EXPEDICE VLTAVA 2003 Středa 18. června - Kapitola I. nazvaná Večer s básníkem Puškinem v literárním klubu RIVIERA . České ponorné sdružení v tomto složení č. 11, 26, 89, 95, 104, 142, 153, 199, 248, 253, 265, 274 a 282 odcestovalo ve středu 18 června roku 2003 od restaurace Slavie v Semilech.

Při nasedání do automobilů Ford Transit a Škoda Felicia zaujaly mnohé kolem jdoucí chodce překrásné cestovní tašky zn SfflSHANGJlNGPINXILIE, kterýmiž členy ČPS vybavil obětavý č. 253. Ten je pravděpodobně objevil v Holešovickém přístavu po nějaké povodni jelikož z některých tekla ještě voda. Osádky obou vozu dorazili do Nového Spolí u Českého Krumlova a 12 členů volným

krokem dorazilo na nedalekou autobusovou zastávku a čekalo na autobus do Vyššího Brodu. Jediný č. 104 se rozhodl ještě přebalit všechny věci, avšak hodný řidič a 45 spolucestujících na něho trp ělivě počkalo. Je zajímavé že řidič mezi asi padesáti lidmi jdoucími z kempu č. 104 neomylně poznal /asi podle té rozvážné chůze/. Vyšší Brod : večer po ubytování v klášteře

Cisterciánů proběhla návštěva několika hostinců za účelem pití piva. Při návratu do kláštera v pozdních večerních hodinách se trojice členů ČPS rozhodla navštívit podnik s honosným názvem Riviera. Okna Riviery zdobily vkusné růžové záclony a vchod byl označen lucernou jasně červené barvy. Dodnes není působení č. 89 v Rivieře plně zdokumentováno. Pokusme se z mála fám a legend něco zrekonstruovat. Je jasné, že v hale byly dvě učitelky. Ze jmen Irina a Šura můžeme usuzovat, že pocházejí z východu. Neomylnými doteky č. 89 je dokázané, že mladší Irina měla „ dvojky" a i jinak byla moc hezká. Dále není sporu o tom, že starší Šura neměla kalhotky. To bylo zjištěno při tanci, který za kořalku obě učitelnice prováděly u tyče. Zdá se, že by inteligentní rozhovor č. 89 zhusta prokládaný citacemi puški-nových veršů trval ještě dlouho do rána, kdyby se z ničeho nic v Rivieře neobjevili č. 282 a č. 274 a nevyzvali č. 89 k odchodu do kláštera. Čtvrtek 19. června - Kapitola n. nazvaná Nový Darwin ohromuje vědecký svět

Ve čtvrtek ráno jsme zvolili tento postup ■ nejdříve vyfasovali lodě aby na nás zas nezbyly tu

nejhorší, pádla,sudy a raft, do kterého bohužel jako loni opět tekla voda. Potom jsme se odebrali do bufetu na náměstí, kde se ukázalo, že to žádný bufet není takže se zakoupená sekaná musela jíst na schodech. Byla ovsem zkažená a tak skončila v popelnici.

Dále jsme pili pivo v místním hotelu na hlavní třídě a potom u ing. Pavelce, kde také proběhlo referendum o vstupu nových členu. Dva noví členové byli přijati jednomyslně jen č. 282 musel včera někoho příšerně nasrat, měl tudíž o jeden hlas míň.

Sjezd první etapy proběhl bez potápění a vůbec bezpečně do Rožmberku.

Že máme nocleh v nově rekonstruovaném hotelu „U

Martina" hned u vody nechtěla věřit ani servírka, která jen nevěřícně kroutila: „"Vý že u nás budete bydlet"? Potom si ale zvykla jen nosila jídla a pití, které jsme si neobjednali a nenosila to co jsme si objednali. Večer jsme pak strávili v zahradní restauraci u mostu. Zde jsme konzumovali alkoholické nápoje a litovali servírky, které musely neustále lítat po patnácti schodech nahoru a dolů.

Neobyčejně zvídavým vědcem v oboru život

živočichů ve volné přírodě se vyjevil č. 265, který neustále skloněn těsně nad stolem, škvírou mezi prkny pozoroval trp ělivě několik hodin noční život mravenců. Pozdě večer potom diskutovalo několik členů v zahrádce „U Martina" o mravnostních deliktech poslední doby. č.89 kategoricky odmítl názor, že by sochař Opočenský byl nějaký pedofil. „Vždy ť on je jen chronicky nedočkavý".

