domacnost bozi 3

8/14/2019 Domacnost Bozi 3

1/190

1

Domcnost Bo dl 2. svazek 1.

Jakob Lorber

Kapitola 1.Lska a poehnn svatho Otce znamenm jeho duchovn ptomnosti.

7. ledna 1842

1. Abedam se jich otzal: Poslyte: S velkm zalbenm vyslechl jsem projev vaich srdc; jstetedy na tom vichni opravdu co nejlpe, ale tak, jako jsem temezi vmi, nemohu kvli vaemusvobodnmu ivotu zstat a musm vs jako viditeln Otec brzy opt opustit.

2. Co potom, nebudu-li ji mezi vmi chodit, kdy budete potebovat vy sily a moc? Kdo tubude innmezi vmi ve jmnu Mm vystupovat?

3. Kdo vs tu ihned od kadho zla ochrn: a kdo odvrt ihned zl nstrahy svta od vaich

srdc, nebude-li v nikom z vs vech vy sla a moc jako vrn pozstalost ode Mne vm vem,jako mocn ochrana proti vem nstrahm a pokuenm hada?4. Uvaujte a odpovzte Mi! Amen.5. A vichni, kte byli takto na zkouku tzni, jednohlasn odpovdli: , Emanueli, Tv

slova jsou vce ne jen nejist pravda sama; , Abbo, ona jsou lska!6. Proto, i kdy nae tlesn oi nebudou ji mt nevslovnou milost od Tebe, svat Ote,

aby Tebe Samho vidly - jak ji tev nejvt nehodnosti mme - pak nm pece ,, Abbo, seSvou vrtiv se svatou viditelnost neodejme Svou lsku, nbr dovol nm, oputnm dtem,abychom na Tv nekonen a nade ve svat otcovsk lsce ohvali a znovu oivovali sv srdce.

7. , Abbo! Toto jedin si vyproujeme od Tebe: Abys nm zstal vem vnOtcem a nikdyns Svou ehnajc rukou neopoutl. Tak budeme mt vichni dost sly a moci, abychom vempokuenm odolali a proti vem nebezpem svta bojovali a nad nimi plnzvtzili.

8. Stase Tv svat vle te, jako vdy a vn! Amen.9. A Abedam zvolal silnm, pohnutm hlasem: Vpravd, vpravd, pravm vm, mte-li Mou

lsku, mte ve. Ba vce, ne by mohla vechna nebe nebes vnkdy pochopit!


2/190

2

10. Vy jste si zvolili nejvy odmnu, kter vm na vky zstane a nikdo vm ji nevezme!11. Vru, kdo se stane vrnm v M lsce, od toho smrt uprchne a ustoup jako snh ped

horkmi paprsky letnho polednho Slunce!12. A tak tedy zstanu v lsce u vs te, jako i po vechny vnosti! Amen.

Kapitola 2.

Nejvt starost praotc: uchzense o Otcovu Lsku a milost.

8. ledna 1842

1. A vichni byli radost bez sebe a dkovali v srdcch co nejvroucnji Abedamovi za totozaslben, kter je opravdu zaslbenm vech zaslben, jeto je v nm jen jedinprav ivot, a tedytak veker iv sla a moc k pemoen a podmann vech vc.

2. Jeto toto praotcov dobe vdli, proto se tak vichni co nejhorlivji o to uchzeli. Ano,jedinuchzen se o Mou lsku a s n spojenou milost bylo jejich jedinou starost a iv snaha o to,jedinou kolou a vlastnm kolem jejich pozemskho ivota, proto vak tak ji jejich dti byly vevku od esti do deseti let moudej a neporovnatelnrozumnj ne tev tto - nota bene

(pamatuj dobe) - nejtemnj a vpravdnejoklivj dob vech dob nejvt uenci, ktenyn nevd o mnoho vce, ne tehdy vdly dti u prsou matek.

3. Nebototo matesk mlko obsahovalo tehdy, i hmotnvzato, nezdka vce, neli tev ttotak zvan osvcen dobnejvt prachem a moly rozhlodan knihovny uenc.

4. Co vak teobsahuje mlko matesk? Nechci to ani vyslovit! , co byla ena tehdy aco je nyn?!

5. Pravm vm, mezi sedmi tisci je sotva jedna, kter se svou belskou fintivost a koketnost

dopout nezdka v jedn sekund dobe rozumjte, v jedn sekund! na sto smrtelnchhch!6. Nebojak vypad nyn jej proklat odv, zejmna na veejnch mstech?7. Nemohu jej podrobn urovat; jen tolik vm pravm, e za Henocha i v poslednch

nejzvrhlejch dobch se nejzejmj denn nevstky odvaly mnohem cudnji a poestnji ahlavn genitalie svho tla mnohem skrytji udrovaly ne nyn nejmravnj ena.

8. Mla-li tehdy tato denn nevstka nco s muem, byla i v okamiku, kdy se cele oddvala,zvojem tak zastena a pokryta, e chtiv mu nevidl z n nic jinho neli pouze to, prok npiel.

9. Ale nyn ji desetilet dt enskho pohlav zan dvat najevo sv vynvajc pvaby,zhl se optovnv belskm zrcadle a stv-li se pak dosplej a dosplej a pozoruje-li nasobjen trochu bujn tlo, pak by tak dvka ji rda tmzcela polonah chodila, kdyby to bylo

jen zpola v mda mstsk str to trpla.10. Ale co se neodvauje konat zjevn, to kon pece plnv srdci a studuje a mysl jen na to,aby vechny mue rozntila a smilnila s nimi.

11. Vpravd, vpravd pravm J: Jedna ensk osoba tto doby je hor ne sto tiscnejhorch blz nejdolejho pekla! Tito blov pece ped Mm jmnem prchaj, avak takovensk figura se vak Mna Mmu jmnu jen smje a ani dost mlo se pede Mnou nesklon amnohem mnjetped Mm jmnem, ped nm se mus v ctsklnt vechna nebe, vechnysvty a vechna pekla.

12. Vpravd, vpravd pravm vm jak jsem to ji mnohm v tto dob ekl bu dobeslyitelnmi slovy anebo tajnm pocitem v srdci: enm tto doby by bylo nevslovnlpe, kdybybyla kad deseti miliony blposedl! Tu by bylo pece jetmono od nich ji osvobodit; nebona vech tchto deset milionblby vystaila sla Mho jmna, aby vechny vypudila.


3/190

3

13. Vyvolvej vak i po deset let M jmno nad nafintnou figurou nynj doby, a onaneupust od sv bezmezn nestydatosti a fintivosti, vypnavosti, koketnosti, chytlavosti a svdnostiani za mk.

14. Mysl, e takov tvorov pijdou jednou do pekla? Snad do nejniho? Ml se! Jakkoli to

tam me patn, zle a pepatnvypadat a skutentak vypad a je, bylo by toto msto pro tytobytosti nicmn jetpli dobr; nebozde vichni satani a blov ped Mm jmnem prchaj,mus se vrhnout k zemi dokonce ped kadm trestajcm vyslanch tam ji andlem. in to taktyto svtsk figury?!

15. Proto je tak o nji postarno zpsobem neslchanm i pro nejvy andly.16. Budou-li muset tento svj ohavn pozemsk ivot velmi brzy a bda bdn ukonit a

nepolep-li se od zkladu a nepinesou-li Mi plody pravho nejvnitnjho pokn, vpravd,vpravd, vpravdpoct tato hav jednou co nejcitelnji celou nekonenou hojnost Mho hnvuvn, vn, vn.

17. , m ist Ghemelo, hle, jak nekonen rozdl je tu mezi tebou a enami a dvaty ttodoby! Jak propast, - kter dl tyto dvnekonenosti.

18. Ty Ghemelo, odpov na Mm srdci; ony vak, pohrdnuve Mnou, vzdlily se ode Mnetak velice, e jich M jinak nekonendaleko sahajc ruka nikdy ani doshnout neme. Hle, onyse odchlily ode Mne do druh nekonenosti, ano ustoupily do nekonenosti Mho nejtrphohnvu.

19. Ale nic vce o tom, - jinak bych se mohl ped asem rozhnvat.20. Proto se vrame opt do naeho krsnho pravku.21. A jeto vzneen Abedam pohldl na jejich hluboce pevdn srdce, vzruil se opt

pohnut a hlasitvem pravil:22. Vpravdpravm vm, kte jste od nynjka M vyvolen dti J vs nikdy neopustm!23. Dokud budete mt sv srdce obrcen ke Mn, budu ehnaje se Svou lskou u vs vech

a u kadho zvlpodle mry jeho lsky ke Mna z n k jeho bratrovi, a ti, kdo jsou plamennhosrdce, budou Mne dokonce nezdka vidt, zejmna jestlie udrovali sv srdce od potku svho

bytist a nedali se sv

tem tak snadno sev

t!24. Podrte ve svch srdcch toto zaslben; nebo takovmi mte bt a zstvat ve v sle,

moci a nepemoiteln energii z tohoto zaslben, protoe vm veker pirozen svt m btpodroben.

25. Odchlte-li se vak v srdcch od tohoto zaslben, ztratte ponenhlu podle pomru svhoodchlen tak svou slu a J se vm potom budu stvat vdy cizej a cizej a M ui budouvaim stm uzaveny.

26. Dbejte toho dobe, a uvaujte hluboko ve svch srdcch o tom, kdo je Ten, Jen toto tek vm mluvil. Amen.

Kapitola 3.

Lamech a Ghemela Pnem oddni.10. ledna 1842

1. Po tto ei povolal vzneen Abedam k SobLamecha a pedstavil ho Ghemele a otzalse j:

2. M nejmilej Ghemelo, pohlena tohoto mue; jeho jmno je Lamech, a jest jako ty plniv planouc lsky ke Mn. Hle, tohoto mue ti chci dt, nebo vm, e se t dve nedotkne,dokud J ho nepivedu k tob.

3. Proto se nemus nieho obvati; nebojak ty jsi ist v srdci a pln cudnosti, hle, rovntakov je on. Jako ty nechov v srdci dost po nm, nbr jedinpo Mn, takovm je tak on.

Jako ty bys ped nm prchla, hle, rovn tak chtl by uinit tak on.4. Hle, je ti ve vem plnpodobn. Jako ty, tak i on ronil na Mch prsou slzy nejvelej lsky.


4/190

4

5. A hle, jakkoli je tak jetmlad, je nicmnnaplnn nejvy moudrost, j je schopen jenlovk svobodn, a m nyn velkou moc a slu, kter se mu dostalo z jeho rovn mocn lsky keMn.

6. Kdybys ses vak chtla o jeho prav moudrosti z lsky ze Mne v nm pesvdit, dovoluji ti,

abys mu dala jakoukoli otzku, na kterou ti potom rd ze svho vlastnho srdce odpov.7. A tak se ho tedy ta, jako kdyby ses chtla tzat Mne.8. Ghemela se vak ped Lamechem velice ostchala a neodvaovala se na nho pohldnout

a pravila Abedamovi:9. , mj nejmilovanj Jehovo, hle, j nemohu ze sebe nic vypraviti; nebose ho bojm.10. Mm-li Tposlechnout, pak osvobo, mj jedinnejmilovanj Jehovo, m srdce od tto

velk zkosti.11. J, Tv Tebe jedinho milujc Ghemela, prosm To to, ale jen, chce-li Ty.12. A Abedam se j dotkl a ekl: Ghemelo, ty ist, stani se ti podle tv lsky ke Mn. Amen.13. A ihned proudilo hrudnkem Ghemely jemn vn a byla zbavena zkosti, Vzchopila se,

nabyla odvahy a otzala se ihned Lamecha:14. Lamechu, mohl bys vedle sv lsky k Jehovovi tak jetmilovat mne, chudou dvku ped

velikost tvho prakmene?15. Bylo by ti to mon? Nebohle, j nemohu milovat nic neli svho Jehovu a z Nho

teprve potom ve ostatn, pokud to v sobchov a nos jeho lsku a slitovn a me mi to slouitza prvodce k Nmu. Mohl bys mi nyn odpovdt na tuto otzku mho srdce?

16. A Lamech padl na prsa Abedamova a s plem pravil: , mj nejsvtj, mnou nadevenejmilovanj Abbo Emanueli Abedame!

17. Odpusmi; m srdce je lskou k Tobtak vele naplnno, e nen ji schopn dn jinlsky ne jedinnejslad, nejist, nejsvtj lsky k Tob.

18. , mj svat, dobr, pelaskav Ote, Ty to zajist v. Copak jsem ped Tebou zheil, emne za to chce nyn trestat?

19. A je tato Ghemela kdokoli, hle, j jsem si ji nikdy nedal, jako ani dn bytosti jejho

rodu. M srdce bylo vdy obrceno jen k Tob. Vdy

toto v kad z mch otc

od Seta ak mmu tlesnmu otci Metuzalmovi!

20. , Abbo, Emanueli! Bu mi milosrdn a milostiv, jestlie jsem snad nevdomky uinilchybn krok ped Tvma vevidoucma, nejsvtjma oima, a promimi tento trest, kter se mizd ve v pravdpevelik, a dovol mi, abych na tuto otzku mlel, akoli je plna nejist dosti,ale nicmn vyla z st, jakch jsem jet nikdy nepoznal. , Abbo, Emanueli, Abedame! Tvvle je svat. Amen.

21. Ale Abedam uchopil Lamecha pod pa a vyzvedl ho ponkud od zem, postavil ho pakopt nnna zem a pot mu ekl:

22. Posly, Lamechu, ty jsi zvltn lovk. Tv lska ke Mnje vt ne tv dvra! Ty Mnemiluje ze vech svch sil, ano, s vekerm tob snesiteln monm rem svho srdce Mnemiluje, ale tv dvra nen v dnm pomru k tv tak houc lsce.

23. Jak ti vak me pi M lsce k toba pi tv lsce ke Mni jen o plnoci napadnout, ebych ti chtl anebo mohl, jeto jsem ti uril z nebe ve v istotodmnu, uloit trest?!24. Mohl bys nco takovho uinit njakmu svtsky cizmu lovku, kter by tnadevecko

miloval?25. Jak pak ti me nco takovho o Mnnapadnout? A to z pouh slabosti tv dvry ke

Mn, kter m bt pevn?26. Hle, co se me Mnpiblit jako tato Ghemela, nejist dcera Zurielova, a proto jistM

lsky plnhodn / nosil jsem ji na Svch rukou /, jak by ti kdy mlo bt nco takovho trestem?!27. Toto jsem ti vak pravil teproto, aby sis to dobe vtpil do srdce a abys dobe uvil,

jakou hodnotu m dar, kter dostv z M ruky.28. Hle, ona mimo svho otce jetnikdy dnho mue v srdci nepoznala, a proto ji pojala

velk zkost ji pi vysloven tvho jmna, neku-li teprve pi pohledu na tebe.

