Download - Human Rights Defense z.s. - NGO DORUČE… · Naše č.j. : OSZ-FM-NMNM-52-74-07-112018 Věc : Oznámení na podezření ze spáchání trestného činu. 1. NGO podává oznámení

Human Rights Defense z.s. - NGOfrancouzský ekvivalent - Droits de l´Homme Défense z.s. - ONG

Nevládní nezisková organizacevedená u Krajského soudu v Hradci Králové, spisová značka L 10967

IČ 018 01 970, www.hrd-ngo.com, Identifikátor datové schránky : smd99ty

korespondenční adresa : P. O. BOX 8, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

--------------------------------------------------------------------------------------------

Nejvyšší státní zastupitelství

k rukám : Nejvyšší státní zástupce

JUDr. Pavel Zeman

Jezuitská 585/4

602 00 Brno

Na vědomí : dle rozdělovníku

Z důvodu zajištění důkazního materiálu

Náš případ : https://www.hrd-ngo.com/frydek-mistek/

https://www.hrd-ngo.com/zverejnovani/

https://www.hrd-ngo.com/nove-mesto-nad-metuji/

Vaše č.j. : UOOU-09787/18-1

Ze dne : 31. října 2018

Doručeno dne : 2. listopadu 2018

Naše sp. zn. : FM-2018, NMNM-2018

Naše č.j. : OSZ-FM-NMNM-52-74-07-112018

Věc : Oznámení na podezření ze spáchání trestného činu

http://www.hrd-ngo.com/https://www.hrd-ngo.com/nove-mesto-nad-metuji/https://www.hrd-ngo.com/zverejnovani/https://www.hrd-ngo.com/frydek-mistek/

1. NGO podává oznámení o podezření ze spáchání trestného činu

inspektorkou Úřadu pro ochranu osobních údajů – JUDr. Jiřina

Rippelová.

2. Je podezření, že se dopustila trestného činu – rozvracení republiky -

podle § 310 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Je podezření, že JUDr.

Jiřina Rippelová protiprávně „spolupracuje“ s konkrétními policisty

pro, které praktikuje určité služby jako je podezření na vydírání

nevládní organizace Human Rights Defense z.s.

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POŽADUJE PROSTŘEDNICTVÍM

ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ VÝMAZ

SKUTEČNÝCH INFORMACÍ KONKRÉTNÍCH TRESTNÍCH

ŘÍZENÍ V PŘÍPADU FRÝDEK-MÍSTEK A NOVÉ MĚSTO NAD

METUJÍ, KTERÉ JSOU UVEŘEJNĚNÉ NA SERVERU NEVLÁDNÍ

ORGANIZACE HUMAN RIGHTS DEFENSE Z.S.

Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová používá tzv. ÚŘEDNÍ NÁSILÍ a

nutí NGO, aby neplnila svoje účely, pro které byla zaregistrována

soudem a porušovala tak stanovy NGO.

Pokud sama JUDr. Jiřina Rippelová uvádí, že se jedná o podnět PČR,

tak je podezření na organizovanou skupinu.

Současně je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová vydírá nevládní

organizaci Human Righs Defense z.s. podle § 175 trestního zákoníku č.

40/2009 Sb.

Právní úprava

§ 310 TZ rozvracení republiky

§ 310 TZ odst. 1

Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení České republiky se účastní násilných

akcí proti České republice nebo jejím orgánům bude potrestán odnětím

svobod\ na 8 až 12 let, popř. Vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.

§ 310 TZ odst. 2

Odnětím svobody na 12 až 20 let, popř vedle tohoto trestu též propadnutím

majetku nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán

a) spáchá- li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny

c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu

d) způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení

České republiky

§ 175 TZ – vydírání

odst. 1

Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí NUTÍ, aby něco konal, opominul,

trpěl, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 léta nebo peněžitým

trestem.

Odst. 2

Odnětím svobody na 2 léta až 8 let bude pachatel potrestán

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny

Předmětné řízení Policie ČR prostřednictvím Úřadu pro ochranu

osobních údajů - zastoupeným inspektorkou JUDr. Jiřinou Rippelovou

je protizákonné a porušuje ústavní pořádek České republiky.

Na základě výše uvedených skutečností NGO konstatuje, že JUDr.

Jiřina Rippelová v souladu s ústavním pořádkem ČR porušila zejména

čl. 10 Ústavy ČR a podle Evropské úmluvy o lidských právech Rady

Evropy čl. 6 – právo na spravedlivý proces, se řádně nevypořádala se

všemi námitkami a nevypracovala kompletní odůvodnění.

Zároveň je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová je spolupachatelem

porušování čl. 6 Evropské Úmluvy o lidských právech Rady Evropy,

která je součástí českého právního řádu.

Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová veřejně podporuje činnost

konkrétních policistů (autoři podnětů a z hlediska trestního zákoníku č.

40/2009 Sb. Se jedná o podezření na objednavatele trestného činu podle

§ 24 odst. 1 písm. b) , kteří de facto „provozují“ rozvracení ústavního

zřízení České republiky ve smyslu podezření z trestného činu

rozvracení republiky podle § 310 TZ, konkrétně se jedná o neřešení

závažné kriminality – jako např. vražda ve stadiu pokusu v případu

Frýdek-Místek.

Současně je podezření, že si JUDr. Jiřina Rippelová přivydělává

přijímáním úplatků od konkrétních policistů za zasílání protiprávní

korespondence nevládní organizaci Human Rights Defense z.s.

Právní úprava

§ 331 TZ – přijetí úplatku

odst. 1

Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věci

obecného zájmu por sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek

nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek

bude potrestán odnětím svobody až na 4 léta nebo zákazem činnosti.

Odst. 2

Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán

odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let.

Odst. 3

Odnětím svobody na 3 léta až 10 let nebo propadnutím majetku bude

pachatel potrestán

a) spáchá-li takový čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu opatřit sobě

nebo jinému značný prospěch

b) spáchá-li takový čin jako úřední osoba

odst. 4

Odnětím svobody na 5 až 12 let bude pachatel potrestán

a) spáchá-li čin uvedený v odst. 1 nebo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému

prospěch velkého rozsahu

b) spáchá-li takový čin jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo

jinému značný prospěch.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ V PODSTATĚ VĚCI

Věc : Žádost o zaslání podnětu ze dne 14. června 2018

Sdělujeme, že zvlášť zranitelná oběť trestného činu paní Alena Musilová z

Frýdku-Místku má právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a

svobod, aby její věc byla projednána veřejně.

