KAŠPERSKÉ Hony199l: Kašperské Hory: 1 528 obyv. (*Cí_

kónka:0 oáyv.), Kavrlík: l0 obyv.

PRIVILEGIA1345 Jan Lucemburský ďpustil obyvatelůmKašperských Hor za pomoc, kterou mu po-skytli před Landshutem, všechen ungelts výjimkou solného obchodu, který si králvyhradil k svému užitku. 1345-83 Na peče-tích užíváno znamení shodné s městskýmznakem (Mz). 1366 Karel IY zřídiv (1356)cestu z Pasova přes Kvildu do Čech, nďídilvšem kupcům, kteří po ní pojedou, zůstatnoclehem v Kašperských Horách. Kdo byneuposlechl, zaplatí pokutu l00 hřiven lotůzlata, z čehož polovina připadne kálovskékomoře, poloyin1 Kašperskohorským' 1399Václav IV. potvrdil Kašperským Horám listi-nu Karla IV. z roku 13ó6-na obchodní cestuz Pasova přes Kvildu do středu zetrtě.1436Zikmund Lucemburský potvrdil obyvatelůmhomího městečka Kašperslcých Hor všechnaprivilegia, práva a výsady' jež obdrželi odčeských králů. 1453 Ladislav Pohrobek po-tvrdil privilegia zlet 1345,1399, 1436. 153EFerdinand I. udělil l týdenní trh a 2 výročnítrhy. 153E Ferdinand I. potvrdil privilegiaa udělil právo pečetit červeným voskem.1539 Ferdinand I. dal svobody na sladovnídům s pivovarem, dvorem a zahradou. 1551Kateřina Adlarová z Lokšan dala městečkumajestát Ferdinand l. z roku 1545 na vedenívody a ustanovila o radním domě i o prodejistatku po svém zesnulém manželovi Jiřím.15ó7 Maxmilián II. potvrdil privilegia. 1572Maxmilián II. udělil novou pečeť na místěztracené a právo pečetit červeným voskem.1577 Rudolf II. potvrdil privilegia. 1.584 Ru-dolf II. povýšil Kašperské Hory na kálovskéhomí město. 15E4 Rudolf II. uzavřel s Kaš-perskohorshými smlouvu o prodeji dědin napanství Kašperk. 1585 Rudolf lI. pronajalKašperskohorslcým kašperské zboŽi. 1592Rudolf II. rozhďl o ttradě Kašperku (znovuroku 1605). 1ó06 RudolfII. vydal ustanove-ní o solné cestě z Kašperských Hor do Suši_ce a Klatov. 1ó14 Matyáš Habsburský pro-najal Kašperskohorským dědiny, patřící kehradu Kašperku. 1ó30' |639, lffi4, |7y,1147,l7u' 1794 Císařská potvrzení privile-gíi.1700 Leopold I. přeložil výročni trh najiný den. Do 1765 hrdelní soud II. tř.

FEIJDÁLM SÍDLAPúvodně horní městečko, které vzniklo napřelomu 13. a 14. století (tan Lucembursbýroku ]337 vydal svému věřiteli Petruz Robnberkq oprdvnění k těžbě drahých ko-vů v okolí; ztistava skončila po roce 1341),roku ]366 majestótem Karla IV připojenok nově vystavěnému hradu Kašperku, 1584poýšeno na kráIovské horní město. Městojižv 16. století kupovalo okolní drobné stat-fu a knyž bylo roku I584 rozprodtiváno pan-sNí hradu Kašperka, zakoupilo přes I0 ves-nic s příslušensním' Hrad se zbylým lesním

Kašperské Hory, celkvj pohlecl od jihtlzipadu; kolem mku 19]0 (sDA).

majetkem byl městu roku 1585 pronajat a ro-ku 1617 obci dědičně odprofuin.Panství Kašperk: hrad založen roku ]356Karlem N., od roku ]36] sídlo popravy.Hrad byl zóhy zastavovtÍn: 1365 Jan očkoz Vlašimi, od 1379 lantkrabě Jan z l*uch-tenberka, od 1402 Habart I Hartenbergu, od141I Petr Zmzlík ze Svojšína (tI421),1421_54 jeho syn Petr od 1454 Ueněk zeŠternberka (tI470), pak do 1487 jeho synfuislav; od 1487 Švamberkové (Bohwlav/t1490/' 1490_1505 Jindřich I 505-t1 507VoIf' Bohuslav /f I512/ a Jan, Kryštofl, mezitím držel panství 1525 a 1526 Jan z Roupo-va' od Kryštofa koupil hradVóclav zVelhar-tic, ale již roku 1533 byl hrad znstaven krd-lem Ferdinandem Í. Jiříkovi z lokšan, a tenpanství s krdlem roku 1547 vyněnil za Pan-sní břeuickc. Ale již roku 1553 knil hrcdapvu ztstavil Ludvíkovi zTovaru a Enzes-

