Hornovltavský luhHornovltavský luh- severská niva ve střední Evropě?- severská niva ve střední Evropě?

Ivana Bufková

Správa NP a CHKO Šumavaivana.bufkova@npsumava.cz

Lokalizace územíLokalizace území

Jedna z nejzachovalejších říčních niv Jedna z nejzachovalejších říčních niv v České republicev České republice

• pulsující vliv pravidelných záplav - zachovány funkční vztahy mezi řekou a okolní nivou - dynamické a nestálé prostředí - obnova raných sukcesních stadií - uptake živin, atd.

• přirozené funkce v krajině - retence vody v krajině, snížení a zpomalení postupu povodňových vln - zachycení živin - centrum biodiverzity, migrační cesty

Horská niva s geomorfologií nížinných tokůHorská niva s geomorfologií nížinných toků

• široké ploché údolí (sklon do 1,2‰)• poměrně široká říční niva (až 1,5km)• meandrující tok• četná odstavená ramena, tůně, „backwaters“, • výrazná laterální dimenze říční nivy• horizontální členitost

Specifický charakter vegetace Specifický charakter vegetace

Výzkumný projekt:

„Vazby mezi vegetací a abiotickým prostředím v horské říční nivě“

(1998-2005)

- fytocenologický průzkum, detailní mapa aktuální vegetace (1:5000)- 3 transekty napříč říční nivou- sledování hladiny a chemismu podzemní vody a vegetace na trvalých plochách (4x4m)- vegetace vodních makrofyt

• velký podíl biotopů a společenstev s těžištěm výskytu v boreální zóně

• výrazné zastoupení boreomontánních a boreokontinentálních druhů

• připomíná sverské nivy podél středních toků v oblasti tajgy

Reliktní biotopy s těžištěm výskytu v severských Reliktní biotopy s těžištěm výskytu v severských oblastechoblastech

Rašeliniště (téměř 70% rozlohy říční nivy, převládající typ biotopu)

ombrotrofní rašeliniště: - údolní vrchoviště (blatkové bory, keříčkové formace otevřených ploch)

minerotrofní rašeliniště - rašelinné a podmáčené smrčiny - rašelinné březiny - přechodová rašeliniště - rašelinné ostřicové louky

Oligotrofní tůně odstavených říčních ramen Vysokostébelné a vysokobylinné porosty („pralouky“)

Mrtvý luh u VolarMrtvý luh u Volar(300 ha, největší rašeliniště ČR)(300 ha, největší rašeliniště ČR)

Vegetace Vltavského luhuVegetace Vltavského luhu- mapa aktuální vegetace- mapa aktuální vegetace

Laterální dimenze - horizontální pattern vegetace

a) Altitude of boreholes

730,

969

729,

644

729,

16

728,

919

728,

798

728,

766

728,

996

728,

34

728,

396

728,

684

728,

392

728,

869

728,

908

728,

006

729,

346

728,

614

728,

742

730,

897

725

726

727

728

729

730

731

732

P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 řeka P16 P17 P18

Bore-hole number

Altit

ude

(m)

b) Watertable fluctuation

-200

-150

-100

-50

0

50

100

Des

chca

es

Vac

culig

Bet

upub

e

Des

chca

es

Mol

icae

r

Car

eros

t

Car

ebriz

Car

eros

t

Pha

laru

n

Car

egra

c

Car

eros

t-C

aren

igr

Des

chca

es

Agr

oten

u

Car

eros

t

Car

ebriz

river

Pha

laru

n

Filiu

lma

arab

le la

nd

Vegetation unit

Wat

er t

able

(cm

bel

ow

su

rfac

e)

mean w atertable

maximum w atertable

minimum w atertable

c) Mean water table, conductivity and pH

-200

-100

0

100

200

300

400

Des

chca

es

Vacc

ulig

Betu

pube

Des

chca

es

Mol

icae

r

Car

eros

t

Car

ebriz

Car

eros

t

Phal

arun

Car

egra

c

Car

eros

t-Car

enig

r

Des

chca

es

Agro

tenu

Car

eros

t

Car

ebriz

river

Phal

arun

Filiu

lma

arab

le la

nd

Vegetation unit

Mea

n w

ater

tabl

e(c

m b

elow

sur

face

)