Spaní v pohodlných postelích „U Martina" si pochvalovali i ti největší škarohlídi. Cena za nocleh byla dost neuvěřitelná, už při potvrzení noclehů si provozní hotelu popletla Eura s Korunama a tak jsme za noblesní nocleh zaplatili 180 /Kč/. Malá poznámka : č.26 se těší pevnému zdraví, nebolí ho ani v krku ani v zádech ani hlava. Většinou pije Fernet.

Pátek - 20. června Kapitola EU. nazvaná Havárie na 305 kilometru.

Na pátek je vytyčená výjimečně dlouhá trasa z Rožmberka do Českého

Krumlova. Po úspěšném vyplutí od hotelu „U Martina" po několika kilometrech dochází k velmi dramatickým událostem. V hustém provozu na řece jede loď s posádkou č. 104 + č. 253 těsně za cizím raftem. Raft náhle najíždí na velký kámen, překoná ho a naše loď v závěsu ho už pochopitelně nemůže minout. Následuje katapultáž zadáka z lodi / v historii vodáckého sportu bývá vystoupení zadáka velmi řídkým jevem / háček pluje dál. Zadák č. 104 si při tom vykloubí prst na levé ruce a

pluje ke břehu. Pochopitelně je odhalen viník. Citujeme č. 104 :„ To nevíš, že první povinností háčka je číst vodu. Háček musí hlásit pozor kámen a jeho objetí vpravo nebo vlevo. Ježišmarjá to mám zase háčka". Velmi kritické hodnocení ještě vyslechne posádka raftu, která potom nabere zraněného a odváží

do nejbližší zastávky v Branné. V Branné jsme navštívili restauraci „ Cihelna", která se vyznačovala velmi

chaotickou a hlavně pomalou obsluhou třech dam. Na jídlo a pití se čekalo několik hodin a další příchozí hosté byli vítáni slovy: „ Nejmíň půl hodiny nic nedostanete". Vodáci, kteří čekali na jídlo už čtyři hodiny velmi nedůtkliv ě a nahlas protestovali. S obavami jsme oknem sledovali č. 104, který měl odjet do Českého Krumlova na ošetření vylomeného prstu. Byla zde zastávka ČSAD tzv. Na znamení a tři autobusy už odjely. Ve 13,10 však č. 104 odjel. Z důvodu odjezdu č. 104 z Branné autobusem byla provedena změna posádek. Pomalá jízda raflu se zrychlila osazením čtvrtého místa č. 89. Při posilování raftu však došlo k nemilé věci, NĚKDO vyndal z raftu jeden sud a nechal ho na břehu. Nikdo si toho nevšiml.

Po několika kilometrech je osvěžovna, kde se pije ponejvíce káva. Č. 26 pije Fernet vypadá velmi zdravě a raduje se. Po občerstvení zatímco posádky kanoí opět pádlují aby byly brzo v cíli vypravuje na raftu č. 89 průběh středeční noci v baru Riviéra. Když vyprávění sklouzne do intimn ějších detailů volá č. 142 na celou řeku : „Já se na to vyseru" nebo „ To není možný" a mlátí při tom pádlem. Legrace přešla posádku raftu v Nové Spolí, když zjistila, že chybí jeden sud.

Dvojice č.199 a č. 89 se vozem Ford Transit vracejí tedy do Branné aby pátrali po ztraceném sudu. Ten je okamžitě nalezen opuštěný na břehu Vltavy Č. 199 je rád, že má sud ale č. 89 je později neprávem nařčen, že nejel zpátky do Branné ale až do "Vyššího Brodu za učitelnicou Linou.

Ostatní se mezitím ubytovali v hostelu Ryba na nábřeží takřka v centru Krumlova, lodě uloženy do sklepa, členové ubytování na půdě. Půda byla velmi romantická. Zajímavosti bylo, že na ubytovaných asi 50 lidí bylo v hostelu jen jedno WC a jedna koupelna. V hale před WC a koupelnou nepřetržitě pobývali němečtí turisté, kde se věnovali konzumaci kořalky. Jejich celodenní a celonoční zábava vadila zejména již ošetřenému č. 104. Ten ačkoliv byl v hostelu první, vybral si postel hned nad prudkým schodištěm. V noci byl bujarou zábavou rušen a

každému kdo šel dolů nakazoval: „Až půjdeš nahoru tak zavři" a když přišel nahoru tak: „Zav řels"? Když Němci náhodou nechlastali, tak se koupali nebo seděli na WC.

