energetická strategie Čr do roku 2040

Jiří Dvořákzástupce ředitele odboru elektroenergetiky

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Energetická strategie ČR do roku 2040

Strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky

1


Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040 2

Charakteristika ASEK

Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetikyKomplexní pohled na energetiku

Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn)Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě

Diverzifikace zdrojů i přepravních trasAkcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace)Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí)Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory)



Vrcholové strategické cíle

Energetická bezpečnost

Konkurenceschopnost

Udržitelnost



Energetická bezpečnost

Bezpečnost dodávek : Schopnost zajistit dodávky všech forem energie v rozsahu požadovaném spotřebiteli

Zabezpečenost paliv a rezervyVýkonová a výrobní dostatečnostDiverzifikace výroby a dovozuDovozní závislostBezpečnost provozu infrastruktury

Energetická odolnost : Schopnost zajistit nepřerušené dodávky i v nouzových stavech vyvolaných náhlým a rozsáhlým narušením ustáleného stavu

Rozsáhlé a kumulované poruchyTeroristické útokyŽivelní katastrofy



Konkurenceschopnost

Dostupná energie pro široký okruh spotřebitelůCeny energie v konečné spotřebě (elektřiny, plyn, teplo, benzín, nafta)

Relativní ceny energie pro průmysl a služby (rel.podíl na PH)Podíl nákladů na energie ve výdajích domácností

Dostupnost dodávek (transparentnost, ochrana spotřeb.)Dlouhodobá stabilita a ziskovost energetického sektoru

Schopnost vytvářet kladnou EVAInvestice do sektoru (investice>= odpisy)



Udržitelný rozvoj

Dopady na životní prostředíPůda, voda, vzduch, hluk a vibraceKrajina a sídelní celky

Sociální dopadyZaměstnanost v sektoru energetiky a v dodavatelském řetězciVynucené změny ve spotřebitelském chování

Ekonomická a finanční náročnost rozvojePodíl úvěrů do energetikyEnergetická a elektroenergetická náročnost HDPPodíl dovozu energie na HDP



Strategické priorityVyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech.Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU.Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky.Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.



Koncepce – hlavní směry

Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) – limitou je ochota měnit spotřebitelské chováníRozvoj efektivních OZE (dtto) postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny - limitou je potenciál OZE a bezpečnost dodávekJádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné – podíl okolo 50%)Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plynPodpora využití odpadůUdržení uhlí ve zdrojovém mixu (efektivní využití uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi)Nárůst využití plynuRozvoj infrastruktury (směr SJ, obnova, bezpečnost, odolnost)Otevřenost vůči technologickému vývoji



Zdrojový mix primárních zdrojů

Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturouObnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %Jaderné palivo 30 – 35 %Tuhá paliva 12 – 17 %Plynná paliva 20 – 25 %Kapalná paliva 14 – 17 %



Elektroenergetika

Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy )Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnostiPodpora integrace OZE bez další provozní podporyObnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě v DS, ostrovní systémy)Integrace trhu s elektřinou a službami se západní EvropouPodpora akumulace (PVE. Elektro)



Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě):

Jaderné palivo 50 – 60 %Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 %Zemní plyn 5 – 15 %Hnědé a černé uhlí 15 – 25 %

Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy).Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn).



Rizika zdrojů

Jádro – politická akceptovatelnost a odpor sousedních zemí, financování výstavby, zásoby paliva, vysoké využití, lowCO2OZE – omezený potenciál, konkurenceschopnost a nestabilita

VtE – 1500 – 2500 MW = 2,5 až 5 TWhBiomasa – 180 PJ = 80PJ DZT + 40 PJ CZT + 8 TWhFotovoltaika = cca 8 až 12 tis MW = 10 až 14 TWhOdpady ? = 4 Mt = 0 až (3 TWh + 20 PJ CZT )

Uhlí – dostupnost, externality, klimatická politika poklesPlyn – omezená skladovatelnost, závislost na vnějších zdrojích, vývoj cen limit podílu na mixu



Limity systému pro výrobu s nízkým využitím a stochastickým průběhem

Vysoké výkony (cca 14 GW) Propustnost sítí a vývoj v časeRekonstrukce a modernizace PS a DS (povolování, finance)

Regulační výkonyTrvalá disponibilita cca 400 MW regulace a 700 MW rychlých rezerv

Pokrytí diagramu spotřeby Den/noc = akumulace (denní objem cca 8 GWh)Týdenní cyklus = cca 30 GWh skladovací kapacity) zima/léto = cca 10 TWh skladovací kapacity

Zkratové výkony pro točivé stroje – nezajistí FVE + elektroakum.



