Anglie zájezd | Rozhovor s prof. Emanovskou | Mucha Museum recenze

Estéti z PražačkySponzoruje Klub rodičů a přátel školy

Gymnázium Na Pražačcewww.gymnazium-prazacka.cz

číslo 3 | říjen 2011

inzerce l

Jako další stylový den přichází ...

Den Gladiátorek

Kdy? PONDĚLÍ 17. 10. 2011

Takže všichni, kdo něco takovýho jako jsou KANADY, STEELky, MARTENSKY nebo jiné glády, máte doma… VYTÁHNĚTE JE!!! a přijďte v

nich v PONDĚLÍ.

Začal nový školní rok. Zkoušení a testy na sebe nenechaly dlouho čekat a známky se jen hrnou. Také ten krásný a bezstarostný letní čas je skoro pryč. Hned po podzimu přijde zima a s ní vánoční svátky plné stresu. Po krátkých vánočních prázdninách bude pololetní uzávěrka klasifikace…Jak beznadějné vyhlídky, že? Jestli náhodou takhle přemýšlíte, tak toho nechte. I tento rok je tu totiž Váš školní časopis, na který se můžete každý měsíc těšit! Tento měsíc jsme zvolili neutrální téma – Výtvarno na Pražačce. Dál Vám budeme přinášet zajímavé rozhovory s učiteli a reportáže z naší školy. Nezdá se Vám to jako dostatečný důvod k radosti? :)

Lucka Medková

Elementcasopis1@centrum.cz

Gymnázium Na Pražačcewww.gymnazium-prazacka.cz

sponzoruje Klub rodičů a přátel školy

e-mail redakce casopis1@centrum.cz

šéfredaktoři Honza StaněkLucka Medková

grafická úprava Vítek Jebavý

korektura Ničitel!

fotografuje Anička Myšková

ilustruje Anička Dobřemyslová

spolupracují Katalyn, Anička Myšková, Mahulena Kuklová, Sylvie Stoneová, Mia Adaell, 250 ml , Profesionální ninja Ludmil Mikečuk,Jakub Dantiére

připravuje pro tisk AdAm Studio

tiskne JDS Tiskárna

číslo 3říjen 2011

Editorial

říjen 2011 \3

OBSAH

4/ říjen 2011

obsahwww.gymnazium-prazacka.cz

Redaktoři s páčidlem odhalují tajemství zamčených dveří (strana 6 )

Mucha Muzeum (strana 7)recenze z výstavy

Anglie (strana 8) zážitky ze zájezdu

Volný čas na Pražačce (strana 11) téma

Koutek plný poezie (strana 12) básničky

Rozhovor s prof. Emanovskou (strana 14)

Sekunda D aneb exkluzivní odhalení tajné organizaceJsou všude a nikde. Všichni o nich vědí, ale nikdo je nikdy neviděl. Nejhorší je, že to nikoho ani trochu nezarazilo!

Jednoho dne měla Kvarta A hrát fotbal proti sekundě D, ov-šem po nich jakoby se zem slehla a tehdy mi to došlo. Sekunda D není jen tak nějaká třída! Vlastně to ani není třída, je v záznamech školy jen proto, že by jí tam nikdo nehledal! Sekunda D je jednotka zabijáků, kteří plánují ovládnout svět ve pro-spěch pana prezidenta Klause! Jsou to ti nejvražednější z nejvražedněj-ších a jejich schopnosti jsou téměř neomezené a zcela neomezitelné. Jsou to lidé posílání do týla nepřá-telských operací a zanechávani za nepřátelskými liniemi, protože je o nich známo, že to zvládnou. Jsou to zabijáci posílaní do nejzazších koutů světa a v neposlední řadě na mezinárodní mistrovství v piškvor-kách. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy někoho z nich viděli. NEVÍTE!!! Ptal jsem se na tuto tajnouorganizaci pana ředitele Macka. Nejdříve jsem zvažoval, že jsem udělal chybu, když jsem si nevzal neprůstřelnou vestu, ale pan Macek se projevil jako seriózní capo di tutti capi a svou brokovnici nechal schovanou v bonboniéře. „Vy… vy jste byl vždy takový sympatický člověk a já vám tedy dávám 10 vte-řin, abyste se otočil a odešel, na

