ceskoslovenskÉ opevn ˇ enÍ 1935-1938ˇ zvlášt e pak...

Click here to load reader

Post on 04-Jun-2018

212 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

  • CESKOSLOVENSK OPEVNEN 1935-1938zvlte pak tek opevnen

    OdraKrkonoe v seku KrlkyIdea, historie, technick reen, souvislosti

    Dan Hlubinka

    ROBUST po 30 letechHora Matky Bo, Krlky, nor 2010

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Republika ceskoslovensk (RCS)Politick situace

    Pri vzniku v roce 1918 spory s tmer vemy sousedy oveden hranice.

    Nespokojen meniny (nemeck, madarsk, polsk).

    Napjat vztahy se sousedy (s Madarskem, s Polskem, sRakouskem, pozdeji zejmna s Nemeckem).

    Spojeneck smlouva s Jugoslvi a s Rumunskem, ale jenkrtk sek spolecn hranice s Rumunskem v oblastiPodkarpatsk Rusi.

    Politick vazby na Francii, spojeneck smlouva s Franci aSSSR.

  • Vojensk situace a monosti obrany

    Prothl vchodozpadn tvar (vce ne 1 000 km)nevhodn pro obranu.

    Pocet mobilizovatelnch zloh nestacil na kruhovou obranuhranic.

    Armda zpoctku nemela dostatecnou vzbroj,vybudovn velk mobiln armdy bylo nereln.

    Vznikly velmi kvalitn zbrane ceskoslovensk konstrukce(kulomety z Brna, dela a houfnice z Plzne, obrnen vozy zKoprivnice, pozdeji lehk tanky z Plzne, letadla).

    pechotn zbrane, dela a obrnen vozba byly domcvroby, nebyla ale dostatecn kapacita pro vlecnouvrobu (nebylo mon vst dlouhodobou vlku).

    Zbrojovky byly snadno ohroziteln z Nemecka ci Rakouska(s vjimkou Prahy), blzko hranic se nachzelo ostravsko shutemi a doly.

  • Rozhodnut o stavbe opevnen

    Ceskoslovensko neplnovalo tocnou vlku, potrebovalose pripravit na obranu.

    Ji roku 1932 oznmil Bene velen armdy, e je trebapoctat s nemeckm tokem. Hitler se netajil svounenvist k Cechum (Ceskoslovensko povaoval za kop vnemeckm boku kter je treba znicit).

    Vysok presti armdy umonovala velk investice doobrany.

    Po vzoru Francie bylo rozhodnuto vybudovat stlopevnen na hranicch republiky.

    Zprvu nen jasn, jak opevnen a jak budovat, stavba sedostv do skluzu a teprve po konzultacch s Francouzi seudlosti dvaj do pohybu.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Organizace opevnovacch prac

    Prce na opevnen probhaj zprvu chaoticky, chyborganizace a veden.

    Na jare 1935 vznik Rada pro opevnovn (RO) aReditelstv opevnovacch prac (ROP).

    Z financnch a casovch duvodu je rozhodnuto postavitjednu linii tekho opevnen (v oblastech duleitch proobranu) doplnenou jednou a nekolika liniemi lehkhoopevnen (tmer kolem cel republiky) a prcnmi SJliniemi lehkho opevnen (k obrane Prahy a kryt stupu).

    Oblast urcen pro vybudovn opevnen je rozdelena nanekolik seku a naplno se rozbhaj prce na projektech astavbe opevnen.

    Pro jednotliv seky budovanho vznikaj enijnskupinov velitelstv (SV) urcen prmo k rzen prac vdanm seku (18.4.1935 SV I Star mesto podSnenkem a SV II Hlucn, dal nsleduj pozdeji).

  • Zactky stavby

    Drve se zacalo stavet tek opevnen.

    Ji v roce 1934 zacn (v rozporu s Versaillskou smlouvou)stavba prvnch bunkru v oblasti Bratislavy.

    Bratislavsk sek je prvnm (a jedinm zcela) dokoncenmsekem opevnen (nejsou zde plnovny delostrelecktvrze, asi 20 srubu v oblasti Bratislavy a Komrna).

