Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Die Welt der SlavenReview by: Jiří DaňhelkaListy filologické / Folia philologica, Roč. 81, Čís. 1 (1958), pp. 145-146Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23460917 .

Accessed: 14/06/2014 19:37

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.223 on Sat, 14 Jun 2014 19:37:31 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Drobné zprávy 145

literárních vztahů a vlivů je třeba jinak přistupovat, jde-li o dobu novou, ale své zvláštní řešení že si vyžaduje doba stará. Zejména otázku vlivů ve středověku je třeba vidět se zřetele středověkého názoru na literaturu, na autora, na originalitu. Za druhé není možno bez výhrad přijmout názor, že K. Bittner podal souhrnný obraz česko-německých kultur ních vztahů v starší době. Aspoň zkušenost dvou posledních desetiletí vede к úvaze, zda

by nebylo potřeba revidovat Bittnerovy názory, zda by se přece nemělo přihlédnout к sta novisku české vědy a zda by celá otázka neměla být znovu řešena sine ira et studio, tak, jak je v podstatě psán i tento Schmausův článek.

Ze středověké české literatury si prof. Schmaus vybral za předmět svého studia erbovní povídku o Štilfrídovi. Věnoval jí studii Zur Entstehungsgeschichte des altčechischen „Štilfriď' (Wiener slavistisches Jahrbuch 3, 1953, 28—36). V ní se pokusil o nový výklad, jakého původu jsou a jakou funkci mají rýmy v této prozaické povídce. Připadl na origi nální řešení, že střední část Štilfrída s četnými rýmy je prozaické roztavení veršované předlohy s thematikou souboje s dvanácti hrdiny a toto vylíčení souboje že je orámováno erbovním příběhem, zpracovaným samostatně. Prof. Schmaus se zabývá i otázkou vztahu střední části Štilfrída (s rýmy) к Malé růžové zahradě a ke kronice Reinfrieda von Braunschweig. Nejdůležitější je ta část jeho práce, kde podrobněji mluví o dvojdílnosti českého Štilfrída a dokazuje, že rýmy nejsou záležitostí nějakého dodatečného prozaického zpracování celé této látky, ale že souvisí už s fází jejího vzniku. Prof. Schmaus pracoval zatím s textem štilfrída, který je otištěn ve Výboru. Doufejme, že se к tomuto thematu ještě vrátí, že bude moci pracovat přímo se všemi dochovanými rukopisy a že mu práce s přímými prameny přinese nové podněty. Jeho dosavadní práce dávají odůvodněnou a opravdu radostnou naději, že řešení takových podnětů by znamenalo významný přínos cele bohemistice. Jiří Daňhelka

Die Welt der Slaven.

V Německé spolkové republice začal v r. 1956 vycházet nový slavistický časopis Die Welt der Slaven, čtvrtletník, jejž řídí mnichovský slavista Erwin Koschmieder s redakční radou (Maxmilian Braun, Paul Diels, Dietrich Gerhardt, Josef Hanika a Alois Schmaus). První ročník (1956) uvedl E. Koschmieder programovým prohlášením „Die Welt der Slaven und wir". Je na něm sympatické zejména to, že se věda prohlašuje za prostředek dorozumění mezi národy a že autor prohlášení klade tak přímo požadavek, aby nový časopis přispíval к vybudování „mostu" mezi národy, mostu, к němuž základy po ložilo bělehradské zasedání slavistů v r. 1955.

První ročník nového časopisu přinesl některé příspěvky, které se dotýkají otázek, jež sledují i Listy filologické. Heinrich Kunstmann tu pojednal o českém překladu spisu V. Pirckheimera, Laus podagrae (Vilibald Pirckheimers „Laus podagrae" in Bohmen, str. 181—194). Autor stručně informuje o oblibě Pirckheimerova spisu, všímá si českého překladu od Jiřího Karolidesa z Karlspergka a zejména se zabývá otázkou, jak se Karlspergk к spisu Pirckheimerovu dostal. Vidí trojí možnost: přes Mikuláše st. Vodňan ského z čážarova a Zikmunda Kozla z Rýzenthalu, podagrou trpící urozené Kutnohořany, jež jejich nemoc mohla přivést ke knize Pirckheimerově (Karlspergk jim dedikoval pře klad) , nebo přes Joachima Cameraria ml., anebo — a to považuje za nejpravděpodobnější —

přes altdorfského profesora práv Conrada Ritterhusia. V překladatelském činu Karolide sově vidí pak autor doklad čilých styků mezi Prahou a Norimberkem — Altdorfem.

