Download - Sláva! - rodnavira.czrodnavira.cz/dokumenty/SLAVA_11.pdf · • Srbsko: informační centrum «Svevlad», rodnověrské obce «Luh Velesa» (Nový Sad) a «Kolo» (Bělehrad)

bdquoCo my maacuteme společneacuteho s Kalugouldquo Tuto naacutemitku vznesl před dvanaacutecti lety jeden můj moskevskyacute druh když padl naacutevrh na dlouhodobou spolupraacuteci s rodnověrskou obciacute v jineacutem městě Nijak vyacuteznamnaacute pře vryla se mi do paměti dobře vystihujiacutec důvody proti soustavnyacutem kontaktům s lidmi našiacute viacutery nejen na vzdaacutelenost 150 km nyacutebrž pochopitelně i mnohem delšiacute Naacutemaha a vyacutelohy spojeneacute s trmaacuteceniacutem se do daleka mohly by se ušetřit pro rozvoj domaacuteciacuteho společenstviacute a tradic a to ani nemluviacutem o času potřebneacutem k učeniacute se ciziacutem jazykům přiacutepadně zdolaacutevaacuteniacute potiacutežiacute plynouciacutech z jejich ignoracePřesto praviacutem Ne Ať se naacutem to liacutebiacute nebo neliacutebiacute nežijeme v archaickeacute společnosti třebaže se k jejiacutemu duchovniacutemu odkazu svorně upiacutenaacuteme Neniacute naacutem daacuteno byacuteti součaacutestiacute vsi tlupy nebo kmene jehož členoveacute bezvyacutehradně uctiacutevajiacute staraacute božstva jak činili jejich otcoveacute a dědoveacute Země jejiacutež svateacute haacuteje jsou nedotknutelny i lid jehož viacutera nemaacute jmeacutena protože jineacute neznaacute minuly Jsou pryč až do skonaacuteniacute věku se nevraacutetiacute a abychom pro sebe a přiacuteštiacute pokoleniacute dobyli alespoň jejich diacutelu jejich odlesku zpět budeme se musit hodně snažitNestojiacuteme na počaacutetku cesty Rodnaacute viacutera prokaacutezala svou životaschopnost a jejiacute obnova po staletiacutech křesťanskeacuteho uacutetlaku naacutes naplňuje hrdostiacute Zůstaacutevaacuteme však početně sla-bou menšinou a toto postaveniacute neniacute povzbudiveacute Schaacuteziacuteme se na slavnostech k poctě bohů avšak v rodinaacutech obciacutech ba někteřiacute v celyacutech krajinaacutech jsme s našiacutem naziacuteraacuteniacutem světa převaacutežně opuštěni To neniacute přirozenyacute stav protože jazyčstviacute byť se mohlo praktikovati o samotě a takeacute se ku chvaacutele bohů nezřiacutedka praktikuje je ve sveacute podstatě naacuteboženstviacutem kolektivniacutemK obnově pohanskeacuteho dědictviacute je třeba spojiti siacutely a každyacute viacute saacutem nejleacutepe kde může byacuteti užitečnyacute Zaacuteroveň je však prospěšneacute čas od času opustit dědičnou roli a vydat se do ciziny za poznaacuteniacutem A jde-li naviacutec o cizinu slovanskou spřiacutezněnou potom tiacutem leacutepePřed dvěma roky přišlo pozvaacuteniacute od Rusů abychom se zuacutečastnili Rodneacuteho slovanskeacuteho sněmu Věděl jsem o teacuteto poradniacute organisaci již dřiacuteve leč po rozporuplnyacutech zkušenostech s Všeslovanskyacutem sjezdem (podnikem hlavně politickyacutem) jsem neoplyacuteval nadšeniacutem Zviacutetězila však zaacutesada bdquonež něco odsoudiacuteš přesvědč se osobněldquo a tak jsem se v leacutetě 2013 vydal na Podkarpatskou Rus Takeacute dojmy z X sněmu byly smiacutešeneacute Převaacutežil však dobryacute pocit z upřiacutemneacute pohostinnosti ukrajinskyacutech pořadatelů a hlavně z odhod-laacuteniacute čaacutesti sněmovniacuteků věnovat se napřiacuteště viacutece praktickyacutem otaacutezkaacutem rekonstrukce rodnověřiacute nežli odtažiteacutemu řečněniacute např o světoveacute politiceOzvěna mezinaacuterodniacute politiky neblaze poznamenala i XI sněm konanyacute loni na Istrii Ruskyacute zaacutebor Krymu a občanskaacute vaacutelka na vyacutechodniacute Ukrajině zasely mezi vyacutechodoslovanskeacute delegaacutety nedůvěru Tiacutem spiacuteše bylo důležiteacute že jsme se moh-li sejiacutet a o bolestneacutem svaacuteru pohovořit Daacutelo se to naštěstiacute mimo ofi ciaacutelniacute rokovaacuteniacute protože tam by šlo jen o mlaacuteceniacute

SlaacutevaVěstniacutek Rodneacuteho slovanskeacuteho sněmu

11 2015

Vzhůru do Slovinskapraacutezdneacute slaacutemy Rodnověrci nejsou povolaacuteni k řiacutezeniacute staacutetniacute politiky nyacutebrž k oživeniacute duchovniacuteho bdquomiacuteruldquoNa chorvatskeacute hostitele mohu pět jenom chvaacutelu Zde však nechci připomiacutenat gastronomickyacute hudebniacute a turistickyacute program jejž naacutem uchystali Chci vyjaacutedřit svůj obdiv nad tiacutem jak naše viacutera na uacutezemiacute byacutevaleacute Jugoslaacutevie rozkvetla Ještě v roce 200607 kdy jsem tam bydlil zdaacutely se mi jihoslovanskeacute kraje duchovniacute pustinou V Bosně kde jsem pracoval jsem naacutesledky občanskeacute vaacutelky nejen viděl nyacutebrž i takřka ciacutetil ve vzduchu Co jsem loni zažil mezi chorvat-skyacutemi souvěrci bylo něco uacuteplně jineacuteho a nenadaacuteleacuteho Jejich nadšeniacute pro domaacuteciacute a slovanskou věc jako by mě přeneslo do 19 stoletiacute mezi stoupence illyrismu odhodlanyacutech postavit svou naacuterodniacute budoucnost na novyacutech zaacutekladech Haacutedaacutem že tak jako v minuleacutem čtvrtstoletiacute staacutel na vyacutešině rodnověrskeacuteho hnutiacute slovanskyacute Vyacutechod staacutevaacute se jiacutem teď Jih Vypravte se s naacutemi do Slovinska na letošniacute Rodnyacute slovanskyacute sněm abyste posoudili jak dalece maacutem pravdu nebo se myacuteliacutemRočenka Slaacuteva kterou třiacutemaacutete v rukou je prvniacutem česko-slovenskyacutem čiacuteslem po versiacutech ruskeacute ukrajinskeacute polskeacute a chorvatskeacute Ačkoli neseme společneacute zaacutehlaviacute nejsme kopiiacute žaacutedneacute z nich Zastaacutevaacuteme vlastniacute stanovisko pojiacutemajiacutece slovanstviacute po sveacutem Nebudeme naše pobratimy jenom chvaacutelit budeme je i kritisovat neboť bratrstviacute a přaacutetelstviacute jsou možna pouze tam kde jeden druheacutemu řiacutekaacute teacutež věci nepřiacutejemneacute a kde se jim vzaacutejemně naslouchaacute

Chorvateacute Slovinci Ukrajinci a Rusoveacute 20 VII 2014 na istrijskeacutem božišti Perunově Sniacutemek a uacutevodniacutek Chotěbud

ХІ Rodnyacute slovanskyacute sněm se konal 18ndash19 července 2014 v městečku Mošćeniciacutech (Chorvatsko) v prostoru miacutestniacute školy Uacutečastnili se ho představiteleacute těchto organisaciacutebull Bulharsko spolky laquoŠumenraquo a laquoDuloraquo bull Rusko laquoSvaz Venedůraquo (obec Svjatoslava Chrabreacuteho Petrohrad)bull Srbsko informačniacute centrum laquoSvevladraquo rodnověrskeacute obce laquoLuh Velesaraquo (Novyacute Sad) a laquoKoloraquo (Bělehrad)bull Slovinsko spolky laquoSlovanštiacute starověrciraquo a laquoSvantoviacutetraquo (Lublaň)bull Ukrajina naacuteboženskeacute centrum Sdruženiacute rodnověrců Ukrajiny obce laquoPravoslaviacuteraquo (Kyjev) laquoPoljaneacuteraquo (Borispol) a laquoSvargaraquo (Ternopol)bull Chorvatsko Sdruženiacute chorvatskyacutech rodnověrců obce laquoPerunraquo (Lovran) a laquoPerunicaraquo (Zaacutehřeb)bull Českaacute republika občanskeacute sdruženiacute laquoRodnaacute viacuteraraquo Sněmu se zuacutečastnilo 25 delegaacutetů a 14 hostiacute Hostmi byli představiteleacute spolku pro podporu stareacute slovanskeacute kultury laquoPerunova svatyněraquo z chorvatskeacuteho Lovranu (na pozvaacuteniacute chorvatskyacutech představitelů) kulturniacuteho spolku laquoPravyacute světraquo ze Slovinska (na pozvaacuteniacute slovinskyacutech představitelů) a spolku laquoVigridraquo z Norska (na pozvaacuteniacute bulharskeacute delegace) Sněm koordinovala hlava Sdruženiacute chorvatskyacutech rodnověrců Damir MarkotićRodnyacute slovanskyacute sněm konstatuje Rodnověrskeacute hnutiacute v našich zemiacutech se rozmaacutehaacute zapojuje se do něho aktivniacute slovanskaacute mlaacutedež učeniacute ethnologoveacute historici fi losofoveacute Tuto tendenci je třeba podporovati a rozviacutejetiRodnyacute slovanskyacute sněm bude i nadaacutele spolupracovati s Evropskyacutem kongresem ethnickyacutech naacuteboženstviacuteVědecko-praktickaacute konference laquoUčeniacute Slovanů o duširaquo proběhnuvšiacute v raacutemci sněmu potvrdila nezbytnost dalšiacuteho konaacuteniacute podobnyacutech vědeckyacutech foacuter Sněm zjišťuje praktickeacute sbliacuteženiacute učenců-slavistů s jazyčniacuteky v řešeniacute obecneacuteho uacutekolu vzkřiacutešeniacute a utvrzeniacute rodneacute viacutery ndash stěžejniacute součaacutesti