takový legrácky nemám čas!“ Tolik ke spojení pana ředitele s touto or-ganizací. Copak? Myslíte si, že jsem blázen? Na to mám pouze jedinou odpověď: JÁ NEJSEM BLÁ-ZEN!!! TO VY JSTE BLÁZNI, KDYŽ NEVIDÍTE TU ZŘEJMOU SKUTEČNOST, ŽE SE MEZI NÁMI POTULUJÍ ZABIJÁCI! VŠICHNI TADY UMŘEME!!!! AAAAAAAAAAAAAAAAAAA-AAAAAAAAAAAAAA!

Co dalšího podle vás není pravda? Ježíšek … Mikuláš … Oblast 51 … James Bond … ten ur-čitě, když je to můj dědeček! OTE-VŘETE OČI!!! To už byste mohli rovnou tvrdit, že Spongebob nee-xistuje a nežije v mušli pod mořem! Blázni, vzdělejte se!

Profesionální ninja Ludmil Mikečuk

říjen 2011 \5

extrawww.gymnazium-prazacka.cz

Redaktoři s páčidlem odhalují tajemství zamčených dveří

V každém díle školního časopisu vám zprostředkujeme je-dinečný pohled za ty dveře na naší škole, které jsou věčně zavřené. Po-může páčidlo v boji proti neústup-nému panu školníkovi? Budou dva redaktoři, kteří se vydali na stezku nebezpečenství a dobrodružství nakonec úspěšní a dopátrají se pravdy? To ukáže až čas. V kaž-dém díle školního časopisu vám zprostředkujeme jedinečný pohled za ty dveře naší školy, které jsou věčně zavřené. I přes opětovné prosby a pomrkávání na pana školníka se nám nepodařilo dostat svolení k prohlídce zamčených místností. Proto jsme se vydali na vlastní pěst prozkoumat první dveře. Jde o dve-ře ve třetím patře po pravé straně hned před dveřmi do věže. Společně se mnou se vyda-li ještě dva další redaktoři tohoto časopisu, Tuplák a 250 ml. Tuplák sehnal páčidlo a dvěstěpadesát-ka ukradl šéfredaktorovu baterku. Dne 1. 9. 2011 kolem sedmé hodi-ny ranní jsme se kradmým krokem vydali k oněm dveřím. Otevřít je šlo až příliš snadno a to, co jsme viděli, nás naprosto ohromilo. Byla to místnost, možná tak 5x5 metrů a byla plná toaletního papíru! Vešli jsme dovnitř a prochá-

zeli uličkami t oa l eťáku . Ohromeně jsme si pro-hlíželi věže

z rolí pa -

pí-ru, které se tyčily vysoko do stropu. Uličky byly důmyslně vystavěny a tvoři-ly pravidelný systém podchodů a mostů. Nebylo možné vidět za roh, místnost jistě sloužila zároveň jako dokonalý úkryt. Došli jsme do rohu s psacím stolem a poličkou plnou šanonů, na nichž byly napsány roky od 1987 do 2011. Tuplák vzal jeden ze šanonů do ruky, tuším rok 2004. S úzkostí v očích ho otevřel. Pohlédli jsme na pečlivě provedené výpočty a hromady faktur. Po bed-livém prostudování několika pa-pírů nám to konečně došlo… Pan školník obchodoval s toaletním pa-pírem! V životě by nás něco tako-

vé-ho nenapadlo. Opravdu,

chápeme, že výše platu školníků není nijak závratná, ale tohle? Dis-tribuce nakradeného toaletního pa-píru ze školních záchodů velkým firmám? Čtvrtlitrovka se podíval na Tupláka. „Teď to dává smysl,“ řekl přidušeným hlasem, „už je napros-to jasné, proč toaletní papír chybí každý den a navíc všude!“ Tuplák krátce přikývl: „Jistě, ale přece jenom uznej… brigáda by z toho byla pěkná.“

