dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti severozápad Ústí · 2011-05-19 · dokumenty...

Dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti Severozápad

Ústí nad Labem, 14. 3. 2011


Na úrovni regionu Severozápad byly doposud vydány následující dokumenty:

• Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU;

• Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky;

• Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky.

Interní pracovní skupinou pro přípravu programového období 2014 – 2020 byly výše uvedené dokumenty prostudovány a následně sestavena tato prezentace, která představuje hlavní navrhované aspekty budoucí politiky soudržnosti na úrovni jednotlivých krajů.

Vzhledem k tomu, že se však pohybujeme na úrovni krajů, věnujme pozornost nejprve dokumentu:

• Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy

Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy


• dokument vydán dne 14. 1. 2011;

• koncepční dokument, ve kterém je formulována pozice krajů k jednotlivým aspektům budoucí kohezní politiky, popsaným v Páté kohezní zprávě a ve kterém je zároveň předložena strategie krajů pro příští programové období.

Budoucnost politiky soudržnosti

1. Těsnější provázání politiky soudržnosti

• regiony podporují vícefondovost operačních programů tak, aby s ohledem na stanovené cíle byla v praxi zajištěna kompaktnost rozvoje území;

• regiony nesouhlasí s vázáním podmiňujících podmínek na sankce, resp. na výkonnostní prémie uplatňované v rámci kohezní politiky;


• regiony souhlasí se závěry směrem k reformě adicionality bez dopadu na zvýšení administrativní zátěže příjemců, ale nesouhlasí, aby byla adicionalita vázána na dohled dodržování konvergenčních a stabilizačních programů;

2. Podpora využívání nových finančních nástrojů

• regiony podporují pouze přiměřený rozvoj nových finančních nástrojů, při umožnění kombinace s dotacemi;

Územní soudržnost – nový rozměr politiky soudržnosti

1. Vztah město a venkov

• regiony podporují takovou kohezní politiku, která umožní řešit témata hospodářské, sociální a územní soudržnosti s tím, že zvláštní důraz bude kladen na socioekonomické problémy regionů, na širší území měst, periferie uvnitř regionů, funkčních zeměpisných celků nebo demografických problémů;


• regiony podpoří vytvoření takových podmínek v rámci regionálních programů, které umožní na odpovídající úrovni řešit v kontextu cílů kohezní politiky problematiku širšího území měst, resp. skupin několika měst;

2. Makroregionální strategie

• regiony s ohledem na koncentraci řešení jejich problémů nepodporují, aby se součástí politiky soudržnosti staly makroregionální strategie;

3. Posílení partnerství

• regiony podporují takové iniciativy, které přispějí v rámci řešení socioekonomických problémů regionů ke zvýšení efektivity kohezní politiky;

4. Zefektivnit a zjednodušit systém poskytování

• regiony souhlasí se zavedením schvalování účetní závěrky pouze za podmínky, pokud to umožní částečnou roční uzávěrku programů a pokud to přispěje ke zpřesnění podmínek realizace programů v čase;


• regiony nepodporují proplácení výdajů členskému státu až po jeho proplacení příjemcům a rovněž nesouhlasí se zavedením motivačních prvků;

5. Snižování administrativní zátěže

• regiony souhlasí se zavedením společných pravidel na úrovni EU, včetně sjednocení pravidel mezi fondy tak, aby se snížila administrativní zátěž a odstranily se stávající bariéry;

6. Finanční kázeň

• regiony podporují zachování pravidla N+2/N+3 tak, jak je řešeno ve stávajícím programovém období, tj. N+3 zachovat minimálně pro první polovinu programového období;

7. Finanční kontrola

• z uvedeného popisu není dostatečně zřejmé, jaký model kontrolních a řídících systémů je navrhován.