    Z hlediska obrany je nejduleite 263 km dlouh sekOdraKrkonoe, kde prce na tekm opevnen (TO)zacnaj ji v roce 1935.

    Opevnen melo bt budovno ve trech etapch (cca193541, 194145 a 194550).

    V roce 1941 mela bt republika pripravena brnit sedrtivmu toku Nemecka spordanm stupem na vchoda vyckvnm na mobilizaci a pomoc spojencu.

  • Bunkr u Bratislavy

  • Bunkr u Bratislavy

  • Strategick loha opevnen

    Nejvetm nebezpecm pro republiku byl prudk tok odseveru, kter by oddelil Cechy od Slovenska zabrnmMoravy a vchodu Cech. Toto byl pln nacistu nemeckhovelen (cs rozvedka delala svou prci opravdu dobre)

    Po spojen Rakouska a Nemecka se toto nebezpecznacne zvyuje, hroz tok z jihu (ten ale nen Nemci takpreferovn).

    Opevnen m krt stup cs vojska na moravsko-slovenskpomez, kde prrodn podmnky (a dal linie tekhoopevnen) umon veden dlouhodobch obrannch boju.

    Boj v opevnen do poslednho mue mel za clminimalizovat vlastn ztrty a pritom donutit co nejvceneprtelskch vojku padnout pri dobvn naichpevnost.

  • tocn a obrann plny

  • Prubeh stavby stavebnho podseku TO

    Po vytycen prubehu opevnen v ternu (s prihldnutm kprrodnm podmnkm) jsou naplnovny jednotliv stavbys ohledem na svou funkci.

    Bunkry jsou zamereny a podrobne stavebne naplnovny. Jednotliv seky jsou rozdeleny na podseky (714

    bunkru), kter jsou zadvny v neverejnm vberovmrzen ke stavbe civiln firme.

    Podsek je stavebne vypracovn jednou firmou; stavbazahrnuje vkop a hlouben studny, zaloen zkladovdesky, beton (vcetne osazovn pancrovch strlen adver; stren zvony a kupole jsou osazovny pozdeji) astavbu protipechotnch a protitankovch prekek.Elektroinstalaci, vzduchotechniku a dal vnitrn vybavenprovdej dal specializovan civiln firmy.

    Cel podsek m termn dokoncen stavby 200250 dn(od zadn prac po beton).

  • Prubeh stavby II

    Vyzbrojen objektu a navezen munice a zsob provdarmda ve spoluprci se zbrojovkami (kanony kodaPlzen, rucn zbrane Zbrojovka Brno).

    Po dodn strench pancrovch prvku (koda Plzen,Vtkovice) dochz k jejich osazen (osazovac armdncetyzvon vil kolem 20 tun u II. trdy odolnosti a pres 50tun u IV. trdy od.) a dovybaven.

    Soucasne civiln firma stav protitankov a protipechotnobvodov i intervalov prekky (prkopy, elezn sloupy,cesk jeky, prasec ocsky s ostnatm drtem, panelskjezdce).

    Po celou dobu je stavenite obehnno vysokou drevenouohradou, streeno specilnmi armdnmi jednotkami,delnci jsou provereni.

  • Protiankov a protipechotn prekka

  • Tek opevnen v obydlen oblasti (Lichkov)

  • Stavba III

    Cement a ocelov armatura na stavbu jsou dodvnyarmdou.

    Po vystaven armatury a bednen zacn samotn beton. Predpis na sloen elezobetonov smesi (smes labskch

    terku ruzn hrubosti v predepsanm pomeru je smchnas drcenou ulou) je prsne dodrovn a kontrolovnarmdou. V prubehu stavby se odlvaj zkuebn kostkyB a ty jsou armdou testovny na poadovanou pevnost450 kg/cm2.

