ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚVYBRANÉ K NOMINACINA ZÁPIS DO SEZNAMUSVĚTOVÉHO DĚDICTVÍUNESCO

KARLOVARSKÝ KRAJ A NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV

PAMÁTKY KARLOVARSKÉHO KRAJE

ISBN

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ V KARLOVÝCH VARECH

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ V KARLOVÝCH VARECH

V edici Památky Karlovarského krajevydal: Karlovarský kraj ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Klubem Za krásné Karlovarsko

Texty © Lubomír Zeman, Jan Prudík 2008Fotografi e © Lubomír Zeman, Jan PrudíkHistorická dokumentace, plány a veduty © Stavební archiv Magistrátu měs-ta Karlovy Vary, Krajské muzeum Karlovarského krajeLektorovali: PhDr. Stanislav Burachovič, Bc. Karel Ksandr

Publikace byla připravena na základě poznatků získaných v rámci následujících grantových úkolů:Grantový projekt Grantové agentury České republiky č. 409/06/1759 Lázně a lázeňství v České republice v kontextu světového vývoje lázeňstvíVýzkumný úkol Národního památkového ústavu č. 301 Operativní průzkumy a dokumentace historických staveb Výzkumný úkol Národního památkového ústavu č. 402 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století

grafi cká úprava a tisk: KV Tisknákladem 1000 ksKarlovy Vary 2009

ISBN

01

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚV KARLOVÝCH VARECH

HISTORIE

Ve druhé polovině 19. století nastal velkolepý rozmach Karlových Varů. Počet návštěvníků a lázeňských hostů se zvýšil téměř trojná-sobně. Z toho vyplývala i zvýšená stavební aktivita. Bylo třeba stavět nové penziony, kavárny, hostince a další veřejné budovy jako lázně, sanatoria, kolonády apod. Do lázeňského města, tak jako i do jiných měst, přichází v této době architektura historizujících slohů, probou-zející snové iluze jednotlivých společenských tříd i národností.1 Architektura lázeňského města je charakterizována a zároveň deter-minována značným vlivem a výraznou orientací na vídeňské prostře-dí. Nárůst stavební aktivity směřuje jednak k přestavbám starších, již nevyhovujících objektů ve stávajícím půdorysu města a jednak k rozšiřování zástavby za tento historický půdorys. Postupně se nová zástavba města šíří směrem severním k nádraží Buštěhradské drá-hy (dnešní Horní nádraží), kde vzniká celá dnešní tzv. obchodně-správní část města s hlavní komunikační tepnou, třídou T. G. Masa-ryka, a směrem jižním, kde je zastavována ulice vedoucí na Mariánské Lázně, dnešní Mariánskolázeňská ulice. Velice aktivní je stavební úřad Magistrátu, který vydal řadu podmínek pro nové stavby a nevá-hal značně zasahovat i do stavebních projektů. Přelom století, kdy rozvoj lázeňského života a tím i stavební aktivita ve městě kulminu-je, je z hlediska urbanistické osnovy i samotné architektury vyvrcho-lením „zlatého věku“ města a jednoznačně patří, v návaznosti

Karlovy Vary - měšťanský pivovar. A. Drum kolem roku 1890

02

na předešlé stavební etapy, k nejvýznamnějším obdobím vývoje architektury v Karlových Varech.O výstavbě nových rašelinových lázní rozhodla městská rada dne 3. prosince 1892. Po defi nitivním rozhodnutí o stavbě si nechala měst-ská rada zjistit a ověřit nejmodernější evropské a světové trendy nejen v lázeňství, ale i ve stavebnictví. Vypracování projektu bylo posléze na základě usnesení městské rady ze dne 27. dubna 1893 zadáno osvědčeným vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi, kteří již předtím úspěšně realizovali v Karlo-vých Varech řadu lázeňských staveb včetně vznosných kolonád a městského divadla.2 Zadání stavby znělo vybudovat velké a repre-zentativní lázeňské zařízení s luxusním nejmodernějším vybavením,

Karlovy Vary - mapa města 1921

03

které by sloužilo v co největší míře k podávání oblíbených rašelino-vých procedur. Pro novostavbu lázeňského domu bylo vybráno místo na konci údolí řeky Teplé, naproti velkoryse se rozvíjejícímu Etablissementu, dnes Grandhotelu Pupp. Lázně měly být postaveny na místě starého měšťanského pivovaru, vybudovaného zde v letech 1729-1732. Pivovarské sklepy, které byly vyhloubeny do skály naproti přesMariánskolázeňskou ulici, jsou dodnes zachovány. Dál již pokračo-vala silnice na Mariánské Lázně a výletní cesta k Poštovnímu dvo-ru.

