (Drop Shadow), Úkos a reliéf (Bevel and Emboss) a Vytáhnout

(Stroke). Všechny hodnoty nastavíme pomocí obrázků (Tutoriály 20 – 22). U Reliéfu a nastavení

barev pouţijeme pro světle ţlutou barvu fef056 a pro hnědou 763d17.

Tutoriály 20 – 22

41

Duplikujeme jednu z textových vrstev, nezáleţí na tom kterou, a přesuneme ji nad ostatní textové

vrstvy. Tuto vrstvu nastavíme na následující parametry z menu Styly vrstev podle následujících

obrázků. U Reliéfu a úkosu vyuţijeme u barev tyto: světle ţlutá – fef056 a tmavší ţlutá – f9cc17. U

překrytí barvou zadáme barvu ffff66. Největší oříšek je zde trefení správného překrytí přechodem.

Toto jsou zleva barvy které jsem vyuţil – c6a575, ffffff, f0ce31 a 645900 (Tutoriály 23 – 28). Barva

u poloţky Vytáhnout (stroke) je fce652 (Tutoriál 29).

Tutoriály 23 – 28

42

Tutoriál 29

Takto je celá hlavička hotova (Tutoriál 30). Pro zdokonalení je ještě moţné pohrát si se stínováním

či tónem barev. Celý projekt uloţíme nejen jako projekt PSD, ale i jako PNG.

Tutoriál 30

43

12. Instalace systému Joomla! vytvoření šablony

12.1 Instalace Instalace systému Joomla! je velice snadná. Stačí stáhnout nejnovější verzi ze stránek

www.joomla.org a nahrát staţený obsah na server. Zapneme prohlíţeč a zadáme adresu serveru. Tím

začne instalace systému Joomla!, která je i v češtině. Dále stáčí sledovat instrukce na obrazovce,

dokud Joomla! neoznámí, ţe byla instalace úspěšně dokončena.

12.2 Vytvoření šablony Design pro systém Joomla! a pro celé stránky vytvoříme v programu Artisteer. Tento program nabízí

obrovské moţnosti pro tvorbu webového designu pro mnohé redakční systémy. Nastavení programu je

prakticky neomezené a kaţdý designér si zde přijde na své. Do šablony přidáme vytvořenou hlavičku

z předchozího tutoriálu. Další nastavení elementů je uţ jen na Vás. Moje výsledná šablona vypadá

takto (Obrázek 12).

Obrázek 12

44

13. Validace kódu webové fotogalerie Finální verzi stránek jsem zkontroloval validátorem společnosti W3C a zároveň i českou alternativou

na serveru H1.cz. Velice mě překvapilo, ţe výsledky testu nebyly stejné. Výsledek na W3C vyšel

bezchybně a bez jakéhokoliv varování. Proto je na webu ikona validního webu. Na stránkách

validátoru H1 se však zobrazily chyby i varování. Nejzajímavější bylo, ţe kdyţ jsem „chyby“ opravil,

validátor našel automaticky další, a validace navíc neprošla na anglickém W3C validátoru. Proto jsem

se rozhodl, ţe tento anglický validátor je pro mě důleţitější, a stránky jsou tak validní podle pravidel

a validátoru W3C (Obrázek 13).

Stránky jsou provizorně umístěné na mém serveru (http://bakule.raftacek.cz). Počítám však, ţe se

následně přesunou na jeden ze serverů TUL.

Obrázek 13

45

14. Vypuštění stránek do WWW světa Webhostingů a serverů je na celém světě nepřeberné mnoţství. Uţivatel má zpravidla na výběr dvě

moţnosti – webhostingy, které jsou zdarma, a hostingy, které jsou placené. U hostingů si zákazník

většinou pronajímá doménu druhého či třetího řádu.

14.1 Domény

Internetová doména představuje jednoznačný identifikátor počítače či počítačové sítě, která je součástí

internetu. Jméno domény je sestaveno z několika částí, které jsou odděleny tečkami. Doména

nejvyššího řádu (z anglického TLD – top-level domain) je vţdy uvedena na konci webové adresy.

Počet těchto domén je omezený a většinou představuje sdruţení domén jednoho státu (.cz) či sdruţení

různých organizací (.gov pro vládu USA).

Doména druhého řádu je například www.seznam.cz. Tyto domény lze pořídit u drtivé většiny

poskytovatelů webhostingů. Pro zákazníka je jistě velmi důleţitá cena, která se většinou počítá

za pronájem domény na měsíc. Pro vývojáře je naopak důleţité, aby hosting podporoval elementy jako

například PHP5, databáze MySQL a aby na něm šlo bez problémů nainstalovat nějaký redakční

systém. Nejlepším webhostingem poskytujícím domény druhého řádu je v ČR firma Onebit.cz, která

vyhrála soutěţ o nejlepší hosting roku 2009.19

Mezi velmi spolehlivé poskytovatele zařazuji i hosting

c4.cz, na kterém běţí zkušební stránky fotogalerie.