feldu (f1555), jehož rod zde seděI do rokuI 579 ( I 555 syn Ludvík, pak BernarÍ), kdy jejvyplatil Jan ze vchynic a opět odevzlal krui-li, Rudolfu II., který rofu 1584 většinu pan-sNí rozprodal (podstatnou čóst koupilo měs-to Kašperské Hory), čóst si pronajímaloměsto Kašperské Hory (1584_1600; hrad,4 pusté dvory, lesy a mýto| V letech1600-05 držel dočasně hradv ndjmu Miku-kÍš Černohorslcý z Hořiměřic, od roku ]605opět město Kašperské Hory, jež ho roku1617 koupilo dědičně.Hrad Kašperk (Karlsberg; zříceniny hraduna vysokém kopci Ždánově nad městem,2'5 km SSV) - trrad založen roku 1356 Kar-lem IV., stavěn pod vedením magistra fabri-ciae víta zvaného Hedvábný na vysokémskalnatém kopci na ochranu šumavského po-hraničí (těžba zlata, Vintířova cesta), dokon-čen asi roku 1365. opravován koncem

Kašperské Hory topografic6 mapa I:25 000, 50. Ién 20. stoktí.

843

KLATOVY

")c"-

IrmmlKlatovy, mapa stabilního kanstru z roku tE37'

888

KLATOVY

PoČET oBYVATEL1702: I 021 obyv.I 81 l: 3 906 obyv.1830: 5 780 obyv.1843: 5 900 obyv. (Č)Pozntimka: v datech za KIatovY z let1869-1950 jsou obsaženy i tehdejší místníčósti (nyní osady) Čínov, I^aúinlq a Píhovi-ce, v datech z let ]921-55 mimoto ještě Be'ňoly.1869: Klatovy: 8 067 obyv, LubY: 345

obyv.1890: Klatovy: l0 8ll obyv., LubY:450

obyv.l9l0: Klatovy: 14 387 obyv., LubY:627

obyv.1921: Klátovy: 13 842 obyv. (l3 444 Č,

182 N;51 Ž1,Ltlby':638 obyv. (Č)1930: .@Klatovy / Klattau: 14 0E9 obyv.

(13 442Č,447 N, 66Ž,35 R' ll j.'88 ciz.)*Lšw!!: j 505 obyv.*II.-čDn!: 3 724 obyv.*Klatovy II.: 3 538 obyv., *Píhovice:

82 obyv., *roztr nouL d.: 59 obYv.*III.šEIL: 3 287 obyv'*IušfuI!:2 837 obyv.*Klatovy N.:2 717 obyv., *Činov:

70 obyv., *vís. Iažinky: 40 obyv.,*dv. Mírovka: l0 obyv'*tštrilJ-ktt!!@): 54 j obyv.*w-štvrlJBeňp!): I 9 3 obyv.*Beňovy: I58 obyv..@Luby: 748 obyv. (74l Č,4 N) (in_

travilón: 7j4 obyv.)1950: Klatovy: 14 013 obyv., Luby:723

obyv.19ó1: Klatovy: 13 68l obyv. (po vyčlenění

následujících místních částí jakoosad): Beňovy: l54 obyv., Čínov:62 obyv., Laž6nky:15 obyv.' Pihovi-'ce 42 obyv.l celkcm: 13 954 obyv.:Luby: 782 obyv.

1991: Klatovy: 19 878 obyv. (Klatovy I:

1 014 obyv., Il 5 449 obyv., III:7 497 obyv.,lY:.4716 obyv.,V:12O2 obyv.), Beňovy: 8t obyv', Čí-nov: 95 obyv., Lažaný: 4 obyv., Pi-hovice: 80 obyv.; celkem: 20 1j8obyv.;Luby: I 055 obyv.

PRIVILEGIAPřed 1278 Přemysl otakar II. vzal na milostměšťany města Klatov, odpustil jim' čím seproti němu provinili, a slíbil' Že je neodciziod královské komory. 1288 Václav II. na pří-mluvu své sestry a tety a sester řádu sv. Klá-ry v Praze schválil za|oŽeni špitálu sv. Du-cha v Klatovech tamějším měšťanem Kunrá-tem z Pomuku, který pro ten účel věnovď5 lánů' 2 masné krámy, mlýn' lazeň' pivovars lukami a jiným příslušenství, a osvobodilšpitál ajeho správce od placení všech úrokůa dávek z tohoto zboŽi. 1289 DoloŽena nej-starší městská pečeť a rychtář Hartwig. Předl29tYáclav II. osvobodil klatovské měšťany

Klatovy, topograftcW napa 1:25 000, 50. lém 20. století.