naacuterodniacutech kultur slovanskyacutech zemiacutechPočaacutetkem XXI stoletiacute provaacutezejiacute obnovu slovanskeacuteho rodnověřiacute globaacutelniacute probleacutemy a politickaacute destabilisace Ve složityacutech podmiacutenkaacutech nevyhlaacutešeneacute vaacutelky dochaacuteziacute k rozvratu prastaryacutech slovanskyacutech tradic a mezinaacuterodniacutech vztahů Utrpěti mohou i přaacutetelskeacute vazby jež se za deseti-letiacute vytvořily mezi našimi obcemi Rodnyacute slovanskyacute sněm odsuzuje politiku informačniacute a vojenskeacute agrese kteraacute představuje možneacute nebezpečiacute pro celyacute slovanskyacute světV činnosti sněmu doporučujeme nepřipouštěti jakyacutechkoli projevů vměšovaacuteniacute se do vnitřniacutech zaacuteležitostiacute uacutečastnickyacutech zemiacute sněmu ze strany jinyacutech uacutečastniacutekůNa naacutevrh slovinskeacuteho zaacutestupce a za podpory přiacutetomnyacutech představitelů odsoudil Rodnyacute slovanskyacute sněm ideologie nacismu fašismu rasismu a totalitarismuV organisačniacutech zaacuteležitostech byla přijata rozhodnutiacute Uveřejniti dokumenty sněmu ve svyacutech vlastniacutech a jinak naacutem přiacutestupnyacutech hromadně sdělovaciacutech prostředciacutech (tištěnyacutech Google Groups internetovyacutech straacutenkaacutech) Vydati ze sněmovniacutech materiaacutelů dalšiacute čiacuteslo věstniacuteku laquoSlaacutevaraquo v rodnyacutech jazyciacutech uacutečastniacuteků Vydati sborniacutek konferenčniacutech přiacutespěvků Za publikaci bude odpoviacutedati Damir MarkotićNavržen naacutemět přiacuteštiacuteho setkaacuteniacute laquoKult předků u SlovanůraquoZa uacutečelem zlepšeniacute našiacute informačniacute politiky vypracovati naacutevrhy na obnovu společneacuteho informačniacuteho prostoru a předložiti k piacutesemneacutemu posouzeniacute Odpovědnyacutem spraacutevcem bude Nejc Petrič (Slovinsko)Koordinaacutetorem sněmu na přiacuteštiacute rok budiž Nejc PetričProjednavše a posoudivše naacutevrhy společneacuteho symbolu sněmu uacutečastniacuteci rozhodli dořešiti tuto otaacutezku na přiacuteštiacute schůzi a zaacutekladem učiniti vzory lidoveacute vyacutešivky

Uacuteplneacute zněniacute viz httprodnaviraczmezinarodni-spolu-pracerodny-slovansky-snem-2014

Usneseniacute2 11 2015

Časopis pre duchapriacutetomnyacutechKresadlo je štvrťročniacutek refl ek-

tujuacuteci život človeka s docircrazom kladenyacutem na hodnoty kultuacuterneho dedičstva ich obrodenie a zveľadenie Časopis vychaacutedza na zimnyacute slnovrat jarnuacute rovnodennosť letnyacute slnovrat a jesennuacute rovnodennosť Funguje od zimneacuteho slnovratu 2011 Tlačenyacute je na recyklovanyacute papierTematicky je Kresadlo zameraneacute na rodnoverie histoacuteriu etnoloacutegiu folkloacuter mytoloacutegiu fi lozofi u mystiku hlbinnuacute ekoloacutegiu metapolitiku umenie životneacute skuacutesenosti a prax Našim čitateľom sme priniesli viacero člaacutenkov o tradičnyacutech slovanskyacutech sviatkoch histoacuterii a mytoloacutegii Predstavili sme občiny v slovenskom rodnoveriacute ale aj situaacuteciu v zahraničiacute K obsahu časopisu patria i fi lozofi ckeacute eseje uacutevahy o tradičnyacutech duchovnyacutech princiacutepoch a aut-entickom živote v suacutečasnosti aktivizme etike a ekoloacutegii Spolupracujeme s občianskyacutem združeniacutem Pretrvanie ktoreacuteho vybraneacute člaacutenky tiež možno pravidelne nachaacutedzať v Kresadle V časopise možno naacutejsť aj viacereacute reportaacuteže

z kultuacuternych akciiacute alebo recenzie umeleckyacutech diel Ne-chyacutebajuacute ani člaacutenky venujuacutece sa zdravej vyacutežive a tradičnyacutem plodinaacutem či vyacuterobkom Poskytli sme tiež priestor pre propagaacuteciu tradičnyacutech remeselniacutekov a každeacuteho kto svo-jou praacutecou prispieva k zveladeniu našej kultuacutery V Kre-sadle možno naacutejsť niekoľko rozhovorov s inšpiratiacutevnymi osobnosťami z našej kultuacuternej oblastiTakmer všetku praacutecu s časopisom mala na starosti redakčnaacute dvojica Budislav a Tvor ktoriacute napiacutesali aj vaumlčšinu člaacutenkov mali na starosť tlač a viazanie Logo naacutem vytvoril Paľo Francuacutez S grafi ckou uacutepravou a layoutom prvyacutech čiacutesiel naacutem pomaacutehal Preslav ktoreacuteho neskocircr nahradil Matej Baacutešti Po čase jeho uacutelohu prevzal Tvor O korekciu sa starala spočiatku Michaela Andraščiacutekovaacute a neskocircr Sonka Počas celeacuteho doterajšieho fungovania časopisu dobrovoľne prispievalo niekoľko ďalšiacutech autorov a pre dobro našej veci prispelo svojimi aktivitami ešte zopaacuter ľudiacute ndash všetkyacutem patriacute vďaka a chvaacutela Posledneacute čiacuteslo vyšlo

Představujeme

Slaacuteva

na jeseň 2013 a dokopy to bolo osem zošitov Jedno čiacuteslo si objednalo okolo 100 ľudiacute pričom naacuteklad mierne klesal ale zaacuteroveň si odberatelia žiadali stareacute čiacutesla kedže niekto sa o časopise dozvedel neskocircrPri spaumltnom ohliadnutiacute sa na doterajšie vyacutesledky praacutece možno poznamenať niekoľko veciacute V prvom rade treba povedať že sme si našli svojich čitateľov ktoriacute Kresadlo vedeli oceniť Netvorili veľkuacute skupinu ľudiacute avšak zostali časopisu verniacute Zdaacute sa že by Kresadlu prospela aj lepšia propagaacutecia a distribuacutecia Určite by sa dalo viacero veciacute zvlaacutednuť lepšie Ale existencia časopisu bola zaacutevislaacute na praacuteci dvoch ľudiacute Tvorili sme z presvedčenia a časopis naacutem nepriniesol žiadny hmotnyacute zisk pretože to nebolo ani jeho cieľom Cena ktoraacute sa pohybovala v rozmedziacute 150ndash250 eur sa vždy odviacutejala iba od naacutekladov na tlač a viazanie Je zrejmeacute že dvaja ľudia zodpovedniacute za chod časopisu to nie je veľa V suacutečasnosti možno pracovať na podobnej aktivite iba z presvedčenia a potreby sebareal-izaacutecie Napriek tomu že naacutem naši priatelia prispievali svojimi člaacutenkami nepodarilo sa naacutem naacutejsť ďalšiacutech sta-bilnyacutech členov redakcie Kresadlo aj preto za uplynulyacute rok prerušilo svoju činnosť Počas našich pobytov mimo

Slovenska a časovej vyťaženosti sa zatiaľ nenašiel nikto kto by zastuacutepil našu uacutelohu alebo vyacuteraznejšie pomohol udržať Kresadlo v chode Časopis sme tvorili vo voľnom čase z vlastnej vocircle ale aj pre našich čitateľov Tiacute ktoriacute si ho zakuacutepili nepodporili naacutes ale svoju kultuacuteru Taacute by sa však dala ešte lepšie podporiť vlastnyacutem aktiacutevnym priacutestu-pom Praacutece je vždy dosť a pre každeacuteho kto chce pracovať sa niečo naacutejdeČasopis je dostupnyacute na Slovensku a v Česku Naacutejsť ho mocircžete na sviatočnyacutech obradoch spriatelenyacutech slo-vanskyacutech občiacuten na vybranyacutech kultuacuternych akciaacutech ale zasielame ho zvyčajne poštou zaacuteujemcom ktoriacute sa ozvuacute na moju (tvoriladgmailcom) či Budislavovu adresu (dazbogovivnucigmailcom)Na zaacutever tohto stručneacuteho predstavenia doterajšiacutech vyacutesled-kov našej praacutece poviem ešte toľko Na vyššie uvedeneacute adresy naacutem mocircžete posieľať aj svoje naacutepady a naacutevrhy na spolupraacutecu Nevaacutehajte a pridajte ruku k dielu a priložte do ohňa ktoryacute Kresadlo vykresalo

Tvor

Peruacutenov kruh predstavuje po Žiarislavovom Rodnom kruhu najstaršiu a najvaumlčšiu slovenskuacute rodnovereckuacute občinu ktoraacute vo svojej členskej zaacutekladni zastrešuje uacuteze-mie celej Slovenskej republiky Jeho počiatky datujeme do roku 1999 Vtedy sa na troskaacutech staršej vlasteneckej organizaacutecie začala formovať skupina ľudiacute so silnejšiacutem slovanskyacutem a neskocircr pohanskyacutem ciacuteteniacutem Zakladateľom a dlhoročnyacutem hlavnyacutem žrecom občiny bol Svjatoslav2 z jeho bratislavskej vetvy Prvyacutem obradom ktoryacute započal aktiacutevnejšiu činnosť bol obrad na vrchu Sitno kde sa neskocircr konal pravidelnejšie zimnyacute slnovrat Aj ten viedol Svjatoslav Občinu a ľudiacute v nej tvorili spočiatku tri mestaacute

ndash Bratislava Martin a Kremnica Postupne sa rozšiacuterila aj o ďalšie slovenskeacute mestaacute Svjatoslavova vierouka sa hlavne v začiatkoch dosť opierala o pramene ruskyacutech občiacuten a ich literatuacuteru V roku 2001 sa uskutočnil prvyacute obrad zasvaumltetenyacute Peruacutenovi ako patroacutenovi celej občiny v Kremnickyacutech vr-choch neďaleko legendami opradeneacuteho Velestuacuteru na hore Smrečniacutek Jeho daacutetum je podľa prameňov stanovenyacute na 21 juacutela (spočiatku bol tento daacutetum pevnyacute bez ohľadu na deň ktoryacute vychaacutedzal no neskocircr sa pre rocirczne zanepraacutezd-nenie a povinnosti členov rozhodlo že to bude najbližšiu sobotu k tomuto daacutetumu) Ďalšiacute rok sa presunul priamo