Inteligentní sítě – elektřina !!!Často zaměňované s instalací AMM = zájmy dodavatelů zařízení + závazky v EUVýznamný nástroj řízení přetížení a stability provozu sítíŘízení bilance = Řešení tržního modelu

demand side response – tržní řešení; nelze použít pro řízení sítě, pouze doplňkový stochastický nástroj nodální systém (úplná změna evropského tržního modelu)demand side management (PDS) - direktivní omezení spotřebitele (HDO) – v rozporu s modelem trhu; potenciál řízení

Elektroakumulace ve fázi vývojeSama o sobě bude do roku 2020 konkurenceschopným zdrojem výkonu, ale nikoliv skladování velkých objemů energieElektromobilita závisí na konkurenceschopnosti a vývoji cen (technologie, ropa, plyn)

Nezbytnost lokální akumulace (součást lokálních výrobních zařízení)



Plynárenství a zpracování ropy

Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..)Integrace trhu s plynem (regionální)Podpora diverzifikace zdrojů plynuRozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervyPodpora rozvoje využití CNG v dopravěUdržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropyNavýšení kapacit v TAL a účast, další možné severní propojeníUdržení zpracovatelských kapacit ropyNouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura)



Teplárenství a dodávka tepla

Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlíZajištění dostatku uhlí (20 až 30 let přechodová fáze)Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT)Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobuPosílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízeníDvoupalivové systémyPodpora transformace CZT (energetická efektivnost)Rozvoj mikrokogenerací ( rozpad části CZT)Odchod od uhlí v konečné spotřeběPodpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla



Podíl výroby soustav zásobování teplem z domácích zdrojů minimálně 70 % (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje a odpady), teplo z KVET a OZE vč. tepelných čerpadel na celkové spotřebě tepla minimálně 60 %.Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako dovozový zdroj).Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů).Podporovat maximální využití tepla z jaderných elektráren k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030.



Doprava

Národní akční plán udržitelné mobility CNGelektromobilita

Dopravní telematikaDalší elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040)Přechod městské hromadné dopravy na alternativní palivaÚčinnost přeměn u všech druhů vozidelSnížení ztrát v trakčních sítíchZlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf.



Energetická účinnost

Zateplování budov Nízkoenergetický standard od r. 2020 ( úplné dopady ???)Rekonstrukce veřejných budov (finanční zdroje a dluhy ??)Štítkování, oceňování budov (přiměřenost !!!)

Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti)Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení)Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby – omezení ztrát v přenosu je pouze cca 1,7%)BAT pro energetické technologieÚspory v technologických procesechEnergetické vzdělávání/osvěta



VaVaI a školství

Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj – samostatný výzkumný programKoncentrace na priority (energetická koncepce)Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit

Generační obměnaCeloživotní vzděláváníKvalita technické inteligencePropojení školství a průmysluMotivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání



Energetické strojírenství a průmysl

rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovnízapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programůPodpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázekvýstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovnípodporu pro vývoz energetických celků do třetích zemívyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů



Zahraniční politika

Prosazování zájmů ČR v EUFormulace priorit (jaderná energie, infrastruktura, OZE, CO2)Hledání aliancí a podporyOdborné zázemí a včasná angažovanostKoordinace, monitoring

Regionální spolupráceIntegrace trhůPosílení role V4

Bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmiPodpora exportu energetického strojírenství



Realizace ASEK

Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI)Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech

Formulace nástrojů na další obdobíV případě zásadních změn aktualizace

Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směrBude –li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná


Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Děkuji za pozornost

24

energetická strategie Čr do roku 2040

Documents