Transcript
  • Jack London

    elezn pata

    Obsah:

    MJ OREL.....................................................................................................................2VYZVN NA SOUBOJ..................................................................................................6JACKSONOVA PAE..................................................................................................10OTROCI STROJE.......................................................................................................14PTEL VDY.........................................................................................................16STNY..........................................................................................................................22BISKUPOVO VIDN..................................................................................................24ROZBJEI STROJ..................................................................................................26MATEMATIKA SNU.....................................................................................................31SMR........................................................................................................................36VELIK DOBRODRUSTV........................................................................................38BISKUP........................................................................................................................41GENERLN STVKA.................................................................................................44POTEK KONCE......................................................................................................47POSLEDN DNY..........................................................................................................49KONEC........................................................................................................................51PURPUROV LIVREJ.................................................................................................53VE STNU SONOMSKCH HOR................................................................................56PROMNA...................................................................................................................58ZBHL OLIGARCH...................................................................................................60VOUC ELMY PROPASTI......................................................................................63CHICAGSK KOMUNA...............................................................................................64LID Z PROPASTI.........................................................................................................68TK SEN.................................................................................................................72TERORIST................................................................................................................74

  • Za sedm set let, ve tvrtm stolet ry Bratrstv lid, kter se datuje od konenho vtzstv socialistick demokracie, objevuje archeolog budoucnosti Everhardsk rukopis - a to je tato kniha. Napsala ji Avis Everhardov, ena s jemnm vychovnm, manelka socialistickho propagtora Arnota Everharda. Rukopis koni v pli vty. Pro, to se dnes u nikdo nedov. Vypravuje o Everhardov loze v boji dlnictva proti silm plutokracie na potku dvactho stolet, o tom, jak byli dlnci postupn uvreni do hospodsk a politick poroby, o jejich podzemnm boji za hospodskou a politickou spravedlnost, o prvn velk revolt utlaovanch mas a o tom, jak tato revolta byla nemilosrdn potlaena oldky elezn paty.

    MJ ORELLetn vnek kolb korunami sekvoj a eka Divok lahodn zur pes omel balvany. Motli se tepotaj v slunci a ze vech stran se nese ospal bzukot vel. Kolem je tak ticho a klidno, a j tu sedm a pemtm a jsem tak neklidn. Prv to ticho m znekliduje. Je jako neskuten. Vude klid, ale je to klid ped bou. Napnm sluch a vechny smysly, abych zachytila njak nznak hrozc boue. Ach, k by nepila pli brzy! K by nepila pedasn!1Jak bych mohla bt klidn! Pemtm a pemtm a mylenkm nen konce. ila jsem tak dlouho uprosted vavy ivota, e m ticho a klid skliuj. Musm neustle myslet na tu lenou smr smrt a zkzy, kter se m kadou chvli rozpoutat. V uch mi znj vkiky zasaench, vidm zas ped sebou jako kdysi1, jak zkza drt a trh na kusy krsn, siln lidi, jak nsiln rve due z hrdch tl a posl je na onen svt. Tak dosahujeme svch cl my, uboz smrtelnci, musme projt potoky krve a zkzou, abychom svtu pinesli trval mr a tst.A pak - jsem sama. Kdy nepemlm o tom, co m pijt, vzpomnm na to, co bylo a u nen - na svho orla, jak bije do przdna nenavnmi kdly, jak se rozlt k tomu, co bylo vdy jeho sluncem, k planoucmu idelu svobody lidstva. Nedoku sedt neinn a ekat na velkou udlost, kterou on pichystal, tebae ji u nespat. Vnoval jej pprav cel svj mun vk a poloil za ni i ivot. Je to jeho dlo, jeho prce.2A j, zatmco s zkost v srdci ekm, budu tedy o svm mui pst. Je mnoho strnek jeho charakteru, je ze vech ijcch mohu osvtlit jen j jedin, a tak ulechtil povaha se nikdy neme objevit v dost plnm svtc. Byl to velik duch, a kdy v sob podacm svou sobeckou lsku, nejvc lituji toho, e se nedoil svitu novho dne. Nememe prohrt. Pipravil vechno pli dkladn a bezpen. Bda elezn pat! Ji brzy ji ujamen lidstvo svrhne ze sv je! Na dan znamen povstanou dlnick masy na celm svt. Nebylo dosud nic podobnho v djinch lidstva. Solidarita dlnictva je zajitna a poprv vzplane mezinrodn revoluce, irok jako sm svt.3Nu vidte, jsem plna toho, co m pijt. ila jsem tm dnem i noc tak bezvhradn a tak dlouho, e mi to nejde z hlavy. Nemohu ani myslet na svho mue a nemyslet pitom na jeho dlo. Byl du cel t vci, jak bych ho tedy mohla v mysli od n oddlovat?Jak jsem ekla, je mnoho strnek jeho charakteru, kter mohu osvtlit jen j. Vichni vd, e tce pracoval a trpl pro svobodu. Ale jak tce pracoval a jak velice trpl, to vm jen j. Nebo j stla po jeho boku onchdvacet strastiplnch let a znm jeho trplivost, jeho nenavnosi, nekonenou oddanost vci, za kterou poloil teprve ped dvma msci ivot.Budu se snait pst prost a povdt tu, jak Arnot Everhard vstoupil do mho ivota - jak jsem ho poprv spatila, jak jsme se sblili, a jsem se stala jeho nerozlunou drukou, a o tch pevratnch zmnch, je zpsobil v mm ivot. A tak se na nj budete dvat mma oima a poznte ho, jak j ho znala - ve vem, a na to, co je mi pli dvrn a drah, abych o tom mohla mluvit.Poprv jsem se s nm setkala v noru roku 1912, kdy piel na pozvn mho otce1 na veei k nm do Berkeley. Nemohu ci, e prvn dojem, kter na mne udlal, byl pzniv. Byl jednm z mnoha host a v salnu, kde jsme ekali, a se vichni sejdou, se nijak zvl dobe nevyjmal. Byl to, jak otec kal mezi nmi, "veer kazatel" a mezi knze se Arnot rozhodn nehodil.Pedevm mu nesluely aty, kter ml na sob. Byl to tmav oblek z konfekce, kter mu nepadl. Popravd mu nikdy dn oblek z konfekce nemohl padnout. Toho veera, jako ostatn vdycky, rukvy mu k prasknut obepnaly mohutn svaly, a protoe ml pli rozloit ramena, kabt na zdech se mu krabatil jak harmonika. Ml ji profesionlnho boxera2, silnou a mohutnou. Tak to je tedy ten otcv objev, samorostl sociln filosof, pvodem podkov, ekla jsem si. Na to opravdu vypad se svmi bicepsy a boxrskm krkem. Ihned jsem vdla, kam ho zaadit - jaksi druh senzace, pomyslila jsem si, Slep Tom3 dlnick tdy.A pak, kdy mi podal ruku! Jeho stisk byl siln a pevn, pitom se na mne smle dval svma ernma oima - a pli smle, jak se mi tehdy zdlo. Byla jsem lovkem svho prosted a mla jsem v t dob siln tdn pedsudky. Takov smlost u mue m vlastn tdy by byla bvala tm urliv. Vzpomnm si, e jsem mimodk musela sklopit oi a e se mi ulehilo, kdy jsem mohla od nj poodstoupit a jt pivtat biskupa Morehouse - vldnho a vnho pna, kterho jsem mla opravdu rda, vdce, jen svm zjevem a dobrotou pipomnal Krista.Tuto mylenku ji dve zastvali, ale nedokzali Sir Oliver Lodgc a jin badatel v tehdy novm oboru radioaktivity.

  • Avak onu smlost, kterou jsem pokldala za opovlivost, byla zkladnm klem k povaze Arnota Everharda. Byl prost, pm, nieho se nebl u odmtal ztrcet as konvencemi. "Lbila ses mi," vysvtlil mi pak mnohem pozdji, "a pro bych se neml dvat na to, co se mi lb?" Juk jsem ji ekla, nieho se nebl. Byl od prody aristokrat, pestoe stl v tboe neptel aristokracie. Byl nadlovk, plav elma, tak jak ji popisuje Nietzsche1, ale pitom zancen demokrat.Protoe jsem se vnovala ostatnm hostm a snad i proto, e na mne udlal nepzniv dojem, docela jsem pak zapomnla na filosofa dlnick tdy, akoli jsem si ho jednou i dvakrt pi veei vimla - zvlt jak mu zahrlo v och, kdy mluvil nkter z pastor. M smysl pro humor, pomyslela jsem si a skoro mu odpustila to obleen. Avak as plynul, veee pokraovala a on pod mlel, zatmco pastoi mluvili a mluvili o dlnick td, o jejm pomru k crkvi a co crkev pro ni udlala a dl. Pozorovala jsem, e otce mrz, e se Arnot rozpravy neastn. Jednou vyuil otec pestvky a vyzval ho, aby nco ekl, ale Arnot pokril rameny a se strunm "Nemm, co bych ekl," chroupal dl slan mandle.Ale otec se nedal. Po chvli ekl:"Mme tu mezi sebou jednoho pslunka dlnick tdy. Snad by nm mohl ukzat vci z novho hlediska, jist zajmavho a podntnho. Myslm pana Everharda."Ostatn projevili zdvoil zjem a vyzvali Arnota, aby vyloil sv stanovisko. Chovali se k nmu tak pehnan shovvav a vldn, e to skuten hraniilo s povenost. Vidla jsem, e si toho Arnot viml a e se tm bav. Pomalu se rozhldl a mn neulo, jak mu v och hraje smch."Nejsem zbhl v ceremonilu crkevnch disputac," zaal, ale pak skromn a nerozhodn zavhal."Jen pokraujte," povzbuzovali ho a doktor Hammerfield pravil:"Pro pravdu se nehnvme na nikoho, a je to kdokoli. Jen je-li mnna upmn," dodal."Tak vy oddlujete upmnost od pravdy?" zasml se krtce Arnot.Doktor Hammerfield zalapal po vzduchu a zmohl se jen na hluchou odpov:"Nejlep z ns se me zmlit, mlad mui, i nejlep z ns,"Arnotovo chovn se obratem zmnilo. Byl to najednou jin lovk."Dobr tedy," odpovdl, "ale dovolte, abych vm hned na zatku ekl, e se vichni mlte. Nevte nic, jet m ne nic o dlnick td. Vae sociologie je prv tak mma a bezcenn jako cel v zpsob mylen."Nelo ani tak o to, co ekl, ale jak to kal. Sotva promluvil, zvuk jeho hlasu m strhl. Byl prv tak sml jako jeho oi. Byl to zvuk polnice, pi kterm m mrazilo. Vichni kolem stolu se vzchopili, vyburcovni ze sv ospal strnulosti."Co je tak stran nesprvnho a bezcennho na naem zpsobu mylen, mlad mui?" zeptal se ho doktor Hammerfield a v jeho hlase i tnu, jakm to ekl, se u ozvala jist nelibost."Jste metafyzikov. Metafyzikou se d dokzat cokoli, proto tak me kad metafyzik usvdit kadho druhho metafyzika z nepravdy -k svmu vlastnmu zadostiuinn. Vy jste anarchist v oblasti mylen. Jste len tvoitel kosm. Vichni jste se usadili v njakm kosmu vlastn vroby, slepenm z vlastnch fantazi a pn. Neznte skuten svt, ve kterm ijete, a ve skutenm svt nem vae mylen msta, leda jako pklad duevn pomatenosti.Vte, co mi napadlo, kdy jsem tu tak sedl u stolu a poslouchal to vae vn omlm ? Pipomnli jste mi cel ten svt stedovkch scholastik, kte se vn a uen peli o veledleitou otzku, kolik andl me tanit na pice jehly. Mil pnov, jste prv tak vzdleni duchovnho ivota dvactho stolet jako indinsk kouzelnk, kter ped deseti tisci lety zaklnal v pralese duchy."Jak Arnot mluvil, zdlo se, e se ho zmocuje jaksi ulechtil zpal. Tve mu hoely, oi metaly blesky a bojovn vysunut brada a seven elisti hovoily vmluvn o tom, e je to lovk, kter se ned. Ale to u byl jeho zpsob. Jm vdycky pivdl lidi z mry. Jeho toky, drtiv jak rny perlkem, vedly vdycky k tomu, e se lid zapomnali. Zapomnli se i te. Biskup Morehouse se naklonil a napjat poslouchal. Doktor Hammerfield cel zrudl rozhoenm a zlost. I ostatn byli pohoreni a nkte se pohrdliv usmvali. Mn to pipadalo ohromn zbavn. Podvala jsem se na otce a trnula jsem, e se zane smt tomu, jak tu zapsobila lidsk bomba, kterou mezi ns hodil."Vae vrazy jsou znan mlhav," peruil Arnota doktor Hammerfield. "Co tm vlastn myslte, e jsme metafyzikov ?""Uvaujete metafyzicky," pokraoval Arnot. "Vae metoda uvaovn je pravm opakem vdeck metody. Vae zvry nemaj platnost. Mete dokzat vechno a nic a ani dva z vs se neshodnou na jedn vci. Kad z vs se obrac k vlastnmu vdom a z nho chce vysvtlit sebe a vesmr. Vysvtlovat vdom vdomm je docela stejn ponn jako chtt zvednout sm sebe do vzduchu za poutka vlastnch bot.""Nerozumm vm," ekl biskup Morehouse. "Mn se zd, e vechny vci ducha jsou metafyzick. Ta nejexaktnj a nejprkaznj ze vech vd, matematika, je ryze metafyzick. Kad jednotliv mylenkov proces vdeckho myslitele je metafyzick. Jist se mnou souhlaste?""Jak jste sm ekl, nerozumte mi," odpovdl Arnot. "Metafyzik uvauje deduktivn, vychz ze sv osobnosti. Vdec uvauje induktivn, na zklad fakt, zkuenost. Metafyzik postupuje od teorie ke skutenosti, vdec postupuje od skutenosti k teorii. Metafyzik vysvtluje vesmr ze sebe, vdec vysvtluje sebe z vesmru.""Dky bohu, e nejsme vdci," zabruel doktor Hammerfield samolib.