Mia Adaell, 250 ml

extrawww.gymnazium-prazacka.cz

6/říjen 2011

Mia Adaell, 250 ml

Mucha museum

O prázdninách jsme navštívili Muchovo muzeum na Praze 1, naproti budově hlavní pošty. Toto muzeum je rozděleno na sedm sekcí. Je zde možno vidět plakáty divadelních premiér, na kterých je zpodobněna herečka Sarah Bernhardtová, a díky nimž se Mucha proslavil ve Francii. Také si můžete prohlédnout studie květin, živočichů a samozřejmě i ženského těla. Nepřijdete ani o Muchovy malby a kresby z mladšího věku. Můžete se také podívat na doprovodný film o Muchově životě a díle. Toto mu-zeum je poměrně rozsáhlé i přes svoji nenápadnost. Sice neuvidíte Slovanskou epopej, ale návště-vu Muchova muzea si opravdu užijete.

Sylvie Stoneová,Lucka Medková

Kulturawww.gymnazium-prazacka.cz

říjen 2011 \7

Angliezážitky ze zájezdu

Jednoho srpnového pátku, dvacátého šestého to tuším bylo, naskákalo mnoho, přemnoho žáků a přátel Gymnázia Na Pražačce do velkého tmavomodrého motorové-ho vozidla zvaného Máňa a vyrazi-lo tak na týdenní cestu Cornwallem a Devonem. Kromě párku letošních odmaturantů, pětice rozumných kvintánů, jednoho sextána a vá-žených členů profesorského sbo-ru byla Máňa plná žáků mladších ročníků, o nichž autor úvodní části tohoto článku ztratil během prvních deseti minut jakýkoli přehled. Ob-čas se sice z jejich žvanícího tělesa vynořila nějaká konkrétní tvář, ale hned se zase ztratila v záři Poun-dlandu a Primarku, do nichž se celá mladá masa řítila téměř okamžitě po vyhřeznutí z autobusu. Jelikož je však autor spravedlivý, podotkne, že všichni se spořádaně, ukázněně a dost upřímně zajímali o všechno, co jim průvodce Pavel předložil, ukázal a vyprávěl, na jeho konto je nutno podotknout, že se na všech místech dobře vyznal a na co se ho člověk zeptal, to věděl. Ochotně, ba dokonce s nad-šením (soudě dle ustavičného po-pobíhání a pokřikování některých členů zájezdu) jsme se přesouvali, coby správná turistická skupina s foťáky v ruce, za zdánlivě jasným cílem, o němž měl skutečně jasnou před-stavu jedině průvodce Pavel. Při očekávaném spatření inkriminova-né památky sborově vydechli jééé-éé, nacvakali pár fotek s přáteli i bez nich, a pak byli rozpuštěni po

městě, aby za hodinu prokázali své orientační schopnosti tím, že na-jdou cestu zpátky k autobusu. První noc jsme strávili v anglické obdobě Formule. Snídaně byla královská – croissanty, toasto-vé chleby, sýry, pomazánky, medí-ky a marmeládičky v miniaturních kalíšcích. Když se posádka i zava-zadla sešli v původním počtu, vyjeli jsme směr Portsmouth. Prošli jsme loď kapitána Nelsona, která měla nezvykle nízké stropy. Často jsem musela sklonit hlavu, abych prošla. Po 10. hodině jsme se výta-hem vyvezli na Spinnaker Tower. První podlaží bylo ve výšce 99 m nad zemí. K dispozici byl kus pro-sklené podlahy, po které bylo mož-no se bez bot projít. Nejsem člověk, který by měl hrůzu z výšek – ale postranního zábradlí jsem se nepus-tila a dál než necelý metr za pevnou podlahu jsem se nedostala. Na neděli jsem se těšila – - v odpoledních hodinách jsme se na Porthcurno Beach převlékli do plavek a osmělili ve studené vodě. Mě povzbuzovalo slunce nad hla-vou a ostudná představa toho, že bych vážila cestu až do Anglie, k moři, a pak se ani nevykoupala. V pondělí dopoledne jsme z rodin vyrazili do Truru, býva-lého hlavního města Cornwallu. Prohlédla jsem si 76 m vysokou katedrálu a pak zamířila na místní poštu, kde jsem si koupila poštov-ní známky do Evropy. Na každé byl jiný obrázek – barevný linoryt ptáka, tak jsem si jich koupila víc, na památku. Další na programu byl

