Transcript

800 Veřejná vybavenost

úvod

Není nikdo, kdo by chtěl nekvalitní život. Naopak. Lidské nároky jsou možná nekonečné. Proto je pojem „kvalita života“ součástí slovníku vědců, politiků i široké veřejnosti. Toto velmi módní sousloví si přivlastňuje řada zcela rozmanitých disciplín a všechny se zaklínají jejím zvyšováním. Problémem ovšem je, co si máme pod pojmem kvalita života představit. Je zcela zřejmé, že v mnoha případech jsou mluvčí rádi, když si pod ním každý představí „tu svojí kvalitu“, protože potom se zdá, že obecné sliby vedou k cíli, tedy k jejímu zvyšování. Popularita takových slibů bývá zaručena (zejména před volbami)…Ve skutečnosti ale zůstává otázka: co to vlastně je „kvalita života“ (quality of life, zkráceně QOL). Otázkou a neméně důležitou je také kdo a čím ji může ovlivnit, která disciplína jí „vytváří“, která jí směřuje, a pokud to snad je dokonce souhrn dílčích kvalit, která profese má vše koordinovat? Pokusme se na některé otázky odpovědět a najít souvislosti mezi kvalitou života a plánem města.

Definice QOLPo dlouhém hledání a srovnávání jsme se rozhodli použít definici, kterou uvádí v závěru své knihy Koncepty, teorie a měření kvality života Eva Heřmanová.1 Uvádí: jedincem vnímaná a prožívaná kvalita jeho života představuje „reflexi -objektivních environmentálních podmínek (vnějšího prostředí) a sebereflexi (vnitřního prostředí) člověka v kontextu kulturních, hodnotových, sociálních a prostorových (geografických) systémů a ve vztahu k individuálním motivacím, schopnostem, cílům a očekáváním.“ Také ve své knize konstatuje, že se jedná o subjektivní prožitek, který lze jen relativně objektivizovat. Fakt, že hodnocení je vždy závislé na okolnostech jedince a je také regionálně rozdílné nám dává možnost hovořit především o místních, tedy našich podmínkách. Je tedy také zřejmé, že srovnávat z hlediska QOL například Prahu s Vídní, byť mají, bohužel pouze na první pohled, mnoho společného, je vždy ošidné. Podívejme se proto na základní matrici, kterou ve své knize uvádí a která definuje „pole působnosti jednotlivých vědních oborů při zkoumání QOL“.2 Jako jediná (podobných tabulek existuje víc) uvádí mezi obory také „architekturu“. Z tohoto pohledu je zřejmé, že celkový pohled na QOL (jako na interdisciplinární zkoumání) asi v současné české společnosti, u vědomí stavu (spíše neexistenci) teoretického diskurzu o městě, není možný. Územní plán a plánování území vůbec, jedním slovem „architektura“ může ovlivnit (a bezpochyby je to její smysl) pouze část tohoto multioborového snažení.3

…………………………1

EVA HEŘMANOVÁ : Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha, SLON 2012…………………………2

Jedná se o vlastní návrh a konstrukci Evy Hermanové (str. 184).…………………………3

To samozřejmě při vědomí, že sociální inženýrství, jak nám ho předváděla zejména levicová architektura první poloviny dvacátého století a především direktivní územní plánování praktikované u nás po zbytek dvacátého století (které je ale, bohužel, zakořeněno u nás dodnes), je již překonaným pojmem. Je zcela zřejmé, že tento přístup k městu znamenal postupnou a důslednou degradaci kvalit města a postupný rozpad jeho struktury. viz s.839….. Graf-schema

QOL a „prostředí“Proto jsme se, po zevrubném studiu dostupných materiálů, rozhodli, zabývat pouze částí (kvadrantem) „konkrétní podmínky × vnější dimenze“, jak je uvedeno v tabulce. ▶Architektura je sama o sobě „syntetický obor“. Architekt musí ve svém návrhu vždy zohlednit mnoho speciálních a oborových jednotlivostí, které, téměř zásadně, bývají protichůdné. Architekt musí vážit hodnoty a musí se rozhodovat. To vše při vědomí, že musí vždy hledat „vyvážený poměr“. Architektura zahrnuje krajinu i město, musí vždy splňovat funkční požadavky, ale především musí být povznášející, tedy krásná. Vždy se musí vztahovat k „veškerenstvu“, k vesmíru – pokud tak nečiní, není architekturou. Jsme si ale také vědomi, že každou architekturu je nutné posuzovat vzhledem k jejímu „pozadí“.4

Celou naši práci na Metropolitním plánu (ale obecně na kterémkoli plánu kteréhokoli města) prochází jako pověstná červená nit myšlenka, že cílem je vyšší kvalita života. Cílem proto je a musí být „vyšší kvalita architektury“. Opět je to myšleno komplexně v celkovém pohledu na krajinu a město v ní zasazené. Architektura jako jediná komplexně vytváří „životní prostředí“. A musí tak bezpochyby činit „trvale udržitelně“. Poslední dvě sousloví, která jsou dnes devalvována jejich nadužíváním natolik, že postupně ztrácíme pojem o jejich původním a správném významu,5 považuji za celkový klíč k hledání další cesty. Další cesty bez předsudků, bez militantního prosazování jednotlivostí, bez nesmyslného populistického překrucování. Další cesty bez diktatury menšin a bez pozitivních diskriminací kohokoli. Další cesty k vyváženému a proto krásnému celku……………………………4

KARSTEN HARRIES : The Ethical Function of Architecture, The MIT Press, 1998 (česky: Etická funkce architektury, Arbor vitae, 2012).…………………………5

Dnes už jen málokdo ví, co přesně obsahovala a navrhovala tzv. „Zpráva komise (Gro Harlem) Brundtlandové“ z roku 1987, která o trvale udržitelném životě hovoří. Zejména v českých zemích je zvykem vždy závěry podobných textů vykládat tendenčně.

QOL a „vybavení města“Podívejme se však teď na kvalitu života ve městě z pohledu jediné disciplíny, z pohledu „vybavení města“. Záměrně zde přeskakujeme ostatní faktory krajinného a architektonického utváření prostředí, tedy kompozici krajin (vnějších i vnitřních) popsaných v sešitu [ ▶ Topografie, krajina a parky ] a kompozici a celkový obraz městské struktury, která je popsána zejména v sešitech [ ▶ Ulice a náměstí ] a [ ▶ Město, řád a chaos ]. Vybavení města by mohlo hodnocení QOL možná zvýšit, pokud bude vybavení pochopitelně uspokojivé, nebo dokonce ideální. Zastavme se právě u slova „hodnocení“. Při celkovém hodnocení je většinou posuzována „možnost využití“, tedy celková nabídka. Proto je zřejmé, že hodnocení kvality jednotlivých „funkčních systémů“ a to samostatně, oborově, v souhrnu může znamenat první krok k celkovému hodnocení vnímání fungování městského organismu a potažmo i k minimálně jednomu pohledu na „kvalitu životního prostředí“. Zejména z pohledu fungování struktury městského organismu.Zde je nutné se ptát: má na kvalitu života vliv vybavenosti města? Co to vlastně je vybavení města? Je pouze věcí územního plánu definovat a předepisovat vybavení ve městě? Plán by měl život (činnosti) umožnit, avšak nikdy nezaručí jejich výstavbu budov, jejich údržbu nebo zánik. To vše je spojeno s hospodářskou politikou města a společnosti, systémem regulací a pobídek, prioritami, fiskální politikou, rozhodnutími a směřování na základě strategie a jednotlivých politik města. Navíc, mnohem více než kde jinde, se zde jedná o sektorové pojetí, k naší škodě hluboce zakořeněné v našich politických a úředních postupech. Výše popsané je ale jen jednou rovinou problému při definování veřejné infrastruktury a vybavenosti města obecně. Druhý problém je v měřítku, či spíše v úrovni plánování, do které chceme, musíme nebo je vhodné předepisovat a určovat vybavení města. Město, chápáno jako systém, s tím nemá problém. Ale je město pouze systém? Je dnešní město a jeho rozvoj v dynamické době tak předvídatelný, že máme dostatek nástrojů k oprávněnému a jasnému předpisu? Nebylo by lepší spíše definovat proces a okolnosti, které určí závazky všech -obyvatel i uživatelů města ve vztahu k zajištění potřebné vybavenosti?