29. J jsem ji vyzval, aby se tna nco otzala, a ona se z velk ostchavosti ped tebou nacelm tle chvla. Pi sv velk bzni si vak vzpomnla, e je Mi povinna poslunost, proto Mneprosila o posilu, aby Mne mohla uposlechnout.


5/190

5

30. Copak jsi to na n nepozoroval?! Jak potom me povaovat za trest Mou vli, kdy jsemse obrtil na tebe?!

31. Kdybych tneznal v tv istota v pevelik lsce ke Mn, pozbyl bys nyn tuto odmnu.Ale pro tebe mluv ist plamen tvho srdce; proto nem dnou vinu pede Mnou, nbr jen

malou vinu ped nejist Ghemelou.32. Dej j proto, co ona, puzena Mou vl, od tebe dala, abys zahladil tak tuto vinu. Amen.33. A Lamech poznal svj omyl, prosil chvjc se Ghemelu za odputn a dal j pak opravdu

Mne hodn ujitn o sv ist lsce k n, m byli on, ona i vichni kolem stojc pohnutik nejradostnjm slzm.

34. A tak se stala jeho jedinou milovanou enou; oba vak zstali neposkvrnni a donejpozdj doby, kdy Lamechovi bylo sto osmdest dva, kdy teprve na Mj pkaz zplodil Noema.

35. Hle, to byl satek uzaven opravdu v nebi! Tak maj bt vechny satky uzavrny a takbudou.

Kapitola 4.

Pnu nejlibj dk: Lska beze slovaV nejhlub pokoe srdce. Lamech a

Ghemela, nejist manelsk dvojice pravku.11. ledna 1842

1. Ty, (to, jest Jakube Lorbere; vyd.) si peje slyet Lamechovu eke Ghemele. Me zdetedy tak nsledovati.

2. Takto tedy znlo odproen a ujitn o lsce, kter uinil Lamech Ghemele, kdy Mi dvejetco nejhloubji v srdci podkoval za napomenut:

3. , Abbo, Abedame! Ty vid a vidl jsi ji od vnosti m srdce, e se ji od nejtlejhodtstv nim neobralo ne jen Tebou, o niem nenavn, nezdka dokonce i k mrzutosti otc, takrdo nehovoilo ne jen o Tob a o Tvch nekonench zzranch dlech. Ano, e jsem smasto ze vech sil hlasu a tla ve sv pevelik radosti zpval a skkal, jakmile jsem slyel i jenvyslovit jmno Jehova.

4. Toto jsi Ty, , Abbo, Abedame, na mvidl a vichni otcov byli svdky m hlasit veselmysli ve jmnu Tvm.

5. Hle, protoe jsem ve svm srdci neuchopil lskou nikdy nic jinho neli jen Tebe, proto semi tak zdlo nyn velmi stran, e musm svou lsku k Tob dlit; nebo nevdl jsem, jakpevroucn je spjata lska Ghemely se srdcem Tvm. Ale Tob, , Abbo, budi vechna lska,vechno veleben, vechna chvla, vechen dk za to, e jsi nyn osvtil m srdce, protoe nynpoznvm, e tm, e mm Ghemelu, nejen e nen m lska k Tobdlena, nbr jej lskou je

ist, a tak je plnhodna Tv lsky.7. Ano, nyn poznvm, e si Tzvolila za jedin pedmt sv nejist a nejvelej lsky.8. Ano, nyn t poznvm, e sis mne co nejmilostivji vyhldl, abys mi svil tento ndhern

klenot Sv lsky, abych Ti jej Tvou svatou otcovskou lskou a milost v sob vrn steil ak Tvmu zalben ustavinudroval tak ist jako te.

9. Hle, , Abbo, Abedame, toto nyn poznvm skrze Tvou svatou otcovskou dobrotu a skrzeTvou milost; ve je tak ndhern a sprvn! Ale nyn pijde jin otzka, kter je pro mne otzkounejvt dleitosti, a tato otzka zn:

10. , pelaskav, svat, dobr Ote! Jak Ti mm vak dkovati za tuto milost, lsku aslitovn, e jsi mne, jen nejsem nic ped Tebou, uznal za hodna svatho adu, e mm chrnitia uchovat tu, kterou jsi nosil na Svch svatch rukou a kter jsi poehnal pro Sebe a naplnil jejsrdce Svou lskou?

11. , Abbo, ekni mi pece co nejmilostivji, co mm nyn uinit, abych ti mohl za tuto taknekonenou milost aspojen ponkud nleitpodkovat.


6/190

6

12. A Abedam mu odvtil: Posly, Mj milovan Lamechu, jestlie nkdo na toba v sobconejivji poznv velikost Mho slitovn a milosti, take potom ve svm srdci ke Mn provdyzaho, a to tak, e se ct pro velikost Mho dobrodin k dkuvzdn bezmocn a nenachz takslov, jimi by ve svm dku rd vyjdil to, od eho je jeho cel nitro v nejvych a nejistch

plamenech lsky jeho srdce ke Mn, hle, to je Mi nejmilejm dkem.13. Nebokdo Mi me jet slovy dkovat a chvlit a velebit, ten jetnezaal uvaovat o

velikosti Mho dobrodin, kter jsem mu poskytl v nekonen velikosti a tak Mne, velkho,svatho Drce, jet nepoznal, proto potom tak nejvnitnj hlubinu prav pokory v sob jetneuchopil a me svj jazyk uvdt svtskm zpsobem v pohyb.

14. Hle, na takovmto jazykovm dku nemm zalben, ani kdyby se skldal ze slovnejvych andl.

15. Jak je tomu vak s dkem slovnm, tak je tomu tak s dkem skutkovm. Kdo by myslel, ese Mi me osvdit vdnmi skutky, kdyby se srovnaly pln s Mou vl, hle,ten je tak navelikm omylu; nebo copak me kdo uinit, abych J poteboval jeho sluby, jako kdybych tonedokzal bez nho?!

16. Me-li nkdo plnit Mou vli, skrze koho pak to me?17. Nen-li to M sla v nm, kter mu dv vykonat to, za co je zase jenom Mnnejvym

dkem povinen?!18. Jak by Mi nkdo chtl dkovat tm, za co je jen Mndkem veho dku povinovn?!19. Kdo Mi tedy jedinplatna libchce dkovat, aMi dkuje lskou beze slova v nejhlub

pokoe svho srdce a J shldnu na jeho dk a pijmu jej tak, jakoby byl nm pede Mnou.20. A hle, Mj milovan Lamechu, tak je tak tvj dk sprvnm dkem, jeto nev, kde m

zat a kde skonit, nebopoznn velikosti M lsky a Mho slitovn k tobtpohltilo a ty ji nicvce a nic dle neme neli Mne jen nade vecko milovat!

21. Abys vak byl plnujitn mm zaslbenm, obrase nyn ke Ghemele a dej j danouodpov! Amen.

22. A Lamech pistoupil ihned ke Ghemele a ekl j: Ghemelo, nejist milenko Jehovova, ty

mi ve svmistm, svatou lskou napln

nm srdci zajist odpust, e jsem se prv

protozachoval vi tobnezpsobn, nebohle, jeliko jsem ped tebou nikdy na bytost tvho druhu

nepohldl a vechny m smysly byly obrceny jen k tvmu a mmu Jehovovi, bylo tedy takpirozen, e jsem tmohl na nkolik okamikpehldnout, jeto jsem se obval, e musm sesvou lskou dlit s tebou a Jehovou, ke kter nemoudr ideji mne svedla to mn v tvotzka. Ale jak jsi sama dosti srozumitelnpoznala, e mi otevel zde co nejmilostivji oi mj, tvja ns vech jedin nejmilovanj Abba, Abedam, Emanuel a ukzal Svj svat mysl a mnsenyn stalo plnjasnm, e se nemusm se svou lskou k Nmu jedinmu mezi Nm a tebou dlit,nbr e tm mohu svou lsku k Nmu jen zvyovat a to stle vc a vce a mimoto jsem jetplnpoznal tvou istotu - proto tak pevn vm, e mi promine mj nezpsob z tho svathodvodu, z kterho jsem se proti tobponkud proheil.

23. A Ghemela odsunula ponkud ze sv tve svj pehojn zlat vlas a pohldla co

nejvldnji na Lamecha.24. Kdy Lamech uvidl jej nebesky krsnou tv, pozbyl tmdechu a obrtil se ihned optk Abedamovi a v nejhlubm pohnut srdce pravil:

25. Ne, ne, , svat Ote, - takov penebesk odmny nejsem nikterak hoden! Vpravd,vpravd, ped tmto nebeskm andlem jsem jen temn, hn erv v prachu Zem.

26. Ne, ne, svat Ote, teteprve poznvm svou nejplnj nehodnost! , jak zcela nimmus bt ped Tebou m lska k Tobproti lsce tohoto nejistho andla!

27. Vru, snze by mi bylo, svat Ote, dvat se s nejv otevenma oima pmo dopolednho Slunce neli pohlet, , svat Ote, i jen po ti okamiky na tvtohoto nebesky isthoa nevslovnkrsnho andla Tv lsky!

28. Je-li Zuriel jejm otcem, je-li to vbec mon, aby kdy njak lovk byl anebo se mohl sttotcem takovho andla, pak mu ji dej, , svat Ote, zase zpt, aby ji budoucn, tak jako dosud,

chrnil a co nejvrnji uchoval. Ale stani se svat vle Tv.29. Zuriel se vak dal do ple a pistoupil k Lamechovi ka: ,.Lamechu, prozamt mou

dceru, kdy ti ji piknul pece Sm Jehova? Nebutak tvrd a pohle, jak ple!


7/190

7

30. Abedam vak ekl Zurielovi: Zurieli, buklidn a nestarej se o slzy Ghemeliny a pomyslisi: Co J jsem spojil, to dn svtsk moc ji nerozlou.

31. Hle, Lamech nen tvrd, nbr je a pli mkk, proto ho nyn upevuji, aby se stalmuem tv, ale vce jet rozumj tomu M dcery.

32. A ty, Lamechu, se skloke Ghemele, podej j pravici a povy si ji na enu a postav ji poboku sv lsky pede Mnou, abych vm poehnal pro vechny asy as!. Amen.

33. A Lamech se nyn nedal ji dvakrt pobzet, nbr s istm duchem uposlechl, sehnul seke Ghemele a oslovil ji tmito slovy:

34. , Ghemelo, m do ochrany pikzan lsko Abby, Emanuela, dej se tedy povit odemne, kter jsem tplnnehodn, amne svat Otec uznal hodnm tebe, ano, dej se povit zamou nejist a v Jehovovi nejmilej enu. Amen.

35. A Ghemela hbit povstala a la s nm ped Jehovu. On jim poehnal a pikzal jimzejmna, aby zachovvali povdy istotu srdc a po cel svj ivot cudnost. A oni slbili a stali senejist manelskou dvojic pravku.

Kapitola 5.

Praotcov ehnaj mlad dvojici. Zaloendalch tymanelskch svazkPnem.

12. ledna 1842

1. Po tomto jednn povolal Abedam k sobJareda, Henocha a Metuzalema a ekl jim:2. Poslyte, vae ptelsk, bratrsk a otcovsk chata je dosti prostrann, aby se v n vedle

Lamecha ubytovala i jeho ena.3. Dokud budete navzjem v mru a svornosti pospolu pod jednou stechou Mne jedin

milujce bydlet, ubytuji Se i J uprosted mezi vmi a viditelni neviditeln, to budi va lscejedno.4. J Se vm vak astji uki a v dm poehnm.5. Tak tedy pijmte tyto mlad manele ve jmnu Mm! Amen.6. A tito ti padli ped Abedamem na kolena a v nejhlub pokoe dkovali Abedamovi za tuto

velkou milost a pevelik slitovn.7. Abedam jim vak pikzal opt povstat, aby podle starodvnho zvyku a mravu pijali mlad

manele.8. A oni ihned vstali a pijali do svho stedu manele a ehnali jim. A kdy jim poehnali,

polbili na elo nejprve Ghemelu a pak Lamecha a slbili, e jim budou poskytovat vdy otcovskpoehnn ve jmnu Pn. Pot zavedli manele podle vle Abedamovy tak k Adamovi a Ev,aby poehnal Adam Lamechovi a Eva Ghemele.

9. Ale tito prvn lid zembyli dojati tak, e mohli sotva ze sebe vypravit slova poehnn aEva pravila s plem Adamovi: Hle, hlavo mho ivota, tato manelsk dvojice mi mlky k, jakjsme se mli ped Pnem zachovat.

10. , tehdy by pod naima nohama nepovstala dn temn bahenn hlubina!11. , k by pece kdy mohla bt opt sata kletba se Zem!12. A Abedam pravil Ev: M sprvnou starost; avak hle, zde ji ped tvma oima jsem

poloil zklad k onomu prameni, z nho bude svm asem prtit po cel Zemi iv voda a budez n smvat starou kletbu.

13. Z Ghemely pak zapone ist pokolen a a bude Zempoktna hojnivou vodou, budepak tak brzy Lamechovm ohnm nebes tbena, m bude cel od sv kletby oitna a stanese Mi opt lbeznou hvzdou na nebi, jeto jej svtlo bude vyslat dalek paprsky vemi vnmiprostorami nekonenosti.

14. Tak jako tato Zemnebude dn jin hvzda ve vnosti vypravovat nejvt divy Mhoslitovn.


8/190

8

15. Ale tak nikde tolik bdy hada jako na tomto jeviti mch slitovn.16. Pravm tobEvo: Kde jsem vylil Sv nejvt slitovn, tam tak bude vylit Mj nejvt

hnv.17. Veker nessln hvzdy budou svm zpsobem souzeny andly; ale had hnzdo a

plm jetr Zem budu soudit J Sm a dm mu zaslouenou odmnu ve vnm ohni Mnejkrutj zloby a nejneprosnjho hnvu.

18. Vpravd, vpravd, v nejprudm hnvu M zloby bude muset Kainv drak se vemi svmizajatci vnza svou velkou zlobu pykat a jejich nekonen velkch bolest nebude ve vnostinikde konce a velk kik zkosti, nku a bolesti nebude ji nikdo slyet; pejdou do nejplnjhozapomenut; aby jich u nikdo nevzpomnal.