  • "A co jste tedy?" zeptal se Arnot."Filosofov.""Tam tedy prchte," zasml se Arnot. "Opustili jste skutenou a pevnou zemi a vznesli jste se do vzduchu na slov jako na ltacm stroji. Prosm, vrate se laskav na zem a eknte mi pesn, co rozumte slovem filosofie.""Filosofie je -" doktor Hammerfield se odmlel a odkalal si - "nco, co se ned definovat tak, aby to pochopil nkdo jin, le takov duch a temperament, kter je filosofick. Vdec s zce omezenm obzorem a s nosem ve zkumavce neme chpat filosofii."Arnot pedstral, e si deru neviml. Ml ve zvyku obrtit vdy tok proti tonkovi a udlal to i te s neodolatelnou bezelstnost v tvi i v hlase."To tedy jist pochopte definici filosofie, kterou vm te podm. Ale ne zanu, upozoruji vs, abyste bu vytkl, v em je chybn, anebo abyste pak zachoval metafyzick mlen. Filosofie je pouze nejir vdou ze vech. Jej metoda je stejn jako metoda kad speciln vdy a vech specilnch vd. A tou metodou, induktivn metodou, stmeluje filosofie tak vechna speciln vdn odvtv v jednu velkou vdu. Jak k Spen-cer, data kad speciln vdy jsou sten sjednocenmi poznatky. Filosofie sjednocuje poznn, je poskytuj vechny vdy. Filosofie je vdou vd, krlovnou vd, chete-li. Jak se vm lb moje definice?""Velmi pijateln, velmi pijateln," mruel doktor Hammerfield chab.Ale Arnot byl nemilosrdn."Dejte pozor," varoval, "moje definice je pro metafyziky osudn. Jestlie te v m definici nedokete najt trhlinu, nebudou vm pozdji vae metafyzick argumenty nic platn. Nezbude vm, ne do konce ivota hledat tuto trhlinu a zachovvat metafyzick mlen, dokud ji nenajdete."Arnot ekal. Mlen se trapn prodluovalo. Doktor Hammerfield byl v rozpacch. A tak zaraen. Arnotv tok perlkem ho pivedl z mry. Nebyl zvykl, aby mu nkdo prost a pmo odporoval. Rozhlel se vyzvav kolem stolu, ale nikdo za nj neodpovdl. Zahldla jsem, jak se otec uklb do ubrousku."Je jet jin zpsob, jak diskvalifikovat metafyziky," ekl Arnot, kdy vzrostly rozpaky doktora Hammerfielda na nejvy mru. "Sute je podle jejich dla. Co vykonali pro lidstvo mimo to, e spdali vzdun fantazie a pletli si sv stny s bohy? Pispli k obveselen lidstva, to ano, avak co uinili pro lidstvo prokazateln dobrho? Filosofovali, pro-minete-li mi zneuiti tohoto slova, o tom, e srdce je sdlem cit, zatmco vdci objevili krevn obh. enili o hladu a moru jako o boch trestech, zatmco vdci stavli spky a mstskou kanalizaci. Tvoili bohy podle vlastnho obrazu a podle vlastnch pn, zatmco vdci stavli silnice a mosty. Popisovali zemi jako sted vesmru, zatmco vdci objevili Ameriku a zkoumali hvzdn prostor a nali zkony obhu hvzd. Zkrtka, metafyzikov neuinili pro lidstvo nic, absolutn nic. Krok za krokem byli zatlaovni postupem vdy. Stejn rychle, jak vdecky prokzan fakta vyvracela jejich subjektivn vklady, pichzeli s novmi subjektivnmi vklady, je zahrnovaly i vklad nejnovji objevench fakt. A nepochybuji, e v tom budou pokraovat na vky vkv. Pnov, metafyzik je kouzelnk. Rozdl mezi vmi a Eskymkem, kter si pedstavuje, e bh je obleen v koich a j velryb tuk, je pouze rozdlem nkolika tisc let ovench fakt. To je ve.""A pece Aristotelovy mylenky ovldaly Evropu po dvanct stolet," prohlsil doktor Ballingford honosn. "A Aristoteles byl metafyzik."Doktor Ballingford se rozhldl kolem stolu a byl odmnn souhlasnm pikyvovnm a smvy."Volil jste neastn pklad," odpovdl Arnot. "Pipomnte velmi temn obdob v djinch lidstva. Toto obdob nazvme vlastn dobou temna. Je to obdob, v nm vda byla v zajet metafyzik, v nm se fyzika zvrhla v hledn kamene mudrc, chemie nebyla nim ne alchymi a z astronomie se stala astrologie. Opravdu, smutn doba, tato sa-movlda Aristotelovy mylenky."

    Doktor Bullingford se zatvil rozpait, ale pak rozjasnil tv a pravil:"I kdybychom pipustili, e pochmurn obraz, kter jste nartl, je sprvn, muste piznat aspo to, e metafyzika chovala v sob takovou vnitn slu, e vyvedla lidstvo z tohoto temnho vku do svtla ptch stolet.""S tm nemla metafyzika nic spolenho," namtl Arnot."Coe?" zvolal doktor Hammerfield. "Nebylo to mylen a spekulace, kter vedly k vzkumnm cestm ?""Vida, mj mil pane," usml se Arnot, "myslel jsem, e jste diskvalifikovn. Nepiel jste jet na trhlinu v m definici filosofie, zato odboujete na vedlej vci. Ale to je zvykem metafyzik, a proto vm to promjm. Nikoli, opakuji, metafyzika s tm nemla nic spolenho. Chlb a mslo, hedvb a drahokamy, dolary a centy a nhodn uzaven sucho-zemskch cest do Indie, to byly piny objevnch cest. Dobytm Cai-hradu roku 1453 uzaveli Turci karavanm cestu do Indie. Evropt obchodnci si museli najt jin pstup. To byla pvodn pina vzkumnch cest. Kolumbus se plavil po moi, aby nael novou cestu do Indie. Tak to stoj psno ve vech uebnicch djepisu. Mimochodem, tehdy byly objeveny nov skutenosti o povaze, rozmru a tvaru Zem a slva Ptolemaiovy soustavy zaala blednout." Doktor Hammerfield zafunl. "Nesouhlaste se mnou?" zeptal se Arnot. "V em tedy nemm pravdu ?""Moturpouze"trvat na s>vm stanovisku," odpovdl doktor Hammerfield nevrle. "Je to pli dlouh historie, abychom se do n tady poutli.""dn historie nen pro vdce pli dlouh," ekl Arnot mrn. "Proto se tak vdec pust do veho. Proto

  • se tak dostal do Ameriky."Nebudu popisovat cel veer, akoli je pro mne potenm vzpomnat na kadou vteinu, kadou podrobnost tchto prvnch hodin, v nich jsem poznvala Arnota Everharda.Bitva zuila a pastorov rudli a durdili se, zvl kdy je Arnot nazval dobrodrunmi mudrci, promtai stn a podobn. A stle je nutil, aby se dreli fakt. "To je fakt, pteli, neochvjn fakt!" prohlsil vtzn pokad, kdy nkoho z nich poloil na lopatky. Pmo srel fakty. Nechval je kloptat o fakta, pepadal je fakty, bombardoval je salvami fakt."Zd se, e jste vyznavaem fakt," namtl doktor Hammerfield."Nen boha krom faktu a pan Everhard je jeho prorok," vysmval se doktor Ballingford.Arnot s smvem pisvdil."J jsem jako Texasan," ekl. A kdy byl podn o vysvtleni, vyloil: "Vte, lovk z Missouri vdycky k: ,Musm to vidt.' Ale Texasan k: ,Musm si na to shnout.' Z eho je zejm, e nen metafyzik."Pi jin pleitosti, kdy Arnot tvrdil, e metafyzit filosofov nemohou nikdy podat dkaz pravdy, doktor Hammerfield se nhle zeptal:"Co je to dkaz pravdy, mlad mui? Vysvtlil byste nm laskav to, nad m si tolik nalmali hlavu vt mudrci, ne jste vy?""Ovem," odpovdi Arnot s takovou sebejistou samozejmost, e je to pmo rozzuilo. "Mudrci si tolik nalmali hlavy nad pravdou, protoe se za n honili ve vzduchu. Kdyby byli zstali na pevn zemi, byli by na ni pili docela snadno. Byli by vidli, e dkaz pravdy podvaj sami kadm praktickm inem a mylenkou svho ivota.""Dkaz, dkaz," opakoval doktor Hammerfield netrpliv. "vody stranou. Dejte nm to, co jsme tak dlouho hledali - dkaz pravdy. Dejte nm jej a budeme rovni bohm."V jeho slovech i tnu byl vyzvav a jzliv skepticismus, z kterho rnli potaj kodolibou radost vichni kolem stolu, a na biskupa More-house, kterho to zejm zlobilo."Doktor Jordn1 to ekl velmi jasn," pravil Arnot. "Jeho kritriem pravdy je: ,Osvd se to v praxi? Svm tomu svj ivot?'""Pch!" odfrkl doktor Hammerfield. "Zapomnl jste na biskupa Ber-keleye.2 Jeho nmitky nebyly nikdy vyvrceny.""Nejvzneenj metafyzik ze vech," zasml se Arnot "Ale v pklad je nevhodn. Jak ukzal sm Berkeley, jeho metafyzika se neosvdila."Doktor Hammerfield dostal vztek, opravdick vztek, jako kdyby byl Arnota dopadl pi krdei nebo li."Mlad mui," bouil, "tohle tvrzen se velmi dobe hod ke vemu, co jste dnes veer mluvil. Je to niemn a neopodstatnn troufalost.""Jsem pln rozdrcen," mumlal Arnot zkrouen. "Jene nevm, co m rozdrtilo. Bude teba, abyth si na to mohl shnout, pane doktore.""Budete mt monost, budete," breptal doktor Hammerfield. "Jak chcete tvrdit nco takovho? Nemete pece prohlsit, e biskup Berkeley sm dokzal, e se jeho metafyzika neosvdila. Pro to nemte dkazy, mlad mui. Naopak, vdy se osvdila.""Nejlepm dkazem, e Berkeleyova metafyzika selhala, je podle mho to, e -"Arnot se klidn na chvli odmlel - "e Berkeley obvykle chodil dvemi msto zdmi. e svil svj ivot solidnmu chlebu s mslem a roastbeefu. e se holil bitvou, kdy si chtl odstranit vousy s tve, a lo mu to dobe.""Ale to jsou pomjiv vci!" zvolal doktor Hammerfield. "Metafyzika je vc ducha.""A ta se odbv - v duchu?" zeptal se Arnot mrn. Druh pikvl."I hejno andl me tanit na pice jehly - v duchu," pokraoval Arnot zamylen. "Tak bh, kter j velryb tuk a je obleen v koeiny, me existovat a psobit v duchu a nen dkaz, e tomu tak nen -v duchu. Pedpokldm, e i vy, doktore, ijete - v duchu?" "Mj duch je mm krlovstvm," znla odpov. "ili jinmi slovy, vznte se v oblacch. Ale kdy je as k obdu, jist se vrtte na zem. Stejn tak, kdy zane zemtesen. Anebo -eknte, vy nemte pi zemtesen strach, e toto vae netlesn tlo bude zasaeno nehmotnou cihlou?"Doktor Hammerfield si okamit a zcela bezdn shl na hlavu, kde se pod vlasy skrvala jizva. Arnot toti nhodou pipadl na velmi vhodn pirovnn. Doktora Hammcrielda pi velkm zemtesen1 mlem zabil hroutc se komn. Vichni se rozesmli."Nue?" zeptal se Arnot, kdy se veselost utiila. "Dkazy opaku?"A v tichu,kter se rozhostilo, znovu se zeptal: "Nue?" Potom dodal: "Nen patn ten v posledn argument, ale ne jet docela dobr."Doktor Hammerfield byl doasn rozdrcen, ale bitva zuila dl v jinm smru. Bod po bodu vyvracel Arnot tvrzen pastor. Kdy tvrdili, e znaj dlnickou tdu, ekl jim zkladn pravdy o dlncch a ukzal, e dlnky neznaj, a vyzval je, aby mu dokzali opak. Pinel fakta, vdy jen fakta, zastavoval je na jejich vletech do oblak a pivdl je zpt na zem a ke skutenosti.Jak si na to iv vzpomnm! Jako bych stle slyela jeho bojovn hlas, jak je biuje svmi fakty, jako by kad fakt byl ostrm lehem,kter znovu a znovu zrauje. Neznal slitovn. Nedal milost1 a nedval ji. Nemohu zapomenout, jak jim zasadil posledn rnu.

  • "Dokzali jste dnes veer mnohokrt pmm doznnm nebo neinformovanmi vroky, e neznte dlnickou tdu. Ale nelze vm to vytat. Jak byste mohli nco vdt o dlnick td? Neijete s n. Pasete se na jind louce, s tdou kapitalist. A pro by ne? Tda kapitalist vs pece plat, iv, odv do at, kter jste si dnes veer oblkli. A vy na opltku ve svch kznch pedkldte svm chlebodrcm drobty metafyziky, kter jsou pro n zvl pijateln. 'A zvl pijateln jsou pro n proto, e neohrouj zaveden spoleensk d." Pi tchto slovech se zvedl kolem stolu um nevole. "Nepochybuji o va upmnosti," pokraoval Arnot, "vy jste upmn. Kete to, ve vte. V tom spov vae sla a cena - pro tdu kapitalist. Avak kdyby se vae vra zmnila v nco, co ohrouje souasn d, vae kzn by bylo pro vae chlebodrce nepijateln a vy byste byli proputni. Kadou chvli stihne takov osud nkoho z vs.2 Nemm pravdu?" Tentokrte nebylo nesouhlasu. Sedli tu v nmm podzen, a na dokrotra Hammerfielda, kter pravil: "Kdo se svm rozumovnm dostane na scest, je vyzvn, aby se vzdal sv funkce.""Co jinmi slovy znamen, e se jeho mylen stane nepijatelnm," odpovdl Arnot a pak pokraoval: "km vm tedy, pronejte dl sv kzn a vydlvejte si na chlb, ale necht pro vechno na svt dlnickou tdu na pokoji. Patte do neptelskho tbora. Nemte nic spolenho s dlnickou tdou. Mte jemn ruce, protoe jin za vs dlaj. Vae bka jsou pkn kulat, protoe se dobe najte!" (Pi tchto slovech sebou doktor Ballingford zavrtl a zrak vech spoinul na jeho mohutnm teichu. kalo se, e si u dlouh lta nevid na nohy.) "Vae mozky jsou pln doktrn, kter jsou pili souasnho du. Jste prv takovmi oldky (z pesvden, to piznvm), jako byli vojci vcarsk gardy3. Bute vrni tm, kdo vm dvaj chlb a mzdu, hajte svm kznm zjmy svch chlebodarc, ale nesestupujte blahosklonn k dlnick td a nevydvejte se klamn za jej vdce. Jste-li estn, nemete bt v obou tborech souasn. Dlnick tda se obela bez vs. Vte mi, dlnick tda se bez vs obejde i nadle. Ba co vc, bude j lpe bez vs ne s vmi."