Kvalita života a vybavení městaJsme přesvědčeni, že „vybavenost města“,6 jeho dosažitelnost, přívětivost a komplexnost je tím, co sice mnozí dosud setrvačně nazývají „funkcemi“, co ale ve skutečnosti je jen částečnou náplní šířeji pojatého pojmu fungování města. Můžeme proto začít základní otázkou jakou „funkci“ má město? Je ale vůbec možné se takto ptát? Základní „funkcí“ města bylo od počátku vydělení člověka z přírody a jeho ochrana proti ní a jejím nepříznivým projevům. A samozřejmě také ochrana před jinými lidmi. Dnes, možná paradoxně, hovoříme o koexistenci člověka s přírodou, protože se ukázalo, že vydělení dosáhlo patrně svého vrcholu, města ztratila jednoduché lidské měřítko a nám se zdá, že „příroda ve městě zvyšuje kvalitu života“. Příroda je

ale mocná čarodějka, proto můžeme očekávat, že zavedení přírody do města bude, po nějaké době, logicky znamenat jeho pozření a tedy jeho smrt. A člověk bude zase hledat jiné útočiště… Nebo se ukáže, že město je silnější. Ostatně Rem Koolhaas ve svém textu „co se stalo urbanismu“ 7 na samém závěru píše: „Více než kdy jindy platí, že město je vše, co máme.“ A použijeme-li ještě jeho konstatování, že „neexistuje žádná činnost, která by nebyla spojena s nakupováním“, je odpověď na úvodní otázku celkem zřejmá: Jan Jehlík ve svých teoriích hovoří o hlavních „funkcích města“ jako o triádě: bezpečí, reprezentace, komunikace. A za všechno se platí…Obecně tedy (naštěstí) město skutečně máme a počet obyvatel měst neustále narůstá. Snažíme se proto zvyšovat kvalitu života v něm. A to i při vědomí, že ovlivnit chování „živého organismu“ je velmi složité a že výsledek není nikdy zaručen. O tom nás přesvědčují poslední desetiletí, kdy člověk jako jedinec mohl jen zpovzdálí sledovat překotný vývoj měst a dodnes má jen nepatrnou možnost ho ovlivňovat. Je zřejmé, že způsoby plánování měst tak, jak probíhaly, zejména ve druhé polovině dvacátého století v posledních desetiletích selhaly, nebo a to je možná ještě horší, byly od počátku odsouzeny k nezdaru. O tom ale pojednává sešit [ ▶ Město, řád a chaos ] a také [ ▶ Století plánů pražské metropole ]. Vraťme se proto k vybavení města, vraťme se k pohledu na jeho komplexní fungování. Tedy na něco co v podstatě považujeme za samozřejmost přesto, že to žádná samozřejmost v podstatě není. Je-li každá činnost obchodem, je každá služba směnou, jedná se tedy vždy o podobné vlastnosti „systému“.Dodnes, pokud chceme nějakým způsobem popsat fungování jednotlivých „služeb“ ve městě, hovoříme o „funkčních systémech“. Co to ale jsou funkční systémy? Jak vůbec „fungují“, jaké mají vlastnosti? Kdo je vytváří, řídí, obnovuje a spravuje? Je funkce skutečně to, co dělá město městem? A poslední otázka by mohla znít: jedná-li se o funkční systém, není to skutečně ve své podstatě „infrastruktura“? Tedy to, co vlastní strukturu města nevytváří, ale spíše podporuje? Základní otázka tedy zní: je funkce strukturou, nebo spíše infrastrukturou města?

…………………………6

Myšlena je zde nejen tzv. Občanská vybavenost, jak ji stanovuje stavební zákon, ale obecně veškeré vybavení také obchodního a produkčního charakteru jak bude uvedeno dále.

…………………………7

REM KOOLHAAS, BRUCE MAU : S, M, L, XL. New York, Monacelli Press 1995, česky ERA 21, 11/2011.

Funkční systém jako infrastruktura městského životaLegislativní rámecJak jsme již uvedli dříve, stavební zákon považuje „občanské vybavení“ za „veřejnou infrastrukturu“.22 S podivem ovšem zůstává, že se jedná o „stavby, zařízení a pozemky“, tedy prvky náležející spíše ke struktuře. Je otázkou, zda slovo „například“ v textu paragrafu umožňuje do občanského vybavení zahrnout i jiné typy a to zejména obchod a služby všeho druhu, sportovní zařízení, ale také třeba administrativu, nebo zábavní park.23 Stejně nesystémové je zařazení veřejného prostranství do infrastruktury, když je výsostným znakem struktury města a zpravidla neobsahuje „stavby a zařízení“ v tom pravém slova smyslu. V závěru definice „veřejné infrastruktury“ je konstatováno, že jsou (stavby, pozemky a zařízení) „zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu“. Naskýtá se otázka: je ve veřejném zájmu spíše soukromá škola, nebo spíše (opět soukromý) obchod se základními potravinami? Je veřejným zájmem území bez pracovních příležitostí? Podobných otázek je možné položit mnoho – podrobně viz sešit [ ▶ Plán a veřejný zájem ] .V následujícím textu se pokusíme vysvětlit tuto nesystémovost a navrhnou řešení. …………………………22

VIZ ZÁKON 183/2006 SB. §2 ODST. 1) V TOMTO ZÁKONĚ SE ROZUMÍ K) VEŘEJNOU INFRASTRUKTUROU POZEMKY, STAVBY, ZAŘÍZENÍ A TO (BOD. 3) OBČANSKÉ VYBAVENÍ, KTERÝM JSOU STAVBY, ZAŘÍZENÍ A POZEMKY SLOUŽÍCÍ NAPŘÍKLAD PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVU, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A PÉČI O RODINY, ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, KULTURU, VEŘEJNOU SPRÁVU, OCHRANU OBYVATELSTVA; …………………………23

PRAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY V §8 OBSAHUJÍ POJEM „VEŘEJNÁ VYBAVENOST“, KTERÁ ZAHRNUJE KROMĚ VYMEZENÍ DLE VÝŠE UVEDENÉHO BODU STAVEBNÍHO ZÁKONA JEŠTĚ: „OBCHOD, SLUŽBY, PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI A PODOBNĚ“.

viz s.860 schema……………….………… fig. 1 : Síťviz s.860 schema ………………………… fig. 2 : Fraktálviz s.860 schema ………………………… fig. 3 : Izochrona

Co je infrastruktura?Infrastruktura se vždy vyznačuje zejména tím, že se jedná o systém. Systém může mít různou podobu, zejména a nejčastěji se jedná o síť nebo fraktál. Vždy je systém tvořen body a spojnicemi, přičemž spojnice i body mohou být někdy „pouze myšlené“. V systému, většinou, probíhají toky. Ať již obousměrně (územní systém ekologické stability, doprava…) nebo jednosměrné (vodovod, kanalizace, teplovod…). Záleží také na propojenosti sítě a na jejím chování v určitém měřítku, které se většinou projevuje jako fraktální dělení (páteřní rozvody, přípojky, stoupačky…). Je tedy zřejmé, že systém je většinou sítí s vlastnostmi fraktálního dělení. Infrastrukturu může, ve zvláštních případech, zejména občanského a jiného (veřejného) vybavení, tvořit i síť bez zjevného propojení liniemi. Taková síť, například pomocí

izochron vzdáleností docházky nebo dojížďky vytváří také „pokrytí území“. Zároveň může systém vytvářet fraktální charakter propojením určitých úrovní, např. ve školství systém: VŠ SŠ–SŠ ZŠ–ZŠ–ZŠ MŠ–MŠ–MŠ–MŠs tím, že „menší měřítko“ se vyznačuje malou jednotkou a pravidelnějším hustším pokrytím, větší měřítko jednotkou větší a pokrytím řidším s tendencí k nerovnoměrnosti. Je tedy zřejmé, že za infrastrukturu lze považovat jakoukoli činnost, která zajišťuje pokrytí území nějakou konkrétní „službou“. A je zcela lhostejné, o jakou službu se jedná, a stejně tak je lhostejné, zda je užívána všemi. Hodnotou je v tomto případě především „možnost“, definovaný potenciál.V sešitech, které hovoří o infrastruktuře: [ ▶ Cesty zvířat ], [ ▶ Cesty lidí a zboží ] a [ ▶ Cesty médií a informací], jsou popsány nejen zásadní deficity, ale v mnoha ohledech i například možnosti jednotlivých sítí infrastruktury. Tento sešit o vybavení města ukazuje možnosti pokrytí území vybavením „netechnického charakteru“, vybavením tzv. občanským. Z následujících schémat je zřejmé, že rozdílnost pokrytí je závislá na druhu a účelu vybavení a že se pokrytí výrazně vztahuje ke struktuře, ve které se vyskytuje. To je celkem očekávatelně zřejmé například srovnáme-li rozmístění kulturních aktivit a například mateřských škol. Na následujících stánkách jsou ukázky pokrytí různých typů občanského vybavení. Pro porovnání reálného naplňování deficitů doporučujeme také sešit [ ▶ Plán a veřejný zájem ].