Peruacutenov KruhKrug Peruna1

Oštepaacuter Hromislav z nitrianskeho Peruacutenovho Kruhu na Velesiaacutede 2012 Foto Šimon

1) Na internete uverejneneacute na httprarach-turiecblogspotde201405perunov-kruhkrug-perunahtml2) Svjatoslav opustil Peruacutenov kruh po 9 Peruacutenovyacutech dňoch na Velestuacutere z osobnyacutech docircvodov

3 11 2015Slaacuteva

na Velestuacuter kvocircli ťažbe dreva na pocircvodnom mieste Tu sa osadili modly a vytvorila sa svaumltyňa Na treťom ročniacuteku dostala svaumltyňa aj podobu kameňmi vykladaneacuteho kruhu Obrad vtedy viedol Svjatoslav spolu s poľskyacutem žrecom a žrekyňou ktoriacute prišli a pomohli s celkovou priacutepravou Časť rituaacutelu bola vedenaacute slovensky a časť poľsky Na štvrtom ročniacuteku dostalo kapišče svoju fi naacutelnu podobu a počas piateho sa kvocircli vandalizmu neznaacutemych paacutechateľov presunulo obradisko na Smrečniacutek kde ležiacute s ďalšiacutemi uacutepravami dodnes V raacutemci občiny sa Peruacutenove dni konajuacute pravidelne a tvoria najhlavnejšiacute a najnavštevovanejšiacute obrad Z počiatku sa ho zuacutečastňovala desiatka ľudiacute a dnes prilaacuteka okolo 60 naacutevštevniacutekov častokraacutet aj mimo občinu Okrem Slovaacutekov sa ho zuacutečastňujuacute pravidelne aj hostia z Českej republiky3-4 a Poľska5 vyacutenimočne aj z inej krajinyV raacutemci Peruacutenovho kruhu ndash Bratislava sa konali obrady okrem Sitna aj na hradisku Molpiacuter a na Deviacutenskej Kob-yle Na hradisku Molpiacuter sa s nepravidelnosťou viacutetala jar a paacutelila Morena a miesto na Deviacutenskej kobyle bolo pre svoju bliacutezkosť určeneacute pre rocirczne obrady v raacutemci celeacuteho roka (napriacuteklad aj zimnyacute slnovrat či obrad zasvaumltenyacute Stribo-govi6 )Peruacutenov kruh sa postupne formoval a ziacuteskaval novyacutech členov Hlavne priacutechod starešinu Vlka Ohniveacuteho Draka po druhom obrade na Velestuacutere znamenal rozšiacuterenie pocircsobnosti aj na vyacutechodneacute Slovensko Obrady s niacutez-kym počtom ľudiacute sa konali aj na vrchu Obliacutek v Malej Sobranej a pri Raslavkameni7 Neskocircr sa tieto aktivity v raacutemci vyacutechodneacuteho Slovenska rozhodol po dlhšej odmlke starešina zluacutečiť s novou občinou zameranou na vyacutechod ndash Svaumltohaacutej Rodnej vieryMartinčania sa rozhodli vytvoriť Peruacutenov kruh ndash Rarach Turiec Už v roku 2001 kedy bol prvyacute obrad na Velestuacutere sa v Turci rozhodli slaacuteviť sviatok Kračuacuteň na zaacutever zim-neacuteho slnovratu Jeho slaacutevenie mapujeme do dnešnyacutech dniacute a stal sa nepiacutesanou a veľmi navštevovanou tradiacuteciou Na zaacuteklade dobovej povery o kulminaacutecii zlyacutech siacutel zimy v jednom priestore sa konaacute vždy na inom mieste v okoliacute Martina Okrem neho sa postupom času konal aj Ro-dov deň v septembri ktoryacute sa spojil s oslavou Dožiniek Miesto spočiatku komorneacuteho sviatku bolo vybraneacute v okoliacute Martinskyacutech hocircľ Pre vyčiacuteňanie vandalov sa obradisko presunulo na Hradište pri Martine Neskocircr sa počet naacutevštevniacutekov rozšiacuteril a boli ročniacuteky kedy prišli aj naacutevštevy z Poľska či Čiech Pomerne cyklickyacutem bol sviatok Živy na začiatku maacuteja Miesto obradu neostalo rovnakeacute a bolo vecou každoročneacuteho vyacuteberu Mimo priame okolie Mar-tina sa konalo aj v obci Krpeľany na hradisku Pohanovo8 Nepravidelnaacute bola spočiatku aj Mokoš Martinčania im-plementovali do svojich obradov hlavne miestne zvyky a ľudoveacute tradiacutecie A tak vytvorili synteacutezu na zaacuteklade staryacutech materiaacutelov s novyacutemi a tradiacutecia turčianskeacuteho regioacutenu osta-

la zachovanaacute Rarach Turiec disponuje aj svojou vlastnou webovou straacutenkou ktoraacute maacute informatiacutevny ale aj refl exiacutevny charakter9 V Turci je veľmi silnyacute ekologickyacute aspekt ktoryacute sa prejavuje aj vyacuteberom teacutem a aktivitami organizaacutecie V minulosti sa zuacutečastňovali aj ekoprojektov v regioacutene10Veľkeacute rozšiacuterenie Peruacutenovho kruhu čo do počtu členov a poľa pocircsobnosti znamenal priacutechod ľudiacute z Nitry v roku 2006 ktoriacute vytvorili neskocircr jeho najvaumlčšiu pobočku Pocircvodne sa ich aktivity konali v raacutemci Žiarislavovho Rodneacuteho kruhu Počas seacuterii prednaacutešok Slovanskeacute kolo v Nitre sa spoznali s Peruacutenovyacutem kruhom a ostatnyacutemi or-ganizaacuteciami v republike Na tejto konferencii sa stretaacutevali ľudia z celeacuteho Slovenska a vymieňali si svoje vedomosti a skuacutesenosti v raacutemci slovanskej histoacuterie a kultuacutery Každyacute prezentoval svoje naacutezory a ľudia sa tak mohli obohatiť o noveacute podnety priacutepadne prehodnotiť tie stareacute Neskocircr na zaacuteklade pozvaacutenky od ziacuteskanyacutech kontaktov sa zuacutečastnili celoslovenskyacutech oslaacutev Peruacutenovyacutech dniacute na Velestuacutere Pre Peruacutenov kruh ndash Nitra bol vždy docircležityacute aspekt bojovniacuteka ktoryacute stelesňoval Peruacuten a v Peruacutenovom kruhu ziacuteskali zaacuteze-mie ktoreacute už dlhšie hľadali Občinu obohatili o ľudoveacute kroje a hudobneacute naacutestroje ktoreacute neskocircr zakomponovali aj do svojich obradov a stali sa ich integraacutelnou suacutečasťou Okrem toho sa v Nitre tešiacute obľube remeslo Členovia sa venujuacute umeleckeacutemu kovaacutečstvu praacuteci s drevom a kožou Vytvorili si svoje vlastneacute združenie cech staryacutech remesiel Kovlad ktoreacute zastrešuje tieto aktivity11 (pocircvodne to bol aj naacutezov pre občinu) Tieto vyacuterobky sa tešia veľkej obľube v raacutemci celeacuteho Slovenska a človek ich mocircže dostať aj na podujatiach ineacuteho historickeacuteho či kultuacuterneho charakteru V raacutemci obradov Peruacutenov kruh ndash Nitra organizoval vi-acereacute aktivity v neďalekom Jelenci či v okoliacute hory Zobor S určitou pravidelnosťou sa tu organizujuacute Hromnice Mokoš či Kračuacuteň Občina často v minulosti aj dnes spolupraco-vala s ďalšou nitrianskou skupinou Dažbogovi vnuci S nimi boli obrady ako Viacutetanie jary ndash Paacutelenie Moreny Letnyacute slnovrat ndash KupaloVajano alebo už spomiacutenanaacute MokošSviatok predkov či Kračuacuteň Docircvod vzniku dvoch občiacuten v jednom meste si vysvetľujuacute jednoducho Pred tyacutem sa ľudia nepoznali a neskocircr sa plne identifi kovali so svojimi skupinami že nebol docircvod ich navzaacutejom zluacutečiť Vzťahy suacute ale priateľskeacute a navzaacutejom sa podporujuacute Docircležityacutem cieľom pre Nitranov sa stalo ziacuteskanie vlastnej pocircdy a vytvorenie uacutezkej komunity ľudiacute ktoraacute bude sebestačnaacute a izolovanaacute od majoritnej spoločnosti O to sa pokuacutešali aj v organizaacuteciaacutech predtyacutem a o to sa pokuacutešajuacute aj dnes Zaacutekladnyacute kameň bol postavenyacute a len buduacutecnosť ukaacuteže kam sa podariacute zaacutejsť Tento cieľ teraz naplno zamestnaacuteva ich voľnyacute čas a tak niektoreacute predchaacutedzajuacutece aktivity boli odloženeacuteĽudia v okoliacute Kremnice si v raacutemci Peruacutenovho kruhu dali za cieľ ochranu a kultivaacuteciu miesta na Smrečniacuteku Pravidelne sa starajuacute o obradisko a priacutepravu oslaacutev v raacutemci

3) Reportaacutež z oslaacutev Peruacutenovyacutech dniacute na Velestuacutere od Veleslavy z ČR httpveleslavaczslovane-a-rodna-virasvatky-slavnosti-a-obradyjak-jsem-perunuv-den-letos-slavila-hned-dvakrat4) Informaacutecie o aktivitaacutech Rodnej viacutery z ČR v raacutemci vyacuteletov na Slovensko httprodnaviraczperunuv-den5) Reportaacutež na straacutenke ZZW Słowiańskiej Wiary httpwwwslowianskawiaraplswieto-peruna-na-slowackim-welesturze6) Poslednaacute akcia na Deviacutenskej Kobyle bol praacuteve Stribog httpwwwkrugperunaorgstribog-20117) Kde bola vystavenaacute aj informačnaacute tabuľa Viac informaacutecii tu httpwwwkrugperunaorgraslavkamen8) Reportaacutež z Dňa Živy na hraacutedku Pohanovo httprarach-turiecblogspotcom200905den-zivyhtml9) httpwwwrarach-turiecblogspotcom10) Reportaacutež z akcie httprarach-turiecblogspotsk200910ekoprojekt-jedloviny-2009_24html11) httpkovladsk