na 2 roky od placení cel ve svých zemích,neboť utrpěli velké škďy požárem. Před1291 Václav II. propůjčil Kunrátu řď. Pisin-gerovi rychtářství města Klatov na l rok za50 hřiven stříbra do královské komory. 1336Jan Lucemburský povolil měšťanům některémilosti, zejména aby užívali právo StaréhoMěsta praŽského, byli' podřizeni jen měst-skému soudu, a mohli zadňovat své dlužní-ky, kdekoli je dopadnou. 1337 Jan Lucem-burský urovnal vztahy'křálovsých města královského podkomořího a jasně stanovilněkterá společná práva a povinnosti. 1355Karel IV. potvrzdil nejvyššímu mistru Ki-žovníků s červenou hvězdou a bratřím špitá-

lu sv. Františka v Praze pňvilegia, která řáduudělili čeští králové' a řádové špitály a kos-tely se vším příslušenstvím v Chebu, Lito-měřicích, Vratislavi, Úsú nad Labem a Kla-tovech. 1372 Karel IV. ustanovil, že zemÍe-likdokoli bez píirozených dědiců' jeho zbožipřipadne nejbliŽším příbuzným' jak je tomupďle práva Starého Města pražského. 1372Karel IV. dal měšťanům a obyvatelům právosvobodného nakládání s majetkem ve městěi mimo město. Zemře-li kdokoli bez závétia přirozených dědiců' jeho zboží'připadnenejbližším příbuzným, jak je tomu podle,práva Starého Města pražského. 1378 Ka-rel IV. vysadil obci města Klatov výroční nh

889

KLATOVY

desetiúhelníka. Zrušen za Josefa II., zřiceni-na kostela byla po roce 1900 upravena mist-ním Klubem českých turistů na rozhlednu.[Špitál u kostela sv. Ducha, později s* Ro-cha] (Špitálské, později Říšské předměstí,před Špitálskou branou, na mistě okresníhoúřadu na Kižovatce Plzeňské, Domažlickéa Tyršovy ulice) - zal.oŽil a nadal jej klatov-ský měšťan Konrád z Pomuku se svolenímVáclava II' Správu špitálu vykonávali kři-žovníci s červenou hvězdou. objekty špitá-lu i kostela přetrvaly husitské války' křižov_níci jej však opustili, takže přešel do správyměsta. o kostelíku sv. Ducha se z pozdějšíchdob nedochovaly Žádné zprávy. Na Willen-bergově vedutě (ló02) je zakreslen naprotiŠpitrí,lské bráně pod číslem 13. Nejspíše zaněkteré z morových epidemií změněno za-svěcení sv. Rochu. Starší gotická stavba by_la v letech l'726_28 nahrazena barokní, spo-lečně s vlastním stavením špitálu' Celý areáltzv. obecního dvora i s kostelem sv' Rochabyl zbořen v roce 1932 a natuazen budovouokresního úřadu.Kaple Zjevení Panny Marie,,Chaloupka"- původně raně barokní stavba z roku ló86na místě chalupy, v níž byl chován zázračnýobraz Panny Marie K]atovské, přenesený ro-ku 1685 do farního kostela. Nynější podobakaple z let 1758-ó6; obdélná stavba s půl_kruhovým závérem, sklenutá Kížově, apsidakonchou. Sousední [špit"ál] z roku 1725 bylzbořen roku 1979.

[Kaple Umučení Páně] (na Křesťanském

vršku, severně od města, nad okesní nemoc-nici) - drobná barokní stavba, obnovená ro-ku 1859' zbořena roku 1980. Na jihový-chodním svahu vršku (od bývalé kaple) do-chována kamenná zastavení křížové cestyz roku 1882.Roku 1893 začala v Klatovech působit Svo-bodrui církev reformovaruÍ, dnešní Církevbratrski, která roku l904 utvořila samostat_ný sbor, kter,ý později ziskal vlastní mďli-tebnu.Bohoslužebné středisko Církve česl<osloven-ske husitsk, ustavené v roce l92l, dostaloroku 1923 státni schválení jako samostatnánáboženská obec' Sbor dr. K. Farského(nároží Dukelské ulice a nábřeŽí Kpt. Nálep-ky) byl stavěn od roku 1945, dokončen všakaž po roce l945.Kazatelská stanice Česl<obratrské církveevangelické (součást přeštického sboru)v Masarykově ulici.Židovskli ruÍboženskó obac ustavena snadroku l8ó7 (úředně schválena roku l87l)'v roce l945 obnovena a později změněna natzv. synagogálni sbor (součást plzeňské ob-ce)' Maximum židovského osídlení roku1900 (553 osob, tj. 4,5 7o obyvatel). Syna-goga z roku 1879 (na místě hradeb meziPlzeňskou a Denisovou ulicí) byla po 2. svě-tové válce adaptována na archiv, od roku1997 slouží jako Íitcentrum a obchodnískladiště. Hřbitov z roktl 1872 v Čejkověulici, v sousedství městského hřbitova a kre_matoria.

KLÁŠTERY[Klášter dominikánů s kostelem sv. Vav-řince] (Klášterské lPražskď předměstí) -údajně založen po roce 1300, a to snad pře-Ioženim staršího klášterce z vniťního městapřed hradby na severovýchodní předměstí'které se pak proto nazývalo Klášterské (po-zději Pražské; také severní městská brána seještě roku 1602 núývala Klášterskou). Are-ál zřejmě vznikal pomalu a ještě z roku 1353pchiu;í doklad o stavbě konventního chrá-mu. Roku l350 se uvádí převor Filip, napo-sledy roku 1418 Btažek Světlík. Roku l4l9byl'klrášter i s kostelem zničen husity. Namístě zničeného areálu vznikl později blokdomů (ulice, Na Rybníčkách).Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřin-ce, dnes sv. Aloise (v jihovýchodni částiměsta, Plánická ulice, proti ústí Krameriovyulice) - počátky klášterajsou nejasné. Podlejedné z domněnek byl na nynějším místě jižkolem roku 1260 zaloŽen dominikánskýklášter, avšak kvůli nedostatku místa měl býtpo roce 13@ vybudov}n dďší klášter napředměstí (viz výše). Půvďní klášter veměstě pak nadále existoval a nazýval se

,,klášterec". Po zničení předměstského kláš-tera husity v roce l4l9 se dominikániz předměstí uchýlili do kliáštera ve městě, alei ten záhy kvůli hrozícímu nebezpečí opusti_li a pobývali pak v dominikánském klášteřev Plzni (ieště roku tMS tarn sídlil bývalýpřevor s jďním řeholníkem). opuštěný kláš-terec převzala do své správy obec. Rokul45ó dostali dominikáni darem Doroty Kla-divové nový dům ve městě a kolem roku146l jim město wátilo i star'ý klášterec. Do-minikáni však jiŽ brzy po roce l4ó7 odešlizpět do Plzně. obec pak v klríšterci ďídilasýpku' samotížný mlýn a ovčinec. Požfuernroku 1579 byly budovy bývalého kláštercei jejich okolí velmi poškozeno, avšak zbytýjeho zdí jsou zacbyceny ještě na Willenber-gově vedutě města z roku 1602' Po dalšímvelkém požáru města roku 1615 bylo přiči-něním tehdejšího klatovského farráře' PolákaP. Severina Witkowského (člena dominikán_ského řádu)' spáleniště kliíšterce vráceno ro-ku 1622 dominikánům. Po roce |622bylalezříceninách kostela upravena,kaple sv. DoÍo_ty, roku 163ó byl kostel důkladněji opravena před rokem i650 začala novostavba kon_ventu, zasahující i na obecní pozemky (cel_kem zabráno osm domů). Celý areéů' byl opětzničen velkým poŽárem roku 1689. Potombyl v letech |694-1709 stavěn nový klášter-ní kostel podle projektu M. Ant. Gilmettihojako valeně sklenuté jednolodí se třemi párykaplí po stranách lodi a pravoúhlým presby-tářem. Průčelní věže byly dostavěny teprvev letech 1730-31 a také přilehlý klášter byltehdy nově upravcn, avšak nedostavěn. Roku1785 byl klášter zrušen, roku 1796 jej za-koupila obec' která kostel pronajala jakoskladiště' zatímco v konventu působilo v le_tech l8l2-l908 gymnázium. do roku 1870

Klatovy, schematicbý pohled na město, rytina v díle K. Vogta Das jetzt lebendeKÓnigreich Bólunen, Praha 17]2.

892

KLATOVY

Klatovy; E B. Werner polovina t8. století (SÚPP).

řízené emauzskými benediktiny, kteří siv črásti kostela zřídili roku 1853 kapli. Kos_tel byl obnoven roku 18ó6jako gymnazijní.Kolej jezuitů u kostela NeposkvrněnéhoPočetí Panny Marie a sv. Ignáce (kostelstojí v jiŽní části západní strany náměstí' bý-valý jezuitský areál tvoří jižni a částečně se-verní stranu Balbínovy ulice) - zaloŽeniko-leje se projednávalo již roku 162|122, píi-chď jezuitů byl však spojen až se získánímmajetku od dona Martina Huerty v roce1ó35; v Klatovech začali působit l l. březnaló3ó' kolej a škola sidlily v prozatímněupraveném měšťanském domě. Další domyzískali jezuité ve městě zásluhou misionářeP. Vojtěcha Chanovského z Dlouhé Vsia Martina Huerty. Roku ló39 směnili svédomy na náměstí za domy pod Černou věžía do roku 1656 přikoupili přes odpor městamnoho dalších (celkem 17) domů' Rokut654 jezuitéuzavřeli smlouvu s C. Luragem,roku ló55 začala stavba nové koleje a roku165ó kostela. Již roku 166l byla v jihozá-padní části nové budovy otevřena škola (prošpatnou kvalitu stavebních prací již roku1665 opravovaná). Na stavbě v letech1656_5'l působil jako polír G' D. orsi a asiď roku lóó0 M. Wickmann z Mnichova; odroku lóó5, respektive 1666' se jako novýprojektant uplatnil právě orsi. Stavba koste-lapak zača|aznovu v odlišné koncepci. Kos-tel byl zcela dokončen roku 1ó79, v roce1689 jej však poškďil požrár. Kostel je po-staven na půdorysu latinského Kíže' s kupo-lí bez tamburu nad Kížením a se dvěma vě-žemi ve východním pručeli do náměsú. Pďním jsou rozsáhlé katakomby, v nichž byliv letech 1676_17"13 pohřbíváni (mumifiko_váni) členové řádu. Kostel i kolej byly v le-teth 1692_1703 opraveny a kolej ďejměrozšířena, současně došlo v letech 1692-93také ke stavbě nového semináře (navazují-cího na západní straně na kolej), rozšířenéhoroku 1703 o Kídlo s kaplí' Celek kolejea nového semináře tvoři dlouhý blok po jiŽ_ní straně Balbínovy ulice' vybíhající k jihudvěma křídly, tvořícími (ako v Kutné Hoře)