19. J vak zacpu na vky vi nim Sv ui, zcela od nich odvrtm Sv oi a ze Svho srdceje plnzahladm.

20. Abych tak na nmohl zcela zapomenout, budou jejich jmna ze vzpomnky M lsky tzcela zahlazena a budou mt toliko z Mho nejvyho ivho ohn hnvu vn nejvodstraujc ivot, kter bude bez konce jako ivot M lsky a vech Mch dt v nejvy slasti ablaenosti!

21. Proto Evo, ij a bu bez starosti.Ty pece i se v svou starost neme Zemi oistit;proto jsem ti toto nyn odhalil, abys byla ohlednZemklidn.

22. Hle, brzy se stane, e potopa hchu zave sv vlny nad sammi horami a bude je hnt ak mrakm; Ale hle, plody tto manelsk dvojice ponesu na Svch rukou pes veker smrtc

vlny a dm jim potom pipravit novou, istou nramnrodnou Zemi. Proto se raduj z tohoto Mhovelkho zaslben v klidu a lsce svho srdce; neboJ jsem tomladil a oistil v Tto Ghemele!Rozumj tomu dobe v srdci. Amen.

23. Pot povolal k SobMetuzalma a Zuriela s jeho ostatnmi tymi dcerami a pravil:24. Metuzalme hle, ty m jettyi zdrn syny, kte jsou Mnmil a cenn a draz; pohle

zde na jejich eny!25. A ty Zurieli, pohlezde za Lamechem na tyi bratry, kter chci dt tvm dcerm!

26. A Zuriel radost zaplakal a pravil: Jehovo, jak jsem se stal hodnm tto Tv milosti?27. A Abedam mu odvtil: Protoe jsi statenbojoval se vm svtem a dal jsi Mi tyto dcery,sv jedin dti tak istopt vidouc, jak ist jsem ti je jako slep dal.

28. Ale tyto tyi dvojice nebudou bydlet v domJaredov, nbr ony ji naleznou v nleitvzdlenosti kolem chaty Jaredovy sv nov, ist, vm opaten pbytky, kde budou ve v istotsvch srdc a ve v cudnosti svch mysl bydlet. Tak jim tak v prav as dm nleit poet dtsvtla.

29. A nyn pijte tak vy, tyi nov dvojice ke Mn, abych vm poehnal a pijal vs za Svdti. Amen.

30. A tyto tyi dvojice padly k nohm Abedamovm a v hloubi svch srdc mu dkovaly.31. On je vak pozdvihl, poehnal jim a odevzdal je konen ehnn otc a pravil nakonec

Zurielovi pevelikou radost placmu:

32. Zurieli, pojnyn vak tak ty ke Mna pijmi za svou vrnost tu nejvy odmnu.33. Hle, nyn t inm velkm andlem a ustanovuji t za vrnho strce a neviditelnhoochrnce vech Mch dt. Od nynjka bude zt Mou tva radovat se v Mm svtle. Amen.

34. A dotknul se Zuriela a Zuriel zasvtil vc ne Slunce a brzy ped tv vech zmizel.

Kapitola 6.

Zuriel ochrannm duchem novomanel.Zkouka lsky novomanel.

13. ledna 1842


9/190

9

1. Kdy vak vichni ptomn vidli, co se stalo, pojala je velk zkost a bli se velice po tomtoskutku a nikdo se neodvaoval vzneenho Abedama na nco se tzat. Jedin Ghemela se pokrtk dob vzpamatovala a la k Abedamovi, padla ped Nm na kolena a z hloubi srdce Hoprosila o nejmilostivj dovolen, aby se Ho smla na nco tzat.

2. Ale Abedam ji pedeel a odpovdl: M pevelice milovan Ghemelo, nestsk se ti trochupo tvm Zurielovi, kter byl otcem tvho tla?!

3. A Ghemela pisvdila v srdci na tuto otzku a vnjn dala nejv nevinnm kvnutmhlavy na srozumnou, e byla dobe uhdnuta zleitost jejho srdce.

4. Ale Abedam j pravil utuje ji: M nadmru milovan Ghemelo, mysl snad, e Zurielzmizel ze jsoucna proto, e ho neme ji svma oima vidt?!

5. , bujen klidn; uvid ho jetastji a bude moci mluvit jeto mnohem ndhernjchvcech, neli jsi s nm kdy mluvila.

6. e vak on zde ped tv vech obdrel tuto milost, stalo se pedevm kvli tob, aby sestal toba tvmu mui vrnm strcem a ochrncem vi pokuen svta; a pijdu-li obas k vm,pak Mne vdy naped pesnoznm.

7. A za druh: Bude nyn tak veobecnm tajnm vdcem vech dt jihu, proto budeprohledvat nitra vech jejich srdc a bude je t moci podle M vle co nejmocnji rozechvvat,objev-li nebo zpozoruje-li v nich njakou nevru; a pak se bude moci snze opt ke Mnobrtit ave svm vlastnm srdci slyet potom M otcovsk voln, jako i velmi dob e chpat vnitn Bohmn,

8. a konen bude jet dnes nkolika z jihu nazeno, aby sestoupili do niny k velkmusvtovmu Hanochu, aby tak zvstovali M jmno dtem svta, jejich jedna st je plna nejvtohavnosti, jedna st vak krvc pod nejkrutj sluebnost a pod nejnim otroctvm, aby jimhlsali vn pokn a opravdov polepovn a neodkladn nvrat k tomu, kter ji tak dlouhonejv shovvava trpliva oekv jejich nvrat.

9. Avak toto slitovn bude pro dti hada poslednm!10. Pohle tedy, M nejmilej Ghemelo, takov zleitost bude si nyn vyadovat velkou

vrnost Zurielovu: a tak ho tedy pot

ebuji, aby na n

m drak vid

l, e jeden mal p

ede Mnou jevt a silnj ne on i se v svou nesetnou zlou, patnou spe.

11. A Ghemela byla naplnna radost ve svm lskou nejv naplnnm a nejv vdnmsrdci a padla opt k nohm Abedamovi.

12. Avak Abedam j ihned opt pozvedl a posadil si ji zase na ruku a otzal se j, zda m nynnjakou prosbu.

13. Ona vak pro pli velkou radost nemohla mluvit, protoe te vidla, e ji m Jehovav jejm manelstv s Lamechem prv tak rd jako pedtm, kdy jet nemla po boku dnhomue.

14. Abedam ji pak pitiskl na srdce a pivolal Lamecha a tzal se ho: Lamechu, jak jsispokojen s Ghemelou? Hle, ona m M srdce a na tebe zapomn! Co tomu k tv srdce?

15. A Lamech odpovdl, vrhaje se na prsa Abedamova: , Ote, svat, mil Ote! Nebude-

li tedret m srdce pohromad, pak je zni nikdy nepociovan, nekonen velk lska k Tob.16. (S plem): , Ote, kdy jsi mi pisoudil a dal z Tv svat ruky tuto nebesky istouGhemelu, pomyslel jsem si: Jak Tbudu moci milovat jako dv, budu-li jedinTobpatc lskudlit s Ghemelou?

17. Kdy jsem ji pozvedl, obval jsem se, e by j mohla moje ruka zneistit a nemohla by jinikdy bt tak ist a Tobmil jako dv.

18. Jeto vak nyn spatuji tu, kterou jsi mi odevzdal do schovy a do ochrany, sedc opt naTv ruce, , Ote mil, svat Ote, hle, tak je nyn plnkonec s mm srdcem.

19. Nezachov-li mne, pak z pli velk, nade vecko nejvdnj lsky k Tob, , mj, mj,pesvat, pedobr Ote, zemu a zahynu.

20. A Abedam se sklonil k Lamechovi a pravil mu: Milovan Lamechu! Hle, Otec m jetjednu volnou ruku; posase tak ty na ni a okus, jak velice jsem Otcem vs vech.

21. A Lamech se neodvaoval, protoe se povaoval za pli nehodnho; ale Abedam hopovzbudil a ihned ho tak vyzvedl a pitiskl na nejsvtj hrua pravil obma:


10/190


11/190

11

7. A se vak jednou stanete mistry umn, potom tomu ute tak sv bratry, a ute je vakvechny t jejmu moudrmu, nezitnmu pouvn.

8. Proto jsem vm tedy pipravil nov pbytky a nleitje opatil vm, eho budete moci pitomto novm umn co nejelnji pouvat. Pouvn veho v zsob ji jsoucho nin bude

vs vechny uit duch. Akoli nkte z vs dlali ji od prvch dob pokusy napodobit nin Mnouvm darovan, pece se vc nikomu zcela nepodaila, jeliko jste nenalezli prav kov. Protoe

jsem vm nyn J Sm oznmil prav kov, budete moci nyn sami zhotovovat tat nin, jakjste jinak dostvali potaj vdy ji Mnou zhotoven.

9. Avak, jako vdy jsem vm vem dval toto zcela zdarma, tak to muste init tak vy.Jeliko se vak budete tm zabvati ku prospchu vaich brat, a potom tak vai brati hledopatovat vs pokrmem a npojem.

10. Za svou prci ale toho nikdy nedejte; nbr jezte a povejte vdn, co se vm pinese.Ale a tak dn od vs ned nic proto, e vm nco dal; nbr vam vzjemnm stykembudi jedinlska.

11. Takto pipravenou horninu mete nazvati sideleheise (ocelek).12. Bute dokonal ve vech vcech a mocn v iv lsce, tak budu tak J se Svou ehnajc

rukou stle s vmi a budu vs vychovvat, uit a pipravovat ve vech dokonalostech. Amen.13. Po tto poun ei Abedamov pistoupil k Nmu ihned Adam a tzal se Ho: Svat,

pelaskav Ote! Ty Ses pedtm zmnil o zmnstavu zemskho vodstva. Hle, jestlie tedy snadmoe pohlt velmi brzy nae nyn obydlen zem, co se tedy potom stane s nmi?

14. Nedal bys nm o tom pokyn, byla-li by to Tv svat vle?15. A Abedam se nad touto otzkou pousml a pravil potom Adamovi: Adame, starej se radji

o nco lepho, chce-li se ji vbec starat; nebotato starost je pli jeitnpoetil.16. Pedstav si od nynjka jet obdob tincti tisc let! Vru, velmi mlo se starejte o

podstatu Zem. Lid, kte budou v tto dobobvat Zemi, budou mt dost asu, aby se vyhnulivracejc se zplav, kdy jejich stoupn a klesn se bude dt tak pomalu, e bude vykazovatpatrn rozdl teprve od tisce k tiscm rokm, mimoto veker vodstvo zapoalo svj stup teprve

od tto severn polokoule.17. Hle, jak je tedy marniv a przdn tv poetil bze!18. J vak pravm tob, jako i vm vem: Starejte se jedino istotu svch srdc a o pravou

nejvnitnj lsku ke Mn. O zen svtovch tles se nestarejte, nebo zen a dnmuudrovn svtovch tles rozumm jedinJ a m moc, sla a vlda a M moudrost posta navky cel nekonenosti.

19. Pravm vm: Vy vidte jetmdl souhvzd z nekonench dlek ir nekonenosti tpytitse za doby non a vidt je budou tak jet nejpozdj obyvatel zem, a pece star Zemnebyla jetzaloena, kdy byla tato souhvzd ze svho tmvnosti dlouhho byt zahlazena.

20. Tak se tak bude dait tto Zemi a tomuto viditelnmu nebi; avak M slova a M dtinikdy nepominou.

21. Nechtl by ses, Adame, snad tak o to zat starat?

22. Proto vak pravm vm: Nestarejte se vbec o nic, co je svta, nbr nechte ve vemstarat se Mne. Se vemi svmi starostmi nedovedete ani prek uskutenit.23. Chcete-li se ji starat, starejte se jedin o to, abyste se stali bezstarostnmi, a aby se

mohla vae srdce stvat ist a vdy plnj a plnj prav vnitn lsky ke Mn; nebo vn,nezniiteln ivot zle jedinv tom, e Mne vdy poznvte a nade vecko milujete. Amen!

Kapitola 8.

ePnk deseti poslm vyslanmdo Hanochu.

15. ledna 1842


12/190

12

1. Pot povolal Abedam Setlahema, Kisehela, jeho est brat a jetdva syny Kisehelovy,kte byli jako jejich otec nemn naplnni horlivost, ohnivm duchem a velikmi poznatky vevelikch vcech, take tu nyn ped Abedamem stlo celkem deset mu.

2. Kdy pak k nmu pili, padli ped Nm ihned na tve a chvlili a velebili pehlasit

nejsvtj jmno Jehovy.3. Kdy Abedam vidl, e uinili zadost svmu srdci, pikzal jim, aby ihned povstali a ekl jim:

Poslyte, mui z jihu! Co vm nyn odhalm, to neprodlenuite v den, kter vm oznmm vevaem duchu.

4. M lska a slitovn d vak od va svobodn vle, abyste se rozhodli jt doldo ninydo msta Hanochu, kde se setkte s lidmi, kte o Mnel ji nic nevd a ij spolu a mezi sebouhne psi, koky, vlci, medvdi, lvi, tygi hyeny a hadi spolu na jedn hromad.

5. Necudnost a nejoklivjm smilstvem pchnou ji a do nejvyho nebe a vzjemnsevrad a prolvaj krev svch brat a sester a neet dokonce ani sv praotce.

6. Ano, pravm vm, jejich zloin jde tak daleko, e jejich krl, kter sluje Lamech, vyhlsil Mnped nedvnem dokonce vlku a z velkho vzteku vi Mnchtl ohnm zniit Zemi za to, e jsemdal jeho zl, krut vojsko pod vedenm zlho Tatahara zniit dravmi zvaty.

7. Avak to nen to nejhor z mnohch neest, kterch se proti Mndopout; nbr slyte avzte:

8. Jeliko jsem dopustil, e se mu vechny jeho soulonice z bzno svj ivot staly nevrna uprchly sem, a to mezi seveany a tak mu jetuprchly jeho dveny a jeho dcera Naeme,hlete, proto m nyn takovou nenvist vi Mn, e nedl nic jinho, ne jen dnem i nocpeml, jak by Mne mohl co nejhanebnji znesvtit. Postavil vude stre a vyzvdae, ktemus pozorovat a poslouchat, co lid in a mluv. Dal udlat do Zemdru, naplnil zpola vkaly,napsal M jmno na kamennou tabuli vkaly pomazanou, proklel potom tabuli a pak ji hodil p edoima mnohch za nejstranjho rouhn do tto dry a nejnim otrokm pikzal, aby se na nivykleli a konendru opt zahzeli zem jm prokletou.

9. Brzy pot se jim prohlsil sm za nejvyho boha a pod trestem nejv muednick smrti

kadmu pak pikzal, aby se mu klan

l.10. A strcov a vyzvdai mus nyn psn dvat pozor a poslouchat, aby ji nikdo

nejmenoval M jmno. Kdo by to uinil, tomu hroz nejstranj tresty smrti.11. Otrokm zapovdl vbec mluvit, take kdyby se od nkterho zaslechlo jakkoli slovo,

m mu bt ihned jazyk z st vytren; kdyby se vak chtli navzjem dorozumt, maj to uinitzvecm evem.

12. Tak nesm jako on chodit po dvou nohou, nbr na vech tyech jako zvata, to jest porukou a nohou; zpma stt sm jen pi prci.

13. Tento otrock lid se tak nesml pit. Bda tomu, kdo by nyn nco ml se enou; tomuby hrozilo nejhanebnj zmrzaen.

14. Proto dal nyn tak ji popravit na tisce en otroka jejich dcer.15. Hlete, tak to nyn dopad v nin! Mimo Hanoch je vak jetdeset velkch mst, kter

jsou vechna k slubm tomuto Mmu nejvtmu nepteli a v dnm z nich nen nyn ani o vlaslpe neli v Hanochu16. Hlete nyn dle a slyte: Krev ubokvol ke Mno pomstu; proto jsem se nad nimi

slitoval a polu vs dol jako mstitele a osvoboditele tohoto lidu; avak nikoho neusmrcujte, aniLamecha ne; nbr vem jim zvstujte svobodn oteven M jmno a Mj hnv a blzknastvajc soud Mho rozhoen, kdyby se nechtli v nejpsnjm pokn a ltosti nad vemizloiny ihned obrtit k Mmu jmnu.

17. Lamecha samho nechte vak jeho vlastnma rukama rozkopat onu jmu, vyjmout optMm jmnem oznaenou tabuli, istou vodou ji oistit a potom ji teprve jeho slzami ltosti omt!

18. Bude-li se vak zdrhat to uinit, pak pouijte sv moci a nechte na nho pijt souen zasouenm, a to po tak dlouho, a se podrob va vli.

19. Zrute nejen jeho, nbr tak kadou ndheru, aby si byli vichni jako brat i a sestry pln

rovni a jen nejmoudej z nejprostho lidu ustanovte dalmi vdci lidu; ale nedejte jim nikdynasthovat se do palckrl, nbr abydl v nejprostch a nejnich chatch.


13/190

13

20. Uznte-li je za zpsobil a zdatn pro veden a dozor, pak vkldejte tak jim na elo aramena ruce a tm jim udlte potebnou slu.

21. Nebojte se tu nikoho a sami se nedejte velkou ndherou a hojnost tchto mst zaslepit;nebo vechna msta nyn zde dole jsou a budou vdy dlem hada. Proto se nedejte dnm

leskem podplatit, nbr jako moji proroci bute k tmto lidem vnjnpsnvn a neprosn, alevnitntm plnj prav lsky k blinmu a lsky bratrsk.

22. Avak nezdrujte se tam; nbr a ve uspodte, navrate se opt do sv domoviny abez dleitch pin se ji tak snadno do niny nevracejte.

23. A se vak navrtte z niny dom, pak se naped po celm tle umyjte, abyste nezavlklismrt tak sem; nebonina se stala nyn plna moru a smrti.

24. A nyn pijmte M poehnn a bute vytrval, siln, mocn a silovn ve vech vcech,dokud budete podle Mch slov jednat!

25. Cel proda bude vs na v pokyn poslouchat a ptci ve vzduchu budou poddnivaemu slovu; rovn ohe, vzduch, voda, jako i veker zvectvo a vechny zl a temn moci.

26. Stezte se vak nkomu v nem ublit, nbr snate se jen kadmu pomoci.27. Tvrdojnho mete potrestat, ne vak, aby jen trpl, nbr aby se polepil.28. Toho veho ve jmnu Mm nleitdbejte. Amen.29. M poehnn s vmi a ve vs. Amen. Amen. Amen.

Kapitola 9.

Dkovn eSetlahemova a cena pokory.17. ledna 1842

1. Po tto ei Abedamov tkajc se posln podkovalo Mu onch deset co nejvroucnji;

nebopednpoznali Jehovovo nekonen milosrdenstv, lsku, trplivost, shovvavost a mrnosta za druh, protoe jim prokzal tak velikou milost, e prv je, kte se nyn povaovali zanejnehodnj, vyvolil za nstroje svch velkch slitovn.

2. A Setlahem otevel konen sta a ekl vem svm spoluvyvolenm: Brati, nyn se mproroctv co nejslavnji vyplnilo.

3. astokrt jsem vm vem kal, kdy jste mnohdy tvrdili, e nejvzneenj, nejsvtj,velk Jehova me mt Sv zalben jen na vzneench, velkch a skvoucch vcech, e tak tomujistnebude, nbr vzhledem k nm prvjen opak.

4. m je nkdo nepatrnj, m chud, m pokornj, m bzlivj ped Nm a m vce sestran svta, m prost je ve v sv ei a v jednn, m mnsi sebe cen, mnne vechsvch bratr, m je ke vem slunj a m mnse o sebe star, tm se Mu bude stvat jistmilej; nebosoudil jsem takto:

5. Kdyby ml Jehova Sv nejvt zalben na velkch a skvlch vcech, pak by jim byl takjist dal jazyky a mnohem vt jazykovou schopnost a dokonalost, ne bychom byli s to kdypochopit; ns by byl vak ponechal nm.

6. Avak, kdo kdy ji slyel mluvit strom, kdo kdy horu, kdo eku, kdo moe, kdo Zemi, Slunce,msc a hvzdy?!

7. A jak jsem mluvil dle, dle skrze milost Pn, kdy jste mi podvali trvu a jin nemluvnvci: Skromn trva, akoli nedovede mluvit, jist je tisckrt poehnanj neli hrd,vysokomysln strom; je teba jen uvit jej neocenitelnou vlastnost a uitenost. (Obil)

8. Dv nm chlb; iv nae krvy, ovce a kozy. Spousta zvat a zvtek, kter neznme,ije z poehnn skromn trvy, kdeto z pynho a vysokho stromu - cedru si neme animedvd k utien hladu nic ukousnout.

9. A opt dle jsem vm pravil: Pohlete na stromy! m jsou men, tm poehnanj a

lahodnj a slad je tak jejich ovoce, a my je pouvme s velkou radost, vdn svatmu drci.


14/190

14

10. Kdo si vak rd kousl do tvrdho, nepoivatelnho plodu velkho, vysokho a velmimajesttnho dubu a sdlel jeho poehnn s vepi? Anebo kdo by se poutl do zitnho sporus havrany o przdn plod cedr? A iky vysokch jedl Ktermu poneb by se tato stravazamlouvala?!

11. A jet dle jsem vm pravil: Pohlete na vodstvo, eky a potoky! Dokud zstvaj vesvch eitch skromn a velmi mal, dotud tak zstvaj a do dna ist, take je opravdovouslast na npohledt. Zanou-li vak rst a stvaj se vt a mocnj, jak se tu tak brzy zakaluj!A emu byl dve skromn ist potek poehnal, to a jet mnohem vce ni a pusto pakmocnvzdut potok, eka a veletok.

12. Poehnan dpad jen v malch kapkch. Jestlie se vak zvtil v kapky pli velk, tupichz s velkou bou a sr jen zhoubnk zemi ve, co by byl jinak ve sv skromnosti vzpruil aoivil.

13. A jetmnoho toho bych vm byl ekl o stl chudoba nepatrnosti; avak tehdy se vevaich srdcch vznel jetzcela jin duch a vechny vae pojmy v bohulibosti se skvly bunanejvych horskch vrcholech, ne-li dokonce nade vemi hvzdami.

14. Leco jsem vm tehdy jen namhavpro sebe, pro vs a vechny sv dti odposlouchalod stvoen, hlete, tot mn a nm vem nyn v pevelik jasnosti ukazuje velk Abedam,Jehova, Emanuel Sm. On toti nepohl na vnost, velikost, lesk a ndheru vc tohoto svta akomr je Mu milej ne slon; nebo komru dal dokonce pr kdel k ltn, ale slon se mustkopdna namhavvlet po pdzemsk a hledat pro sv velk bicho potebnou potravu.

15. Takto nyn vidte splnn mho proroctv, brati. Jak ndhernse nyn odhalilo ped naimaoima!

16. Pn, ns vech vemohouc Tvrce, n svat Otec, Jehova, Vn, nekonen ve Svlsce a moudrosti, On, Svtlo veho svtla, Sla vech sil, vn Moc vech moc, On Sm nmvem nyn ukzal, e ped Nm plat nco jen ponenost prav pokory ve spojen s istou lskouk Nmu, ve ostatn je vak zcela bez ceny.

17. , brati, kdo tu pochop nekonenou velikost Jeho slitovn, lsky a milosti?!

18. Vdyby nm mohl k zskn jeho otcovsk lsky, a tedy v

nho ivota, dt za podmnkuprv tak snadno vysok snaen, lesk a vekerou ndheru! Ale kdy se uvauje jen vnjn,

nehledce k jeho vnmu du, jak strandraho by nm potom pila Jeho milost?!19. Ale jak snadno lze nyn zskat vn ivot! Nebove sv nejvt ponenosti jej mohu j a

kad obdret jako svobodn dar od nho, tak pedobrho, svatho Otce!20. , mil Ote, jak velice se nyn tm, e Tob se lb jen pokorn ponenost, a nikoli

lesk, kter bych si j a my vichni nikdy nemohli osvojit!21. pijmi za to co nejmilostivji vn dk naich srdc. Tob jedinmu budi tedy vechna

est, vechna slva a chvla od ns vech, e jsi na ns pohldl v na nzkosti a vyvolil nsk tlumen a haen pchy svta ve jmnu Tvm!

22. Zachovej ns vak tak vechny ve stl pokoe a lsce k Tob a ke vem bratm navky. Amen.

Kapitola 10.

Kisehelova eo Jehovovi jako lovku.18. ledna 1842

1. Kdy Setlahem dokonil tuto svou dobe uvenou e, vzchopil se t Kisehe, pistoupilk Setlahemovi a obrtil se na nho slovy velmi hodnmi uven ka:

2. Brate Setlaheme, ty v, v em zleelo nae vyuovn anebo spe nae poznn, kterjsme zde ji obdreli.

3. Jehova nm byl oznmen zpsobem, kter zniil doista i nae nejvt mylenky o Nm.


15/190

15

4. Vdli jsme sice o Jeho nekonen velikosti, moci a sle, hovoili jsme mnohdy velmi mnohoo jeho jsoucnosti, ale kdo z ns vech by si byl tehdy opovil i jen myslet, e by Jehova, vn,svat Otec byl jako my lovk, akoli tak penekonennejdokonalej?!

5. Protoe jsme si vak prv nam nesprvnm poznnm nepedstavovali Jehovu jako

lovka, nbr jako nco, co do podstaty nesmrnho, o em si ji nemohl dn z ns uinit aniten nejmen pojem, bylo potom tak na jedn stranpirozen, e ovem pespli titrn pojmyo bohulibosti nemohly dopadnout o mnoho jinak, ne jak byla o nm Samm nae pedstava.

6. Nue, mil brate, nae srdce byla sice zamstnna Bohem, avak ty jsi ml milost, e jsipochopil Jehovu ze sprvnj strnky ne j. Kdo vak by ml anebo mohl konat mezi nmirozhodho?

7. Jak hmatateln dkaz bys mi mohl pro svj nzor a svou vru podat, jm by se nm stalytv sprvnj ideje srozumiteln?

8. Hle, tak ty jsi neml nic jinho ne jen pro sebe svou vru, tak jako jsem neml pro svjnzor nic jinho, ne el jen ovem svou mylnou vru?

9. A tak jsi sice il ve svtle, ale byl jsi slep a svtlo jsi jen tuil, protoe zroveoteplujcpaprsek ti je dal jaksi v blzkosti postehovat.

10. J jsem sice ml oteven oi, lestl jsem v nejhust temnot, a proto jsem pednnicnevidl a mimoto za druh nemohl jsem tak dn svtlo tuit, protoe velkou noc mchmylenek nechtl ani jeden lep paprsek proniknout a se it.

11. A tak tedy myslm, mil brate, e bychom se teji nemli honositi tm, co uplynulo, zda tobylo tak pravdble i dle; neboto vlastn prav pece jen neml nikdo, a kdyby je i ml, mby to mohl zaruit?!

12. e ns vech svat Otec je jako my lovk a jedin Bh, hle, tato pedstava nm vakchybla. Omyl nespoval v na vli, nbr jen v na pedstav. Byli jsme vesms uboz poetilcia j mezi nimi zajist ten nejvt; avak tenm v na velk slepota nouzi vem pomohl Ten,Kter je nyn mezi nmi svat, pesvat, dobr, pedobr, ns vech pelaskav Otec. Stojviditelnped nmi a my vichni v nm poznme vnho svatho Otce a vemohoucho, vnho

Tvrce vech v

c; proto tak budi Jemu p

inen vechen n a vech d

t dk, vechna slva,vechno veleben a vechno klann.

13. Tv prorokovn se sice, mil brate, v mnohch stech splnilo, zejmna v pinvkladutkajcho se pokory, ponenosti a nepatrnosti, kter jedin je Otci a Pnu mil; ale o tom, eJehova je tak lovk, o Jeho neskonal lsce, milosti a nepochopiteln nejvym slitovn,brate, o tom se nm vem nikdy ani nesnilo. A i kdy z ns ml nkdo o Nm takovou pedstavu,pak to byl vdy tich a uzaven Zuriel se svmi dcerami; le Zuriel vdy ustupoval donejskrytjch kout a bylo tko i jen slovo z nho vyloudit.

14.. My vichni ostatn jsme vak nevdli dohromady nic. Teprve vera se ti skrze Henochastalo jasnm, jak daleko jsme to pivedli s na moudrost a s nam prorokovnm!

