Číslo: 10Ročník: 2

Červen 2012

P r i m á t o r

Z d e n ě k O s m a n c z y k

Škol

ní č

asop

is gy

mná

zia K

omen

skéh

o Ha

vířo

v

Originální hrací karty

„Nejinspirativnější středoškolský časopis ČR 2011“2. místo

„Školní časopis roku 2011“ krajské kolo 2. místo

2 Komár Úvodní slovo

Hrací kartyV tomto čísle najdete jako přílohu prv-ních třináct hracích karet s profesory. Pokud si koupíte i několik následují-cích čísel Komára, vznikne vám ucele-ná sada čtyřiapadesáti karet, se kte-rými můžete hrát všechny standardní karetní hry, provádět triky nebo ji vlastnit jako sběratelský kousek. Stačí je jen rozstříhat.

EditorialVážení a milí čtenáři,poslední číslo druhého ročníku Komára je tady a já jsem si oddechl. Přiznávám, rád si od něj chvíli odpo-činu. A možná nejen chvíli. Od září čekají Komára organizační změny a je možné, že ani já už se na jeho stránkách s vámi nebudu potkávat. Proto se teď s vámi na prahu léta rozloučím a budu doufat ve šťastnější zítřky.

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 10, ročník: 2., červen 2012. VYŠLO: 11.6.2012.

Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Lukašík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová, Jan Kolarczyk.Dále přispěli: Eliška Svobodová, Kateřina KyjovskáJazyková úprava: Neprošlo jazykovou úpravou.Grafika a sazba: Martin Vérteši. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby. Náklad: 100 ks. Cena: 10 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz.Email: casopiskomar@seznam.czPodporují nás:

236789

Úvod, obsah

Rozhovor: Kateřina Šigutová

Zisk cenných vavřínů

Zájezd do Anglie

Rozhovor: Pavel Glos

Křížovka

101216171819

Plakát: Martin Irein

Rozhovor: Zdeněk Osmanczyk

Profesoři vzpomínají

Biologické okénko

Objev Komára

20 Sportovní koutek

Česko polská epizoda

Obsah čísla:

3KomárRozhovor

Kateřina ŠigutováNa státní maturity mám jiný názor

Profesorka Šigutová u nás učí od letošního září matematiku. Chybí jí biologie a ráda by u nás zakotvila na plný úvazek.

Kde jste studovala? Na základní školu jsem chodi-la Na nábřeží, tenkrát se to jme-novalo Švermovka, a bylo to fajn, protože tam tenkrát hodně dobře fungoval Pionýr. Škola byla škola, ale odpoledne jsme měli velké vy-žití, díky čemuž jsme tvořili dobrý kolektiv. Na gymnázium jsem potom chodila sem a na vysokou do

Ostravy, na Přírodovědeckou fakultu.

Bavily vás už ve škole předměty, které teď učíte? Biologie mě bavila, ale dlou-ho jsem nevěděla, čím chci být. Co jsem ale určitě věděla je, že nechci učit. Pak se to vyvrbilo tak, že jsem musela jít do Ostra-vy a tady velký výběr nebyl, tak

jsem si vybrala učitelství. Tehdy jsem věděla, že chci dělat biolo-gii a matematiku v žádném pří-padě ne. Nicméně biologie byla tenkrát jen s matematikou nebo s chemií, a bližší mi byla mate-matika. Za ta léta se to vyvinulo tak, že mě možná baví více učit matematiku.

Účastnila jste se na škole něja-kých soutěží nebo olympiád? Asi ano, i matematických i biologických.

Co je tedy váš oblíbenější před-mět, matematika nebo biologie? Matematika se lépe učí. Z toho pohledu, že žáci ji vníma-jí jako potřebnější, většinou je i oblíbenější, protože v biologii je strašně moc pojmů a je strašně těžká. Z tohoto pohledu ji učím raději. Ale teď, když biologii neu-čím, tak cítím, že mi chybí.

Kudy se ubírala vaše dráha po vystudování? Hodně dlouho jsem byla na základní škole ve Stonavě, tam to byla hrozně hezká léta, protože to byl malý kolektiv, vstřícná atmosféra, prostě pěk-ná práce. Potom jsem byla dva roky na Střední zdravotnické v Karviné, potom rok na základce v Domaslavicích, no a teď jsem tady.

Jak jste se dostala k nám na ško-lu? Když jsem odcházela ze zá-kladní školy ve Stonavě, tak jsem obcházela všechny možné střední školy, a jednou z nich bylo tady naše gymnázium. Pak

4 Komár Rozhovor

jsem se ještě asi dva roky připo-mínala, nakonec už jsem to ale vzdala, protože nebylo místo. Šla jsem do těch Domaslavic a po roce mě oslovil pan ředitel, že by pro mě měl úvazek, jestli bych chtěla. Co nejraději učíte? Moc mě nebaví učit věci, které jsou postavené jenom na drilu. Ráda učím věci, u kterých se dají ukazovat souvislosti a musí se přemýšlet. V biologii učím jednoznačně nejraději lid-ské tělo. To mě hodně bavilo na zdravotní škole, protože tam byl na biologii kladen větší dů-raz.

Opusťme nyní práci. Jaké jsou vaše zájmy? Rekreačně sport, kolo, lyže, turistika, voda. Protože mám dvě děti v dost velkém časovém od-stupu, tak také organizace toho rodinného života. Ta zabere hod-ně času.

Na kole jezdíte ráda po okolí, nebo někam dále? Obojí. Když bereme ma-lého, tak musíme tady po oko-lí, když jedeme sami, tak i dále. Kdysi jsem jezdila na dlouhé, tře-ba týdenní, túry na kole. To bylo

strašně fajn, ale to teď s dětmi nejde.

Kde nejčastěji jezdíte za pěší tu-ristikou? U nás to nejčastěji vyhráva-jí Beskydy, i když já mám raději Jeseníky. Tam se mi strašně líbí, protože je to taková drsná a prav-divá příroda. Z dovolených se mi nejvíce líbilo Norsko a Řecko. Tam jsme měsíc s kamarádem praco-vali a druhý měsíc jsme cestovali po vnitrozemí. Co se možná úplně neví, že to Řecko je ve vnitrozemí úplně jiné než to, co člověk vidí,

když jede k moři. Je to úplně jiný svět, úplně jiní lidé. Na to ráda vzpomínám.

Jak nejraději trávíte víkendy? Aktivně. Moje noční můra je ležet doma a nedělat nic. Větši-nou ten sport nebo nějaké výlety.

Jaké sporty máte ještě ráda? Badminton a volejbal jsem kdysi hodně hrála, i když teď už je to horší.

Máte doma nějaké domácí maz-líčky? Ano, jednoho hodně velkého psa – knírače, a teďka nově dva pískomily. Jinak se toho u nás vy-střídala spousta. Ještěři, hadi, žel-vy, ptáci nebo kočka.

Kdo se o to stará? Tak nějak všichni dohromady. Jaký je váš názor na současnou podobu nových maturit? No já se v tom asi dost liším od kolegů, mě se státní maturity ve svojí podstatě líbí. Já si mys-lím, že spousta věcí je nedotaže-ných, spousta věcí podle mě není chyba Cermatu nebo minister-stva. Obecně nálada ve společ-nosti je proti státním maturitám, takže pro ně prosadit cokoliv je

Paní profesorka s manželem a dvěma syny.