4 11 2015Slaacuteva

Peruacutenovyacutech dniacute na Velestuacutere Zabezpečujuacute priacutepadneacute ubytovanie v Hostinci či veci suacutevisiace s prepravou ma-teriaacutelu a poživiacuten na miesto podujatia alebo parkovanie V okoliacute Hostinca pod Velestuacuterom sa mimo hlavnyacute obrad konajuacute rocirczne sprievodneacute aktivity Hlavnyacutem laacutekadlom pre mnohyacutech športovejšie nadanyacutech ľudiacute je športoveacute podujatie s naacutezvom Velesiaacuteda Tuacute organizuje Peruacutenov kruh pravide-lne a ponuacuteka vyacutehercom rocirczne vecneacute ceny Tie sa ponuacuteknu od rocircznych sponzorov a remeselniacutekov navštevujuacutecich tuacuteto akciu a suacute z roka na rok pestrejšie rovnako ako aj samotnyacute program podujatia Členovia Peruacutenovho kruhu sa v minulosti zuacutečastňovali na akciaacutech a obradoch inyacutech slovanskyacutech občiacuten v Euroacutepe ndash v Poľsku v Českej republike na Ukra-jine v Slovinsku a v Srbsku Boli priacutetomniacute aj na konfer-encii o slovenskom nasledju v Belehrade v Srbsku v roku 2007 Vlk Ohnivyacute Drak tu viedol prednaacutešku o runaacutech na Slovensku a zahralo sa aj na slovenskeacute gajdy Neskocircr sa zuacutečastnili aj slovanskej veče Okrem zahraničia boli priacute-tomniacute aj na Stretnutiacute zaacutepadoslovanskyacutech rodnovereckyacutech spolkov12 ktoreacute sa podarilo zorganizovať hneď dvakraacutet Raz na Slovensku v Nitre a druhyacutekraacutet v Českej republike

po slaacutevnosti Dožiniek na zruacutecanine hradu Rabštejn u Chrudimi Peruacutenov kruh dnes predstavuje celosloven-skuacute občinu ktorej hlavnyacute obrad sa suacutestreďuje okolo Peruacutenovyacutech dniacute na VelestuacutereV roku 2013 sa konal už 13 ročniacutek tohto podujatia13 Ide o voľneacute zoskupenie ľudiacute ktoreacute nie je ofi ciaacutelne zaregistrovaneacute Docircvodom je rozhodnutie vaumlčšiny členov ktoryacutem vyhovuje tento stav V mnohyacutech debataacutech v raacutemci celoslovenskej dis-kusie o založeniacute Zvaumlzu slovenskyacutech rodnovereckyacutech občiacuten viackraacutet predniesli svoje argumenty a aj potrebu zachovať miestne občinoveacute zriadenie Podobčiny organi-zujuacute lokaacutelne obrady a okrem toho sa zapaacutejajuacute do aktiviacutet v raacutemci rodnovereckeacuteho spektra na Slovensku Jednou z nich bol aj spoločnyacute obrad letneacuteho slnovratu v Hrušove14 či časopis Kresadlo15 kde niektoriacute členovia taktiež pub-likovali Taktiež maacute svoje weboveacute straacutenky16 ktoreacute ale dnes už nie suacute moc aktiacutevne a člaacutenky sa objavujuacute napriacuteklad na straacutenke Rarachu

Raslavien Peruacutenov kruh

Již patnaacutectkraacutet se Dazboh znovuzrodil od chviacutele kdy bylo založeno sdruženiacute Rodnaacute viacutera naacutesledně registrovaacuteno jako sdruženiacute občanskeacute Vzniklo splynutiacutem dvou malyacutech občin ktereacute ještě několik let po sjednoceniacute vyviacutejely (rod Mokoše) nebo dosud vyviacutejejiacute (rod Jaroviacuteta) vlastniacute činnost Deset let po vzniku občanskeacute sdruženiacute platnost svyacutech stanov po-zastavilo a od teacute doby je Rodnaacute viacutera volnyacutem společenstviacutem bez formaacutelniacuteho členstviacuteV Rodneacute viacuteře si klademe za ciacutel obnovovat a udržovat duchovno našich slovanskyacutech předků z dob před přiacutechodem křesťanstviacute Vzhledem k neformaacutelnosti našeho spolku nelze přesně určit počet členů ndash s okruhem meacuteně aktivniacutech přiacuteznivců čiacutetaacute zhruba 30 lidiacute To v porovnaacuteniacute se situaciacute v zahraničniacutech slovanskyacutech občinaacutech jistě neniacute mnoho Nutno však podotknout že zejmeacutena v posledniacutech letech a měsiacuteciacutech se tento počet nebyacutevale rychle zvyšuje za což jsme velmi raacutedi a doufaacuteme že tomu tak bude i nadaacutele Naše činnost se v současnosti soustřeďuje předevšiacutem do středniacutech a vyacutechodniacutech nově takeacute do jižniacutech Čech což je daacuteno různyacutemi bydlišti našich členů Hlavniacute aktivitou Rodneacute viacutery vždy bylo a je pořaacutedaacuteniacute slavnostiacute k uctěniacute bohů předků a všech dalšiacutech přiacuterodniacutech sil V souladu se starou tradiciacute a kolem roku jich je osm konkreacutetně tyto Svaacutetek Velesův (polovina uacutenora ndash Češovskeacute valy v severovyacutechodniacutech Čechaacutech) Vynaacutešeniacute Morany (druhaacute půlka března ndash Mokošiacuten ndash tiacutemto miacutestem se později budu bliacuteže zabyacutevat) Slavnost Jaroviacutetova (konec dubna ndash hradiště u Dolniacutech Břežan jižně od Prahy) Letniacute slunovrat ndash Koupadla (miacutesta konaacuteniacute různaacute v posledniacutech dvou letech hradiště Ostroměř v severovyacutechodniacutech Čechaacutech) Svaacutetek Perunův (kolem 20 července ndash tradičně s našimi vyacutechodniacutemi bratry na Slovensku ndash Velestuacuter

12) Reportaacutež z podujatia httpwwwsvatohajskbesedahtml13) Reportaacutež z oslaacutev httprarach-turiecblogspotsk201307velestur-2013-z-pohladu-raslaviena_23html14) httprarach-turiecblogspotsk200906vajano-na-hrusovehtml15) FB straacutenka časopisu httpswwwfacebookcompagesKresadlo27307792606323716) Dnes menej aktiacutevne straacutenky občiny httpwwwkrugperunaorg

Rodnaacute viacutera

v Kremnickyacutech vršiacutech nebo Volhovisko v Malyacutech Karpatech v posledniacutech letech pořaacutedaacuteme i vlastniacute menšiacute svaacutetek nedaleko Prahy tyacuteden před slaveniacutem na Slovensku) Dožiacutenky (přelom srpna a zaacuteřiacute ndash v Českeacutem Krasu nedaleko Berouna) Slavnost Mokošina (konec řiacutejna ndash opět v Mokošiacuteně) Zimniacute slunovrat ndash Kračun (dlouhaacute leacuteta na hradišti Zaacutemka na severu Prahy tuto zimu poprveacute v jižniacutech Čechaacutech nedaleko Piacutesku)

5 11 2015Slaacuteva

Nejvyacuteznamnějšiacutemi z nich jsou alespoň co se obvykleacuteho počtu uacutečastniacuteků tyacuteče Slavnost Jaroviacutetova a Slavnost Mokošina Obě majiacute takeacute nejdelšiacute tradici sahajiacuteciacute do dob ještě před založeniacutem Rodneacute viacuteryKromě toho pořaacutedaacuteme pro vnitřniacute potřeby přechodoveacute rituaacutely jako jsou svatby nebo iniciace novyacutech členů ndash postřižiny ndash při nichž jedinec může (ale nemusiacute) přijmout slovanskeacute jmeacuteno podle vlastniacuteho a žercova uvaacuteženiacute Jiacutem je pak od tohoto okamžiku oslovovaacuten

Nevyviacutejiacuteme však činnost vyacutehradně duchovniacute Maacuteme za sebou napřiacuteklad zatiacutem dva ročniacuteky ekologickeacute akce ndash alespoň čaacutestečnyacute uacuteklid vybraneacute přiacuterodniacute lokality od nepořaacutedku a takeacute spolupořaacutedaacuteniacute koncertu Pohanskeacute jaro s Českou pohan-skou společnostiacuteNa zaacutevěr ještě slibovaneacute vysvětleniacute bdquofenomeacutenuldquo Mokošiacuten Již od roku 2003 tradičně konaacuteme na zalesněneacutem vršku nedaleko stejnojmenneacute vsi pobliacutež Přelouče na Pardubicku Mokošinu slavnost Důvod proč praacutevě zde je viacutece než zřejmyacute Zpočaacutetku byla akce pořaacutedaacutena bdquonačernoldquo bez vědomiacute vlastniacuteka i obce nicmeacuteně utajeniacute bylo zaacutehy prolomeno Nebyli jsme ovšem vykaacutezaacuteni naopak jsme od majitele dostali povoleniacute ke vztyčeniacute Mokošina idolu (diacutelo řezbaacuteře Miro-

slava Landovskeacuteho) a slavnost se tak zaacuteroveň stala i jednou z hlavniacutech kulturniacutech akciacute obce jejiacutež obyvateleacute se jiacute každoročně uacutečastniacute Vzhledem k nad-standartniacutemu a staacutele se prohlubujiacuteciacutemu vztahu s obciacute jsme se v roce 2013 rozhodli začiacutet v Mokošiacuteně pořaacutedat i vynaacutešeniacute Morany jež je vlastně z mytologickeacuteho hlediska protějškem Mokošiny slavnosti V roce 2014 pak došlo k restaurovaacuteniacute a konzer-vaci Mokošiny modly což bychom bez pomoci a vstřiacutecnosti miacutestniacutech jen těžko zvlaacutedli

Viacutece informaciacute napřiacuteklad o našich slavnostech stejně tak jako fotografi e můžete naleacutezt na našich straacutenkaacutech httprod-naviracz naše e-mailovaacute adresa je rodna-viraseznamcz Uviacutetaacuteme noveacute kontakty a zaacutejemce o spolupraacuteci