hrad Tintagel a několikahodinová pěší túra do Boscastelu. Tintagel byl údajně místem pobytu krále Artuše. Bohužel z něj zbyla jen zřícenina, která je umístě-ná na velmi strmém kopci. Nahoru vedou schody, které mají přesně tu délku, která není dostatečná na dva kroky, ale vyhopkat je po kroku jednom je zaprvé o ústa a zadruhé velmi vyčerpávající. Když jsem s vypětím všech sil dofuněla až na-horu, dostalo se mi pohledu, který za ten výstup rozhodně stál. Všude kolem skály, širé moře a bylo by to dokonalé, jen kdyby svítilo sluníč-ko. Celý den bylo pošmourno a pod mrakem, což mi z fotografického hlediska ani trochu nevyhovovalo. Cesta do Boscastelu podél pobřeží byla proti všem mým oče-káváním poměrně krátká. Po cestě jsme potkali divoké poníky (kteří se ku radosti všech přítomných dí-vek včetně mě nechali hladit), stá-do velice fotogenických krav (čisté a v barvě mléčná čokoláda, takové na českém poli nenajdete), trnku (ale to, že to je trnka, mi bylo řeče-no až po tom, co jsem nahlas pro-hlašovala, že tohle jsou ty „jedova-tý borůvky“ a ať to proboha nikdo nejí, že bychom pak ještě někoho museli křísit;) a tisíc a jeden výhled, který jsem prostě musela vyfotit.

www.gymnazium-prazacka.cz

8/ říjen 2011

škola

říjen 2011 \9

foto: Anička M

yšková zájezd do Anglie

foto: Anička M

yšková zájezd do Anglie

l V Boscastelu jsme se zdrželi jen krátce. Prošli jsme si muzeum čarodějnictví, kde byly čarodějnice a magie zaznamenány od jejich počátků až po současnost. Zmíněna byla samozřejmě jména jako Crowley a LaVey. Výstavu bych hodnotila velmi kladně, nebýt dvou mumifikovaných koček ve vitrínce. Jakožto majitelku krásné-ho a živého kocourka mě ten pohled trochu vyvedl z míry. Čtvrtý den si budu pamatovat až na věky. V úterý jsme (mimo jiné) navštívili Dartmoor. Vřesoviště, jež byla domovem psa baskervillského. V Dartmooru je několik skalních útvarů a na ten největší, Haytor, jsme (někteří) vystoupali. Poděko-vala jsem prozřetelnosti, že jsem si vzala punčocháče, protože vítr ne-smlouvavě vál zásadně proti směru sukně. Přesunuli jsme se do Torquay, rodiště Agathy Christie. Někeří si nakoupili oblečení ve vyhlášeném Primarku a Máňa nás odvezla do Bathu, kde jsme si od-počinuli v youth hostelu. Ráno jsme si šli město pro-hlédnout. Z kopce, na kterém jsme bydleli, svítil Bath zlatě. Kvůli za-chování původní podoby města byl zaveden zákon, který zakazuje sta-vět domy (v centru) z jiného mate-riálu, než pískovce. Náš výlet pokračoval do Cheddar Gorge, kde si snad každý koupil tradiční sýr a do Glastonbu-ry, kde byl údajně pochován král Artuš. Na místo jsme ovšem přijeli pět minut před „zavíračkou“ opat-ství, kde údajný hrob leží. Naštěstí byl náš průvodce natolik přesvědči-