Silvestrovská rodinná pohoda.

5KomárRozhovor

podle mě dost těžké, takže to, co teď probíhá, je asi takový kom-promis. Ale pro mě je strašně dů-ležité, že projekt se spustil a že nějaké takové testování prostě existuje.

Letos jste poprvé u nás na škole organizovala soutěž ve finanční gramotnosti. Jak jste se k tomu dostala? Jak to hodnotíte? Dostala jsem se k tomu tak, že na školu došlo oznámení. Vi-děla jsem ho poprvé v životě, myslím si, že je to věc, která je hrozně důležitá, že v té škole chybí, že je to taková praktická část, kterou by každý měl znát. Pravdou je, že i pro nás učitele je to věc nová a těžká a ani my to neumíme a učíme se to. Myslím si, že ve škole to má místo, takže jsem se toho ujala. Hodnotím to dobře, protože mladší žáci byli třetí v krajském kole, u těch starších žáků mě hroz-ně mrzí, že díky technické chybě byli vyřazeni v okresním kole. Mr-zel mě přístup organizátorů. Mys-lím si, že měli šanci uspět.

Budete tedy soutěž organizovat i příští rok? Určitě ano.

Učíte někdy doma své děti? Malý ještě nechodí do ško-ly, takže tam moc ne. Se starším klukem jsem se hodně učila na prvním stupni, potom přešel na osmiletý gympl a už to ustáva-lo, jenom na úrovni takové kon-troly. Poslední dva roky už nevím, že chodí do školy. Jenom když tře-ba dlouho chybí a potřebuje něco doučit. Spíše s ním občas řešíme nějaké zajímavé matematické úlohy, protože je na matiku doce-la šikovný.

U nás učíte jen málo hodin, učíte ještě někde jinde, nebo jak popří-padě trávíte ten zbylý čas? Neučím. Když jsem nastupo-

vala, tak jsem z toho byla dost nešťastná, takže jsem si hledala nějaké jiné aktivity. Pomáhala jsem na soukromé škole v Ost-ravě, ale ne učitelskou činností, spíš věci mimo. Pomáhala jsem manželovi ve firmě, taky jsme koketovali s možností založení nadace. Potom jsem se tady na škole ujala realizace projektu, a to mi zabírá strašně moc času, takže teď se věnuju jenom tomu projektu a učení.

O jaký projekt jde? Zkvalitnění vzdělávání fyziky a chemie. (Viz www.fyz-chem.gkh.cz; pozn.)

Máte nějaké sny do budoucna? Hrozně se těším, že až děti odrostou, tak budu moci cestovat tak dobrodružněji, než to jde teď. Strašně ráda bych se někdy po-dívala do Ameriky, do národních parků. Pracovně jsem tady teď velmi spokojená, kdybych třeba časem dostala plný úvazek, bylo by to fajn.Máte nějakou radu do života pro naše čtenáře? Ať se řídí sami svými pocity, nedají moc na své okolí. Ať jsou si šťastní po svém.

Ptal se Martin Vérteši,foto archiv K. Šigutové

Paní profesorka se svým druhým synem a poníkem.

6 Komár Z redakce

Zisk cenných vavřínůV únoru se časopis Komár zapojil do soutěže „O nejinspirativnější středoškolský časopis 2011“, kte-rou vyhlásil Syndikát novinářů ČR. Týdny plynuly a na začátku května organizátoři zveřejnili se-znam deseti nejlepších časopisů z celé republiky, jejichž redakce jsou pozvány do pražského sídla Syndikátu novinářů na slavnostní vyhlášení výsledků.

Už tato nomiance byla pro mě velkým překvapením a v umístění mezi třemi nejlepšími časopisy jsem nedoufal. K účasti v soutěži bylo nutné zaslat celý kompletní ročník časopisu, aby mohla být zhodnocena kontinuální kvalita a ucelenost jednotlivých periodik. Každopádně v úterý 15. květ-na jsme se vydali do Prahy. Celá redakce, kromě Romana Kuly, který byl ještě v zahraničí (ačkoli pozváni byli pouze dva členové). Konferenční sál na Senováž-ném náměstí se pomalu plnil dal-šími zástupci školních redakcí a samozřejmě také zástupci poroty, tedy profesionálními novináři a členy Syndikátu novinářů. Několik minut po třinácté ho-dině se ujal slova předseda Klubu volných novinářů Václav Brůžek.

Po úvodním přivítání a přečtení dopisů členů poroty, kteří zde ne-mohli z pracovních důvodů být, nás paní Natálie Šťastná seznámi-la se strukturou Evropského par-lamentu a možnostmi spolupráce pro novináře. Tato instituce totiž byla jedním z významných part-nerů soutěže. Před samotným vyhlašová-ním byla na programu ještě ob-

čerstvovací pauza, tzn. že každý mohl sníst a vypít, co se do něj vešlo. No a pak to přišlo. Nejprve dostalo sedm méně úspěšných časopisů novinářský press průkaz a tím pádem umístění na 4. až 10. místě. Mezi nimi ale Komár ne-byl! Zbývalo vyhlásit tři časopisy a my jsme byli jako na trní. Jistě, ja-kékoliv umístění už by v tuto chvíli bylo neskutečně úžasné, ale když

je člověk tak blízko, tak touží po stupínku nejvyšším. Na třetím místě se umístil časopis Cox ze Šumperka. Napětí rostlo. Aby vše dostalo ještě větší grády, pan Brůžek si postavil z kaž-dé strany jednu redakci - tedy nás a časopis Gym z Třeboně. Nyní se chystal po vzoru televizních sou-těží jedné ze stran zvednout ruku a tím napětí ukončit. A jak to dopadlo? Nezvítězi-li jsme, ale odvezli jsme si druhé místo a upřímné gratulace všech členů poroty. Slyšet od nich, že Komár je skutečně kvalitní a pro-fesionální, to hřálo u srdce. Jako odměnu jsme obdrželi press průkaz, bezplatné užívání internetové aplikace pro zajištění autorských práv Q-book a studij-ní cestu do sídla Evropského par-lamentu v Bruselu pro dva členy redakce v říjnu 2012. Odjížděli jsme spokojeni. Jsme druhým nejlepším školním časopisem v republice, udržíme to i nadále?