Katalog jednotlivých systémů

viz s.860….. Schema s.862

viz s.864 ………………………… RekreaceSchéma znázorňuje rozmístění sportovišť a sportovních areálů. Důležitou roli hrají i sportovní zařízení, která jsou umístěna v areálech škol. Rekreační zázemí města je doplněno o síť parků a lesnatých území na okraji Prahy.

viz s.866 ………………………… ZdravotnictvíSchéma zdravotnických zařízení ukazuje jejich rozložení ve struktuře města. Všech deset pražských nemocnic je situováno v centru, ve městě či na předměstí. Naopak sídla v krajině jsou obsloužena pouze poliklinikami či vůbec. Samostatné ordinace lékařů jsou pod podrobností schématu a nejsou proto zobrazeny.

viz s.868 ………………………… Mateřské školySchéma rozmístění mateřských škol prokazuje pravidelné a husté pokrytí téměř celé Prahy. Zároveň lze vypozorovat trend v současné době vznikajících malých školek s kapacitou do 60 dětí, které nejsou podmíněny velkými nároky na pozemek a budovu a přirozeně kompenzují nedostatečnou místní nabídku. viz s.870 ………………………… Základní školy

Síť základních škol tvoří méně hustou síť než u škol mateřských a kapacity jednotlivých škol jsou větší. Docházková vzdálenost se sice zvyšuje, ze schématu základních škol je ale patrná návaznost základních škol na bydliště.

viz s.872 ………………………… Střední školySchéma rozmístění středních škol poukazuje na výraznou koncentraci škol do středu města. Jejich umístění již není vázané na místa bydlení.

viz s.874 ………………………… Vysoké školyRozmístění vysokých škol ukazuje koncentraci ve vysokoškolských kampusech a v centru města. Na periferii a v sídlech v krajině se vysokoškolská zařízení objevují jen výjimečně.

viz s.876 ………………………… KulturaSchéma nejvýznamnějších kulturních zařízení zobrazuje rozmístění kin, divadel, galerií, koncertních síní a muzeí. Je zřejmé, že kulturní aktivity se koncentrují spíše v historickém centru města, popřípadě v návaznosti na městské třídy.

viz s.878 ………………………… BydleníSchéma zobrazuje hustotu bydlících obyvatel počítanou na pravidelném bodovém rastru. Tato metoda reálně zobrazuje hustotu zalidnění v rámci jednotlivých lokalit.

viz s.880 ………………………… Městská správaSchéma zobrazuje rozložení městské správy v rámci Prahy a jednotlivých městských částí.

viz s.882 ………………………… ObchodSchéma zobrazuje rozmístění parterů, obchodních domů a obchodních center v závislosti na poloze ve městě a veřejné dopravě. viz s.884 ………………………… ProdukceSchéma zobrazuje rozmístění míst s největší koncentrací administrativy, obchodu a produkce. Je patrné, že obchod se nejvíce koncentruje v centru města, směrem k okraji je střídán administrativou a produkcí. Patrná je i návaznost na hlavní městské třídy

DoslovCelkově je zjevné, že území nabízející více služeb bude hodnoceno příznivěji. Z hlediska strukturálního pojetí města a jeho plánu bude i například kratší docházková vzdálenost nejen k nejbližší školce, ale i k nejbližšímu obchodu nebo parku, považována za vyšší standard. Dá se tedy říci, že jedním z hodnotících kritérií kvality života ve městě bude pravděpodobně způsob pokrytí jednotlivými službami. Při úplném a hustém pokrytí bude kvalita hodnocena jako vyšší. Této hodnoty lze ale dosáhnout pouze při dostatečné „poptávce“, která je přímo závislá na hustotě osídlení.Proto je nutné především definovat, jakým způsobem bude v Metropolitním plánu Prahy (obecně v každém plánu, každého

města) řešeno pokrytí službami – infrastrukturou. Především bude nutné zobrazit stav, zjistit zjevné deficity, „veřejné deficity“, které bude schopna „veřejná správa“ řešit. Systém: „ 1/stav – 2/deficit – 3/návrh –4/řešení – 5/stav “ musí být základním principem uspořádání každého plánu pro každou část infrastruktury. Tato infrastruktura musí být vložena do nabízené struktury města i krajiny. Je tedy zřejmé, že je-li současné město tak složitým živým organismem, musí být tak také navrhováno. Struktura musí být navržena jako ucelená kompozice, zejména s přihlédnutím k možnostem a nabídkám infrastrukturního pokrytí. Řešení musí být „průběžné“, jak naznačuje přiložený diagram. Zjednodušeně lze říci, že ve chvíli, kdy systém uspokojivě funguje, je nutné odhadovat další deficity. Úkolem Metropolitního plánu Prahy bude, na základě strategické vize města, definovat deficity vybavení města a nalézat a naznačovat možnosti řešení k jejich odstranění. Přitom je nutné brát zřetel na realizovatelnost záměru. Kvalita života (QOL) je módní, ale trochu neuchopitelný pojem. Obecně se uvádí, že mezi životním očekáváním a životní spokojeností je přímá úměra. Skutečnost je složitější a sledování podobných neuchopitelných a subjektivních, na regionu závislých hodnot, musí mít vždy multidisciplinární charakter. Prostředí města, obecně místa k životu, je jistě jedním z faktorů, který pocit spokojenosti zásadně ovlivňuje. A není to jen samotný prostor města, jeho „obraz“, ale také a především jeho „vybavení“. Dosažitelnost potřebných i zbytných služeb je to, co dělá město přívětivým a uspokojivým. Ve výsledku je to právě „veřejná infrastruktura“, která hraje v hodnocení města jednu z nejdůležitějších rolí.

Kvalita života a vybavení města

První dodatek o občanské vybavenosti v Praze a jejích možných deficitech

ÚvodNásledující sešit je dodatkovým sešitem k sešitu Kvalita života a vybavení města, ve kterém byl popsán přechod od funkčního pojetí plánování ke strukturálnímu pohledu na město a obecně popsány funkční systémy jako infrastruktura městského života. Tento sešit podrobně zkoumá jednotlivé systémy vybavenosti v Praze a na základě současného stavu určuje místa nedostatečného pokrytí – deficity, na které, na podkladě konzultací s městskými částmi a vyhodnocení předcházejících dokumentací, navrhuje řešení. Sešit tedy popisuje první tři kroky k naplnění schématu [1/stav – 2/deficit – 3/návrh – 4/řešení – 5/stav] popsaného v doslovu sešitu předcházejícího.

Určování deficitů občanské vybavenosti je vždy obtížné. Každý obyvatel města shledává kvalitu života v něčem jiném, využívá různé služby a možnosti, které město nabízí. Některé vybavení ani z principu plošné pokrytí neumožňuje. Pro hodnocení úrovně vybavenosti v konkrétních částech města je důležitá právě možnost pohodlně a plnohodnotně využívat jednotlivé systémy. Deficity potom identifikujeme tam, kde vybavenost není dostupná nebo neodpovídá současným nárokům.

Přísně objektivní metodika výpočtu deficitů, která musí být vztažena na konkrétní plochy a nerespektuje jedinečné vztahy v území, slouží samozřejmě pouze jako podklad pro diskuzi nad určováním návrhů. K jejich získání byla zapotřebí diskuze s městskými částmi, jejichž detailní znalost území a vazeb v něm poskytla subjektivní a možná mnohdy pocitový pohled na deficity ve vybavenosti. Obě tyto vrstvy, přísně výpočtová a „emocionální“ (získaná od městských částí) dohromady skládají obraz města z pohledu kvality občanského vybavení, který je nejdůležitějším podkladem pro třetí krok, tedy vytvoření návrhů do Metropolitního plánu.

Navrhování konkrétních zařízení veřejné vybavenosti je v každém plánu ošidné. Plán je vizí budoucnosti, která je zpracovávaná na základě současného stavu v území. K naplňování vize pak dochází v průběhu času, kdy se území i konkrétní nároky na něj (a zejména na vybavenost v něm) zásadně proměňují. Proto Metropolitní plán definuje obecně plochy veřejného vybavení s doporučením konkrétního záměru, které však umožňují jejich flexibilní využití v průběhu času.

