VOD charakteristick rysy krajinyMSTA A OBCEHISTORICK PAMTKYPRODN ZAJMAVOSTICHKO ESK RJHISTORIE OBLASTI

1. VOD charakteristick rysy krajiny Oblast eskho rje byla vgeologickm obdob moem a dnen krsn pskovcov tvary i mohutn skaln msta vznikly zvtrvnm tehdejch usazenin. Pro okrajov oblasti jsou typick ediov vyveliny (ohraniuj oblast zvlt na jihu), ve stedu eskho rje se ty zcenina hradu Trosky, jej dv ediov ve se staly trvalm symbolem tto krajiny. Pro sever je charakteristick hranice zalesnnch kopc sdominantou Tbora, Koova a Kozkova. Lesy zde nejsou pvodn, jedn se pevn o smrkov a borov monokultury a jen msty se uchovaly zbytky smench porost. Dochovaly se tady nedoten typick chalupy a mnoho historickch pamtek. Nenavtvovanjmi msty jsou oblasti Drbsk svtniky, Prachovsk skly, Hruboskalsko, Phrazsk, Klokosk, Betlmsk skly a Skaln bludit Kalicha skrsnm vhledem do hor (rj turist a horolezc). lovk si tu pipad jako vopravdovm rji a arovnm svt pohdek.

2. HISTRIE OBLASTILid tuto oblast osdlili ji ped 350 000 lety nejprve to byli vdob kamenn lovci mamut, pozdji v 6 5 tiscilet p. n. l. zemdlci. Okolo roku 2000 p. n. l. byl esk rj osdlen lidem popelnicovch pol, kte budovali pevn hradit (Musk, Prachovsk skly). Asi ve 4. stol. p. n. l. se na jihu oblasti usadili Keltov a vposlednm stolet p. n. l. je vystdali Germni a po nich pili Slovan. Od 10. stolet spad zem pod nadvldu Pemyslovc, dle tady vldl rod Markvartic (tj. Valdtejni, Vartemberkov a Lemberkov, kte zanechali vtinu kulturnch pamtek) a bhem taen husit dolo kvyplen mnoha z nich. Pot se upevnila moc lechty, zakldala se msta, sklrny, hut a rozvjela se tba elezn rudy. Dolo kpovstn eskch stav, zkonfiskovanho majetku se zmocnil Albrecht zValdtejna a za nj se stediskem stal Jin, kter se ml stt centrem vzdlanosti a moci. Vprbhu ticetilet vlky byla tato oblast vydrancovna. Piblin o 200 let pozdji byla oblast eskho rje a Podkrkono postiena prusko-rakouskmi vlkami (bitvy se konaly u Mnichova Hradit, Kosti, Jina a Turnova).

3.MSTA A OBCE

a) vt msta dan oblasti

esk rj m dv okresn msta Jin a Semily, mezi dal velk msta pat Turnov,Lomnice nad Popelkou,Hoice atd.JINM 17 000 obyvatel a je mstskou pamtkovou rezervac. Nejvt rozmach zaznamenalo msto za vldy Albrechta zValdtejna, kter nechal vystavt nov zmek a zaal upravovat okoln krajinu.SEMILY V dol Jizery bylo zaloeno jako osada s kostelem a tvrz ve 14. stol. Mstem jsou Semily od 15. stol. dky rozvoji tby zlata a mdi. VSemilch ije pes 9250 obyvatel. Dnes pevld prmysl textiln, strojrensk a je tady tovrna na vrobu hraek HAMIRO. Rodit spisovatele Ivana Olbrachta.TURNOV Msto bylo zaloeno v polovin 13. stol. Jaroslavem a Havlem z rodu Markvartic. Rozvjelo se ve vznamn centrum obchodu a emesel. Brouen drahch kamen a ojedinl vroba perk z eskch grant proslavily Turnov po celm svt. Roku 1884 se zde zakld odborn perkask kola, jedin svho druhu v Evrop. V Okresnm muzeu eskho rje je rozshl expozice drahch kamen, perk, geologie, archeologie, historie a nrodopisu.

