Fze a Akvizice

Podnikov ekonomikaIng. Petr Bak, Ph.D.

Garant pedmtu:Ing. Petr Bak, Ph.D.

Konzultan hodiny: MVO ST 14:30-15:00 hod.Prvnick fakulta UP, dv.. 7 budova AT 8:00 9:00Email: petrbacik@seznam.czhttp://petrbacik.webzdarma.cz

Vyuujc:Pednky:Ing. Petr Bak, Ph.D.Cvien:Ing. Petr Novk, Ph.D. petr.novak@mvso.cz Ing. Jolana Kvalov jolana.kvicalova@mvso.czIng. Ekaterina Khitilovekaterina.khitilova@mvso.cz

Npl pednek1. Zaloen podniku2. Majetkov a kapitlov vstavba podniku3. Nklady podniku4. Kalkulace5. Vnosy6. Hospodsk vsledek7. Podnik jako hospodsk systm8. Rizika podnikn9. Sluovn a rozdlovn podnik.10. Sanace a znik podnikuPodmnky zkouky, zpotuZpoet: dochzka do cvien 85 %,prbn ovovn znalost 2 psemnmi pracemi,zpotov psemn prce.Zkouka: udlen zpoet, spnost pi stn zkouce. Zkladn literaturaSYNEK, M., KISLINGEROV, E. a kol. Podnikov ekonomika. 5. aktual. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. SYNEK, M. a kol.: Manaersk ekonomika. 5. aktual. vydn. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1 Synek,

Doporuen literaturaGRUBLOV, E. a kol. Podnikov ekonomika. 1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 2007. 438 s. ISBN 80-86-122-75-1. KISLINGEROV, E: a kol. Manaersk finance. 2. pepracovan a doplnn vydn. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0.KOEN, M. Podnikov ekonomika pro kombinovanou formu studia. 1. vydn. Univerzita Pardubice, 2009. 115 s. ISBN 978-80-7395-159-7.Meluzn, T. Zklady ekonomiky podniku. Brno: CERM, 2007. 2 vyd. ISBN 978-80-214-3472-1.MIKOVCOV, H., SCHOLLEOV, H. Praktikum Podnikov ekonomika pro bakalsk studium. 1. vydn. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2006. 231 s. ISBN 80-86898-78-4.VEBER, J., SRPOV, J. Podnikn mal a stedn firmy. 2. aktualizovan arozen vydn. Praha: Grada Publishing, 2010. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6.WOHE, G., KISLINGEROV, E. vod do podnikovho hospodstv. 2.peprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2. Podstata podniknpodnikn je upraveno obchodnm zkonkem .553/1991 Sb., ve znn pozdjch pedpis. V obchodnm zkonku je stanoveno:Podniknm se rozum soustavn innost provdn samostatn podnikatelem vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost za elem dosaen zisku. podnikn je charakterizovno: dosaenm zisku jako pebytku vnos nad nklady zisk se docl uspokojovnm poteb zkaznk poteby zkaznk uspokojuje podnikatel svmi vrobky a slubami prostednictvm trhu, tm mus elit riziku vkladem kapitlu do podniku, a to vlastn nebo ciz

PodnikatelV obchodnm zkonku je stanoveno: Podnikatelem je:1. Osoba zapsan v obchodnm rejstku (fyzick nebo prvnick).2. Prvnick a fyzick osoba, kter podnik na zklad ivnostenskho oprvnn. 3. Osoba, kter podnik na zklad jinho ivnostenskho oprvnn podle zvltnch pedpis. 4. Fyzick osoba, kter provozuje zemdlskou vrobu a je zapsna do evidence podle zvltnho pedpisu.

Podnikatel Bez nj by podnik nemohl vzniknout a existovat. Vkld do podnikn mylenku (podnikatelsk zmr). Uruje strategii dosaen podnikatelskho zmru. Vybr si a za trn cenu zskv zdroje pro realizaci podnikatelskho zmru. Uruje jejich kombinaci. Peduruje velikost hodnoty tvoen podnikem.Podnik jako instituce pro vkon podnikatelsk innosti podniky jako instituce pro vkon podnikatelsk innosti se vzjemn znan li. podle spolench znak lze vytvoit skupiny podnik - typy podnik. tdn podnik na typy = typologie Typologie podnik mus bt provedena podle urit dleit obecn promnn vlastnosti podnik, kter umouje jejich zeteln rozlien. podniky podle prvn formy podniky podle sektor a hospodskch odvtv podniky podle velikosti podniky podle typu vroby sdruen podnikEkonomika podniku Okol podniku Politick Prvn Ekonomick Ekologick Technologick Sociln Etick Kulturn historick GeografickEkonomika podniku Geografick okol peduruje do znan mry jeho logistiku Sociln okol kompromis mezi istou ekonomickou racionalitou a sociln odpovdnost podniku. Politick okol politick strany, koalice, opozice apod. Prvn okol prvn normy obchodn zkonk, apod.