Veřejná vybavenost

Koncepce veřejné vybavenosti:Veřejná vybavenost je v Metropolitnímu plánu vnímána jako infrastrukturní síť, která zabezpečuje chod města – jeho obytnost. Čím kvalitnější je tato síť, tím jednodušší může být život ve městě pro jeho obyvatele. [závazná část: Veřejnou vybaveností se v Metropolitním plánu rozumí infrastruktura zabezpečující obytnost města.]Hierarchie veřejné vybavenosti byla stanovena do tří úrovní:Metropolitní úroveň zahrnuje vybavenost, která obsluhuje celé území Prahy, mnohdy svým významem přesahuje do metropolitního regionu či má celostátní dosah. Návrhy vybavenosti metropolitní úrovně jsou předmětem koncepčních strategicko-politických rozhodnutí Prahy. Čtvrťová úroveň zahrnuje základní vybavenost zabezpečující kvalitu občanského života v jednotlivých čtvrtích. Vybavenost této úrovně je často ovlivňována a spravována jednotlivými městskými částmi.Návrhy vybavenosti čtvrťové úrovně jsou určeny na základě zkoumání deficitů v území a potřeb jednotlivých městských částíMístní úroveň doplňuje síť vybavenosti o samostatné provozy místního dosahu. Nejčastěji se vyskytují v parterech objektů, jako součást multifunkčních objektů, atp. Místní úroveň není stabilní, v čase se proměňuje. Často flexibilně reaguje na aktuální poptávku a nabídku v lokalitě, proto není v Metropolitním plánu navrhována.

Veřejná vybavenost je primárně spjata s obytným územím, identifikujeme však dvě krajní polohy – sport a rekreaci a produkci – které jsou umísťovány do území s nižší či vyšší zátěží a tím Metropolitní plán obě tyto polohy chrání. Zbylé sítě veřejné vybavenosti je možné umisťovat do obytných lokalit. Definice jednotlivých systémů veřejné infrastruktury jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

Proto je pro potřeby návrhů Metropolitního plánu vybavenost sledována a regulována v následujících okruzích:

I/ rekreační vybavenost/vybavenost se sníženou zátěží, zejména venkovní sportoviště, hřiště, koupaliště/+ sport a rekreace

II/ občanská vybavenost/ Veřejnou infrastrukturou v oblasti občanského vybavení se ve smyslu stavebního zákona rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva./+ zdravotní a sociální péče+ vzdělávání a výzkum+ kultura a církev+ bezpečnost a správa

III/ komerční vybavenost + administrativa+ obchod+ produkce

[odkaz na závaznou část: Veřejná vybavenost je v Metropolitním plánu dělena na 3 okruhy: rekreační vybavenost, občanskou vybavenost, komerční vybavenost.

Rekreační vybaveností se rozumí stavby, zařízení a pozemky pro sport, rekreaci a tělovýchovu.

Občanskou vybaveností se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

Komerční vybaveností se rozumí stavby, zařízení a pozemky pro administrativu, obchodní prodej, služby, pracovní příležitosti, výrobu a skladování.]

Veřejná vybavenost je součástí zastavitelného území. V zastavitelném území je možné libovolně doplňovat (umisťovat)stavby a zařízení veřejné vybavenosti při respektování charakteru lokality.

Návrhy veřejné vybavenosti

Veřejná vybavenost je nedílnou součástí zastavitelného území. V zastavitelném území je možné libovolně doplňovat (umisťovat)stavby a zařízení veřejné vybavenosti při respektování charakteru lokality, využití lokality a ostatních regulativů Metropolitního plánu.

[závazná část: Veřejná vybavenost je součástí zastavitelného uzemí. V zastavitelném území je možno umisťovat stavby a zařízení veřejné infrastruktury v souladu s charakterem a využitím lokality.]

Regulativy pro návrh veřejné vybavenostiVeřejnou vybavenost lze vymezit jako samostatnou lokalitu, dílčí plochu v lokalitách nebo jako regulace transformačních a rozvojových

ploch. Plochy pro přednostní umístění veřejné vybavenosti budou ve výkresové dokumentaci zobrazeny.

[závazná část: K zajištění cílů koncepce veřejné vybavenosti jsou v MPP vymezeny lokality veřejné vybavenosti, plochy rezervované pro veřejnou vybavenost a procento veřejné vybavenosti.]

Samostatné lokalitySamostatné lokality veřejné vybavenosti se vyskytují pouze v zastavitelném území. S rekreačním využitím jsou to lokality parků a lokality se strukturou areálu občanské vybavenosti s rekreačním využitím, s obytným využitím jsou to lokality areálů občanské vybavenosti (zejména nemocnic a vysokoškolských kampusů) a s produkčním využitím jsou to produkční areály. V lokalitách veřejné vybavenosti je žádoucí rozvíjet charakter a využití lokality v souvislosti se zvyšováním kvality úrovně vybavenosti.

[závazná část: V lokalitách veřejné vybavenosti se přednostně umisťují stavby a zařízení veřejné vybavenosti daného okruhu a provozy související s jejím chodem.]

Plochy rezervované pro veřejnou vybavenostPlochy rezervované pro veřejnou vybavenost jsou přesně vymezeny a zakresleny. Plochy rezervované pro veřejnou vybavenost mají určený okruh vybavenosti, pro který jsou vymezeny (rekreační, občanské, produkční), nemají přesné určení zařízení (ale jsou odůvodněny současným deficitem) a mohou být v průběhu času využity aktuální potřebou. Ve výjimečných případech mohou být plochy rezervované pro veřejnou vybavenost podloženy konkrétním návrhem (především z oblasti bezpečnosti), tyto plochy se vymezují také jako veřejně prospěšné stavby.

[závazná část: V plochách rezervovaných pro veřejnou vybavenost se přednostně umisťují stavby a zařízení veřejné vybavenosti daného okruhu a provozy související jejím chodem.]

Procento veřejné vybavenostiV transformačních a rozvojových lokalitách, kde není jisté budoucí uspořádání území, je veřejná vybavenost regulována na základě předpokládaného počtu obyvatelstva a vyznačena v transformačních a rozvojových plochách procentem.

[závazná část: Procento veřejné vybavenosti určuje podíl rozlohy regulované transformační nebo rozvojové plochy, která musí být věnována stavbám, zařízením a pozemkům veřejné vybavenosti a provozům souvisejícím s jejím chodem.]

Podklady pro návrh veřejné vybavenosti

1/ deficity vybavenosti

Deficity veřejné vybavenosti byly pro potřeby Metropolitního plánu přejaty z materiálů Sekce strategií a politik IPR Praha - Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze1.

Deficity veřejné vybavenosti byly stanoveny na podkladě inventarizace současného stavu veřejné vybavenosti pro ÚAP 2014. Pro identifikaci deficitů občanské vybavenosti na čtvrťové a metropolitní úrovni byly vytvořeny v Sekci strategií a politik dvě účelová členění Prahy – bilanční územní celky a bilanční sektory.Dělení bilančních územních celků vymezuje Prahu na základě logických vazeb v území. Dělení respektuje hranice městských částí, zohledňuje přiměřenou velikost a územní celistvost, vnitřní dopravní vazby, přírodní i umělé bariéry v území. Praha je rozdělena na 120 bilančních územních celků, které respektují základní sídelní jednotky (klíčové z hlediska dostupnosti statistických údajů) a hranice městských částí. Bilanční územní celky slouží jako dílčí statistické celky pro určování deficitů vybavenosti čtvrťové a lokální úrovně.Dělení bilančních sektorů reaguje na potřebu definovat souvislé oblasti města převážně s radiálními vazbami na centrum. Bilanční sektory vznikly spojením bilančních územních celků, je jich celkem 8. Bilanční sektory slouží jako dílčí statistické celky pro určování deficitů vybavenosti metropolitní úrovně a na celistvé posouzení vybavenosti s rozdílnou spádovostí.Metodika určování deficitů se liší podle jednotlivých systémů vybavenosti a je popsána v jednotlivých sešitech souboru Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze1.Pro potřeby Metropolitního plánu bylo pracováno zejména s výpočty deficitů v oblasti rekreační a občanské vybavenosti.

2/ vyhodnocení návrhů občanské vybavenosti z Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a Konceptu Územního plánu hl. m. Prahy z roku 2009

V souladu se zadáním Metropolitního plánu byly inventarizovány všechny plochy veřejného vybavení z Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy i z Konceptu Územního plánu hlavního města Prahy z roku 2009 a na základě vyhodnocení Kanceláře metropolitního plánu byly některé plochy přejaty do Návrhu Metropolitního plánu.

3/ požadavky městských částí

Deficity veřejné vybavenosti a plochy z předchozích dokumentací se staly podkladem ke konzultacím na schůzkách se zástupci městských částí, které probíhaly na jaře 2015 a jejichž účelem bylo zjišťování veřejného zájmu. Při konzultacích došlo k upřesnění vypočtených deficitů na základě detailní znalosti poměrů a vazeb v území. Zároveň byly předány aktuální informace o záměrech a plánech městských částí v oblasti veřejné vybavenosti. Ze strany městských částí často zaznívala potřeba regulace rozvojových a transformačních ploch z hlediska veřejné vybavenosti tak, aby mohla být vybavenost flexibilně měněna a naplňována.

Metodika pro návrh veřejné vybavenosti

Metodika návrhů vybavenosti se liší podle typu struktury a umístění ve městě.