Nikdo z nás je neviděl že by odešli např. do města. Naše výprava ovšem do města vyšla. Nemohla si ujít pestrý kulturní program.

Vždyť už plakáty slibovaly mimo jiné sloní kotrmelce nebo polární papoušky. Slavnosti růže byly zahájeny na

náměstí impozantním

průvodem, pochopitelně s bubeníky a potom

divadelním představením

Cesta Viléma z Rožmberka do Itálie a zpět ve

kterém vystupovali koně. Bohužel málo diváků toto

abstraktní představení

pochopilo. Nejdiskutabilnějším prvkem byla v 16. století úloha pošťačky na kolečkových bruslích.Také role sochy Svobody z New Yourku byla velmi neobvyklá. Č. 89 hledal pochopení u mládeže okolo kašny ale trávu mu ti lakomci nenabídli. Další zajímavé produkce byly na nábřeží.

Kouzelník Amoštek a poutavé vystoupení Robinsona Crusoe v závěru s hasiči. Konec dlouhého večera někteří protančili jiní propili až do st řízlivosti. Sobota 21. června Kapitola IV. nazvaná Konec ČPS ???

V sobotu časně ráno nás probudili zvony a bubny. Když se probudil č. 104 tak prohlásil, že jeho nejoblíbenějším obrazem je Pobití Sasíku pod Hrubou Skálou.

Dopoledne jsme opět příjemně strávili v ulicích města. Udivily nás sice ceny při snídani např. káva za 40 Kč, brokolicová polévka za 45 Kč nebo čaj za 25 Kč. Použití pisoáru za 5 Kč komentoval č. 248 slovy: „Tady bych za chvíli prochcal barák".

Dvěstě metru pod hostelem Ryba je moc pěkná šlajsna, kde všechny lodě nabírají hodně vody. Šlajsnu tedy

většinou jedou zadá-ci. Nejzajímavějším byl tady č. 253, který jistě velmi pobavil svého kolegu s vymknutým prstem na mostě. Jakoby chtěl č. 253 sjet šlajsnu obzvlášť furiantským způsobem, sedl si co nejvýše na loď a při nájezdu měnil pádlo dvakrát na pravou a znovu na levou stranu. Tak se dostal zcela vlevo do vlny, která ho pak dole nemilosrdně poslala pod vodu.

Ačkoliv se to zdá někomu nadnesené ale zánik CPS asi nastal 21. června ve 12 hodin 30 minut, kdy nastoupila do lodí dvě sympatická děvčata Věra a Radka. Na druhou stranu přítomnost děvčat měla pozitivní vliv na chování a hlavně vyjadřování některých členu sdružení. Č. 11 doporučoval jemnější výrazy místo vulgárních například nahradit slovo péro slovem pružina. A vůbec omezit naší běžnou mluvu tedy sprosté nadávky. Vodácký pozdrav na návrh slečny Radky „Dobrý den" jsme ale nepřijali a ani ho neakceptovaly posádky projíždějících lodí.

Tak jsme všichni šťastně dopluli do Zlaté Koruny a po odevzdání všech věcí jsme se šli občerstvit. Č. 104 je známý tím, že dobře fotografuje, od patka mu však neustále překáží zavázaný prst a ten je potom skoro na všech fotografiích ústředním motivem.

Večer V Českém Krumlově jsme zas věnovali atrakcím - vystoupením bigbeatových a countryových skupin, ohňostroji, elektrickému bejkovy a jiným bejkovinám. Neděle 22. června Kapitola V. nazvaná Karel se vrací zdráv

V neděli ráno jsme se rozloučili s paní Rybovou a z parkoviště za zámkem pak odjeli na sever. Osádku vozu Ford Transit zaujala hlavně píseň „Whisky to je moje gusto", kterou si nechala zahrát během cesty celkem 6 x.

České ponorné sdružení přicestovalo ve stejném složení k restauraci Pod Lípou. Zdravotní stav posádky dobrý. Č.26 - výborný. Č.104 - vykloubený prst Závěrečné prohlášení a poděkování Všem pronesl kapitán. Tímto byla expedice ukončena. Expedice Vltava 2003 : Pitl Jiří

Hyka Karel Hošek Luboš Vacátko Zdeněk Malý Vladimír Vancl Miroslav Prokeš Miroslav Hubař Jan Palaš Stanislav Bárta Jaroslav Soudil Luboš Jiráska Petr Dlabola Miroslav