    VYZVN NA SOUBOJI kdy host odeli, vrhl se otec do lenoky a vypukl v gargantuovsk smch. Po matin smrti jsem ho jet nevidla tak srden se smt. "Vsadm se, e se doktor Hammerfield s nm podobnm jet v ivot nesetkal," chechtal se. "Ceremonil crkevnch disputac! Vimla sis, jak zaal jako bernek - myslm Everhard - a jak se rychle promnil ve voucho lva. M skvle ukznnou mysl. Byl by z nho dobr vdec, kdyby se na to dal."Nemusm kat, e m Arnot Everhard hluboce zaujal. Nejen to, co kal a jak to kal, nbr on sm jako lovk. Jet nikdy jsem se s takovm lovkem nesetkala. Myslm, e prv proto jsem se do t doby neprovdala, tebae mi bylo ji dvacet tyi let. Lbil se mi. To jsem simusela piznat. A moje sympatie k nmu nemla nic spolenho s rozumem a argumenty. Pes mohutn svaly a zpasnickou ji psobil na mne dojmem bezelstnho chlapce. Ctila jsem, e pod zevnjkem intelektul-skho boulivka se skrv jemn a citliv due. Vyctila jsem to, ale byla bych nedovedla ci jak - leda snad svm enskm instinktem.V jeho hlasu, besknm jako polnice, bylo nco, co mi pronikalo a k srdci. Znl mi stle v uch a ctila jsem, e bych ho rda slyela znovu -e bych zase rda vidla, jak mu smch hraje v och, smch, kter tak kontrastoval s nehybnou vnost jeho oblieje. A jet jin nejasn a mlhav cit se ve mn probouzel. Ji tehdy jsem ho tm milovala, akoliv vm, e kdybych ho ji nebyla vidla, onen mlhav cit by se byl rozplynul a j bych na nj byla snadno zapomnla.Ale nebylo mi souzeno na nj zapomenout. Nov probuzen zjem mho otce o sociologii a nae veern besedy to nepipustily. Otec nebyl pvodn sociolog. il v manelstv velmi astn a tak vzkumy v jeho vlastnm oboru, ve fyzice, ho pln uspokojovaly. Avak kdy maminka zemela, prce sama nestaila vyplnit przdnotu. Nejdv se trochu zabval filosofi, potom ho zaujala ekonomie a sociologie. Pustil se do studia, a protoe ml siln smysl pro spravedlnost, brzy ho strhl boj proti kivdm. Vdn jsem uvtala tyto znmky novho zjmu o ivot, nebo m ani ve snu nenapadlo, co z toho bude. S mladickm nadenm se vrhl do novch vzkum a nestaral se, kam se a dostane.Byl vdy zvykl na laborato, a tak promnil n saln v sociologickou laborato. Zval sem na veei lidi vech druh a vech stav, vdce, politiky, banke, obchodnky, profesory, odborsk vdce, socialisty a anarchisty. Rozvil mezi nimi diskusi a jejich nzory na ivot a spolenost pak rozebral.S Arnotem se setkal krtce ped "veerem kazatel". A kdy host odeli, dovdla jsem se, jak ho poznal. el jednou veer po ulici a zastavil se, aby si poslechl jakhosi mue, kter z bedny od mdla enil k zstupu dlnk. Mu na bedn byl Arnot. Ale Arnot nebyl poulin enk. Ml velk slovo v socialistick stran, byl jednm z jejch vdc a uznvanou autoritou v socialistick teorii. Dovedl vak jasnm zpsobem a prostou e vyloit i nejsloitj problmy, byl rozenm vykladaem a uitelem a vyuval kad pleitosti, aby vysvtlil dlnkm ekonomick otzky.Otec se zastavil a poslouchal. Arnot ho zaujal, smluvili si schzku^ a kdy se dkladnji poznali, pozval ho otec k nm, na veer pastor. A prv ten veer mi otec vyprvl to mlo, co o Arnotovi vdl. Pochzel z dlnick tdy, akoli byl potomkem starho rodu Everhard, kter ilv Americe1 ji pes dv st let. Kdy mu bylo deset, zaal pracovat v tovrn, pozdji el do uen a stal se

  • podkovem. Byl samouk, nauil se sm nmecky a francouzsky a v t dob si vydlval na skromn ivobyt pekldnm vdeckch a filosofickch knih pro jedno ivoc socialistick nakladatelstv v Chicagu. Mimoto ml jet nco mlo z prodeje svch vlastnch ekonomickch a filosofickch prac.Tolik jsem se o nm dovdla, ne jsem la spt. Dlouho jsem nemohla usnout: stle mi znl v mysli jeho hlas. Dsila jsem se vlastnch mylenek. Byl tak naprosto jin ne mui m tdy, tak ciz a siln. Jeho sebejistota m naplovala nadenm i hrzou. A nakonec jsem se pistihla, e si ho ve sv fantazii pedstavuji jako milence a manela. Vdycky jsem slchala, e siln mui maj pro eny neodolatelnou pitalivost. Ale Arnot byl pli siln! "Ne, ne!" kala jsem si. "To je nemon, pln nesmysl!" Ale rno jsem se probudila s pnm znovu ho spatit. Touila jsem slyet, jak s onm bojovnm tnem v hlase potr sv odprce, vidt ho v cel jeho jistot a sle, jak rozbj jejich samolibost, burcuje je z jejich navyklho mylen. Ale co kdy to bylo jen chvstn ? Mon, jenome - abych uila jeho vlastnch slov: "osvdovalo se", zapsobilo. A mimoto bylo radost poslouchat jeho chvstn. Bylo to napnav jako tok v bitv.Minulo nkolik dn, kdy jsem etla Arnotovy knihy, je mi pjil otec. Jeho psan slovo bylo stejn jako mluven: jasn a pesvdiv. Prv jeho naprost prostota zskvala, i kdy lovk dl pochyboval. Ml dar przranho podn. Byl dokonalm uitelem. Ale pes dobr podn bylo v jeho knihch moc vc, je se mi nelbily. Kladl pli velk draz na to, co nazval tdnm bojem,rozporemmezipracakapitlem,konniktem zjm.Otec mi se smchem sdloval, jak sudek si o Arnotovi udlal doktor Hammerfield. kal pr, e je to "drz mlad nedouk, jemu trochu velmi nesoustavnch vdomost slouplo do hlavy". Doktor Hammerfield tak odmtl znovu se s nm setkat.Ale biskup Morehouse ml naopak o Arnota velk zjem a nemohl se dokat pt schzky. "Schopn mlad mu," ekl, "a velmi velmi iv. Ale je si pli jist, pli jist."Jednou odpoledne piel Arnot s otcem. Biskup byl prv u ns a pili jsme na verand aj. Mimochodem Arnot byl tak asto v Berkeley proto, e navtvoval zvltn kurs biologie na universit a usilovn pracoval na nov knize s nvem "Filosofie a revoluce"2.Kdy veel, veranda jako by se zmenila. Ne snad e by byl tak hrozn velik - mil jen metr sedmdest pt, ale jakoby z nj vyzaovala jaksi -ekla bych - velkorysost. Kdy stanul pede mnou, aby m pozdravil, vimla jsem si jist nepatrn ostchavosti, kter byla v podivnm nesouladu s jeho smlm pohledem a pevnm, jistm stiskem ruky pi pozdravu. Ale pohled ml pitom stle tak pevn a jist. Byla v nm tentokrt jaksi otzka, a stejn jako posledn, dv! se na mne trochu pli dlouho."etla jsem vai ,Filosofii dlnick tdy'," ekla jsem. Oi mu zazily radost."Doufm," odpovdl, "e jste uvila, pro jak tene byla napsna.""Ovem, a prv proto si chci s vmi nco vydit," ekla jsem bojovn."J tak si chci s vmi nco vydit, pane Everharde," ekl biskup Morehouse.Arnot ertovn pokril rameny a vzal si nabzen lek aje.Biskup se uklonil a naznail, abych mluvila prvn."Rozdmchvte tdn nenvist," ekla jsem. "Pokldm za nesprvn a trestuhodn dovolvat se toho, co je nzk a surov v dlnick td. Tdn nenvist je protisociln a podle mne i protisocialistick.""To nen m vina," odpovdl. "Tdn nenvist nen ani v textu, ani v duchu nieho z toho, co jsem kdy napsal.""No dovolte!" zvolala jsem vytav, vzala jsem knihu a otevela ji.Popjel aj a usmval se na mne, zatmco jsem listovala."Strana 132," etla jsem nahlas. "Tdn boj existuje tedy v nynjm stdiu spoleenskho vvoje mezi tdou zamstnavatel a tdou nmezdnch dlnk."Podvala jsem se na nj vtzoslavn."Nen tam ani zmnky o tdn nenvisti.""Ovem vy kte ,tdn boj'," odpovdla jsem."To je nco jinho ne tdn nenvist," usml se. "A vte mi, my ne-rozdmchvme nenvist. kme, e tdn boj je zkonem spoleenskho vvoje. My za nj neneseme odpovdnost. My tdn boj nedlme. My ho pouze vysvtlujeme, jako Newton vysvtloval zemskou pitalivost. Vysvtlujeme charakter konfliktu zjm, z nho tdn boj vznik.""Ale dn konflikt zjm by neml existovat!" zvolala jsem."Souhlasm s vmi z celho srdce," odpovdl. "To je prv to, eho my socialist chceme doshnout - odstrann konfliktu zjm. Dovolte. Taky vm nco petu." Vzal svou knihu a zalistoval o nkolik strnek zpt: "Strana 126: ,Kolobh tdnch boj, kter zaal rozkladem prvobytnho rodovho komunismu a vznikem soukromho vlastnictv, skoni znikem soukromho vlastnictv vrobnch prostedk'.""V toni s vmi nesouhlasm," vpadl biskup a lehk rumnec na jeho bled asketick tvi prozrazoval, jak siln se ho to dotk. "V pedpoklad je nesprvn. Neexistuje nic takovho jako konflikt zjm mezi prci a kapitlem - nebo vlastn neml by existovat.""Dkuji vm," ekl Arnot vn. "Svm dovtkem jste piznal, e mj pedpoklad byl sprvn.""Ale pro by zde ml bt njak konflikt?" zeptal se biskup prudce.Arnot pokril rameny. "Asi proto, e u jsme takov.""Ale my nejsme takov!" zvolal biskup.

  • "Mluvte o idelnm lovku?" zeptal se Arnot. "Nesobeckm a dokonalm, kter se vyskytuje tak zdka, e vlastn prakticky neexistuje, anebo mluvte o obyejnm, prmrnm lovku?""O obyejnm, prmrnm lovku," znla odpov."Kter je slab, chybujc a podlh omylu?"Biskup Morehouse pikvl."A malichern a sobeck?"Opt pikvl."Dejte pozor!" varoval Arnot. "ekl jsem ,sobeck'.""Prmrn lovk je sobeck," potvrdil kurn biskup."Chce vechno, co me dostat ?""Chce vechno, co me dostat - to je bohuel pravda.""Tak vs tedy mm." Arnotova elist sklapla jako past. "Podvejte, je to tak: Vezmme teba lovka, kter pracuje na poulin drze.""Nemohl by pracovat, kdyby nebylo kapitlu," peruil ho biskup."To je pravda, ale muste uznat, e by kapitl zahynul, kdyby nebylo prce, z n plynou dividendy."Biskup mlel."Nemyslte?" nalhal Arnot.Biskup pisvdil."Pak se nae tvrzen vzjemn ru," ekl Arnot vcnm tnem, "a jsme zase tam, kde jsme byli. Ale zanme znovu. Dlnci poulin drhy poskytnou prci. Akcioni poskytnou kapitl. Spolenm silm dlnk a kapitlu zskvaj se penze1. Vydlan penze si dlnci a podnikatel mezi sebou rozdl. Podl kapitlu se nazv ,dividenda'. Podl dlnk se jmenuje ,mzda'.""Vborn," vpadl biskup. "A nen dvodu, pro by se toto dlen nemlo dt ptelsky.""Zapomnl jste ji, na em jsme se shodli," odpovdl Arnot. "Shodli jsme se na tom, e prmrn lovk je sobeck. Je takov, jak je. Nedrte se skutenosti a neberete pi tomto dlen lidi tak, jak jsou, nbr jak by meh' bt. Ale vrame se ke skutenosti. Protoe dlnk je sobeck, chce vechno, co me pi tomto dlen dostat. Kapitalista je vak tak sobeck a tak chce vechno, co me dostat. Jestlie vak je vtek omezen a jestlie oba jej chtj cel pro sebe, vznik konflikt zjm. Je to konflikt zjm mezi dlnkem a kapitlem. A je to nesmiiteln konflikt. Pokud budou existovat dlnci a kapitalist, potud bude trvat spor o to, jak vtek rozdlit. Kdybyste byl bval dnes odpoledne v Sa Francisku, byl byste musel jt pky. Ani jeden vz poulin drhy nejede.""Zase stvka P"1 zeptal se biskup zden."Ano, pou se o rozdlen zisk poulinch drah."Biskup Morehouse se rozilil."Ale to nen sprvn!" zvolal. "Je to krtkozrak od dlnk. Jak mohou doufat, e si udr nae sympatie -""Kdy jsme nuceni chodit pky," pravil Arnot zlomysln.Avak biskup Morehouse to peel a pokraoval:"Nemaj rozhled. lovk m bt lovkem, a ne jako zve. Zase bude nsil a vradn, zase budou truchlc vdovy a sirotci. Kapitl a dlnk by mli bt pteli. Mli by pracovat ruku v ruce k vzjemnmu prospchu.""Aha, u se zase vznte v oblacch," poznamenal Arnot sue. "Vrate se na zem. Vzpomete si, e jsme se shodli na tom, e prmrn lovk je sobeck.""Ale neml by bt!" zvolal biskup."V tom s vmi souhlasm," pipojil Arnot. "Neml by bt sobeck, ale bude dl sobeck, pokud bude t ve spoleenskm du, kter je zaloen na prase morlce."Biskup byl pln vyveden z mry a mj otec se potuteln chechtal."Ano, na prase morlce," opakoval Arnot zcela samozejm. "To je podstata kapitalistickho du. A toho se zastv vae crkev, to hlste, kdykoli vystoupte na kazatelnu. Prast- morlka! Ned se to jinak nazvat."Biskup Morehouse se obrtil k otci jako o pomoc, ale ten se sml a pokyvoval hlavou."Obvm se, e pan Everhard m pravdu," pravil. "To je politika ,laissez faire': Kad jenom pro sebe a ert vezmi ostatn. Jak ekl pan Everhard onehdy veer, kolem vs, knzi, je udrovat souasn spoleensk d a tento d stoj na takovm zklad.""Ale to nen uen Kristovo!" zvolal biskup."Dnen crkev nehls Kristovo uen," vpadl rychle Arnot. "Proto tak nechtj mt dlnci s crkv nic spolenho. Crkev schvaluje hroznou surovost a bezohlednost, s n jedn kapitalistick tda s dlnickou tdou.""Crkev to neschvaluje," namtl biskup."Crkev proti tomu neprotestuje," odpovdl Arnot. "A pokud crkev neprotestuje, je spoluvinna. Uvdomte si, prosm, e kapitalistick tda si crkev vydruje.""Nedval jsem se na to nikdy z tohoto hlediska," ekl biskup naivn. "Urit nemte pravdu. Vm, e je mnoho smutnho a patnho na tomto svt. Vm, e crkev ztratila - to, emu vy kte proletarit1.""Proletarit nikdy nebyl na va stran," zvolal Arnot. "Proletarit vyrostl mimo crkev a bez crkve.""Tomu nerozumm," ekl biskup malomysln.