Vratislav

zleva Přijetiacute vaacutelečniacutekova diacutetěte do rodu o Jaroviacutetově slavosti 2009 zleva Staroch Vojtěch Jaroslav Stanislav a Dragan Sniacutemek RV

Dožiacutenky 2014 zleva Vratislav Tomaacuteš Viacutetoslav Chotěbud Mstislav Veleslava Jana a IgorSniacutemek Veleslavinou samospouštiacute

6 11 2015Slaacuteva

Cesta Dažbogovyacutech vnukov k rodnoveriuĽudskyacute život je sledom prechodovyacutech rituaacutelov vyacuteznam-nyacutech skuacutesenostiacute ktoreacute človeka zmenia To sa tyacuteka aj našej cesty k rodnoveriu Každyacute z naacutes je v niečom svojskyacute preto tento pokus opiacutesat našu duchovnuacute puacuteť je do značnej miery zjednodušujuacuteci Naacuteš prechod z predchaacutedzajuacuteceho duchovneacuteho života k terajšiemu nebol priamočiary ale skocircr kľukatyacute Predchaacutedzali mu hlavne zaacuteujmy o priacuterodu pričom sme k nej postupne začali pociťovať uacutectu K tomu sa neskocircr pridalo moderneacute poniacutemanie priacuterody a ekolog-ickeacute (enviromentaacutelne) ciacutetenieDocircvod nadviazania na naacuteboženstvo staryacutech Slovanov je okrem už spomiacutenanyacutech ekologickyacutech aspektov aj naacuterodnaacute (lokaacutelna a regionaacutelna) uvedomelosť naše vedomie vaumlzby k určiteacutej špecifi ckej (slovanskej slovenskej oblastnej hellip) kultuacutere Sme lokaacutelpatrioti vniacutemajuacuteci genius loci ale v širšom kontexte sme i vlastenci Nie však v zmysle tradičneacuteho ideologickeacuteho nacionalizmu ciacutetime sa byť potomkami a suacutečasťou veľkeacuteho a pestreacuteho slovanskeacuteho rodu v rodnoveriacute sme našli svoju kedysi maacutelo vyacuteraznuacute

identituProces prebuacutedzania naacutešho slovanskeacuteho ducha však nebol naacutehly ale pozvoľnyacute Museli sme prejsť rocircznymi inyacutemi ces-tami kyacutem sme sa dostali až sem Duchovno vniacutemame ako niečo čo je v naacutes priacutetomneacute (a v čom sme priacutetomnyacute my) a čo naacutes zaacuteroveň presahuje resp niečo čo presahuje hranice naacutešho vlastneacuteho vedomia Je to niečo čo je večneacute a nepo-znaneacute a preto nie je možneacute ho zadefi novať Je možneacute sa k duchovnu len pribliacutežiť alebo sa od neho vzdialiť Je pre naacutes prirodzeneacute že nie všetky chaacutepania duchovna suacute rovnakeacute a preto je prirodzeneacute ak si ho každyacute vysvetliacute podľa svojho Z toho vyplyacuteva že neodsudzujemene ineacute duchovneacute smery Slovanskaacute viera alebo Rodnoverie je naacuteboženstvo ktoreacute dokaacutezalo uspokojiť naše naacuteroky pre duchovno Ducho-vno je predstavovaneacute rocircznymi aspektmi bohov a duchov Duchovno tiež zasahuje do sociaacutelneho prostredia kde naacutes zavaumlzuje ale z vlastnej vocircle Rodnoverie pre naacutes tiež zna-menaacute ziacuteskavanie novyacutech skuacutesenostiacute ktoreacute naacutem pomaacutehajuacute na našej ceste k sebapoznaniu i poznaniu sveta okolo naacutes

Občina Dažbogovi vnuci (obrad pod golianovskyacutem dubom) maacutej 2008 Foto archiacutev občiny

7 11 2015Slaacuteva

Stručnyacute životopis občiny Dažbgovi vnucivzaacutejomnej komunikaacutecii a vytvaacuteraniu priateľskyacutech zvaumlzkov s ďalšiacutemi podobnyacutemi organizaacuteciami zo Slovenska a inyacutech slovanskyacutech krajiacuten Radi podporiacuteme každeacuteho jednotlivca či skupinu ktoraacute pocircsobiacute v oblasti obrodenia slovanskej (a slovenskej) kultuacutery ndash hudba tanec vyacutetvarneacute umenie ľudoveacute remeslaacute šermiarstvo living history literatuacutera atď

Kontakt dazbogovivnucigmailcomInternetovaacute straacutenka httpwwwdazbogovivnuciestrankysk

Budislav

Nitrianska rodnovereckaacute občina Dažbogovi vnuci (Bud-islav Preslav Blahoboj Svjatoboj Hromoslav Dalibor) bola založenaacute 21 grudňadecembra 2006 Sme apolitickeacute neformaacutelne združenie ľudiacute slovanskeacuteho predkresťanskeacuteho vierovyznania (a sympatizantov slovanskyacutech duchovnyacutech tradiacutecii) pociťujuacutecich potrebu žiť aktiacutevnym naacuteboženskyacutem životom Naša občina je zaacutekladňou pre organizovanie staroslovanskyacutech sviatkov obradov i zvykov poznaacutevanie a štuacutedium predkresťanskeacuteho slovanskeacuteho naacuteboženstva ndash slovanskeacuteho rodnoveria Snažiacuteme sa tiež i o osvetu ohľadom staroslovanskej rodnej viery tradiacutecii hmotnej i duchovnej kultuacutery Slovanov Sme otvoreniacute spolupraacuteci

Prameň (Biele Karpaty)Prameň je naacutezov rodnovereckej občiny pocircsobiacej v bielokarpatskom kraji Tento symbol našej identity sme prijali v roku 2011 počas sviatku Mokoše i keď celoročnyacute cyklus slovanskyacutech tradičnyacutech sviatkov or-ganizujeme už niekoľko rokov (od sviatku Mokoše roku 2008) Prijatie naacutezvu Prameň je aj isteacute gesto zastrešenie našich aktiviacutet a priacutesľub ďalšieho prehĺbenia činnostiacutePrameň je symbol ktoryacute reprezentuje naacuteš vnuacutetornyacute stav a ideu s ktorou sa stotožňujeme Prameň ako žriedlo ndash miesto kde voda prirodzene vyviera a vlažiacute matičku zem Priacuteroda a jej čistota ako večnaacute hodnota Mokoš božskaacute vedma ku ktorej sa obraciame a ktorej zostaacute-vame verniacutePrameň ako pocircvod našej tradiacutecie a ľudovej muacutedrosti ktoraacute nezos-taacuteva hluchaacute voči reči priacuterody a prirodzenosti Bohovia ktoryacutem nasluacutechame myPrameň ako zdroj našej vlast-nej sily ktorou vlaacutedneme V našej tradiacutecii prameň vlasov ako symbol moci obetina Vlastnaacute sila vedie k slobodneacutemu činu nad ktoryacutem maacute každyacute svoju zodpovednosťMy sa teda dostaacutevame k posla-niu uacutelohe straacutežiť tento prameň Udržiavať ho čistyacute lebo inak sa voda ktoruacute pijeme zmeniacute na jed Uchovaacuteme aj muacutedrosť predkov pretože v sebe nesie hodnoty pre život človeka ako celist-vej duchovnej bytosti citlivo vniacutemajuacutecej priacuterodu ktorej je suacutečasťou Zodpovedne pristupu-jeme k našim vlastnyacutem činom tvoriacuteme rozviacutejame a hľadaacuteme v sebe svoj zdroj sily Snažiacuteme sa o sebestačnosť aby sme si udržali svoje miesto vo sveteČo sa tyacuteka aktiviacutet tak podporiacuteme akuacutekoľvek zmysluplnuacute snahu o rozvoj slovanskej kultuacuternej tradiacutecie V prvom rade však vidiacuteme duchovneacute princiacutepy (ktoreacute majuacute ostatne v sebe obsiahnuteacute aj mnoheacute ďalšie) Sme otvoreniacute tyacutem ktoriacute chcuacute s nami prežiacutevať našu tradiacuteciu nie sme však pre nikoho divadloSme predovšetkyacutem rodnovercami teda si ctiacuteme slovan-skuacute predkresťanskuacute vieru a hodnoty našich predkov Cudzie viery suacute pre cudzincov My sme hrdyacutemi poto-mkami Slovanov ďalšiacutem člaacutenkom v rodovej liacutenii a aj preto je naacutem rodnaacute viera duchovne najbližšia Nie sme spiatočniacutekmi uvedomujeme si aktuaacutelnosť mnohyacutech z

tyacutechto hodnocirct a zmysel ich uchovaniaSme vlastenci ktoriacute majuacute pozitiacutevny vzťah k vlastnej kultuacutere a krajine najmauml regioacutenu v ktorom žijeme Nie sme však šovinisti a nepestujeme resentiment voči inyacutem kultuacuteram Každaacute kultuacutera maacute svoje miesto v kraji kde vznikla Uvedomujeme si docircležitosť všetkyacutech vplyvov ktoreacute naši predkovia okuacutesili no snažiacuteme sa o rozvoj kultuacutery slovanskej ktoraacute naacutes vychovala a je naacutem vlastnaacute Veriacuteme že praacuteve rozviacutejaniacutem vlastnyacutech kultuacuter si ucho-vaacuteme rozmanitosť Suacutečasnaacute globalizaacutecia a miešanie vyt-vaacutera len šeduacute masu plochyacutech identiacutet ktoreacute odmietameNie sme politickyacutem združeniacutem Ako občiacutena sa ni-jako neangažujeme v suacutečasnej politike Každyacute maacute svoj

individuaacutelny naacutezor do ktoreacuteho občina nezasahuje Nie sme ani slepo dogmatickyacutem spolkom ndash každyacute pristupuje k viere alebo svetonaacutezoru slobodneObčina sa skladaacute z vlastnyacutech členov a naacutevštevniacutekov či sym-patizantov Na obrade sa bežne zuacutečastniacute okolo 10 ľudiacute Členom sa človek staacuteva po iniciaacutecii a prijatiacute či utvrdeniacute duchovneacuteho mena ktoreacute suacute tiež okrem skuacutesenosti samotnej ako refl exii vlastneacuteho bytia zaacuterukou istyacutech individuaacutelnych kvaliacutet Vlastniacute členovia spolu rozhodujuacute o ďalšom fungovaniacute občiny na snemoch Členstvo je dobrovoľneacute a slobodneacute Člen sa stotožňuje s hodnotami a činnosťami občiny je aktiacutevny a rešpektovanyacute os-tatnyacutemi Človek nie je členom občiny vtedy keď sa s ňou prestane identifi kovať alebo nie je vniacutemanyacute ostatnyacutemi ako člen