V obecných rovinách trestní řízení není soukromým životem souseda

ani lékaře. Vztah lékaře a pacienta není soukromým životem lékaře.

Navíc osobní údaje souseda jsou veřejně přístupné na internetovém Katastru

nemovitostí a údaje lékaře veřejně přístupné na serveru České lékařské

komory.

Současně sdělujeme, že text upozornění, tak jak byl zpracován je

protizákonný, protože se vztahuje k jiným právním normám.

Věc : Vyjádření ze dne 30. srpna 2018

Proto k výše uvedenému č.j. sdělujeme :

1. Uváděná legislativa v žádném případě nedopadá na NGO.

2. Opakujeme ze dne 14. června 2018 :

„Sdělujeme, že zvlášť zranitelná oběť trestného činu paní Alena Musilová z

Frýdku-Místku má právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a

svobod, aby její věc byla projednána veřejně.

V obecných rovinách trestní řízení není soukromým životem souseda ani

lékaře. Vztah lékaře a pacienta není soukromým životem lékaře.

Navíc osobní údaje souseda jsou veřejně přístupné na internetovém

Katastru nemovitostí a údaje lékaře veřejně přístupné na serveru České

lékařské komory.

Současně sdělujeme, že text upozornění, tak jak byl zpracován je

protizákonný, protože se vztahuje k jiným právním normám.“

Dále doplňujeme, že pan Jiří Marek byl uznám absolutně nevinným,

jak komisařkou por. Bc. Lenkou Korčákovou, tak i státní zástupkyní

Krajského státního zastupitelství v Ostravě Mgr. Dagmar Jersákovou, a

proto by pan Jiří Marek měl mít zájem na zveřejnění situace, že je

absolutně nevinný. Totéž se týká i por. Bc. Lenky Korčákové i Mgr.

Dagmar Jersákové.

3. Zasíláním protiprávní korespondence NGO JUDr. Jiřina Rippelová

porušuje § 6 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 SB, protože zbytečně

zatěžuje NGO, která byla zřízena a soudem registrována pro účely zapsané

ve stanovách NGO :

1. Obrana lidských práv

2. Shromažďování důkazů o porušování lidských práv

3. Zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv

4. Vyvíjení tlaku na porušovatele lidských práv za účelem dosažení

dodržování lidských práv, změny legislativy v souladu s ochranou

lidských práv na základě mezinárodních úmluv a dosažení

adekvátních sankcí pro porušovatele lidských práv

5. Spolupráce s ostatními nevládními organizacemi, jinými

institucemi a subjekty, českými i zahraničními

Právní úprava :

§ 6 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 Sb.

Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a

dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.

4. Současně je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová vydírá nevládní

organizaci Human Righs Defense z.s. podle § 175 trestního zákoníku č.

40/2009 Sb.

Právní úprava

§ 175 TZ – vydírání

odst. 1

Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí NUTÍ, aby něco konal, opominul,

trpěl, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 léta nebo peněžitým

trestem.

Odst. 2

Odnětím svobody na 2 léta až 8 let bude pachatel potrestán

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny

Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová používá tzv. ÚŘEDNÍ NÁSILÍ a

nutí NGO, aby neplnila svoje účely, pro které byla zaregistrována

soudem a porušovala tak stanovy NGO.

Pokud sama JUDr. Jiřina Rippelová uvádí, že se jedná o podnět PČR, tak je

podezření na organizovanou skupinu.

Věc : Odpověď ze dne 10. září 2018

Je však potřeba, aby Mgr, Vladimír Procházka přistupoval k vyhodnocování

textu jako duševně zdravý.

Pokud by Mgr. Vladimír Procházka chtěl tvrdit, že trpí mentálním

onemocněním, které mu brání v pochopení textu NGO, musí předložit

posudek kvalifikovaného znalce.

NGO plně odkazuje na svůj předchozí text ze dne 30. srpna 2018.

NGO svůj text nebude nijak měnit.

NGO pouze doplňuje, že por. Bc. Lekna Korčáková – PČR Frýdek-Místek,

plně využívá svého práva podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod č.

2/1993 Sb. - svoboda projevu.

NGO nijak nebrání por. Bc. Lence Korčákové – PČR- Frýdek-Místek

ve vyjadřování jejího názoru, že vražda ve stadiu pokusu není trestný

čin.

NGO pouze podala opravné prostředky ve prospěch zvlášť zranitelné

oběti trestného činu paní Aleny Musilové z Frýdku Místku, protože

NGO trvá na právní skutečnosti, že vražda ve stadiu pokusu je trestný

čin podle trestního zákoníku 40/2009 Sb.

Závěrem NGO zcela korektně upozorňuje Mgr. Vladimíra Procházku, že

jestli bude pokračovat ve zbytečném zatěžování NGO protiprávními dopisy,

bude na něj a další podezřelé členy organizované skupiny podáno trestní

oznámení, což si může Mgr. Vladimír Procházka ověřit na internetových

stránkách NGO.

Doplňující právní úprava :

Ústava ČR č. 1/1993 Sb.

Čl. 1

odst. 1 - Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní státzaložený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Odst. 2 - Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají zmezinárodního práva.

Čl. 3

Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv asvobod.

Čl. 9

Odst. 2 - Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu jenepřípustná.

Odst. 3 - Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění neboohrožení základů demokratického státu.

Čl. 10Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlamentsouhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu;stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije semezinárodní smlouva.

Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.

Čl. 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a

svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl. 2

Odst. 1 Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani

na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.

Odst. 2 - Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených

zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Čl. 3

Odst. 1 - Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu

Odst. 3 -Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování

jeho základních práv a svobod.

Správní řád č. 500/2004 Sb.

§ 2 odst. 1

Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy,

jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále

jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím

též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

§ 2 odst. 2

Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu

byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu

byla svěřena.

§ 2 odst. 3

Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy

osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále

jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek

stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.

§ 2 odst. 4

Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a

aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při

rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly

nedůvodné rozdíly.