4.HISTORICK PAMTKY

K astm clm turist pat zmek Hrub Rohozec, hrad Valdtejn a Dlaskv statek v Dolnkch u Turnova. Dlaskv statek Typick a vzcn dochovan ukzka formy pojizerskho domu byla postavena v malebnm dol eky Jizery v roce 1716. Od svho vzniku prodlal objekt etn stavebn pravy. Statek je obklopen trmcovou hradbou se dvma branami horn zdnou s devnou zvonikou.Drbsk svtnikyDrbsk svtniky pedstavuj typick skaln hrad. Zachovalo se 18 svtniek skalnho hradu zaloenho ve 2 polovin 13. stol. Hrad byl obvn do 15. stol., v dob protireformace se zde skrvali protestanti.FrdtejnZcenina hradu, kter je z sti vystavn vpskovcovch skalch a pochz z 2. poloviny 14. stol.Hrub sklaRenesann zmek byl vystavn na pskovcovch skalch v mst stedovkho hradu ze 14. stol a dal pravy objektu byly provedeny po poru v roce 1710.V r. 1804 vznikl anglick park. Dnes je Hrub Skla velkm rekreanm stediskem. Veejnosti je umonn vstup na ndvo i na v s krsnm vhledem na Hruboskalsko, Trosky a Kozkov. Okol zmku poslouilo mnohokrt k naten film znich nejznmj je pohdka o princi Bajajovi.Hrub RohozecPvodn hrad pestavn na zmek. Pat mezi dominanty a nejstar stavebn pamtky na Turnovsku. Byl zaloen ve 2. polovin 13. stol. a nkolikrt byl pestavn. Dnes je pstupn veejnosti. Vsouasnosti jsou vzmku sbrky baroknho, emprovho a secesnho nbytku a odvn zmajetku Umleckoprmyslovho muzea vPraze.

Kost Hrad, kter pat mezi nejzachovalej gotick hrady vechch . Roku 1346 Bene z Vartemberka koupil Sobotku a cel soboteck panstv. Krtce nato se rozhodl pro stavbu bezpenjho sdla a pvodn skromn hrdek pestavl a do dnen podoby Petr z Vartemberka. Skld se zpedhrad a vlastnho hradu, na pedhrad jsou hospodsk staven a pivovar. Na hrad je mimo jin expozice historickch zbran z vojenskho muzea. Mnichovo HraditZmek byl zaloen na mst pvodn gotick tvrze. Postupem asu dolo kjeho rozen a pestavn do dnench podob. Expozice zahrnuje dochovan pvodn dobov interiry, umleckohistorick sbrky, portrtn a jin obrazov vzdoby.SychrovZmek byl postaven koncem 17. stol. Francouzt Rohanov v 19. stol. Zmek pestavli a vybavili hodnotnmi umleckoemeslnmi pracemi a naplnili sbrkami. Zmek je obklopen chrnnm prodnm parkem scizokrajnmi stromy.TroskyPozstatky hradu Vartenberk vystavnho ve 14. stol. na strm ediov vyvelin, je se rozdlila na dv samostatn ve. Vy z nich, tyhrann, se nazv Panna, ni a robustnj Baba. Jdro hradu tvoil hradn palc a ndvo s hospodskmi stavenmi. Dky obrann kamenn zdi a vhodn strategick poloze hrad dobe elil vem vojenskm tokm. Od ticetilet vlky hrad zpustl. Je tady dalek rozhled. Roku 1998 byly Trosky vyhleny prodn pamtkouValdtejnHrad byl zaloen ve druh polovin 13.stolet Markvartici a na as se stal pevnost husit a sdlem loupenk. V prbhu 16.stol. zpustl a vroce 1621 se stal soust rozlehlho panstv Albrechta zValdtejna, za jeho vldy bylo vybudovno barokn poutn msto. Bhem 19.stol. probhly romantick pravy.

5.PRODN ZAJMAVOSTI

6.CHKO ESK RJ Rozloha eskho rje in 92km2. Nejni nadmoskou vku m abakor(234m) a nejvy Trosky(488m). Lesy tvo 46%, trval travn porosty13%, orn pda 26% a vodn plochy 1,5%.esk rj je na nejstar chrnn krajinn oblast, jej ochrana byla vyhlena ji vroce 1955 o rozloze 125 km2. Je krsnou oblast kpoznvn prody, pouen a hledn klidu.Na severu ji ohraniuje pedh Krkono, na jihu a zpad ji oddluje od stedoesk roviny psmo ediovch kopc a na vchod splv spolabskou rovinou. Zahrnuje romantickou krajinu severovchodnch ech, kde jsou znm pskovcov msta, kter byla hlavnm motivem jeho ochrany.Vlivem snadn propustnosti pskovc vznikly na mnoha mstech etn prameny a bainy. Vdol ky ehrovky byly na nkolika mstech zaloeny rybnky, kter mly krom vodohospodskho vznamu dleit vznam vutven krajiny Polovinu zem zaujmaj lesy, jejich pirozen skladba byla pozmnna lovkem. Na vrcholcch pskovcovch skal jsou vborn podmnky pro suchomilnou vegetaci. Bohat na vegetaci jsou stinn rokle a doliny porostl javorovmi lesy. Nachz se tu chrnn stromy a zajmav zvena.Nejpozoruhodnj msta se daj shldnout na Zlat stezce eskho rje. Jej vyhldky nm otevraj dalek pohled. Turisty upout pedevm ndhern obraz pskovcovch skalnch mst.Prochzme-li eskm rjem obdivujeme nejen prodn krsy, ale i dlouhodob sil lovka, kter vytvoil klenoty lidovho umn a lidov architektury. Knejkrsnjm a nejzachovalejm pat Dlaskv statek vDolankch u Turnova a Kopicv statek vKacanovech.Dkazem toho, e i u ns je krsn, je esk rj a myslm si, e by jej ml kad nkdy navtvit.