POHYBOVÉ SCHOPNOSTI

• KONDIČNÍ SCHOPNOSTIpodmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie pro vykonání pohybu

• SMÍŠENÉ-HYBRIDNÍ SCHOPNOSTIsouvisejí s procesy metabolickými i s procesy regulace a řízení pohybu CNS

• KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTIsouvisejí s procesy regulace a řízení pohybu v CNS, schopnost organismu konat časoprostorové pohybové vzorce

Kondiční schopnosti

• Vytrvalostní schopnosti

• Silové schopnosti

• Rychlostní schopnosti - částečně

Vytrvalostní schopnosti

• Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě)

• Závisí především na adaptaci oběhového a dýchacího systém a na zvýšení jednoduše dostupných energetických zásob, řídící roli sehrává CNS.

• Aerobní a anaerobní procesy

• Základní předpoklady pro vytrvalostní činnost - somatické (výška, hmotnost, délka končetin,zastoupení svalových vláken)- fyziologické (VO2max, LA, množství č.krvinek a plazmy, velikost min. srdečního objemu, utilizace O2)- psychologické – osobnostní, volní vlastnosti, - technické – ekonomika provádění pohybů

• Rozdělení vytrvalosti- obecná- speciální

Dělení vytrvalostních výkonů• Rozdělení vytrvalosti:

- dlouhodobá - od asi 8 – 10 min do.. ( do 35´, 35-90´,90´-6 hod., nad 6 hod)- střednědobá - od 2-3 min. do 8 – 10 min.- krátkodobá – od 20s. do 2-3 min.- (rychlostní)- do 20s.

• Dlouhodobá vytrvalost Vytrvalost s aerobním základem, čím kratší tím se podíl anaerobního metabolismu zvyšuje

• Aerobní výkon

• Aerobní kapacita

• Střednědobá vytrvalostVytrvalost s aerobním základem, potřebou kvalitní úrovně anaerobní vytrvalosti. Častěji dosahovaná tzv. kritická intenzita.

• Krátkodobá vytrvalostZákladem je vysoká anaerobní kapacita, schopnost práce při vysoké hladině krevního LA a také vysoká kvalita činnosti enzymů neoxidativního odbourávání energie.

- kyslíkový dluh – nepřímý ukazatel anaerobní kapacity

• Rychlostní vytrvalostCharakterizována dobou udržení maximální intenzity pohybu. Energetické zabezpečení pouze ATP-KP systém.

Rozvoj (stimulace) vytrvalostních schopností• Metody – nepřerušované

- přerušované - fartlek

• Nepřerušované – rovnoměrná - střídavá

• Přerušované – intervalová metoda- klasická – 90 s.– krátké, intenzivní, rychlé (do 20s.) - střední, (2 – 4(5)min.- dlouhé , extenzivní, pomalé (nad 5 min)

• Pro intervalové metody je společným znakem neúplné zotavení při zahájení dalšího úseku.

• Opakovaná metoda – střední až dlouhé úseky (nad 3-4min), společný znak je vysoká úroveň zotavení

• Vhodný věk pro rozvoj vytrvalosti

Silové schopnosti• Schopnost člověka překonávat nebo

udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí.

• Příčiny odporu:- gravitace- reakce opory- odpor vnějšího prostředí- hmotnost břemene- odpor soupeře, partnera- setrvačnost jiných těles

Druhy silových schopností

Podle převládajícího způsobu činnosti, tedy podle druhu

kontrakce zapojených svalových skupin lze provést

základní rozdělení síly na sílu statickou a dynamickou.• Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci,

svalová činnost nezpůsobuje pohyb, tělo či břemeno udržuje ve statické poloze.

• Dynamická síla je silová schopnost projevující se pohybem těla či jeho segmentů, jehož podstatou je koncentrická či excentrická svalová kontrakce.

Další dělení silových projevů

• Výbušná (explozivní)

• Absolutní (maximální)

• Rychlá

• Pomalá

• Vytrvalostní

Hybridní schopnosti

• Rychlostní schopnosti Závislé od řízení a regulace pohybové činnosti CNS a současně od

kvality činnosti energetických systémů. Vysoce dědičně závislá schopnost, tedy je obtížně trénovatelná.

Rychlostní schopnosti chápeme jako:• jako vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až maximální rychlostí,

• jako schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším čase.

Úroveň rychlostních schopností

• Je dána mj:- vysokou úrovní techniky specifického pohybu- svalovým systémem, tj. vysokým podílem rychlých FG vláken ve svalech (u sprinterů až 90 %), schopností současné aktivace velkého počtu motorických jednotek, rychlého střídání svalového napětí, stahů a uvolnění jak synergistů,tak antagonistů, elasticitou svalů,

• nervovým systémem, tzn. rychlostí vedení vzruchů, kvalitou a rychlostí přenosu informací při nervosvalové činnosti,

• energetickým systémem tj. vysokou zásobou kreatinofosfátu, rychlou resyntézou ATP,

• psychickými předpoklady, tj. rychlým a přesným vytvořením představy o pohybu, koncentrací, emoční stabilitou.