15. J vak nehledk tomu, e jsi byl pravd vdy neuritelnble ne j myslm nyntakto:

16. Nemli bychom se nijak honosit nam dvjm stavem, nbr zato radji vzdt vechnuest a slvu jedinTomu, jen je tu mezi nmi.

17. Tv dobro zstv dobrem, pokud je dobrm z nho; o sobsamm a jedinz tebe vaknen ani o vlas lep ne to m, dve v zkladu falen.

18. Avak pravm nyn tob, brate, e dkuji Pnu za svou tehdej temnotu; nebo bylazkladem m nynj pokory, a tm byla tak velkou, byzastenou milost z Nho.

19. e vak byla milost, hle, to poznvm z toho, e se j nebudu moci nikdy chlubit.20. Ty vak jsi ml svtlo a tv srdce vychovv k hlasitmu oznmen tto milosti. Vru,

brate, ty jsi sice jako j vyvolen, ale kdybys mi chtl nyn dt sv dvj svtlo za mou dvjnoc, pak bych se velmi dlouho rozmlel s tebou mnit.

21. Proto ti radm kvli tobsammu, aby ses budoucno tom ji nezmioval. Zsta radjizcela mm milm pokornm bratrem. Nebohle, ped Tm, jen Se nyn k nm bl, stojme oba

stejnhol a naz; proto zstamm milm bratrem nyn jako i vn. Amen.22. Po tomto poslednm slovpiel k nim tak ji vzneen Abedam, poloil ruce na ramena

obou a pravil: K tomuto Amen vyslovuji tak J Sv mocn Amen.


16/190

16

23. Vru, Kiseheli, ty ses stal silnm a jsi ze vech nejmocnj; proto tak bude vdcemostatnch. Tob, Setlaheme, vak zstane prorokovn. Tv e byla pravdiv a kad obraz takppadn, a pece je Mi eKisehelova milej, protoe on vce, neli ty pro sebe, hlsal pravoupokoru.

24. Hle, tebe tv epovila, Kisehela vak jeho eponila! Co mysl nyn, kter z nich seMi vce piblila?!

25. Hle, je dobe mluvit tak, jak jsi mluvil dve; ale nen dobe mluvit o sob! Nebokdokoli tunco pravdivho mluv, odkudpak mu to pichz?!

26. Proto se nem viditelnradovat z toho, e jsem ti dal vce neli tvmu bratru, jeliko byjinak tvj bratr chtl msto Mne chvlit tebe, kter jsi byl pece jen slabm nstrojem Toho, jen tpovolal a Jemu jedinnle vechna slva.

27. Va nejvt slvou vak budi vae pokora a prav, vnitn lska ke Mn; tehdy budetet.

28. Hle, toM vle! Tv slovo je pravdiv a dobr, jeto je ze Mne; ale naped podle nhozcela ij, tak bude vnt! Amen

Kapitola 11.

Podstata prav pokory.19. ledna 1842

1. Kdy vak uslyel Kisehel takovto poven od Abedama, pohldl alostnna Abedama achtl zat mluvit; avak Abedam ho pedeel a ekl jemu:

2. Kiseheli, J jsem ji v tvm srdci etl, co bys Mi rd ekl a obys Mne rd poprosil.3. Ty bys rd zstal nejnepatrnjm; nechtl bys bt vdcem ostatnm, nbr chtl by ses dt

radji vst jinmi.4. V tob je snaha, e bys chtl radji bt urovn jinmi, ne abys ty uroval jin; ty bysmnohem radji poslouchal, ne abys ostatnm pedpisoval pravidla o chovn.

5. Ty bys chtl bt radji posledn neli prv z Mch sluh a chtl bys rd bt nejsilnjm,abys vem slouil a chtl bys tak opt bt nejslabm, abys ped nikm neml njak pednosti.

6. Hle, za to tteprve docela plnchvlm, ty ses mi stal pevelice cennm muem. Toto jeto nejvt: Kdo vpravd chce bt posledn a nejnepatrnj, ten je u Mne nejvt; nebonic

ne jedinprav pokora dl vs vpravdvelkmi pede Mnou.7. Protoe jsi vak tedy vpravdze zkladu pokorn, neboz velk lsky ke Mnbys chtl bt

ve vem ped svmi bratry a dtmi dokonce nejnepatrnj, a proto jsi nepohrdl v srdci ndhernmslovem Setlahemovm, a uinil jsi je v sobiv skutkem pede Mnou ve sv lsce ke Mn, hle,proto tak jsi vpravdprv ze vech vyvolench.

8. Nebo oni nepotebuj vdce v moudrosti, jeto jsou j vichni dostaten vybaveni;nepotebuj vdce v lsce, nebo vichni Mne znaj a jsou dost srden, aby Mne nadeveckomilovali, nepotebuj vdce v sle, nebo ji obdreli jako ty; nepotebuj vdce v moci, nebo Jjsem dnmu nedal men dl.

9. Tak nepotebuji vdce v mohoucnosti, nebo kad z vs obdrel spravedliv podl odeMne; a nepotebuji vdce v M milosti, neboJ jsem vs vyvolil vechny pro jeden a t el.

10. Ale potebuji vdce v ustavin pokoe. Nebo ode Mne me kad obdret a z Mnekonen zsoby si vzt, kolik jen chce; me milovat, kolik je s to a chce; me podle svhopn vrou tak zeslit, e se mu stv snadnm svou vl hory penet; me svou vl uinitdokonce i tak mocnou, e jeho slovo budou muset tisce a tisce nsledovat; me si v uritosti svei tak neodolateln sil osvojit, e ho bude muset ve slep poslouchat. Ale ne tak je tomus pokorou; nebopokora je vlastnictvm kadho lovka.

11. Pokoru nemohu a nesmm nikomu dt, nbr jak se te prv ode Mne Samhodozvd mohu ji jen urit a dat. To je ono pole, kde chci sklzet tam, kde neseji a vlastn sm


17/190

17

do pdy nesypu . A pece chci sklzet. Pokora je to jedin, co mi mete dt, ani jste to vlastnnaped ode Mobdreli.

13. V prav pokoe spov vlastn, nejvy svoboda ivota, proto tak nejvt jehodokonalost. Pokorou se mete dokonce piblit ve Mn nedotknuteln svatosti Mho Bostv.

Ano, prav pokora je nejvy moudrost lovka, nejvy sla svho ivota, moc a nejvy sil,ped nm se co nejuctivji zachvv cel nekonenost.

14. Pokora je nejvnitnj, nejvy sla a sil ve Mn Samm. Ve, co napluje celounekonenost, vzniklo pokorou a vzelo z n.

15. Chpe nyn, milovan Kiseheli, projsem tpovolal za vdce ostatnch?16. Hle, protoe jsi vpravdz celho srdce plnpokorn.17. Toto vak je tak ono, eho se vem spolu s tebou vyvolenm vce mnnedostv.18. Pi nedostatku nleit pokory me vak bt ve svat Mnou Samm vm dan obrceno

ve zhoubn msto ehnajc, nen-li tato nejvy sla ve vs pede vm jinm daleko pevldajc.19. U tebe vak je pokora nejvznanji pevldajcm rysem tvho ivota; proto tak m jim

vem bt a pi tto pleitosti pravm tobdokonce: Mus jim vem bt vedoucm vzorem a ivmpravidlem, podle nho se budou muset dit, budou-li chtt pinst zemi poehnn vude tam, kdeje tak pemocntla star kletba pynho a livho hada.

20. Vm vem vak radm, abyste vstoupili neprodlen do lpj Kisehelovch, jinak bystemohli msto poehnn, k nmu jste povolni, pinet jen jetvt zhoubu.

21. Uvaujte dobe o tchto Mch slovech a jednejte podle nich, jinak padnete a s vmi i to, com bt vmi poehnno.

22. Slyte, a dobe to pochopte. Amen.

Kapitola 12.

Hranice vdcovstv.20. ledna 1842

1. Po tto ei podkovali vichni Abedamovi za tak velkou milost, e jim v poko e Kisehelovuril vdce a jednohlasnpak pravili:

2. , Abedame, na kom spov dvra Tv, tomu tak meme vichni jistdvovat! ProtoTob vn dk, chvla a veleben za toho, kterho jsi tak nejmilostivji ustanovil nad nmi. Onnm vem bude jistmoudrm vdcem v Tvm nejsvtjm jmnu a v Tv bosk vli a v Tvmzalben. Amen.

3. A Abedam dodal: Ano, Amen pravm vm tak J; ale vichni si k tomu jetzapamatujte:4. J jsem Prv a stojm kadmu jetbl ne Mnou vm dan vdce.5. Proto tak pichzejte ve svm srdci vdy dv ke Mnne k vdci, potebujete-li rady, a J

uinm vae srdce vnmav k pijet rady z st vdcovch a naplnm vs ji naped tm, co vmpotom teprve sta vdcova potvrd, protoe budete potom poznvat slovo vdcovo ne jako slovojeho, nbr jako slovo M ve vs vech.

6. A tak avm slou vdce ne snad k tomu, aby vm pedpisoval zkony a pravidla, nbrjen, aby vs potvrzoval Mou vl ve vs!

7. Nepijde-li vak nkdo naped ke Mn, obdr potom od vdce velmi asto tvrd dery, jetomu bude vdce oznamovat slova a ukldat povinnosti, o nich se mu ani nikdy nezdlo, a jejichplnn mu potom tak bude pipadat t, ne kdyby na nho byla naloena cel hora k noen.

8. Tedy J jsem Prv, potom teprve pijde ten, kter M slovo ve vs vnjnpotvrd! Amen.9. Pot je Abedam propustil a vyzval, aby Ho nsledovali a prodlvali u nho, dokud bude

mezi dtmi viditelnprodlvat.10. Pot povolal k sobJuru, Bhusina, a Ohoriona.

11. A kdy se k Nmu co nejrychleji odebrali a padli ped Nm na tve, vyzval je, aby ihnedopt vstali a ekl jim:


18/190

18

12. Te jste ji slyeli, co ve zde bylo vyloeno, tedy pln a jasn Mou vli, pokud vmkadmu z vs nle snadno podle n jednat.

13. Avak vs jsem neuril pro ninu, proto tu tak nemte, jako vichni ostatn, dnpovinnosti; ale nyn vs vechny uruji stejnpro pokoru, chcete-li bt opravdu Mmi dtmi a mt

dokonale svobodn, vn ivot ze Mne.14. O pokoe vm nemusm ji vce kat, ne co jsem o n ji ekl vyvolenm, ale musm vs

jetnapomenout, abyste se tak vy pedevm piiovali o pokoru svch srdc, nebobez prav,vnitn pokory srdce neme Mne nikdo vpravdmilujc ve svm srdci uchopit a tm potom tdokonal, vn ivot lsky ze Mne.

15. Kdykoli Mne budete chtt milovat, avak vae srdce nebude dosti siln, aby Mne s planouclskou uchopilo, nbr bude se muset spokojovat toliko zamstnvnm mylenkami o Mn,(kterto stav se podob stavu, v nm by nkdo velice rd nco uchopil teplotou ducha, avakpedtm nkolik noc nespal, proto se ho zmocn tupost a velk ospalost prv tehdy, kdy sipedsevzal, v ohni svho ducha psobit), pak povate, e vm chyb prav pokora, neboona jenejvlastnj zklad veho ivota.

16. Nemte-li vak tento zklad, co je tu vae lska? Non sen.Co M slitovn na vs? Dotkn se kamene hol.Co M milost? Svtlem shnilmu paezu.M slovo? Neslynm zvukem mrtv hroud.Co M lska k vm? Vn jemnho vtru pes necitlivou drolivou pdu.Ano, co nakonec J Sm? Nic ne vedn symbol bez byt, anebo to, m je zveti, kter sp

v hlubinmosk a v nitru Zem, slunen paprsek.17. Proto se tak vy piiujte pedevm o pokoru. Jestlie jste nalezli jej nejvnitnj koen,

potom jste tak nalezli ve v moci, sle a sil plnMne a Mou lsku, milost a slitovn a vnivot a jeho ndheru ve vem tom.

18. Pijmte tedy tak vy M poehnn a bute moudrmi vdci a uiteli vech svch dt.Ute je vak tak vechny, aby hledaly naped Mne; a kdy Mne v prav lsce a pokoe srdc

nalezly, potom ateprve p

ijdou k vm a uk vm velk nlez, kterho se jim dostalo.19. Tak vm vak udlm vekerou nutnou moc a slu. Moude j pouvejte, kdybyste nkde

zpozorovali tvrdojnost.20. A jako nyn J vyvoluji vs, abyste vedli sv dti, tak zvolte tak vy ze svho stedu ty,

jejich srdce naleznete naplnno pravou pokorou; ale dnho, kdo by o to snad usiloval a chtl bybt vc a vt ne vichni jeho brati, msto aby byl nejnepatrnj mezi nimi.

21. Tak toho ne, kdo by se stavl nejnepatrnjm, aby byl zvolen. Patolzala vykatedokonce na tak dlouho z va zem, dokud se opaten Mm vysvdenm v srdci k vm nenavrta nepros vs o pijet za nejnepatrnjho sluhu ve va zemi.

22. Toho veho dobe dbejte a bute naplnni vldnost ke vem cizincm, kter k vmpivedu; pak budu tak u vs po vechny asy. Amen. M poehnn s vmi ! Amen.

Kapitola 13.

Vnost a vdcovstv.21. ledna 1842

1. A kdy byli tak tito ti proputni, obrtil se Abedam vzneen k Abedamovi znmmutzaje se ho:

2. Abedame, ekni Mi, co z tebe Mm uinit? Hle, dti na zpadnemaj jetvdce, copak,kdybych jim dal tebe?

3. A druh Abedam odvtil: , pedobr Ote! Pednna tuto Tvou nejv ivotn otzku Ti

nemohu nic jinho odpovdt, ne: Stase svat vle Tv! NeboTy beztoho v, e j jsem vdy


19/190

19

ochoten jt pro Tebe do ohna z nekonen lsky k Tobdt se petvoit ve ve, cokoli by jenchtla Tv svat vle ze mne uinit!

4. Protoe vak tento vdcovsk ad je vak nutnvdy spojen s uritm stupnm vnosti(odpusmi, pravm-li to podle zvyku pmo od plic), kterou jak pevnvm, neme ani Ty Sm

od tohoto adu zcela oddlit, dokud vdce m bt a zstat tm, k emu jsi jej co nejmilostivjivyvolil, prosil bych Ttedy pouze o to, abys kvli m, ji star pokoe kter, mne vlastnpivedlak Tob, uetil mne s mou velkou hloupost tohoto svatho adu. Hle, je tu velk mnostv dt;mezi nimi se jistjetnalezne nkolik druhu Kisehelova.