    Betonuje se nepretrite (nesm vzniknout spra), B sevoz v koleckch a ze specilne vyroben ploiny sensypkami doprav na msto urcen (smes nesm padat zvky vet ne 1 m, nesm bt ani mokr, ani such . . . )

    Ben objekt tekho opevnen je vybetonovn za 6-14dn. Pri tuhnut betonu je nutn chladit bednen, vznikobrovsk teplo.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Izolovan pechotn sruby

    Samostatne stojc, vetinou dvoupatrov, tvor liniitekho opevnen.

    Na stavbu pouito kolem 150 tun ocelov armatury a 1500m3 betonu (znacne se li podle typu objektu, stupneodolnosti, velikosti kad IPS byl uniktn)

    Osazeny pechotnmi zbranemi a obsazeny pechotou, protopechotn sruby.

    Kanon byl osazen jen v secch pruchodnch pro tanky atekou techniku.

    Vechny sruby byly urceny pro bocn prehradnou palbuhlavnch zbran. Smerem k neprteli nebyla dn strlnapod betonem, pouze strlny pro kulomety v pancrovchzvonech a kupolch.

    Sruby se navzjem kryly, kryt bvalo zesleno vloenmpevnustek LO vzor 37 (ropky).

  • Pechotn srub, bojov patro

  • Pechotn srub, doln patro

  • Delostreleck tvrze a tvrzov sruby

    Tvrze byly nejmohutnej soucst cs opevnen. Jednotlivsruby spojovalo podzem.

    V podzem se nachzely municn sklady, kasrna,velitelstv tvrze, strojovny, filtrovna vzduchu.

    V cele tvrze stly tvrzov pechotn sruby brnc neprtelipostup smerem k delostreleckm objektum, osdku tvorilapechota.

    Dle do vnitrozem byly umsteny delostreleck objekty,osdku tvorili delostrelci.

    Dela nebyla do mobilizace v zr 1938 konstrukcnedoreena, pouvalo se provizorn reen.

    V zzem (0,5-1,5 km) byl vstupn objekt tvrze. K tvrzi patril (vetinou podzemm nepropojen)

    delostreleck pozorovac srub. Objekty jsou staveny v nejvym stupni odolnosti a objem

    pouitho elezobetonu je mnohdy vysoko pres 3000 m3

    (zejmna u delostreleckch srubu)!

  • Schma tvrze Adam

  • Delostreleck srub Jaburek (K-Am-S 45)

  • Delostreleck srub Na svahu (K-Bg-S 11)

  • Tvrzov pechotn srub K-Bg-S 13

  • Izolovan delostreleck a minometn sruby

    Byly plnovny na mne prstupnch secch hranic jakolevnej nhrada tvrz.

    Clem bylo pokrt cel sek severn a jin hranicedelostreleckou palbou.

    V zr 1938 nebyly hotov projekty, se stavbou se poctaloa v druh a tret fzi opevnovn.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Linie lehkho opevnen

    Melo stt tmer kolem cel republiky a plnit ruzn koly.

    Podpurn soustava v oblasti tekho opevnen.

    Zchytn sledy v nekolika radch ze sebou (na jinMorave msty a pet rad, ctyri rady na berounsk prcce).

    Tam kde nebylo mon pout tekou techniku lo o jedindruh opevnen.

    Prcn linie urcen ke kryt stupu na vchod.

    LO 36: kulometn hnzdo podle francouzskho vzoru.

    LO 37: Ceskoslovensk konstrukce.

  • Pevnustka vzor 36 vs. vzor 37

    LO 36 je jednoduch kulometn hnzdo s jednou mstnost,nem lafety ve strlnch.

    Jsou urceny pro prm ostrelovn silnic blzko hranic,strlny jsou obrceny i k neprteli.

    LO 36 se navzjem nechrn.

    LO 37 je mnohem dokonalej: strlny (pancrov) jsouchrneny ve smeru od neprtele zd, zbrane jsou lafetovny(presnej strelba).

    LO 37 jsou staveny v radch, navzjem se chrn.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Kralick oblast - tvrze

    Rozkld se od vrchu Malinku k toku Divok Orlice.

    M brnit tok veden z Kladska smerem na Moravu avchodn Cechy (Kladsk kotlina, dol Tich a DivokOrlice, Orlicky), lo o velmi ohroen sek.