vý, že nás tam alespoň na těch pět minut pusti-li. V Glas-tonbury jsme dostali hodi-nový rozchod. Někteří šli po mystických ob-chodech, jiní na místo, kde se měl nacházet bájný Avalon a my „lemry“ jsme si sedly na náměstí pod sochu. Byl to zážitek, pro všechny. Kolem nás procházela různá individua. Pán, co vypadal jako Brumbál v hippie oblečení, zhulený černoch a „tlustý lolitky“, které by ne-bylo slušné popisovat. To bylo poprvé, kdy jsme se všichni se-šli včas u autobusu. Byli jsme rádi, že můžeme opustit toto město a vydat se do hostelu. Někteří měli chuť na pa-lačinky – neptejte se, jak dopadly, řeknu pouze toto – Báro, bez vajec a na ukradených máslíčkách od sní-daně?? V pět hodin ráno jsme od-jeli do Londýna. Byla jsem ráda za drobnou změnu programu, díky které jsem v Londýně navštívila nová místa: Fleet street, známou ze Sweeneyho Todda; banku Grin-gottových a Camden Town. Anglie

se s námi rozloučila hustou dover-skou mlhou, takže z trajektu nebylo vidět vůbec nic. Proběhly poslední nákupy ve free-shopu a v Calais jsme se všichni uložili ke spánku. Kolem jedné hodiny odpolední jsme přistáli před školou. Mamin-ky, tatínkové, bráškové, sestřičky, babičky a dědečkové si pro nás při-šli a výletu byl konec.

KatalynMahulena KuklováAnička Myšková

škola /angliewww.gymnazium-prazacka.cz

10/ říjen 2011

Volný čas na PražačceŠkola už dávno skončila, vám se nechce domů a řešíte, co dělat? Co takhle začít chodit do kroužku? Kromě pěveckého sboru a časopisu jsou na naší škole další zájmové aktivity, ke kterým se můžete přidat. Na odpolední nudu můžete zapomenout.

Filmový klub Gymnázia Na Pražačce

y Katalyn

Každý, kdo se zajímá o svět kolem sebe, má rád dobré filmy a chce poznat zajímavé lidi, by neměl váhat a měl by zajít jednou za měsíc do našeho „filmáče“ na projekci dokumentárních filmů z filmotéky Festivalu Jeden svět na školách při Člověku v tísni. Projekce se konají vždy v pá-tek po obědě. Začínáme kolem 13:45 a nekončíme později než v půl čtvr-té (pan Plánička chce mít taky chvíli klid!). Schází se nás většinou deset nebo patnáct a byli bychom rádi, kdy-byste se připojili i vy. Nemusíte mít strach, že bychom byli jen banda týpků poflakujících se okolo; na každé pro-mítání přijde i host, který má k filmu co říci a je odhodlán podělit se s námi o svůj pohled na věc, zkušenosti a hlav-ně odpoví na všechno, co vás během filmu napadne. Jestli se chcete přidat, sleduj-te plakáty rozvěšené po škole, které se objevují týden před projekcí a pozorně poslouchejte školní rozhlas. Dáváte- li přednost osobnímu kontaktu, zastav-te se v Kvintě D a ptejte se po Kač-ce Chládkové, Týně Königové, nebo Míše Babičové, naší kreslířce.

škola /témawww.gymnazium-prazacka.cz

říjen 2011 \11

VOLNÝ ČAS NA PRAŽAČCE l

Adopce na dálkuy Mahulena Kuklová

V minulém školním roce se opět konala sbírka na podporu studia chlapce z Konžské demokratické re-publiky. Výše příspěvku činí 7000,- Kč. Podařilo se nám ho vybrat i s rezervou do příštího roku. Tímto dodateč-ně děkuji všem, kteří přispěli. Především chci pochválit mladší ročníky, které nejen že peníze vybraly do stanove-ného termínu, ale soudě dle výše odevzdaného příspěvku se navíc zúčastnila naprostá většina třídy. Program Adopce na dálku je již od roku 1993 ve-den Arcidiecézní charitou Praha, která je součástí Charity ČR. Dětem jsou propláceny školní pomůcky, uniforma, zkoušky, mimoškolní aktivity, zdravotní péče atp. Kon-krétní informace o Adopci na dálku najdete na www.pra-ha.charita.cz

Dramatický kroužeky Katalyn

Třikrát do měsíce se v pátek po obědě koná pra-žačkovský dramaťák, který je tu pro všechny, kteří se chtějí zbavit trémy, zkusit improvizovat a začít dobře mluvit před publikem. Pracujeme také s texty divadel-ních her, abychom si procvičili scénické čtení a vlastně i obyčejné čtení, ze kterého si dokážeme odnést nějakou informaci. Rádi bychom letos vytvořili i nějakou inscena-ci, k čemuž nám ale chybí stálý počet neměnících se di-vadelních nadšenců. Budeme proto rádi, když se k nám přidáte, učiníte tak ve vlastním zájmu - poznáte nové, báječné lidi, něco se naučíte a navíc mnoho času strávíte smíchem není lepší zakončení školního týdne. Bude-li se vám tedy chtít, rozšiřte naše řady, bu-deme se na vás těšit. Kdybyste měli nějaké dotazy, ptejte se v Kvintě D.

Kult (zn. Harém)

y Katalyn

To máloco nás dělí od sebejsou mépřekřížené rucea pohled zapřenýaž do nebe.

Klavír laskánezkušeně,něžně, sladceparkety

Není jasné,přirozeně,jestli to jsiprávě ty.

Jediné, co jistě víme,že se žádná nestydímeudělat co měl bys ráda za co chtěl by jsi se smát.

Pohledy a laskavostinepřichází z nevinnostijenom abys měl nás ráda byl náš víc než kamarád.

Něhaje to jedinéco se od tebetak troškučeká.

škola / poeziewww.gymnazium-prazacka.cz

12/ říjen 2011

www.gymnazium-prazacka.cz

říjen 2011 \13

Mezi námiy Katalyn

Já a tya to těžké povědomío hlubokém odcizení

-já a ty-a mezi námijsou spuštěné rolety.

Za těmi horami je někde světy Katalyn

Stojíš.Klečí poprvéa naposled.

Nechápeš,ona chce tebea ne ten květ.

Rány a facky,zlý pohled tvůj,opatruj onen květopatruj.

Že žádné nejsou?Však jednou budou,jen pro ni, která odmítátáhnout sudoukartu svobodysmrti, co nikdy nebolí.

Padáš.A otevřené oknobije ji přes hlavu.

Dveře šílenstvíz Jakub Dantiére

Píšu krví a ne tuší,Nebohý smrtelník,Co prohrál vše,I duši.

Slunce zapadloA já si v klidu snímJak voní červená,A jak chutná duše splín

Tu ovšem klepadloNa dveře dopadloZe staré zahradyKroky se ozvaly

Nenosí černou,Spíš kašparský háv,Za zvuků rolniček,Nese se jako páv.

Chytil mě za rukuVesele skřehotalPrastarou písničkuKrál všech bláznů -- všech bláznů král…

A tak jsme šliDo zemí snůza světa okrajiAch ten nádherný světCo lidé tak hledají…

ilustrační foto

Co Vás vedlo k založení pěvec-kého sboru na tomto gymná-ziu?

Sborovému zpěvu se věnuji od svých šesti let, a byl to pro mě vždy KONÍČEK, srdeční záležitost. Být sborovým zpěvákem je ideální pro člověka, co má zájem o umocnění radosti z hudby ve stejně naladěné partě, bonusy navíc pak jsou ve spo-lečných zážitcích z koncertů, zkou-šek, zájezdů… Své největší životní přátele jsem poznala právě díky sbo-rům.Takže jsem sbor založila asi právě pro ta přátelství – k hudbě i lidem.

Jak dlouho už sbor Repetice funguje?