Demolice pivovaru proběhla na počátku roku 1893 a ještě téhož

04

roku v červnu započaly stavební práce nového lázeňského domu. V roce 1894 až do května 1895 probíhala stavba a vkládání provoz-ního zařízení. Dne 6. května 1895 byla budova Císařských lázní dokončena a slavnostně otevřena. Monumentální budova se stala chloubou Karlových Varů. Zastavěná plocha zaujímá 2800 m2 a cel-kový náklad stavby včetně vnitřního vybavení a speciálních technic-kých zařízení překročil milion zlatých.3 Císařské lázně tak patří dodnes k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech.

Dne 19. dubna 1898 vznikl v podkroví budovy požár. Poškozena byla střecha nad levým zadním traktem s minerálními koupelemi a věžo-vá maska komínu. Škody byly ale rychle odstraněny a budova opra-vena. Po vzniku samostatného Československa v říjnu 1918 byly Císařské

lázně přejmenovány na Lázně I. V roce 1926 se v objektu uskutečni-ly dílčí stavební úpravy, týkaly se ale jen prostorů suterénu. Větší rekonstrukce Lázní I, zaměřená na zajištění celoročního provozu láz-ní, proběhla v letech 1948-1953. Podle projektu Leo Šimona byl zastřešen vnitřní dvůr a ve 2. patře byly při vnitřním obvodu vestavě-ny další lázeňské koupelny. V roce 1947 byl zbourán komín a v roce 1952 byla provedena částečná adaptace kabin v přízemí a v 1. pat-ře.4 Bohužel při této adaptaci došlo ke změně systému koupelí. Císařské lázně sloužily balneologii téměř do konce 20. století. Vzhle-dem k vývoji lázeňských procedur, především zvyšováním komfortu pro lázeňské klienty, mají v současné době téměř všechna význam-ná sanatoria a lázeňské hotely vlastní balneoprovozy, které nabízí celou škálu léčebných procedur přímo v objektech, kde jsou hosté ubytováni.

Karlovy Vary - Císařské lázně, pohled Wilhelm Gause 1895

05

Především z tohoto důvodu centrální lázně zcela ztratily význam. Dále sehrála roli opotřebovanost lázeňského zařízení i celková zchátralost budovy jako takové. Z výše uvedených důvodů byl lázeň-ský provoz v objektu Císařských lázní počátkem 90. let 20. století ukončen. V rámci zamýšlené (připravované) zásadnější přestavby objektu na luxusní hotel proběhlo na konci 90. let 20. století vyklize-ní budovy včetně vybourání obslužných ocelových ochozů ve dvor-ním traktu, demontáže van i veškerého balneologického zařízení. K realizaci rozsáhlé přestavby však naštěstí nedošlo. Od té doby budova sloužila veřejnosti pouze ve výjimečných případech. Využí-ván je především Zanderův sál v době konání Mezinárodního fi lmo-vého festivalu v Karlových Varech a při významných příležitostech, jako byla např. oslava 200. výročí založení fi rmy Jan Becher – Karlo-varská Becherovka v roce 2007, nebo 650. výročí založení Města Karlovy Vary v roce 2008.

Karlovy Vary - Císařské lázně, přední trakt

06

PRŮVODCE OBJEKTEM CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ

Okázalá budova v historizujícím stylu francouzské neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry s neobvyklým komfortem a tehdej-ším nejmodernějším vybavením.