    Puvodne zahrnovalo i oblast Rokytnice v Orlickch horch.

    Na tomto zem byly vytyceny tri delostreleck tvrze:Berghhe (Hurka, Vina), Baudenkoppe (Bouda),Adamberg (Adam).

    Celkem zde mely bt tri vsuvn otocn delov vee, tridelostreleck sruby (15 10cm pevnostnch houfnic vz. 38)a jedna otocn minometn ve (dva 12cm minomety vz.38).

    Dle je v rmci tvrz postaveno 8 pechotnch srubu, trivstupn sruby a jedna izolovan pozorovatelna.

  • Pechotn sruby

    Pechotn sruby byly staveny v podsecch1 K-S 2 a K-S 9 vchodne od Hurky (K-S 1 byl sveren k

    vstavbe SV Star mesto).2 K-S 14 a K-S 20 mezi Hurkou a Boudou.3 K-S 25 a K-S 38 mezi Boudou a Adamem.4 K-S 46 a K-S 52b severne od Adama.

    Nekter sruby maj speciln vzbroj. Naprklad1 K-S 7 a K-S 14 minomet k podpore Hurky.2 K-S 18 otocnou kulometnou ve k obrane silnice z Kladska

    do Cerven vody.3 Mnoh maj dodatecnou kupoli ci tret zvon pro tek

    kulomet pro ochranu predpol nebo nejakho duleithoobjektu (K-S 3,5,6,8,9, . . . )

  • Lehk opevnen

    Nebylo zcela dokonceno.

    Prvn rada prvnho sledu se nachz prmo za linipechotnch srubu (nedostavena mezi K-S 5 a K-S 8 a meziK-S 16 a K-S 19).

    Druh rada je dostavena pouze od Boudy k Divok Orlici.

    Druh sled (s dvema radami) byl dostaven pouze meziKrlky a Cervenou vodou, nen dokoncen smerem kBoude

    Nen postaven zchytn sled (cca 1 km za prvnm sledemod Krlk na severovchod) ani druh obrann postaven(Hanuovickou vrchovinou od Cerven vody na vchod).

  • Dal stavby spojen s opevnenm

    Krome srubu a tvrz bylo potreba vybudovat i mnohodalch, mne npadnch staveb.

    Kasrna v Cerven vode a Klterci nad Orlic

    Kabelov komory a kabelov ste.

    Protipechotn a protitankov prekky.

    Pevnostn silnice na Such vrch a Adamovu horu.

    A to ve v horskm ternu, za jakhokoliv pocas, beztek techniky (Such vrch 995 mnm, Bouda 845 mnm,Adam 765 mnm, Malink 783 mnm, Doln Borkovice 540mnm).

    Vojci i stavebn delnci se vetinou presouvali peky, vkad rocn dobe, kad den, mnoho kilometru.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Kulomety

    Zkladn zbran TO a ve vybranch pevnustkch LO bylnove vyvinut tek kulomet vzor 37.

    Vynikajc kvality tto zbrane vynikly ve spojen s pevnoulafetac (presn a dlouhodob strelba).

    V zr 1938 jete nebyla vyreena instalace tk vpancrovch zvonech, nebyly dokonceny ani vsuvnotocn vee (plnovan jen ve vybranch pechotnchsrubech).

    Doplnkovou zbran v TO a nejcastej zbran v LO byl lehkkulomet vzor 26.

    Pro strelbu za tmy, mlhy a podobne slouily panoramatickncrtky ukazujc kam zbran mr.

    LK 26 je znm z 2.SV jako Bren (pouvan britskouarmdou), ale do sv vzbroje oba kulomety zaradili kromeBritu i Nemci a dal.

  • Protitankov kanon

    Slavn rychlopaln 4cm kanon vzor 36 re 4,7 cm.

    Je zarazen mezi pechotn zbrane (obsluhovn pechotou).

    Navzdory nzvu je urcen nejen ke strelbe na tocnouvozbu, ale mue strlet i trtivm ci kartcovm (broky)strelivem.