Členění rychlostních schopností

• Rychlost reakční je schopnost reagovat v co nejkratším čase na určitý podnět.

• Rychlost akční – akční rychlost pohybu (cyklická či acyklická) je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému.

• Podle průběhu jednotlivých fází pohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a jí odpovídající typ rychlostní schopnosti:

• rychlost acyklická – rychlost startovní, odrazová, vrhačská, hráčská, jednorázových pohybů (kopů, úderů, hodů, vrhů aj.),

• rychlost cyklická – rychlost akcelerační, maximální (běžecká), se změnami směru, hráčská (vedení míče), frekvenční, kombinací.

Rozvoj (stimulace) rychlostních schopností• Obtížně trénovatelná• Jejich změna je dlouhodobou záležitostí • Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už

v dětském věku, kdy se ve 12 -13 letech formuje nervový základ rychlostních projevů, tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů.

• Po 14. a 15. roce se přirozená dispozice zvyšování "čisté" rychlosti - především frekvence pohybů - poněkud snižuje.

• Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje v 18 -21 letech (silové schopnosti)

• Rozvoj rychlosti Rychlostní zatížení stimulující rozvoj je udáváno jako celek těmito parametry:Intenzita cvičení: maximální Doba cvičení: do 10 -15 sInterval odpočinku: 2 - 5 minutPočet opakování: 10 - 15Způsob odpočinku: aktivní

Aktivace CNS: velmi vysoká, hraniční

Rychlostní kontrast

• Obměňování odporu za účelem střídání rychlosti pohybu

Zatížení ve zlehčených podmínkách• Dosahování „nadmaximální rychlosti“

• Snížení odporu prostředí, vnější dopomoc, nižší hmotnost nářadí, náčiní, úprava sportovního náčiní,

Role pohyblivosti a koordinačních schopností • Důležité pro techniku, která je pro rychlost významná

• Zkrácení svalů působí kontraproduktivně

Pohybový obsah cvičení

• U vrcholového sportu i výkonnostního musí odpovídat potřebám daného sportu (cyklický, acyklicky atd.)

• U výkonnostního, dětí a mládeže:- Bez ohledu na specializaci stimulovat všechny druhy rychlostních schopností.- Rychlostně zatěžovat širší spektrum svalových skupin, tj. nohy, paže, trup.- Používat širší okruh cvičení, založených na pohybech cyklických, acyklických

Rychlost a síla

• Zvýšení rychlosti – zvýšení frekvence pohybu

- zvýšení hybné síly

Reakční rychlost a její stimulace• Reakční rychlostí se ve sportu rozumí schopnost reagovat pohybem na

určitý podnět, vyjadřuje se dobou reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením pohybu, podle této doby se schopnost hodnotí.

• Základní stimulace - metoda opakování navozené situace- reakce jednoduchá nebo výběrováSignály, podněty: signál optický (pohyb, situaci nebo její změnu, světlo),

signál akustický,

taktilní (dotek)

• Příklady reakční rychlosti:- na taktilní podnět - reakční čas 0,14-0,16 s

- na akustický podnět - reakční čas 0,15-0,16 s, u sportovců 0,07-0,10 s.

- na optický podnět - reakční čas 0,19-0,21s (kolektivní sporty)

Rychlostní bariéra a její překonávání • Zlepšování – adaptace – požadavek častého opakování• Vyhasínání• Potřeba variability podnětů

Další podmínky účinné stimulace• Psychický stav sportovce, stav CNS• Rozcvičení• Klimatické podmínky, prostředí

• Rychlostní zatížení se má zařazovat po dostatečném odpočinku a

spíše v první polovině tréninkové jednotky

Stimulace rychlostních schopností v RTC

• Záležitost každého sportu• Nutnost rozvíjet po základní kondiční přípravě (síla, vytrvalost)• To znamená asi až do 1/3 PO• Rychlostní trénink představuje zatížení vysoké intenzity, proto

nemůže být objemově příliš rozsáhlý, u rychlostních a rychlostně silových sportů max. 15-20% objemu.

• Metodická problematika zařazení silových a rychlostních TJ

Pohyblivostní schopnosti (Flexibilita)• Schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu o plné amplitudě.

• Dobrá úroveň je podmíněna:- konstitučními předpoklady- kondičně – energetickými předpoklady- koordinačními schopnostmi- trénovaností

Stimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, to znamená:

• usilovat o potřebné uvolnění svalů• zvyšovat pružnost svalů vazů protahováním• usměrňovat reflexní aktivitu svalů• posilovat odpovídajícím způsobem agonisty, tj. svaly, které se

podílejí na dosažení krají polohy, krajního rozsahu v kloubuPohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích , protahovacích a

posilovacích cvičení.

• Metody rozvoje uvolněnosti svalů,vazů:1. Podle aktivity jedince při provedení - aktivní - pasivní2. Podle dynamiky provedení - dynamické - statické

Jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace, jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti, kladou zvýšené nároky na jednotlivé analyzátory a CNS - menší nároky na energetický systém.