půdorys písmene F (původní záměr byl všakodlišný); protože stojí na svaŽitém terénu, jejedno až dvoupatrová. Starý seminář, zmi-ňovanýjiž roku 1666, byl roku l7o2prodánobci. V letech 17l0-16 došlo na důkladnějšíopravu kostela (nová střecha. a obnovenáklenba, nové empory nad kaplemi, trojiceportálů; někdy uváděná účast K. I. Dientzen-hofera je vyloučena). Někdy v té době' asiroku l7l9, začala při severozápadní stranějezuitského kostela i výstavba vlastního la-tinského gymnázia' dokončená roku l72l.Roku 1753 shořely střechy věží kostela; věžepak byly nově postavený. V roce 1773, pozrušení jezuitského řádu' přešel kostel domajetku obce (později zbořen spojovací můs-tek s kolejí), kolej byla roku 1775 změněnana kasárna (v Klatovech stálá posádka od ro-ku 1749)' seminář později na pivovar a gym_niízium na školu (postupně ruzného typu).Střechy kostelních věží zničil roku l79t po_žár' nynější pocltízejí tepr\|e z roku l8l7(z opravy po dalším požátuzroku l8l0).

Klatovy, panoratna něsta od severu; 50, Iéta 20. snletí,

KOMUNIKACEZemské silnice (1720): Horšovshý Týn -Všepadly - Poleň - Drslavice - sevemě odBeňov - Klatovy Sobětice - Mochtín -Bystré - Horažďovice - Sgakonice - Písek /Skočice - Vodňany - České BudějoviceŽelezrůcez l87ó Plzeň - Dobřany - Přeštice

- Švihov - Klatovy - Janovice nad Úhlavou- Nýrsko (- l8'l7 Ž,e|ezná RudďBayer' Ei-senstein); 1888 Horažďovice předměstí -Sušice - Klatovy - Janovice nad Úhtavou -Kdyně - Domažlice

RÚzNÉVe 2. čtvrtině ló. století zniímá výroba rou_

šek a šlojířú. v té době téŽ rozvinuté pěsto-vání chmele, též na expoÍt; rozsáhlé chmel-nice kolem celého města zalaesleny ještě naWernerově vedutě z poloviny 18. století.V polovině 19. století rozšířené plátenictvía koželužství. od roku l8l3 pěstování kara-fiátů.20. léta: KLATOVY: elektrárna' plynárna,

893

sUŠIcE

1910:6 929 obyv. (Sušice:2397 obyv.,Dolní předměstí:3 179 obyv'' Hornípředměstí: 1 353 obyv.)

l92l: 6 659 obyv. (ó 462 Č, 103 N)1930: . Sušice: 6 85ó obyv. (6 722 Č' 98 N,

5 Ž,28 ciz.)*Sušis-e: I 559 obyv.*Dpl-nÍ2-ředmž;ÍÍ: 3 944 obyv.*Hpmí !'ředměsjÍ: l 353 obyv..č"*"'é D'**: 172 obyi. (1ó9 Č,3N). Vrabcov; 71 obyv' (25 Č, 39 N). roztr. d. Zá|uži:64 obyv. (38 Č,26 N)@Sušice / Schiittenhofen: 7 163 obyv.(6 954 Č,166 N, 5 Ž,35 ciz.)

1950: 6 976 obyv.196l: 7 816 obyv.I97o: 8 484 obyv. (Sušíce I: 1 438 obyv.,

Sušice II: 5 702 obyv., Sušice III:1 344 obyv.)

1980: 10 l77 obyv. (Sušice I: 849 obyv.'Sušice II: 8 027 obyv.' Sušice III:I 301 obyv.)

1991: l0 49l obyv. (Sušice I: 211 obyv.'Sušice II: 8 935 obyv.' Sušice III:I 285 obyv.)