Naacutevštevniacuteci a sympatizanti suacute viacutetaniacute na sviatočnyacutech obradochZ aktuaacutelnych činnostiacute možno spomenuacuteť okrem celoročneacuteho cyklu sviatkov ktoryacute je samozrejmosťou aj spoluuacutečasť na organizovaniacute celoslovenskeacuteho sviatku Va-jana ndash letneacuteho slnovratu a praacuteca na rozvoji iniciačnyacutech praktiacutek pre dnešneacuteho človeka Podporujeme tiež aktivity smerujuacutece k osvojeniu si tradičnyacutech zručnostiacute a umeniacute osvetoveacute prednaacutešky a diskusie k aktuaacutelnym teacutemam docircležityacutem pre naplnenie autentickeacuteho kopaničiarskeho života(kontakt tvoriladgmailcom)

Tvor

Vynaacutešanie Moreny vo Vrbovciach 2013 Foto Prameň

8 11 2015Slaacuteva

Svaumltohaacutej Rodnej VieryNaša občina vznikla pri priacuteležitosti sviatku zimneacuteho slnovratu roku 2008 z iniciatiacutevy zakladajuacutecich členov Vlka Ohniveacuteho Draka Weleslawa Ctibora a Drago-vida Neskocircr sa pridali Hromoslaw Spytihnev Sambor Svetluška Slaviboj a Dubiňa Najnovši člen nosiacute ducho-vneacute meno Medveď Špecifi ckyacutem rysom občiny je to že nepochaacutedzame z jedneacuteho mesta ale sme roztruacuteseniacute po celom vyacutechodnom Slovensku To spocircsobuje neblahyacute fakt že občina sa schaacutedza prakticky len počas slaacutevenia sviat-kov čo považujem za značnuacute nevyacutehoduHlavnyacutem cieľom občiny je navracanie duchovnej pod-staty kultovyacutem miestam a tradiacuteciaacutem Naacutevrat k suacutezneniu s priacuterodnyacutemi silami budovanie hrdosti na svoje korene a duchovnyacute rozvoj každeacuteho jednotlivca Priacuterodneacute sily vniacutemame ako slovanskyacutech bohov a duchov vniacutemame trojjedinosť sveta (Nav Jav Prav spojeneacute osou v strede sveta ndash stromom horou) Čerpaacuteme z histoacuterie etno-grafi e i vlastnyacutech skuacutesenostiacute Sme voľnyacutem a apolitickyacutem zoskupeniacutem na princiacutepe demokracie Rešpektujeme ineacute viery a dištancujeme sa od akyacutechkoľvek prejavov neznaacutešanlivosti a extreacutemizmu

Slaacutevime 8 sviatkov v roku

Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6

Peruacutenov deň 20 7

Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12

Okrem toho ešte prechodoveacute slaacutevnosti ako sobaacuteše či podstrižiny

Internetovaacute straacutenka httpwwwsvatohajsk

Dragovid

Svaumltohaacutej 1 novembra 2014 na byacutevalom hradisku Dreveniacutek pri Spišskom hradeZľava do prava Medveď Hromoslaw Ctibor Slaviboj Dragovid Fotila Anežka

9 11 2015Slaacuteva

Sivaacuteci KošiceSivaacuteci vznikli na uacutesvite 21 storočia len jedenaacutesť storočiacute po paacutede Veľkej Moravy Najprv sa stretaacutevali a rozrastali v raacutemci trampskeacuteho či čundraacuteckeho hnutia na Siveckyacutech luacutekach pod mohutnyacutem Sivcom a stretaacutevali sa s ľudmi ktoriacute milovali priacuterodu a voľnosť Kuchtili v priacuterode spievali taacuteboroveacute piesne a aj inaacuteč sa zuacutečastňovali komu-nitneacuteho života voľnomyšlienkaacuterskych slobodnyacutech ľudiacutePostupne však začalo niečo chyacutebať a Sivaacuteci sa rozhodli pre ďalšiacute rozvoj s vyššiacutemi naacuterokami Iste myšlienky trampov indiaacutenov Keltov aj Vikingov boli hodneacute vypočutia ale Sivaacutekom učarila lukostreľba a zuacutečastnili sa niekoľkyacutech akciiacute mimo rodneacute hniezdo kde sa dozve-deli aj o skupinaacutech ktoreacute sa venovali staryacutem pohanskyacutem Slovanom a praacuteve tento smer im učaril Stariacute Slovania si ctili predkov zbožňovali priacuterodu boli obratniacute bojovniacuteci a nepohrdli žiadnou praacutecou Začali sa teda venovať tomuto smeru zhotovili a zadovaacutežili si zbrane artefakty odev a pri večernyacutech ohňoch si vymieňali novonadobud-nuteacute poznatky zo života našich pohanskyacutech predkovSamozrejme časom sa nemohli nedozvedieť aj o in-yacutech skupinaacutech a začali navštevovať akcie na staryacutech obradnyacutech miestach poriadaneacute skupinami či občinami zo Slovenska najmauml Svaumltohaacuteja a Peruacutenovho kruhu Tu zažili prveacute obrady k ucteniu slovanskyacutech bohov a

zase pochvaacutelili sa oveľa lepšou materiaacutelnou vyacutebavou k zaacuteujmoveacutemu obdobiu K zaacutekladajuacutecim členom Lenke Slavomiacuterovi Wlkiňovi Erviacutenovi a ďalšiacutem sympatizan-tom sa postupne pridaacutevali Vlk Ohnivyacute drak Rodograd a bojaschopnosť Šikovnosť a kraacutesu posilnila mlaacutedež na čele s Dubiňom Lesanou a Gojmiacuterom Spolupraacuteca sa rozrastala a Sivaacuteci začali robiť aj svoje vlastneacute obrady ktoreacute mali v pohanskej komunite veľkyacute uacutespech a počet sympatizantov utešene narastaacuteMomentaacutelne sa Sivaacuteci venujuacute hlavne dobovyacutem remes-laacutem kostyacutemom vyacuterobe doplnkov a zbraniacute pretože skoro všetci suacute remeselne zdatniacute a dychtiviacute po zdokonaľovaniacute bojoveacuteho umenia Tieto najlepšie vlastnosti Sivaacutekov začali využiacutevať organizaacutetori dobovyacutech bitiek dobovyacutech taacuteborov na popularizaacuteciu hlavne obdobia Veľkej Moravy v 9 a 10 storočiacute fi lmaacuteri muacutezeaacute a preto nie div že založenie občianskeho združenia Sivaacuteci Košice sa stalo nevyhnutnyacutem a potreba popularizaacutecie života staryacutech Slo-vanov veľkaacute Plaacuteny suacute smeleacute kalendaacuter akciiacute zahustenyacuteOživujuacutece sa dejiny pohanskyacutech Slovanov našli pevnyacute bod na ktorom sa daacute budovaťInternetovaacute straacutenka sivaciweblahkosk

Vlk Šimon Ohnivyacute drak

Postrižiny Dubiňu na jar 2011 v Čermeli pri Košiciach Zdroj Sivaacuteci

10 11 2015Slaacuteva

Rodnověrskeacute padělky

Jestliže se zabyacutevaacuteme rodnověrskyacutemi falsifi kaacutety je nezbyt-neacute zmiacutenit kontroverzniacute naacuteboženskeacute hnutiacute ktereacute odmiacutetaacute i většina rodnověrců žijiacuteciacutech v Ruskeacute federaci kde toto uskupeniacute v minulosti spatřilo světlo světa Hovořiacuteme o Staroruskeacute ciacuterkvi pravoslavnyacutech starověrců ndash inglingů kterou založil počaacutetkem devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute Aleksandr Jurjevič Chiněvič čili Kolovrat Roku 2009 však došlo k jejiacutemu ofi ciaacutelniacutemu zaacutekazu ve spo-jitosti s podezřeniacutem z extremistickeacute činnosti I přes ofi ciaacutelniacute naacutezev tohoto hnutiacute jej však nemůžeme spojovat s pravoslaviacutem ani se staroobřadnictviacutem Dle slov A J Chiněviče jsou inglingoveacute vyznavači bdquostareacute viacutery velikeacute rasyldquo a bdquouctiacutevajiacute Praacutevldquo Přestože byacutevajiacute často spojovaacuteni s rodnověřiacutem jak Svaz slovanskyacutech občin tak i Kruh jazyčskyacutech tradic se od nich distancujiacute a považujiacute jejich činnost za diskreditaci celeacuteho rodiacuteciacuteho se rodnověrskeacuteho hnutiacute Podobně na inglingy pohliacutežejiacute i rodnověrci z dalšiacutech vyacuteznamnyacutech občin a svazů mezi nimi takeacute čelniacute představiteleacute dalšiacuteho ruskeacuteho zastřešujiacuteciacuteho svazuVelesova kruhu2 A J Chiněvič se narodil v Omsku roku 1961 Dle svyacutech slov zde roku 1985 dokončil mužskyacute duchovniacute seminaacuteř a stal se hlavou celeacute ciacuterkve inglingů Od teacuteto doby se nechal zaacuteroveň titulovat bdquosan Patr Dij ndash Patriar-chaldquo Praacutevě v Omsku se nachaacuteziacute i hlavniacute středisko ciacuterkve občiny však existovaly či doposud existujiacute po celeacutem Rusku daacutele ve všech třech pobaltskyacutech republikaacutech v Bělorusku Ukrajině Německu Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě Pokud se vraacutetiacuteme k Chiněvičovi jeho vyacutepovědi se neshodujiacute s ofi ciaacutelniacutem životopisem a to dokonce ani jeho rok narozeniacute jelikož Chiněvič tvrdiacute že je o deset let staršiacute Doloženaacute historie inglingů se vaacuteže k roku 1991 kdy Chiněvič v Omsku založil středisko bdquoDživaldquo zaměřeneacute na paranormaacutelniacute a anomaacutelniacute jevy kde organ-izoval kurzy okultismu a senzibilstviacute Z jara roku 1992 se středisko přetransformovalo do ciacuterkve bdquoDživa ndash chraacutem Ingliildquo Naacutezev ciacuterkve maacute byacutet odvozen od slova bdquoinglijaldquo čili bdquobožskyacute prvotniacute oheň kteryacute se bez konce projevuje různyacutemi způsoby v nekonečnostildquo V řiacutejnu roku 1992