Ekonomika podniku Ekonomick okol dostupnost a ceny vrobnch faktor. daov zt podnik. hospodsk rst, mnov a devizov vvoj. Ekologick okol ekologick vrobky, recyklace obal apod.

Ekonomika podniku Technologick okol konkurenn schopnost podniku, zvyovn hospodskch vsledk. Etick okol dodrovn etickch princip. poskytovn pravdivch informac apod. Kulturn historick okol vzdlanost a kulturnost ekonomick rozvoj.

Podnik v EU tyi zkladn svobody:

voln pohyb zbo, voln pohyb osob,voln pohyb slueb,voln pohyb kapitlu.

Typologie podnik podniky jako instituce pro vkon podnikatelsk innosti se vzjemn znan li. podle spolench znak lze vytvoit skupiny podnik - typy podnik.

tdn podnik na typy = typologie Typologie podnik mus bt provedena podle urit dleit obecn promnn vlastnosti podnik, kter umouje jejich zeteln rozlien. podniky podle prvn formy podniky podle sektor a hospodskch odvtv podniky podle velikosti podniky podle typu vroby sdruen podnikPODNIKY PODLE PRVN FORMYPODNIKY JEDNOTLIVCE (fyzick osoby soukrom podnikatel, ivnostnci podnikajc podle zkona .455/1991 Sb.,samostatn hospodac rolnci, fyzick osoby provozujc podnikatelskou innost podle zvl.pedpis) Podniky jednotlivce maj obvykle formu ivnosti OBCHODN SPOLENOSTI Osobn spolenosti Veejn obchodn spolenost Komanditn spolenost Kapitlov spolenostiSpolenost s ruenm omezenm Akciov spolenost3. DRUSTVA4. STTN PODNIKY

Neziskov organizace Rozpotov a pspvkov organizace (koly,soudy,sttn zdravotnick zazen apod.)Pspvkov organizace (kulturn zazen-divadla,knihovny,muzea apod.)3. Obansk sdruen (spolky,hnut,kluby,svazy apod.) 4. Nadace (Nadace esk literrn fond, pod.)

Ekonomika podniku Zkladn kriteria pi volb prvn formy ruen oprvnn k zen poet zakladatel nroky na poten kapitl administrativn nronost ast na zisku finann monosti daov zaten zveejovac povinnostPODNIKY PODLE SEKTOR Sektor primrn (podniky prvovroby zemdlstv, lesnictv, tebn prmysl apod.)Sektor sekundrn (podniky druhovroby strojrenstv, potravinsk a textiln prmysl)3. Sektor terciln (podniky nevrobn slueb, obchod, doprava, banky apod.)

PODNIKY PODLE SEKTOR Dal lenn sektor:Sektor zemdlstv ( vlastn zemdlstv, rybolov,lesn hospodstv)Sektor prmyslu (tebn a zpracovatelsk prmysl, vroba a distribuce elektrick energie, plynu a vody, stavebnictv)Sektor slueb (obchod, pennictv a pojiovnictv,doprava,skladovn a spoje,kolstv,zdravotnictv,veterinrn a sociln innost a ostatn sluby)PODNIKY PODLE HOSPODSKCH ODVTV - OKEV esk republice se hospodsk odvtv klasifikuj podle Odvtv klasifikace ekonomick innosti OKE (prmysl - 17 odvtv, zemdlstv 3 odvtv, sluby 9 odvtv) A Zemdlstv a myslivost, lesn hospodstvB Rybolov, chov ryb,pidruen innosti v rmci rybolovuC Dobvn nerostnch surovin (CA,)D Zpracovatelsk prmysl (DA,DB)E Vroba a rozvod elektiny, plynu a vodyF StavebnictvG Obchod, opravy motorovch vozidel a spotebnho zboH PohostinstvI Doprava, skladovn, poty a telekomunikaceJ Pennictv a pojiovnictvK - innosti v oblasti nemovitost, pronajmn movitost, sluby pro podniky, vzkum a vvojL Veejn sprva, obrana, sociln zabezpeen,M kolstvN Zdravotnictv, veterinrn a sociln innostO ostatn veejn, sociln a osobn slubyP Domcnosti zamstnvajc personlQ - Exteritoriln organizace a spolkyPODNIKY PODLE VELIKOSTI Kriteriem je poet zamstnanc, velikost obratu, velikost kapitlu nebo zisku.V Evropsk unii se pouv tdn:Mikropodniky ( 1 9 zamstnanc )Mal podniky (10 49 zamstnanc)Stedn podniky (50 249 zamstnanc )Velk podniky (vce ne 250 zamstnanc)