Martin Vérteši,foto KVN

7KomárReportáž

Zájezd do L o n d ý n aSraz jsme měli ve čtvrtek 3. května v 7 hodin u autobusového nádraží. Se zavazadly jsme čekali na zájez-dový autobus. Naložili jsme tašky a kufry, zamávali jsme rodičům a vyjeli směr Anglie. Cestou jsme projížděli Brnem, Prahou, hranice jsme pře-kročili u Rozvadova, a dále pak Ně-meckem, Belgií a Francií. Do Anglie jsme se dostali podmořským tune-

lem, který je v současnosti levnější než trajekt, a tedy více využíván. V pátek 4. května brzy ráno jsme přijeli do samotného cent-ra Londýna. Velmi mě překvapila jeho různorodost. Na straně jed-né – klasické cihlové viktoriánské domy, červené dvouposchoďové autobusy, černé londýnské taxíky. Na straně druhé zde stály proskle-né vysokopodlažní budovy (lon-dýnská Okurka a Jehla). Od Toweru, v jehož blízkosti nás autobus vysadil, jsme přešli okolo doků sv. Kateřiny ke katedrá-le sv. Pavla, přešli jsme most přes Temži, který byl v sedmém díle Harry Pottera zničen Smrtijedy. Londýn a jeho obyvatelé nás dočista pohltili a naše výprava se prodírala davy úředníků v oblecích,

kteří spěchali do práce. Navštívili jsme vnitřní prohlídku Tower Bridge, který se mi zdál menší než na obráz-cích. Pak jsme šli na prohlídku sa-motného Toweru, který mě nadchl.

Přesunuli jsme se londýnským vlakem na Greenwich - na nultý po-ledník. Poté jsme se nechali převést do přímořského kempu v Allhalows. V sobotu jsme vyjeli autobu-sem ráno z kempu do leteckého

muzea Duxford. Nacházela se zde letadla vojenská, dopravní, stará i nová. Odpoledne jsme měli naplá-novanou výpravu do Cambridge, které bylo úžasné. Neděli jsme strávili zase v Londýně. První naší zastávkou bylo londýnské Oko, ze kterého byl nádherný výhled. Prošli jsme oko-lo Big Benu, navštívili jsme muze-um W. Churchila, pokračovali jsme k Buckinghamskému paláci a na Trafalgarské náměstí. Pomalu jsem si na zvláštní ruch, spěch a auta v protisměru zvykla. U Temže si nás k večeru vyzvedl autobus, rozlou-čili jsme se s Londýnem a přijeli zpět do kempu. Velmi brzo ráno jsme vyjeli do Paříže a odpoledne jsme už čekali v dlouhé řadě na Eiffelovku. Bylo krás-

né počasí a dobrá viditelnost. Pře-pluli jsme Sénu vyhlídkovým parní-kem k Notre-Damu. a navštívili jsme Louvre.Okolo půlnoci jsme opustili Paříž. Domů jsme dojeli unaveni, ale spokojeni a plni zážitků.

Eliška Svobodová

8 Komár Studenti o studentech

ÚČASTNÍK CELOSTÁTNÍHO KOLA ŘEČNICKÉ SOUTĚŽE

PAV E L G L O SJak ses o soutěži Mladý De-mosthenes dozvěděl a proč ses rozhodl zúčastnit? O soutěži mě informovala paní profesorka na češtinu Sylva Mokrošová. Důvody mé účasti jsou dva, mám rád komunikaci s lidmi a pak také doufám, že tuto zkušenost využiju v budoucnu při svém povolání, takže jsem mohl v této soutěži spojit příjemné s uži-tečným.

Jak ses připravoval? S přípravou na soutěž mi po-máhala paní profesorka Mok-rošová, takže bych jí tímto chtěl poděkovat, že si na mě vyhradila svůj volný čas a pomohla mi při odstraňování některých nedo-statků.

Jaká byla tvá cesta soutěží? Tato soutěž začínala školním kolem, kdy jsme na námi zvole-né téma měli hovořit v souvislém monologu dvě minuty. Z tohoto kola postupoval vždy jeden z ka-ždé kategorie do regionálního kola, které se konalo v Ostravě. Zde jsem se umístil na prvním místě a zajistil si tak účast na kraj-ském kole. To nebylo veřejné a proběhlo formou videonahrávek, které se posílaly do Prahy, kde je odborná porota vyhodnotila. Krajské kolo jsem také vyhrál a postoupil tak do celostátního kola. Podmínkou pro účast v ce-lostátním kole bylo absolvování třídenního soustředění, ze které-ho mám spoustu zážitků, nových přátel a zkušeností. Celostátního kola se tedy zú-častnili pouze vítězové krajských kol, takže ani nemusím vysvět-lovat, jak velká konkurence zde byla. Určitě nám všem vítězům

pomohlo to soustředění, kde jsme se seznámili, a celostátní kolo tak proběhlo v přátelské atmosféře. Výkony všech řečníků byly opravdu vynikající a potvrzovaly tak vysokou úroveň tohoto kola. Odborná porota měla opravdu

těžkou práci při vybírání té nejlep-ší trojice a vůbec jsem jim tento úkol nezáviděl. Já jsem nakonec mezi prvními třemi nebyl, ale roz-hodně z toho nejsem zklamaný. Byla to pro mě obrovská zkuše-nost a jsem rád, že se mi vůbec podařilo dostat tak daleko.

Jak hodnotíš organizaci soutěže? Organizace soutěže byla velmi profesionální. Byl to již pátý ročník, takže žádné komplikace nenastaly. Možné zlepšení bych viděl pouze v cenách pro vítěze celostátního kola, kdy vítěž obdržel pouze dár-kové předměty hlavních sponzorů, což mi přijde při rozsahu této sou-těže trochu málo.

Hodláš se zúčastnit i příští rok? Určitě bych se rád zúčastnil i příští rok. Hlavní motivací by pro mě bylo postoupit až do celostát-ního kola, abych mohl znovu ab-solvovat třídenní soustředění. Pro mě to byla jednoznačně ta nejlep-

ší část této soutěže a myslím si, že i pro ostatní řečníky, protože jsme se shodli na tom, že by to soustře-dění mohlo trvat déle.

Jaké jsou tvé další zájmy? Mezi mé zájmy patří lední ho-kej, kterému se věnuji od pěti let. Hokej vyplňuje většinu mého vol-ného času, takže mi na další akti-vity nezbývá už tolik času.

Čemu se hodláš věnovat ve svém dalším studiu? Po dokončení gymnázia bych se rád dostal na právnickou fakul-tu, kde rozhodně nabyté zkuše-nosti z této soutěže v komunikaci využiji.

Ptal se Martin Vérteši

9KomárKřížovka

Pomůcka:POEM

ROZJAS-NIT

1. DÍL TAJENKY

JMÉNO UČITELE NÁRODŮ

INICIÁLY ZÁVOD-

NÍKAENGEHO

PŘÍSLUŠ-NÍK INDI-ÁNSKÉHO

KMENEUNYLE

FIBI-CHOVA

SKLADBA

ODRAZ OD ZEMĚ

ZESÍLENÝ POPĚVEK

PATŘÍCÍ EVĚ

DEN V TÝDNU

BODY PŘÍMO Z PODÁNÍ

HLESNUTÍ

VĚDĚTIMĚSTSKÁ POLICIE

ZKR.

NEVIDOMÝ ČLOVĚK

ČESKÝ NOR. INSTITUT

ASIJSKÝ STÁT

2. DÍL TAJENKY

INIC. SPIS. NEFFA

CITOSLOVCE POCHOPENÍ

HOVOR.

KLOUB NOHY I TAKHLE

TEXTOVÁ ZPRÁVA

ZKR.

CHUDO-KREVNÝ ČLOVĚK

CHEM. ZN.