  • "Vylom vm to tedy. Zavedenm stroj a tovrn vroby v druh polovin 18. stolet byly irok vrstvy pracujcho lidu odtreny od pdy. Star zpsob prce se zhroutil. Pracujc lid byl vyhnn z vesnic a soustedn do tovrnch mst. K novm strojm byly postaveny matky a dti. Rodinn ivot pestal existovat. Podmnky byly stran. Je to pbh pln krve.""Vm, vm," peruil ho biskup Morehouse se zmuenm vrazem ve tvi. "Bylo to stran. Ale to se dalo ped pl druhm stoletm.""A tehdy, ped pl druhm stoletm, vznikl modern proletarit," pokraoval Arnot. "A crkev si ho nevmala. Zatmco kapitalist hnali lid na jatka, crkev byla nm. Neprotestovala, jako dnes neprotestuje. Jak k Austin Lewis2, kdy mluv o tto dob, ti, jim bylo pikzno ,pasi bernky m', pihleli mlky k tomu, kdy bernci byli prodvni dootroctv, kde museli dt do padu1. Crkev tehdy nepozvedla svj hlas. Ale ne budu pokraovat, chtl bych, abyste ekl pmo, jestli se mnou souhlaste i ne. Mlela tehdy crkev?"Biskup Morehouse zavhal. Stejn jako doktor Hammerfield ani on nebyl zvykl na takov prudk "dotrn", jak tomu kal Arnot."Djiny 18. stolet jsou napsny," popch! Arnot. "Jestlie crkev nebyla nm, najde se to v knihch.""Obvm se, e crkev byla nm," piznal biskup."A crkev je nm i dnes.'f"V tom s vmi nesouhlasm," ekl biskup.Arnot se odmlel, chvli na biskupa zkoumav hledl, pak vyzvn pijal."Dobr," pravil. "Zkusme to. V Chicagu jsou eny, kter dou za devadest cent cel tden. Protestovala crkev proti tomu?""To je pro mne novinka," znla odpov. "Devadest cent za tden!""Protestovala crkev?" nalhal Arnot."Crkev o tom nev," brnil se biskup ze vech sil."Ale pikzn crkve bylo ,pasi bernky m'," posmval se Arnot. Ale hnad nato ekl: "Odpuste, mi biskupe, e se vysmvm. Ale je div, e s vmi ztrcme trplivost? Kdy jste protestovali u svch kapitalistickch svaz proti prci dt v jinch prdelnch?2 esti a sedmilet dti pracuja Everhard by byl mohl uvst jet lep pklad, jak se crkev na jihu Spojench stt zastvala oteven otroctv ped vlkou, kter je nazvna "vlka Severu proti Jihu". Nkter pklady, vybran z tehdejch dokument, zde uvdme. Roku 1835 se generln shromdn presbytarinsk crkve usneslo, e "otroctv je uznno jak ve Starm, tak v Novm Zkon a nen bohem zakzno". Baptistick spolenost v Charlestonu uveejnila r. 1835 toto prohlen: "Prvo pn disponovat asem svch otrok bylo vslovn uznno stvoitelem vech vci, kter zajist me pevst podle libosti vlastnick prvo ke kterkoli vci komukoli, kdy se mu to zlb." Ctihodn E. D. Simon, doktor theologie a profesor na methodistick koleji Randolpha Macona ve Virginii, napsal: "Psmo svat potvrzuje nevvratn na mnoha mstech prvo vlastnit otroky se vm, co obvykle pslu k tomuto prvu. Prvo kupovat a prodvat je jasn stanoveno. Celkem tedy, at bereme v vahu samm bohem zavedenou politiku idovskho sttu i jednomysln nzor a praxi lidstva ve vech dobch nebo konen pedpisy Novho Zkona a pedpisy mravnosti, dojdeme k zvru, e otroctv nen nemravn. Pedpokldme-li, e prvn afrit ernoi byli zkonit zajati, plyne z toho jako nutn zvr prvo dret v otroctv tak jejich dti. Vidme ledy, e otroctv v Americe existuje podle prva."Nen tedy divu, e s tmi nzory se setkvme u crkve tm o jednu generaci pozdji, a to ve spojitosti s obranou kapitalistickho vlastnictv. Ve velikm museu v Asgardu existuje kniha s nzvem "Uit essaye", napsan Henrym van Dykem. Kniha byla vydna r. 1905 kesansk ry. Pokud se d soudit, van Dyke byl asi knz. Kniha je dobrm pkladem toho, co by byl Everhard nazval mckm zpsobem mylen. Je npadn podobnost mezi vrokem charlestonskho baptistickho sdruen, kter byl pedtm uveden, a tmto vrokem van Dykovm o sedmdest let starm: "Bible u, e svt nle bohu. Udluje z nho kadmu lovku podle vlastnho radku a v souhlasu se veobecnmi zkony."kadou noc ve dvanctihodinovch smnch! Nikdy nevidly svtit slunce. Padaj jako mouchy. Dividendy se vyplcej z jejich krve. A z dividend se itavi v Novo Anglii velkolep kostely, kde lid vaeho druhu k kvtnat nesmysly nastrojenm a vypasenm pjemcm tchto dividend.""O tom jsem nevdl/' zabruel biskup nejist. Byl bled a zdlo se, e mu nen dobe."Proti tomu jste tedy neprotestovali?"Biskup zavrtl hlavou."Pak je crkev dnes prv tak nm, jako byla v osmnctm stolet?"Biskup mlel a Arnot nhle pestal nalhat. "Ale nezapomete, e kdykoli nkter knz protestuje, je proputn.""Myslm, e nemte pravdu," znla nmitka."Budete vy protestovat?" zeptal se Arnot."Ukate mi zlo, o nm mluvte, v na obci a j budu protestovat.""Uku vm je," pravil Arnot klidn. "Jsem vm k slubm. Vezmu vs s sebou na pou peklem.""A j budu protestovat." Biskup se vztyil na idli a v jeho mrn tvi se objevil odhodlan rys bojovnka. "Crkev nebude nm!""Budete proputn," varoval Arnot.

  • "Doku vm opak," znla odpov. "Doku, e je-li tomu tak, jak kte, crkev chybovala z nevdomosti. Ba vc, jsem pesvden, e vechno to, co je stran v prmyslov spolenosti, je zpsobeno pouze nevdomost kapitalistick tdy. Jakmile zjist, e nen nco v podku, zjedn npravu. A aby se o tom dovdla, to je povinnost crkve.""Nezapomete," ekla jsem, "e vidte jen jednu strnku vci. Je v ns mnoho dobrho, i kdy to nechcete uznat. Biskup Morehouse m pravdu. Zlo zpsobovan prmyslovou vrobou je jist hrozn, ale je zavinno nevdomost. Rozdlen spolenosti se pli prohloubilo.""Divok Indin nen tak surov a krut jako kapitalistick tda," odpovdl, v t chvli jsem ho nenvidla."Neznte ns," odpovdla jsem. "Nejsme surov a krut.""To je teba dokzat," vyzval mne."Jak to mohu dokzat vm?" vybuchla jsem.Zavrtl hlavou. "Nedm od vs, abyste to dokazovala mn. Chci, abyste to dokzala sama sob.""J to vm," ekla jsem."Nevte nic," odpovdl hrub."Ale, ale, dti!" chlcholil ns otec."Je mi jedno -" zaala jsem nakvaen, ale Arnot m peruil."Tum, e mte vy nebo v otec - na tom koneckonc nezle - uloen penze v Sierrskch prdelnch.""A co to m s tm spolenho?" zvolala jsem."Moc ne," zaal zvolna, "leda to, e aty, kter mte na sob, jsou od krve. Potrava, kterou jte, je od krve. Krev malch dt i dosplch mu kape z kadho trmu vaeho krovu. Sta zavt oi a slym vude kolem sebe, jak kape: kap, kap, kap "A skuten zavel oi a opel se o lenoch idle, jako by naslouchal. Vytryskly mi z o slzy pokoen a uraen hrdosti. Nikdy v ivot se mnou nikdo nejednal tak hrub. Biskup i otec byli zmatem a v rozpacch. Snaili se zavst rozhovor na klidnj pole, ale Arnot otevel oi, podval se na mne a mvl rukou, aby toho nechali. Jeho sta byla psn a oi t, nebyl v nich u zblesk smchu. Co mi chtl ci, jak stran m chtl pokoit, to jsem se nikdy nedovdla, nebo v tu chvli se zastavil u domu jaksi mu, kter el kolem po chodnku, a zadval se na ns. Byl to vyzbl, nuzn obleen lovk a na zdech nesl velik nklad proutnch a bambusovch stojan, idl a zstn. Dval se na n dm, jako by se rozhodoval, m-li vstoupit a zkusit prodat nco ze svho zbo."Ten lovk se jmenuje Jackson," ekl Arnot."Takov siln mu by ml pracovat a ne prodvat po domech,"1 odpovdla jsem stroze."Vimnte si rukvu jeho lev pae," upozornil m Arnot mrn.Podvala jsem se lpe a vidla jsem, e rukv je przdn."Bylo to prv trochu krve z tto pae, kterou jsem slyel kapat z trmu vaeho krovu," pravil Arnot stejn mrn. "Piel o ruku v Sierrskch prdelnch a jako ztrhanho kon vyhodili jste ho na dlabu, aby tam poel. km-li ,vy', myslm tm editele a ednky, kterm vy a ostatn akcioni platte, aby za vs spravovali prdelnu. Byl to pracovn raz. Dolo k tomu proto, e se snail uetit spolenosti pr dolar. Ozuben kolo sbrae mu zachytilo ruku. Klidn mohl nechat kamnek, kter zahldl, projt mezi zuby. Kmen by byl rozdrtil dvojitou adu hrot. Ale on shl po kamnku, stroj mu chytil pai a rozdrtil na padr od konek prst a k rameni. Bylo to v noci. Prdelna pracovala pes as. Vyplcela se tehdy tun dividenda. Jackson u pracoval kolik hodin a svaly ml ochabl a znaven. Kad pohyb se o nco zpomalil. Proto ho zachytil stroj. M enu a ti dti.""A co pro nj udlala spolenost?" zeptala jsem se."Nic. Vlastn pece nco. Vyhrli soudn spor, kdy je po nvratu z nemocnice Jackson aloval a dal nhradu kody. Spolenost zamstnv velmi schopn advokty, jak vte.""Neekl jste vechno," ekla jsem s uritost. "Anebo nevte vechno. Mon, e se ten lovk choval drze.""Drze! Cha, cha, cha!" zasml se belsky. "Mj boe! Drze! Kdy ml ruku pry! Ale u pedtm byl vdy pokorn a skromn a nikdo se nepamatuje, e by byl kdy drz.""A co soud?" namtla jsem. "Nemohl pece prohrt spor, kdy to bylo tak, jak vyprvte.""Hlavn zstupce spolenosti pro vci prvn je plukovnk Ingram. Mazan advokt." Arnot se na mne chvli upen dval a pak mi navrhl. "Vte co, sleno Cunninghamov ? Prozkoumejte Jacksonv ppad sama.""Prv jsem si to umnila," ekla jsem chladn."Vborn," zazil dobrcky, "eknu vm, kde Jacksona najdete- Ale u trnu za vs, pomyslm-li na vechno, co vm doke Jacksonova pae."A tak se stalo, e jsme biskup i j pijali Arnotovo vyzvn. Odeli vichni spolen a nechali m samotnou s bolestnm pocitem kivdy, kterou tu na mn a na m td nkdo spchal. Ten lovk byl hrubec. Nenvidla jsem ho a utovala jsem se jen tm, e od lovka z dlnick tdy se ned ekat jin chovn.