1/ Ve stabilizované městské struktuře jsou návrhy konkrétní, usazené na parcely a odůvodněné deficitem (deficity) v dané oblasti. Často jsou to místa vytipovaná městskými částmi nebo přejatá z Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy nebo z Konceptu Územnímho plánu hl. m. Prahy.

Pro tyto lokality platí:Rozvíjet a chránit stávající síť zařízení veřejné vybavenosti. Změny a doplňování budou prováděny v souladu s charakterem lokality a, pokud to místní podmínky umožňují, přednostně v návaznosti na významná veřejná prostranství lokality.(propisuje se do krycího listu, v kapitole 800 jako základní požadavky)Ve stabilizovaných lokalitách s deficitem veřejné vybavenosti mohou být vymezeny plochy rezervované pro veřejnou vybavenost.

2/ Ve stabilizované vesnické struktuře je koncepcí veřejné vybavenosti posilovat centrum obce a tím prohlubovat identifikaci obyvatel a podporovat komunitní život v obcích. V případech, kdy je ve vesnické struktuře předpokládaný výrazný rozvoj, je vybavenost regulována v rozvojové či transformační ploše, její umístění v rámci těchto ploch musí respektovat obecné zásady a vesnický charakter lokality.

Pro tyto lokality platí:Rozvíjet a chránit stávající síť zařízení veřejné vybavenosti. Změny a doplňování, zejména v souvislosti s naplňováním rozvojového potenciálu, budou prováděny v souladu s charakterem lokality a, pokud to místní podmínky umožňují, přednostně v návaznosti na významná veřejná prostranství lokality.(propisuje se do krycího listu, v kapitole 800 jako základní požadavky)Ve stabilizovaných vesnických lokalitách s deficitem veřejné vybavenosti mohou být také vymezeny plochy rezervované pro veřejnou vybavenost na základě deficitů a informací od městských částí. Ve stabilizovaných vesnických lokalitách se mohou vyskytovat rozvoje, ve kterých jsou územní nároky na občanskou vybavenost vyjádřeny procentem plochy, která musí být vybavenosti věnována. Umísťování této vybavenosti musí respektovat cíle koncepce veřejné infrastruktury ve vesnických lokalitách.

3/ V rozvojových a transformačních lokalitách, kde není jasné uspořádání území, se veřejná vybavenost reguluje procentem plochy transformace nebo rozvoje.

Pro tyto lokality platí:Vytvářet plnohodnotnou síť zařízení veřejné vybavenosti v souladu s navrhovaným charakterem lokality a v návaznosti na stávající nebo navržená významná veřejná prostranství lokality.(propisuje se do krycího listu, v kapitole 800 jako základní požadavky)V rozvojových a transformačních plochách jsou územní nároky na občanskou vybavenost vyjádřeny procentem plochy, která musí být vybavenosti věnována. Procenta plochy se určují na základě typických hodnot ve stabilizované struktuře (s přihlédnutím k okolí a k deficitům vybavenosti).

Procentuální hodnoty pro jednotlivé navrhované struktury byly určeny na základě analýzy stabilizovaných, nedeficitních lokalit a teoretické (výpočtové) plochy veřejné vybavenosti na obyvatele. [závazná část: Hlavním cílem koncepce veřejné vybavenosti v Metropolitní plánu je zvyšování kvality života ve městě. Koncepcí veřejné vybavenosti je chránit stávající systémy veřejné vybavenosti a jejich doplňování uskutečňovat v souladu se zvyšováním kvality života, tedy zejména v oblastech, kde je veřejná vybavenost nedostatečná (deficitní). Veřejná vybavenost (zejména občanská a komerční) se umisťuje se umisťuje v návaznosti na významná veřejná prostranství.]

Postup pro vymezení lokalit veřejné vybavenosti:

Lokality rekreační vybavenosti jsou zastavitelné lokality s rekreačním využitím a strukturou areálu vybavenosti.Mezi stabilizované lokality rekreační vybavenosti patří lokality velkých sportovních staveb (například Stadion strahov, Eden, Chuchelské závodiště atp.) nebo lokality, ve kterých jsou koncentrovány rekreační a sportovní zařízení (například Ledárny Braník, U Kunratického potoka, Výstaviště Holešovice atp.).Rozvojové a transformační lokality rekreační vybavenosti jsou lokality Kyjské skleníky, U Libeňského plynojemu, Trojská brána, Vypich, Zabitý kopec (Rakeťárna), Rekreační areál Řeporyje a Šeberov rozvoj rekreace. V těchto lokalitách se předpokládá vznik rekreačních a sportovních zařízení při respektování všech ostatních regulativů lokalit.Lokality občanské vybavenosti jsou zastavitelné lokality s obytným využitím a strukturou areálu vybavenosti. Mezi stabilizované lokality občanské vybavenosti patří především nemocnice (například Vojenská nemocnice, Nemocnice Na Bulovce atp.), kampusy vysokých škol (Zemědělská univerzita, Koleje Strahov) a vědeckovýzkumné ústavy (Ústavy AV v Kunraticích, Ústavy Suchdol atp.), dále také historické areály dnes většinou využívané pro kulturní účely (například Strahovský klášter, Trojský zámek, atp.)Rozvojové a transformační lokality občanské vybavenosti jsou lokalita Pelc-Tyrolka (kde se předpokládá rozvoj vysokoškolského kampusu) a lokalita Housle (kde je navržen objekt kláštera).

Lokality komerční vybavenosti jsou zastavitelné lokality s produkčním využitím a strukturou areálu vybavenosti nebo areálu produkce.Mezi stabilizované lokality komerční vybavenosti patří zejména obchodní zóny (lokality s produkčním využitím a strukturou areálu vybavenosti) (například Černý most areály, Letňany areály atp.) a produkční zóny (lokality s produkčním využitím a strukturou areálu produkce) (například Technopark Stodůlky, Malešická průmyslová oblast atp.).Transformační a rozvojové lokality komerční vybavenosti jsou lokalita Mezichuchlí a U Čestlického areálu (s produkčním využitím a strukturou areálu vybavenosti) a lokality Jahodnice areály, Mezitratí, Pod Počernickým rybníkem, Beranka, Sychrov, Kbely nové areály, Sklady Řeporyje, Lipence rozvoj, U Vesteckých a Na Jelenách (s produkčním využitím a strukturou areálu produkce).

Postup pro vymezení ploch rezervovaných pro veřejnou vybavenost:

Pro návrhy ploch rezervovaných pro veřejnou vybavenost se postupovalo podle následující ch pravidel.

V lokalitách s deficity veřejné vybavenosti Metropolitní plán usiluje o nalezení vhodné plochy pro její doplnění. Plochy rezervované pro veřejnou vybavenost byly přednostně umísťovány na parcelách,- na kterých byl evidován záměr městské části budovat veřejnou vybavenost (Hutě, Nedvězí, Sídliště Libuš, Pitkovice, Uhříněves, Zbraslav, Kolovraty, Koloděje, Ďáblice, štěrboholy, Sídliště Nové Butovice, Újezd nad Lesy, Běchovice)- na kterých je fixovaná veřejně prospěšná stavba občanské vybavenosti v platném Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a záměr byl vyhodnocen jako stále aktuální (Sídliště Modřany jih, Rajský vrvh, Písnice, Řepy, újezd nad Lesy, Hrnčíře, Sídliště Červený vrch, Jahodnice, Třeboradice, Kazín, Velká Ohrada, Klánovice, Hodkovičky, Dubeč, Nové Pitkovice, Sídliště Zličín, Březiněves, Dejvice, Staré záběhlice, Komořany, Dolní Počernice, Sídliště jižní město I jih, Červený mlýn, Nová Chuchle, Stará Velká Chuchle, Šeberov, Benice, Lipence, Slivenec)- na kterých je v regulativech funkčního využití v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy navrženo využití VV (veřejná vybavenost) a plocha je vyhodnocena jako stále aktuální (Sídliště Horní Roztyly, Horní Počernice)- na kterých byla navržena veřejně prospěšná stavba v Konceptu Územního plánu hl. m. Prahy (výjimečně)Dále jako plochy rezervované pro občanskou vybavenost Metropolitní plán vymezuje, bez ohledu na deficity veřejné vybavenosti, plochy:- na kterých byl evidován konkrétní záměr městské části budovat veřejnou vybavenost a Metropolitní plán vymezením plochy pro veřejnou vybavenost tento záměr podpoří (Přední Kopanina)- na kterých je fixovaná veřejně prospěšná stavba občanské vybavenosti v platném Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a záměr byl vyhodnocen jako stále aktuální (Sídliště Lužiny)- na kterých je evidován záměr z oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatel (...vypsat..)- na kterých je evidován konkrétní záměr veřejného nebo soukromého subjektu (Muzeum hl. m. Prahy, PPF)

Postup pro určení transformačních a rozvojových ploch, ve kterých Metropolitní plán reguluje občanskou vybavenost procentem:

Pro potřeby určení, které rozvojové plochy je nutné regulovat procentem, byly transformační a rozvojové plochy v lokalitách sloučeny (pokud spolu sdílí hranici a pouze se liší jednotlivými regulativy). V těchto sloučených plochách byl vypočten předpokládaný přírůstek obyvatel. Pro regulaci občanské vybavenosti v transformačních a rozvojových plochách byla stanovena hranice přírůstku 1700 obyvatel (která zároveň dle tabulkových hodnot generuje potřebu 1 hektaru plochy občanské vybavenosti).