    Dky konstrukci bylo dosahovno kadence a 40 ran zaminutu!

    Dky lafetaci byla strelba nesmrne presn.

    cinn dostrel umonoval bezpecn kryt nekolikasousednch srubu.

    V roce 1938 neexistoval nemeck tank, kter by prestlzsah tmto kanonem (Tiger priel a v roce 1943).

    Vetinou spraen s tk vz37.

    Na mne ohroench mstech byl pouit kanon re 3,7cm, prpadne jen dvojce tk.

  • Zbrane nedokoncen v zr 1938

    Pevnostn 10cm rychlopaln houfnice; dostrel 14 km,1520 ran za minutu.

    Minomet re 12 cm (pro delostreleck sruby).

    Minomet re 9 cm (pro vybran pechotn sruby).

    Minomet re 5 cm (pro pancrov zvony).

    Kulometn puka (samopal).

    Otocn a vsuvn delostreleck ve.

    Otocn minometn ve.

    Otocn ve pro dvojce tk (pro vybran pechotn sruby).

  • Pasivn obrana

    Kamenn rovnanina v celn stene kadho srubu ipevnustky.

    Zasypn hlnou z cela, zakryt stropu vrstvou hlny.

    Diamantov prkop.

    Maskovn.

    Protitankov prekky; prkop se b zd (po stranchsrubu), cesk jeky (v linii mezi sruby i okolo srubu), bps s eleznmi sloupy (v linii mezi sruby i okolo srubu).

    Protipechotn prekky; panelsk jezdec (v tlu srubu ana cestch), ostnat drt (vude a ve velkm mnostv).

    Ztarasy na cestch.

  • Hranicrsk jednotky

    Od roku 1936 se formuj strn oddly strec staveniteopevnen.

    Ze strnch oddlu se formuj hranicrsk pluky doplnenvybranmi vojky; hranicrsk oddly jsou elitou armdy.

    Jeden pluk m na starosti velk sek obrany (napr. 19.hran. pluk ve od Boudy a po Hanicku, 6. hran. plukoblast Krlk od Boudy a po Kralick snenk vcetne tvrzeHurka).

    Kad tvrz je obsazena jednm praporem.

    Ostatn prapory obsazuj 15-25 srubu, jednotliv rotykolem peti srubu.

    Lehk opevnen je v secch tekho opevnen obsazenozlonky povolanmi k hranicrskm plukum (pokudmono puvodem z blzkho okol).

  • Hranicri

    Peclive vybran, mlad (velitelum srubu bylo typickypodstatne pod 30 let) a odhodlan.

    Nrocn vcvik, vysok presti v armde.

    Osdky TO byly trvale prtomn v pohranic ji od roku1936.

    Velitel mel za kol v prpade nutnosti znicit klc a tmznemonit osdce srubu v jeho oputen.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Pln zelenFall Grn

    Nejpozdeji v roce 1937 je Hitler rozhodnut skoncovat sCeskoslovenskem silou.

    Pod tlakem velen vojska (Beck) predstr, e vlka nen naporadu dne, tok je odloen na lta 1943-5, a budeNemecko vojensky pripraveno (clem je znicit CSR dotdne a vyhrt predpokldanou nslednou vlku sezpadnmi spojenci CSR).

    Po pripojen Rakouska a pri stoupajc radikalizaci SdP sesituace men, Hitleruv pln brzkho toku na CSR dostvrelnej obrysy.

    Sudett Nemci nesouhlasc s Hitlerem jsou zastraovni,vznikaj diverzn skupiny (S, K) ceskch Nemcu,zroven v Britnii, Francii a Spojench sttech probhkampan vykreslujc Ceskoslovensko jako tyrana csNemcu, kter tou bt osvobozeni.

  • Kveten 1938

    Na hranicch se mno drobn potycky i prestrelky. Tek opevnen je, byt v nehotovm stavu, nastlo

    obsazen. Ve srubech je vdy polovina osdky, druh je vkasrnch a po 24 hodinch dochz k vmene.