Zdrojem inspirace architektonických forem byla pro ateliér Fellner a Helmer francouzská renesance a klasicizující barok. Motiv střed-ních rizalitů a vysokých mansardových střech sleduje oblíbené stylo-vé pojetí francouzských renesančních a barokních zámků. Převýše-né pavilony s báněmi upomínají zejména na dokončenou úpravu Louvru architekty Lefuelem a Viscontim za Napoleona III. v letech 1852-1857 (dokončeno 1876). Celková kompozice se skladbou jednotlivých prvků předního traktu s masivním středním rizalitem a nárožními rizality, doplněných pod-

Karlovy Vary - Císařské lázně, situace, stavební plán F. Fellner a H. Helmer 1893(SA MM K. Vary)

07

kovovitým půdorysem zadního traktu, však plně vychází z lázeňské budovy a Casina postavených Charlesem Garnierem ve francouz-ských lázních Vittel v roce 1884 (kopie Casina z Vittelu byla postave-na v roce 1898 ještě v lázních Néris-les-Bains). Dispozice lázeňské-ho provozu v karlovarských Císařských lázních je však naprosto jedinečná.

EXTERIÉRSměrem k městu je situován dominantní příčný trakt rozčleněný tro-josým středním rizalitem, zastřešený rozložitou mansardovou bání, na který navazují boční křídla, ukončená krajními rizality, završenými menšími mansardovými báněmi.

Vittel - Lázně, Ch. Garnier, půdorys

Vittel - celkový pohled 1884

08

Karlovy Vary - Císařské lázně 1895

Karlovy Vary - Císařské lázně,půdorys suterén

Karlovy Vary - Císařské lázně,půdorys zvýšené přízemí

09

Karlovy Vary - Císařské lázně,půdorys 2. patro

Karlovy Vary - Císařské lázně,půdorys 1. patro

10

Na tento přední trakt se váže zadní trakt na půdorysu podkovy, se středním rizalitem zadního vstupu zastřešeným mansardovou bání, z které původně vystupovalo velké komínové těleso.

Karlovy Vary - Císařské lázně, přípravna rašeliny

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstup s plastikami symbolizujícími Prasílu a Léčivou sílu

11

Karlovy Vary - Císařské lázně, pamětní deska města

Karlovy Vary - Císařské lázně, pamětní dedikace císaři

12

Křídla předního traktu i zadní trakt jsou zastřešeny mansardovou střechou. Přízemí budovy je zvýrazněno masivní horizontální bosáží, patro člení mělká rustika. K hlavnímu vstupu ve středním rizalitu vede přímé monumentální schodiště a z boku dvě příjezdové rampy. Přední křídla jsou v přízemí prolomena otevřenými lodžiovými chod-bami se sledem sloupů v toskánském řádu. Stejné toskánské sloupy jsou vloženy i do portiků krajních rizalitů.

V patře jsou okna ukončena půlkruhově a vytvářejí tak dojem arká-dy, fl ankované toskánskými pilastry. V zadním traktu jsou použity polosloupy i pilastry iónské. Mezi okna středního rizalitu v předním traktu jsou vloženy dvě karyatidy (stejně tak i z bočních stran nárož-

Karlovy Vary - Císařské lázně, lodžie

13

ních rizalitů) a nad okna jsou osazeny nápisové desky se jmény význačných karlovarských lázeňských lékařů – na čelní straně Wen-zela Payera, Davida Bechera a Eduarda Hlawaczka, na boční straně Rudolfa Mannla a Galla Hochbergera.

Hmota středního rizalitu je ukončena pod bání atikou s kartuší, do které je vložen znak města Karlovy Vary, nároží zdobí hraví putti s delfíny. Nárožní rizality nesou segmentové frontony. Rizalit zadního vstupu je rozčleněn sdruženými polosloupy, v přízemí toskánskými a v patře iónskými. Ve střešní nástavbě završené atikou a segmento-vým frontonem jsou vloženy putti s delfíny a v nároží dvě znakové kartuše s císařskými korunami, z nichž pravá nese znak Karlových

Karlovy Vary - Císařské lázně, okna v sále středního rizalitu

Karlovy Vary - Císařské lázně, atika středního rizalitu

14

Varů a levá je prázdná (původně císařský orel, který byl po I. světové válce odstraněn). Figurální výzdobu vyhotovil sochař a štukatér Karl Watzek z Rybář, kamenické práce provedl Petr Wolf z Andělské Hory. Kupole i mansardové střechy s vikýři nesou bohaté a skvostné pasíř-

Karlovy Vary - Císařské lázně, štít středního rizalitu

Karlovy Vary - Císařské lázně, báň středního rizalitu

15

ské detaily zpodobňující hořící pochodně s hady na přídi antických galér s válečnými klouny.