    JACKSONOVA PAENikdy mi ani ve snu nenapadlo, jakou osudnou lohu bude hrt v mm ivot Jacksonova pae. Jackson sm na mne neudlal dn zvltn dojem. Nala jsem ho ve stran zpustl barabizn1 dole u zlivu na

  • pokraji bainy. Kolem domu byly loue stojat vody, pokryt zelenavm, hnilobnm povlakem, a vystupoval z nich nesnesiteln zpach.Shledala jsem, e Jackson je skuten tak pokorn a zakiknut, jak ho lil Arnot. Vyrbl prv jaksi vci z prout, a zatmco jsem s nm mluvila, neten pletl dl. Avak pes jeho pokoru a skromnost ctila jsem prvn znmky rodc se hokosti v jeho slovech:"Mohli mi aspo dt msto hldae1."Mnoho jsem z nho nedostala. Pipadal mi omezen, pesto vak obratnost, s kterou pracoval jednou rukou, ukazovala, e nen tup. To mi vnuklo npad."Jak se to stalo, e se vm dostala ruka do stroje?" zeptala jsem se. Podval se na mne pomalu, zkoumav a pak zavrtl hlavou. "Nevm. Prost se to stalo.""Nepozornost?" nadhodila jsem."To ne," odpovdl. "To by se nedalo ct. Dlal jsem pes as a byl jsem unavenej. Pracoval jsem v prdeln sedmnct let a vm jsem si, e nejvc netst se stane zrovna ped fajruntem, ne zahouk sirna2. Vsadil bych se, e hodinu ped fajruntem se stane vc netst ne za celej den. lovk u nen tak ilej, kdy de tolika hodin. Vidl jsem u tak rozsekan, rozmakan a zohaven lidi, e by je vlastn mma nepoznala.""Bylo jich mnoho?" zeptala jsem se."No jestli! Sta a sta. A taky dti."A na stran podrobnosti shodovalo se Jacksonovo vyprvn, jak dolo k netst, s tm, co jsem ji slyela. Kdy jsem se ho ptala, zda njak poruil pedpis o obsluze stroje, zavrtl hlavou."Shodil jsem emen pravou rukou," ekl, "a sh jsem levou pro kmen. Nekouk jsem se, jestli je emen dole. Myslel jsem si, e to pravika udlala - a vona zatm ne. Sh jsem tam rychle, ale ernen nebyl docela dole. A tak mi to rozmklo ruku.""To muselo bolet," ekla jsem soucitn."To vte, nen to dnej med, kdy vm to drt kosti," znla jeho odpov.Co se te jeho procesu o nhradu kody, nebylo mu to docela jasn. Jen jedno vdl urit, e dnou nhradu nedostal. Ml pocit, e nepzniv rozhodnut soudu zpsobilo svdectv dlovedoucho a editele. Jejich vpovdi, jak se vyjdil, "nebyly takov, jak mly bejt." Rozhodla jsem se, e pjdu za nimi.Jedno bylo jasn. Jackson je na tom vc ne uboze. Jeho ena stonalaa on se svm pletenm a podomnm obchodem nemohl uivit rodinu. Dluil za njemn a jeho nejstar chlapec, ktermu bylo jedenct let, zaal prv pracovat v prdeln."Mohli mi vopravdu dt aspo to msto hldae," provzela mne jeho posledn slova na odchodu.Kdy jsem pak mluvila s advoktem, kter zastupoval Jacksona, a se dvma dlovedoucmi a editelem prdelny, kte ped soudem vypovdali, zaala jsem mt pocit, e je pece jen nco na tom, co tvrdil Arnot.Advokt byl na pohled nepbojn a neschopn lovk, a kdy jsem se na nj dvala, pestala jsem se divit, e Jackson pi prohrl. V prvn chvli m napadlo: Dobe na nj, pro si vzal takovho advokta. Ale v pt chvli jsem si uvdomila dv vci, je tvrdil Arnot: "Spolenost zamstnv velmi schopn advokty," a "plukovnk Ingram je mazan advokt." Uvaovala jsem rychle. Bylo jasno, e spolenost si me dopt lep a nadanj prvnky ne dlnk jako Jackson. Ale to nebylo to hlavn. Musel rozhodn bt njak dal dvod, pro proces dopadl pro Jacksona nepzniv."Pro jste prohrl ten spor?" zeptala jsem se.Advokt byl v prvn chvli zmaten a vypadal ztrpen. V duchu jsem toho ubohho lovka litovala. Pak zaal fukat. Myslm, e fukn ml vrozen. Byl to lovk, kter od narozen dostval rny. Fukal nco o tom, e vpovdi svdk byly nepzniv. Vypovdali tak, e to prosplo pouze druh stran. Nemohl z nich dostat ani slovo, kter by pomohlo Jackso-novi. Vidli, odkud vtr fouk. Jackson je hlupk. Ingram ho zastrail a zmtl. Plukovnk Ingram dovede vten vst kov vslech. Dokzal to navlci tak, e si Jackson svmi odpovmi sm kodil."Jak si mohl svmi odpovdm kodit, kdy bylo prvo na jeho stran ?" zeptala jsem se."Co s tm m co dlat prvo? Podvejte se na vechny tyhle knihy." Ukzal rukou na ady svazk na stnch sv malink kancele. "Vechno, co jsem z nich vyetl a vystudoval, m nauilo, e zkon je jedno a prvo je druh. Zeptejte se kterhokoli advokta. V nedln kole se ute, co je prvo. Ale z tchto knih se ute zkony.""Chcete ci, e Jackson ml prvo na sv stran, a pesto byl poraen ?" dorela jsem. "Chcete ci, e u soudu pana soudce Caldwella nen spravedlnosti ?"Mal advokt na mne chvli civl a vechna bojovnost mu zmizela z tve."Neml jsem monost," zaal zase fukat. "Udlali z Jacksona blznaa ze mne tak. Co jsem mohl dlat? Plukovnk Ingram je skvl advokt. Kdyby nebyl skvl, nezastupoval by Sierrsk prdelny, spolenosti Erston Land Syndicate, Berkeley Consolidated a elektrrny Oakland, Sa Leandro a Pleasanton. Je advoktem akciovch spolenost a akciov spolenosti ho neplat pro nic za nic1. Co myslte, za by mu Sierrsk prdelny dvaly dvacet tisc dolar ron? Protoe se jim vyplat, dvat mu dvacet tisc ron. J bych jim za tolik nestal. Kdybych stl za tolik, nebyl bych stranou, neivoil bych tady a nebral bych si takov procesy, jako byl Jacksonv. Co myslte, e bych dlal, kdybych byl vyhrl Jacksonv proces?""Byl byste ho podle veho jet okradl,"2 odpovdla jsem.

  • "Samozejm!" zvolal zlostn. "Musm pece tak t!""M enu a dti," ekla jsem mu vytav."J mm taky enu a dti," odsekl. "A ani iv due mimo mne se nestar, jestli umraj hlady nebo ne."Tv mu nhle zmkla, otevel hodinky a ukzal mi malou fotografii, pilepenou na vku. ena a dv dvtka."Tady jsou. Podvejte se. Prodlali jsme patn asy, patn. Til jsem se, e kdy vyhraju Jacksonv ppad, polu je na venkov. Nesvd jim tu, ale nemohu si dovolit poslat je ven."Kdy jsem se zvedla k odchodu, zas u nakal."Neml jsem nejmen vyhldky. Plukovnk Ingram a soudce Caldwell jsou dob ptel. Nekm, e by toto ptelstv bylo rozhodlo spor, kdybych byl pi kovm vslechu dostal ze svdk sprvn vpovdi. Ale musm ci, e Caldwell dlal, co mohl, aby mi v tom zabrnil. No ano, soudce Caldwell a plukovnk Ingram pat k stejn zednsk li a chod do jednoho klubu. Soused spolu ve tvrti, kde bych j nikdy nezaplatil byt. Manelky se navtvuj. Pi partich whistu a podobnch pleitostech se jeden bez druhho neobejde.""A myslte, e Jackson byl v prvu?" zeptala jsem se jet na odchodu."Nemyslm, vm to," znla jeho odpov. "A ze zatku jsem si taky, e m urit nadje. Ale sv en jsem to neekl. Nechtl jsem j pipravit zklamn. Tolik se tila, e pojede na venkov. Nebylo to jen tak.""Pro jste neupozornil na to, e se Jackson snail chrnit stroj ped pokozenm?" zeptala jsem se Petra Donnellyho, jednoho z dlovedoucch, kter svdil ped soudem.Dlouho se rozmlel, ne odpovdl. Pak se ustraen rozhldl a ekl:"Protoe mm hodnou enu a ti dti jako vobrzky, e jste takov jet nevidla, proto to bylo.""Nerozumm," ekla jsem."No zkrtka, to bych si byl dal!" odpovdl."Chcete ci -" zaala jsem.Ale on mne prudce peruil."Chci ct to, co jsem ek! Dlm u dlouho v prdelnch. Zaal jsem tam jako kluk u veten a postupn jsem se dostal nahoru. Byla to dina, takhle se vykrbat. Jsem s dovolenm dlovedouc. A kdybych se topil, pochybuju, e by nkdo z cel prdelny hnul prstem, aby m vythl. Byl jsem dv taky v odborov organizaci. Ale pi dvou stvkch jsem drel s podnikem. kali mi ,mrva'. Nenajdu dnes nikoho, kdo by se el se mnou napt, kdy ho pozvu. Vidte ty jizvy tady na hlav? To je od toho, jak po mn hzeli cihly. Nenajde se ani jedno dt u veten, kter by m nepro-klnalo. Mj jedinej ptel je fabrika. A nedrm se j z povinnosti, ale proto, e dv chleba a ivobyt mejm dtem. Proto to dlm.""Dalo se Jacksonovi nco vytkat?" zeptala jsem se."Mli mu dt nhradu. Byl dobrej dlnk a nikdy nedlal dn tkosti.""Tak vy tedy nemete vypovdat plnou pravdu, jak jste psahal ped soudem?"Zavrtl hlavou."Pravdu, plnou pravdu a nic ne pravdu ?" ekla jsem slavnostn.Jeho tv zase vzplanula a zvedl oi, ale ne ke mn, nbr k nebi."Pro svoje dti se dm teba smait v pekelnm vohni," znla odpov.Henri Dallas, generln editel, byl lovk s vlma oima. Drze si m zmil a odepel mluvit. Nepodailo se mi dostat z nho jedin slovo o sporu a o tom, co vypovdal ped soudem. Ale u druhho dlovedoucho jsem mla vt tst. James Smith byl mu s tvrdm vrazem v tvi a trochu ve mn hrklo, kdy jsem ho spatila. Tak on na mne psobil dojmem, e neme dlat, co by chtl, a kdy jsme spolu chvli rozmlouvali, pozorovala jsem, e je duevn v, ne bvaj lid jeho druhu. Shodoval se s Petrem Donnellym v tom, e Jackson ml dostat nhradu, ale el jcSt dl a prohlsil, e bylo bezcitn a bezohledn vyhodit dlnka na dlabu, kdy se pro raz stal neschopnm prce. Vykldal tak, e v prdelnch dochz k netstm asto, ale podnik dsledn odmt jakkoli oprvnn nroky na nhradu kody."Znamen to pro akcione statisce ron," ekl. Vzpomnla jsem si pi tom na posledn dividendu, kterou dostal mj otec, a na hezk aty, kter mi z tto dividendy koupil, a na knihy, kter z n koupil sob. Vzpomnla jsem si, jak Arnot prohlsil, e m aty jsou od krve, a ctila jsem, jak mi naskoila hus ke."Kdy jste vypovdal ped soudem, nezdraznil jste, e si Jackson pivodil raz tm, e chtl zabrnit pokozen stroje?" ekla jsem."Ne, to jsem neudlal," odpovdl a trpce se uklbl. "Vypovdal jsem v tom smyslu, e Jackson se poranil z nedbalosti a nepozornosti a e podnik nen ani odpovdn, ani povinen platit nhradu.""A byla to nepozornost?" zeptala jsem se."Me se tomu kat tak nebo jinak. Fakt je, e lovk je unaven, kdy dl tolik hodin."Ten lovk m zaal zajmat. Rozhodn nebyl docela obyejn."Dostalo se vm lepho vzdln ne vtin dlnk," ekla jsem."Vychodil jsem stedn kolu," odpovdl. "Probjel jsem se sm, dlal jsem vrtnho. Chtl jsem jt na universitu. Ale otec mi zemel, a j se dostal do prdelny. Chtl jsem studovat prodn vdy," vysvtloval nesmle, jako by se piznval k njak slabosti. "Mm rd zvata. Ale musel jsem do prdelny. Kdy jsem se stal dlovedoucm, oenil jsem se, pily dti, no a nebyl jsem u svm vlastnm pnem.""Jak to myslte ?" zeptala jsem se.