14.2 Webhostingy zdarma

Pokud se uţivateli nechce za hosting platit a stačí mu doména třetího řádu (mujblog.e-stranky.cz),

stačí mu k získání stránky pouhá registrace. Provozovatelé domén třetího řádu většinou poskytují

podobné sluţby jako pro platící zákazníky tj. emailové schránky, web-aliasy, PHP5, databáze, zaručují

funkčnost redakčních systému a e-shopů atd. Uţivatelé však většinou musí na svůj web přidat reklamu

vygenerovanou hostingem. Většinou se jedná o reklamní pruh nahoře na stránce. Jsou však případy,

kdy reklama web hodně hyzdí. Jedním z nejlepších poskytovatelů domén třetího řádu je server

www.ic.cz, který mě překvapil svou rychlostí, moţností uzpůsobení reklamy, aby co nejméně

překáţela na webu, a skvělým FTP rozhraním pro nahrávání webu.

46

15. Srovnání zahraničních a českých fotogalerií

15.1 Vetton.ru Jednou z prvních fotogalerií, na kterou jsem narazil, byl zajímavý projekt pod názvem Vetton.

Fotogalerie je rozdělena podle kategorií, takţe uţivatel snadno získá typ fotografií a obrázků, které

hledá. Fotografie se dají i hodnotit, takţe si uţivatel můţe vybírat obrázky, podle jejich oblíbenosti

u ostatních uţivatelů. Všechny fotografie a obrázky je moţné stáhnout zdarma pro vlastní pouţití.

Velkým záporem je v dnešní době absence podpory širokoúhlých monitorů; veškeré materiály, které

v galerii najdete, budou ve formátu 4:3. Myslím si, ţe to je v dnešní době pořádné mínus. Druhým

záporem je jazyk stránky, kterým je ruština. Pro nerusky mluvící je řešením otevírání v prohlíţeči

Google Chrome, který je schopen stránky přeloţit do češtiny.24

15.2 Interfacelift.com Projekt galerie Interfacelift je přesně ten typ galerie, který se dá bezesporu označit jako moderní. Není

sice rozdělen do kategorií jako konkurenční Vetton, všechny obrázky a fotografie jsou nicméně

opatřeny záloţkami – tagy, díky kterým se v nich dá snadno orientovat. Největším kladem galerie je

kompatibilita. Nabízí většinu obrázků jak v úzkém tak širokoúhlém provedení. Jednoduchá utilita

dokonce sama určí, jaké je rozlišení uţivatelova monitoru, a nabídne fotografie přesně v této velikosti.

Všechny fotografie a obrázky je moţné stáhnout zdarma pro vlastní pouţití. Pokud chce uţivatel

pouţít nějaký materiál pro jiné účely, musí kontaktovat autora fotografie. Fotografie se dají hodnotit,

komentovat i sdílet s přáteli na různých sociálních sítích. Interfacelift je stránka, kterou navštěvuji

několikrát denně, protoţe komunita webu je veliká a nové fotky přibývají hodně rychle.13

15.3 Deviantart.com Na rozdíl od předchozích dvou zmíněných galerií, které se zabývají čistě wallpapery, tj. obrázky

a fotografiemi na plochu počítače, Deviantart se specializuje především na uţivatelskou tvorbu.

Galerie je rozdělena do několika kategorií. Mezi fotografiemi se zde objevuje i Fan Art, coţ je právě

ona uţivatelská tvorba. Jsou zde umístěny kresby, malby, webdesign, space art a mnoho dalšího.

Po registraci je moţné kaţdý obrázek komentovat a hodnotit. Některé obrázky lze i zdarma stáhnout.

Ovšem Deviantart se zaměřuje i na moţnost výdělku pro uţivatele. Z této stránky je tedy moţné získat

vše, za některé umění se zde však musí zaplatit. Osobně hodnotím tuto galerii velmi pozitivně. Je to

skvělé místo, kde můţe uţivatel publikovat svou práci a dostane se mu zde zpětné vazby. Registrace je

zdarma, takţe můţe do světa Deviantartu vstoupit kaţdý.8

15.4 Photo-gallery.cz Sluţba Photo-gallery mě příjemně překvapila svými moţnostmi. Celý web slouţí jako skvělý doplněk

cestovních kanceláří. Zaměřuje se totiţ pouze na fotky z různých lokalit a států po celém světě.