NEONU

4. DÍL TAJENKY

PEVNÁ ČÁST

MOTORU

ZESÍLENÝ ZÁPOR

POPEL-NICE MN.

Č.

POŠKOZE-NÍ ZVĚŘÍ

NUŽE HRANA

ZDRAVOTNÍ TECHNIKA

ZKR.HLAS VRAN

ZÁRODKY RYB

PRŮZORY VE STĚNĚ

INIC. ZPĚV. NOVÁKA

NÁSOBÍCÍ ZNAMÉ-

NKOKOLÍNSKÝ

SKLADATEL

KUSY LEDU

POČÁTEK DNE

PROJEV KOROZE

MOJE ŽEN. ROD

MLETÍM OPOTŘE-

BIT

ŘÍM-SKÝCH 1900

PRAVO-SLAVNÝ OBRAZ

CHEMICKÁ KONCOVKA 1MOCNÉHO

PRVKU

ČÁST STŘECHY

CHEM. ZN. RADIA

OBYV. IR-SKA. SLOV.

NÁČRT DOZORCE NA STAVBĚ

OTÁZKA PŘI SÁZCE

ZNAČKA MINUTY

OBUV-NICKÝ NŮŽ

FYZI-KÁLNÍ

VELIČINA

POVRCHNÍ OBDIVO-

VATELŘECKÉ PÍSMENO

SYNTE-TICKÝ .

STYL OKR. TECH. SPRÁVA

ZKR. VOJ. HODNOSTI MAJORA

CITOSLOVCE PLAŠENÍ

INICIÁLY HERCE

VAŠUTA

ZN. RUS. FOTOAP.

SMRTELNÁ CHOROBA

ŠPIČATÝ PŘEDMĚT

CHEM. ZN. LANTHANU

INIC. HERCE KOHOUTA

IN. MODER. KUBELKOVÉ

DRTIT MLÝN-KEM

3. DÍL TAJENKY

BUNIČINAPOLNÍ

PLOŠNÁ MÍRA

VRUBOUN POSVÁTNÝ

Ten, kdo vykoná... (tajenka)

Řešení křížovky z minulého čísla: Píle je nejlepší pomocník i pro průměrného ducha.

5 Kč

Komár na váš email ihned v den vydání!

Více na www.casopiskomar.wz.cz/archiv/e-komar

Mar

tin

Irei

nFo

to: H

ana

Bouc

halo

vá

12 Komár Téma čísla

Kde jste vyrůstal? Jaké máte vzpomínky na dětství? Vyrůstal jsem v Neborech kousek od Třince, čili na vesnici. Vzpomínky na dětství jsou krás-né, jako asi u každého. Ale ne-bylo to lehké, neboť pocházím z normální ne příliš movité rodi-ny, takže jsme se protloukali jak to šlo. Člověku se zafixovaly ně-které vzpomínky, kdy musel být skromný a možná se někdy se závistí dívat na ty, kteří měli blíž k penězům. Ale vůbec toho neli-tuji, ba naopak, myslím si a vím to, že mě rodiče vychovali dobře a zásady, které do mě dostali, mě provázejí celý život a zatím se mi osvědčily.

Kam jste chodil do školy? Do základní školy první až pátý ročník v Neborech, další roč-níky na základní školu do Třince.

Které předměty vás ve škole nej-více bavily? Jednoznačně zeměpis, určitě nebyla oblíbená matematika. Střední školu jste studoval kde? Vyučil jsem se v oboru a na-

stoupil jsem po krátké praxi na vojenskou školu. Absolvoval jsem všechny druhy vojenských škol a na dvacet dva let jsem se poté stal vojákem z povolání.

Kde jste působil jako voják? Všude možně, nejvíce v Hra-nicích na Moravě, Staré Boleslavi, Jincích (u Příbrami), a při rozděle-ní republiky jsem byl převelen do Martina na Slovensko. Tam jsem také s tou aktivní službou skončil a devět let jsem tam potom s ro-dinou žil.

Měl jste nějaké mimoškolní zá-jmy? Tehdy těch kroužků a mi-moškolních činností tolik nebylo, samozřejmě jsme navštěvovali Pionýra, což byla na vesnici snad jediná možnost. Později jsem chodil spíš do těch sportovních kroužků, atletických klubů, hrál

jsem házenou, běhal, chodil do školní družiny, do Domu Pionýrů v Třinci.

Chodil jste do tanečních? Tanečních jsem se nikdy neú-častnil, ale myslím si, že nemám až takový problém pohybovat se svým tělem na parketu.

Zajímal jste se o politiku už v mládí? Ač je to s podivem, tak jsem se o takové věci zajímal, hlavně v období roku 1968, který jsem zažil už jako žák osmé nebo devá-té třídy. Vystřihoval jsem si člán-ky, schovával noviny, a ještě dnes mám celý balík časopisů a novin z té doby a pozorně si je schraňuji. Tehdy jsem samozřejmě ne-myslel na takové funkce, jako vykonávám dnes, ale politika mě hodně zajímala, zajímalo mě dění ve světě. Ale chtěl jsem být mys-livcem. To se mi nepodařilo, resp. jsem to ani nezkoušel.

Jaké máte vzpomínky na život na Slovensku? Studoval jsem tam střední školu, pak jsem se vrátil sem, tady jsem absolvoval celou tu profesní kariéru, a při rozdělení republiky v roce 1993 jsem byl přemístěn na Slovensko. Tam jsem žil devět let, z toho část ještě činný v armádě, pak jsem pracoval v Matici Slovenské. Po třiceti letech putování jsem se vrátil zpět do rodného kraje, i z toho důvodu, že děti začaly žít v Ostravě a okolí.

ROZ H OVO R S P R I M ÁTO R E M H AV Í ŘOVA

Z D E N Ě K O S M A N C Z Y KPolitická příslušnost: ČSSDPrimátor od: 2010Věk: 59

Rozhovor vedl: Martin Vérteši

Pan primátor při návštěvě základní školy.

13KomárTéma číslaJakou práci jste dělal v Matici Slovenské? Dělal jsem ředitele technické-ho provozního útvaru, kde jsem měl na starosti majetek této or-ganizace. Je to významná kulturní instituce, která má svou historii.

Jaké byly vaše politické začátky? Jako dobrodruh jsem se pro-díral životem, ale i těmi poznatky z oblasti politiky. Cesta mě doved-la ke kariéře profesionálního vojá-ka a v době Pražského jara jsem velice uznával Dubčeka a ty lidi kolem něj.

Kdy jste poprvé vstoupil do poli-tické strany? Před desetil lety jsem se pře-stěhoval do Havířova, sledoval zdejší dění a následně vstoupil do ČSSD. Navíc jsem tam některé lidi znal a myslím si, že to jsou lidé, kteří k tomu mají správný vztah a v podstatě jsem byl do toho poli-tického dění vtažen.

Už v minulém volebním období jste byl náměstkem primátora, jak jste se k tomu dostal? Blížily se volby, sestavovala se kandidátka a hledali se lidé, kteří mají zájem o práci a jsou ochotni tomu věnovat čas. Tako-vých není mnoho, tak mě navrhli a shodou okolností jsem na os-mém místě kandidátky prošel do zastupitelstva. Pak se zase hledali funkcionáři, kteří by byli schopni tuto funkci vykonávat a na zákla-dě praktických zkušeností, které jsem měl, jsem byl delegován a schválen na funkci náměstka pri-mátora pro hospodářský rozvoj.