PODNIKY PODLE TYPU VROBY Podle P.Druckera zkladn kategorie (typy) vroby:Vroba na zakzkuVzan (pevn) hromadn vroba Prun (flexibiln) hromadn vroba Plynul (proudov) vroba Zkladn pojmy k problematiceZakladatelsk projekt

Zakladatelsk rozpoet

Zakladatelsk projektFormalizovan dokument odrejc zaloen podnikuKomplexn e: - CO vyrbt jak jsou pleitosti - JAK a na jakm zazen a mst vyrbt - Vsledek zda dan projekt je reln, provediteln a jak efekt zajist podnikateli z investovanho kapitlu Aby byl zakladatelsk projekt spn, mus obsahovat:Vymezen zkladnch cl podniknSpecifikace trhu, na kter podnik vstupuje (velikost, konkurence, bariry atd.)Zvltn vhody, kter dan produkt i sluba pinese, jak bude odlinostZpsob zaloen podniku (obor apedmt podnikn, velkost a prvn forma)Rozpoet zdroj a poteb (rozvaha, vsledovka, vkaz cash-flow, rozdlen zisku a investin program)Daov zaten (DPH, spotebn da, da z pjm atd.)Pojitn podnikuivotn prosted (vliv projektu na okol, odpady a likvidace)Reference o sob (osobch) zakladateleZakladatelsk rozpoetJe soust zakladatelskho projektuTvo informan bzi k tomu, aby podnikatel zskal dal investory, kte by mu poskytli dodaten zdroje nezbytn pro rozjezd podnikuSkld se ze 3 dleitch st - zahajovac rozvaha - vsledovka (vkaz zisku a ztrty) - cash-flow

Majetkov struktura podnikukad podnikatel potebuje prostedky (DM, OM), kjejmu zskn potebuje kapitl, a u vlastn nebo vypjenkonkrtn sloen prostedk podniku se oznauje jako majetek podnikuzdroj, znho byl tento majetek pozen, jeho finann kryt oznaujeme jako kapitlmajetek k, co podnik vlastn; kapitl, komu patzkladn pehled o majetku a kapitlu nm zachycuje rozvaha (bilance)na stran debetn je konkrtn sloen majetku (aktiva)na stran kreditn jsou zachyceny vechny kapitlov zdroje (pasiva)Majetkov struktura podnikuMajetkem podniku se rozum souhrn vech vc, finannch prostedk, pohledvek a jinch majetkovch hodnot, kter podnikatelskmu subjektu slou k podnikn. Tvo jej dv zkladn skupiny prostedk, kter se od sebe li dobou, po kterou penej svou hodnotu na produkt (vrobek, sluba).dlouhodob (neobn) majetek, v rozvaze stl aktiva,obn majetek, v rozvaze obn aktiva.Majetkov struktura podnikuDlouhodob majetek se len do t zkladnch skupin:nehmotn aktiva (dlouhodob nehmotn majetek),hmotn aktiva (dlouhodob hmotn majetek),finann aktiva (dlouhodob finann majetek).

Dlouhodob hmotn majetek

Dlouhodob hmotn majetek odpisovan

stavby, byty a nebytov prostory samostatn movit vci a soubory movitch vc se samostatnm technicko-ekonomickm urenm (stroje, dopravn prostedky, pstroje, zazen,invent, soubory vc ,ap.), s dobou pouitelnosti del ne jeden rok a vocenn od stky 40 000,- K.

pstitelsk celky trvalch porost sdobou plodnosti del ne ti roky ( ovocn stromy, ovocn kee, chmelnice, vinice),

Dospl zvata a jejich skupiny (stda skotu, kon, prasat, ovc, koz, osl, mul, mezk, hejna hus),jin dlouhodob hmotn majetek.

Dlouhodob hmotn majetek neodpisovanpozemky, umleck dla, sbrky, movit kulturn pamtky, pedmty kulturn hodnoty, pedmty zdrahch kov nedokonen dlouhodob hmotn majetek,

Dlouhodob nehmotn majetek

Pat jsem: zizovac vdaje, nehmotn vsledky vzkumu a vvoje, software, oceniteln prva,, jin dlouhodob nehmotn majetek, dlouhodob nehmotn majetek odpisovan, nedokonen dlouhodob nehmotn majetek. Dlouhodobm finannm majetkem jsou zejmna cenn papry a podly podle zkona .591/1992 Sb., o cennch paprech, vetn novelizac.