3

3,5

4

4,5

5

5,5

6

6,5

7

7,5

pH

Water table

Conductivity

pH

zóna rašelinišť poříční zóna

Schematický průřez říční nivou - laterální gradienty prostředí

převládající vliv oligotrofní vody z okolních svahů (boční průsak, podzemní voda,

boční povrchové přítoky)

převládající vliv meso-trofní vody z říčního toku

b) Alluvial meadows-mesic (Molinion, Polygono-Trisetion )

-160

-110

-60

-10

40

90

1998

11.3

.

22.4

.

6.5.

26.5

.

1.6.

18.6

.

4.7.

21.7

.

19.8

.

30.8

.

19.9

.

1999

11.4

.

4.5.

24.5

.

17.6

.

12.7

.

2.8.

24.8

.

14.9

.

6.10

.

27.1

0.

16.1

1.

2000

22.4

.

17.5

.

6.6.

5.7.

24.7

.

18.8

.

6.9.

29.9

.

19.1

0.

7.11

.

30.1

1.

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r ab

ove

surf

ace)

Festuca rubra s.lat (A8) Festuca rubra s.lat. (A10)

Agrostis capillaris (B13)

a) Tall-sedge and tall-grass marshes (Phalaridion arundinaceae )

-160

-110

-60

-10

40

90

1998

11.3

.

22.4

.

6.5.

26.5

.

1.6.

18.6

.

4.7.

21.7

.

19.8

.

30.8

.

19.9

.

1999

11.4

.

4.5.

24.5

.

17.6

.

12.7

.

2.8.

24.8

.

14.9

.

6.10

.

27.1

0.

16.1

1.

2000

22.4

.

17.5

.

6.6.

5.7.

24.7

.

18.8

.

6.9.

29.9

.

19.1

0.

7.11

.

30.1

1.

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r ab

ove

surf

ace)

Phalaris arundinacea (B16) Phalaris arundinacea (C9)

Carex buekii (C8) Carex buekii (A7)

Poříční zóna- pravidelně zaplavované území

horizontální členitost vegetace

- intenzivní erozně-akumulační procesy výrazná členitost mikroreliéfu strmé vlhkostní gradienty střídání druhů a společenstev s rozdílnými ekol. nároky

- časté střídání maloplošných druhově chudých společenstev silně rozkolísaný vodní režim

slabě mesotrofní prostředí převládá minerální sedimentace

a) Tall-herb marshes (Filipendulenion )

-160

-110

-60

-10

40

90

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r ab

ove

surf

ace)

Filipendula ulmaria (A4) Filipendula ulmaria (B17)

Filipendula ulmaria-Carex rostrata (C17) Pseudolysimachion maritimum (C11)

Poříční zóna - typy vegetace

pobřežní olšiny a vrbiny (Salix fragilis-Alnus incana ze sv. Alnion incanae)

porosty vysokých ostřic a rákosin (Phalaridion arundinaceae, Caricion rostratae, Caricion gracilis, Magnocaricion elatae, Calthion)

společenstva vodních makrofyt (Lemnion minoris , Utricularion vulgaris, Nitellion flexilis, Fontinalion antipyreticae, Nymphaeion albae, Potamion lucentis , Batrachion fluitantis, Oenanthion aquaticae, Glycerio-Sparganion, Caricion rostratae, Carici-Rumicion hydrolapathi, Sphagno-Utricularion, Bidention tripartitae, Littorellion uniflorae, Phragmition communis, Agropyro-Rumicion crispi)

minerotrofní rašeliniště plovoucích rašelinných plaurů (Sphagno recurvi-Caricion canescentis)

vysokobylinné porosty (Calthion)

mokřadní vrbiny a porosty Spiraea salicifolia (Salicion cinereae)

aluviální louky (Molinion, Alopecurion?, Calthion)

Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP

Šumava) - (kapitola IV/)

Metodika:-historický průběh řečiště (staré mapy, recentní ortofoto, vegetační indikace), fytoc. snímkování 2004

Cíl: charakteristika vodních makrofyt Horno- vltavského luhu v biogeografickém kontextu

Nuphar pumila

Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP

Šumava) - (kapitola IV/)

- převaha společenstev preferujících oligotrofní čisté vody

- významné zastoupení společenstev s těžiš- těm výskytu v boreální zóně příp. se subat- lanticko-boreálním rozšířením: - Nupharetum pumilae - Myriophylletum alterniflori - Equiseto limosi-Caricetum rostratae - Potentilla palustris - Menyanthes trifoliata - Sparganietum minimi - spol. s Utricularia ochroleuca

- terestrializace tůní plovoucími rašelin- nými plaury (se spol. sv. Sphagno recurvi- Caricion canescentis) – char. rašel. jezírka, boreální nivy

- diverzita (22% tj. 63 druhů v říčních ramenech)

- výrazná odlišnost zátopy Lipna – odlišné hydrologické poměry, trofie – teplomilnější společenstva typická pro eutrofnější vody

Schematické znázornění zonace společenstev při terestrizaci tůní (mimo zátopovou oblast Lipenské nádrže).

Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen

Potentilla palustris-Menyanthes trifoliata

Potametum natantis Sparganietum ramosi Nymphaeetum albo-luteae nupharetosum

Utricularia australisSphagno recurvi-Caricion canescentis Nupharetum pumilae

Cicuto-Caricetum pseudocyperi

téměř 70% plochy říční nivy

stabilní vodní režim (lokálně fluktuace v důsledku odvodnění)

hladina vody těsně pod povrchem

silně oligotrofní, kyselé prostředí

převládající rašelinná sedimentace

mikroreliéf relativně zarovnaný – členitost hlavně na úrovni mikrostruktur = bulty/šlenky

horizontální členitost vegetace (na úrovni svazů) poměrně nízká - mozaika hlavně na úrovni facií - mikrostruktury

Zóna rašelinišť

a) Short-sedge mires (Sphagno recurvi-Caricion canescentis )

-160

-110

-60

-10

40

90

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r abo

ve s

urfa

ce)

Carex rostrata (B8) Carex rostrata (B6)

Carex lasiocarpa (C4) Carex nigra-C. rostrata (C6)

Carex nigra-C. rostrata (B11)

b) Grass fens (Caricion fuscae, Sphagno recurvi-Caricion canescentis)

-160

-110

-60

-10

40

90

1998

11.3

.

22.4

.

6.5.

26.5

.

1.6.

18.6

.

4.7.

21.7

.

19.8

.

30.8

.

19.9

.

1999

11.4

.

4.5.

24.5

.

17.6

.

12.7

.

2.8.

24.8

.

14.9

.

6.10

.

27.1

0.

16.1

1.

2000

22.4

.

17.5

.

6.6.

5.7.

24.7

.

18.8

.

6.9.

29.9

.

19.1

0.

7.11

.

30.1

1.