Určení procenta pro návrh MPPPro návrh procenta vybavenosti v transformačních a rozvojových plochách byla zvolena metoda porovnání stávající vybavenosti stabilizovaných lokalit s teoretickou hodnotou vybavenosti (výpočet na základě věkové struktury a plošných nároků na vybavenost). V potaz byly brány pouze stabilizované lokality, ve kterých nebyl na základě analýzy SSP zjištěn více jak 1 deficit z následujících – mateřské školy, základní školy, kultura, sociální péče, zdravotnictví. V těchto lokalitách byl zjištěn procentuální podíl následujících zařízení (i s pozemky) - kultura, sociální služby ambulantní, sociální služby pobytové, smíšená školská zařízení, základní a mateřské školy, střední školy, místní správa, polikliniky, ordinace.

Ve stejných lokalitách byla na základě počtu obyvatel vypočtena teoretická (tabulková) hodnota následovně:

jednotka počet jednotek/1000 obyvatel

m2

/jednotka

m2

/1000 obyvatel

MATEŘSKÉ ŠKOLY 1 školák 3-5 let

30 35 1050

ZÁKLADNÍ ŠKOLY 1 školák 6-14

116 35 4060

SPECIÁLNÍ MŠ 1 místo 1,2 43 51,6

SPECIÁLNÍ ZŠ 1 místo 3,3 43 141,9

AMBULANCE 1 lékař 1,1 180 198

KOJENECKÉ ÚSTAVY 1 místo 0,2 100 20

DOMOV PRO SENIORY

5 60 300

ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE

3 60 180

6001,5

Graf srovnání procentuálního zastoupení ploch občanské vybavenosti čtvrťové úrovně v lokalitách a teoretické hodnoty:Na základě výpočtu ploch občanské vybavenosti ve stabilizovaných nedeficitních lokalitách a na základě toretického výpočtu podílu ploch občanské vybavenosti v těchto lokalitách (podle současného počtu obyvatel lokalit) byl sestaven graf. V ideálním případě by měly být obě hodnoty (teoretická a stavová) totožné.

Jasně patrné je charakteristické chování jednotlivých struktur. Plánované (zakládané) struktury přibližně kopírují ideální křivku. Čím novější městská struktura, tím idealističtější je podíl občanské vybavenosti v jejích lokalitách. Nejvyšší podíl pak sledujeme v lokalitách modernistického města, při jejichž plánování bylo sociální inženýrství na vrcholu. U lokalit rostlého a blokového města sledujeme výrazný odklon od ideální křivky. To je dáno dobou vzniku těchto částí města a zvyšováním hygienických nároků na stavby občanské vybavenosti (zvětšování zahrad a sportovišť mateřských a základních škol...).

V plochách navrhovaných v MPP k rozvoji nebo transformaci bude proto občanská vybavenost regulována procentem vypočteným na základě předpokládaného počtu obyvatel na jednotlivé plochy a teoretické (výpočtové) hodnoty. Procento bude stanoveno pouze pro plochy, které svou velikosti a předpokládaným přírůstkem obyvatel generují potřebu vzniku nové občanské vybavenosti a vypočtené procento generuje plochu alespoň o velikosti 10 000 m2. Podle tohoto klíče je procento vybavenosti stanovováno v rozvojových a transformačních plochách (sdružených plochách - když leží dva vedle sebe, ale jsou rozříznuté, tak se počítají dohromady) s předpokládaným přírůstkem větším než 1 700 obyvatel.

Výpočet procenta pro t+r plochyteoretická plocha OV * 100

%OV=plocha rozvoje

6000 m2 * předpokládaný počet obyvatelplocha OV=

1000

600 * předpokládaný počet obyvatel%OV=

plocha rozvoje

Procento občanské vybavenosti v transformační ploše značí minimální podíl čisté plochy, která bude věnována stavbám, zařízením a pozemkům občanské vybavenosti ve smyslu stavebního zákona. Tím se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Určení konkrétního druhu občanské vybavenosti je závislé na místních podmínkách. Umísťování staveb občanské vybavenosti musí respektovat navrženou strukturu transformační nebo rozvojové plochy a charakter lokality.

Sport a rekreace

1/ DeficityPro oblast sportu a rekreace není možné hovořit o deficitech v pravém slova smyslu. Proto byla zvolena metoda porovnání úrovně vybavenosti v jednotlivých částech města mezi sebou a zkoumány byly také dostupnosti sportovišť a rekreačních zařízení, na jejichž základě byly vytipovány oblasti vhodné k doplnění sítě rekreačních a sportovních zařízení. Metropolitní plán pracuje s výpočtem „Porovnání na základě hierarchie sportovních a rekreačních areálů v Praze v bilančních sektorech“ a s „Analýzou dostupnosti sportovních a rekreačních ploch v bilančních územních celcích“.

Deficity v metropolitní úrovni stanoveny nebyly. Vybavenost města zařízeními metropolitního významu přímo závisí na politickém – strategickém rozhodování města na nejvyšší úrovni a jeho kooperaci s národními sportovními asociacemi.

Ze závěrů a doporučení Analýzy vybavenosti a dostupnosti zařízení sportu a rekreace v Praze vyplývá:

potřeba doplnění plaveckého bazénu v sektoru Severozápad (Dejvice)

posílit sportovní infrastrukturu v oblasti sídliště Barrandov, Jihozápadní město, Řepy

doplnit plavecký bazén v oblasti Jihozápadního města doplnění sportovní infrastruktury zvláště v oblasti severní

terasy Modřan doplnění plaveckého bazénu v oblasti Lhotka – Kamýk – Libuš doplnit sportovní infrastrukturu v oblasti Prahy 14, Prahy 11,

Prahy 21 a Prahy 10 doplnit plavecký bazén v oblasti Černý most

2/ Postoj městských částí (veřejný zájem)Z požadavků městských částí v koncepční rozvaze pro územní plánování vyplývá značný zájem většiny MČ o zlepšení svého prostředí, MČ často upozorňují na potřebu volně přístupných aktivit pro sport a rekreaci a preferují regeneraci zanedbaných a nevyužívaných území pro potenciál rozvoje volnočasových aktivit pro veřejnost. Také při konzultacích s městskými částmi se často objevil požadavek na zkvalitňování rekreačního a sportovního zázemí města. Zejména malé městské části – vesnice – si jsou velmi dobře vědomy důležitosti sportovních ploch, především fotbalových hřišť pro život v městské části. Sportovní aktivity v sobě často kombinují i společenský a komunitní život v městských částech, proto je pochopitelné, že si městské části přejí posilování a rozšiřování sportovních a rekreačních ploch. Zároveň se často vyskytl požadavek striktně ochraňovat stávající sportoviště.

3/ vyhodnocení návrhů z oblasti sportu a rekreace z PÚP a KÚPV PÚP (Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy) byly plochy pro sport a rekreaci vymezeny jako ZSP – zvláštní území sloužící sportu, SP – území sloužící sportu a SO – území sloužící oddechu. V KÚP byly jako rekreační a sportovní zahrnuty tři druhy ploch s rozdílným způsobem využití: plochy parkové, plochy rekreace a plochy sportu. Mezi nejvýznamnější záměry pro posílení rekreačních možností patřil návrh na využití území Rohanského ostrova, Trojské

kotliny, Trojmezí a oblasti Motol-Vidoule. Plán dále potvrzoval rekreační území přírodních parků.

viz s.10 …………………………Celkové deficity sportovních a rekreačních zařízení

Návrh MPPRekreační lokality zastavitelné a nezastavitelnéSchéma stávajících sportovišť a jejich ochrana v popisu krycího listu.

Zdravotní a sociální péče

Zdravotní a sociální služby jsou nedílnou součástí občanské vybavenosti, které velkou měrou přispívají ke zkvalitnění života zejména ve chvílích, kdy se člověk ocitá v nepříznivé životní situaci. V současné době, vzhledem k prodlužování délky života, se do popředí dostává téma zabezpečení kvalitního stáří a důstojného dožití pro seniory. Trendem je rozvoj domácí zdravotní a sociální péče, která snižuje nároky na pobytové kapacity, zato je podmíněna hustou sítí ambulantních a terénních služeb.

Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb.(2) Zdravotními službami se rozumía) poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče,b) konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil,c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví,d) zdravotnická záchranná služba,e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je1. přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb,2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele,3. přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo přeprava dalšího biologického materiálu,f) přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy,g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk,

h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej.1

Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče.2

1/ DeficityMetropolitní plán pracuje s Analýzou sociálních služeb v Praze a Analýzou zdravotních služeb v Praze3, které sledují rozložení sociálních a zdravotních služeb na území Prahy ve vztahu k hustotě osídlení. Cílem je získat přehled o úrovni vybavenosti dílčích území Prahy a upozornit na území s nedostatkem vybavenosti.

Praha jako celek je v oblasti sociálních služeb vybavena ve vztahu k ČR podprůměrně, opačná situace je v oblasti zdravotních služeb. Nicméně i zde se s nástupem dlouhověké společnosti s rostoucím podílem seniorů starších 80 let dostává do popředí otázka dostupnosti zdravotních služeb i služeb se sociálním zaměřením.

Ze závěrů a doporučení Analýzy vybavenosti a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb v Praze vyplývá:

doporučení doplnit zdravotně sociální centrum v oblastech Lysolaje, Březiněvsi, Čakovic, Vinoře, Prahy 21, Újezda, Písnice, Lipenců, Slivence a Barrandova

doporučení doplnit sociální služby v oblastech Dolní Chabry, Koloděje, Kunratice, Libuš, Komořany, Hostivař, Letňany, Hodkovičky, Petřiny, Vokovice-Veleslavín, Řeporyje, Šeberov, Troja

doporučení doplnit lékaře (především praktické lékaře pro dospělé) v oblastech Ďáblice, Dubeč, Kolovraty, Nebušice, Bohdalec-Slatiny, Strašnice, Modřany-východ, Černý Most, Hutě, Kyje, Horní Měcholupy, Praha 17, Praha 20, Lhotka-Krč, Michle, Košíře, Liboc-Ruzyně, Kobylisy, Harfa-Hloubětín, Štěrboholy

Doporučení doplnit zdravotní lůžkovou péči (především lůžka pro dlouhodobě nemocné) ve východní části Prahy

2/ Postoj městských částí (veřejný zájem)Z požadavků městských částí vyplývá, že MČ často avizují potřebu zařízení sociálních služeb (zejména domovů pro seniory). O potřebě doplnění zdravotnických zařízení se většinou MČ nezmiňují, neboť jejich kapacity často nesledují vzhledem k svobodné volbě lékaře a dostupnosti zdravotní péče na území města. Konkrétní potřebu doplnění sociálních a zdravotních služeb vyjádřila Praha 12, Praha 14, Libuš, Dolní Počernice, Praha 17, Praha 21,

1 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)2 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách3 Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze: Sociální služby a zdravotnictví, 2015

Šeberov, Lipence, Slivenec, Suchdol, Velká Chuchle, Praha 6, Čakovice, Nedvězí, Libuš, Křeslice, Koloděje a Benice

3/ vyhodnocení návrhů z oblasti zdravotní a sociální péče z PÚP a KÚPV Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy byly plochy pro zdravotní a sociální péči vymezené byly analyzovány. Vymezené VPS určených pro zdravotní a sociální péči byly v rámci přípravy Metropolitního plánu zrevidovány.viz s.xx …………………………mapa Jako lokality vybavenosti určené přednostně pro zdravotní péči jsou vymezeny areály nemocnic, ve kterých je povoleno v souladu s charakterem doplňovat stavby pro zdravotnictví a související provozy. Samostatné lokality pro potřeby sociální péče Metropolitní plán nevymezuje.Na základě vyhodnocení deficitů, požadavků městských částí a předcházející dokumentace (PÚP, KUP) metropolitní plán vymezuje následující plochy občanské vybavenosti určené přednostně pro zařízení zdravotních a sociálních služeb:

Praha 12 – Modřany (parcely 4400/671, 4400/670, 4400/669, 4400/668, 4400/667, 4400/610, 4400/27, 4400/672, 4400/664); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní péče

Praha 14 (část parcely 201/2); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní péče

Praha-Libuš (parcela 835/84 a části parcel 835/155, 835/156 a 835/145); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha 17 (parcela 19); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní péče

Praha 21 (parcely 3768/1 a 3768/2); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy pro školství, které není v oblasti deficitní, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha-Šeberov (parcela 1149); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění sociální péče

Praha-Lipence (část parcely 633/4); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha-Lipence (část parcely 2249/1); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha 21 (část parcely 1399/1); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy pro školství, které není v oblasti deficitní, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha 6 (část parcely 1271/1); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Praha Slivenec – řešit deficit zdravotní a sociální péče v rámci zástavby transformační plochy ID69

Praha Čakovice – řešit deficit zdravotní a sociální péče v rámci zástavby rozvojového území ID488

Praha-Libuš (část parcely 871/21); leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče, požadavek městské části

Praha-Koloděje - řešit deficit sociální péče v rámci zástavby rozvojového území ID186

Praha 4 (parcela 712); nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění zdravotní i sociální péče

Vzdělávání a výzkum

Vzdělávání je jedním ze základních práv a svobod, které jsou definovány již v Listině základních práv a svobod: „Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.“Zajistit povinné vzdělání (předškolní vzdělávání, povinnou školní docházku a středoškolské vzdělávání) ukládá zákon obcím a krajům, proto je koncepce a rozvoj školství nedílnou součástí Metropolitního plánu.V Praze sídlí 42% českých vysokých škol. Školami a školskými zařízeními se rozumí: mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky; zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči.4

1/ DeficityMetropolitní plán pracuje s Analýzou vybavenosti a dostupnosti školských zařízení v Praze5, ze které je pro Metropolitní plán důležité monitorování kapacit a deficitů mateřských škol, základních škol a středních škol. Analýza je založena na porovnání kapacity škol s počtem dětí odpovídající věkové skupiny, s přihlédnutím k dostupnosti a územním a demografickým souvislostem.Ze závěrů a doporučení Analýzy vybavenosti a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb v Praze vyplývá:

doporučení doplnit vybavenost mateřskými školami prioritně v oblastech Praha 9 – Harfa-Hloubětín, Hrdlořezy, Praha 5 – sever Smíchova, Praha 6 – Dejvice, Pitkovice, Miškovice, Praha 13 – severně od Rozvadovské spojky; dále v oblastech Karlín, Břevnov, Holešovice-Bubny, Kyje a Hutě, Šárecké údolí, Bohdalec-Slatiny a Zličín;

doporučení doplnit vybavenost základními školami prioritně v oblastech Praha 5 – Smíchov-jih, Praha 9 – Harfa-Hloubětín, Komořany, Praha 13 – severně od rozvadovské spojky, Praha 14 – Hostavice a Hutě, Újezd a Miškovice; dále v oblastech

doporučení doplnit střední školství v oblasti Barrandova

2/ Postoj městských částí (veřejný zájem)Městské části jako zřizovatelé většiny mateřských a základních škol mají detailní data o naplněnosti a deficitech na jejich území. Zároveň často otázku dostaveb školských zařízení již delší dobu řeší. Metropolitní plán v místech, kde je možné zkvalitnění sítě školských zařízení, podporuje snahy městských částí. Z koncepční rozvahy pro územní plánování vyplývají požadavky na výstavbu školských zařízení zejména v Praze 3 – v prostoru nákladového nádraží, v oblasti Prahy 5 – Motole a Barrandově, a v řadě okrajových městských částí – v Praze 22, ve Zličíně, Praze 19, Šeberově, Kralovicích, Lipencích, Březiněvsi, Benicích a Křeslicích. Další

4 Zákon č. 531/2006 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)5 Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze: Regionální školství, 2015

požadavky byly formulovány na jarních konzultacích s městskými částmi k přípravě Metropolitního plánu.

3/ vyhodnocení návrhů z oblasti školství z ÚPnSÚ hl. m. Prahy a KÚPV Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy byly plochy pro školství vymezeny jako plochy VV. Dále bylo vymezeno 64 veřejně prospěšných staveb určených pro školská zařízení. Tyto byly v rámci přípravy Metropolitního plánu zrevidovány.V KÚP byly plochy pro vzdělání a výchovu vymezeny v rámci ploch veřejného vybavení VV, ploch pro bydlení OB a smíšených SM i v rámci produkčních ploch PR tak, jak bylo stanoveno ve funkčních regulativech jednotlivých typů území. Současně byly vymezeny jako veřejně prospěšná stavba.