majetkov asti (podly v podnicch v ovldanch a zench osobch, podly v etnch jednotkch pod podstatnm vlivem), ostatn dlouhodob cenn papry a podly , kter nejsou cennm paprem kobchodovn, cennm paprem drenm do splatnosti, majetkovou ast,dluhov cenn papry dren do splatnosti pjky a vry ovldajc a dc osoba, podstatn vliv,jin dlouhodob finann majetek. Majetkovou ast se rozum cenn papry a podly, prostednictvm nich dritel uplatuje rozhodujc vliv v ovldanch a zench osobch nebo podstatn vliv v pidruench podnicch, kter emitovaly pslun cenn papry nebo vydaly podly. Majetkov cenn papry (akcie) a podly odrej vlastnick a rozhodovac prva, kter plynou zjejich dren vpomru ke kapitlu, kter investoi vloili do obchodnch spolenost.Majetkov struktura podnikuObn majetek je v podniku evidovn v rzn podob: zsoby materilu, rozpracovan vroba (nedokonen vroba), zsoby hotovch vrobk na skladu, penze v pokladn a na tech v bankch, pohledvky, krtkodob finann majetek.Jedn forma obnho majetku pechz ve formu jinou. Obn majetek je neustle v pohybu.

Kolobh obnch aktiv

Obn majetek

. vcn podoba zsoby. penn podoba - penze v pokladn, na tech v bance,pohledvky,krtkodob finann majetek (cenn papry krtkodob)

Kolobh obnho majetku ve vrobnm podniku

Bankovn Vrobn Odbytovet podniku Dodavatel Sklad proces sklad Odbratel

PODNIKPenzeMaterilZsobymateriluNedokonenvrobaHotovvrobkyPohledvky Zsoby

Skladovan materil se len na suroviny, zkladn materil, pomocn a provozovac ltky, nhradn dly, nevratn a vratn obaly do 40 000,-K a sdobou pouitelnosti krat ne 1 rok, palivo, pohonn hmoty, drobn hmotn majetek v cen 40 000,-K a ni sdobou pouitelnosti del ne 1 rok.Nedokonenou vrobou se rozum produkty. kter proly zpracovnm v jednom nebo ve vce vrobnch stupnch a nejsou zcela dokoneny, mohou se zde tovat i nehmotn vstupy, kdy nklady na zakzku pechzej zjednoho etnho obdob do druhho (projektov innost Polotovary vlastn vroby jsou takov produkty, kter jsou dokoneny, ale jet nejsou finlnm vrobkem. Vrobky jsou pedmty, jsou dokoneny a ureny k prodeji Mlad a ostatn zvata a jejich skupiny pat nakoupen i zvata zvlastn produkce (mlad zvata, zvata ve vkrmu, koeinov zvata, ryby, velstva, hejna slepic, kachen, krt, perliek, psi ap.). Zbom jsou nakoupen pedmty za elem prodeje v nezmnnm stavu. Zahrnujeme zde i vrobky vlastn vroby, kter byly aktivovny a pedny do vlastnch prodejen. Zbom jsou nemovitosti svjimkou pozemk, kter etn jednotka poizuje za elem prodeje vnezmnn podob a sama je nepouv, nepronajm a technicky je nezhodnocuje.Finann krtkodob majetek

penn prostedky vhotovosti a na bankovnch tech ceniny - potovn znmky, kolky, telefonn karty,stravenky, dlnin nlepky,

Pohledvky z obchodnho styku vznikaj dodnm majetku, zbo, vrobk nebo slueb odbrateli, souasn se vznikem pohledvky vznikaj pro dodavatele vnosy trby. K pohledvkm pat : pohledvky za odbrateli,pohledvky spojen spouvnm smnek,pohledvky zposkytnutch provoznch zloh,ostatn pohledvky.

Majetek podnikuDlouhodobmajetekObnmajetekPechodnaktivaDlouhodobhmotnmajetekDlouhodobnehmotnmajetekDlouhodobfinannmajetekvcnpennZsobyPohledvkyFinann majeteknklady ptch obdobpjmy ptch obdobdohadn poloky aktivn

nemovitmovitpozemkybudovy strojestrojezazendopravn prostedkyinventpatentylicencesoftwarefinann asticenn investinpapryvrobnnedokonenvrobyhotov vrobkyzbopenze- na tech- v hotovostikrtkodobcenn papryKapitlov struktura podnikuKapitlovou strukturou podniku se rozum strukturu zdroj ke kryt majetkov strnky podniku. Kapitlovou strukturu zachycuje st rozvahy oznaovna jako pasivaRozliuje se:vlastn kapitl (zdroje)ciz kapitl (zdroje)

Kapitlov struktura podnikuCelkov ve kapitlu v podniku je dna:velikost podniku (m vt podnik, tm vce kapitlu ve)stupe mechanizace, automatizace, robotizace zvyuje hodnotu kapitlu.rychlost obratu kapitlu, (m rychleji se kapitl obrac, tm je ho zapoteb mn)organizace odbytu (podnik s vlastn prodejn st vyaduje vt kapitl).