§ 3

Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl

zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který

je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.

§ 4 odst. 1

Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z

působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat

zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

§ 6 odst. 2

Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a

dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.

§ 7 odst. 1

Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení.

Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od

všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.

§ 8 odst. 1

Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají

současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to,

že současně probíhá více takových postupů u různých správních orgánů

nebo u jiných orgánů veřejné moci, je dotčená osoba povinna správní

orgány bezodkladně upozornit.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

§ 2 odst. 1

Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou

základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec.

§ 2 odst. 2

Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z

vlastního smyslu slov a jejich vzájemné souvislosti a nikdo se nesmí

dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

§ 3 odst. 1

Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo

brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým

způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

§ 3 odst. 2 písm. c)

Nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých

§ 4 odst. 1

Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i

schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností a že to každý může od ní v

právním styku očekávat.

§ 5 odst. 1

Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu

určitého povolání, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a

pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena.

§ 8

Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

§ 24

Každý člověk odpovídá za své jednání.

§ 547

Právní jednání musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i

zákonu.

3. Podle § 21 TZ se jedná o dokonaný trestný čin.

4. Úmysl je jednoznačně prokázán profesní erudicí.

Podle Hlavy II TZ – trestní odpovědnost, Dílu 2 TZ – Zavinění - § 15 –

Úmysl - odst. 1 písm. b) TZ je trestný čin spáchán jednoznačně

úmyslně, protože pachatel věděl, že svým jednáním může takové

porušení nebo ohrožení způsobit zájem chráněný zákonem.

5. Podle Dílu 2 TZ § 17 písm. a) – Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující

– k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby se použije podle

písm. a) jde -li o těžší následek a jedná se o úmyslné zavinění.

6. Podle Dílu 4 TZ § 22 odst. 1 písm. a) TZ se jedná o pachatele trestného

činu.

Pachatel trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové

podstaty trestného činu.

Podle Dílu 4 TZ § 24 odst. 1 písm. b) TZ se jedná i o návodce trestného

činu – vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin – zde je podezření

na konkrétní policisty, kteří podali podnět,

7. Podle § 25 TZ v době trestného činu pachatel překročil patnáctý rok věku

a proto je trestně odpovědný.

8. Podle § 26 TZ pachatel v době spáchání trestného činu oficiálně

netrpěl duševní poruchou a proto je trestně odpovědný.

9. Podle § 27 TZ v době spáchání trestného činu oficiálně netrpěl duševní

poruchou a neměl podstatně sníženou schopnost rozpoznat protiprávnost

trestného činu a neměl sníženou schopnost ovládat své jednání a proto je

trestně odpovědný.

10. Podle § 33 TZ písm. a) a b) nezaniká trestní odpovědnost účinnou

lítostí.

11. Podle § 34 TZ trestný čin není promlčený.

12. Podle § 42 TZ existují přitěžující okolnosti

a) pachatel spáchal trestný čin s rozmyslem a po uvážení – pachatelem

je profesně erudovaná ( § 15 odst. 1 TZ písm. b) a duševně zdravá ( § 26

a 27 TZ) inspektorka Úřadu pro ochranu osobních údajů.

b) pachatel spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti a zvlášť zavrženíhodné

pohnutky – ziskuchtivost je prokázána zajištěním prospěchu skutečným

pachatelům trestné činnosti.

Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Nikdo nesmí těžit ze

svého protiprávního činu. Nikdo ani nesmí těžit z protiprávního stavu, který

vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

Podle § 8 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Zjevné zneužití práva

nepožívá právní ochrany.

d) pachatel spáchal trestný čin využívaje nouze, tísně, bezbrannosti

podřízenosti obětí trestného činu – Zvlášť zranitelná oběť trestného

činu paní Alena Musilová z Frýdku-Místku a Ing. Zdeněk Hrnčíř z

Nového Města nad Metují.

e) pachatel trestným činem porušil zvláštní povinnost

f) pachatel ke spáchání trestného činu zneužil svého zaměstnání,

postavení a funkce -pachatelem je inspektorka Úřadu pro ochranu

osobních údajů.

k) pachatel trestným činem způsobil vyšší škodu a jiný škodlivý následek

i) pachatel trestným činem získal vyšší prospěch

m) pachatel spáchal trestný čin ve větším rozsahu, na více věcech a na více

osobách a trestný čin páchal a pokračoval v něm po delší dobu

n) pachatel spáchal více trestných činů

o) Je podezření, že pachatel spáchal trestný čin jako člen organizované

skupiny.

Cui bono, cui prodest – další spolupachatelé mohou být konkrétní

policisté, kteří podali podnět .

13. Podle § 46 TZ nelze upustit od potrestání protože podle :

odst. 1 je spácháno více trestných činů, nelze použít § 33 TZ, pachatel

neprojevil snahu o nápravu a vzhledem k povaze a závažností spáchaných

trestných činů nelze důvodně očekávat, že by pouhé projednání věci

postačilo k nápravě pachatele a ochraně společnosti.

Odst. 3 – Podle § 15, 25, 26 a 27 pachatel páchání trestné činnosti

rozpoznal a trestný čin je dokonaný.

14. Podle § 5 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Kdo se veřejně

nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému jako příslušník určitého

povolání, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí,

která je s jeho povoláním spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k

jeho tíži.

15. Pokud by se JUDr. Jiřina Rippelová chtěla vymlouvat na to, že je

neschopný, tak podle § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku č.

89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

16. Pokud by přidělený státní zástupce měl v úmyslu věc odložit a soudce

neodsoudit, tak NGO bude reagovat podáním adekvátního trestního

oznámení na státního zástupce nebo soudce, i kdyby se mělo jednat o

řetězovou reakci.

17. NGO bude spisovou dokumentaci postupně zveřejňovat, aby se

zabránilo manipulaci se spisovou dokumentací. Současně bude NGO zasílat

na vědomí dle rozdělovníku z důvodů zajištění důkazního materiálu.

18. NGO na požádání doplní požadované údaje a objasní všechny dotazy.

V Chlumci nad Cidlinou Ing. Ladislava Kryžová

dne 7. listopadu 2018 statutární orgán - předsedkyně

Rozdělovník : na vědomí

Pozn. Podle pravidel Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku

vnitrostátní opravné prostředky slouží k tomu, aby stát měl možnost zjednat

nápravu na vnitrostátní úrovni a věc nemusela být předkládána k

mezinárodnímu řízení.