Návrh MPPJako lokality vybavenosti určené přednostně pro školská zařízení jsou vymezeny kampusy vysokých škol a vědeckovýzkumné areály, ve kterých je povoleno v souladu s charakterem doplňovat stavby pro výzkum a vzdělávání a související provozy. Na základě vyhodnocení deficitů, požadavků městských částí a předcházející dokumentace (PÚP, KUP) Metropolitní plán vymezuje následující plochy občanské vybavenosti určené přednostně pro školská zařízení:

Praha 7 – řešit deficit školství v rámci zástavby transformačního území Bubnů

Praha 12-Komořany - řešit deficit školství v rámci zástavby rozvojového území ID753

Praha 12 – Komořany- řešit deficit školství v rámci zástavby rozvojového území ID1024

Praha 14-Kyje - nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění školství

Praha-Čakovice – Třeboradice (část parcely 473/1)- nerealizovaná VPS z ÚPnSÚ hl. m. Prahy, leží v oblasti vhodné pro doplnění školství (Třeboradice, Miškovice)

Praha 22 – Pitkovice (parcela 1/6)

Bezpečnost a správaOchranu obyvatel při mimořádných událostech, krizových situacích a řešení jejich negativních dopadů zajišťuje Záchranný bezpečnostní systém hl. M. Prahy. Jeho základními složkami jsou Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Policie ČR – Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy a Městská policie hl. m. Prahy a další právnické subjekty umožňující provádění záchranných prací. Systém ochrany obyvatel hl. m. Prahy je řízen hl. m. Prahou (Odbor bezpečnosti), v úzké součinnosti s Integrovaným záchranným systémem (IZS). V oblasti bezpečnosti nelze pracovat na základě výpočtů deficitů, lze však využít střednědobé plány na rozvoj jednotlivých složek Záchranného bezpečnostního systému. Na základě těchto dokumentů a na podkladě jednání s odborem bezpečnosti MHMP vymezuje Metropolitní plán následující plochy pro bezpečnost:

Kulturatext bude doplněn

Obchod a službytext bude doplněn

Deficitní lokality

Výše je popsán postup při určování deficitů u jednotlivých typů veřejné vybavenosti. Prostým překrytím deficitních map přes sebe získáme obraz kvality života z hlediska občanské vybavenosti v Praze. Takový obraz, zkonstruovaný přísně výpočtovou metodou, není samozřejmě reálným zrcadlem života ve městě, nejsou v něm zachyceny vazby v území ani kvalita fyzického prostředí. Dosažitelnost vybavenosti je pouze jednou z mnoha kvalit města, i přesto je potřeba se jí zabývat samostatně a u míst, která vychází „problémová“ z hlediska dosažitelnosti občanské vybavenosti analyzovat příčiny a pokusit se o návrh možného řešení.

Souhrnné schéma vybavenosti Prahy svědčí o její monocentričnosti. Koncentrace veřejných budov se směrem od kraje města do centra výrazně zvyšuje. Jádro města, jeho blokové struktury i předměstí zahradního města jsou, až na specifické lokální nedostatky, velmi dobře pokryty veškerou občanskou infrastrukturou. Vysokou hustotu vybavenosti lze také vysledovat v zástavbě velkých modernistických měst, při jejichž plánování byl na dostupnost základního občanského vybavení brán neobvyklý zřetel. Výjimkou jsou nejnovější a mnohdy nedokončená sídliště jako například Barrandov a Černý Most. S řídkou sítí vybavenosti se setkáváme zejména při vnějším okraji Prahy, v malých izolovaných sídlech v krajině, ve kterých se za poslední roky mnohanásobně zvýšil počet obyvatel při zachování původní vesnické vybavenosti. V těchto místech však nelze předpokládat dosažení takové kvality vybavenosti jako v hustě zastavěném městě a určitá míra dojížďky je zde pochopitelná. Překvapivá je velmi nízká vybavenost v původně samostatných městech pohlcených Prahou.

Pro potřeby Metropolitního plánu identifikujeme, kromě jednotlivých míst s lokálními potřebami uvedenými výše, i následující lokality s nejvýraznějšími deficity:

1/ lokality Lysolaje, Zemědělská univerzita, Suchdol, Nový Suchdol a Starý SuchdolÚzemí Suchdola a Lysolaj vykazuje výrazně podprůměrnou vybavenost oproti zbytku Prahy. Ačkoliv se na Suchdole nachází vysokoškolský kampus ČZU, ostatní vybavenost je podprůměrná a dostupnost do města složitá. K prohloubení deficitů došlo vlivem nové výstavby na přelomu 20. a 21. století, k doplnění vybavenosti však prozatím nedošlo. Ke zlepšení by mělo dojít v souvislosti s protažením tramvajové trati z Dejvic a s doplněním vybavenosti je potřeba počítat při zástavbě suchdolských transformačních a rozvojových ploch.

2/ lokality Harfa a Nová HarfaV souvislosti s počínající transformací Vysočan na obytnou lokalitu se zde začínají také projevovat deficity v síti veřejné vybavenosti. Původně průmyslová oblast prochází výraznou proměnou a je zde potřeba doplňovat a zkvalitňovat veřejné vybavení.

3/ lokality Sídliště Černý Most, Rajská Zahrada a HutěSídliště Černý Most je jedním z nejnovějších sídlišť v Praze. Počet obyvatel výrazně převyšuje kapacity vybaveností zejména v oblastech zdravotnictví a kultury a překvapivě také v oblasti rekreace. Rekreační deficit však řeší plánovaný park u Čeňku, na který se váže možnost rekreačního a sportovního využití. V návaznosti na sídliště Černý Most je také zahradní město na Hutích, které vykazuje podobnou intenzitu deficitů.

4/ lokality Kyje, Staré Kyje a Za HorouKyje, vlivem své odlehlé polohy, pociťují deficity zejména v oblasti zdravotnictví, školství a správy. Dostupnost k centrům vybavenosti je z Kyjí poměrně složitá, místní deficity by bylo vhodné řešit v rámci plánovaných rozvojových ploch. Podobnými problémy trpí i lokality Jahodnice a Hostavice.

5/ lokality Slatiny a Na BohdalciJedná se o izolované obytné lokality v produkční oblasti Bohdalce. S ohledem na postupnou přeměnu produkčního charakteru Bohdaleckého kopce na obytnou lokalitu je potřeba doplňovat síť veřejné vybavenosti v lokalitách.

6/ lokality Zbraslavi a LipencůZbraslav byla založena jako samostatné město a k Praze připojena až v roce 1974. Původně dostačující vybavenost města začíná být, v souvislosti s novou výstavbou, výrazně podprůměrná ve srovnání se zbytkem Prahy. K prohloubení deficitů by mohlo dojít při naplnění všech rozvojových ploch v okolí Zbraslavi a Lipenců bez doplnění veřejné vybavenosti.

7/ lokality RadotínaSituace v Radotíně je obdobná jako v sousední Zbraslavi, pozorujeme zejména deficity metropolitní úrovně – rekreace, zdravotnictví. Ty jsou dané odlehlostí Radotína a jeho původně samostatným založením.

8/ lokality Sídliště Barrandov, Holyně, Slivenec, Nový Slivenec a Britská čtvrťSídliště Barrandov je jedním ze sídlišť vystavěných v poslední etapě sídlištní výstavby. Setkáváme se zde s nedostatečnou vybaveností v oblastech školství, kultury a sociální péče. Pozor je potřeba dávat při zástavbě rozvojových lokalit v tomto území (Britská čtvrť, Slivenec).

9/ lokality Jiviny, Stará Ruzyně, Ruzyně, Dolní Liboc, Veleslavín a VokoviceDeficit v této oblasti Prahy je zapříčiněn poměrně rozsáhlou rodinnou zástavbou a odlehlou polohou. Předpokládané zlepšení by s sebou mělo přinést otevření metra a výstavba v okolí nových stanic metra a Evropské ulice.

10/ lokality Hanspaulka, Baba Rozsáhlá zahradní města Hanspaulka a Baba vykazují výrazné deficity, které však vyvažuje těsná vazba obou lokalit na zástavbu Dejvic a Bubenče. Proto v těchto lokalitách nelze předpokládat zásadní doplňování vybavenosti.

viz s.10….. Výkres_celkové deficity_Sportovní a rekreační zařízeníviz s.12….. čtvrťové deficity rekreační zařízení zařízeníviz s.14….. celkové deficity_Sportovních zařízení

viz s.18….. Deficity nemocnicviz s.20….. Deficity ambulantních lékařůviz s.22….. Deficity praktických lékařů pro dospěléviz s.24….. Deficity sociální péče

viz s.28….. Deficity mateřských školviz s.30….. Deficity základních školviz s.32….. Deficity středních školviz s.34….. Identifikace investičních záměrů Vysokého školství

viz s.38….. Deficitní místa pošt

viz s.42….. Deficitní místa kulturních zařízení

viz s.46….. Deficitní místa nákupních center

viz s.48….. Deficity provozoven potravinářských obchodních řetězců

viz s.52….. Souhrnné schéma vybavenosti

text bude doplněn


Top Related