Vlastn kapitl

Vlastn kapitl pat majiteli (majitelm):Zkladn kapitlKapitlov fondy (hlavn st je emisn io)Fondy ze ziskuNerozdlen zisk

Kapitlovou strukturou se rozum struktura podnikovho kapitlu, ze kterho jsou financovna stl aktiva a st obnho majetku. (jedn se o strukturu dlouhodobho kapitlu podniku).

vlastn kapitl = vlastn zdroje (pasiva) ciz kapitl = podoba nejrznjch zvazk (pasiva)Vlastn kapitl = Aktiva Zvazky

Velikost podnikovho kapitlu zvis na: velikosti podniku stupni mechanizace, automatizace,robotizace rychlosti obratu kapitlu organizaci odbytu

podnik je pekapitalizovn (m podnik vce kapitlu a jeho vyuit je nehospodrn, nap.vysok emise u akciov spolenosti ne je efektivn vyuita)Ukazatel pekapitalizovn : vlastn kapitl/stl aktiva (pomr vt ne 1) podnik je podkapitalizovn (m podnik mlo kapitlu, nap. rozen vroby a prodeje rostou aktiva, kter nejsou kryta pennmi zdroji, dochz zadluen podniku.Ukazatel podkapitalizovn : stl aktiva/dlouhodob pasiva (pomr vt ne 1)

Vlastn kapitl - vlastn zdroje kryt majetku : - zkladn kapitl, - kapitlov fondy , - fondy tvoen ze zisku , - vsledek hospodaen, tj.zisk nebo ztrta: a) vsledek hospodaen z minulch let ve form nerozdlenho zisku nebo neuhrazen ztrty z minulch let , b) vsledek hospodaen ve schvalovacm zen, tj.zisk nebo ztrta .

Vlastn kapitl podle prvnch forem : podniku jednotlivce, obchodn spolenosti ( spolenosti s ruenm omezenm a akciov spolenosti) drustva sttn podniky

Ciz kapitlCiz kapitl je dluhem podniku, kter podnik mus splatit.Krtkodob ciz kapitl,Krtkodob bankovn vryDodavatelsk vryZlohy pijat od odbratelDlouhodob ciz kapitl,Dlouhodob bankovn vry,Podnikov obligace, leasingov dluhy.Dlouhodob bankovn vry Pat mez dlouhodob zdroje, tj.s dobou splatnosti del ne jeden rok. vry jsou ocenny nominln cenou ke dni vzniku vru podle kupn sly penz v danm okamiku. Mra zhodnocen zvazku se promt do rokov mry.

Dlouhodob zvazky se sleduj jako:- dlouhodob zvazky k podnikm ve skupin,- emitovan dluhopisy,- zvazky z pronjmu,- dlouhodob pijat zlohy,- dlouhodob smnky k hrad,- ostatn dlouhodob zvazky.

50Dvody vyuit cizho kapitluJi pi samotnm zaloen podniku nedisponuje podnikatel (podnikatel) pi zaloen podniku,V ppad nkupu stroj, surovin na rozen vroby (nrst pracovnho kapitlu), technick zhodnocen dlouhodobho majetku aj.Pouit cizho kapitlu nezakld monost viteli zasahovat do zen podniku (v ppad novch spolenk lze oekvat i poadavky na rozhodovac pravomoci).Ciz kapitl je vtinou levnj ne vlastn kapitl.

Struktura cizho kapitluStruktura cizho kapitlu (dluh) je dna podlem krtkodobho a dlouhodobho kapitlu.krtkodob ciz kapitl je levnj ne dlouhodob ciz kapitl,vy podl krtkodobho kapitlu zvyuje riziko platebn neschopnosti,krtkodob kapitl m bt pouit k financovn likvidnch aktiv,dlouhodob kapitl (tm je i vlastn kapitl) by ml krt dlouhodob majetek,

Struktura cizho kapitluStejn, jako je nutn udrovat optimln pomr vlastnch a cizch zdroj, je rovn nemn vznamn udrovat optimln pomr dlouhodobho a krtkodobho financovn.Urit optimln stupe zadluenosti i optimln strukturu dluh je v praxi velmi obtn.