V levém menu jsou tyto lokality rozděleny podle kontinentů – je tedy nutná alespoň základní znalost

zeměpisu k nalezení poţadované země. Příjemnou funkcí po vybrání lokality je menu s odkazy

na další externí stránky s hotely, zájezdy a průvodci v dané lokalitě. Stránka je bohuţel statická, takţe

se nejde přihlásit a nahrávat vlastní fotografie. Nepotěšila mě ani kvalita fotografií, které se

po otevření náhledu moc nezvětší. Photo-gallery je rozhodně zajímavý projekt, který ovšem není

dotaţen úplně do konce.21

47

15.5 Rajce.net Mezi nejznámější české webové galerie patří Rajče.net. Funkčností se velmi podobá zahraničnímu

serveru Flickr.com. Pro registrované uţivatele (registrace je zdarma) nabízí vlastní úloţný prostor, ve

kterém lze vytvořit mnoţství sloţek a do nich nahrávat fotografie. Velkým kladem je moţnost

nastavení soukromí u vybraných kategorií. Tyto kategorie tak uvidí pouze vyvolení uţivatelé. Rajče

nabízí i vlastní aplikaci pro snadné nahrávání fotek. Záporem aplikace je její občasná nefunkčnost.

Myslím si, ţe Rajce.net se mezi českými servery, které nabízejí tento typ sluţeb, řadí mezi nejlepší.22

15.6 FotoAparát.cz Podobným projektem jako je zahraniční DevianArt je český FotoAparat.cz. Stránky se primárně

nezaměřují pouze na sdílení fotografií a další umělecké výtvarné tvorby, ale nabízejí i mnoho článků

ze světa fotografie. Radí začínajícím i pokročilým fotografům s technikou. Porovnávají moţnosti

zachycování fotek, obsahují návody, rady a zvou na různé výstavy. Fotogalerie je rozdělena do mnoha

kategorií, kam můţe uţivatel své fotky přidat. Samozřejmostí je u fotek moţnost komentáře

a hodnocení. Velmi uţitečná je zde i integrace sociální sluţby Facebook. Jedním stiskem tlačítka je tak

moţné sdílet jakoukoliv fotografii. Velmi kvalitně je udělán i náhled fotografií. Otevře se v novém

okně, u kterého existuje moţnost korigovat barvu pozadí stránek. Této fotogalerii bych se svým

projektem rád přiblíţil. Rád bych, aby se nejednalo čistě o galerii, ale aby na ní byly umístěny

i návody, tutoriály či materiály o technice pro fotografování.10

48

16. Závěr Touto prací jsem chtěl vyzdvihnout dnešní snadné a moderní metody, jak vytvořit webové stránky.

Webdesign nabízí obrovské mnoţství moţností a se správnými nástroji lze vytvořit velmi

profesionálně vypadající weby, na které se uţivatelé budou rádi vracet.

Je zde vidět, ţe webdesign není pouze o schopnostech designéra, ale i vývojáře, který stránky probudí

k ţivotu. Tyto sloţky musí být naprosto vyrovnané, pokud chce majitel webu uspět. Stránky mohou

vypadat po designové stránce výborně a profesionálně, ale nemusí fungovat korektně. A totéţ platí

i opačně. Stránky mohou nabízet nepřeberné mnoţství funkcí, ale jejich design pokulhává. Je ovšem

pravda, ţe mnoho lidí dá přednost funkci před vzhledem.

Svou fotogalerii jsem vytvářel s cílem vyvarovat se chyb, se kterými jsem se setkával u konkurence.

Mým hlavním cílem po developerské stránce byla optimalizace pro různé prohlíţeče, aby stránky

fungovaly na co moţná největším počtu počítačů. Barevné ladění stránek jsem uzpůsobil barvám

hlavičky. Vzhled stránky jsem volil tak, aby působil co nejprofesionálněji.

Primárně jsem stránky tvořil pouze za účelem galerie. Nicméně si myslím, ţe se na stránky budou

přidávat i články ze světa fotografií, Photoshopu a grafiky. To samé platí pro sekci Návody, do které

mohou registrovaní uţivatelé přidávat své vlastní návody či tutoriály sehnané odjinud – samozřejmě se

souhlasem autora. Registrovaní uţivatelé mohou vyuţít i diskusního fóra, které je zaloţeno na open-

source platformě phpBB. Fórum je jiţ v provozu a je tedy moţné přidávat nové příspěvky i tam.