Z těchto důvodů je věc zaslána na vědomí dle rozdělovníku, z důvodu

zajištění důkazního materiálu, že všichni o situaci věděli, nápravu nezjednali

a proto si Česká republika následně nemůže stěžovat, že bude vyplácet

odškodnění a stane se zdrojem negativní publicity při mezinárodním řízení.

JUDr. Pavel ZemanNejvyšší státní zástupce

Nejvyšší státní zastupitelstvíJezuitská 585/4

602 00 Brno

JUDr. Jiří Hajda

kabinet nejvyššího státního zástupce

oddělení právních a kárných agend,

stížností a vztahů k veřejnosti

Nejvyšší státní zastupitelstvíJezuitská 585/4

602 00 Brno

JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D.Vrchní státní zástupkyně

Vrchní státní zastupitelstvínám. Hrdinů 1300/11,140 00 Praha 4

JUDr. Ivo IštvánVrchní státní zástupce

Vrchní státní zastupitelství17. listopadu 909/44,779 00 Olomouc

Mgr. Dagmar Jersáková

státní zástupkyně

Krajské státní zastupitelství OstravaNa Hradbách 21729 01 Ostrava

Mgr. Jiří Martikánstátní zástupce

Okresní státní zastupitelství

Na Poříčí 3206

738 02 Frýdek-Místek

Mgr. Vladimír ŠtěpánekOkresní státní zástupce

Okresní státní zastupitelství

Kladská 1092, 547 01 Náchod

Plk. JUDr. David Fulkaředitel

Krajské ředitelství PolicieKrálovéhradeckého krajeUlrichovo nám. 810/4500 02 Hradec Králové

Npor. František Valčík, DiS.Vedoucí OOP Nové Město nad Metují

Krajské ředitelství PolicieKrálovéhradeckého krajeUlrichovo nám. 810/4500 02 Hradec Králové

starosta Město Nové Město nad Metujínáměstí Republiky 6549 01 Nové Město nad Metují

Mgr. Michal Pobudský, DiS.Primátor

Magistrát Města Frýdek-MístekRadniční 1148738 22 Frýdek-Místek

Plk. Mgr. Tomáš Kuželředitel

Krajské ředitelství PČRMoravskoslezského kraje30. dubna 1682/24, 702 00Moravská Ostrava

Por. Bc. Lenka Korčákovákomisař

Policie České republikyKrajské ředitelství PolicieMoravskoslezského krajeúzemní odbor Frýdek Místek1. oddělení obecné kriminalityBeskydská 2061738 19 Frýdek-Místek

Plk. Ing. Radek ŠutaOdbor kontroly – vedoucí vyřizovánípodnětů a stížností

Generální inspekce generálníchsborůSkokanská 2311169 00 Praha

JUDr. Jiřina Rippelováinspektor

Úřad pro ochranu osobních údajůPplk. Sochora 727/27, 170 00 Praha7-Holešovice

1/7

ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 tel.: 234 665 111, fax: 234 665 444 [email protected], www.uoou.cz

/UOOUX00CU4MR*

Čj. UOOU-09787/18-1

PŘÍKAZ Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), jako příslušný správní orgán podle § 2 odst. 2 a § 40 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a čl. 58 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), vydává dne 31. října 2018 v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád tento příkaz: Účastníku řízení: spolku Human Rights Defense z. s., se sídlem Pražská 142, 50351 Chlumec IV, Chlumec nad Cidlinou, IČ 01801970, se v souvislosti se zpracováním osobních údajů prostřednictvím webových stránek www.hrd-ngo.com, ukládá povinnost:

I. ukončit zveřejňování osobních údajů Jiřího Marka ve formě dokumentů souvisejících s trestním řízením ve věci přečinu ublížení na zdraví, vedeným Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, územním odborem Frýdek-Místek, 1. oddělením obecné kriminality, se sídlem Beskydská 2061, 738 19 Frýdek-Místek, na webových stránkách www.hrd-ngo.com, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu,

II. ukončit zveřejňování osobních údajů Pavla Popa ve formě dokumentů souvisejících s řízením o přestupcích proti občanskému soužití vedeným Městským úřadem Nové Město nad Metují, odborem správním, oddělením vnitřních věcí, se sídlem náměstí Republiky 6, 549 01 Nové Město nad Metují, na webových stránkách www.hrd-ngo.com, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu,

III. informovat na webových stránkách www.hrd-ngo.com subjekty údajů podle čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 o zpracování osobních údajů, ke kterému prostřednictvím uvedených webových stránek dochází, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu.