5. VdyTy v, e j jsem ml ji odjakiva nejvt radost jen z nejnepatrnjho postaven,e jsem vdy tisckrt radji poslouchal, ne abych dval nkomu jinmu zamstnn, proto mnetedy tohoto adu ueti.

6. Ano, kdyby Ti to bylo vhod, zvstoval bych Tv svat jmno zcela v nepozorovatelnmtichu; ale jen bych pi tom nechtl bt nkm za nco povaovn.

7. Vm sice od tebe, e i pokora pestv bt skutenou ctnost tehdy, db-li se j proto, e jev n lovku jaksi samolib co nejlpe, avak, pedobr Ote, Ty vid m srdce, v, e ncotakovho u mne naprosto nen, nbr e jsem pokorn jen z lsky a nejvy cty k Toba z tohodvodu jsem pak tak ke vem svm bratm nadmru slun, co je ve mou jedin nejvtradost! Proto ueti mne tohoto adu; avak Tv svat vle se stanyn jako vdy. Amen.

8. A vzneen Abedam se ho opt otzal ka: Ty bys tedy nechtl bt vdcem proto, e natomto adlp jaksi vnost, kter je, jak se domnv, neoddliteln od tohoto adu, ani bysnleituvil, e J bych snad mohl tak obtnou vnost tobod tohoto adu oddlit?

9. A znm Abedam odvtil: Ano, Pane a Ote, Abedame, je-li toto mon, pak mne mevyvolit za vdce tygr, lv, hyen, medvd, vlk, rys, liek a j T budu a na konec svtansledovat. Kdybys Mne poslal do hlubin mo, pjdu a vykonm tam svatou vli, ale jen s vnostpry!

10 J pro sebe nemohu pouvat ani sly, ani moci a tak ne nsil, nbr jedinTv lsky vesvm srdci: nebo kdybych ml jako ostatn slu, moc a sil, kdo by mne pak uchrnil ped

vnost adu?!11. Mm-li vak ve sv nejni nepatrnosti jen Tvou lsku, pak mohu podle sly Tv

lsky v sobv nejsvtj pokoe svho ivota poslouit kadmu!12. Kdyby to tedy byla Tv svat vle, chtl bych bt v Tvm svatm jmnu vdcem

nepovimnutm. Amen.13. A vzneen Abedam mu pot pravil: Posly, Abedame, tv mysl je spravedliv a zcela

hodna, aby se tila z Mho velkho zalben; avak tv poznvn vc v Mm du je jetvelmidaleko za tvou istou mysl. Nebohle, v du vech vc neme bt njak ad, kter by nebylspojen s doucm stupnm vnosti; nebobez tto vnosti nebyl by ad adem, nbr byl bypouze nevzanm volnm mstem rozporu, v nm by se kad radji pel o svou poetilost, neaby nsledoval moudrosti svho bratra.

14. Je-li vak ad opaten nleitm stupnm vnosti, je zle v douc sle, moci a sil,

pak je tm bezbonk zdrovn od toho, aby se adu a Mmu du vysmval a konen jepinucen, aby se chopil ustanoven adu, tohoto ustanoven potom alespopo tak dlouho nucendbal, dokud se ho tak plnnezmocnil, e se mu stv smrnic vlastnho ivota, jako by z njsamho vzelo, vlastn, hotovou a bnou.

15. Hle, Mj milovan Abedame, toho ad bez nleitho stupn vnosti neme nikdydoclit.

16. Chce-li Mi tedy bt sluhou, pak mus Mou vli zcela pochopit a podle toho se zachovat apesn jednat a pitom z tv vle nesm bt nic jinho neli jedinochotn poslunost, kter jesemenem prav vnitn pokory.

17. Vnost vak bez toho nelp na ad jednajc osob, nbr jen na adsamm, ktervak nepedstavuje nic jinho ne Mne Samho v lsce, milosti a slitovn, je-li Mnou zzen auren i s tmi, kte maj onen ad zastvat. Chtl bys Mi tedy uprat vnost M svatosti?!

18. V ase vc svta budou sice jetvelmi rzn ady a lid se budou a do smrti namhat,aby njak takov ad njak uchvtili; tyto ady budou vak ovem pak st ode Mne a vechnajejich sla a moc a donucovn bude vem jetciz svtskou moc.


20/190

20

19. Avak tak tomu nen s adem, kter ti zde ukldm J. Vdy tento ad dostv jenv dsledku sv velk pokory; proto jej pijmi tak, jako jej pijali vichni ostatn a jednej podle toho.

Tak bude vpravdt dokonalm ivotem ze Mne a ve Mn.20, A tak pijmi tedy tak ty M poehnn a bupravm, vrnm a ivm vdcem vech dt

zpadu.21. Na koho vak bude vkldat ruce ve jmnu Mm, ten se stane jako ty vdcem bratrm ve

v ivotn moudrosti ze Mne.22. A tak tedy pijmi M poehnn a jako m M jmno, tak bude tak budoucnmt ve v

sle a moci a neodolatelnosti M slovo, Mou lsku, Mou milost a M slitovn! Amen.

Kapitola 14.

O bemenech adu vdcovskho a o slabosti lovka.22. ledna 1842

1. A znm Abedam byl skrz naskrz dojat velkou milost Pn, take se nemohl anivzpamatovat, aby Mu mohl vzdt dk; byl v nejvlastnjm slova smyslu a vznamu takka cel prya nemohl ani mluvit, ani se pohybovat, ani stt a ani chodit.

2. Jeliko vak vzneen Abedam velmi dobe zpozoroval jeho velkou rozpaitost, pistoupilk nmu a dotknuv se ho, ekl mu:

3. Abedame, otevi se; neboneslu se, aby se mu jako ty ocitl v takovch rozpacch, e setm stv tmnepetn. Hle, toto neinily ani dvky, kdy jsem jim ukazoval velmi velk vci atak jsem je nechval nemnneli tebe brt podl na velkch milostech; a mimoto Mne ji zndle ne ony.

4. Proto ped tv vlka bumuem, a ne zajcem.

5. Tak nyn jetnesm ode Mne odchzet, nbr zstapo Mm boku jako dve. Proto, ejsi nyn ode Mne obdrel prav a uiten uren svho ivota, mus se tedy stvat nepetnm?!6. J ti vak pravm: Teprve a nastoup innsvj ad, vzejde ti nejvt svtlo; tehdy se ti

stane jasnm, e m ady na tomto svtnejsou nikterak snad peteny medem. Zato vak tmvce velikmi trpkostmi.

7. Tehdy Mi teprve bude velice dkovat za vno sly, moci a neodolatelnosti, protoe teprvetehdy pozn, jak chud bys byl ve svm adbez tohoto vna.

8. Proto vstaa podkuj Mi teprve, a ochutn vechny sladkosti Mho, tobnyn danhoadu. Amen.

9. A po tchto slovech se znm Abedam probral ze svho ommen a otzal se vzneenhoAbedama, zda by nyn sml nco promluvit.

10. A vzneen Abedam se ho naproti tomu otzal: Zkoumej naped svj jazyk, zda jsem jej

njakm provazem pivzal na poneb anebo na zuby.11. A znm Abedam odvtil: , Pane a Ote, tak tomu naprosto nen!12. A vzneen Abedam mu ekl: Nen-li tomu tak, me mluvit vdy, jak ti jazyk narostl; ale

rozumj: jen ne pli silnod jater, kde m domov lu, nbr zato radji ponkud vce od srdce,kde m svj domov ivot. Rozumj tomu dobe! Amen.

13. A znm Abedam vybavil ze srdce tato slova ka: Abedame, velk, svat, vevdouc,pelaskav, pemilostiv, pesladk, pedobr Ote, teprve nyn jsem s to Ti dkovat; avak neslovy, ne posunky, ne rukama, ne nohama, ne bichem, ne zdy a ne hlavou Ti chci dkovat, nbrjedin ve stle vt pokoe, trplivosti a lsce svho srdce Ti chci dkovat a skutkem Ti chcipinst ob, obodevzdanosti do tv svat vle, obtrplivosti, obmrnosti, lsky, slitovn aob vytrvalosti. A kdybys nechal pret na mne i zpaln ohn a houc kameny, vru pravmTob, Abedam neuhne, nbr v Tv vrnosti vytrv a do konce svch dn, a kdyby jich

nsledovalo i tolik, kolik je psku v moi; nebojistnebude ukldat bemena nad m sly?!


21/190

21

14. Co je vak v souladu s mmi silami, to asi ji vypad jakkoli; bude to vzato ihned na mbedra a pak co nejtrplivji neseno a na konec asu, kter jsi mi uril.

15. Zkus jen uinit se mnou zkouku. Postav mne do ohn, anebo mpoli do vody, anebo mnech honit se za blesky, anebo na m dopus cokoli, Ote, jak chce a me, a j to budu

z lsky k Tobco nejtrplivji snet.16. Avak nedm toho od tebe proto, e bych T chtl jaksi pesvdit o sv vytrvalosti,

neboTy pece ji od vnosti v, kolik budu s to statensnst; nbr prosm Tjen o to, abysna mdopustil takovou zkouku, z n bych mohl pro sebe sama poznat, jak dalece sah sla mvytrvalosti a kolik slabosti je ve mn jetskryto a zda pi mnoh trpnosti Tebou mi udlenhoadu budu jej s to plnsnet. Tv svat vle se sta! Amen.

17. A vzneen Abedam pohldl na nj s vnou laskavost a pravil mu bera ho za ruku:18. Abedame, Abedame, ty si mnoho trouf! Ale pova tak pitom, kdo je Ten, ktermu

in takov zaslben!19. Zn vechny ty nekonen zkuebn prostedky, kter jsou vn M vli po ruce?

Mysl, e zvis na tob, zda zstane stt, i zda se rozpadne k smrti?20. Proto zstvej jen vren tomu, co jsem ti svil a nevyprouj si ode Mne bemena, na n

by ses ve skutenosti nemohl odvit ani s polootevenma oima pohldnout, a J budu s tebouspokojen. A pros-li Mne o nco, pak M pros radji a to, abych od tebe veker pokuenodvrtil, msto abych tdo pokuen uvdl. Potom snze obstoj a bude Mi milej, zstane-liMi vrn v tom, nad m jsem t ustanovil, ne kdybys novmi bemeny k smrti tlaen, ve vzoufalosti potom ke Mnvolal: Pane, zachramne, nebo zahynu!

21. Abys vak nleitpoznal poetilost sv prosby, posadm ti na tvjen na minutu domcbodavou mouchu, a tato minuta se ti stane dost dlouhou. A tak se tedy sta podle tvho pn!Amen.

22. A v tom okamiku sedla velk domc bodav moucha na tvi znmho Abedama a jalase ho usilovnbodat. A Abedam se tak prudce ulekl, e by byl peel tmv zoufalstv, jeliko senemohl neustle bodajc mouchy zbavit, kdyby ho vzneen Abedam ped asem od toho

neosvobodil.23. Kdy se zhostil tohoto malho bemene, padl ihned k nohm Abedamovi a dkoval Mujako znovustvoen za toto zachrnn od blzkosti zniku.

24. A vzneen Abedam se ho pot otzal: Nue, chtl bys nyn tak jetprodlati malouzkouku ohnm?

25. A znm Abedam odvtil tesa se na celm tle: , Pane, ueti mne ve v vnbudoucnosti nejen nyn slben zkouky ohnm, nbr nenech tak nikdy pijt takovou tvrdojnoumouchu na mou tv; neboTv zkouen jsou stran!

26. A vzneen Abedam mu na to pravil: Zstane na vky ueten, ale ueti tak ty Mkad jetmnohem stranj poetilosti pede Mnou, a zstaMi vrn! Amen.

Kapitola 15.

Neposlunost z lsky.24. ledna 1842.

1. Kdy tedy vzneen Abedam usmrnil znmho Abedama a ten v sobpoznal, e se vpokorou daleko jet nen v pravm zkladu a e prv Pn ho teprve uvedl zpt do pravhozkladu hlubiny hlubin ivota lsky, tu se jal teprve tak vpravdAbedamovi dkovat. A Abedamho poslil a obrtil Se pak k Henochovi a ekl mu toto:

2. Henochu, jak sm vid, uplyne jetjeden a pl obratu od pmho stedu dne, avak zajeden obrat stnu ped stedem dne m bt zaplena kvli lidu ob, take nm zbv polovin

obrat stnu.3.m bychom mli tento zbytek asu uitenstrvit?


22/190

22

4. A Henoch istou lskou ke Mnzcela rozohnn pravil:5. Abbo, Ty jsi to ji uril a pedtm jsi mmu duchu ekl: Lenochu, hle, dti vchodu

nevidly jetsvho Otce.6. Jdi tedy tam k jejich skrovnmu zstupu a povolej vechny ke Mn, aby Mne vidly a abych

jim poehnal.7. Jeliko jsem se toto od Tebe, , Abbo, dozvdl, jak bych mohl jetmyslet, e by bylo

jetnco potebnjho, ne co nalhavvyaduje Tv svat vle?8. A Abedam pravil dle milmu, zbonmu Henochovi: Mil Henochu, jeliko jsi toto ji dv

slyel v srdci, propak jsi ihned neel a nevykonal Mou vli, jakmile jsi ji v sobpostehl?9. A Henoch odpovdl: , Abbo, kdo se me od Tebe odlouit, dokud Tm osobniv

ped oima, uima a vemi smysly a zejmna pak ped a ve svm nade vecko milujcm Tsrdci?!

10. Svat, ano pesvat je kad slovo, kter mluv Ty, , Abbo, skrytk nam srdcm, alejetpesvatj jsi Ty Sm.

11. Nebojakmile se Tv pesvat slovo dv slyet v mm srdci, tu jsi je dal, Abbo tak, abynae neist srdce mohla snst oheTv nekonen svatosti, kter se vylv z kadho z Tvchslov jako velk svteln a ohniv proud do naich nevslovnou lskou a ctou se chvjcch srdc.

12. Jestlie vak, Abbo, osobn ped nmi jedn a mluv, pak je kad z Tvch nejvpesvatch a nejv ivch slov nekonen moe svtla.

13. Kdybys nechal do mho srdce zcela nezastenpijt jen jiskrku tchto Tvch slov, kterjsou s to vyslovit jen tv nejsvtj sta, co by se tu ze mne stalo?!