  • "Chci vysvtlit, pro jsem vypovdal ped soudem tak, jak jsem vypovdal - pro jsem se dil instrukcemi.""Jakmi instrukcemi ?""Instrukcemi plukovnka Ingrama. ekl mi v hrubch rysech, jak mm vypovdat.""Proto tedy Jackson prohrl."Pikvl a zrudl v oblieji."A Jackson m enu a dv dti, kter jsou na nj odkzny.""Vm," ekl klidn, ale zervenal jet vc."eknte mi," pokraovala jsem, "bylo to snadn dostat se od toho, m jste bval, eknme na stedn kole, a k tomu, kdy lovk mus dlat takov vci, jako byla ta vpov ped soudem?"Vybuchl tak prudce, e jsem se a lekla a strnula. Divoce zaklel a zaal psti, jako by m chtl uhodit."Promite," ekl hned pot. "Ne, nebylo to snadn. A ted byste podle mne mohla jt. Vythla jste ze mne vecko, co jste chtla vdt. Ale jedno vm eknu na cestu. Nebylo by vm nic platn, kdybyste nkde vykldala, co jsem vm ekl. Popu to a svdka nemte. Zapu kad slovo z toho, co jsem ekl, a kdy bude teba, udlm to teba pod psahou ped soudem."Po rozmluv se Smithem jsem la za otcem do pracovny v chemickm stavu, kde nhodou sedl Arnot. Byl pekvapen, ale pozdravil mne svm smlm pohledem a stiskl mi pevn ruku s onou zvltn sms rozpak a nenucenosti. Zdlo se, e nae posledn bouliv setkn je zapomenuto, ale nemla jsem nladu pedstrat, e jsem na to zapomnla."Vyetovala jsem si Jacksonv ppad," ekla jsem bez vod.Zbystil sluch a se zjmem napjat ekal, co eknu dl, akoli v och jsem mu mohla st jistotu, e m pesvden bylo oteseno."Podle veho se k nmu zachovali hanebn," piznala jsem. "Myslm, e - e trochu jeho krve pece jen kape z trm naeho krovu.""Ovem," odpovdl. "Kdyby se k Jacksonovi a ostatnm chovali s vt mrou lidskosti, dividendy by nebyly tak velk.""U nikdy se nebudu radovat z hezkch at," dodala jsem.Ctila jsem se pokoena a zkrouen, a pitom jsem si uvdomovala, jak je mi pjemn, e mm zpovdnkem je Arnot. Tehdy, jako pozdji vdy, psobila na mne jeho sla. Pipadalo mi, jako by z nho vyzaoval pslib klidu a ochrany."Ale ani z pytloviny byste nemohla mt radost," ekl vn. "Pytlovina se dl v prdelnch na jutu a tam se dj stejn vci. Dje se to vude. Nae vychvalovan civilizace je zaloena na krvi, je proskl krv, a ani j, ani vy, nikdo z ns neme uniknout tomuto rudmu poskvrnn. S km e jste mluvila?"Vypravovala jsem mu, jak to vechno bylo."A ani jeden z nich nemohl dlat, co by byl chtl," pravil. "Vichni jsou pipoutni k neprosnm strojm. A tragick je na tom to, e jsou k nim pipoutni srdcem. Sna se vdy instinktivn chrnit sv dti - nov ivot. Tento instinkt je silnj ne vechna jejich morlka. Teba mj otec! Lhal, kradl, dlal vechny nepravosti, jen aby nasytil mne a moje bratry a sestry. Byl otrokem stroje a ten z nho vysl ivot, utval ho k smrti.""Ale vy," namtla jsem, "vy jist mte svobodnou vli.""Ne docela," odpovdl. "Nejsem ovem pipoutn srdcem. asto jsemvdn za to, e nemm dti, pestoe je mm hrozn rd. I kdybych se oenil, netroufal bych si mt dti.""To je rozhodn nesprvn zsada," zvolala jsem."J vm," ekl smutn. "Ale je oprvnn. Jsem revolucion a to je nebezpen povoln."Zasmla jsem se nedviv."Kdybych zkusil vloupat se v noci do domu vaeho otce a ukrst jeho dividendy ze Sierrskch prdelen, co by asi dlal?""Sp s revolverem na nonm stolku," odpovdla jsem. "Nejsp by vs zastelil.""A kdybych j a nkolik jinch pivedli pl druhho milinu Ud1 do dom vech boh, jist by se podn stlelo, nemyslte?""Ano, ale to vy pece nedlte," namtla jsem."Pesn tohle dlm. Zamlme vzt nejen bohatstv v domech, nbr vechny zdroje tohoto bohatstv, vechny doly, eleznice, tovrny, banky a sklady. To je revoluce. Je to skuten nebezpen. Obvm se, e se bude stlet vc, ne si dovedu pedstavit. Avak jak jsem ekl, nikdo dnes nem svobodnou vli. Vichni jsme uvzli v soukol a ozubench kolech prmyslovho stroje. Vidla jste, e vy i ti lid, s nimi jste mluvila, v nich uvzli. Promluvte si s dalmi. Navtivte plukovnka Ingrama. Vyhledejte zpravodaje, kte potlaili zprvu o Jacksonov ppadu, vyhledejte redaktory, kte d noviny. Shledte, e vichni jsou otroky stroje."O nco pozdji jsem se ho v rozmluv zeptala jen tak mimochodem, jak je to vlastn s ruenm za dlnky pi razech, a dostalo se mi statistick pednky."To vechno je v knihch," ekl. "Byla sebrna sla a jasn dokzno, e k nehodm dochz zdkakdy v prvnch hodinch prce, ale e jejich poet rychle vzrst pozdji, kdy jsou dlnci ji unaveni a tlesn i duevn reaguj pomaleji.Vte, e v otec m nadji uchovat si ivot a zdrav nohy i ruce tikrt vt ne dlnk? Pojiovac spolenosti2 to vd. Potaly by mu tyi dolary dvacet cent ron jako prmii na tiscidolarov pojitn

  • proti razu, zatmco dlnk by musel platit na stejnou pojistku prmii patnct dolar.""A vy?" zeptala jsem se, a ve chvli, kdy jsem se ptala, poctila jsem zkost, kter rozhodn nebyla mal."J? Jako revolucion mm asi osmkrt vt pravdpodobnost bt zrann nebo zabit, ne m dlnk," odpovdl bezstarostn. "Nejodbornji kolenm chemikm, kte zachzej s vbuninami, potaj pojiovny osmkrt vt prmii ne dlnkm. Myslm, e by mne vbec nepojistily. Pro se ptte ?"Rozpait jsem zamrkala a uvdomila si, e se mi krev hrne do tv. Neervenala jsem se proto, e mne pistihl v mch obavch, ale e jsem v nich pistihla sama sebe, ped nm.Vtom piel otec a zaali jsme se chystat k odchodu. Arnot mu odevzdal nkolik knih, kter si pedtm vypjil, a odchzel prvn. Ale na odchodu se obrtil a ekl:"Jet malikost. Kdy u se pipravujete o klid mysli a j o nj pipravuji biskupa, poslouilo by vm zajt za pan Wicfcsonovou a pan Per-tonwaithovou. Jak vte, jsou jejich manel dva hlavn akcioni prdelen. Jako vichni ostatn, jsou i tyto eny pipoutny ke stroji, jene nahoe, sed na nm."

    OTROCI STROJEm vc jsem pemlela o Jacksonov pai, tm vt byl mj zmatek. Stla jsem tv v tv skutenosti. Poprv jsem vidla ivot. Moje dny na universit, studie a cel vzdln nebyly skuten. Poznala jsem jen teorie ivota a spolenosti, kter se sice na pape vyjmaly velmi dobe, ale te jsem vidla prav ivot. Jacksonova pae byla ivotn fakt. Stle mi znla v uch Arnotova slova: "Fakta, pnov, nezvratn fakta!"Pipadalo mi stran, nemon, e cel nae spolenost spov na krvavch zkladech. Ale byl tu Jackson. Nemohla jsem na nj nemyslet. Moje mylenky se k nmu stle obracely, jako se stelka kompasu st k severu. Zachovali se k nmu hanebn. Nezaplatili mu za jeho krev, jen aby mohli vyplcet vt dividendy. A znala jsem nkolik astnch zmonch rodin,kter dostaly tyto dividendy, a tak vydlaly na Jacksonov krvi. Kdy bylo mono zachzet tak hanebn s jednm lovkem a spolenost la pitom neten dl svou cestou, nebylo pravdpodobn, e se tak jedn s mnoha dalmi lidmi? Vzpomnla jsem si na eny z Chicaga, o kterch mluvil Arnot a kter dely za devadest cent tdn, a na dti, kter otroily v jinch prdelnch. Zdlo se mi, e vidm jejich vyzbl, bled ruky, z nich zmizela vechna krev pi prci na ltce, z n byly uity m aty. A pak jsem si vzpomnla na Sierrsk prdelny a na dividendy, kter tato spolenost vyplcela, a vidla jsem zase Jacksonovu krev na svch atech. Nemohla jsem Jacksonovi uniknout. M mylenky se k nmu neustle vracely.V hloubi due jsem mla pocit, e stojm na pokraji propasti. Bylo mi, jako kdy se m pede mnou odhalit nov a straliv podoba ivota. A nejen pede mnou. Cel mj svt se mnil. Tak napklad otec. Vidla jsem, jak na nj zan psobit Arnotv vliv. A co teprve biskup! Kdy jsem ho naposled vidla, vypadal jako nemocn. Byl krajn nervzn, podrdn a v och se mu zraila nevslovn hrza. Z toho mla, co jsem se dovdla, bylo jasn, e Arnot splnil svj slib a provedl ho peklem. Nevm vak, co vechno v tom pekle biskupovy oi vidly, nebo byl pli zdrcen, aby mohl mluvit o tch vjevech.Kdy m jednou zvl muiv trznil pocit, e mj mal svt a vechno kolem mne se pevrac, napadlo m, e pinou toho veho je Arnot, a tak jsern si kala: "Byli jsme tak astni a klidni, ne piel!" Ale hned v pt chvli jsem si uvdomila, e tato mylenka je zradou na pravd, a Arnot pede mnou vyvstal promnn, jako apotol pravdy, kter bojuje za pravdu a spravedlnost a se zcm zrakem a nebojcnost boho andla se bije za chud, oputn a utlaen. A pak pede mnou vyvstala jin postava - Kristus! Tak on se zastal uraench a ponench proti veker neochvjn moci knzi a farizej. A vzpomnla jsem si na jeho smrt na ki a srdce se mi sevelo zkost o Arnota. ek k tak tohoto bojovnka s hlasem jasnm jako polnice, s celou tou jeho obdivuhodnou munou silou ?A v t chvli jsem vdla, e ho miluji a e z celho srdce toum inu pomoci. Pemlela jsem o jeho ivot. Musel to bt bdn, krut a nuzn ivot. Pemlela jsem o jeho otci, kter pro nj lhal a kradl a nakonec se udel k smrti. Arnot sm el pracovat do tovrny, kdy mu bylo deset let! A tu jsem ctila, jako by se mi chtlo srdce rozskoit touhou obejmout ho a pitisknout si jeho hlavu k hrudi, hlavu, kter je jist unavena tolika mylenkami, pinst mu klid - jen klid - levu a zapomenut ve chvilce nnosti.S plukovnkem Ingramem jsem se sela na jaksi crkevn slavnosti. Znala jsem ho dobe u mnoho let. Zaskoila jsem ho za velikmi palmami a gumovnky, i kdy jet netuil, e je zaskoen. Pozdravil m se spoleenskou vldnost a dvornost. Byl vdy velmi uhlazen, diplomatick, taktn a rozvn. Co se te zevnjku, byl to nejelegantnj lovk z na spolenosti. Vedle nho vypadal i ctihodn rektor university ountle a nicotn.A pece jsem vidla, e je na tom plukovnk Ingram stejn jako nevzdlan dlnci u stroj. Ani on nebyl pnem sv vle. Byl tak pipoutn na kolo. Nikdy nezapomenu, jak se prudce zmnil, kdy jsem se zmnila o Jacksonov ppadu. Jeho usmvav zdvoilost se rozplynula jako dm. Vldn obliej mu nhle zkivila stran grimasa. Byla jsem stejn zden, jako kdy se na mne oboil James Smith. Ale plukovnk Ingram neklel. To byl ten jedin nepatrn rozdl mezi nm a dlnkem. Byl proslul svm vtipem, ale nyn mu humor doel. Oi mu bezdn tkaly vpravo vlevo, kudy uniknout. Ale mezi palmami a gumovnky byl jako v pasti.U jenom z Jacksonova jmna se mu dlalo zle. Pro pr tu zleitost vytahuju na svtlo? Nepipad mu to

  • zrovna jako dobr ert. Vbec se pro mne nehod, abych se starala o takov zleitosti. Copak si neuvdomuji, e jeho povoln nepipout osobn city? Kdy jde do kancele, nechv sv osobn city doma. V kanceli je jen a jen advokt."Ml Jackson nrok na odkodn ?" zeptala jsem se."Samozejm," odpovdl. "Toti, osobn ctm, e ml. Ale to nem nic spolenho s prvnickou strnkou ppadu."Trochu se vzpamatoval a u zase byl vtipn."eknte mi, m prvo nco spolenho se zkonem?" zeptala jsem se."Pro zatek jste nevolila dobr pirovnn," odpovdl s smvem."Myslte?" zeptala jsem se a on pikvl. "Ale pece se veobecn m za to, e zkon je prostedkem k prosazen spravedlnosti.""To je prv ten paradox," odrazil tok. "Nakonec se jm skuten dosahuje spravedlnosti.""Te mluvte jako advokt, e ano?" zeptala jsem se. ,Plukovnk Ingram se zaervenal, skuten zaervenal, a opt se rozhlel nejist kolem sebe, jak by unikl. Avak stla jsem mu v cest a nehbala se z msta."Povzte," ekla jsem, "kdy nkdo obtuje sv osobn city svmu povoln, nen to mrzaen due ?"Na to jsem nedostala odpov. Plukovnk Ingram vzal neslavn nohy na ramena a na tku pevrhl palmu.Potom jsem zkusila sv tst u novin. Napsala jsem klidnou, zdrenlivou, nezaujatou zprvu o Jacksonov ppadu. Nenapadla jsem v ni nikoho z tch, s ktermi jsem mluvila, ba ani jsem se o nich nezmnila. Vylila jsem, jak se to opravdu sbhlo, jak Jackson po lta pracoval v prdeln, jak chtl zachrnit stroj ped pokozenm, jak si tm pivodil raz a jak bdn nyn ivo. Ti denn listy mou zprvu odmtly, a stejn tak dva tdenky.Obrtila jsem se na Percy Laytona. Absolvoval universitu, peel pak k novinstv a odbval si sv uednick lta jako zpravodaj u nejvlivnjho z t denk. Kdy jsem se ho zeptala, pro noviny potlaily vekerou zmnku o Jacksonovi nebo jeho ppadu, jenom se usml."Redakn Unie," ekl. "My s tm nemme nic spolenho. To je vc redaktor.""Ale k emu je takov unie?" zeptala jsem se."Vichni hjme zjmy akciovch spolenost," odpovdl. "Ani kdybyste zaplatila inzertn poplatek, nedostala byste takovou vc do novin. Kad, kdo by se ji pokusil propaovat, vylet. Neotisknou vm to, ani kdybyste vyszela desetkrt tolik co za inzert.""A jak je to s va vlastn lini ?" zeptala jsem se. "Patrn jste si pedsevzal pekrucovat pravdu na rozkaz svch chlebodrc, kte zase vykonvaj nazen akciovch spolenost.""S tm nemm j nic spolenho." Chvli se zdlo, e je mu to nepjemn, ale pak se mu tv vyjasnila, protoe nael vchodisko. "J sm nepi nepravdiv vci, vychzm dobe se svm svdomm. Oveme je mnoho odpornho v kadodenn prci. Ale to u jednou pat k vci, jak vidte," vykroutil se z toho jako kluk."A pece doufte, e jednoho dne budete sm sedt u redaktorskho stolu a udvat linii.""To u budu ostlen," znla jeho odpov."Protoe jet nejste ostlen, eknte mi, co si myslte prv te o cel redakn linii.""Nemyslm si nic," odpovdl rychle. "lovk nesm dlat hlouposti, kdy chce mt spch jako novin. Tolik jsem se u v kadm ppad nauil."A pitom moude pokyvoval svou mladou hlavou."Ale je to sprvn?" nalhala jsem."Vy nerozumte t he. Ovem, e je to vechno sprvn, protoe to nakonec sprvn dopadne, nemyslte?""To je skvl motanice," zamruela jsem, ale srdce se mi sevelo pipohledu na jeho mld a ctila jsem, e musm buto zat kiet, anebo se rozplakat.Zaala jsem pronikat pod povrch spolenosti, v n jsem ila, a pod vnjm zdnm jsem nachzela stranou skutenost. Zdlo se, e existuje mlenliv spiknut proti Jacksonovi, a j si zaala uvdomovat, e je mi lto toho ufukanho advokta, kter tak neslavn prohrl jeho pi. Avak toto mlenliv spiknut se rozrstalo. Nebylo nameno pouze proti Jacksonovi. Smovalo proti kadmu dlnku, kter byl zmrzaen v prdelnch. A jestlie proti kadmu dlnku v Sierrskch prdelnch, pro ne proti kadmu ve vech ostatnch prdelnch a zvodech ? Koneckonc, neplatilo tohle o vech odvtvch prmyslu ?A jestlie to tak bylo, pak nae spolenost byla podvod. Zdsila jsem se svch zvr. Bylo to pli hrozn a nepedstaviteln, aby to mohlo bt pravda. Ale byl tu Jackson a jeho pae a krev, kterou byly potsnny m aty a kter kapala s trm naeho krovu. Bylo tu mnoho Jackson, jen v prdeln cel stovky, jak kal sm Jackson. Jacksonovi jsem nemohla uniknout.Navtvila jsem pana Wicksona a pana Pertonwaitha, dva nejvt akcione Sierrskch prdelen. Ale nepodailo se mi pohnout jimi, jako jsem pohnula dlnky, kte pro n pracovali. Objevila jsem, e maj jakousi nadazenou morlku nad ostatn spolenost, ekla bych nco jako morlku lechtickou, panskou1. Mluvili iroce a dlouze o politice a prohlaovali, e politika a prvo jsou toton. Hovoili se mnou s otcovskou povenost, shovvav k mmu mld a nezkuenosti. Byly to ty nejbeznadjnj ppady, s nimi jsem se pi svm ptrn setkala. Vili zcela neochvjn, e jejich chovn je sprvn. Nen o em pochybovat, o em se pt. Byli pesvdeni, e oni pinej spolenosti spsu, lidem tst. S patinou dojemnost se mi snaili vyloit, jak by dlnick tda trpla, kdyby j oni, jen a jen oni, svou moudrost