Před vstupem do vestibulu byly v roce 1908 osazeny dvě alegorické plastiky chebského sochaře Karla Wilferta mladšího, symbolizující Prasílu a Léčivou sílu.

Karlovy Vary - Císařské lázně, vikýř báně středního rizalitu

16

Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz v odpočinkovém salónu

Karlovy Vary - Císařské lázně, mansardová římsa báně středního rizalitu

17

INTERIÉR Stejně jako honosně pojatý exteriér je bohatě zdobený i interiér budovy, kde se uplatnil vedle neorenesančního dekoru rovněž již secesizující detail. Součástí mobiliáře jsou velmi hodnotné obrazy s vedutami Karlových Varů či žánrovými výjevy. Nachází se zde řada velmi hodnotných detailů uměleckořemeslného charakteru (táfl ová-ní, keramické obložení, vitráže, mříže, kování, dveřní štítky, apod.).

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

18

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, Wilhelm Gause 1895

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul

19

Vestibul

Do vstupního vestibulu bylo možné vjíždět přímo kočáry. Původně se zde nacházela pokladna, byro a portýr. Vestibul je rozčleněn mohutnými mramo-

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, detail znaku města

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, detail vlysu

20

rovanými sloupy (stucco lustro) s iónskými hlavicemi na dvě pole zastropené zrcadlovými klenbami. Blíže samotnému vstupu do objek-tu je ve vrcholovém zrcadle umístěn v barokizující kartuši znak Kar-lových Varů. Sdružené sloupy nesou po obvodu vlys s girlandami a secesními bustami římských císařů a tzv. zelených mužů.

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba

Chodba s reprezentativním schodištěm

Za vstupním vestibulem se otevírá do prostoru schodišťová hala s majestátním trojramenným schodištěm vedoucím do 1. patra. Bílé sloupy a pilastry uměleckého mramoru (stucco lustro) s honosnou balustrádou a důmyslnými průhledy evokují vznosné formy majestát-ních schodišť francouzských renesančních zámků či pařížské Opery Charlese Garniera. Na schodišti do 1. patra se dochovaly fresky aka-demického malíře Alexandra Jakesche z Prahy, zobrazující Objevení dřímající Vřídelní víly a Objevení Vřídla. Na mezipodestě schodiště

21

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba, detail štukatury

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba, detail supraporty

22

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do patra

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště v suterénu

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do suterénu

23

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do patra

Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz Dřímající Vřídelní víla

je umístěna busta význačného kar-lovarského lékaře Jeana de Carro. Do vyšších pater vedl i hydraulický výtah.

Čekárny

V pravé i levé části předního traktu byly situovány dva salony - čekárny, kde lázeňští hosté čekali na své procedury. Byly zvlášť pro pány a pro dámy. Zde byla umístěna i dvě

24

Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz Objevení Vřídla

Karlovy Vary - Císařské lázně, busta dr. Jeana de Carro

25

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna

26

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna, detail supraporty

Karlovy Vary - Císařské lázně, slavní návštěvníci lázní

27

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna, detail supraporty

plátna od karlovarského malíře Wilhelma Schnei-dera zachycující nejslav-nější návštěvníky Karlo-vých Varů až do roku 1914. Dále se zde nachá-zel i kadeřnický salón.

28

Karlovy Vary - Císařské lázně, slavní návštěvníci lázní

Karlovy Vary - Císařské lázně, obvodová chodba

29

Lázeňský provoz a koupelny

V půlkruhovém zadním traktu je situován věnec lázeňských kabin obepínajících centrální atrium. Dispozice je trojtraktová, průběžná

Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny

30

Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny

31

Karlovy Vary - Císařské lázně, Císařská koupelna

Karlovy Vary - Císařské lázně, převlékárna Císařské koupelny

32

Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny

33

chodba obíhá po vnějším obvodu, lázeňské kabiny jsou situovány směrem do atria. Dispozice lázeňského provozu byla natolik domyšlená, že se ani po stu letech nemusel provoz měnit. Celkem tu bylo 120 koupelen. V přízemí byly kabiny rašelinných lázní, v suterénu se nacházely vedle rašelinných lázní i minerální lázně a sprchy.