Architektura politiky soudržnosti

• regiony soudržnosti v ČR mají ambici v dalším období spravovat evropskou pomoc nad rámec rozsahu intervencí v současném období s cílem dosáhnout maximální míru synergických a integračních efektů;

• zdůrazněna nutnost reflektovat různou úroveň „rozvinutosti“ regionů;

• požadovány kompetence regionů volit odpovídající mix priorit ve vztahu k jejich území a konkurenceschopnosti;

• požadováno uplatnění místně orientovaného přístupu prostřednictvím regionálních investičních strategií a podpora víceúrovňového řízení;

• pokud mají politiku soudržnosti mít nárok využívat všechny regiony, musí být podmínkou zapojení i Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zemědělské politiky;

• na podporu zvýšení efektivity akcí je nutné dále zajistit sjednocení pravidel pro využívání Evropského sociálního fondu v rámci investiční strategie.


Strategie krajů

• základním východiskem strategie by se měl stát nový regionální index konkurenceschopnosti;

• na základě indexu konkurenceschopnosti lze dopracovat model, který umožní stanovení měřitelných cílů v závislosti na stupni rozvinutosti konkrétního regionu a odpovídající konkrétním potřebám;

• index konkurenceschopnosti aplikovaný na všechny regiony NUTS 2 je složen z jedenácti pilířů/indikátorů (a ty jsou podloženy celkem 69 ukazateli), které jsou organizovány do tří skupin;

• jedenáct pilířů/indikátorů by se mělo stát základem, resp. pilíři priorit krajů pro zvyšování konkurenceschopnosti regionů.

Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU


• dokument vydán v květnu 2010;

• zadavatelem dokumentu byl Ústecký kraj, zhotovitelem dokumentu byl SPF Group, v.o.s;

• dokument obsahuje analýzu vývoje příprav nového programového období na evropské a národní úrovni, analýzu připravenosti Ústeckého kraje na přípravu nového programového období a analýzu a syntézu shrnutí zkušeností z příprav a realizace Regionálního operačního programu Severozápad v programovém období 2007 – 2013.


Stav čerpání finančních prostředků z ROP Stav k 3.2.2011, kurz 24,25 Kč/EUR


Základní přehled řešených tematických operačních programů Stav k 3.2.2011, kurz 24,25 Kč/EUR


Identifikace problémů v procesu programování, strategickém zaměření

ROP SZ a jeho implementaci


Úkoly pro fundované zahájení přípravy kraje na nové programové období politiky soudržnosti EU

1. Doporučené organizační úkoly

• zajistit komunikační a koordinační platformu mezi věcně příslušnými odbory KÚ v oblasti přípravy kraje na nové programové období politiky soudržnosti EU;

• zajistit promptní a efektivní výměnu informací mezi jednotlivými útvary KÚ zastupující kraj např. v Asociaci krajů a jeho relevantních pracovních skupinách, příp. ÚRR SZ;

• zajistit komunikační a koordinační platformu s relevantními útvary KÚ KK;

• zajistit distribuci relevantních informací také krajským socioekonomickým partnerům a významným regionálním a lokálním subjektům ÚK;

• realizovat určitou formu osvěty mezi regionálními/lokálními partnery s cílem zvýšit jejich povědomí širších souvislostí kohezní politiky EU a zpracování OP.


2. Doporučené strategické úkoly

• sledovat a aktivně se zapojovat do meziresortních připomínkovacích řízení na národní úrovni;

• sledovat vývoj debat a návrhů na reformu politiky soudržnosti po roce 2014;

• reflektovat v současnosti předpokládaný harmonogram dalšího vývoje debat o reformě politiky soudržnosti EU na národní a evropské úrovni;

• věnovat pozornost včasnému a preciznímu definování prioritních potřeb kraje a jejich kvantifikaci v rámci konkretizované dlouhodobější rozvojové strategii kraje;

• postupně zahájit jednání s KK a ÚRR SZ o tom, kdo by měl být nositelem zpracování případného ROP SZ 2014+ a o jednotlivých činnostech s tím souvisejících;

• vést debatu a vyhodnotit, která varianta architektury OP by byla pro ÚK nejvýhodnější;

• brát v úvahu skutečnost, že se v roce 2012 budou konat krajské volby a zaměřit se na provádění věcné osvěty mezi zastupiteli kraje a dalšími aktéry na krajské úrovni …

Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky


• dokument vydán v červenci 2010;

• zadavatelem dokumentu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, zhotovitelem dokumentu byl SPF Group, v.o.s;

• zpracování analýzy je součástí širšího projektu Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, v rámci něhož jsou zpracovány socioekonomické analýzy pro všech 14 krajů v ČR;

• dokument vyhodnocuje pozici Ústeckého kraje z hlediska ekonomiky, obyvatelstva, veřejných služeb, infrastruktury a životního prostředí a na základě toho pak specifikuje relativně omezený okruh priorit, které budou sloužit jako východisko pro vyjednávání o podobě kohezní politiky po roce 2013.


SWOT analýzou byly v Ústeckém kraji identifikovány tyto silné stánky:

• nadprůměrná velikost obcí umožňující mj. snadnější financování provozních i rozvojových aktivit;

• relativně příznivá věková struktura obyvatel kraje;

• dostatečná kapacita bytového fondu a jeho vybavenost základní infrastrukturou;

• kapacitně dostatečná nabídka zařízení pro sport, volný čas a kulturu;

• rostoucí produktivita práce v kraji v posledních letech;

• tradice a vysoký potenciál některých výrobních odvětví v ekonomice kraje;

• dlouhodobě odpovědné (převážně přebytkové) hospodaření samosprávných subjektů v kraji;

• obecně dobrá dostupnost většiny částí kraje silniční dopravou;

• vysoká hustota železniční sítě a její využití pro nákladní dopravu;

• rychle se lepšící stav životního prostředí obecně …


SWOT analýzou byly v Ústeckém kraji identifikovány tyto slabé stánky:

• rychlé stárnutí obyvatel kraje;

• velmi nízká vzdělanostní úroveň obyvatel kraje;

• nízká spjatost obyvatel kraje (platí zejména pro pánevní oblasti) s regionem a lokalitou, v níž žijí;

• výskyt etnických menšin, který zejména v případě romského etnika přispívá k sociální i prostorové polarizaci kraje;

• špatný stav a opotřebení řady obytných celků, především panelových sídlišť, a to včetně koncentrace sociálně – patologických jevů;

• zhoršený zdravotní stav obyvatel daný nižší úrovní jejich péče o vlastní zdraví, narušeným životním prostředím, částečně i nižší příjmovou úrovní;

• nedostatečná kapacita mateřských škol v některých částech kraje;

• nízký standard některých sociálních služeb;

• nedostatečná dostupnost ambulantních a terénních sociálních služeb pro různé cílové skupiny uživatelů zejména v periferních částech kraje …


3 klíčové priority

Při zobecnění jednotlivých dílčích problémů a výběru nejdůležitějších z nich vyplývá, že v Ústeckém kraji je potřeba soustředit se na tři klíčové priority, potřebné pro jeho další rozvoj:

1. Rozvoj výzkumu, vývoje a potenciálu pro vznik inovací

• změnit charakter regionální ekonomiky směrem k posílení oborů, odvětví a pracovních pozic s vyšší přidanou hodnotou, zvýšit inovační potenciál regionální ekonomiky, zvýšit roli výzkumu a vývoje v ekonomice a posílit spolupráci jednotlivých subjektů v oblasti výzkumu a vývoje;

2. Revitalizace stávajících či potenciálních deprivovaných lokalit

• odstranit ekologické zátěže vzniklé v důsledku výrobních aktivit, zlepšit stav krajiny a složek životního prostředí, zlepšit prostředí pro život obyvatel v obytných zónách měst, zvýšit sociální status obyvatel žijících v problémových lokalitách, zregenerovat území ohrožená sociálně – prostorovou segregací či okluzí, případně optimalizovat jejich funkční využití;


3. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů a zlepšení situace na trhu práce

• posílit zaměstnanost obyvatel kraje, zejména pak eliminovat dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost skupin nejvíce ohrožených ztrátou zaměstnání, zvýšit lokální zaměstnatelnost obyvatel (vč. živnostenského podnikání) ve specifických odvětvích, pro něž má daná lokalita rozvojový potenciál, rozšířit a zefektivnit spolupráci mezi vzdělávacím systémem na straně jedné a praxí a trhem práce na straně druhé, zvýšit vzdělanostní úroveň, kvalifikaci a pracovní kompetence obyvatel, snížit podíl obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a chudobou.

Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky


• dokument vydán dne 2. 8. 2010;

• zadavatelem dokumentu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, zhotovitelem dokumentu bylo RegioPartner, s.r.o.;

• zpracování analýzy je součástí širšího projektu Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, v rámci něhož jsou zpracovány socioekonomické analýzy pro všech 14 krajů v ČR;

• v dokumentu je věnována úvodní část základní charakteristice Karlovarského kraje a následně se dokument zaměřuje na identifikaci hlavních prioritních oblastí Karlovarského kraje pro nové programové období.


SWOT analýzou byly v Karlovarském kraji identifikovány tyto silné stánky:

• silná tradice a potenciál cestovního ruchu, zejména lázeňství;

• relativně nižší sezónnost cestovního ruchu;

• existence mezinárodního letiště v Karlových Varech;

• vysoká míra podnikatelské aktivity;

• diverzifikovaný průmysl kraje bez existence jednoho dominantního odvětví;

• exponovaná poloha kraje vzhledem k ekonomicky nejdůležitějším regionům na evropské úrovni;

• relativně nízké náklady na pracovní sílu;

• dlouhodobé snižování emisí, zvláště z velkých zdrojů;

• dobrá vybavenost obcí ČOV (vysoký podíl čištěných odpadních vod);

• koncepční přístup kraje k zdravotnictví a službám sociální péče.


SWOT analýzou byly v Karlovarském kraji identifikovány tyto slabé stránky:

• nízký potenciál vědy a výzkumu a jejich nedostatečné propojení s praxí;

• nedostatečné dopravní propojení se sousedními kraji a s hlavním městem;

• chybějící obchvaty měst a obcí;

• nízká vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva;

• neexistence samostatné veřejné univerzity;

• vysoká koncentrace cestovního ruchu do lázeňských oblastí, v ostatních částech kraje často chybějící služby vyšší kvality i koncepční přístup;

• slabé využití méně známých kulturních památek pro cestovní ruch, chátrání některých památek;

• výskyt plošně rozsáhlých, silně depopulačních, periferních oblastí s nedostatečným dopravním napojením;

• nepříznivá sociální struktura obyvatelstva a s ní související jevy (např. horší zdravotní stav, vysoká rozvodovost, zvýšený výskyt sociálně patologických jevů) …


Čtyři klíčové oblasti

Při zobecnění jednotlivých dílčích problémů a výběru nejdůležitějších z nich vyplývá, že v Karlovarském kraji je potřeba soustředit se na čtyři klíčové oblasti, potřebné pro jeho další rozvoj:

1. Lidské zdroje a vzdělávání

• intervence do infrastruktury pro vzdělávání, do zkvalitnění samotných pedagogů, výhradní zaměření na úroveň středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, důležitou roli májí v tomto ohledu i rekvalifikace;

2. Inovace

• intervence na posílení inovací ve firmách, zaměření na transfer technologií mezi výzkumnou a komerční sférou, posílení spolupráce místních firem a vysokých škol, posílení spolupráce malých a středních podniků, posílení inovací v podnicích generujících co nejvyšší přidanou hodnotu (v KK jich moc není);


3. Podnikatelské prostředí a infrastruktura

• intervence na zlepšení podnikatelského prostředí, zaměření především na poradenské služby pro začínající podnikatele, vybudování podnikatelských inkubátorů, investice do dopravní infrastruktury – prioritou je dobudovat R6, dále železnice;

4. Revitalizace upadajících částí měst a obcí

• zlepšení fyzického vzhledu obcí a měst, zaměření na fyzickou revitalizaci tzv. brownfields


Děkuji za pozornost.

dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti severozápad Ústí · 2011-05-19 · dokumenty...

Documents