se noveacute naacuteboženskeacute hnutiacute zaregistrovalo u ministerstva spravedlnosti Ruskeacute federace a v prosinci teacutehož roku došlo k jeho přejmenovaacuteniacute na Staroruskou ingliistickou ciacuterkevJejiacute činnost a seminaacuteře probiacutehaly legaacutelně až do konce července roku 2004 kdy oblastniacute soud v Omsku rozhodl o zaacutekazu celeacute ciacuterkve ve spojitosti s podezřeniacutem z extrem-istickeacute činnosti I přes tento zaacutekaz však Chiněvič daacutele šiacuteřil sveacute myšlenky pomociacute internetu a vedl svou občinu v Omsku Na internetu došlo v těchto letech ke zveřejněniacute rozsaacutehlyacutech materiaacutelů a videozaacuteznamů toto hnutiacute prop-agujiacuteciacutech na čemž se kromě Chiněviče vyacuteznamně podiacutelel i dalšiacute představitel inglingů A V Trechljebov Na zaacutekladě nezaacutekonneacuteho šiacuteřeniacute materiaacutelů propagu-jiacuteciacutech extremismus (rasovaacute nadřazenost Slovanů-Aacuteriů a užiacutevaacuteniacute svastiky v ofi ciaacutelniacute symbolice) došlo roku 2009 k soudniacutemu řiacutezeniacute jehož důsledkem byl Chiněvič shledaacuten vinnyacutem Obviněniacute byl zproštěn o dva roky později3 Zaacutekladniacutem věroučnyacutem textem inglingů jsou tzv Slovan-sko-aacuterijskeacute veacutedy ktereacute majiacute byacutet uacutedajnyacutem překladem z několika starověkyacutech jazyků Veacutedy byly na uacutezemiacute Ruskeacute federace publikovaacuteny do roku 2008 celkem třikraacutet V současneacute době se uvažuje o jejich zaacutekazu jelikož panuje podezřeniacute že nesou určiteacute přiacuteznaky extreacutemis-tickeacuteho myšleniacute Veacutedy se děliacute do čtyř zaacutekladniacutech čaacutestiacute Prvniacute čaacutest se nazyacutevaacute bdquoKniha Perunovy moudrostildquo ve ktereacute se vypraacuteviacute o Perunovyacutech přikaacutezaacuteniacutech bdquovelikeacute rase a potomkům Rodu nebeskeacuteholdquo a jde vlastně o jakousi historii přiacutechodu lidiacute na planetu Zemi z nekonečneacuteho vesmiacuteru Dle teacuteto knihy a učeniacute A J Chiněviče ex-istujiacute plastiky vytvořeneacute před viacutece než 40 000 lety z ušlechtilyacutech kovů ktereacute jsou pokryty bdquoposvaacutetnyacutemi obrazcildquo Plastiky jsou ovšem bdquoskryteacute a nedostupneacuteldquo a nelze je tedy v žaacutedneacutem přiacutepadě podrobit vědeckeacute analyacuteze podobně jako tomu bylo i u tzv Knihy Mor-monovy vyacutetvoru zakladatele Ciacuterkve Ježiacuteše Krista Svatyacutech posledniacutech dnů Josepha SmitheDruhaacute čaacutest nese naacutezev bdquoKniha světaldquo Třetiacute čaacutest se sklaacutedaacute ze dvou knih bdquoIngliismus ndash symbol viacutery inglingůldquo a

Slovansko-aacuterijskeacute veacutedy1

1) Přiacutespěvek vyjiacutemaacutem z oddiacutelu 45 meacute doktorskeacute rozpravy obhaacutejeneacute v Brně roku 2012 viz httpismuniczth74206ff _dDisertacni_prace__Jiri_Macuda__zkevclfdtxt2) Srovnej s BEGTIN K ndash KAZAKOV V Официальное заявление Круга Языческой Традиции и Союза Славянских Общин Славянской Родной Веры от 25 декабря 2009 года ldquoО подменах понятий в языке и истории славян и о псевдоязычествеrdquo Dostupneacute z lthttpwwwtriglavrudownloadsphpcat_id=5ampdownload_id=2gt

3) Srovnej s JAČMEŇ V Снятие судимости с Отца Александра Dostupneacute z lthttpinglijacomuaindexphpoption=com_contentampview=articleampid=1722011-03-11-15-07-10ampcatid=1latest-newsampItemid=50gt


bdquoSlovo moudrosti volchva Velimudraldquo Čtvrtaacute čaacutest se opět sklaacutedaacute ze dvou čaacutestiacute prvniacute je soubor staryacutech leg-end bdquoPramen životaldquo a druhaacute je věnovaacutena cestě určeneacute slovanskyacutem naacuterodům Jde bezesporu o jasnyacute plagiaacutet v němž je čitelnyacute vliv hned několika děl světoveacute i ruskeacute literatury V prveacute řadě Saacutegy o Inglinziacutech ze třinaacutecteacuteho stoletiacute daacutele již zmiňovaneacute Knihy Mormonovy Legend templaacuteřů vydanyacutech ve Francii koncem devatenaacutecteacuteho stoletiacute ktereacute byly v Rusku přeloženy anarchistickyacutemi mystiky daacutele rodnověrskyacutech textů a to předevšiacutem Piacutesniacute ptaacuteka Gamajuna A I Asova a Velesovy knihy Ve veacutedaacutech je patrnyacute dokonce i vliv znaacutemeacuteho zaacutepadoněmeckeacuteho vědecko-fantastickeacuteho dokumentaacuterniacuteho sniacutemku Vz-pomiacutenky na budoucnost z roku 1970 natočeneacuteho na motivy knihy Ericha von Daumlnikena kteryacute byl odvysiacutelaacuten ještě za sovětskeacute eacutery a neubraacuteniacuteme se ani podobnosti důsledneacuteho popisu naacuterodů s rasovou teoriiacute publikovanou v knize Adolfa Hitlera Mein Kampf4 Od zaacutekladniacutech rodnověrskyacutech proudů se v mnoheacutem odlišuje i samotnaacute věrouka inglingů Veškereacute bohy pojiacutemajiacute jako sveacute předky saacutem otec a matka jsou chaacutepaacuteni jako bdquostvořitelldquo a bdquobohorodičkaldquo Nejuctiacutevanějšiacutem božstvem je Rod kteryacute v sobě nese všechny předky člověka a je vlastně vtěleniacutem celeacuteho lid-skeacuteho rodu Daacutele inglingoveacute uctiacutevajiacute tzv bdquovyššiacute božstvaldquo mezi jejichž pojmenovaacuteniacutemi naleacutezaacuteme Dažboga Svaroga Velesa Peruna ale takeacute Odina Th ora Valkyacutery Agniho Indru Vestu a mnoho dalšiacutech Severštiacute veacutedštiacute a antičtiacute bohoveacute v představaacutech inglingů pochaacutezejiacute z krve bohů slovanskyacutech a i z tohoto důvodu je zřejmě ctiacute Inglingoveacute dodržujiacute pět hlavniacutech půstů postiacute se takeacute v sedmyacute den sveacuteho deviacutetidenniacuteho tyacutedne K deviacuteti zaacuteklad-niacutem ctnostem patřiacute osviacutecenost oduševnělost soucit pokaacuteniacute trpělivost miacuterumilovnost laacuteska k bližniacutemu

schopnost překonat zkoušky a takeacute rozhodnost dosaacuteh-nout vytčeneacuteho ciacutele Před svyacutemi obřady se inglingoveacute bdquokřižujiacuteldquo podobně jako pravoslavniacute starověrci ovšem začiacutenajiacute od čela poteacute k leveacutemu a praveacutemu oku a nakonec k uacutestům Tento způsob křižovaacuteniacute je označovaacuten jako bdquomalaacute peruniceldquo Existuje i bdquovelkaacute peruniceldquo kdy se při křižovaacuteniacute začiacutenaacute opět od čela přechaacuteziacute se však k leveacutemu a praveacutemu rameni a končiacute se na břiše Obřady inglingoveacute rovněž doprovaacutezejiacute chvalozpěvy k nimž patřiacute předevšiacutem bdquoChvalozpěv Boha Kupalaldquo bdquoChvalozpěv Svateacute Zeměldquo bdquoChvalozpěv ohněldquo ajA J Chiněvič striktně odmiacutetaacute evolučniacute teorii Lidskyacute rod členiacute do pěti zaacutekladniacutech ras biacuteleacute rudeacute žluteacute černeacute a šedeacute přičemž ta posledniacute jmenovanaacute je dle něj rasou hermafroditů kteřiacute čas od času navštěvujiacute našiacute planetu Rasovaacute teorie inglingů se však ani v nejmenšiacutem nedržiacute obvyklyacutech a uznaacutevanyacutech teoriiacute např Indoveacute jsou pok-laacutedaacuteniacute za směsici žluteacute a černeacute rasy Inglingoveacute majiacute i os-obityacute kalendaacuteř jehož naacutezev odvozujiacute od slovniacuteho spojeniacute bdquoKoljady darldquo Den maacute šestnaacutect hodin tyacuteden pak devět dniacute Měsiacutec se sklaacutedaacute ze čtyřiceti nebo jednačtyřiceti dnů a v roce je jich celkem devět Jejich naacutezvy jsou zjevně odvozeny od počaacutetečniacutech piacutesmen hebrejskeacute abecedy Roky jsou podobně jako měsiacutece dvou typů prostyacute rok majiacuteciacute 365 dnů a posvaacutetnyacute rok kteryacute maacute dnů 369 K pos-vaacutetneacutemu roku v němž maacute každyacute měsiacutec po jednačtyřiceti dnech dochaacuteziacute každyacutech šestnaacutect let Roky se daacutele sesku-pujiacute do okruhů ktereacute jsou zaacuteroveň zaacutekladem pro jed-notliveacute epochy Epochy majiacute každaacute sveacuteho patrona jiacutemž je vždy některeacute z božstev Pro zajiacutemavost s rokem 2012 započala epocha Vlka čili Biacuteleacuteho psa jehož patronem je Veles Velesova vlaacuteda potrvaacute až do roku 36325

Svjatoslav

4) Srovnej s JAŠIN V B Церковь православных староверов-инглингов In ŠNIRELMAN V (ed) Неоязычество на просторах Евразии Moskva Библейско-богословский институт св апостола Андрея 2001 s 56ndash675) Tamteacutež

Slaacuteva Věstniacutek Rodneacuteho slovanskeacuteho sněmu Čiacuteslo 11 (česko-slovenskeacute 1)Vydaacutevaacute Rodnaacute viacutera a Dažbogovi vnuci Řiacutediacute Chotěbud a Budislav