14. A tak hle, jak jsi ji od vnosti vidl, pinou tto m neposlunosti vi Tvmupesvatmu slovu ve mn jsi Ty, nejsvtj Ote, ano, Ty Sm a m lska k Tob, kter mnespoutala a co nejvroucnji na tebe, ,Abbo,vzala.

15. J ji neiji ivot Tebou mi dan pirozenosti, kter jsem tvm velkm slitovnm ji dvnoodumel, nbr Ty jedin jsi nyn vekeren ivot a veker lska ve mn, take ne ji j, nbr jenTy jsi ve ve vem ve mn.

16. A tak byla Tv v

le tak to, abych z

stal, dokud jsi mne vnjn

nenapomenul, abychinnvykonal Tvou nejsvtj vli.

17. Nyn jsi mne vak napomenul, a to je svatm znamenm k zapoet inu a hle, , Abbo, mnohy ekaj na Tvj pokyn, akoli v sobzcela jasnspatuji, e Ty, pesvat, pelaskav Ote,nepotebuje nikdy m uboh sluby, nbr dv mi jen nco init skrze Tvou nekonenou lskua slitovn a pohl potom na mj nicotn skutek co nejmilostivji tak, jako by byl nm pedTebou, zatmco jsi to, pelaskav Ote, ty, kter Se ve Sv nekonen lsce a slitovn taknepochopiteln hluboce sniuje a jedn tedy skryt mocn skrze slab nstroj prv tak, jakokdyby jednal nstroj sm o soba ze sebe.

18. Proto Tobbudi vechna m nejv mon nekonen lska nyn, jako i po vechnyvky vk! Amen.

19. A Abedam pravil pot Henochovi: Henochu, ty jsi Mi dal opravdu nejplatnj odpov,

kter nelze naprosto nic vytknout, ano, ani prv, nejduchaplnj Cherub nebes by tu nemohl civce, neli co jsi Mi odpovdl nyn ty. Ale pesto by v tom pece jen mohlo jetnco bt, co byvyadovalo kvli tm druhm silnjho osvtlen, a to, e jsi Mne pedtm nazval pinou svneposlunosti.

20. Mluvil jsi sice nejplnj pravdu; ale aby se ti nestala chybou a ostatnm pohorenm,me ji nechat stt se ped otci, bratry a dtmi svtivj. Amen.

21. A Henoch v nejradostnj ctped Abedamem pravil jakoby v nejvnitnj lsce k nmu: , Abbo, takto tomu rozumm j a takto by tomu mli rozumt tak vichni:

22. Nkdo by ml milovanou nevstu, kter by byla naplnna nejvroucnj lskou k nmu atento enich by k n piel jednou do zahrady. Ona by si snm rda o lecems v pin istnebesk lsky promluvila, aby z toho vidla, jak velice tak ji enich miluje. enich zcela tie anepozorovan ekl: Posly, milovan nevsto, tamto na vchod zahrady roste podivuhodn

krsn rostlina. Nela bys ihned tam a nepinesla bys mi ji sem na pamtn znamen Tv lsky?23. Kdy vak pitom nevsta pohldne na enicha, neme se pro pli mocnou lsku

k nmu od nho odlouit a nevzpomene si na nevinnou istou kvtinu dv, dokud ji enich optn


23/190

23

co nejnnji neupomene o kvtinu.24. A tak byl tedy enich nositelem sladk viny svou lskou, protoe nevsta by byla mlem na

kvtinu zapomnla.25. A Abedam se pot jetotzal Henocha: Henochu, v vak tak, kdo ti nyn dal tento

obraz? Vyrostl na tv pd?26. A Henoch odpovdl: Ano, Abbo, vyrostl opravdu na m pd; nebomou vnou pdou

jsi Ty, pelaskav, svat Ote, jedinTy!27. A Abedam hlasitpravil: Slyte vichni! Takto mluv vdy iv z pravho zkladu; neboJ

Sm jsem vnm zkladem vech jejich slov!28. Proto se snate vichni o to, o se vdy snail Henoch, tak naleznete i vy pevn zklad

Henochv!29. Ty Henochu, jdi vak nyn a pines Mi sedm kvtinek od vchodu a a vichni ostatn

nsleduj onch sedm! Amen.

Kapitola 16.

Henoch pivd Uraniona a jehoest brat a dti od vchodu k Pnu.

25. ledna 1842

1. A ihned po slovech Henochovch a po plnm jejich schvlen Abedamem se odebralHenoch k dtem vchodu, kter se utboily pobl jeskynAdamovy.

2. Kdy piel a pln k nim a ony ho spatily, tu volaly radost a pravily: Hlete, hlete,Henoch! Ten lskypln, moudr uitel Henoch, jeho slovm se co nejochotnji podrobil dokoncearciotec Adam, pichz k nm! Ano. Piel ji k nm a je ji u ns, mezi nmi a v ns!

3. A jeden otec vchodu, jmnem Uranion, pedstoupil ped Henocha a otzal se ho s nejvta s nejv lskyplnou ctou:4. Ote Henochu, nejmoudej uiteli velkho Boha, kter je vn lska a moudrost Sama,

jakpak svat mysl nechal ns stt se astnmi vysok milosti, e jsi k nm ty sm piel?5. Vru, jistnem pro ns nic nepatrnho v zloze!6. Kdyby to byla tv vle, mohl bys nm to sdlit; nebonco takovho je nam jedinenm

tstm a my vichni jsme jetnikdy nehledali jinho tst, ne abychom slyeli jen nco o Tom,jeho jmno je pli svat, ne aby nae jazyky byly hodny je vyslovit!

7. Proto, nejctihodnj ote Henochu, sdl nm, co tpivedlo sem k na velk ubohosti.8. A Henoch se pot k nim obrtil tmito slovy: Poslyte, vy vichni moji milovan otcov,

brati a dti! Pednvm dkuji za vai lsku ke mna ke vem mm a vaim otcm, bratrm adtem a chvlm vai vdy pravou bzeBo a nejv blaenou lsku velkho, nejsvtjho,

nejv lskyplnho, mrnho, nejshovvavjho Otce ve v velk pokoe vaich srdc, za druhvak k tomu dodvm, aby mne vae velk lska pro vechnu budoucnost uetila tmzboujcch vrazvaich v lsce nejv velch pocit; nebohlete, nikdo neli jedinBh, nsvech nejlaskavj, nejsvtj Otec jest to, jemu jedinnle vechna est, vechna chvla,vechna slva, vechna lska a vechno klann.

9. My vak jsme vichni vespolek bratry, kde nikdo nem bt pnem druhmu, nbr, jak byloeeno, jen bratrem a milou sestrou a z lsky moudrm otcem dtem a istm, lskyplnm muemen. Lb-li se to svatmu Otci, avede bratr bratra ve v lsce, ztratil-li svtlo ivota. Co je nadto, to ve jsme jen dluni svatmu Otci.

10. Toto pojmte do srdce a poslyte nyn dle: Ty, Uranione, ses mne ji hned zpotku tzalna svat mysl, kter mne pivedl sem k vm. Posly tedy, co ti nyn sdlm:

11. Co bys asi soudil o lovku, jeho slovo je tak mocn, e ji nejslabm pokynem zahlad

boui, jak byla vera tak, jakoby j nikdy nebylo?


24/190

24

12. Kter jednm slovem dovedl znovuzdit tuto nesmrnndhernou jeskyni Adamovu, kterbyla, jak nkte z vs dnes rno asi zpozorovali, bou na prach zniena, jako kdyby tu ji byla jakobudova od vnosti stla.

13. Ano, pravm tob, o lovku, ped jeho dechem prch moe a ped jeho hlasem se co

nejuctivji zachvv cel nekonenost, ped jeho pohledem uhasn Slunce, pod jeho kroky sevechen svt obrac v nive a ke komu on obrt sv srdce, ten je naplnn v moc, silou anadvldou nade vemi vcmi svta a jeho srdce se stv nejv ivm porem nejist lsky,nejvnitnj pokory a vnho ivota z n!

14. ekni mi, co bys asi o nm soudil! Avak mne zdruj daleko od kad sv mylenky!15. A Uranion se na nkolik okamikzamyslel a konenodpovdl: Henochu, tv slova

zn nejv tajupln! Kdyby takov njak lovk ve v pravdexistoval, jak rozdl by tu potom bylmezi nm a Bohem?!

16. Neboco o nm vypovd, je zajist ve, co si meme myslet o Bohu a tento lovk bytedy musel bt busm proniknut a naplnn vm Bostvm, anebo je tento lovk Bh Sm.

17. Nebojinak by se toto nedalo pochopit, kdyby se tu nemohlo pedpokldat to, co jsem ti tupedtm sdlil. Neboakoli je lovk schopen velikch, asnch milost od Boha, podobnjakomal ndoba, do n meme vpravit sedm hrst vody, piem kad jej kapka vody jeshromaditm jistnetuench, nesslnch div. Ale jako je nemysliteln vpravit do tto ndobycel nesmrn moe, tak je tak nemysliteln, e by snad existoval njak nm podobn lovkpirozen, jen by byl zpsobil k vlastnictv istbosk velikosti, sly, moci, vldy, lsky, milosti aslitovn tak, aby trval a pod nekonenou thou takov istbosk plnosti ihned nezahynul.

18. Proto tedy, milovan Henochu, nevyjaduj se pro ns tak tajupln, nbr uka nm jasn,co vz za tvm tak pemocnm lovkem.

19. A Henoch mu odvtil: Pravm tob, Uranione, zavolej k sobsvch est brat, nsledujmne potom se vemi svmi tisci dtmi a pohle tamto; na vchodn vin Adamov vichnidkladnji osobnpoznte tohoto nejmocnjho lovka.

20. A Uranion uinil ve podle slov Henochovch a stl tu opt se vemi svmi esti bratry

ihned zcela pohotov

.21. A Henoch obhldl zstup a vyprosil si pak, aby ho nsledoval.22. Vesel a naplnni nejvym oekvnm pichzeli k ndhern vchodn vin. Kdy

vak byli ji zcela blzko n, tu je vechny pojala velk zkost a tse, take se sotva odvaovalidl.

23. Henoch vak jim dodval odvahu, aby ho jen srdnat nsledovali; avak jeho slovonechtlo proniknout. A Henoch byl v rozpacch, e je tak patnm poslem.

24. Kdy se vak ohldl, hle, tu stl ji po jeho boku Abedam.25. Henoch, nejv tm poten, chtl mu ihned sdlit svou nesnz.26. Ale Abedam mu ekl: Toho veho nyn zanech. Dokud byla tv sla urena psobit, pak

tak co nejpesnji psobila; nyn vak, jeliko jsem ti piel pomoci J, neteba ti ji dnstarosti, nbr nech nyn starat se Mne.

27. Pot obraceje Se vak k onm sedmi pravil: Propak se bojte jt dl? eknte mi to.Snad znm prostedek, kter z vs sejme vechnu bze.28. A Uranion na to odvtil: Pelechetn brate a pteli! Zde na nvr je pr lovk, kter je

tak mocn, jako kdyby to byl Bh Sm! A tato mylenka brzd nae dy.29. A Abedam mu odvtil: Jestlie se jinak nieho nebojte, pak je vae bze nyn ji u

konce; nebo hlete, tento stran lovk jsem J Sm. Opravdu lovk, jemu je na vkypoddna a tak zstane na vky poddna cel vnost a nekonenost, vechna nebe a Zem,vichni andl, vichni lid a vichni tvorov.

30. Ale probyste se Mne proto mli bt? Jen Mne zmuile nsledujte a nieho se nebojte;nebovelmi brzy Mne poznte ze zcela jin strnky. Amen. A vichni Ho nsledovali.

Kapitola 17.


25/190

25

Uranion a Purista u Adama a Evy.Zzrak s plody. Obzaplen bleskem.

26. ledna 1842

1. Jeliko vak cesta byla ji jen nkolik set krok dlouh, rozum se ji samo sebou, ezbvajc jetcesta k dosaen nvr netrvala ji pli dlouho, zejmna vezme-li se k tomu jetv vahu vemohouc Vdce.

2. Kdy sem vichni doli, dti se poklonily Adamovi a Eva pak tak vem ostatnm dtemhlavnho kmene. Kdy tmto obvyklm zpsobem osvdily vem nleitou ctu a lsku, tu elUranion ihned k Adamovi a pozdravil ho, jmnem vech mu podkoval a nechal pak pedstoupitsvou pravnuku jmnem Puristu, kter mla odevzdat Adamovi vybran plody vchodu v koku,kter vlastnorun upletla z jaksi horsk trvy; a ona pedstoupila a uinila s velkou, nejvnnou radost, jak j bylo pikzno.

3. Kdy vak Adam pohldl na skvostn plody, zaal mocn asnout, jeliko dosud nikdynevidl, ani neokusil podobnch plod, tak voncch, a proto se otzal Puristy: Puristo, nejmilejdceruko svho otce Gabiela, kter je mm velkm milkem, pojsem ke mna ekni mi, kdepakjsi pro mne nasbrala tyto tak ndhern plody?!

4. Nebojsou to plody, jakch m oi od prvopotku mho jsoucna jetnikdy nevidly! Jsouto opravdu nadrajsk plody, ano nazval bych je opravdu plody skutennebeskmi.

5. ekni mi tedy, kde jsi je nasbrala.6. Kdy pak Purista pohldla sama dkladnji na plody, tu se ulekla a nevdla, co by na to

ekla; nebotyto plody j sam pipadaly nyn zcela ciz.7. I zavolala svho zbonho otce Gabriela a potaj se ho tzala: Mil ote, ty jsi mi ony plody

tajnvymnil?8. Pohle jen sem, to pece opravdu nejsou plody, jak pin nae mal zahrdka. Nebo

takov ndhern plody jsme sami jetnikdy nevidli!

9. A Gabiel j opravil: M jedin, milovan dcero, tu se stal zzrak. Jak se ta vc m, tak jitak sdl vzneenmu praotci.

10. A Purista pistoupila nyn nesmle ped Adama a sdlila mu to.11. A Adam odvtil: Ano, ano, je tomu tak, jak jsem si to potaj ihned pomyslel: My vichni

jsme ji zase o jednu milost bohat.12. Kde se svat, peslitovn a pelaskav Otec ji takto divupln chov, co tu teprve

poskytne Jeho odhalen?13. , m uboh srdce! Zda snese takovou velikou laskavost Pna, naeho nejsvtjho

Otce?14. Abedame, kdo je s to Tebe chvlit, kdo Tob dkovat, kdo Tebe velebit, kdo Tebe

milovat a podle dstojnosti se tobklant?!15. Pocit m nicotnosti a Tv nekonen a vn jsoucnosti je ve, co j Ti mohu pinst za

ob!16. M milovan Puristo, obrase vak a pohlena Toho, Jen stoj prvza tebou a podkujMu ze vech sil; neboOn to je, Kter naplnil tvj koek tmito nebeskmi plody, ani jsi mohlazpozorovat kdy.