Jaké jsou vaše zájmy mimo prá-ci? Volného času moc není, ale v každém případě to zůstává sport a četba.

Jaké sporty jsou vaše oblíbené? Byl to tenis, nohejbal - ještě nedávno jsem byl pravidelným

návštěvníkem tělocvičny, cyklis-tika. Po večerech potom ta čet-ba, když je volný čas a neusnu u toho.

Máte nějaké oblíbené autory nebo žánry? Nejsem nijak zaměřen, ale mám rád něco z historie, z horo-lezectví, knihy, které mi něco při-nesou do života.

Na co jste ve své dosavadní kari-éře nejvíce hrdý? Jsem hrdý na to, že jsem dob-ře vychoval děti, které se uplatnily

ve svém oboru. Jsem hrdý na to, že vše, co jsem dokázal, jsem do-kázal vlastními silami. Nikdy jsem nepotřeboval nějaké zvláštní re-ference, vždycky jsem přesvědčil svou prací, a to mi zůstalo. K tomu vedu i své podřízené nebo přátele, kolegy a spolupra-covníky, což někdy nesou nelibě, protože málokdy toleruji špatný přístup k práci, benevolenci nebo šlendriánství.

Jakému povolání se věnují vaše děti? Dcera je zdravotní sestrou ve Fakultní nemocnici v Porubě a syn pracuje na Státním fondu životní-ho prostředí.

Máte doma nějaká domácí zvířata? Máme pejska, a předtím jsme měli kočičku. Venku na cha-lupě pobíhají kočičky. A ne jedna.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Záleží na tom, kdy to je. V pon-dělí máme pravidelné pracovní porady s vedením města, ve čtvr-tek pracovní porady s vybranými funkcionáři, mezitím jednání růz-ných komisí, Svazu měst a obcí, okresu Karviná, různé semináře. Nejvíce je běžné administra-tivy a pošty, protože všude je po-

třeba podpis statutára, takže člo-věk si to musí také prostudovat, než tam dá ten podpis. Dále pří-prava na jednání Zastupitelstva, Rady města, individuální jednání s politickými partnery, ať už s koa-ličními nebo opozičními. Samozřejmě nezapomínám mapovat činnost městské policie, která patří primátorovi do gesce. Spoustu jednání s náměstky, ře-šení problémů, ať už dílčích nebo perspektivních, prezentace růz-ných projektů.

Takže nemáte pevně danou pra-covní dobu? Určitě ne, jsou dny, kdy jsem tady před šestou hodinou mezi

Zdeněk Osmanczyk se svojí manželkou Yvonou.

14 Komár Téma číslaprvními a odcházím mnohdy po osmé hodině, jak situace dovolí. K tomu nepočítám pracovní cesty.

Zastavují vás někdy lidé na ulici s nějakými dotazy nebo problémy? Určitě jsou takové situace, ať už při kulturních nebo spole-čenských akcích, na náměstí, v Renetě nebo v Radosti. Většinou se obracejí buď s dotazem nebo s nějakou malou stížností, která

je trápí na srdíčku a já to vždyc-ky vnímám velmi pozorně. Kore-spondence mezi mnou a občany je hodně rozšířená, protože jsem přijal zásadu – bez komunikace nejsou výsledky. Nikdy jsem niko-ho neodmítl. Mám hodně tako-vých drobných návštěv, někdy já sám je vyzvu a pozvu k návštěvě tady do kanceláře.

Jak nejraději trávíte víkendy? Cestujete rád? Strašně rád cestuji, ale toho času je málo, protože jsou i jiné společenské povinnosti a povin-nosti z titulu funkce. Pokud je ví-kend volný, tak rád cestuji hlavně po České republice. V nejbližší době se chystám na Šumavu, pak do Tater.

Jaké jsou podle vás nejdůležitější vlastnosti, které by měl mít člo-věk, který stojí v čele města? Hlavně musí být pracovitý, vzdělaný, musí to chtít dělat, a ne-smí koukat na své pohodlí a své možné výhody, musí se stavět k lidem vstřícně, ač je to někdy pro-blém. Musí je dokázat vyslechnout, musí s nimi umět jednat. Ne se opí-rat jen o paragrafové znění zákonů.

Jaké máte plány se svou kariérou do budoucna? Další kariéra je závislá na tom, jak budou spokojení občané, jaké budou ohlasy. I když vždycky si člověk vytvoří protistranu, hlavně těch lidí, kteří nejsou ochotni pra-covat. Za druhé rodinné zázemí a hlavně zdraví. Nemíním kandi-dovat do poslanecké sněmovny, nejsem na kandidátce voleb do krajského zastupitelstva, budu se věnovat pouze komunální poli-tice, a pokud bude zájem využít mé zkušenosti, tak jsem tomu pří-stupný.

Nedávno jste se oženil, máte ně-jaké sny nebo plány do budouc-na? Co se týče mého vztahu k

manželce, tak tam není co do-dat, to je všechno krásné a krás-né už to zůstane. Budu ji pod-porovat v její profesi, protože pracuje v oblasti sociálních slu-žeb v poradenském centru pro rodinu a dítě a je velmi profesně zdatná. Její představy o rozvo-ji těchto služeb si zaslouží mojí velkou podporu.

Nedávno se na Náměstí repub-liky konal mítink ČSSD. Jaký byl jeho význam? Předpokládáte, že dojde k předčasným volbám? Já si od počátku myslím, že při současných podmínkách předčas-né volby nebudou. Ty kotrmelce, které se děly, vláda přestála a už ji asi žádné nečekají. To, co by je mělo donutit k předčasným vol-bám, je vůle lidu, která se částeč-ně projevila demonstrací na Vác-lavském náměstí, ovšem politici ji doposud nevyslyšeli. Organizátorem mítinku na náměstí nebyla naše místní or-ganizace, ale ústředí, potažmo krajská organizace, s tím, že je před volbami a byl tam i součas-ný senátor pan Vícha. Je to tako-vé připomenutí, aby dali obča-nům najevo své pohledy na dané věci. Mrzelo mě, že tam bylo více seniorů než mládeže, že nemě-li zájem. Propagace této akce byla ale bohužel malá a tudíž i ta účast byla taková. My sami jsme v předchozích volbách, kde jsme uspěli, nepro-váděli takové mítinky, protože lidé už neradi slyší ta slova, když činy potom pokulhávají. Radě-ji jsme peníze vložili do lidí jinou formou tak, aby pocítili, že jsme tady.

Jaký je váš názor na kauzu Davi-da Ratha, vašeho bývalého spo-lustraníka? Z pohledu straníka je to tris-tní, je to něco neskutečného. Ve-dení naší strany neřešilo tyto pro-blémy, de facto jej podporovalo,

Pan primátor při slavnostním otevření městské knihovny.