Nejcennější a nejhodnotnější lázeňská koupelna tzv. Císařská lázeň (Fürstenbades), která byla určena pro významné hosty, se nachází v přední části pravého trak-tu. Při své návštěvě Karlových Varů v roce 1904 se zde ovšem císař František Josef I. nevykoupal, pouze si celý objekt prohlédl. Součástí lázně s exkluzivní výzdobou byla i převlékárna (toaleta) a odpočinkový salón. Honosný inte-riér v duchu tudorské neogotiky s táfl ováním a barevnými secesními vitrážemi v oknech obsahuje i nástěnné malby. Zachovány jsou zde i původní lustry.

Karlovy Vary - Císařské lázně, Císařská koupelna

34

Karlovy Vary - Císařské lázně, koupelna

Každá z ostatních koupelen přízemí i 1. patra obsahovala převlékárnu a kabinu. Podlaha a zdi kabiny byly obloženy dlaždicemi. V kabině byly dvě vany, jedna rašelinová a dru-há na minerální vodu, doplněné sprchou. Zatímco vany pro minerální koupel byly stabilní (zapuštěné) z anglické-ho fayence, rašelinové koupele se odehrávaly v dubových vanách dopravovaných s již namíchanou rašelinou do kou-pelny a tam usazovaných do mramorového obložení. V kabinách s elektrickým podlahovým vytápěním koupa-cích prostor a vzduchotechnikou nechyběl ani anglický (splachovací) klozet, bidet a měděný pocínovaný ohřívač lázeňského prádla. V Císařských lázních byly kromě 25 rašelinových lázní v přízemí a 1. patře 22 minerální lázně, 4 uhličité lázně i další procedury, jako byly parní a horko-vzdušné lázně, lázně se studenou vodou, proudící lázně na nohy, sedací lázeň a tři lázně elektroléčby s příslušný-mi šatnami, všechny druhy sprch, separační koupelny pro lázeňské pacienty, kteří chtěli být sami a parní lázně sys-tému Bértle z Paříže.5

Zcela ojedinělý a unikátní byl i systém dopravy rašeliny do koupelen. Rašelina byla dovážena z Františkových Láz-ní, ze známého naleziště Soos, fi rmou Heinricha Mattoni-ho.6 Připravovala se a míchala v samostatném objektu za Císařskými lázněmi a spojovací chodbou byla přímo ve vanách dopravována do původně nezastřešené dvora-

35

Karlovy Vary - Císařské lázně, koupelna, detail keramického obkladu

36

Karlovy Vary - Císařské lázně, dvůr

Karlovy Vary - Císařské lázně, dvůr

ny vlastního objektu. Kolem vnitřního obvodu dvo-rany stály pavlače s ocelovou konstrukcí. Hydrau-lickým výtahem byla vana vytažena do konkrétního patra a po pavlači převezena k fi nálnímu usazení do koupelen. To se dělo pomocí malých dvířek pod

37

Karlovy Vary - Císařské lázně, detail koupelen s pavlačí,stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

Císařské lázně, dvůr, detail dvířek pro zavážení van s rašelinou

38

Karlovy Vary - Císařské lázně, detail zavážení van s rašelinou

Karlovy Vary - Císařské lázně, pohled do 1. patra

39

Karlovy Vary - Císařské lázně, pavilon pro rašelinu, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

40

Karlovy Vary - Císařské lázně, chodba 1. patra

41

úrovní podlahy koupelny, čímž se zabraňovalo vzniku nepříjemného průvanu. V zadním traktu bylo schodiště pro personál, sklady a byty vedou-cího provozu a domovníka.

Karlovy Vary - Císařské lázně, strop nad schodištěm

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál se cvičebními pomůckami

Karlovy Vary - Císařské lázně, sál pro gymnastické cvičení, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

42

Zanderův sál

V 1. patře se ve středním rizalitu nachází velký sál zvaný Zanderův, kde stála tělocvičná zařízení pro švédskou gymnastiku podle dr. Zan-dera. Stěny sálu jsou opatřeny fl ádrovaným deštěním s pěti nástěn-nými malbami Eduarda Lebiedzkeho z Vídně, které vyjadřují oslavu sportu a zdraví – Olympijské hry, Vítání olympijského vítěze v rodné

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál

43

obci, Míčové hry, Koupání v lázni, Bůh lékařství Aeskulap a jeho dce-ra bohyně Hygieia.7 Nad vstupem je ve frontonu umístěna i busta samotného dr. Zandera. Zastropení je řešeno v nápodobě dřevěné valené klenby s gotizujícími nosníky, které jsou provedeny z želez-ných opláštěných konstrukcí. Mohutné sdružené sloupy a pilastry v korintském řádu jsou provedeny fl ádrováním jako dřevěné. Velká půlkruhově ukončená okna s vloženými dřevěnými edikulami jsou

44

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, vstup

45

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Vítání olympijského vítěze

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Olympijské hry

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail supraporty s bustou dr. Zandera

46

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Koupání v lázni

47

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Míčové hry

48

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál Karlovy Vary - Císařské lázně, Z

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail suprafenestry

49

Zanderův sál, detail sloupů Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail stropu

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál

50

nápodobou Garnierových oken Opery v Paříži či Monte Carlu (Casino). Sál byl vybaven 64 gymnastickými a reha-bilitačními přístroji, z nichž některé byly na elektrický pohon. Nejen toto vybavení, ale veškeré technické zaříze-ní objektu bylo na nejvyšší úrovni, jaké bylo v době otevře-ní lázní možné dosáhnout. K sálu patřily také dámské a pánské šatny, čekárna a šest masážních místností.

ZÁMĚRY OBNOVY A NOVÉHO VYUŽITÍ CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ

Císařské lázně jsou symbolem Zlatého věku Karlových Varů a spolu s nimi i celého lázeňství v západočeském

Karlovy Vary - CísařsKarlovy Vary - Císařské lázně, čekárna v 1. patře

Karlovy Vary - Císařské lázně, dámské převlékárny Zanderova institutu 1902

51

ské lázně, dámské převlékárny Zanderova institutu

52

lázeňském trojúhelníku. Po ukončení lázeňského provozu a jejich uzavření v roce 1990 však stále chátrají a neustále se hledá jejich nové využití.

V roce 2008 získal objekt Císařských lázní do svého majetku Karlo-varský kraj. Jeho snahou je mimořádnou budovu nejen rekonstruo-vat, ale také opět zpřístupnit veřejnosti. Vzhledem ke změně balne-ologických služeb v Karlových Varech již nebude možné objekt dále užívat v původní funkci (plnohodnotné služby v rámci komplexní

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště v suterénu, detail balustrády

53

lázeňské péče). V současné době trpí budova v přízemních prosto-rách nadměrnou vlhkostí a musí kvůli svému špatnému stavu projít náročnou rekonstrukcí a sanací. Interiéry, hodnotné umělecké před-měty a umělecko-řemeslné prvky musí být restaurovány. Pro zacho-vání unikátní dispozice i všech uměleckých děl a umělecko-řemesl-ných prvků v co největší míře se tak jeví jako nejvhodnější kulturně společenské využití. Součástí návrhu využití je i zřízení muzejní expo-zice, neboť sama architektura včetně dochovaných prvků a dispozi-ce je již znamenitým výstavním exponátem.