To bohužel přesně sama nevím. Ně-jaký sbor jsem se pokoušela založit od počátku svého působení na škole (od roku 2000), začínala skupinka deseti dívek, postupně se podaři-lo přidat i mužské hlasy, což je asi lepší, protože ve smíšeném sboru je vždy větší sranda. Původně jsme se také nejmenovali nijak, na současný

název přišla letošní maturantka Ve-ronika Novenková.

Sborový zpěv je pro mě koníček. Dělám ho už od šesti.

Kdy se do sboru přidali i ně-kteří vyučující?

Repetice jako taková se vylepšila hlavně díky příchodu některých zpě-vumilovných pedagogů.Na sboru v dnešní podobě mají nej-větší zásluhu kolegyně Renata Bri-chcínová a Sylvie Ošťádalová, které mě v podstatě vyhecovaly ke zno-vuzrození tehdy chátrajícího sbo-rečku. A hlavně: nebály se do toho neobvyklého seskupení studentů s pedagogy jít, přestože předtím NI-

KDY ve sboru nezpívaly! Chtěly si zkusit splnit dětský sen. To bylo asi v roce 2004… Pak už následoval 1. koncert na Petříně.

Jak vybíráte skladby, které zpíváte?

V podstatě záleží hlavně na tom, jaké seženu noty. Hodně vycházím z repertoáru, který jsem zpívala dříve, mnohé seženu na sborových festiva-lech, inspirací jsou jistě i návštěvy koncertů, něco přinesou členové sboru… O výraznější proměnu repertoáru se postaral Marek Doubrava, který je pilířem mužských hlasů, doprovo-dů, aranžmá…

Kdo se může stát členem sboru?

V podstatě kdokoliv se zájmem o aktivní muzicírování. Po nějaké době se „chytne“ každý, i ten, komu se zpočátku udržet melodii 2. hlasu moc nedaří.

škola /rozhovor

14/ říjen 2011

Rozhovor s profesorkou Emanovsokou

Hlavně jde o to, aby to byl člověk příjemný, co je schopen fungovat v týmu, kterým správný sbor be-zesporu je. Individualista se uplat-ní také, ale třeba jen jako host pro nárazovou akci. To se nevylučuje s tím, že nyní máme ve sboru několik výborných sólistů, ale ti jsou záro-veň těmi nejplatnějšími členy sboru (a moc si jich cením).

Jak a kdy zkoušíte?

Scházíme se pravidelně jednou týd-ně, zatím ve středy, ale přemýšlím o změně na pátek – kvůli tomu, aby mohli chodit i ti, co mají ve středu odpoledne výuku. Zkouška trvá cca

90 minut a je bez přestávky. Je to hodně málo, kvalitní sbory zkouše-jí i třikrát týdně, ale snažíme se to dohnat víkendovými soustředěními (každý půlrok jedno).

Letos už školní rok pomalu končí, co chystáte pro příští rok?

V září začneme, hlavně se poo-hlédneme po nových členech, vel-kým plánem je vánoční koncert, pro který bychom rádi nastudovali nové věci, např. úryvky z Mozar-tovy mše, skladbu Carmina Burana C. Orffa O, Fortuna, mj. se chceme trochu vrátit k rockovému oratoriu

Eversmiling liberty. Uvidíme. Plá-ny by byly, vše záleží na tom, jak se sejdeme v září.

Anička Myšková

www.gymnazium-prazacka.cz

říjen 2011 \15

foto: archiv www.gymnazium-prazacka.cz

Element tě potřebuje !Baví tě psát? Už nechceš skládat poezii do šuplíku? Umíš používat kouzelnou obrázkovou skříňku? Rád otročíš ? Kreslíš? Element tě potřebuje! Nebuď líný a připoj se k tvorbě školního časopisu a dostaň možnost pracovat po boku takových velikánů, jako je Filip Rattich, 250ml nebo Katalyn. Více informací na casopis1@centrum.cz nebo na Facebooku.

2011 Gymnázium Na Prazaccewww.gymnazium-prazacka.cz