2/7

Odůvodnění

Podkladem pro vydání tohoto příkazu (výroku č. I) je podnět Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek, 1. oddělení obecné kriminality, se sídlem Beskydská 2061, Frýdek-Místek (dále jen „Policie ČR“), doručený Úřadu dne 10. dubna 2018 a dále podklady opatřené Úřadem v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), tedy dokumenty zveřejněné ke dni 21. srpna 2018 (a ke dni vydání tohoto příkazu i nadále dostupné) na webových stránkách www.hrd-ngo.com, v sekci „Konkrétní případy – Frýdek-Místek“. Pro rozhodnutí uvedené ve výroku č. II tohoto příkazu pak byl podkladem podnět doručený Úřadu stěžovatelem (Pavlem Popem) dne 23. srpna 2018 a další materiály opatřené Úřadem v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 255/2012 Sb., tedy dokumenty zveřejněné ke dni 24. října 2018 (a ke dni vydání tohoto příkazu i nadále dostupné) na webových stránkách www.hrd-ngo.com, v sekci „Konkrétní případy – Nové Město nad Metují“. Provozovatelem webových stránek je (dle informací uvedených na těchto stránkách) účastník řízení, který je podle veřejného rejstříku spolkem založeným mimo jiné za účelem obrany lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv. Obdobně je hlavní činnost spolku popsána i na uvedených webových stránkách účastníka řízení, resp. v jeho stanovách. Předmětu tohoto řízení, kterým je zveřejňování informací na webových stránkách účastníka řízení, se věnuje i čl. V. jednacího řádu účastníka řízení (dostupného na webových stránkách www.hrd-ngo.com), dle kterého účastník řízení zveřejňuje konkrétní případy porušování lidských práv, a to formou zveřejnění spisové dokumentace s adekvátním komentářem pro veřejnost. Účastník řízení takto zveřejňuje ve vztahu ke konkrétnímu případu veškerou komunikaci (zejména odeslané a doručené dopisy, včetně dokladů o doručení). Základním účelem tohoto postupu je dle jednacího řádu účastníka řízení vyvíjení tlaku na porušovatele lidských práv. Z výše uvedených podkladů (podněty a dokumenty shromážděné Úřadem) je zřejmé, že popsaným jednáním účastníka řízení dochází také ke zveřejnění informací o fyzických osobách, tj. osobních údajů ve smyslu definice uvedené v čl. 4 bodu 1) nařízení (EU) 2016/679. Podle tohoto ustanovení se osobním údajem rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (subjektu údajů). Vzhledem k tomu, že účastník řízení zveřejňuje dokumenty v plném znění, tj. včetně všech identifikačních údajů osob, které se daného řízení či jednání účastní, je dle Úřadu zřejmé, že osoby zde uvedené je možné na základě zveřejněných informací přímo identifikovat. V tomto kontextu je pak nutno dodat, že v situaci, kdy je známa identita konkrétní fyzické osoby, je nutno za osobní údaj považovat jakoukoli další informaci, kterou lze s touto osobou spojit (např. její postavení v daném řízení, obsah jejího vyjádření apod.). Konkrétně v případě, který byl Úřadu postoupen Policí ČR, došlo ke zveřejnění osobních údajů Jiřího Marka, a to v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa bydliště a dále informace o trestním řízení ve věci přečinu ublížení na zdraví. Předmětnými dokumenty účastník řízení disponuje z titulu jeho postavení zmocněnce poškozené.

3/7

V případě stěžovatele Pavla Popa pak účastník řízení zveřejnil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa bydliště a dále informace o řízení o přestupcích proti občanskému soužití, v němž stěžovatel vystupuje v postavení obviněného. Účastník řízení disponuje v tomto případě dokumenty z titulu jeho postavení zmocněnce v řízení o přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 SB., trestní zákoník, které na řízení o přestupcích proti občanskému soužití navazuje. Účastník řízení tedy shromažďuje a dále, prostřednictvím svých webových stránek, zveřejňuje informace o konkrétních případech, v nichž vystupuje v roli zmocněnce. Vzhledem k tomu, že předmětné informace zahrnují také osobní údaje účastníků těchto řízení, je účastník řízení ve vztahu k těmto informacím v postavení správce osobních údajů ve smyslu čl. 4 bod 7) nařízení (EU) 2016/679, neboť v rámci svých stanov a prohlášením na webových stránkách stanovil účel (obrana lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv) i prostředky (webové stránky www.hrd-ngo.com) tohoto zpracování osobních údajů. Na účastníka řízení se proto vztahují veškeré povinnosti, které mu na základě tohoto postavení z citovaného nařízení vyplývají. Základní povinností každého správce osobních údajů je, aby v souladu s požadavkem vyjádřeným v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 disponoval pro dané zpracování osobních údajů právním titulem. V případě účastníka řízení je pak nutno zásadně rozlišovat zpracování osobních údajů, které realizuje na základě smluvního vztahu s těmi, které v konkrétních případech zastupuje. V tomto případě účastník řízení připravuje či vyřizuje podání, popř. jedná s orgány veřejné moci v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679. Následné zveřejnění dokumentů (včetně osobních údajů všech osob zúčastněných na daném jednání či řízení) pod tento právní titul již ale podřadit nelze. Pro jednání, které je předmětem tohoto řízení, přichází teoreticky v úvahu právní titul uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679, dle kterého lze osobní údaje zpracovávat (tedy i shromažďovat a zveřejňovat) na základě souhlasu subjektu údajů. V souladu s čl. 7 citovaného nařízení je v takovém případě současně povinností správce získat souhlas tak, že je schopen jeho udělení prokázat po celou dobu zpracování. S odkazem na povinnost vyjádřenou v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, který se na účastníka řízení jako na správce osobních údajů vztahuje, a dle kterého je jeho povinností doložit splnění základních zásad při zpracování osobních údajů (včetně doložení právního titulu pro předmětné zpracování), vyzval Úřad účastníka řízení dne 23. srpna 2018 a opětovně dne 5. září 2018 k součinnosti podle § 3 zákona č. 255/2012 Sb. Úřad konkrétně účastníka řízení žádal o sdělení na základě jakého právního titulu, ve smyslu čl. 6 nařízení (EU) 2016/679 zveřejňuje na webových stránkách www.hrd-ngo.com osobní údaje. Účastník řízení reagoval na výzvy Úřadu vyjádřením ze dne 30. srpna a 5. září 2018, v nichž k výše uvedenému dotazu pouze sdělil, že právní úprava ochrany osobních údajů na něj nedopadá. Za těchto okolností má pak Úřad za to (v kontextu povinnosti vyjádřené v čl. 5 odst. 2 a 7 nařízení (EU) 2016/679), že účastník řízení osobní údaje na uvedených webových stránkách nezveřejňuje na základě souhlasu subjektů údajů. Tento závěr vyplývá jednak z výslovného