15KomárTéma číslastal se hejtmanem, stínovým ministrem zdravotnictví; nikdo mu asi nebyl schopen říci odsud posud. Vyvrcholilo to, jak to vyvr-cholilo. Z pohledu občana je to velmi špatné, jen si myslím, že to není jediný případ takového významu. Ty ještě větší kauzy, které byly avi-zovány, postupně zanikají nevy-jasněné. Teď nemyslím jen mini-sterstvo obrany, ale i ministerstvo vnitra atd.

Jako občan vnímám, že už několik let si nemůžeme přečíst žádnou pozitivní zprávu, je tady krize, nezaměstnanost, sociální reformy, jedna negativní zpráva za druhou. Co říkáte na vývoj ve vládní ko-alici? Konkrétně na rozštěpení Věcí Veřejných? Se zástupci strany Věci ve-řejné jsem jednal v Havířově, vidím, co to byli za lidi a kde se nacházejí dnes. Je to smutné, protože avizovali, že všechno umí líp a nakonec z nich nezů-stalo vůbec nic. Nezapojili se do práce na magistrátu, v komisích nemají lidi, protože nedokáží doplnit ty, kteří už tam nejsou a nepracují. Ta strana už tady není. Já mám jen obavy z toho, aby nebyly v budoucnu zneuží-vány informace z ministerstva vnitra, kde členové této strany vykonávali funkce.

Jak se třeba dají zneužít informa-ce z ministerstva vnitra? Ti nejvyšší představitelé mají k dispozici spoustu infor-mací, dostávají zápisy z případů, i těch nedořešených, jsou to ně-kdy zajímavé kauzy, třeba kauza Mrázek.

V jakém stádiu je přestavba vla-kového nádraží v Havířově? Po zveřejnění záměru se objevily nějaké protesty, reagovalo na ně město nějak? Protestujících Havířováků je minimum, většinou jsou to lidé, kteří byli získáni pro podpis z ji-ných měst a profesní protesty. Já už dlouhou dobu vnímám, že ob-čané si přejí, aby se s tím zásadně něco dělo. To zásadní rozhodnutí přijal majitel, tedy České dráhy.

Pokud to bude zapsáno jako kul-turní památka, přijde Havířov o dotaci na rekonstrukci nádraží a přednádražního prostoru v hod-notě asi 120 milionů. V současnosti je situace ta-ková, že České dráhy připravují projekt, my připravujeme pro-jekt, jak bylo doporučeno Úřa-dem pro ochranu hospodářské soutěže. V srpnu by tyto pro-

jekty měly být souběžně podá-ny na úřad pro ROP (Regionální operační programy). Po odsou-hlasení by měla být vyhlášena veřejná zakázka a stavba se zre-alizuje. Podle plánu České drá-

hy postaví nové, menší nádraží a my přispějeme velmi pěkným přednádražním prostorem.

Máte v plánu nějaké další pře-stavby nebo rekonstrukce ve městě? Máme, v rámci integrované-ho operačního plánu budeme ještě letos provádět rekonstrukci náměstí Nad terasou na Podlesí a příští rok náměstí T. G. Masaryka na Šumbarku. To jsou takové nos-né akce.

Jakou radu do života byste dal našim čtenářům? Učte se, učte se. Kdo to za-nedbá, bude litovat. Vidím to u svých kolegů nebo jejích dětí, dneska litují že se nedali cestou studia, a rodiče litují, že je k tomu nedotlačili. A druhá věc – aby si všímali, co se kolem nich děje, může se tím předejít spoustě přestupků apod. Dokázat se odosobnit, ne-mávnout rukou, že se nás to netý-ká, protože následně za rohem se nás to začne týkat.

Foto: Josef Talaš, Infoportály.cz a rodinný archiv Z. O.

„Vždy jsem dokázal přesvědčit svou prací, a to mi zůstalo.“

Pan primátor na kontrole rekonstrukce kina Centrum.

16 Komár Historie

Profesoři vzpomínajíRadmila Kučerová: Trávila jsem hodně času s babičkou

Díl sedmý

V dnešním díle naší vzpomínkové rubriky pohovoří o svém dětství paní profesorka Kučerová.Samozřejmě nám poskytla i několik fotografií.

Kde jste vyrůstala? Vyrůstala jsem na dvou mís-tech současně, protože když mi bylo asi sedm měsíců, tak se mí rodiče přestěhovali do Havířova, ale měla jsem moc ráda svou ba-bičku, která žila na Pstruží. Nako-nec to vyústilo v to, že pondělí až pátek jsem bývala v Havířově, a od pátku odpoledne až do neděle jsem byla u babičky na Pstruží. Veškeré prázdniny jsem také trávila tam, takže jsem žila na ves-nici i ve městě. Skoro bych řekla, že jsem takový prototyp střídavé péče.Máte nějaké sourozence? Sourozence pokrevní nemám, ale časem, když moje matka uza-vřela druhý sňatek, tak jsem zís-kala bratra a sestru.

Měla jste v dětství nějakou oblí-benou hračku? Měla jsem oblíbeného míša-na, takového velikého světlounce žlutého, kterého jsem dostala v šesti letech, a mám ho do dnešní-ho dne.Pamatujete si na svůj první škol-ní den? Docela ano, svítilo sluníčko, bylo krásně, byli jsme před školou Palackého, byla tam spousta dětí a na ten první den jsem se ne-smírně těšila.Jakou jste byla studentkou na zá-kladní škole? Patřila jsem k těm nejlepším žákyním.Měla jste nějaké mimoškolní zá-jmy? Chodila jsem kreslit do zá-

kladní umělecké školy a do kul-turního domu a chtěla jsem hrát na klavír, ale tenkrát jsem byla postavena před jasnou otázku - buď klavír nebo malování. Bylo to těžké rozhodování, nakonec jsem se rozhodla pro malování. Ale lás-ka ke klavíru ve mě zůstala a jsem velice ráda, že všechny tři dcery se naučily hrát na klavír.Chodila jste do tanečních? Ano, ale zrovna jsem to ne-musela, protože jsem ten typ, který když se řekne nalevo, tak jde napravo.Kdy jste se osamostatnila od ro-dičů? Přibližně v jednadvaceti le-tech, což byla tehdy doba, kdy mladí lidé běžně uzavírali sňatek a zakládali rodiny.