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r ab

ove

surf

ace)

Deschampsia cespitosa (B1) Deschampsia cespitosa (B4)

Deschampsia cespitosa (C2) Molinia caerulea (C3)

Molinia caerulea (B5)

c) Raised bogs and fen woods (Sphagnion medii, Betulion pubescentis )

-160

-110

-60

-10

40

90

Wat

er ta

ble

(cm

und

er o

r ab

ove

surf

ace)

Vaccinium uliginosum (B2) Pinus sylvestris (A12) - drained

Betula pubescens (B3)

ombrotrofní: sv. Sphagnion medii blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum) (středoevr. areál, subkontinent. část temperátní Evropy)

sv.Oxycocco-Empetrion hermaphroditi keříčková společenstva (Vaccinium

uliginosum-Calluna vulgaris) (boreální, reliktní výskyt v mont. a subalp. střední Evropy)

minerotrofní: sv. Piceion excelsae podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum) lesní:

sv. Betulion pubescentis rašelinné březiny (Betula pubescens-Pinus

sylvestris) nelesní: sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis

- Carex rostrata-C. canescens (vegetace rašelinných plaurů)

- Sphagno apiculati-Caricetum rostratae - Polytricho communis-Molinietum caerulae sv. Caricion fuscae

Zóna rašelinišť – typy vegetace

Zóna rašelinišť – typy vegetace

Pino rotundatae-SphagnetumOxycocco-Empetrion hermaphroditi Betulion pubescentis

Sphagno apiculati-Caricetum rostratae spol. s C. lasiocarpa

Mastigobryo-Piceetum

Caricion fuscaePolytricho communis-Molinietum caerulae

• údolní vrchoviště (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion)

• rašelinné březiny (Betulion pubescentis)

• podmáčené smrčiny (Piceion excelsae)

• minerotrofní ostřicová rašeliniště (Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Caricion fuscae)

Vegetace rašelinišťVegetace rašelinišť

Heterogenita a dynamika říční nivy Heterogenita a dynamika říční nivy - vysoká diverzita- vysoká diverzita

Druhová diverzita

kolem 300 druhů vyšších rostlin

36 zvláště ohrožených druhů

přes 20 druhů na Šumavě jen ve Vltavském luhu

Stulík malý (Stulík malý (Nuphar pumilaNuphar pumila))Prstnatec Traunsteinerův Prstnatec Traunsteinerův ((Dactylorhiza traunsteineriDactylorhiza traunsteineri))

Vysoká diverzita na úrovni druhů i Vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopůbiotopů

přirozená nestálost prostředí - dynamika říčního koryta - eroze x sedimentace

tradiční hospodaření sukcese

MOZAIKA BIOTOPŮ

florogeneze území

Florogeneze územíFlorogeneze území

subatlantské druhysubatlantské druhy boreomontánní druhyboreomontánní druhy

teplomilnější druhyteplomilnější druhy

horské druhysubkontinentální druhy

alpské druhy

Praktická doporučení pro ochranu přírody a management v oblasti Hornovltavského luhu

Cíl: I/ zachování přirozených ekologických procesů a funkcí říční nivy   II/ zachování stávající vysoké biodiverzity

- dynamika toku/záplavy- oligo/mesotrofie prostředí, laterální gradient- revitalizace narušeného vodního režimu- vazby na management v povodí

- vysoká diverzita – různé úrovně (druhy, biotopy) - různé skupiny organismů - rozdílná geneze (prim. sekundární) MOZAIKOVITÝ MANAGEMENT(matrix bez zásahu, patches s aktivním magementem)

ZÁVĚRY

I/ biogeografický význam: plochá strukturovaná horská niva s oligo/mesotrofní chladnomilnou vegetací s vysokým zastoupením boreálních a boreomontánních prvků extrazonální charakter (střední toky boreální zóny)

II/ výrazná diferenciace stanovištních podmínek a vegetace v laterálním rozměru I/ pobřežní zóna, II/ zóna rašelinišť

III/ vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů, významný podíl sekundární diverzity

IV/ základní implikace pro ochranné podmínky a management:- zachovat přirozenou dynamiku říčního koryta a režim záplav- zachovat oligo/mesotrofní charakter prostředí (včetně adekvátního managementu v

povodí) - zavést mozaikovitý management s matrix bezzásahového území a vyčleněnými celky s aktivním managementem - revitalizace úseků s narušeným vodním režimem (zejména zóna II)