brozura na cem se smazi indonesie

24
NA ČEM se SMAŽÍ INDONÉSIE

Upload: pavel-saal

Post on 11-Nov-2015

28 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Effects of palm tree oil plantation on poverty and ecological devastation. Written in Czech.

TRANSCRIPT

  • NA EM se SMA INDONSIE

  • Primrn tropick detn les (provincie Zpadn Sumatra, Indonsie) Foto: Sukhvinder

    87 % palmovho oleje pochz z Indonsie a z Malajsie. V Indonsii je zrove druh nejvt tropick les svta, kter se s kadou novou kapkou palmovho oleje nenvratn ztrc.

  • mnoz z ns si pedstav hust detn les, vekterm se prohnj orangutani a dal tisce druh exotickch zvat. Realita je dnes ale jin. Tropick rj s panenskou prodou ustupuje zvratnou rychlost plantm palmy olejn. Rozshl plochy plant tto plodiny uren pedevm navvoz zabraj tak pdu, kter dve slouila k pstovn plodin promstn spotebu. Tm je ohroena potravinov sobstanost a bezpenost mstnch lid.

    Palmov olej je v Evrop nejbnji pouvanm rostlinnm tukem. N ampon, mdlo, margarn, suenky, zmrzliny, okoldy i bramborov lupnky vechny tyto vrobky obsahuj palmov olej. Dle ho najdeme tak v isticch prostedcch, krmivech pro zvata a v rostouc me tak v pohonnch hmotch (palmov olej slou jako surovina pro vrobu bionafty).

    N tm dobrovolnk se vydal pmo na Sumatru, aby vm pinesl svdectv o tom, jak dopady m pstovn tto monokultury na ivotn prosted a na mstn komunity. Povdali jsme si s pslunky mstnho kmene Suku Anak Dalam, se zamstnanci palmovch plant, drobnmi zemdlci pstujcmi palmu olejnou, zstupci neziskovch organizac isttn sprvy. Navtvili jsme dv provincie Jambi, kde ji palma olejn zabr vtinu rodn pdy, a Zpadn Sumatru, kdeseplante teprve zanaj rozrstat. Skrze objektivy fotoapart astnk cesty a jejich indonskch ptel se mete na Sumatru penst i vy.

    KDY SE EKNE SUMATRA (nejvt indonsk ostrov)

    Vstava fotografi

    NA EM se SMA INDONSIE

  • Hlad nepijmme! je spolen projekt analytickho centra Glopolis, italsk, eck a nizozemsk poboky organizace ActionAid a organizac Peuples Solidaires (Francie) a Ekvilib Institute (Slovinsko). Aktivity v esk republice probhaj pod hlavikou kampan esko proti chudob, kter zatiuje osvtov aktivity mnoha dalch eskch neziskovch organizac (ADRA, ARPOK, Hnut Duha, Na Zemi atd.). Hlavnm clem je upozornit veejnost na problm hladu a monosti jeho een. To se nm da pedevm dky osvtovm akcm podanm dobrovolnky (tzv. vyslanci projektu) v rznch koutech esk republiky.

    Jak jsme se dostali k tmatu palmovho oleje?

    Jednm z hlavnch tmat, kterm se projekt zabv, je potravinov bezpenost ve svt. m hloubji se tmatem zabvme, tm vce zjiujeme, e n modern ivot je ve skutenosti propojen s hladem a chudobou v rozvojovch zemch. Proto jsme se v naich kampanch zamili na tma zodpovdn spoteby.

    Pklad, kdy nae spoteba ovlivuje dn na druhm konci planety, je mnoho. Proto jsme se rozhodli zamit na jeden konkrtn pklad. Na surovinu, kter je jednou z nejproblematitjch a zrove nejskrytjch poloek v naem nkupnm koku palmov olej.

    asto si ani neuvdomujeme, jak je n ivotn styl provzn s dnm na druhm konci svta. Palmov olej je skvlm pkladem tto provzanosti. Vtina z ns ho, ani by o tom vdla, v rznch formch konzumuje kad den.

    Vendula Kratochvlov, vyslankyn projektu a astnice cesty do Indonsie

  • Plante palmy olejn (provincie Jambi, Sumatra)Foto: Jana Harukov

    Kad rok pibudou v Indonsii plante palmy olejn o rozloze 300 000 ha (tedy zhruba o velikosti Libereckho kraje).

  • Mizejc tropick lesy

    Sumatra, est nejvt ostrov svta, se pyn obrovskm prodnm bohatstvm, obzvlt jednm z nejbohatch ekosystm svta tropickm detnm lesem. Bhem poslednch 35 let vak byla vce ne polovina tohoto lesa vykcena. Ron zmiz v Indonsii rozloha lesa odpovdajc jedn ptin zem esk republiky, tedy zhruba 1,5 milionu hektar (z toho pl milionu na Sumate). To je jednm zhlavnch dvod, pro UNESCO zaadilo st sumaterskho lesa na Seznam svtovho ddictv v ohroen.

    Vliv na zmnu klimatu

    Podle oficilnch odhad vznik pi odlesovn pes dvacet procent vech emis oxidu uhliitho a dalch uhlkatch plyn nasvt. Proto se Indonsie stala 3. nejvtm producentem sklenkovch plyn na svt (po USA a n). Indonsie takvznamn pispv ke zmn klimatu.

    Bohatstv indonskch tropickch les

    Bohat fauna pralesa na Sumate zahrnuje zhruba 600 druh ptk a 200 druh savc. Nejznmj jsou orangutani, sumatersk tygr nebo nosoroec. Vzhledem k mizejcm pralesm se vytrcej i tyto druhy. Orangutany (v indontin lesn lid), kte sedve vyskytovali na celm ostrov, dnes u najdeme jen na nkolika mlo mstech (napklad v provincii Severn Sumatra). Ztrta jejich pirozenho prosted je pi hledn potravy asto zavede na palmov plante. Tam jsou ale povaovn za kdce a v rukavikch se s nimi rozhodn nejedn.

    Biodiverzita tropickho lesa je nenahraditeln. Odhaduje se, e dnen tropick les na Sumate je domovem asi 10 tisc druh rostlin, vetn 17 endemickch druh. Jednm z nich je krlovna sumatersk flory Raflesia Arnoldii kterou nenajdeme nikde jinde ne na dvou indonskch ostrovech Sumate a Borneu. Tato rostlina se me pochlubit nejvtm kvtem z rostlinn e atak nevbnm zpachem po zkaenm mase. Jej kvt me doshnout prmru vce ne 1 metr a vhy kolem 10 kilogram.

  • Ohroen lesn mu (provincie Severn Sumatra)Foto: Michal Ortcykr

    Kad den je kvli palmovm plantm zabito 6-12 orangutan.

  • Krlovna sumatersk flory Raflesia Arnoldii (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Jana Klpov

  • Palma olejn

    Palma olejn (Elaeis guineensis) je tropick rostlina z eledi arekovitch, kter pochz pvodn zrovnkov Afriky.

    Produkce palmovho oleje dosahuje kadoron zhruba 50 milion tun. V roce 2000 se palmov olej stal nejdleitjm a nejvce obchodovanm rostlinnm olejem na svt. Nejvtm dodavatelem palmovho oleje je Indonsie, kter v roce 2010 vyvezla 16 milion tun. Indonsie v roce 2006 pedstihla Malajsii a dohromady tyto dv tropick zem produkuj tm 90 % palmovho oleje. Mezi dal producenty pat napklad Papua Nov Guinea, Benin, Pobe slonoviny a Honduras. Hlavnmi dovozci jsou EU-27, na a Indie.

    Palma olejn s plody (provincie Jambi, Sumatra)Foto: Jana Klpov

    Celkov rozloha palmovch plant je 12 000 000 ha (1,5 x vce ne je celkov rozloha R).

    Plody palmy olejnFoto: Jana Harukov

  • Zelen pou Plante palmy olejn se daj bez nadszky oznait jako zelen pou. Nezasvcenmu pozorovateli mohou z dlky pipomnat na biodiverzitu bohat tropick lesy. Realita je vak tto pedstav namle vzdlen. V palmov planti najdeme jen nkolik mlo druh rostlin, kter dok odolvat obrovskm dvkm chemickch hnojiv a pesticid. Pesticidy pouvan na plantch maj samozejm negativn dopad tak na kvalitu podzemn vody. Toto prosted neposkytuje dost potravy pro divok zvata, kter nejsou vtna ani ze strany majitel plant.

    Mlad palmy jsou asto szeny pmo do mokad. Vlhk pda tropickho lesa se pod palmovou plant mn na suchou nerodnou planinu, protoe palmy olejn jsou jako velk houby. Jeden strom spotebuje a 30 litr vody za den. Dky takto drastickmu zsahu doprody se mnoh oblasti mus vyrovnvat sextrmnmi podmnkami, jako je nezvykl vedro, zplavy i sesuvy pdy.

    Co bude po zniku plante?

    Po zruen plant (po zhruba 25-30 letech, kdy u jsou stromy pli vysok pro sklize) zbude na jejich mst jen nerodn jlovit pda. Nenali jsme vak nikoho, kdo by se touto situac zabval. Na otzku, co se stane, a pda nebude schopn dle plodit, odpovdl vedouc Oddlen les a plant v Dharmasraye (Zpadn Sumatra), e pda bude vrcena zpt mstnm komunitm. Pln na jej rekultivaci aleneexistuje.

    Zelen pou (provincie Jambi, Sumatra)Foto: Jana Harukov

  • Mlad mu z kmene Suku Anak Dalam (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Fatris Mohammad Faiz

  • Kmen Suku Anak Dalam

    Suku Anak Dalam (Dti lesa) neboli Orang Rimba (Lid z lesa) je pvodn kmen provincie Jambi a zrove jeden z poslednch sumaterskch kmen, jeho tradin zpsob ivota je pln zvisl na tropickm lese. Tito lid se iv lesnm ovocem a divokmi zvaty. Jejich specialitou je sbr lesnho medu ze strom vysokch a 90 metr. Nkter rodiny si ji osvojily zemdlsk znalosti a pstuj maniok a dal plodiny. lenov kmene stle udruj tajemn rituly, kter vm rdi pop, ale nikdy se jich jako lovk z venku nebudete moci zastnit. Pi nich asto pouvaj rzn posvtn rostliny, jako napklad ke sentubung. Kra kee sepolo na hlavu novorozenho dtte pi ritulu, kdy mstn staeina vybr pro novho lena kmene sprvn jmno. Jmno m pro lidi z kmene Suku Anak Dalam hlubok vznam. Pokud nkdo zeme, jeho jmno se ji nesm vyslovit a cel rodina semus pesthovat na jin msto (tato tradice se nazv melangun).

    Pod vlivem vldnch program na integraci Dt lesa do vtinov spolenosti a ubvn jejich ivotnho prosted v dsledku kcen tropickch les dnes ije tradinm zpsobem jen mal st jejich populace. Ze zhruba dvousettiscov komunity si zachovalo tradin zpsob ivota pouze 1 500 jedinc. Tyto tradin komunity se vyskytuj pedevm v provincii Jambi avjinch stech provincie Zpadn Sumatra.

    Dti lesa v palmovch plantch

    Mnoho pslunk Suku Anak Dalam se stle nechce vzdt nomdskho zpsobu ivota. Dve se po smrti nkterho z len pesouvali o 75 a 100 km, dnes se vzdlenost zkrtila na zhruba 20 km, protoe zbvajc kousky lesa u neumouj vt rozlet. Velk st tchto koovnk je tedy kvli ubvn les nucena usadit se pmo v palmov planti.

    Tito lid ij na hranici dvou svt. Svj domov les museli opustit, ale zaadit se do bn spolenosti je pro n nepedstaviteln. Zatm tedy pevaj v pstecch ze deva a igelitu, kter vdy po njak dob opoutj, a vydvaj se hledat nov domov. Pestrou stravu, kterou jim dve nabzel tropick les, nahrazuj divok prasata tm jedin tvorov, kte v plantch pevaj.

    Podle vedoucho Oddlen les a plant v Dharmasraye (Zpadn Sumatra) tkv problm Suku Anak Dalam prv v tom, e se nedok pizpsobit, tedy usadit. Jejich koovn ivot po plantch jim pr vyhovuje. Ve skutenosti vak tito lid vtinou nemaj monost volby.

  • lovek kmene Suku Anak Dalam (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Fatris Mohammad Faiz

  • Nov domov Dt lesa

    Protoe lenov kmene Suku Anak Dalam nemaj dnou trvalou adresu a nevlastn osobn dokumenty, pro sttn apart prakticky neexistuj. Nemohou tedy mt dn sociln, kulturn ani ekonomick prva (nap. prvo vlastnit pdu).

    Tm, kte se pece jen rozhodnou usadit, pomh napklad mstn neziskov organizace Perkumpulan Peduli. To je ppad rodiny Ibu Marni, kter ije udva roky na bo mezi tropickm lesem a palmovou plant. Dky organizaci Perkumpulan Peduli zde zskala nkolik hektar, kter me se svou rodinou obhospodaovat. U se pstovat plodiny jako je maniok, lilek, chilli, cukrov ttina a rzn ovoce (banny, papja atd.).

    Zvyknout si na nov usedl zpsob ivota podle nich ale nen lehk. Nemme na vbr, kaj.

    Kmen Suku Anak Dalam ve svm obydl ze deva a igelitu (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Vendula Kratochvlov

    Ibu MarniFoto: Vendula Kratochvlov

  • Pracovnci na palmov planti (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Jana Klpov

  • Plant nerovn se pokrok

    Mnoho lid se domnv, e zahranin investice a poptvka po mstn produkci pin do rozvojovch zem pokrok a nov pracovn msta. Produkce palmovho oleje sice zvyuje ekonomick ukazatele jako je hrub domc produkt (HDP), avak pro obyejn mstn lidi a produ znamen spe pohromu ne pokrok. Bohatnou pedevm velk nrodn a mezinrodn spolenosti, kter vydlan penze asto pevdj do zem s ni i nulovou daovou zt (tzv. daovch rj) a penze tedy miz ze zem, ani by byly pouity na zlepen situace mstnch lid. Dal velk st zisk se ztrc prostednictvm korupce. Indonsk lesy a jejich prmyslov vyuit je zdrojem neomezen korupce, k zstupce pedsedy indonsk Komise pro vymcen korupce.

    Prce na plantch

    Vytvoench pracovnch mst je na plantch ve skutenosti velmi mlo. Na tyto prce jsou navc asto najmni lid z jinch indonskch ostrov, kte pak maj men nroky i monosti bojovat za sv prva. Platy dlnk na plantch se pohybuj kolem 1 milionu indonskch rupi (tedy zhruba 2000 K) za msc. Tato nzk mzda tko pokrv zkladn ivotn poteby dlnk ajejich rodin.

    Podmnky en pracujcch na plantch jsou vtinou jet hor. Setkali jsme se s 6 enami, kter mly dohromady za kol obdlat za msc 50 ha plante. Tyto eny pracuj sedm dn v tdnu, aby stihly opracovat dan sek vas. Msn plat jedn pracovnice byl pouhch 500 000 rupi za msc.

  • Drobn pstitel sklz plody palmy olejn (provincie Jambi, Sumatra)Foto: Jana Harukov

  • Postaven drobnch pstitel palmy olejn

    Krom velkch spolenost, kter obhospodauj vce ne polovinu indonskch palmovch plant, se pstovnm palmy olejn zabv i zhruba 1,5 milionu drobnch zemdlc (ze zhruba 250 milionov populace).

    Nkte z nich jsou soust systmu nucleus plasma. Tento systm zaveden indonskou vldou na podporu drobnch zemdlc zavazuje kadou velkou spolenost, kter zakld novou plant palmy olejn, aby st rozlohy plante vyhradila k obdlvn mstnm lidem. Ti dostvaj vtinou pdu o rozloze 2 hektar (tzv. 1 kopling). Na opltku mus svou produkci prodvat ke zpracovn prv spolenosti, kter pdu poskytla.

    Drobn pstitel palmy olejn, kte nejsou soust tohoto schmatu, ale pstuj palmu na vlastn pd, maj asto vrazn zhoren podmnky. Nemohou svoji rodu prodat pmo spolenosti, kter plody zpracovv, protoe tyto spolenosti jsou ochotn odkoupit pouze velk mnostv plod. Proto kad spolenost uzavr smlouvy s velkmi obchodnky, kte j dodaj potebn mnostv plod. Drobn zemdlci vak asto nemohou svoji produkci prodat ani tmto obchodnkm. Ti maj toti podobn smlouvy s dalmi loklnmi obchodnky, kte jim dodvaj smluven mnostv. Tak vznik nkolikastupov systm pekupnk. Drobn zemdlec je na konci tohoto etzce prakticky bez monosti vyjednvat o cen. Jeho zisky jsou tak velmi omezen.

  • Drobn pstitel re (provincie Zpadn Sumatra)Foto: Jana Harukov

  • Potravinov sobstanost na Sumate

    Kdy pejedete z Jambi do provincie Zpadn Sumatra, naskytne se vm zcela jin obrzek. Nekonen plante palmy olejn zde nahrazuj rov pole a dal zkladn potravinsk plodiny pro mstn spotebu. Zpadn Sumatra je tak provinci, kter zsobuje potravinami i ostatn indonsk provincie, kter ji pemnily svou ornou pdu na plante plodin pro vvoz.

    Napklad provincie Jambi je zcela odkzan na dovoz potravin ze Zpadn Sumatry nebo dokonce ze zahrani. V roce 2009 zashlo Zpadn Sumatru velk zemtesen, a tak nebylo mon zajistit dost re na vvoz. V t dob proto musela provincie Jambi spolhat dokonce na dovoz re z Vietnamu, co vrazn podkopalo potravinovou bezpenost mstnch lid.

    V souasn dob se ale u i nejrodnj oblasti Zpadn Sumatry nenvratn mn na zelenou pou plnou palem (napklad oblast Dharmasraya a Pasaman). Kde se budou tedy pstovat potraviny pro mstn lidi?

  • Mte ho doma i vy

    Asi 50 % vech balench potravin v supermarketech obsahuje palmov olej. Pouv se pro vrobu potravin, kosmetiky, detergent, zvecho krmiva a v rostouc me tak pro vrobu biopaliv (konkrtn bionafty).

    V roce 2012 bylo do esk republiky dovezeno 18 197 tun palmovho oleje, k jeho vypstovn bylo zapoteb plochy zhruba 4 500 ha. Na jednoho obyvatele R tak pipadaj zhruba 4,5 m2 na palmov plante. Ve skutenosti bude tato plocha mnohonsobn vt, pokud zahrneme olej obsaen v dovezench produktech.

    Vliv na zdrav

    Palmov olej m vliv nejen na oblasti, kde je produkovn, ale tak na nae zdrav. Stejn jako ivoin tuky, obsahuje palmov olej velk mnostv nasycench mastnch kyselin. Ty zvyuj riziko obezity a cvnch onemocnn, kter pedstavuj v R nejastj pinu mrt.

  • Jak meme situaci zlepit?

    Mnoho lid se domnv, e jednotlivec nem na dn ve svt dn vliv a proto nenese dnou zodpovdnost. Opak je ovem pravdou. Jet nikdy neovlivoval kad z ns dn na opanm konci svta tolik jako dnes.

    Vtinou to vak dlme neuvdomle, a proto za sebou zanechvme i stopu, na kterou bychom nemli bt pyn. Zmn situace k lepmu brn pedevm lidsk neinformovanost a lhostejnost, ppadn rezignovanost. Jedin veobecn panujc mylenka, e jednotlivec stejn neme nic zmnit, udruje v chodu systm, jeho hlavn hybn sla (irok veejnost) zstv nehybn. Monost, jak ovlivovat dn ve svt, je vce.

    Moc dkuju vem, kte se zajmaj a staraj o komunity ijc kolem palmovch plant. Obchodnci a nae vlda nemysl navliv tchto plant na tyto lidi, mysl jen na penze. Proto pouvejte mn palmovho oleje Nursanti (uitelka, provincie Jambi)

    Zajmejte se o pvod potravin a sloen potravin a dalch vrobk, kter denn pouvte. Vae rozhodnut mezi regly supermarketu je skuten velmi dleit.

    Informujte ostatn o tom, co jste se problematice palmovho oleje dozvdli. I vae rodina a ptel maj prvo vdt o dsledcch svch kadodennch rozhodnut.

    Pokud nejsou informace na vrobcch dostaujc, vrobek nekupujte a poadujte od vrobce npravu. Mte prvo na vechny informace, kter vm umon se pesvdit o zodpovdnosti svho nkupu. Nebojte se kontaktovat velk spolenosti produkujc, dovejc a prodvajc palmov olej i vrobky, kter hoobsahuj. Ptejte se na dsledky produkce palmovho oleje na mstn produ a komunity a na ochotu spolenosti se tmto problmem zabvat.

    Zapojte se do obanskch iniciativ organizujcch kampan, poadujc zodpovdnou produkci palmovho oleje izmnu legislativy tkajc se biopaliv.

    KONKRTN KROKY:

  • Tato publikace vznikla s podporou Evropsk unie (http://ec.europa.eu/) a esk rozvojov agentury (www.czda.cz). Za jej obsah nese vhradn zodpovdnost analytick centrum Glopolis. Obsah nemus nutn odret postoje sponzor.Publikace je vytitna na recyklovanm pape, graficky zpracovala Kristna Mothejzkov.

    Chcete vdt vc? Zapojte se do projektu Hlad nepijmme!

    http://glopolis.org/cs/palmovy-olej/, [email protected]

    Jak je spojitost mezi vam nkupem

    a situac v Indonsii?

    Zdroj: Rainforest Action Network (http://understory.ran.org/palmoilgraphic/)