Pklad .1Znsledujcho zadn sestavte rozvahu (daje jsou uvedeny vtis. K):Zbo 587; zkladn kapitl 4264; dlouhodob nehmotn majetek 3548; dlouhodob pohledvky 998; dlouhodob finann majetek 852; nerozdlen zisk minulch let 3455; krtkodob pohledvky 1049; zkonn rezervn fond 862; materil 1 530; dlouhodob zvazky 348; penze 6; ty v bankch 2563; krtkodob bankovn vry 1 183; dlouhodob hmotn majetek 4045; dlouhodob bankovn vry 4 077; krtkodob zvazky 548; rezervy zkonn 441.Pklad .1 - eenAKTIVA15 178PASIVA15 178Stl aktiva8 445Vlastn kapitl8 581- dlouhodob nehmotn majetek3 548- zkladn kapitl4 264- dlouhodob hmotn majetek4045- zkonn rezervn fond862- dlouhodob finann majetek852- nerozdlen zisk minulch let3 455Obn aktiva6 733Ciz kapitl6 597- krtkodob pohledvky1 049Dlouhodob ciz kapitl4 866 - dlouhodob pohledvky998- rezervy zkonn441- materil1 530- dlouhodob zvazky348- zbo587- dlouhodob bankovn vry4 077- penze6Krtkodob ciz kapitl1 731- ty v bankch2 563- krtkodob bankovn vry1 183- krtkodob zvazky548Optimln kapitlov strukturaOptimln kapitlov struktura zajiuje minimln nklady na pouit kapitl. Je vslednic sprvn stanovenho pomru mezi vlastnm a ciz kapitlem.Uren celkovch nklad na kapitl - Ukazatel WACCStanoven ukazatele WACCWACC = (kd*(1-t)*D/C) + ke*E/Ckd bn nklady na ciz kapitl (na dluh) ped zdannm (%)t mezn mra zdann pjm (%)D trn hodnota cizho kapitlu (dluhu) (K)C celkov kapitl (celkov trn hodnota podniku) (K)ke nklady na vlastn kapitl po zdann pjm (%)E trn hodnota vlastnho kapitlu (K)

Pklad .2Stanovte optimln kapitlovou strukturu podniku. Kdispozici jsou daje zobrazujc cenu vlastnho a cizho kapitlu vzvislosti na me zadluenosti. Daov sazba se pedpokld ve vi 30%.

Zadluenost0%20%40%60%80%rokov mra ped zdannm10,0%10,4%11,0%14,0%17,0%Nklady na vlastn kapitl12,0%13,0%14,6%16,0%19,0%Daov sazba30%Pklad .2 - eenZadluenost0%20%40%60%80%rokov mra ped zdannm10,0%10,4%11,0%14,0%17,0%Nklady na vlastn kapitl12,0%13,0%14,6%16,0%19,0%Daov sazba30%WACC12,00%11,86%11,84%12,28%13,32%Optimln kapitlov strukturaCiz kapitl je levnj ne vlastn, vlastn kapitl nese nejvt riziko, odmnou je dividenda.S rstem zadluenosti roste i rokov mra,To m za nsledek zven poadavk na dividenduNhrada vlastnho kapitlu cizm kapitlem pin zlevnn nklad na celkov kapitl a do urit mry zadluenosti; potom celkov nklady na kapitl zanaj rst.

Pravidla financovn1. Zlat pravidlo financovn: dlouhodob investice se nesm financovat krtkodobmi zdroji.2. Zlat pravidlo vyrovnvn rizika: vlastn zdroje maj bt pokud mono vt ne ciz zdroje, v krajnm ppad se mohou rovnat cizm zdrojm.3. Zlat pravidlo pari pedpokld, e podnik eln vyuv kfinancovn dlouhodobho majetku tak cizch zdroj a proto se dlouhodob majetek me rovnat vlastnm zdrojm jen v krajnm ppad.

Pravidla financovnZlat pomrov pravidlo: tempo rstu investic nesm stedndob ani krtkodob pedstihovat tempo rstu treb.5. Zlat bilann pravidlo upesuje poadavky zlatho bankovnho pravidla" a zlatho pravidla financovn, kter vyaduje, aby asov horizont zdroj odpovdal asovmu horizontu jejich vzn v tch stech majetku, kter jsou z tchto zdroj financovny (princip shodnosti lht). Podle zlatho bilannho pravidla m bt dlouhodob vzan majetek financovn dlouhodobm kapitlem (z vlastnch zdroj nebo i z dlouhodobch cizch zdroj) a obn majetek odpovdajcm krtkodobm kapitlem. Pravidla financovnPravidlo jedna ku jedn uruje, e stav penz v pokladn a na tech v bance, smnek a dlunickch pohledvek dohromady nesm bt men ne krtkodob ciz zdroje.7. Pravidlo dva ku jedn k, e obn majetek by ml bt minimln dvakrt tak velk ne krtkodob ciz zdroje.Pklad . 3Znsledujcho zadn sestavte rozvahu a zkontrolujte, zda byla dodrena pravidla financovn (daje jsou uvedeny vtis. K).Dlouhodob majetek 5968, krtkodob zvazky 850, krtkodob finann majetek 137, materil 545, rezervy zkonn 1058, dlouhodob zvazky 1348, zbo 254, krtkodob pohledvky 2424, dlouhodob bankovn vry 1654, polotovary vlastn vroby 544, zkladn kapitl 2655, krtkodob bankovn vry 659, kapitlov fondy 724, ostatn rezervy 305, vsledek hospodaen minulch let 545, dlouhodob pohledvky 425, fondy tvoen ze zisku 499.