Adresa Martin Budislav Pavelka Trieda A Hlinku 51 949 01 Nitra Slovenskaacute republikaOdbyt v ČR Vratislav tel 00420-724920979

E-mail dazbogovivnucigmailcom sadzba a grafi ka Matej BaacuteštiInternet httpwwwrodovidname

Tiskovaacute uzaacutevěrka 28 II 2015


ХІ Rodnyacute slovanskyacute sněm se konal 18ndash19 července 2014 v městečku Mošćeniciacutech (Chorvatsko) v prostoru miacutestniacute školy Uacutečastnili se ho představiteleacute těchto organisaciacutebull Bulharsko spolky laquoŠumenraquo a laquoDuloraquo bull Rusko laquoSvaz Venedůraquo (obec Svjatoslava Chrabreacuteho Petrohrad)bull Srbsko informačniacute centrum laquoSvevladraquo rodnověrskeacute obce laquoLuh Velesaraquo (Novyacute Sad) a laquoKoloraquo (Bělehrad)bull Slovinsko spolky laquoSlovanštiacute starověrciraquo a laquoSvantoviacutetraquo (Lublaň)bull Ukrajina naacuteboženskeacute centrum Sdruženiacute rodnověrců Ukrajiny obce laquoPravoslaviacuteraquo (Kyjev) laquoPoljaneacuteraquo (Borispol) a laquoSvargaraquo (Ternopol)bull Chorvatsko Sdruženiacute chorvatskyacutech rodnověrců obce laquoPerunraquo (Lovran) a laquoPerunicaraquo (Zaacutehřeb)bull Českaacute republika občanskeacute sdruženiacute laquoRodnaacute viacuteraraquo Sněmu se zuacutečastnilo 25 delegaacutetů a 14 hostiacute Hostmi byli představiteleacute spolku pro podporu stareacute slovanskeacute kultury laquoPerunova svatyněraquo z chorvatskeacuteho Lovranu (na pozvaacuteniacute chorvatskyacutech představitelů) kulturniacuteho spolku laquoPravyacute světraquo ze Slovinska (na pozvaacuteniacute slovinskyacutech představitelů) a spolku laquoVigridraquo z Norska (na pozvaacuteniacute bulharskeacute delegace) Sněm koordinovala hlava Sdruženiacute chorvatskyacutech rodnověrců Damir MarkotićRodnyacute slovanskyacute sněm konstatuje Rodnověrskeacute hnutiacute v našich zemiacutech se rozmaacutehaacute zapojuje se do něho aktivniacute slovanskaacute mlaacutedež učeniacute ethnologoveacute historici fi losofoveacute Tuto tendenci je třeba podporovati a rozviacutejetiRodnyacute slovanskyacute sněm bude i nadaacutele spolupracovati s Evropskyacutem kongresem ethnickyacutech naacuteboženstviacuteVědecko-praktickaacute konference laquoUčeniacute Slovanů o duširaquo proběhnuvšiacute v raacutemci sněmu potvrdila nezbytnost dalšiacuteho konaacuteniacute podobnyacutech vědeckyacutech foacuter Sněm zjišťuje praktickeacute sbliacuteženiacute učenců-slavistů s jazyčniacuteky v řešeniacute obecneacuteho uacutekolu vzkřiacutešeniacute a utvrzeniacute rodneacute viacutery ndash stěžejniacute součaacutesti

naacuterodniacutech kultur slovanskyacutech zemiacutechPočaacutetkem XXI stoletiacute provaacutezejiacute obnovu slovanskeacuteho rodnověřiacute globaacutelniacute probleacutemy a politickaacute destabilisace Ve složityacutech podmiacutenkaacutech nevyhlaacutešeneacute vaacutelky dochaacuteziacute k rozvratu prastaryacutech slovanskyacutech tradic a mezinaacuterodniacutech vztahů Utrpěti mohou i přaacutetelskeacute vazby jež se za deseti-letiacute vytvořily mezi našimi obcemi Rodnyacute slovanskyacute sněm odsuzuje politiku informačniacute a vojenskeacute agrese kteraacute představuje možneacute nebezpečiacute pro celyacute slovanskyacute světV činnosti sněmu doporučujeme nepřipouštěti jakyacutechkoli projevů vměšovaacuteniacute se do vnitřniacutech zaacuteležitostiacute uacutečastnickyacutech zemiacute sněmu ze strany jinyacutech uacutečastniacutekůNa naacutevrh slovinskeacuteho zaacutestupce a za podpory přiacutetomnyacutech představitelů odsoudil Rodnyacute slovanskyacute sněm ideologie nacismu fašismu rasismu a totalitarismuV organisačniacutech zaacuteležitostech byla přijata rozhodnutiacute Uveřejniti dokumenty sněmu ve svyacutech vlastniacutech a jinak naacutem přiacutestupnyacutech hromadně sdělovaciacutech prostředciacutech (tištěnyacutech Google Groups internetovyacutech straacutenkaacutech) Vydati ze sněmovniacutech materiaacutelů dalšiacute čiacuteslo věstniacuteku laquoSlaacutevaraquo v rodnyacutech jazyciacutech uacutečastniacuteků Vydati sborniacutek konferenčniacutech přiacutespěvků Za publikaci bude odpoviacutedati Damir MarkotićNavržen naacutemět přiacuteštiacuteho setkaacuteniacute laquoKult předků u SlovanůraquoZa uacutečelem zlepšeniacute našiacute informačniacute politiky vypracovati naacutevrhy na obnovu společneacuteho informačniacuteho prostoru a předložiti k piacutesemneacutemu posouzeniacute Odpovědnyacutem spraacutevcem bude Nejc Petrič (Slovinsko)Koordinaacutetorem sněmu na přiacuteštiacute rok budiž Nejc PetričProjednavše a posoudivše naacutevrhy společneacuteho symbolu sněmu uacutečastniacuteci rozhodli dořešiti tuto otaacutezku na přiacuteštiacute schůzi a zaacutekladem učiniti vzory lidoveacute vyacutešivky

Uacuteplneacute zněniacute viz httprodnaviraczmezinarodni-spolu-pracerodny-slovansky-snem-2014

Usneseniacute2 11 2015

Časopis pre duchapriacutetomnyacutechKresadlo je štvrťročniacutek refl ek-

tujuacuteci život človeka s docircrazom kladenyacutem na hodnoty kultuacuterneho dedičstva ich obrodenie a zveľadenie Časopis vychaacutedza na zimnyacute slnovrat jarnuacute rovnodennosť letnyacute slnovrat a jesennuacute rovnodennosť Funguje od zimneacuteho slnovratu 2011 Tlačenyacute je na recyklovanyacute papierTematicky je Kresadlo zameraneacute na rodnoverie histoacuteriu etnoloacutegiu folkloacuter mytoloacutegiu fi lozofi u mystiku hlbinnuacute ekoloacutegiu metapolitiku umenie životneacute skuacutesenosti a prax Našim čitateľom sme priniesli viacero člaacutenkov o tradičnyacutech slovanskyacutech sviatkoch histoacuterii a mytoloacutegii Predstavili sme občiny v slovenskom rodnoveriacute ale aj situaacuteciu v zahraničiacute K obsahu časopisu patria i fi lozofi ckeacute eseje uacutevahy o tradičnyacutech duchovnyacutech princiacutepoch a aut-entickom živote v suacutečasnosti aktivizme etike a ekoloacutegii Spolupracujeme s občianskyacutem združeniacutem Pretrvanie ktoreacuteho vybraneacute člaacutenky tiež možno pravidelne nachaacutedzať v Kresadle V časopise možno naacutejsť aj viacereacute reportaacuteže

z kultuacuternych akciiacute alebo recenzie umeleckyacutech diel Ne-chyacutebajuacute ani člaacutenky venujuacutece sa zdravej vyacutežive a tradičnyacutem plodinaacutem či vyacuterobkom Poskytli sme tiež priestor pre propagaacuteciu tradičnyacutech remeselniacutekov a každeacuteho kto svo-jou praacutecou prispieva k zveladeniu našej kultuacutery V Kre-sadle možno naacutejsť niekoľko rozhovorov s inšpiratiacutevnymi osobnosťami z našej kultuacuternej oblastiTakmer všetku praacutecu s časopisom mala na starosti redakčnaacute dvojica Budislav a Tvor ktoriacute napiacutesali aj vaumlčšinu člaacutenkov mali na starosť tlač a viazanie Logo naacutem vytvoril Paľo Francuacutez S grafi ckou uacutepravou a layoutom prvyacutech čiacutesiel naacutem pomaacutehal Preslav ktoreacuteho neskocircr nahradil Matej Baacutešti Po čase jeho uacutelohu prevzal Tvor O korekciu sa starala spočiatku Michaela Andraščiacutekovaacute a neskocircr Sonka Počas celeacuteho doterajšieho fungovania časopisu dobrovoľne prispievalo niekoľko ďalšiacutech autorov a pre dobro našej veci prispelo svojimi aktivitami ešte zopaacuter ľudiacute ndash všetkyacutem patriacute vďaka a chvaacutela Posledneacute čiacuteslo vyšlo

Představujeme

Slaacuteva



Tvor






3 11 2015Slaacuteva




4 11 2015Slaacuteva








5 11 2015Slaacuteva





Vratislav



6 11 2015Slaacuteva




7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav









Tvor






3 11 2015Slaacuteva




4 11 2015Slaacuteva








5 11 2015Slaacuteva





Vratislav



6 11 2015Slaacuteva




7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav










4 11 2015Slaacuteva








5 11 2015Slaacuteva





Vratislav



6 11 2015Slaacuteva




7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav














5 11 2015Slaacuteva





Vratislav



6 11 2015Slaacuteva




7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav










Vratislav



6 11 2015Slaacuteva




7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav










7 11 2015Slaacuteva



Budislav






Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav











Tvor


8 11 2015Slaacuteva



Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav









Hromnice 2 2

Komodice 21 3

Rusaacutelie 1 5

Kupalo 21 6


Mokošu 21 9

Dušičky 1 11

Kračuacuten 21 12



Dragovid


9 11 2015Slaacuteva















Svjatoslav





















Svjatoslav







Download - Sláva! - rodnavira.czrodnavira.cz/dokumenty/SLAVA_11.pdf · • Srbsko: informační centrum «Svevlad», rodnověrské obce «Luh Velesa» (Nový Sad) a «Kolo» (Bělehrad)

Top Related