    Jsou plne zaktivovny prapory SOS (Str ochrany sttu),kter pusob plne na hranicch. Mnoho prslunku SOS jev nsledujcch mescch zastreleno (freikorpsy a dalmikudci).

    Ji od brezna dochz k postupn aktivaci zloh, zejmnaspecialistu.

    Je vyhlena ostraha hranic. Prestoe jde nejsp o dobre naplnovanou nemeckou hru

    s clem ukzat CSR jako militantn stt, kladnmdusledkem je jete vy tempo dokoncovn opevnen.Podle pamet hranicru se naprklad v Krlick oblastipodarilo kompletne dozbrojit v neuveritelnm tempu tmervechny pechotn sruby.

  • Zr 1938

    Naplno propuk krize.

    CSR netastne naznacuje ochotu jednat se sudetskmiNemci i s Nemeckem o odstoupen csti zem.

    Nemci jsou pripraveni odmtnout jakkoliv vstrcn nvrh zcs strany s tm, e je to mlo a prichz pozde.

    23.9.1938 CSR vyhlauje plnou mobilizaci, opevnen jenastlo obsazeno (obe smeny jsou trvale vesrubech)Nemecko prichz o svuj moment prekvapen.

    Postoj Polska a Madarska je nejasn (obavy ze zsahuSSSR, Rumunska a Jugoslvie).

    Cs mobilizace probh nesmrne spordane, rychle, jsmepripraveni k obrane.

    Nemecko sah k diplomatickmu reen, pro kter mdlouhodobe pripravenou pudu.

  • Mnichov a Vden

    V Mnichove je podepsna dohoda o odstoupen csti cszem Nemecku.

    Ceskoslovensko na tuto dohodu pristupuje. K tvarum v bunkrech prichz neuveriteln rozkaz: vyklidit

    ve a odsunout se do vnitrozem. O mesc pozdeji pri Vdensk arbitr prichz CSR o

    zem na jihu Slovenska a Podkarpatsk Rusi. Vybaven srubu je evakuovno do Pardubic, aby nepadlo

    do rukou Nemcum (Nemci jej o pul roku pozdeji zskaj) Nastv teko uveriteln morln rozklad sttu a jeho

    obyvatel. Mnoho ceskho i slovenskho obyvatelstva zustv v

    zabranch oblastech. Cetar Arnot Hrad, zstupce velitele K-S 14 U

    cihelnyodmtl srub opustit a po ukoncen ecakuace se vnem zastrelil.

  • Pevnosti v nepovolanch rukou

    Nemci zskvaj tmer kompletn tek opevnen svjimkou Bratislavy a csti Nchoda.

    Madarsko zskv TO v seku Bratislava, Komrno.

    LO vetinou tak padne do rukou Nemcu a Madaru.

    CSR ztratila jakoukoliv monost rozumn obrany a jevydna na milost sousedum.

    Krome levy, e nemuseli krvcet pri dobvn pevnost,zskali Nemci i vynikajc cvicn objekty pro vcvikspecilnch protipevnostnch tvaru a pri vvojiprotipevnostnch zbran.

    Speer je nucen uznat, e Nemecko nemelo dnou zbranschopnou ohrozit nae tek opevnen, ale i lehkopevnen by bylo tekm orkem.

  • Nemeck zkouky

    Nemecko zacalo intenzivne zkouet monosti toku napevnosti hned v roce 1939 po znicen zbytku CSR.

    Krlick oblast byla pri zkoukch pro svou mrudokoncenosti nejvce vyuita.

    Byly zkoueny jak ben zbrane, tak i specilnprotibetonov podkalibern strely Rchling (mal re 5-10cm, ale cca 2 m dlouh projektil)

    Nekter bunkry byly doslova nacpny vbuninou zevnitr aodpleny (K-S 3)

    U nekterch byly k zkladum poloeny ohromn nloe;bunkry vetinou jen nadskocily, ale tok preily.

    V krlick oblasti v podstate nezustal tmer jedinnepokozen srub tekho opevnen.