1. Zlat pravidlo financovn2. Zlat pravidlo vyrovnvn rizika3. Zlat pravidlo pari5. Zlat bilann pravidlo6. Pravidlo 1:17. Pravidlo 2 : 1AKTIVAtis. KPASIVAtis. KSTL AKTIVA5 968VLASTN KAPITL4 423Dlouhodob majetek5 968zkladn kapitl2 655kapitlov fondy724Fondy tvoen ze zisku499OBN AKTIVA4 329CIZ ZDROJE5 874zsoby1343rezervy1 363 materil545 rezervy zkonn1 058 zbo254 rezervy ostatn305 zsoby vlastn vroby544dlouhodob zvazky1 348dlouhodob pohledvky425krtkodob zvazky850krtkodob pohledvky2 424bankovn vry a vpomoci2 313krtkodob finann majetek137 bankovn vry dlouhodob1 654 krtkodob bankovn vry659suma aktiv10 297suma pasiv10 297Pklad .3 - een1. zlat pravidlo financovn DM VK + DCZ5 968 8788plat2. vyrovnn rizika VK CZ4423 5874neplat3. pravidlo pari DM VK5 968 4 423plat5. bilann pravidlo DM VK + DCZ5 968 8788platOA Krtkodob zdroje4 329 1 509neplat6. pravidlo 1:1 KFM > KCZ137 > 1 509neplat7. pravidlo 2:1 OA 2* KCZ4329 2* 1 509platNklady a vnosy piazovan danmu rozhodnutDefinice: Nklady a vnosy piazovan danmu rozhodnut (imputed costs and revenues) jsou takov, kter se vztahuj k urit rozhodovac situaci, i kdy nejsou formln vyjdeny prostednictvm etnch postup.

Oportunitn nklady Definice: Oportunitn nklady pln funkci dodaten piazovanho mtka racionality danho rozhodnut v podmnkch omezench zdroj. Kvantitativn pedstavuj maximln ul efekt z nejlep vytlaen alternativy, kter byl obtovn spotebou ekonomickch zdroj na vybranou variantu.lenn nklad dle objemu vrobyNklady fixn FN (s vyrbnm mnostv se tyto nklady nemn) Do fixnch nklad pat zejmna: odpisy, spltky vr, leasingy, pronjem, dan a dal.Nklady variabiln VN (s vyrbnm mnostvm se zvyuj) Mezi variabiln nklady adme pm mzdy, pm materil a ostatn pm nklady.Zvislost fixnch nklad na mnostv (objemu ) produkce

Graf proporcionln zvislosti celkovch variabilnch nklad NV na objemu produkce

Graf proporcionln zvislosti celkovch a jednotkovch variabilnch nklad v zvislosti na objemu produkce

Graf zvislosti celkovch fixnch nklad F na objemu produkce, slueb

Graf zvislosti celkovch fixnch nklad F a fixnch nklad vztaench n jednotku produkce f v zvislosti na vi produkce Q

Pklad .Spoteba svecch elektrodhrada za sluby soukrom strn organizaciSpoteba el. Energie vdln (pohon stroj)Odpisy vrobnho zazenOdpisy budov (bez ohledu na jejich uren)Pm mzdy vrobnch dlnk (vetn SZP)Spoteba plechuMzdy administrativnho apartu (vetn SZP)Spoteba pohonnch hmot pro automobil editeleSpoteba vody (vcelm podniku)Njem budovyPlatba leasingov spltkySpoteba balcho materiluProvete klasifikan analzu nklad a rozdlte poloky materilu na fixn a variabilnPklad .1 - eenSpoteba svecch elektrodVariabilnhrada za sluby soukrom strn organizaciFixnSpoteba el. Energie vdln (pohon stroj)VariabilnOdpisy vrobnho zazenfixnPm mzdy vrobnch dlnk (vetn SZP)VariabilnSpoteba plechuVariabilnMzdy administrativnho apartu (vetn SZP)FixnSpoteba pohonnch hmot pro automobil editeleFixnSpoteba vody (vcelm podniku)FixnNjem budovyFixnPlatba leasingov spltkyFixnSpoteba balcho materiluVariabilnOdpisy budov (bez ohledu na jejich uren)fixnNkladov funkceParametrem (parametry) nkladov funkce se rozum stanoven (kvantifikace) hodnot variabilnch nklad v (jednotkovch) a celkovch fixnch nklad FN v nkladov funkci.Plat vztah:N = NV + FNDle plat:NV = v Q