17. A Purista pravila vak pot Adamovi: vzneen ote otc, kdyby On to uinil, pak by tobylo od nho velmi zl; nebo on mus pece vdt, e j nemohu nikoho jinho milovat a taknemiluji, ne jedinsvho nebeskho Otce a svho otce Gabiela a svou matku Aoru.

18. Dosud jsem ped kadm muem prchala a m touha byla vdy obrcena jen jedinvzhru k tomu Jednomu; jak tedy mohl tento lovk nco takovho uinit?

19. Ten asi jistvbec nev, e je hchem, jestlie se bez vle Bo pibl k dveti tak, e otom nic nev ani moji rodie.

20. Hle, to bylo od nho zl nebo tak to vm od svch rodi a proto tak nejsem s to,

nesmm a nemohu mu dkovat, i kdyby tyto plody byly jetmnohokrt ndhernj, ne nyn jsou.21. Jen mu ekni, e to bylo od nho velmi zl, aby toho budoucn ji neinil, jinak by si od

nebeskho Otce pivodil velk trest.


26/190

26

22. Pro tentokrt budu vak nebeskho Otce za nho prosit, aby ho co nejmilostivji uetil.23. Po tchto slovech prosila tak co nevroucnji nebeskho Otce za odputn viny lovku,

kter j toto uinil.24. Adam j vak ekl: Pekrsn, pendhern, penn kvtino vzneenho vchodu, vru,

pravm tob, kdyby snad nebesk Otec njakou tvou prosbu jetnikdy nevyslyel, vmi, e tutoprosbu jistnenech nevyslyenu.

25. J ti nemohu a nesmm nyn jetci, jak a pro; ale bujen klidn, jistse to velmi brzydozv!

26. A Purista se s tm spokojila a uklidnila se.27. Avak Abedam povolal k sob ihned Henocha a ekl mu: Henochu, jdi nyn a polo

zabitho bernka na olta pijpak ihned opt sem a povimni si potom, jak dm na oltohez nebes, kter strv ob!

28. A Henoch el ihned k olti a vyplnil vli Pn.29. A kdy se vrtil, sjel ihned dolnejv jasn blesk, provzen Svty otsajcm hmnm,

take se sm Henoch ulekl, a ihned tak vzplla slunenjasnmi plameny obna olti a svtcbl oblaky koue stoupaly od olte vzhru k nebi.

30. Tu se uboh Purist zaalo patn dait a nemn i vem vchodnm dtem; nebozpozorovaly Henochem hlsanou velikost a moc tohoto jim dosud neznmho lovka.

Kapitola 18.

Uranion se te na jmno zzranmocnho mue.Moudr odpovdi Puristiny na otzky nepoznanho Pna.

27. ledna 1842

1. Po tomto neobyejnm, zzranm skutku, zatmco obbyla jetv plnm ru, odebralse ihned Uranion chvje se na celm tle k Henochovi a prosil ho, aby mu ekl jmno tohoto takzzranmimodnho lovka.

2. A Henoch mu ekl: Mil Uranione, i kdy ti tak eknu jeho jmno, prospje ti to snad knemu?

3. Pohle, jako On Se zde nechv nazvat, prvtak se nazv jetjin!4. Z toho vid, e ti znmost jmna k podrobnjmu poznn tohoto lovka velmi mlo

poslou; proto se nedotazuj naped na jmno, nbr obrase jen pmo na Nho a buujitn, eOn ti ve tech okamicch vce pov a vce tpou, neli bych j byl s to v dlouhch vnostech.

5. Proto se obra jen na Nho Samho, a to bez bzna bez jakkoli ostchavosti; nebojakkoli je nekonenmocn, tak je vak tak rovn tak nekonendobr, lskypln, milosrdn,milostiv, mrn, jemn, nn, blahosklonn a Sama nejv nepochopiteln pokora.

6. Proto se tedy neostchej a obrase jen na Nho.7. Tato slova povzbudila Uraniona; take el ihned ped vzneenho Abedama a obrtil se naNho tmito slovy:

8. Vysok, nejv vzneen, mocn brate smm-li ttak nazvat - nemohl bys mi sdlit, kdoa odkud jsi? Nebo jak jsem nyn vidl, jsou ti nebe a zemv tak vysokm stupni poddny, ekdybych nelpl nejvy mnpomyslitelnou monou lskou na svatm Otci nebes a vech Zem,mohl bych se velmi snadno domnvat, e jsi bu tento svat Otec Sm anebo asponejvt anejmocnj duch nekonen ady nejdokonalejch andlvech nebes.

9. Kdyby to byla Tv vle, mohl bys mi dt o sobnjak objasnn?10. A Abedam ho uchopil za ruku a ekl mu: Uranine, bu nadmru vesel mysli, nebonyn

tuchopil ivot vn.11. Jdi vak ke Gabielovi a piveho sem i s jeho malou rodinou, toti s jeho enou Aorou a

s jeho jedinou dcerou Puristou, a pak Mne po jejm boku do pln mry srdce pozn. Amen.


27/190

27

12. A Uranion ihned pospil ke Gabielovi, vydil mu pn Abedamovo a pivedl ho se enou adcerou ihned ped Abedama.

13. Kdy pak pili k Abedamovi, otzal se ihned Gabiel Abedama: Nejmocnj z lid, ehod ode mne?

14. Hle, zde je m milovan ena a tu m, pesvatm, pelaskavm nebeskm Otcem mndarovan dcera. Ty jsi dost mocn, abys mi ji vzal. Ona je to nejdra, co mm na Zemi.

15. Chce-li Ty tomu, kdo Tbude moci zadret?!16. Ale hle, j mm jetnco mnohem drahocennjho, ne jsou m ena a dcera. Hle, zde

v srdci je to hluboko skryto.17. Je to m lska a m nejplnj dvra ve svatho, velkho, pelaskavho Otce a nejv

vemohoucho Stvoitele nebe a Zem.18. Me a jsi s to tak mi je vzt?!19. A Purista se pimkla k otci a pravila pak t Abedamovi: Dobr, mil, nade vecko mocn

mui, nebude ns pece chtt odlouit?!20. Vdynm pece dobr, moudr Henoch vem ekl, e jsi tak velmi milosrdn a milostiv!21. e ns neodlou, nbr nech ns pospolu v nejblaenj lsce k naemu nebeskmu

Otci?!22. Ty zajist tak zn tohoto svatho a nade vecko dobrho Otce a tak Ho miluje, jako Ho

milujeme my!?23. A Abedam se pot otzal Puristy: Posly, M nn Puristo! Copak jsi vidla nebeskho

Otce?24. A Purista odvtila: Nesm kat pouze nebeskho Otce, nbr mus ci pesvatho,

pelaskavho nebeskho Otce, ne vak tak zhola Ote, nebojinak si ti netroufm odpovdt.25. A vzneen Abedam Se podle jej nejv zbon vle opravil, nae Mu potom teprve dala

danou odpov:26. Kde by byl na cel Zemi lovk, kter by se chtl povaovat za tak dstojnho, aby se

potom mohl pochlubit, e vidl pesvatho, pelaskavho nebeskho Otce?!

27. Toto snad mohou and

l; ale my nehodn lid nem

eme pece n

co takovho nikdy.28. A Abedam Se opt otzal: Ale posly, nn, ist, pekrsn Puristo, Adam je tak jen

lovk, a pece pr vidl pesvatho, pelaskavho nebeskho Otce a mluvil s Nm, kdy bylstvoen!.

29. Copak tomu k? On pece tak nen vce ne hnm, nehodnm lovkem pedBohem?!

30. A Purista pot odvtila: Ale co ti to ve nenapad! Copak praotec je tak tak lovk, jakojsme my vichni?

31. Copak nev, e Adam je prv lovk tto Zema bezprostednvyel z vemohouc rukypesvatho nebeskho Otce, kter je pln nejvy lsky, milosti a slitovn? Proto Ho ovem mohlvidt a s Nm mluvit. Me se to vak pihodit tak u ns, lid? Pemlej jen trochu?!

32. A Abedam pravil: Ano, tu m opt pravdu, m-li se ta vc tak; ale nyn dej pozor, co ti

povm.33. Netouila bys pesvatho, pelaskavho nebeskho Otce vidt? Co mi nyn ekne na tutoMou neobyejnou otzku?

34. A Purista pravila: Ano, skuten to je nejv neobyejn otzka! Kdo by Ho nechtl rdvidt, zejmna kdy Ho lovk tak nade vecko, vecko, vecko miluje jako j ?!

35. Ale rozumj, tu by vak musel bt lovk tak zcela nepochopiteln jet mnohem ,mnohem, mnohem zbonj neli jsem j.

36. J jsem vak ji spokojena s tm, e se pedobr, pesvat a pelaskav nebesk Otecdv ubohm tvorem, jakm jsem j, jen milovat a e Se Svmi zzraky a sty nejzbonjchmudv mna nm vem poznvat.

37. ekni, zda smli bychom my neist lid snad od nho vce dat?38. Anebo nen ji toho, co od nho dostvme, tolik, e nebudeme moci po vechnu vnost

dosti za to dkovat?39. A Abedam pravil: Ano, tu m ji ovem opt pravdu a opt jsi Mne velmi krsnpouila;

ale pohle, J mm pesto pezeve ji opt jinou otzku:


28/190

28

40. Nepedstavila sis jetnikdy, jak asi pesvat, pelaskav Otec nebesk vypad? ekni mito.

41. A Purista pravila Ale to je zase otzka! Kdo by to sml anebo mohl? Bh je pecepesvat a nekonen! Ne, je to ale mylenka!

42. Mne jen jednou zcela tajnnapadlo, e by snad mohl vypadat jako praotec Adam, jenenekonenkrt vt ne on: A jak dlouho jsem se pak bla a se domnvala, e takov hch mnji neme bt odputn.

43. Jak mnoho noc jsem se pak modlila a plakala, a mnkonen jeden zbon star mupinesl zprvu, e je mi tato vina prominuta. Hle, to mne pak ji umoud ilo a nyn, kdy je mi jidvacet sedm let, nedm se ji nikterak chytit.

44. A Abedam pravil: Ano, ty jsi Mi dala nyn ji opt chytrou odpov; ale dej jen pozor, J tvak pece jen chytm. Ale potom bude mt velkou radost.

Kapitola 19.

Zvan Abedamova otzka Purist.28. ledna 1842.

1. A takto pravil Abedam Purist dle: Ty jsi Mi pedtm ekla, e Adam vyel z rukypesvatho nebeskho Otce, kter je pln nejvy lsky a veho slitovn; copak bys tomu nynekla, kdybych ped vmi vemi tvrdil, e Adam, tak jak je a ije, vzeel z ruky M!

2. A kdyby ses ho pak kvli svmu pesvden velmi vn otzala na to a on ti to plnpotvrdil?!

3. Purista odvtila: Ty jsi sice neobyejnmocn, ale zda jsi tak svobodnstvoil lovka ak tomu jetnaeho praotce Adama, o tom bych pochybovala. leby tomu tak chtl jen pesvat,

pelaskav nebesk Otec Sm.4. A je-li tomu tak, pak nejsi pece opt ty, nbr jen On vzneenm, svatm TvrcemAdamovm a ty jsi jen Jeho silnm nstrojem.

5. Co se tm chlub, jako kdybys byl Tvrcem sm? Hle to nen od tebe hezk.6. Abedam: Ale hle, M penn Putisto, J miluji pesvatho, pelaskavho nebeskho Otce

rovn tak velice a jetmnohem vce, neli Ho miluj vichni lid dohromady. A kdyby tomu taknebylo a kdybych nebyl ze zkladu pokorn, mohla bys tvrdit a vit, e Mi byla propjena takovmoc, e Mnproto mus cel nekonenost na nejslab pokyn poslouchat?!

7. Copak ekne nyn tomu, e J se kvli nutn pokoe ani nedovedu, nemohu a nesmmnikdy chlubit?!

8. Purista a jej rodie, i Uranion se zde mocn zarazili a ndhern rann perla byla nyn narozpacch a nevdla, co by mu na to ekla.

9. Konen se vak opt vzchopila a zcela ostchavse otzala Abedama, pevn se drcjetvdy svho otce: Jsi ty tedy tak skutentak mocnm, e tv moc nem hranic?!10. Abedam: Chce vidt znamen M moci, M sly a M vemoci?!11. Purista: Mnbyl ji ten mocn blesk se stranm hmnm dostatenm znamenm tv

nepochopiteln moci. Kdo je vak tak mocn jako ty, ten je pece jisttak siln.12. Zda jsi vak tak skuten nekonen mocn, jakm skutkovm znamenm bys mohl

pesvdit m, slabho ervka v prachu, kdy j vnnebudu nikdy s to Boha jako nekonenostpehldnout?

13. Co by mi tedy prosplo znamen, kter bys vykonal v njakm nekonen vzdlenmkoutu nekonena? Budu je moci vidt a o nm se pesvdit?

14. Hle, toto je nemon! Co by mi potom tv znamen prosplo?! Proto toho radji zanech apouij sv velk moci k nemu lepmu ne k neplodnmu nasycen lidsk zvdavosti.

15. Abedam: Dobe jsi pravila, M mil Puristo; tak ist jako jsi ty, nen vru ani Slunce.


29/190

29

16. J ji vidm, e tbude tko pemluvit; nebove, cokoli Mi k, je ista plnjasnpravdiv! Ty dnho znamen nechce, na Mou otzku odpovd, jako kdyby z tebe mluvilnejmoudej duch andlsk, a tak tedy u tebe zcela patnnepochodm.

17. Ale J ji vidm pinu.Ty se stle jetboj, e bych tchtl odlouit od tvch rodi.

Avak toho se nikterak neobvej; nebo,hle, J dm tvm rodim radji jettisc takovch milchdceruek jako jsi ty, ne abych jedin vlas od jejich hlav oddlil! Proto nemjte ze Mne takovstrach, nbr zato se radji obrate ke Mns dvr

domacnost bozi 3

Documents