4/7

prohlášení účastníka řízení, z něhož lze dovodit, že se právním titulem dle nařízení (EU) 2016/679 nezabýval, a podpůrně i z charakteru zveřejněných osobních údajů, které se vztahují i k osobám vůči nimž účastník řízení vystupuje v roli zmocněnce osob, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy těchto subjektů údajů. Souhlas těchto osob se zveřejněním osobních údajů tak nelze předpokládat. Pro úplnost je dále nutno zvážit, zda je předmětné zpracování osobních údajů možné na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679, tedy pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany. V tomto případě musí být současně splněna podmínka, že se nejedná o případy, kdy před zájmy správce mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů (spočívající v ochraně jejich soukromí a osobních údajů). Posouzení, zda je uvedená podmínka splněna je pak nezbytným předpokladem pro aplikaci čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Při postupu dle citovaného ustanovení tak správci de facto vzniká povinnost provést před zahájením zpracování osobních údajů analýzu či komparaci svých zájmů a zájmů subjektů údajů, tzv. balanční test. V rámci takového balančního testu je pak nezbytné poměřit zájmy správce a třetích osob se zájmy (základními právy a svobodami) dotčených subjektů údajů. Pokud zájmy subjektů údajů nepřevažují nad zájmy správce či třetích osob, je zpracování na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 možné. V této fázi jsou posuzovány všechny okolnosti konkrétního zpracování, přičemž zájem subjektů údajů je hodnocen ve smyslu obecných, typických či rozumně očekávatelných zájmů dotčených osob. Oprávněný zájem správce musí být v prvé řadě zákonný, tedy v souladu s právními předpisy a jasně formulovaný (nikoli spekulativní). Legitimním zájmem správce je např. zájem hospodářský, tj. zájem na zajištění ekonomické stránky jeho podnikatelské činnosti, současně může být dán také zájem veřejnosti na transparentní, snadno dohledatelné informace. Legitimní a oprávněný zájem správce sám o sobě nicméně k závěru o možnosti aplikace čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 nestačí. V rámci balančního testu je dále nutné posoudit, zda je dané zpracování nezbytné pro naplnění těchto oprávněných zájmů, tedy zda nelze stejného výsledku dosáhnout zpracováním menšího rozsahu osobních údajů, případně zcela bez osobních údajů. Minimalizace údajů je ostatně základní zásadou zpracování osobních údajů, která je v současné době vyjádřena v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 216/679. Poté je v rámci ověření vyváženosti nutné posoudit, zda zájmy a základní práva subjektu údajů nepřevažují nad oprávněnými zájmy správce. Přitom je nutné zohlednit zejména povahu a zdroj oprávněných zájmů správce, dopad daného zpracování na subjekty údajů, včetně přiměřeného očekávání subjektů údajů a případná další ochranná opatření, která správce uplatňuje. S odkazem na výše popsané vyjádření účastníka řízení je pak i v tomto případě zřejmé, že účastník řízení se sám aplikací čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 nezabýval, tj. balanční test neprovedl. Na základě shromážděných materiálů a veřejně dostupných informací má však Úřad dostatek podkladů k tomu, aby posoudil legitimitu a legalitu předmětného jednání účastníka řízení, k čemuž je nezbytné, aby Úřad vyhodnotil možné oprávněné zájmy účastníka řízení či třetích stran a komparoval je s mírou zásahu do práv subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou prostřednictvím webových stránek účastníka řízení zveřejňovány.

5/7

Jak bylo uvedeno již výše, účelem zpracování (zveřejňování) osobních údajů prostřednictvím webových stránek účastníka řízení je obrana lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv. Lze tedy dospět k závěru, že zájmem, který účastník řízení zveřejňováním osobních údajů na uvedených webových stránkách sleduje, je zájem osob, které účastník řízení zastupuje, případně i veřejnosti na informování o konkrétních případech, v nichž dle názoru účastníka řízení dochází k porušování lidských práv. Dále je zde zájem účastníka řízení, resp. jím zastupovaných osob, na vytvoření veřejného tlaku na instituce či osoby, které se tohoto porušování mají dopouštět. Tyto zájmy je pak třeba komparovat s právem subjektů údajů (tj. těch, jejichž osobní údaje jsou zveřejněny) na ochranu jejich osobních údajů, resp. ochranu jejich soukromého a osobního života. V tomto směru je nutno především zohlednit fakt, že účastník řízení na svých webových stránkách zveřejňuje ke konkrétním případům veškerou komunikaci, kterou v dané věci vede. Nejedná se tedy o výstupy z jinak veřejných jednání (např. jednání zastupitelstva obce či soudu), ale o dvoustrannou komunikaci příslušných úřadů (orgánů veřejné moci) se zástupcem jednoho z účastníků řízení. Zveřejněním informací, které primárně nejsou určeny ke zveřejnění, účastník řízení nepochybně zasahuje do práv subjektů údajů. V tomto směru je, v souladu s recitálem 47 nařízení (EU) 2016/679, zapotřebí zohlednit také přiměřená očekávání subjektů údajů, která vychází ze skutečnosti, že informace zveřejňované účastníkem řízení obvykle veřejně dostupné nejsou. Míra zásahu do práv subjektů údajů je pak závislá na charakteru zveřejněné informace (tj. druhu řízení či jednání, ze kterého pochází) a zejména samotném obsahu této informace. Zveřejňování informací o tom, že se určitá osoba účastní či v minulosti účastnila trestního řízení či řízení o přestupku (jako v případech, které jsou předmětem podnětů doručených Úřadu) přitom představuje významné riziko v podobě nepříznivých dopadů do práv těchto osob, a to jak v osobní, tak v pracovní sféře. Takové informace mohou vést k sociálnímu vyloučení osoby a jejích rodinných příslušníků, ztrátě zaměstnání a dalším negativním dopadům. Dále je nutno zohlednit, že účastník řízení umožňuje u informací zveřejňovaných prostřednictvím www.hrd-ngo.com indexování. Zde zveřejněné osobní údaje tak lze vyhledávat nejen přímo na webových stránkách účastníka řízení, ale i pomocí jiných vyhledavačů. Tímto postupem účastník řízení rozšiřuje okruh příjemců předmětných informací nejen o návštěvníky webových stránek účastníka řízení, ale o uživatele internetu obecně. Zásah do práv subjektů údajů je dále zvýšen tím, že zveřejňování informací na webových stránkách účastníka řízení není zjevně časově jakkoli omezeno (resp. je zřejmě omezeno pouze kapacitou úložiště využívaného účastníkem řízení). S delším časovým odstupem se přitom intenzita zásahu do práv subjektů údajů dále zvyšuje. Naopak výše identifikovaný zájem, který účastník řízení svým jednáním sleduje, je dle Úřadu zásadně možné naplnit bez zpracování osobních údajů, tedy obecným informováním o postupu, který je dle jeho názoru nesprávný, případně zveřejňováním anonymizovaných verzí dokumentů.