PRIVILEGIA1290 Doložena městská pečeť (pečetidlo za_choviíno z roku 1363). 1296 Někteří bisku-pové italští udělili ve společném listu měšťa-nům sušickým plnomocné odpustky nejspíšepro farní kostel sv. Václava. 1322 Pamétrnkámen, původně zazděný v městské bráně,nyní v radnici, nese nápis: ,,Anno dominiMCCCXXII Johannes primus Bohemiae Po-loniae rex comes Lucemburgensis, filiusHenrici, imperatoris Romanorum potentissi-mi, hanc civitatem muro fecit circumdari,ejus magniÍici regiminis ac suontm progeni-torum aeternae memoriae" (Léta Páně |322

Jan První, český a polský kr:ál a kníže lucem_burský' syn Jindřicha, císďe římského, ng_jmocnějšího' toto město dď obehnati hrad_bou; kteréhožto vznešeného ká.Ie a jeho oo-tomků věčná památka buďž na nebesíchi1325 Jan Lucemburský uzaal,že měšťané su_šičtí své město velkým nák]adem ohradilihradbami, a proto jim potvrdil jejich právaa svobody i všechny jejich statky, zvláště zla-té doly' vody, lesy, pole a vesnice k městupříslušející. 1337 Jan Lucemburský urovnďvztahy královských měst a královského p64-komořího a jasně stanovil některá spolďnápráva a povinnosti. 1341 DoloŽena menší pe-čeť (sekret) města. 1352 Karel IV. povólilmistru, konventu a bratřím řádu Kižovnické-ho s červenou hvězdou, aby ve městě Sušicinebo najeho předměstí zřídili špitál s domema kaplí. Všechny statky a důchody špitálu vě-nované užívají stejných svobod jako všechnykřiŽovnícké statky. L353 Karel IV. povolilrychtáři' přísežným i vší obci města Sušice,aby lrrílovskou bemi platili w\ze z nemovi-tostí' tak jaf;o měšhné a obyvatelé jinýchhrazených měst. 1356 Karel IV. ustanovil, žemíli kolem města nemají být žádné kčmyani řemeslníci. t372Karel IV. dal měšťanůma obyvatelům právo svobodného nakládánís majetkem ve městě i mimo město. Zemře_likdokoli bezzávéti a přirozených dědiců,jehozboží připadne nejbližším pffbuzným, jakjetomu podle práva Starého Města praŽského.Město dostalo clo z pňhríněného dobytka.1397 Nejstarší městská kniha. 1406 VáclavIV. vysadil obci města Sušice osmidenní ý_roční trh na den Nanebevzetí Panny Marie.Všichni kupci, kramríři a handlíři musí zbožívézt po cestě přes Kvildu a Hartmanice k su.šici. 143ó Zikmund Lucembursloý potwdilrychráři, konšelům a vší obci města Sušiceprivilegia udělená předešlými králi a drženíněkteťých vesnic a dvorú. t472 Vlaďslav II.Jagellonský povolil pečetit červeným vos-kem. 1584 Rudolf tr. roáodl o clu. 1668Leopold I' postoupil Sušickým patronátníprávo ke kostelům ve městě. Do 17ó5 hrdel-ní squd II. tř. 1784 Josef tr. potvrdil privile-gia. 1788 Zřízen královshi magistrát. 1793František II. potvrdil privilegia. |W7 Schvá-lena úprava mistského znaku.

KATASTROFYPožáry: 1464 (celé město)' 1544, 1547,1554, 159l, 1592 (celé měsío), 1596, 1641'luB, 1707 (nejničivější poŽál. v historii: ce-

lé město i obě předměstí: radnice, kostel sv.

Yáclava, kostel Nanebevzetí Panny Mariaradnice, děkanství, špitál, l28 domů ve měs-tě, l0 dvoru, 28 domků na předměstí, obecnímlýn; 31 oběto' 1833' 1839 (67 d.); mor:1678-81.

MĚsTsKÉ oPEY^IĚNÍMěsto bylo opevněno na základě privilegiaJana Lucemburského z roka t322. Yzli/r.hradeb bezprostředně po tomto datu dokládá

Sušice, topograficki mapa 1:25 000, 50. léta20. stoktí.

198

sUŠICE

e'igÍaťlcky datovatelná deska (1322) z Kláš-t.Ň urany. Mimoto roku 1325 Jan Lucem-

bursky uznal, že měšťané sušičtí své město

velhím niík'ladem ohraďli hradbami' a proto

ifun óotvrdil jejich práva a svobody i všechny'ieiich statky, zvláště zlaté doly, vďy, lesy,'oole a vesnice k městu příslušející. Město

in'anitu vnitřní hradební zeď s nápadnou ab-

1;;ncívéži (obraně sloužil ochoz s cimbuřím)

apozdné gotická parkanová hradba. Na vý-

chodní straně se hradby přimykaly k řece

Ótavě' na ostatních stra-nách byly zesíleny

Íodním příkopem napájeným z potoka Rau-&aru. Město měto tři brány: sevemí Pražskou'

ilhozápadu fušskou (Německou) a jihový-

"t'odní Klášt.rní (Velkou), ústící na most

ořes otavu (v případě Říšské a PraŽské brá-

iiy jsou v roce l 638 výslovně doloženy zve-

dácí mosty). Směrem k řece směřovala též

forma, další fortna byla na západní straně'

fuDtogicky se sušické opevnění značně lišíř_opevnění jiných královslcých měst tohotoobdobí. Určitou formu ochrany měla i před-

městí, neboť po požáru města z roku 14ó4 se

mluví o znovttzíizeni předměstské bránysměrem k llrádku.