Připravil Martin Vérteši

17KomárDění ve škole

Připravil Martin Vérteši

V lednu letošního roku se naše škola zapojila do projektu „Osoba se zdravotním postižením mým sousedem“, který je součástí ope-račního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Pol-ská republika 2007 – 2013. Klíčo-vými partnery je Obchodně pod-nikatelská fakulta v Karviné SU v Opavě a Fakultet pedagogiczny v Cieszynie w Katowicach. Zapojení středoškolských stu-dentů bylo zpočátku hodně velkou neznámou. Pomalu se však vše začalo vyjasňovat. Studenti 2.A se zúčastnili dotazníkového šetření, které mělo za cíl zjistit povědomí širší veřejnosti o každodenních překážkách v životě zdravotně po-stižených spoluobčanů. Dotazní-ky v první fázi vyplňovali samotní studenti, následně někteří z nich zajistili vyplnění dotazníků u mi-moškolské veřejnosti. Výsledky to-hoto šetření zatím nejsou známy. Další fází projektu je konání „Dne důstojnosti osob se zdra-votním postižením“. Jako první se tohoto úkolu zhostil polský partner. Opět jsme se ovšem do-stali do situace, kdy nám chyběly bližší informace k organizaci. O samotné události se česká strana dozvěděla až na začátku května, přičemž termín konání byl stano-ven na pondělí 14. května 2012. Současně se uskutečnila fotogra-fická soutěž, které jsme se ov-šem z časových důvodů nemohli zúčastnit, protože uzávěrka byla stanovena na 11. května 2012. Dne důstojnosti se mohlo zúčastnit maximálně šest studen-tů našeho gymnázia. Jednalo se o studentky 2. A, a to Anetu Balic-kou, Bárou Delmarovou, Evu Kar-koszkovou, Annu Mazůrkovou, Dominiku Václavíkovou a Lucii Ze-linkovou. Jak jsem později zjistila, naše škola byla jediným zástup-

cem z České republiky. Možná pro-to nás zaskočily nejasné informace o organizaci celé akce, především začátek a program celého dne. V pondělí 14. května jsme společně odjely do Českého Tě-šína, kde nás vyzvedl Mgr. Janusz Mika, Ph.D., vedoucí Katedry spo-lečenských věd Obchodně podni-katelské fakulty v Karviné, a jeho kolegyně Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Jelikož nedostatek bližších informací postrádali rovněž part-neři z Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, především o za-čátku konání, připravil nám dok-tor Mika náhradní ranní program, jehož součástí byla prohlídka his-

torických částí města Cieszyn, což obohatilo naše studentky, které přiznaly, že z města znají pouze cíl většiny Čechů, a to tržnici. Pan Mika nám u Studny tří bratří vy-právěl pověst o založení města. Následovala prohlídka náměstí, včetně budovy místního muzea, které se nachází nedaleko. Poté jsme se přemístili k Piastovské věži, z níž se nám naskytl krásný výhled na město a jeho okolí. Během této prohlídky jsme se ovšem dozvídali z všudypřítomných plakátů a bill-boardů, že „Den důstojnosti“ se v Cieszynie konal již několik dní, tedy i pro širší veřejnost.

Po krásné vyhlídce již následo-val přesun na Slezskou univerzitu. Organizátorka se ujala našich děv-čat. Každá z nich dostala oranžové tričko a po dvojicích byla přidělena k stanovištím, na nichž plnily úkoly zdravotně postižené děti. Zaskoči-lo nás, že celá akce je již v plném proudu. Teprve teď se odkryla zá-hada zahájení – pro nás začátek v 8 hodin, pro zdravotně postižené děti v 10 hodin. Konečně jsme rov-něž obdrželi informace o průběhu dne. Naše studentky tak měly být v podstatě asistentkami pro zdra-votně postižené děti a pomáhat jim v plnění úkolů, vyměňovat na malířských stojanech pomalované

papíry za čisté, rozhýbávat barev-nou látku a balit do ní děti apod. Pro pedagogický dozor nic připra-veno nebylo, takže jsme si s paní doktorkou Buryovou alespoň u malého občerstvení vyměňovaly nápady na organizaci „Dne důstoj-nosti“ v Karviné, který se uskuteč-ní na podzim 2012. V odpoledních hodinách se uskutečnily ještě semináře. Pro-blémem pro studentky ovšem byla jazyková bariéra, z toho dů-vodu byla naše účast ukončena a všichni jsme se vrátili zpět do Čes-ké republiky.

Kateřina Kyjovská

Česko polská epizoda

18 Komár Všehochuť

Největší Největšího člena hmyzí říše nalezneme mezi brouky. Je jím titán obrovský z čeledi Tesaří-kovitých z džunglí Jižní Ameriky. Jméno tohoto tvora není vůbec zavádějící, neboť se jedná o brouka téměř 17 cm dlouhého s 5 cm dlouhými tykadly. Jeho tělo váží kolem 65 g, což je pro před-stavu asi o něco více než tyčinka Snickers. Silné dlouhé nohy přisedají na robustní tělo černé barvy s temně rudými až hnědými okraji krovek. Nápadné jsou velké oči a masivní lesklá kusadla. Jedná se o nočního živočicha přitahova-ného světlem, avšak je kvůli své velikosti a hmotnosti nemotorný letec. Zajímavostí je, že poprvé byl brouk objeven roku 1771 Carlem Linném (zakladatelem moderní binomické nomenkla-tury), ovšem exemplář se ztratil a na 140 let byl pouze legendou.

Nejrychlejší Co se týče rychlosti, je u hmy-zu velmi těžké přesně určit re-kordmana. Kvůli svému malému tělu jsou jejich výkony často vel-mi ovlivňovány vnějším prostře-

dím (vítr, terén apod.), a proto bych uvedl pár těch nejrychlej-ších. Mezi nejrychlejší hmyzí let-ce bezpochyby patří vážky.

Šampiónem je určitě austral-ská vážka Austrophlebia costalis, která při střemhlavém letu může vyvinout rychlost až 98 km/h a čas-těji se prohání rychlostí 58 km/h. Křídla vážek mají obecně tenden-ci se přehřívat, a tak je jejich let sérií aktivního mávání křídel a klidového plachtění vzduchem. V kategorii nejrychlejšího hmyzího běžce jsou horkými favority draví brouci svižník. U některých druhů byla naměřena rychlost 1,8 km/h, což znamená, že za sekundu jsou schopni urazit půl metru, a tedy padesátinásobek své tělesné dél-ky. Pokud by člověk byl schopen stejného výkonu, uběhl by klasic-kou „stovku“ za sekundu!

Nejpočetnější Mezi nejpočetnější hmyz patří bezesporu blanokříd-lí. Tento řád zahrnuje kromě včel a vos také jedny z nejpil-nějších, nejorganizovanějších a nejúspěšnějších zástupců zvířecí říše. Mravence. Důvod úspěšnosti spočívá v hesle: „V množství je síla.“ a také v propracované dělbě práce. A opravdu jen samotní mraven-ci tvoří 15 % veškeré živočišné biomasy (množství živé hmo-ty) na Zemi. Je evidováno přes 12 500 druhů a celková hmotnost všech mravenců na planetě se podle některých odhadů rovná hmot-nosti všech lidí dohromady. Na jednoho člověka přitom spadá asi 1 000 000 mravenců (opět pouze hrubý odhad). Organizace mravenčího společenství je matriarchální-ho kastovního charakteru, kde množit se má právo pouze nej-výše postavená královna, jejíž jedinou úlohou je klást vajíčka. Svou velikostí převyšuje ostatní dělníky, kteří se o ni bez přestá-ní starají.

Jan Kolarczyk

Biologické okénko Hmyzí rekordmani

Během letních prázdnin bude ve škole opět panovat čilý ruch, protože je v plánu oprava střechy, jejíhož stavu jsme si všichni už nějakou dobu všímali všude po škole, a také budou opraveny podlahy ve třídách.Na oba projekty je vypsáno výběrové řízení.