  • neopatovali zamstnm.S erstvm dojmem ze setkn s tmito dvma pny sela jsem se s Arnotem a vyprvla mu o svch zkuenostech. Poten mne pozoroval a nakonec pravil:"Vn, tohle je moc pkn. Sama se zante dobrat pravdy. Dola jste k vlastnmu empirickmu zobecnn a je sprvn. dn lovk pipoutan ke stroji nen pnem sv vle. Jak vidte, pni maj sklopevnou jistotu, e jednaj naprosto sprvn. A to je na cel situaci ten nejvt nesmysl. Jejich lidsk pirozenost je tak ve, e bez pesvden o sv pravd nemohou nic udlat. Potebuj, aby jim nco jejich iny potvrdilo.Kdy se chtj do neho pustit, samozejm ve smyslu obchodnm, musej pokat, a se jim v mozku zrod njak nboensk nebo etick, vdeck nebo filosofick sankce, e ta vc je sprvn. A pak ji tedy provedou. Pitom si neuvdomuj, e jednou ze slabost lidskho rozumu je, e pn je otcem mylenky. A dlaj co dlaj, sankce se vdycky najde. Jsou to povrchn kazuist. Maj v sob nco jezuitskho. Kdy dlaj nco nesprvnho, najdou si omluvu v tom, e el svt prostedky. Jedna z jejich nejpohodlnjch a sklopevnch fikc je, e stoj rozumem a zdatnost v ne ostatn lidstvo. Z toho vyplv pesvden, e maj prvo vystupovat jako chlebodrci ostatnho lidstva. Vzksili dokonce i teorii o krlch z bo milosti - v jejich ppad krlch obchodu1.Slabina jejich postaven je v tom, e jsou pouze obchodnky. Nejsou filosofy. Nejsou biology, ani sociology. Kdyby jimi byli, bylo by ovem vechno v podku. Obchodnk, kter by byl zrove biologem a sociologem, vdl by zhruba, co dlat, aby prospl lidstvu. Ale mimo svt obchodu jsou tito lid hloup. Neznaj nic ne obchod. Neznaj ani lidstvo, ani spolenost, a pece si osobuj prvo rozhodovat o osudech milin hladovjcch a jet navc vech dalch milin. Historie se jim jednou krut vysmje."Nebyla jsem pekvapena, kdy jsem mluvila s pan Wicksonovou a pan Pertonwaithovou. Byly to dmy ze spolenosti.2 Bydlely v palcch. Mly mnoho sdel, roztrouench po cel zemi, v horch, u jezer, u moe. Obklopoval je cel tb sluebnictva a jejich spoleensk innost byla naprosto zmaten. Mly pod svm patrontem university a kostely, a zvlt knzi se ped nimi klanli v podlzav podzenosti.3 Ob tyto eny mly moc, kterou jim poskytovaly jejich penze. Jak jsem brzy zjistila za Arnotova veden, bylo v jejich silch i kupovat mylenky.Opiily se po svch much a zrovna tak iroce a dlouze vykldaly o politice, o povinnostech a odpovdnosti bohatch. Vyznvaly stejnoua Slova "spolenost" je zde uito v um smyslu, kter byl obvykl v on dob k oznaen bohatch trubc, kte nepracovali, nbr se krmili medem, kter nashromdili dlnci. Ani obchodnci, ani dlnci nemli pleitost nebo as chodit do "spolenosti". "Spolenost" byla vtvorem zahlivch boh, kte nic nedlali a tmto zpsobem si krtili as.* "Sem s vam mrzkm zlatem", tak vyjadovala crkev v on dob svj postoj.morlku - morlku sv tdy, libovaly si v kulatch frzch, kterm samy nerozumly.Kdy jsem jim vyprvla o alostn situaci Jacksonovy rodiny a podivila jsem se, e pro toho lovka z vlastnho popudu nic neudlaly, dostaly vztek. Jedna jak druh odsekla, e nepotebuj, aby je nkdo upozoroval na jejich sociln povinnosti. Kdy jsem je pmo podala, aby Jacksonovi pomohly, bez okolk odmtly. Nejzajmavj bylo, e odmtly tm stejnmi slovy, akoli jsem mluvila s kadou zvl a jedna ani druh nevdly, e jsem u navtvila nebo se chystm navtvit jej ptelkyni. Ob projevily poten, e maj pleitost prohlsit naprosto jasn, e nemaj v myslu platit nkomu za nepozornost, e tak nehodlaj - tm, e by podporovaly nkoho, kdo si pivodil raz - svdt chud k tomu, aby mysln strkali ruce do stroje.1Ob tyto eny to myslely upmn. Pocit nadazenosti jejich tdy a dleitosti vlastn osoby je zcela ovldl. Pro vechno, co dlaly, naly sankci v morlce sv tdy. Kdy jsem odjdla z velikho domu pan Pertonwai-thov, ohldla jsem se a vzpomnla jsem si na Arnotova slova, e tak tyhle dv jsou pipoutny ke stroji, ale tak, e sed nahoe.

    PTEL VDYArnot ns te asto navtvoval. Nepitahoval ho jenom mj otec nebo debatn verky. Ji tehdy jsem si lichotila, e zsti pichz tak kvli mn, a brzy nato jsem zjistila, e se nemlm.Tak v lsce se Arnotu Everhardovi nikdo nevyrovnal. Jeho pohled a stisk ruky byl stle pevnj a je-li mono, jet jistj, a otzka, kterou jsem od prvn chvle etla v jeho och, byla stle uritj,Pi prvnm setkn na mne neudlal pzniv dojem. Pozdji jsem si uvdomila, e m pitahuje, ale kdy potom tak prudce napadl mne a mou tdu, nenvidla jsem ho. Pak jsem vak poznala, e mou tdu nevinil neprvem, e vechna ta drsn a trpk obvinn jsou opodstatnna, a znovu m to k nmu vc a vce pitahovalo. Stal se pro mne nejvy autoritou. Ukzal mi, jak je prav tv spolenosti, a ukzal mi skutenost, kter byla prv tak nepkn, jako nepopirateln pravdiv.ekla jsem ji, e v lsce se mu nikdo nevyrovnal. Nen mon, aby dvka ila dvacet tyi let v universitnm mst a nemla milostn zkuenosti. Tak j jsem mla ctitele, bezvous studentky i proedivl profesory,

  • atlety a fotbalisty. Ale nikdo z nich nebyl takov jako Arnot. Ne jsem se nadl, drel m v nru. Polbil m dv, ne jsem mohla protestovat nebo odporovat. Vedle jeho vnosti byla konvenn dv upejpavost smn. Strhl m svou nespoutanou prudkost, j nebylo mono se ubrnit. Nevyznval mi lsku. Prost m objal, polbil a pokldal za samozejm, e se vezmeme. O tom bylo zbyten mluvit. Otzka byla jen, kdy se vezmeme, ale tato otzka se vynoila a pozdji.Nikdy jsem nic podobnho nezaila. Pipadalo mi to neskuten. A pece podle Arnotova dkazu pravdy: "osvdilo se to". Svila jsem tomu svj ivot. A byl to astn krok. V tch prvnch dnech na lsky pepadal m vak asto strach z budoucnosti, kdy jsem pomyslela na prudkost a boulivost jeho milovn. Ale tento strach byl bezdvodn. Nikdy nedostala dn ena jemnocitnjho a nnjho manela. Tato sms jemnosti a prudkosti byla prv tak podivn jako sms nenucenosti a rozpaitosti v jeho chovn. Ta jeho chlapeck rozpaitost! Nikdy ji docela nepemoh! a j ji mla tak rda! Jeho chovn v naem saln mi pipomnalo opatrnho bka v obchod s porcelnem1.V tto dob se rozplynula moje posledn pochybnost, zda ho opravdu miluji (vtinou podvdom pochyba). Bylo to v Klubu ptel vdy -ndhern bojovn veer, kdy se Arnot odvil pmo do jmy lvov. Abyste rozumli, Klub ptel vdy byl nejvybranjm klubem na pobe Tichho ocenu. Byl dlem sleny Brentwoodov, pohdkov bohat star panny. Klub j nahrazoval manela i rodinu, byl jej zamilovanou hrakou. Jeho leny byli nejvt a nejzazobanj bohi v mst a ovem i nkolik uenc, aby klub dostal urit intelektuln rz.Ptel vdy nemli vlastn klubovnu. Nebyl to onen druh klub, kde je nejdleitj mstnost. Jednou za msc se lenov seli v nkterm soukromm dom, aby si vyslechli pednku. Pednejc byli obvykle zjednni. Jestlie njak chemik v New Yorku uinil nov objev, eknme v oboru rdia, zaplatili mu cestu pes kontinent a dali krlovsk honor za as, kter s nimi strvil. Tot se stalo, kdy se vrtil njak badatel z polrnch kraj nebo njak litert i umlec doshl v posledn dob zvltnho spchu. Host nemli pstup, protoe Ptel vdy zsadn nedovolovali, aby se nco z jejich diskus dostalo do novin. A tak tu mohli i velc sttnci - a takov pleitosti tu byly - vyslovit pln oteven sv mnn.Mm tu peleel dopis, kter mi Arnot napsal ped dvaceti lety a z nho uvdm toto:"V otec je lenem Klubu ptel vdy, mte tam tedy voln pstup. Pijte tam pt ter veer: Slibuji Vm, e se skvle pobavte. Kdy jste nedvno navtvila ony pny, nepodailo se Vm jimi pohnout. Pijdete-li, otesu jimi za Vs. Rozdrdm je tak, e budou vret a cenit zuby jako vlci. Vy jste pouze vyslovila pochybnosti o jejich morlce. Uvd-li se v pochybnost jejich morlka, jen to posiluje jejich samolibost a povenost. Ale j jim naenu strach, aby se tsli o sv oky penz. Zatesu s nimi tak, e ukou svou primitivn podstatu. Budete-li moci pijt, uvidte jeskynnho lovka ve smokingu, jak vr a pere se o kost. Slibuji Vm velkou vandu a poun pohled pod ki dravc.Pozvali si m, aby m rozdrtili. Byl to npad sleny Brentwoodov. Prozradila mi to nedopatenm, kdy m zvala. Poskytla jim ji pedtm podobn druh zbavy. Jsou blaeni, kdy ped nimi stoj dviv a mrn reformtor. Slena Brentwoodov se domnv, e jsem mrn jako bernek a dobromysln a tup jako dojn krva. Piznvm, e jsem se piinil o to, aby si o mn udlala tento dojem. Byla nejprve opatrn, dokud se nepesvdila o m nekodnosti. Mm dostat pkn honor, dv st padest dolar, jak se slu na lovka, kter, a radikl, kandidoval kdysi na guvernra. Musm si tak navlci smoking. To je povinn. Nikdy v ivot jsem neml nic podobnho na sob. Patrn si budu muset njak vypjit. Ale jsem ochoten udlat cokoli, jen kdy se mi dostane pleitosti rozdat si to s ,pteli vdy'."Klub se toho veera shromdil prv u Pertonwaith. Do velikho salnu bylo sneseno mnoho idl a selo se tu jist na dv st lid, aby si poslechli Arnota. Byli to opravdu lordi spolenosti. Bavila jsem se tm, e jsem v duchu potala, kolik asi dohromady pedstavuje jejich jmn, a mohlo to bt dobrch nkolik set milin. Jejich vlastnci nebyli vak zahliv bohi. Byli to obchodnci a podnikatel, kte se velmi aktivn astnili prmyslovho a politickho ivota.Byli jsme ji vichni na svch mstech, kdy slena Brentwoodov uvedla Arnota. Vichni se narz obrtili k mstu, odkud ml mluvit. Ml na sob smoking a vypadal bjen se svmi irokmi rameny a krlovskouhlavou. Ale v jeho pohybech byla opt ona lehk a neklamn stopa nemotornosti. Pipadalo mi skoro, e jen proto bych jej mohla milovat. A jak jsem se na nj dvala, zmocovala se m velik radost. Ctila jsem zase tep jeho dlan ve sv ruce, dotyk jeho rt, byla jsem na nj tak pyn, e bych byla chtla vstt a zvolat na celou spolenost: "Je mj! Drel m v nru a j, pouze j jsem dokzala, e obas pust z hlavy vechny sv velkolep mylenky a mysl jen na mne!"Slena Brentwoodov ho pede vemi pedstavila plukovnku Van Gilbertovi. Vdla jsem, e bude pedsedat. Plukovnk Van Gilbert byl proslul advokt trust a koncern. Mimo to byl asn bohat. Nejmen vdaj, kter ril brt na vdom, bylo sto tisc dolar. Ovldal mistrn zkony. Zkon byl hkou v jeho rukou. Hntl jej jako hlnu, kroutil a obracel jej v libovoln tvar jako nskou skldaku. Svm zjevem a rtorickm zpsobem mluvy psobil staromdn, ale svou fantazi, znalostmi a nadnm byl tak mlad jako posledn zkonn nazen. Poprv se proslavil, kdy napadl Shardwellovu posledn vli1. Za tento jedin in dostal honor pl milinu dolar. Od t doby stoupal jako raketa. Mluvilo se o nm jako o nejvtm advoktovi v zemi - samozejm advoktovi koncern a trust. Kdy se uvdla jmna t nejvtch advokt ve Spojench sttech, nesml mezi nimi chybt.Povstal a uvedl Arnota nkolika vybranmi vtami, ze kterch zaznl spodn tn jemn ironie. Pi