6/7

Po souhrnném vyhodnocení uvedených okolností Úřad konstatuje, že u systematického zveřejňování informací o průběhu případů, kterými se účastník řízení zabývá, včetně identifikačních údajů účastníků těchto řízení či jednání, vždy převáží práva dotčených subjektů údajů nad zájmy správce, případně zájmy třetích stran. Pro takové zpracování tedy správci nikdy nemůže svědčit právní titul oprávněného zájmu dle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Jak bylo již uvedeno, pro zpracování realizované účastníkem řízení nelze shledat ani jiný právní titul dle čl. 6 nařízení (EU) 2016/679, a účastník řízení tedy ve vztahu k osobním údajům Jiřího Marka a Pavla Popa porušuje povinnosti správce vyplývající z nařízení (EU) 2016/679. Jako správce osobních údajů, shromážděných nikoli přímo od subjektů údajů, je účastník řízení dále na základě čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 povinen informovat dotčené osoby o základních parametrech předmětného zpracování a dále o právech, která mohou subjekty údajů vůči správci uplatnit. Na základě čl. 15, 16, 17, 18 a 21 nařízení (EU) 2016/679 je účastník řízení povinen umožnit subjektům údajů uplatnit jejich práva na přístup, opravu či výmaz, omezení a námitku vůči zpracování jejich osobních údajů. Na webových stránkách www.hrd-ngo.com nicméně žádné informace ohledně zpracování osobních údajů a práv subjektů údajů uvedeny nejsou. Tímto účastník řízení porušil povinnost, která mu jako správci vyplývá z čl. 14 nařízení (EU) 2016/679. Z podnětů, které Úřad obdržel, je pak zřejmé, že stěžovatelé se na účastníka řízení se svojí žádostí o ukončení zpracování jejich osobních údajů, popř. námitkou ve smyslu čl. 21 nařízení (EU) 216/679 přímo neobrátili. S ohledem na výše popsané vyjádření účastníka řízení (dle kterého se na něj právní úprava ochrany osobních údajů nevztahuje) nepovažuje nicméně Úřad za nezbytné vyčkat případného uplatnění tohoto práva a reakce účastníka řízení. Úřad na základě výše popsaných podnětů a dalších podkladů, které shromáždil z veřejně dostupných zdrojů, dospěl k závěru, že v dané věci není důvodné zahájit kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb., neboť veškeré podstatné okolnosti zpracování osobních údajů byly již zjištěny a provedení kontroly u účastníka řízení by ke shromáždění dalších podkladů nezbytných pro posouzení souladu zpracování s požadavky nařízení (EU) 2016/679 nevedlo. Porušení povinností vyplývajících z čl. 6 a 14 nařízení (EU) 216/679, jak bylo popsáno výše, tak bylo zjištěno a proto lze v souladu s § 40 zákona č. 101/2000 Sb. uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit k tomu lhůtu. Ustanovení § 40 zákona č. 101/2000 Sb. je použitelné současně s nařízením (EU) 2016/679, neboť toto nařízení obdobné ustanovení neobsahuje. Výroky č. I. a II. tohoto příkazu se vztahují k výše popsané absenci právního titulu pro zpracování osobních údajů stěžovatelů, přičemž v daném případě není na místě jiná forma opatření než ukončení zpracování (zveřejňování) těchto osobních údajů. Lhůta pro provedení těchto opatření byla stanovena v délce 30 dnů od právní moci tohoto příkazu, neboť předmětné osobní údaje jsou obsaženy ve větším množství dokumentů. Splnění uloženého opatření je pak možné nejen odstraněním dokumentu jako takového, ale i provedením důsledné anonymizace. Účastník řízení byl ostatně na protiprávnost zpracování osobních údajů Jiřího Marka již ze strany Úřadu upozorněn (sdělením ze dne 7. června 2018), přičemž z kontextu sdělení Úřadu je pak zjevné, že popsaný postup je nutno aplikovat na všechny obdobné případy.

7/7

Výrok č. III. tohoto příkazu pak směřuje ke zjevné absenci informací o zpracování osobních údajů prováděném prostřednictvím webových stránek www.hrd-ngo.com, přičemž doplnění informací definovaných v čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 je jedinou možnou formou nápravy tohoto stavu. V tomto bodě je dále nutno uvést, že nedílnou součástí informací o zpracování osobních údajů musí být i informace o právech subjektů údajů, která lze ve vztahu k předmětnému zpracování uplatnit. V posuzovaném případě se pak nepochybně jedná o celou škálu práv upravených v čl. 15, 16, 17, 18 a 21 nařízení (EU) 2016/679, přičemž důraz je nutno klást zejména na právo vznést námitku dle posledně citovaného ustanovení. Lhůta 30 dní od právní moci tohoto příkazu byla stanovena s ohledem na relativní náročnost přípravy a zveřejnění veškerých nezbytných informací. Informování o zpracování osobních údajů by nebylo vyžadováno pouze v případě, pokud by účastník řízení nadále žádné osobní údaje nezveřejňoval, tj. informoval o případech zásadně obecně a případné dokumenty zveřejňoval pouze ve zcela anonymizované podobě. Závěrem lze uvést, že z webových stránek účastníka řízení je zjevné, že shromažďuje a dále zveřejňuje informace i v dalších konkrétních případech, kterými se zabývá. Také na toto zpracování osobních údajů, byť doposud nebylo předmětem stížnosti adresované Úřadu, se vztahují veškeré výše uvedené závěry Úřadu o zákonnosti zpracování osobních údajů. Správní orgán považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná, a proto byla účastníku řízení uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto příkazu. S ohledem na výše uvedené, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. Poučení: V souladu s § 150 odst. 3 správního řádu lze u Úřadu pro ochranu osobních údajů, podat proti tomuto příkazu ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho doručení odpor, kterým se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz je doručen dnem převzetí stejnopisu, nejpozději však desátým dnem od jeho uložení u provozovatele poštovních služeb. V případě doručování do datové schránky je příkaz doručen okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky, nejpozději však desátý den ode dne dodání příkazu do datové schránky. Praha, 31. října 2018 JUDr. Jiřina Rippelová

inspektorka

2. 11. 2018 Datové schránky

https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwsOzYxOTYwNjgyNzsw69c4335d&XCSRF=c306683c59a53efb509a9082943… 1/1