  • Smutn osud

    Pres hrozive vypadajc pokozen je nutn si uvedomitnekolik faktu.

    Pruraz dovnitr byl vetinou dusledkem dlouhodobhoostrelovn stejnho msta.

    Sruby nebyly brneny, bylo mono je ostrelovat zbezprostredn blzkosti.

    Strlny byly oznaceny blm rmem, aby na ne bylo monsnz zamerit.

    Pred ostrelovnm z cela byla casto odstranena kamennrovnanina a zhoz chrnc srub.

    Pri stremhlavm bombardovn byly sruby vrazneoznaceny pro presnej zameren.

    Prubeh zkouek je casto jen odhadovn z pokozensrubu, vetinou nen znmo, jak moc byl kter srubvystaven ostrelovn a bombardovn.

    Hurka je premenovna na podzemn tovrnu, v jejblzkosti vznik mal koncentracn tbor.

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Utajen i zapomenut

    Mon opevnen prli pripomnalo mnichovsk komplex,mon naopak hrdost prvorepublikov armdy, v kadmprpade se oficilne o nej nikdo nestaral.

    Po nastoupen cesty ke svetlm ztrkumje cst opevnenpeclive utajena a zapojena do obrany pred zpadnmizememi.

    Opevnen na jin Morave a u Bratislavy jsou opravena,nove vybavena a prezbrojena (pevnostn 76,7mm kanonvz. 59). Tyto pevnosti jsou v CR oputeny a v roce 1999 vsouvislosti se vstupem do NATO!

    Na severu se dokoncen tvrze a nekter sruby stvajarmdnmi skladiti (Adam, Hurka, Smolkov), pokusnmiobjekty (protiatomov kryt v Hanicce), tajnmi projekty(akce Kahan u Nchoda).

    Od sedmdestch let vznikaj ojedinel muzea opevnen(Dobroov).

  • Obsah

    1 Proc opevnovat?

    2 Plnovn a stavba opevnen

    3 Objekty tekho opevnen

    4 Strucne o lehkm opevnen

    5 Kralick pevnostn oblast

    6 Zbrane a vojci pro opevnen

    7 Roky 1938-1945

    8 Opevnen po vlce

    9 Opevnen dnes

  • Nov ivot v CR

    Od devadestch let vznikaj kluby vojensk historie, kterse sna obnovit povedom o cs opevnen.

    Postupne se dar legalizovat jejich cinnost v jednotlivchbunkrech (pevnustkch, srubech, tvrzch), armda prevdpevnosti na obce, prpadne prmo na tato obcansksdruen.

    Armda nakonec predala i tvrze s vjimkou Adama aSmolkova do rukou obc, potamonadencubunkrologu.

    Dnes je v CR mnoho zajmavch muze opevnen po celmzem sttu (stac navtvit strnky www.bunkry.cz,www.ropiky.net, www.opevneni.cz a mnoho dalsich.

    Asi nejlpe zrekonstruovanm srubem je N-S 82 Brezinkau Nchoda.

    Na Krlicku je voln sdruen Krlick pevnostn oblastpordajc spolecn vkendy ci jednou rocne akci Cihelna.

  • Pevnosti dnes na Slovensku

    Na Slovensku nezbylo zdaleka tolik pevnost jako v CR.

    U Bratislavy zustvaj sruby pouvan cs armdou apozdeji ASR.

    Prestoe byly do posledn chvle pouvny a udrovny,nepodarila se jejich promena na muzeum. Bylyzdevastovny a vykradeny (nekm z CR?) a dnes bypremena na muzeum byla nkladn.

    Vztah k bunkrum a obecne k tomuto obdob naich dejinna na Slovensku ponekud vlanej ne v Cesku, nenmnoho nadencu, kter by chteli investovat penze a cas doopravy bunkru (kter jim navc ani nepatr).

  • Proc opevnovat?Plnovn a stavba opevnenObjekty tezkho opevnenStrucne o lehkm opevnenKralick pevnostn oblastZbrane a vojci pro opevnenRoky 1938-1945Opevnen po vlceOpevnen dnes