Nkladov funkce N = v Q + F

kde:vvariabiln nklady vztaen na jednotku produkce (jednotkov variabiln nklady) [K/ks,m,kg]Q mnostv (objem, masa) produkce [ks,m,kg]

Fcelkov ve fixnch nklad za pslun obdob [K]Nkladov funkceObecn formulace nkladov funkce: N = v Q + FKonkrtn nkladov funkce pro msn vrobu : N = 2 568 Q + 852 000 Metody pro stanoven parametr nkladovch funkcPehled vybranch metodickch postup k stanoven matematick (grafick) formy nkladov funkce:klasifikan analza (expertn analza),metoda dvou obdob,grafick een (bodov diagram),metoda dvou bod.regresn a korelan analza,aj.Nkladov funkce (klasifikan analza)Metoda klasifikan analzy (expertn) je zaloena na roztdn jednotlivch nkladovch poloek do skupin variabilnch a fixnch (konstantnch) nklad na zklad posouzen jejich chovn pi mncm se objemu produkce.

Nkladov funkce (metoda dvou obdob)

ABNkladov funkce (metoda dvou obdob)Metoda dvou obdob vyuv ke konstrukci nkladov funkce pouze dva extremn body ve vrob. Principem een je sestaven rovnice pmky s vyuitm souadnic dvou extrmnch bod:

N QMIN = v QMIN + F byly dosazeny souadnice bodu A dle pedchozho diagramu A[QMIN,, NQMIN ]NQMAX = v QMAX + Fbyly dosazeny souadnice bodu B dle pedchozho diagramu B[QMAX , NQMAX ]

Pklad - zadnPodnik vykzal vprbhu roku vrmci jednotlivch msc tyto hodnoty objemu produkce a nklad:MscObjem vroby [K]Nklady [K]1.88 53090 5712.120 537101 0883.125 240104 0264.133 521112 9315.131 201111 0076.109 852100 3867.87 21490 8578.89 63297 6569.93 41292 79410.99 63898 77411.119 874112 07312.113 861108 914koly:1. Stanovte msn nkladovou funkci podniku pomoc metody dvou obdobVyuit nkladovch funkc v podnikov praxiZnalost fixnch a variabilnch nklad umouje posuzovat efektivnost racionalizanch opaten, slou ke srovnn rznch variant technologickch postup, vbru vhodn lokality pro pobokovou s a podobn.Jednotliv varianty se obvykle li vi svch variabilnch i fixnch nklad. Pklad . - ZadnPodnikatel se rozhodl rozit vrobu o nov druh vrobku, kter by mohl prodvat za 700 . M monost pout ti navzjem se vyluujc varianty technologie vroby (A, B, C). Varianta A m fixn nklady za rok 40 000 a variabiln nklady 500 /ks, varianta B m ron fixn nklady za obdob 20 000 /ks a variabiln nklady 1 000 /ks, varianta C m ron fixn nklady za obdob 60 000 a variabiln nklady 300 /ks. Na trhu bude mon umstit 100 kus tchto vrobk.kol: Doporute podnikateli, kterou variantu technologie vroby zvolit.

Pklad - zadnPrmrn variabiln nklady na 1 K objemu vroby in pi prvnm technologickm postupu 9 K, u druh varianty 7 K a u tet varianty 3 K. Z ne uvedenho grafu sestavte nkladov funkce pro vechny varianty technologickho postupu. V grafu popite osy, vypotte prseky nkladovch funkc a vyznate intervaly ronho objemu vroby, v nich jsou jednotliv varianty vhodn.

Zkladn vchodiska pro analzu bodu zvratu1. Rozdlen nklad na variabiln a fixn sloku,2. Trby jako nejvznamnj poloka vnos3. Cena se pedpokld nemnn pi konstrukci funkn zvislosti treb na objemu produkce4. Obdobn zvry pro variabiln nklady na jednotku produkceGrafick znzornn bodu zvratu: Nkladov st

Grafick znzornn bodu zvratu: Trby

Grafick znznn bodu zvratu

Grafick znzornn bodu zvratu pro ppad kdy p