Městské opevnění Sušice přetrvalo do30. let 19. století. Pražská brána byla zboře-na roku 1836, Říšská brána v roce 1842.Klášterní brrána přišla na řadu v roce 1856,dochoval se z ní jen nepatrný zbytek a diílenípisový kámen z roku 1322, nově osazenýv radnici. Z opevnění města přetrval téŽ zby-tek fort4y v západnt části města, ři baštya část hradební zdi.

.;1 ',P.o požáru města zrokil l392byla z iniciati-..L:,,}:., ,ýyprimase MistraAdama Rozacína z Karlš_-.š] . i: _t -

;$:., ,ýyprimase MistraAdama Rozacína z Karlš-!; lerka postavená honosná renesanční radnice:.:', (.váYí o ^-l^:_- -:6'^-'^_á.'_-^-+Ll _;_x-1:'j:i, $]věží a orlojem, sifuovaná uprostřed nríměs-

r.'.::,' '._tíjv roce 1707 whořela. Vletech l72o_22

1788 se v radnici nac'báze| také solní sklad,který tambyl zÍizenjiž v době výstavby rad-nice. V roce 1833 se v radnici nacházety téŽdvě sýpky na kontribuční obilí, z nichžjednabyla na půdě; ve druhém patře radnice bylydva třípokojové nájemní byty (podle popisuz roku 1850 byla v přízemí umístěna kance-lař berního úřadu, archiv' úřad pozemkovýchknih' byt' vězení a v prvním patře obchodnímístnosti a kancelďe). Na sevemí straně rad-nice sousedila s budovou masných krámů,

které shořely při posledním požríru městav roce 1833; požár tehdy zničil i další dvadomy' které se nacházely v severní části plo-chy náměstí. Město dalo radnici v letech1850_5l přestavět a rozšíňt. V budově paksídlil podkrajsky úřad (později okresní úřad)'okresní soud (včetně vězení), státní zasfupi-telství a bemí úřad, zatimco městslcý purk-mistrovshý úřad byl nejprve přestěhovrán dodomu čp. 6lI na západni straně náměsú, alev 60. letech 19. století se vrátil do budovy

RADMCEA MĚsTsKÉ sTAvBYRadnice čp. l38/I (uprostřed náměstí Svo-My) - radnice vznikla v Sušici zÍejmě ažv pohusiské době. Nepřímo je doloženav souvislosti s velloým poŽiárem města z rokut464, po němž byl pořízen mimo jiné novývěžní orloj od mistra ostrožníka, který bylzřejmě umístěn na věá tehdejší radnice.Radnice zřejmě znovu vyhořela při některémz'požÁri v letech 1544_54. Kde starší radni-ce stála, není znrámo (uvažuje se o domě čp.

.''':, 7llnazápadni sraně náměstí, či o domě čp.

.i.,'. flI' ale je moŽné, že radní dům od pďátkui'::';:]:i:.. stávď ve shluku domů uprosřed nríměstí).

vyhořela. V letech l72o_22... ''&*" po'topo!

'ýt""pir" tři soukromé do_

my: dům Pretlíkovs\ich dědiců, dům man-želů Wiltových zvaný ,,starý rathaus", místo

i pŤed domem Františka Tobla a dům Wolf-,,111.

-.$3ngaJefikovského a koupila i několik měš-

,;i. &nstyctr domů, které 'ou''ěž

*tály ve středu:,|: náměstí. Na uvolněném místě byla postavena,,,:,. nová velká radnice. Kdy byla stavba dokon_

1:,' čena' není známo, v téteótr 1764:66 všakmusela být zchátalá věž nahrazena novou.Podle údaiů v Josefském katastru z roku

Sušice, ruiměstí s radnicí, pohled od severu; před rokem 1903 (JF).

Sušice, leteclcý pohled na historické jddro města od jihozdpadu; E. Vasilialq 60. léta 20. století.

t99

KAsEJovIcE . KAŠPJRSKÉ HoRYtou válkou měly Kasejovice pouhý zlomekz tohoto počtu domů.

Kasejovice byly v minulosti charakteris-tické velloým pďtem židovských obyvatel.V rámci jejich povinné separace zde kolemroku 1727 vzniklajedna z nejpozoruhodněj-ších židovských čtvrtí v Čechách, tvořenáodděleným, pravidelně řešeným celkem nadruhé straně potoka. Rozvoj Kasejovic vyvr_cholil v polovině 19. století' kdy počet oby_vatel přesahl hranici dvou tisíc. Roku 1878bylo sice městečko povýšeno na město, v tédobě všakjiŽ výrazně upadalo, neboť zde ne-vzntkl Žádný významnější průmysl. Díky to_mu si zachovávalo velmi malebný malo_městslcý ráz. Poěet obyvatel se výrazně sni-žoval vystěhovalectvím do Ameriky' Až dopoloviny 20' století se město rozrostlo jennepatrně, a to jednak podél vidlice cest zapotokem (ihozápadně od kostela), jednakpodél ulice od dolního konce náměstí k jihu,směrem k nádraží a Hradišti. Ve 2. polovině20. století úbyték obyvatel pokračoval, nováziístavba přibyla jen severozápadně od ryb-níka a podél starší cesty mezi nádražíma blatenskou silnicí. Severovýchodně odměsta vznikl velký areál zemědělské velko_výroby. Kromě toho došlo k někter,ým de-struktivním urbanistichým zásahúm. Židov_ská čtvrt byla narušena proražením novýchuliček a přibližně polovina domů ghettaustoupila od konce 19. století do roku l9ó5novostavbě radnice a mateřské školy. Takévlastní město bylo modernizacemi fasád doznačné miry zbaveno památkové zajímavos-ti, v hlavních rysech se však hmotová struk-tura ziástavby zacbovala'

xaŠpnnsKÉ HoRY

ČECHY . Šumava.758 m n. m' . 9,5 kmJJV od Sušice

JMÉNoA sTi{TUT*kolem 1300 městečko (iako jedna obecs /Dolním/ Rejštejnem, o němž jsou prvnísamostatné zmínky až z roku l4l8 v souvis-losti s farním kostelem - in Reichenstein;později Rejchnštejnec, Dolní Rejštejn),1337 Johannes rex Petro de Rosenberch au-rifodinas in Reichenstein obligat, 1345 S.CI-VIVUM DE RAICHENSTAIN (opis peče-ti), 1369 Richenstayn (fara), l3g6jurati op-pidi Montis Reychenstain, 1399 plebano inReychenstein, 1453 civium montanorum etincolarum opidi nostri de Reichenstein,

u2

1479 opidi nostri de Reichenstein, 1523 ci-ves montanorum et incole oppidi nostri Rei-chenstein, l53l Horští, poddaní vďi podKašperkem; 1534 das Stadtl Pergreichen-stein' l55l obci městečka Hory Reichen-stein' *1584 královské horní město, 1585namísto vší obce města Hor Zatych Perk_reychnssteyna.'. tu v městě Perkeychnsstey_nie' 1654 Bergkreichenstein, kálovské hor-ní město, 1720 Berg Reichenstein, neopev-něné městečko, 1757 Berg-Reichenstein,královské borní městečko, 1790 Berg-reichenstein, Kasspersky Hory, 1802 Berg-reichenstein, královské město s trhy, 1847královské horní město, 1854 KAŠPERSKÉHoRl Bergreicbenstein, 192l město, 1938BERGREICHENSTEIN, 1945 KAŠPER_sKÉ HoRY; *l9ó0 městský nárďní výbor'1993 pověřený městslcý rířad

ÚzEMNĚsPRÁvM PŘÍsLUŠNosT*l36ó p. Kašperk, *l584, 1654 Prácheňskýkraj' kálovské horní město Kašperské Ho-ry' 1850 o. Kašperské Hory, l8ó8 p. o. su-šice' 193&-45 němecý zábor, p. o. Kašper_ské Hory' 1949 o. Sušice, 1960 o. Klatovy

PoČETDoMÚ1 654: 1 6+32+56=1Ml0= I 041757:. 176+40=2161843: 200 d.l92l 219 d.1930: .@Kašperské Hory / Bergreichen-

stein: 2ó6 d.* Kašperské Hory / Bergreichenstein:

236 d.; skupbry domtt: Ci}aÍnka / Zi-geunerei: 4 d, *Hóllwiesen: 2 d.,+Pohodnice /Wasenmeísterei: 5 d.;roztt d.: 6 d., *sam. Svatd Anna /Sankt Anna: I d., *tov. Svarj Michat /Sankt Michael: 2 d., *tov. AmólinoÚdolí / Amalienthal: I d-z @Tuškov / Duschowitz:. vís. Kavrlík / Gaierle: 8 d.

1950:329 d.l99l: Kašperské Hory:293 d. (ien 263 d'

trvale obývaných) (*Ciluinka: 0 d.),Kavrlík: 4 d.

PoČEToBWATEL17l3: 850 duší1843:2 N9 obyv. (N)1890: 2,l4ó obyv.t92l:. 2 221 obyv. (176 Č, t rs N;1930: .@Kašperské Hory / Bergreichen-

stein:2 2E9 obyv. (186 Č, z ol+ N,6 Ž, 60 ciz.)* Kašperské Hory / Bergreichenstein:2 057 obyv.; skupiny domú: Cikinka/ Zigeunerei: 59 obyv., *Hóllwiesen:8 obyr., *Pohodnice / Wasenmeiste-rei: 27 obyv.; roztn d.: 44 obyv.,*sam. Svató Anna / Sankt Anna:3 obyv., *tov. Svarý Michal / SanktMichael: 3I obyv., *tov. AmáIinoUdoIí / Amalienthal: 6 obyv.z @Tuškov / Duschowitz:. vís. Kavrlík / Gaierle: 59 obyv.(l Č,58 N)

1950: I 539 obyv.

Kašperské Hory mapa stabilního katastru z roku 1E37 (origittól).