Prázdninové opravyDne 9. května 2012 proběhl ve třídách I.A, I.B a kvin-ta program „Prezentace a medializace služeb CDP aneb pohled na drogovou problematiku vycházející z praxe pracovníků kontaktního centra“. Přednášky uskutečnili pracovníci Centra drogové pomoci Sociálních služeb města Havířova - sociální pracovnice Mgr. Kamila Labudková, DiS. a terénní pracovník Jan Urbančík. Program byl pro studenty nejen zajímavý, ale také pozitivním přínosem pro jejich další všestranný rozvoj a vznik vhodných postojů vzhledem k proble-matice užívání drog. Tímto paní Mgr. Kamile Labud-kové, Dis. a panu Janu Urbančíkovi děkujeme a těší-me se na další spolupráci.

Mluvilo se o drogách

Ve čtvrtek 31. května odpoledne proběhla fyzikální internetová soutěž fyziklání online pořádaná Fyzi-kálním korespondenčním seminářem MFF UK.Přihlásilo se 64 týmů, které mohly být až pětičlen-né. Naši školu reprezentoval dvoučlenný tým Ond-řej Bouchala a Lukáš Folwarczný a obsadili pěkné sedmé místo. Gratulujeme.

Fyziklání online

19KomárObjev Komára

Golf - na amatérské úrovni je to nenáročný a pohodový sport, při kterém si můžete dobře popoví-dat. Právě to zjišťují někteří uči-telé z naší školy. Naši učitelé se k němu dostali náhodou, bratranec paní profesorky Adamovské golf dokonce jednou hrál a tak jí ho doporučil. U našeho učitelského sboru bývá zvykem, že si občas někam vyjedou pro stmelení kolektivu. Tak profesorka Adamovská na-vrhla na poradě, že by si učitelé mohli vyjet zahrát golf, ale bo-hužel, paní profesorku Adamo-vskou na poradách nikdo nepo-slouchá. Na březnové poradě tedy zví-tězil návrh na kurz háčkování od profesorky Jandorové. Výlet ne-byl nic moc, bohužel pršelo a když se profesorka Štolbová zeptala přednášejícího na kurzu z jakého zvířete získávají barvu na obar-vení vlny, zbaběle utekl a učitele zanechal jen s napůl naučeným vzorem, kterému se říká račí slou-pek. Učitelé postupně od háčko-vání odpadávali a odcházeli na pivo, začalo to tělocvikáři, po-kračovalo matikáři, nakonec od-padli i vytrvalí učitelé výtvarky a potom to vzdali i biologové, kte-ří zjistili, že račí sloupek nemá s biologií pranic společného. Zrovna na této výpravě, již ve tmě, poznamenala zase profesor-ka Adamovská svůj nápad jít hrát golf. Tentokrát ji ostatní neviděli, tak ji nepřehlíželi a tak byl návrh odsouhlasen.

Jakmile to toto jaro počasí dovolilo, vydali se naši profesoři do Čeladné zahrát si golf. Zábava to byla nesmírně drahá, zvláště pro profesora Šimka, který, zdálo se, měl golf v krvi a třikrát musel platit rundu, když dal jamku na jeden úder a celkově mezi všemi učiteli vyhrál. Profesor Supík si hned na

začátku zlomil všechny hole, při těžkém odpalu z prostřed jezírka a tak dělal jen poskoka. Profesorce Molnárové se docela dařilo, skončila v miniturnaji na

druhém místě, vektorové odpa-ly začaly být dokonce pověstné. Třetí místo bylo pro ztrátu míč-ků neuděleno. Ostudu dělal na-konec jen XXXXXXXX , který zjis-til, že stejně nikdy v golfu dobrý nebude a tak stál u baru a so-mroval u těch, kteří trefili jamku na první úder pití. Nakonec se všichni shodli, že

to byl jeden z nejpovedenějších výletů a že jej musí nutně brzy zo-pakovat.

Jakub Svoboda

Výlety našich profesorů

Učitelé postupně od háčkování odcházeli na pivo.

Profesor Šimek se připravuje na svůj nejlepší odpal.

Sportovní koutekKomár20

Divize pro Havířov definitivně zachráněnaFotbalisté Havířova to nakonec dokázali… Po velmi nevydařeném a vlažném úvodu jarní části se-zony, po kterém je již velká část fotbalové veřejnosti definitivně odepsala, zvládli těžký úkol a za-chovali pro havířovský klub diviz-ní příslušnost i pro další ročník. Opravdu tristní začátek jara „odnesl“ do té doby hlavní trenér mužstva Pavel Rücker, který v prů-běhu podzimní sezony nahradil Bohuslava Kelera. Funkci hlavní-ho kouče převzal tedy dlouholetý asistent zkušený Zoltán Beňo, pod jehož vedením se zlepšila herní kázeň mužstva. Hráči si začali vě-řit a pravidelně získávat body. Od nešťastné domácí remízy s doteď se zachraňujícím Krnovem

dokázal Havířov vyhrát všechny čtyři utkání. Na domácím hřišti nejdříve zdolali Brumov v poměru 2:0, v důležitém záchranářském souboji na půdě donedávna třeti-ligového Dolního Benešova zvítě-zili opět 2:0. O týden později při-vítali havířovští Kravaře, které do

utkání vlétly, avšak šance nedo-kázali proměnit, a to buď vlastní nemohoucností, nebo jim radost překazil v neuvěřitelné formě chy-tající brankář Mrózek. Poté spus-tili domácí gólovou smršť, během osmi minut nasázeli soupeři tři branky a o vítězi nebylo pochyb. Skóre se nakonec zastavilo na 6:0. Definitivu záchrany si však zajistili až v zápase v Šumperku, kde tro-chu překvapivě zvítězili těsně 2:1. Po tomto výsledku dvě kola před koncem soutěže mají celko-vě 27 bodů, na poslední Dolní Be-nešov náskok nedostižných sedmi bodů. O sestupujícím se tedy roz-hodne právě mezi Dolním Bene-šovem, předposledním Krnovem se stejným počtem sedmadva-

ceti bodů, Slavičínem, který má bodů dvacet devět a Novým Ji-čínem, který má pozici nejlepší, ale ani on nemá ještě záchranu jistou. Očekává se tedy napínavá bitva o sestup. Na tuto situaci reagoval i svaz, kdy naří-dil jednotné začátky právě těch

utkání, ve kterých se objeví výše zmíněné čtyři celky. Bohužel je takřka jisté, že jeden ze sestupu-jících bude z Moravskoslezského kraje. Pohodu v týmu stoprocent-ně podpořila i přítomnost spor-tovního manažera Havířova a místního odchovance Miroslava Matušoviče, který se vrátil po skončení sezony na Kypru, kde působil. Jestli se ovšem vrátí v létě zpátky, není jisté. V kyper-ském klubu mu skončila smlou-va, a přestože má nabídnuto její prodloužení, přemýšlí o návra-tu domů. Cílem bývalého hráče Baníku Ostrava či Sparty Praha je využít fotbalových podmínek panujících v Havířově k maxi-

málnímu pozvednutí úrovně místní kopané. Navíc v létě by mělo dojít k avizovanému od-stoupení předsedy klubu Libo-ra Pristáše, takže se nechejme překvapit, jaké změny ve vedení MFK nastanou.

Petr Lukašík