Doufám, ţe čtenář této práce získá základní znalosti k tomu, aby mohl vytvořit své vlastní dílo

a následně ho umístit na internet. Snaţil jsem se postavit návod tak, aby mu porozuměl, jak odborníci

IT rádi říkají, i „běţný Franta uţivatel“. Je jistě výhodné, aby si uţivatel před tím, neţ si vybere

redakční systém, detailně prostudoval všechny tři, které jsem v této práci uvedl, případně i další

existující systémy.

Já osobně jsem si pro vytvoření své fotogalerie zvolil systém Joomla!, protoţe se soustředí především

na design stránek a uţivateli, který je podobně jako já co se týče kódování spíše amatér, dokáţe

výrazně zjednodušit práci. Veškeré úpravy do kódu jsem dělal buď externě s pomocí programu PSPad

či přímo ve webovém rozhraní systému Joomla!, kde jsem zasahoval nejčastěji do CSS.

49

17. Prameny 1) CYROŇ, Miroslav. CSS Kaskádové styly - Praktický manuál. 1. vyd. Praha : Grada,

2006. 340 s. ISBN 80-247-1420-5.

2) KRČMÁŘ, Jakub. Adobe Photoshop : Praktický webdesign. 1. vyd. Praha : Grada,

2006. 204 s. ISBN 80-247-1423-X.

3) SCOTT, Kelby. Adobe Photoshop CS : Kniha plná triků. 1. vyd. Praha : Computer

Press, 2002. 328 s. ISBN 80-2510-670-5.

4) Adobe Systems Incorporated. Adobe Photoshop CS5 [online]. 7.5.2010. 2010 [cit.

2010-06-22]. Dostupné z WWW:

<http://help.adobe.com/cs_CZ/photoshop/cs/using/index.html>.

5) Adobe Photoshop. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Adobe_Photoshop>.

6) CGTextures.com [online]. 2008 [cit. 2010-06-23]. [CG Textures] - The worlds largest

free texture site - WoodPlanksBare0063 (Texture: #4949). Dostupné z WWW:

<http://cgtextures.com/texview.php?id=4949&PHPSESSID=6c23ba6f2547d8ed4703ff

376a0fcbc1>.

7) Dafont.com [online]. 21.7. 2007 [cit. 2010-06-23]. The King & Queen font Font |

dafont.com. Dostupné z WWW: <http://www.dafont.com/the-king-queen-font.font>.

8) DeviantART: where ART meets application! [online]. srpen 2000 [cit. 2010-07-

05]. Dostupné z WWW: <http://www.deviantart.com/>.

9) Drupal.org | Community plumbing [online]. 2009 [cit. 2010-07-06]. Dostupné z

WWW: <http://drupal.org/>.

10) FotoAparát.cz [online]. 1999 [cit. 2010-07-05]. Dostupné z WWW:

<http://www.fotoaparat.cz/>. ISSN 1214-049X.

11) Google Chrome. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Google_Chrome>.

12) H1.cz : Validátor HTML kódu [online]. 2005 [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://www.h1.cz/validator>

13) InterfaceLIFT [online]. 2000 [cit. 2010-06-23]. Dostupné z WWW:

<http://interfacelift.com/>.

14) Internet. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet>.

50

15) Internet. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Internet>.

16) Internet Explorer. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Explorer>.

17) Joomla! [online]. 2003 [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://www.joomla.org/>.

18) Mozilla Firefox. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox>.

19) ONEbit.cz hosting - kvalitní webhosting a registrace domén [online]. 2006 [cit.

2010-07-06]. Dostupné z WWW: <http://www.onebit.cz/>.

20) Opera (web browser). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Opera_(web_browser)>.

21) PHOTO-GALLERY.CZ - Fotogalerie, fotografie zemí světa, foto [online]. datum

vydání neuvedeno [cit. 2010-06-23]. Dostupné z WWW: <http://www.photo-

gallery.cz/>.

22) Rajce.net | místo pro vaše fotografie [online]. 2005 [cit. 2010-06-23]. Dostupné z

WWW: <http://www.rajce.idnes.cz/>.

23) Safari (web browser). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Safari_(web_browser)>.

24) Vetton.ru [online]. 2000 [cit. 2010-06-23]. Dostupné z WWW: <http://vetton.ru/>.

25) Web design. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Web_design>.

26) Web typography. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-07-06]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/wiki/Web_typography>.

27) Wikipedia [online]. 15. ledna 2001 [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW:

<http://en.wikipedia.org/>.

28) WordPress > Blog Tool and Publishing Platform [online]. 2003 [cit. 2010-07-06].

Dostupné z WWW: <http://wordpress.org/>.

29) World Wide Web Consortium (W3C) [online]. 1994 [cit. 2010-07-06]. Dostupné z

WWW: <http://www.w3.org/>.