Přestože jsou Karlovy Vary naším nejvýznamnějším lázeňským městem, neexistuje zde žádná speciální expozice dokumentu-jící historický vývoj lázeňství, jakožto fenoménu města i celého regionu. V každém světově významném lázeňském městě Evropy existují buď přímo samostatná muzea zabývající se ději-nami lázeňství svých regionů, anebo alespoň odborná praco-viště s muzejními expozicemi dějin lázeňství – Regionální muzeum v Teplicích, Balneologické múzeum Piešťany, Muze-um římských lázní v Bath, Muzeum v Bad Pyrmontu, v Baden-Badenu, v Bad Ischlu, v lázních Spa, Museum Kurhaus Kleve, Muzeum lázeňství v Zinnowitz, v Heiligendammu, Balnea Museum Rimini, Muzeum lázeňství v Parádfürdő apod. Z toho-to důvodu se navrhuje otevřít v Císařských lázních muzejní

54

Karlovy Vary -

Karlovy Vary - Císařské lázně, lustr v salónu Císařské koupelny

55

- Císařské lázně, vitráž v Císařské koupelně

56

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, historické svítidlo

expozici lázeňství a zřídit odborné pracoviště zaměřené na studium dějin lázeňství.8 Karlovy Vary i celý Karlovarský kraj, jakožto region světoznámého lázeňského trojúhelní-ku, si samostatnou expozici lázeňství nesporně zaslouží. A Císařské lázně by se opět mohly stát pýchou lázeňského města Karlovy Vary. Expozice i odborné pracoviště se stu-dovnou by mohlo výrazně přispět k prosazování a prezen-taci nominace zápisu Západočeského lázeňského trojú-helníku do Seznamu světového dědictví UNESCO.Vedle muzea lázeňství a muzea mezinárodního fi lmového festivalu přichází v úvahu také vybudování kongresového centra nebo zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr; objekt může sloužit jako zázemí pro krajské a městské infocentrum či jako prostory pro příležitostné výstavy s multifunkčním sálem pro koncerty či kongresy. Repre-zentativní a honosnou budovu uprostřed světoznámých

57

Karlovy Vary - Císařské lázně, okenní klička

lázní si lze představit také jako sídlo některého z úřadů Evropské unie.

Vzhledem k historickým hodnotám a výjimečnosti objektu je zcela samozřejmé, že veškeré práce musí být zadány odborníkům - reno-movaným restaurátorům, odborným stavebním fi rmám s patřičnými referencemi a zkušenostmi, špičkovým uměleckým řemeslníkům. To vše se musí odehrávat pod přísným dohledem státních i místně pří-slušných institucí, majících v kompetenci ochranu národního památ-kového fondu – Národního památkového ústavu a místně a kompe-tenčně příslušných výkonných orgánů státní památkové péče.

58

Karlovy Vary - Císařské lázně

59

60

Poznámky:

1 Srov.: Roubínek Zdeněk – ROUBÍNKOVÁ Dana, Historismus v architektuře Karlových Varů, Karlovy Vary 1996; Burachovič Stanislav, Zlatý věk Karlových Varů, Karlovy Vary 1993.

2 Zídková Anna, Fellner a Helmer v Karlových Varech, Karlovy Vary 1997, 276 s.3 Festschrift zur 74. Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte, Karlsbad 1902,

s. 250.4 Zídková Anna, Fellner a Helmer ... s. 161.5 Festschrift ... s. 255-257.6 Festschrift ... s. 258.7 Festschrift ... s. 251-254; Linke Eugen, Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Kunst-

geschichte I. Teil: Baukunst und Bildnerei. Karlsbad 1937, s. 32-34.8 Ideový záměr nové muzejní expozice lázeňství v Císařských lázních v Karlových Varech,

rukopis L. Zeman, Z. Černý, S. Burachovič, T. Vylita, Karlovy Vary 2008.

PRAMENYStavební archiv Magistrátu města Karlovy Vary

LITERATURABurachovič Stanislav, Zlatý věk Karlových Varů, Karlovy Vary 1993.Festschrift zur 74. Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte, Karlsbad 1902kolektiv autorů (L. Zeman, Z. Černý, S. Burachovič, T. Vylita), Ideový záměr nové muzejní expozice lázeňství v Císařských lázních v Karlo-vých Varech, rukopis Karlovy Vary 2008 Kuča Karel - Zeman, Lubomír, Památky Karlovarského kraje. Kon-cepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006Linke Eugen, Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Kunstgeschichte I. Teil: Baukunst und Bildnerei. Karlsbad 1937Roubínek Zdeněk – ROUBÍNKOVÁ Dana, Historismus v architektuře Karlových Varů, Karlovy Vary 1996 Zídková Anna, Fellner a Helmer v Karlových Varech, Karlovy Vary 1997