  • pedstavovn tohoto socilnho reformtora a pslunka dlnick tdy byl plukovnk Van Gilbert jzliv vtipn a posluchastvo se usmvalo. Rozzlobilo m to a podvala jsem se po Arnotovi. Pohled na nj m doplil jet vce. Zdlo se mi, e se nect doten jemnmi narkami, ba h, e je ani nepozoruje. Sedl tu krotce, tup a ospale. Vypadal skuten hloup. Na okamik mi bleskla hlavou mylenka: Co jestli ztratil odvahu ped tmto velkolepm shromdnm moci a ducha ? Pak jsem se vak sama sob usmla. Mne neme oklamat! Ale ostatn vod za nos, stejn jako vodil za nos slenu Brentwoodovou. Ta sedla vpravo v prvn ad a nkolikrt se otoila po nkterm ze svch ptel, projevujc smvem spokojenost s plukovnkovmi poznmkami.i Kdy pan Van Gilbert skonil, Arnot vstal a zaal mluvit. Zaal tie, zdrenliv a skromn, s vrazem zejmch rozpak. Mluvil o tom, jak se narodil v dlnick td, o nouzi a pn svho okol, kde tlo i due trply hladem a bdou. Lil sv plny a idely a jak si pedstavoval rj, v nm ij lid vych td. Pravil:"Vdl jsem, e tam nahoe nade mnou vldne nesobeckost ducha, ist a vzneen smlen a svobodn duchovn ivot. Znal jsem to vechno, protoe jsem etl romny ,Poben knihovny'1, ve kterch - a na zlosyny a dobrodrun eny - meh' vichni vzneen mylenky, mluvili krsnou e a konali slavn skutky. Zkrtka bylo mi nad slunce jasnj, e tam nade mnou je vechno jemn, vzneen a ulechtil, ve, co dodv ivotu pvab a dstojnost, ve, co in ivot hodnm it a co lovka odmuje za dinu a bdu."Lil dle svj ivot v tovrn, jak se uil podkovem a jak se setkal se socialistickm hnutm. Mezi socialisty, pravil, nael lidi s bystrm intelektem a jasnm rozumem, hlasatele evangelia, kte ztroskotali, protoe jejich kesanstv bylo pli irok pro vechna shromdn modlosluebnk mamonu, a profesory, kte byli rozdrceni pod koly universitn servilnosti vldnouc td. Socialist jsou revolucioni, pravil, kte bojuj za svren nynj nerozumn spolenosti a sna se vybudovat spolenost budoucnosti. ekl jet mnohem vc - nemohu tady vechno uvdt - avak nikdy nezapomenu, jak popisoval ivot mezi revolucioni. Vechna jeho zdrenlivost zmizela. Zvil hlas, stal se sebevdomm a vychzel z nho r, kterm sm hoel a jm hoely mylenky, kter z nho proudily. Pravil:"Mezi revolucioni jsem nael tak velou vru v lidsk, horouc, idealismus, vzneenost nesobeckosti, odkn a muednictv - vechny ndhern, avak bolestn vlastnosti ducha. Tam byl ivot ist, ulechtil a tvoiv. Byl jsem ve styku s velkmi duchy, kte byli povzneseni mravn i ve skutenosti nad dolary a centy a jim pl hladovjcho dtte znamenal vc ne vechna ndhera a boj o nov trhy a svtovldu. Vude kolem mne byla ulechtilost a hrdinsk sil, m dny a noci byly plny slunenho svtla a svitu hvzd, plny ohn a rosy a ped mma oima se vznel vn planouc a zc svat grl, prav grl Kristv, lidstvo velho srdce, tak dlouho trpc a utlaovan, kter vak bude nakonec vysvobozeno a spaseno."A jako ji jednou pedtm, stl Arnot opt pede mnou promnn.Jeho tv plla onou boskou jiskrou v nm a jet jasnji planuly jeho oi zprosted ze, kter se ho zdla obklopovat jako pl. Ale ostatn nevidli tuto z. Myslm, e ji tvoily slzy radosti a lsky, kter mi kalily zrak. Alespo pan Wickson, kter sedl za mnou, nebyl nijak dojat, protoe jsem zaslechla, jak hlasit bru: "Utopista."1Arnot lil dle, jak se ponenhlu dostval do spolenosti, a se nakonec setkal se leny hornch td a poznal zblzka mue, kte sedli na nejvych mstech. Tu nastalo jeho rozarovn. Toto rozarovn lil slovy, kter poslucham nijak nelichotila. Byl pr pekvapen tm, e je vude stejn pna. Ukzalo se, e ivot lepch lid nen jemn a pvabn. Uasl nad sobectvm, s nm se seel, a jet vce ho pekvapilo, e tu tm neexistoval duevn ivot. Nebo pi bezprostednm srovnn s revolucioni zarela ho duevn tupost vldnouc tdy. A pak, pes velkolep chrmy a dobe placen kazatele, shledval, e pni, a to mui i eny, jsou hrub materialistit. Je sice pravda, e vykldali o malch milch idelech a pleitostnch zsadch, avak pes vechny tyto ei byl jejich ivot v podstat ovldn hmotnmi zjmy. Neznali skutenou mravnost - napklad tu, kterou hlsal Kristus, kter se vak dnes u nehls."Seel jsem se s lidmi," ekl, "kte se ve svch enickch vlevech proti vlce dovolvali Knete mru, a pitom vkldali puky do rukou najatch agent2, aby z nich stleli do stvkujcch. Poznal jsem lidi, kte se rozhoovali nad surovost boxrskch zpas, a pitom se zastovali falovn potravin, kter zabjelo ron vc nemluvat, ne jich dal zavradit krvelan Herodes.Jemnocitn dentlmen s aristokratickmi zpsoby byl editelem dosazenm a ovldanm akciovmi spolenostmi, kter potaj oebraovaly vdovy a sirotky. Dentlmen, kter sbral vzcn vydn knih a byl mecenem literatury, uplcel vdce mstn politick ,mainy, zamraenho chlapa s opuchlm obliejem. Redaktor, kter uveejoval inzerty na rzn pokoutn medikamenty, nazval m padouchem a demagogem, protoe jsem chtl otisknout v jeho novinch pravdu o tchto medikamentech1. lovk, kter mluvil rozafn a vn o krsch idealismu a o bo dobrot, souasn pipravoval sv spolenky o podl na zisku. Pil crkve a horliv pispvatel na misie nechval pracovat ve svm zvod dvata deset hodin denn za hladovou mzdu, a tak pmo podporoval prostituci. Mu, kter zizoval nadace universitm a dval stavt kaple, byl ochoten pro pr dolar a cent kiv psahat ped soudem. eleznin magnt poruoval sv slovo obana, dentlmena a kesana, kdy poskytoval nezkonn slevy, a nezkonn slevy byly na dennm podku. Sentor byl nstrojem, otrokem, hkou v rukou surovho a nevzdlanho vdce politick mainy2. A prv tak tomu bylo s guvernrem a soudcem nejvyho soudu. Vichni ti za to jezdili zadarmo vlakem. A tuto politickou mainu, jejho vdce a eleznici, kter poskytovala voln jzdy, ml v hrsti vychytral kapitalista.

  • A tak se stalo, e msto v rji octl jsem se ve vyprahl pouti kefta-en. Vyjma v obchodnch zleitostech, nael jsem vude pouze nepedstavitelnou hloupost. Nenael jsem ani jednoho lovka, kter by byl ist, ulechtil a bystr, akoli jsem nael mnoho tch, kte byli velmi byst - ve sv zkaenosti. Seel jsem se pouze s obludnou sobeckost a bezcitnost, s hrubm, nenasytnm praktikovanm a praktickm materialismem."A jet mnoho jim Arnot povdl o nich samch a o svm zklamn. Intelektuln ho nudili, mravn a duevn se mu hnusili, a tak byl rd, e se mohl vrtit ke svm revolucionm, kte byli ist, ulechtil a inteligentn a mli vechny vlastnosti, kter chybly kapitalistm.."A nyn dovolte," pravil, "abych vm povdl nco o revoluci."Nejdve vak musm ci, e jeho stran vpad jimi vbec nehnul. Rozhlela jsem se kolem sebe po jejich tvch a vidla jsem, e zstvaj samolib poveni nad to, z eho je vinil. Vzpomnla jsem si, co mi ekl: e dn obvinn z nemorlnosti je neme vyvst z mry. Pesto jsem pozorovala, e smlost jeho vraz se dotkla sleny Brentwoodov. Vypadala starostliv a znepokojen.Arnot zaal popisem armdy revoluce, a kdy uvedl data o jej sle(vsledky voleb v rznch zemch), zaal se shromdn zmocovat neklid. V jejich tvch se objevil nepokoj a j si vimla, jak svraj rty. Konen byla vrena rukavice vzvy k boji. Arnot popisoval mezinrodn organizaci socialist, kter sjednocuje pl druhho milinu dlnk ve Spojench sttech s tiadvaceti a pl milinem v ostatnm svt."Takovto revolun armda," pravil, "v sle dvaceti pti milin je vc, nad kterou by se mli vldcov a vldnouc tdy zastavit a zamyslet. Heslem tto armdy je: ,Nikoho neivit! Chceme vechno, co mte vy. Nespokojme se s nim menm ne s tm, e nm dte vechno, co vlastnte. Chceme mt v rukou ote moci a osud lidstva. Tu jsou nae ruce. Jsou to siln ruce. Vezmeme vm vldu, palce, vechen v pepych a pohodl a v onen den si zanete vydlvat na chlb stejn jako rolnk na poli nebo ivoc ednek ve vaich metropolch. Tu jsou nae ruce. Jsou to siln ruce!'"A pitom rozphl sv mohutn pae a kovsk ruce se sevely ve vzduchu jako orl spry. Stl tu se vztaenma rukama jako symbol vtznho dlnictva, jako by chtl rozdrtit a zniit sv posluchae. Vimla jsem si, jak se posluchai sotva znateln pikrili ped tou ztlesnnou, mocnou a hrozivou postavou revoluce. Toti, eny se pikrily a v jejich tvch byl strach. Ne vak mui. Nebyli to zahliv, nbr aktivn bohi, byli zvykl se rvt. Ozvalo se hlubok hrdeln zamruen, kter chvli zeteln znlo mstnost a pak zmlklo. Byla to pedzvst vlho zavren a j mla pleitost slyet je onoho veera mnohokrt, projev zvete v lovku, nejsilnj z jeho primitivnch pud. Nebyli si vdomi toho zamrueni. Bylo to zavren smeky, zcela bezdn zavren. A v t chvli, kdy jsem vidla, jak jim oblieje ztvrdly, jak jim vavost sr z o, pochopila jsem, e nebude lehk vyrvat jim z rukou vldu nad svtem.Arnot toil dl. Prohlsil, e pl druhho milinu revolucion ve Spojench sttech je dkazem toho, e kapitalistick tda patn dila spolenost. Nartl hospodsk podmnky jeskynnho lovka a dnench divoskch nrod a zdraznil, e nemaj ani nstroje, ani stroje a e maj k vrob pouze vlastn pirozenou slu. Pak nartl, jak se vyvjely stroje a sociln organizace a do dneka, kdy vrobn sla civilizovanho lovka je tisckrt vt ne vrobn sla divocha."Pt lid," ekl, "me vyrobit chlb pro tisc. Jeden lovk me vyrobit bavlnn ltky pro dv st padest lid, vlnn pro ti sta, bot pro tisc. Dalo by se z toho soudit, e za sprvnho zen spolenosti by modern civilizovan lovk na tom musel bt mnohem lpe ne jeskynnlovk. Avak je tomu tak? Pihldnme ble. Ve Spojench sttech ije dnes patnct milin lid1 v bd. Bdou se rozum takov ivotn podmnky, v nich se pro nedostatek potravy a vhodnho bydlen ned udret prmrn pracovn schopnost. Pes vechno vae tzv. sociln zkonodrstv pracuj ve Spojench sttech pes ti miliny dt2. Za poslednch dvanct let se jejich poet zdvojnsobil. Ptm se mimochodem vs, vldc spolenosti, pro jste neuveejnili vsledky stn z roku 1910? A odpovm za vs: ze strachu slice bdy by urychlily revoluci, kter beztak dozrv.Ale abych se vrtil ke sv obalob. Jestlie produktivita modernho lovka je tisckrt vt ne lovka jeskynnho, pro je ve Spojench sttech patnct milin lid, kte nemaj slun pste a nemaj co jst? Pro jsou dnes ve Spojench sttech ti miliny dt, kter pracuj v tovrnch? M obaloba je oprvnn. Kapitalistick tda vldla patn. Ze skutenosti, e modern lovk ije bdnji ne lovk jeskynn, pestoe jeho produktivita je tisckrt vt, je mono vyvodit jen jedin zvr: e kapitalistick tda vldla patn, e jste vy, mil pnov, vldli zloinn a sobecky. Na tuto obalobu mi dnes veer tv v tv nemete dt dnou odpov, prv tak jako cel vae tda neme dt odpovd1 pl druhmu milinu revolucion ve Spojench sttech. Nemete odpovdt. Vyzvm vs, abyste odpovdli. A co vce, odvauji se tvrditj e mi neodpovte, a skonm. O tto vci budete mlet jako hrob, akoli o jinch vcech dovedete mluvit dost a dost.Nedokzali jste vst. Udlali jste z civilizace jatky. Byli jste slep a hrabiv. Vystoupili jste bez studu (jako vystupujete dodnes) v naich zkonodrnch sborech a prohlsili jste, e b


Top Related