Definice: autoři nejsou jednotni

• Farfel(1975): schopnost člověka vykonávat jednoduché a integrované pohyby rychle a přesně v měnících se podmínkách.

• Hirtz(1985) :Komplexní, relativně samostatné předpoklady výkonové regulace, které se utváří v pohybových činnostech a na základě dominantně genetických ,ale ovlivnitelných neurofyziologických funkčních mechanizmů umožňují učení(pohybové) a dají se tréninkem rozvíjet.

Choutka: Schopnost řešit rychle a účelně pohybové úkoly různého stupně složitosti, někdy se sem řadí i schopnost se rychle učit novým pohybům.

Dovalil: již definici neuvádí, - širší komplex schopností, ale současně o jistou specifičnost jednotlivých schopností

Hlavní oblasti činnosti CNS důležitých pro koordinaci pohybu

• Mezi hlavní oblasti patří:– Činnost analyzátorů (zrakového, sluchového, proprioreceptorů-analyzátorů ve svalech a šlachách),– činnost jednotlivých funkčních systémů (oběhového, dýchacího aj.) zabezpečující přísun energetických zdrojů do svalů a buněk v konkrétním pohybu,– nervosvalová koordinace,– psychologické procesy (např. vůle, pozornost, motivace).

Dělení koordinace:- Obecná- Specifická(speciální)

Projevy kvality koordinačních schopností

• rychlá a správná reakce na podněty zahájení, změn či ukončení činnosti prostřednictvím koordinace jednotlivých dílčích pohybů (např. částí těla) a jejich integrace do sladěných pohybových celků,

• osvojování nových pohybů v krátké době a v přiměřené kvalitě,• kontrola vlastní pohybové činnosti ve smyslu přiměřeného

vynakládání svalové síly, využití prostoru a náležitého načasování pohybové činnosti,

• adaptace (přizpůsobení a případné přestavbě) pohybové činnosti respektive pohybů těla měnícím se podmínkám vnějších i vnitřních,

• výběr pohybových programů a jejich hospodárná realizace.

Dílčí schopnosti koordinace• Hirzt (1985) –

- reakční- rovnováhové- prostorově orientační- kinesteticko diferenciační- rytmické

• V současnosti u nás dělíme:

• diferenciační,

• orientační,

• reakční,

• rovnováhovou,

• rytmickou,

• sdružování,

• přestavby

• navazování a spojování pohybů

• Moderní pojem agility – hbitost,

• Diferenciační schopnost

• tj. schopnost řízení pohybu v prostoru a čase s ohledem na silové požadavky, na základě přesně rozlišené a rozpracované kinestetické informace (přicházející ze svalů, šlach, vazů a kloubních pouzder)

• Orientační schopnost• tj. schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase a to vzhledem k

akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu, je to schopnost dokonalého hodnocení prostorových vztahů respektive schopnost určit a adekvátně změnit postavení a pohyb těla v prostoru.

• Schopnost reakční

• je schopnost zahájit (účelný pohyb na daný jednoduchý nebo složitý podnět v co nejkratším čase.

• Rytmická schopnost• je schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus daný z vnějšku nebo obsažený v

samotné pohybové činnosti. Rytmickou schopnost lze členit na schopnost rytmické percepce a schopnost rytmické realizace (schopnost vnímat a rozlišovat rytmické vzorce přijímané akusticky, opticky, taktilně).

• Rovnováhová schopnost• schopnost udržování těla v určitých polohách nebo v průběhu přemisťování těla tento

stav udržet případně obnovit.

• Schopnost sdružování• schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do

prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání.

• Schopnost přestavby• schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek

(vnitřních i vnějších), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá., schopnost přestavovat pohybovou činnost podle měnícího se zadání.

• Navazování a spojování pohybů• Schopnost plynulé změny délky svalu a jeho tonu (napětí) při změně pohybu v jeho

plném rozsahu, schopnost uplatnit tyto změny v časoprostoru.

Rozvoj koordinačních schopností

Období optimální z pohledu dospívání dětí a mládeže - za senzitivní období se považuje 6 -11let, zhruba do puberty, v období puberty obvykle tyto přirozené předpoklady ke zlepšení klesají.

Využíváme cvičení: nespecifická specifická

Metody:

• změny výběru cvičení v souvislosti se změnou podmínek nebo vykonávání cvičení v závodních podmínkách, zvyšováním rychlosti pohybů atd.

• kontrastní metoda – střídání pomalých – rychlých cvičení

• spojeného účinku se zdokonalováním sportovní techniky a taktiky

Formy:

• Herní, soutěživá, skupinová, proudová

Základní zásady pro rozvoj

• Plná koncentrace, přesnost, plynulost, rytmus. • Rozvoji koordinace je nutné se věnovat celoročně,• V prvních etapách ST• Od jednoduššího ke složitějšímu• Na začátku hlavní části TJ , 3-5x týdně• Výrazné změny v rozvoji koordinačních schopností se

dostavují až po 30-40 dnech tréninku, nejdříve diferenciační , potom navazování pohybů, dále orientační, reakční a schopnost přestavby pohybových programů..