Datová schránka: smd99ty, Human Rights Defense z.s.Uživatel: Ladislava Kryžová

Dodaná zpráva - Detail zprávyVěc: Příkaz

ID zprávy: 619606827Typ zprávy: Přečtená datová zpráva

Datum a čas doručení: 2. 11. 2018 v 07:09:32

Odesílatel: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, 17000 Praha 7,CZ

ID schránky: qkbaa2nTyp schránky: OVM

Odesílající osoba: Administrátor

Zmocnění: NezadánoOdstavec: Nezadáno

Naše čís. jednací: UOOU-09787/18-2Naše spisová zn.: UOOU-09787/18Vaše čís. jednací: NezadánoVaše spisová zn.: Nezadáno

K rukám: NezadánoDo vlastních rukou: Ne

Přílohy: Příkaz - opatření HRD_final.pdf (219,17 kB)


https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MTk2MDY4Mjc7MA%3D%3D8b64f2b0&XCSRF=c306683c59a53efb5… 1/1

Doručenka datové zprávyVěc: Příkaz

ID zprávy: 619606827Typ zprávy: Veřejná datová zpráva

Stav zprávy: DoručenáDatum a čas doručení: 2. 11. 2018 v 07:09:32

Odesílatel: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, 17000 Praha 7,CZ

ID schránky: qkbaa2nTyp schránky: Orgán veřejné moci

Odesílající osoba: Administrátor

Adresát: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, 50351 Chlumec nad Cidlinou,CZ

ID schránky: smd99tyTyp schránky: Právnická osoba

Zmocnění: NezadánoNaše čís. jednací: UOOU-09787/18-2Naše spisová zn.: UOOU-09787/18Vaše čís. jednací: NezadánoVaše spisová zn.: Nezadáno

K rukám: NezadánoDo vlastních rukou: Ne

Události zprávy:31. 10. 2018 v 10:32:15 EV0: Datová zpráva byla podána.31. 10. 2018 v 10:32:15 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li

příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postaveníorgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena.

2. 11. 2018 v 07:09:32 EV11: Přihlásila se oprávněná osoba ve smyslu § 8, odst. 1 až 4 zákonač. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena.Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním doschránky orgánu veřejné moci není dotčeno.


https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDc7MQ%3D%3D97b7ef8b&XCSRF=87ac8351c8cbe9a60… 1/1

Dodejka datové zprávyVěc: Trestní oznámení


Stav zprávy: DodanáDatum a čas dodání: 8. 11. 2018 v 07:21:41

Odesílatel: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, 50351 Chlumec nad Cidlinou,CZ


Odesílající osoba: Oprávněná osoba

Adresát: Statutární město Frýdek-Místek, Radniční 1148, 73801 Frýdek-Místek, CZID schránky: w4wbu9s

Typ schránky: Orgán veřejné moci

Zmocnění: NezadánoNaše čís. jednací: NezadánoNaše spisová zn.: NezadánoVaše čís. jednací: NezadánoVaše spisová zn.: Nezadáno

K rukám: NezadánoDo vlastních rukou: Ano




https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4MjgwMTU7MQ%3D%3Dcfa40def&XCSRF=87ac8351c8cbe9a60… 1/1

Doručenka datové zprávyVěc: Trestní oznámení






Adresát: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, 17000 Praha 7,CZ

ID schránky: qkbaa2nTyp schránky: Orgán veřejné moci


K rukám: JUDr. Jiřina RippelováDo vlastních rukou: Ano



8. 11. 2018 v 07:26:15 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě vesmyslu § 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datovázpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebodoručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno.


https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjg4NTM7MQ%3D%3D85ba01cc&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Vrchní státní zastupitelství v Praze, náměstí Hrdinů 1300/11, 14000 Praha4, CZ

ID schránky: uzcaetyTyp schránky: Orgán veřejné moci


K rukám: JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D.Do vlastních rukou: Ano





https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4MjU5NDk7MQ%3D%3D62b87d33&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Generální inspekce bezpečnostních sborů, Skokanská 2311/3, 16900Praha 6, CZ

ID schránky: v7m7926Typ schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4MjU5NTA7MQ%3D%3Df045c581&XCSRF=87ac8351c8cbe9a60… 1/1







Adresát: Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Ulrichovo náměstí810/4, 50002 Hradec Králové, CZ

ID schránky: urnai6dTyp schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDE7MQ%3D%3D43bec405&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, 30. dubna 1682/24,70200 Ostrava, CZ

ID schránky: n5hai7vTyp schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDI7MQ%3D%3Da0456e85&XCSRF=87ac8351c8cbe9a60… 1/1







Adresát: Krajské státní zastupitelství v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, 70200Ostrava, CZ

ID schránky: 6kzabcwTyp schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDQ7MQ%3D%3D33c96d4e&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Nejvyšší státní zastupitelství, Jezuitská 585/4, 60200 Brno, CZID schránky: 5smaetu

Typ schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDM7MQ%3D%3D754012f9&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Město Nové Město nad Metují, náměstí Republiky 6, 54901 Nové Městonad Metují, CZ

ID schránky: qgfbxi4Typ schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDU7MQ%3D%3De6cc1132&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku, Na Poříčí 3206, 73801Frýdek-Místek, CZ

ID schránky: 75daib9Typ schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDY7MQ%3D%3D42b293f7&XCSRF=87ac8351c8cbe9a6… 1/1







Adresát: Okresní státní zastupitelství v Náchodě, Kladská 1092, 54701 Náchod,CZ

ID schránky: 6q7ah5pTyp schránky: Orgán veřejné moci







https://www.mojedatovaschranka.cz/portal/ISDS/index?ev=LHBtZCwyLDs2MjE4Mjk0MDg7MQ%3D%3Dcfa06c99&XCSRF=87ac8351c8cbe9a60… 1/1







Adresát: Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, 17. listopadu 909/44, 77900Olomouc, CZ

ID schránky: ryhaa8aTyp schránky: Orgán veřejné moci






Download - Human Rights Defense z.s. - NGO DORUČE… · Naše č.j. : OSZ-FM-NMNM-52-74-07-112018 Věc : Oznámení na podezření ze spáchání trestného činu. 1. NGO podává oznámení

Top Related