Současnou odbornou literaturu jednající o baroku v slovanských literaturách probírá Dimitrij Tschižewskij (Die slavistische Barockforschung, str. 293—307, 431—445). Ve srovnání s polskou odbornou literaturou otázkami literárního baroku se zabývající kon statuje Tschižewskij, že se české práce toho druhu v poslední době neobjevují. Nepostrádá hrotu poznámka, že se autorovi zdá, že i užívání samého slova „barok" je v české odborné literatuře zakázáno. Je zahrocena stejně jako i některé poznámky jiné: o stagnaci komenio logického bádání, o vulgarisátorství v popularisačním úsilí. Je sice pravda, že studiu barokního stylu se u nás v posledních letech nevěnovala pozornost, ale nelze snad nevidět souvislost postoje к těmto otázkám s reakcí na jednostranný kult baroka, v němž otázka

stylu byla smíšena s otázkou podstaty a smyslu vývoje české literatury. Autor pojednání by si snad uvědomil tyto souvislosti, kdyby měl po ruce některé publikace, na př. Hrabá kovo vydání Kocmánkových interludií, o němž říká, že mu nebylo přístupné, a Hrabákovu

antologii Lidové drama pobělohorské, o níž se vůbec nezmiňuje, kdyby se seznámil s ideou

exposice pobělohorské doby v Památníku národního písemnictví atd. Rovněž stagnaci v komeniologickém bádání by viděl v jiném světle, kdyby se pokusil objasnit si její pří

This content downloaded from 195.34.79.223 on Sat, 14 Jun 2014 19:37:31 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

146 Drobné zprávy

činy, kdyby chtěl vidět přílišnou sepjatost staršího bádání s isolovanými jedinci a objek tivní potíže při obnovování vědecké práce po válce i při hledání metod práce kolektivní. Lze poznamenat к této studii, že větší míra dobré vůle jít na kořen věci by tu jistě vedla к objektivnějšímu (třebas i celkově negativnímu) obrazu.

Z recensí je třeba upozornit na některé: na recensi Ernsta Eichlera o knize Rudolfa Fischera: Probleme der Namenforschung an Orst- und Flumamen im westlichen Bohmen und in seiner Nachbarschaft (str. 217—222), na recensi Helmuta Preidlera o monografiích V. Hrubého, Staré Město a Staré Město-Velehrad (str. 2i25í—227) a na recensi Josefa

Haniky o výboru z díla č. Zíbrta nazvaném Veselé chvíle v životě lidu českého (str. 227—

229). — Obsáhlou výběrovou bibliografii sestavuje pro každé číslo Otto Mach. V číslech druhého ročníku, která dosud došla (1 a 2) se objevila závažná a kritická

recense výboru H. Kunstmanna (Denkmaler der alttschechischen Literatur von Ihren Anfánsren bis zur Hussitenbeweeunřl od Dietricha Gerharda Сstr. 76—87).

Jiří Daňhelka

Listy filologické — vydává Kabinet pro studia řecká, římská a latinská Cs. akademie věd v Nakla datelství Čs. akademie věd. — Redakce: Praha XI. Lazarská 6. 8, tel. 227-578. — Administrace: Poštovní novinový úřad. Jindřišská 14, Praha 3. — Rozšiřuje Poštovní novinová služba. — Objednávky přijímá každý poštovní úřad nebo doručovatel. — Vychází dvakrát ročně. Cena čísla 26 Kčs. Předplatné 52 Kčs. — Vytiskl Knihtisk, п. р.. základní závod 1, Praha 1-Malá Strana.

Karmelitská 6. — Toto číslo vyšlo v květnu 1958. — A-09332.

This content downloaded from 195.34.79.223 on Sat, 14 Jun 2014 19:37:31 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions