botanika rostlinnÁ pletiva

BOTANIKABOTANIKAROSTLINNÁROSTLINNÁ

PLETIVAPLETIVASoubory buněk stejného typu a Soubory buněk stejného typu a

stejné funkcestejné funkce

SOŠS a SOU Kadaň 2Botanika - Rostlinná pletiva

Typy pletiv podle tvaru Typy pletiv podle tvaru buněkbuněk

Soubory buněk, které mají přibližně Soubory buněk, které mají přibližně stejný tvar i velikost a vykonávají stejné stejný tvar i velikost a vykonávají stejné funkce se souborně nazývají funkce se souborně nazývají pletivapletiva. . Třídíme je obyčejně podle tvaru, Třídíme je obyčejně podle tvaru, přítomnosti či nepřítomnosti přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostor a tlouštky mezibuněčných prostor a tlouštky buněčných stěn na čtyři hlavní: buněčných stěn na čtyři hlavní: parenchymparenchym prosenchymprosenchym kolenchym kolenchym sklerenchymsklerenchym


ParenchymParenchym


SklerenchymSklerenchym


KolenchymKolenchym


ProsenchymProsenchym

Cévy - tracheje

Sítkovice


Rostlinná pletiva - děleníRostlinná pletiva - dělení Podle vznikuPodle vzniku

Pletiva praváPletiva pravá Pletiva nepravá Pletiva nepravá Pletiva smíšenáPletiva smíšená

Podle funkcePodle funkce Dělivá – meristématickáDělivá – meristématická KrycíKrycí ProvětrávacíProvětrávací VodiváVodivá ZásobníZásobní ZpevňovacíZpevňovací


MeristémyMeristémy

Dělivá pletivaDělivá pletiva Jejich buňky se stále množí, zajišťují Jejich buňky se stále množí, zajišťují

rostlině růst (na vrcholcích stonků i rostlině růst (na vrcholcích stonků i kořenů = pletivo dělivé vrcholové). kořenů = pletivo dělivé vrcholové). Směrem od vrcholu dělení postupně Směrem od vrcholu dělení postupně ustává a pletivo dostává ráz trvalého ustává a pletivo dostává ráz trvalého pletiva. Dělí-li se v některých pletiva. Dělí-li se v některých orgánech trvalé pletivo, jde o pletivo orgánech trvalé pletivo, jde o pletivo dělivé druhotné. dělivé druhotné.


MeristémyMeristémy

Druhotná dělivá pletivaDruhotná dělivá pletiva – sekundární – sekundární meristémmeristém Druhotné dřevo a lýko: KAMBIUMDruhotné dřevo a lýko: KAMBIUM Druhotná kůra: FELOGENDruhotná kůra: FELOGEN

Umožňují druhotné tloustnutí stonku Umožňují druhotné tloustnutí stonku dvouděložných rostlin (letokruhy dvouděložných rostlin (letokruhy dřevin).dřevin).


Kambium – druhotné Kambium – druhotné dřevodřevo


Kambium FelogenKambium Felogen


Pletiva krycíPletiva krycí PokožkaPokožka (epidermis), buňky (epidermis), buňky plochéploché, k sobě , k sobě

přimknutépřimknuté, , bez chlorofylu. bez chlorofylu. Vnější strany buněk jsou tlusté, Vnější strany buněk jsou tlusté, pokryté pokryté

kutinemkutinem (kutikula) - zajišťují (kutikula) - zajišťují pro plyn a vodu pro plyn a vodu neprostupnost.neprostupnost.

Výměna je proto zabezpečena pomocí stomat Výměna je proto zabezpečena pomocí stomat (průduchů) - 2 buňky tvaru jitrnic se (průduchů) - 2 buňky tvaru jitrnic se mezibuněčnou štěrbinou. mezibuněčnou štěrbinou.

Napětí stěn a velikost Napětí stěn a velikost větrací štěrbinyvětrací štěrbiny závisí na závisí na vnější vlhkosti: při velké je štěrbina široká, při vnější vlhkosti: při velké je štěrbina široká, při malé úzká.malé úzká.

Rostliny mají průduchy většinou na spodní Rostliny mají průduchy většinou na spodní straně listů, jen splývavé listy vodních rostlin straně listů, jen splývavé listy vodních rostlin na vrchní straně a jednoděložné rostliny na na vrchní straně a jednoděložné rostliny na obou stranách.obou stranách.


PokožkaPokožka EpidermisEpidermis

Je to pokožka nadzemní části rostliny. Buňky Je to pokožka nadzemní části rostliny. Buňky mívají vnější stranu buněčné stěny ztlustlou a mívají vnější stranu buněčné stěny ztlustlou a pokrytou kutikulou (pokrytou kutikulou (vytváří ji bílkovina kutin, je vytváří ji bílkovina kutin, je téměř neprostupná pro vodu a plyny, nejsilnější téměř neprostupná pro vodu a plyny, nejsilnější je u rostlin suchých stanovišť je u rostlin suchých stanovišť ). Kutikula bývá ). Kutikula bývá někdy ještě pokryta vosky, které tvoří souvislý někdy ještě pokryta vosky, které tvoří souvislý povlak (povlak (ojínění švestek, listů cibuleojínění švestek, listů cibule). Buňky ). Buňky epidermis neobsahují chlorofyl, ten mají jen epidermis neobsahují chlorofyl, ten mají jen buňky průduchů, které jsou v epidermis buňky průduchů, které jsou v epidermis rozmístěny. rozmístěny.

RhizodermisRhizodermis Pokožka kořene, nemá ztlustlé buněčné stěny Pokožka kořene, nemá ztlustlé buněčné stěny

ani kutikulu.ani kutikulu.


PokožkaPokožka

Pokožka Pokožka nadzemních částí nadzemních částí rostliny (prýtu) rostliny (prýtu) EPIDERMISEPIDERMIS

Pokožka Pokožka podzemních částí podzemních částí rostliny rostliny RHIZODERMISRHIZODERMIS

Epidermis

Rhizodermis


PokožkaPokožka

Epidermis

Rhizodermis


Útvary na pokožceÚtvary na pokožce PapilyPapily – sametový vzhled (violka, – sametový vzhled (violka,

růže, maceška)růže, maceška) TrichomyTrichomy

VícebuněčnéVícebuněčné JednobuněčnéJednobuněčné

Žahavé Žahavé AbsorpčníAbsorpční KrycíKrycí ŽlaznatéŽlaznaté Metamorfózou trichomů vznikají ostny Metamorfózou trichomů vznikají ostny

(růže)(růže)


Jednobuněčné trichomyJednobuněčné trichomy Stonek Stonek

muškátumuškátu

Jednobuněčné trichomy


Krycí vícebuněčné Krycí vícebuněčné trichomytrichomy

Vícebuněčné trichomy


Absorpční trichomyAbsorpční trichomy

LáčkovkaLáčkovka RosnatkaRosnatka


Žahavý trichom kopřivy Žahavý trichom kopřivy dvoudomédvoudomé

Buněčná stěna hrotu trichomu je Buněčná stěna hrotu trichomu je inkrustována křemičitany a je velmi inkrustována křemičitany a je velmi náchylná na mechanické poškození. náchylná na mechanické poškození. Dojde-li ke kontaktu s živočichem, Dojde-li ke kontaktu s živočichem, konec trichomu se snadno ulomí. konec trichomu se snadno ulomí.


Buněčná ústa - stomataBuněčná ústa - stomata2. Trichomy

1. Buněčná ústa

Buňky pokožky spodní části

listu


StomataStomata


TurgorTurgor Napětí v rostlině se nazývá Napětí v rostlině se nazývá turgorturgor.. Je ovlivněno vlhkostí v rostlině – při dostatku Je ovlivněno vlhkostí v rostlině – při dostatku

vláhy – rostlina má velké napětí – buněční vláhy – rostlina má velké napětí – buněční ústa se otevírají – přebytek vlhkosti se ústa se otevírají – přebytek vlhkosti se vyloučí v podobě vodních par.vyloučí v podobě vodních par.

Při nedostatku vlhkosti – rostlina vadne – Při nedostatku vlhkosti – rostlina vadne – buněčná ústa se zavírají – brání rostlině buněčná ústa se zavírají – brání rostlině ztrácet Hztrácet H

22O.O.


Gutace - slzeníGutace - slzení

Vytlačování přebytečné vody (v Vytlačování přebytečné vody (v kapalném stavu) vodními skulinami kapalném stavu) vodními skulinami – hydatodami.– hydatodami. Hydatody


Význam stomatVýznam stomat

Hospodaření s vodouHospodaření s vodou Výměna plynů - transpiraceVýměna plynů - transpirace TermoregulaceTermoregulace


Druhotná krycí pletivaDruhotná krycí pletiva FelogenFelogen = druhotná kůra – vzniká = druhotná kůra – vzniká

působením druhotného dělivého pletiva působením druhotného dělivého pletiva (původně trvalé pletivo, které se začalo (původně trvalé pletivo, které se začalo dělit).dělit). Hladká kůra (buk) – nový felogen se Hladká kůra (buk) – nový felogen se

rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo.rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo. Borka (dub) – nová kůra roztrhává Borka (dub) – nová kůra roztrhává

povrchový korkový plášť.povrchový korkový plášť. KorekKorek – izolace před chladem a vysýcháním. – izolace před chladem a vysýcháním. Lenticely Lenticely – provětrávací otvory pro vnitřní – provětrávací otvory pro vnitřní

pletiva v zimě kryta korkovou zátkou.pletiva v zimě kryta korkovou zátkou.


Felogen – druhotná kůraFelogen – druhotná kůra

Dub letní - borka

Buk lesní – hladká kůra


Pletiva vodivá a Pletiva vodivá a zpevňovacízpevňovací

U nižších rostlin nejsou vyvinuta.U nižších rostlin nejsou vyvinuta. Umožňují rozvádění živných roztoků v Umožňují rozvádění živných roztoků v

rostlině.rostlině. Soustava cévních svazků ve stonku a Soustava cévních svazků ve stonku a

kořeni tvoří střední válec.kořeni tvoří střední válec. V čepeli listů se projevuje jako V čepeli listů se projevuje jako

žilnatina - nervatura.žilnatina - nervatura. Kromě vodivé funkce má funkci Kromě vodivé funkce má funkci

zpevňovací.zpevňovací.


Cévní svazekCévní svazek

Skládá se z části dřevní a lýkové.Skládá se z části dřevní a lýkové. Dřevo – cévice a cévy Dřevo – cévice a cévy (XYLÉM)(XYLÉM) Lýko - sítkovice Lýko - sítkovice (FLOÉM)(FLOÉM) Cévy i sítkovice jsou doprovázeny Cévy i sítkovice jsou doprovázeny

doprovodnými pletivy (parenchym, doprovodnými pletivy (parenchym, prosenchym, sklerenchym).prosenchym, sklerenchym).


Vznik a typy cévních Vznik a typy cévních svazkůsvazků

Dělením prvotního dělivého pletiva Dělením prvotního dělivého pletiva ProkambiaProkambia Cévní svazky – uzavřené Cévní svazky – uzavřené

(jednoděložné rostliny – stonek (jednoděložné rostliny – stonek netloustne.netloustne.

Působením druhotného dělivého Působením druhotného dělivého pletiva pletiva KambiaKambia Cévní svazky – otevřené Cévní svazky – otevřené

(dvouděložné a nahosemenné (dvouděložné a nahosemenné rostliny) – stonek druhotně tloustne.rostliny) – stonek druhotně tloustne.


Vodivá a zpevňovací Vodivá a zpevňovací pletivapletiva

KAMBIUMKAMBIUM – druhotné dřevo a lýko – druhotné dřevo a lýko


Průřez stonkem Průřez stonkem jednoděložné rostlinyjednoděložné rostliny

Cévní svazky jednoděložné rostliny


Letokruhy – dvouděložnéLetokruhy – dvouděložnéa nahosemenné rostlinya nahosemenné rostliny

LetokruhLetokruh je útvar dřevin, který vzniká je útvar dřevin, který vzniká při nestálém růstu dřeviny do šířky. při nestálém růstu dřeviny do šířky. Jeden letokruh odpovídá jednomu Jeden letokruh odpovídá jednomu růstovému období.růstovému období.

Letokruh je zpravidla rozdělen na dvě Letokruh je zpravidla rozdělen na dvě části:části: Jarní dřevoJarní dřevo je obvykle světlejší a měkčí je obvykle světlejší a měkčí

část v letokruhu. část v letokruhu. PóryPóry ( (cévycévy a a cévicecévice = = trachejetracheje a a tracheidytracheidy) mají větší průměr ) mají větší průměr než u letního dřeva.než u letního dřeva.

Letní dřevo je tmavší a obvykle tvrdší Letní dřevo je tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu.část letokruhu.


Letokruhy – dvouděložnéLetokruhy – dvouděložnéa nahosemenné rostlinya nahosemenné rostliny

Letokruhy na příčném řezu

kmenem tohoto Dubu letního

ukazují na stáří 21 let.


Typy cévních svazkůTypy cévních svazků

Podle vzájemného postavení floému a Podle vzájemného postavení floému a xylémuxylému

1.1. SoustřednéSoustředné

2.2. PaprsčitéPaprsčité

3.3. BočnéBočné

4.4. DvojbočnéDvojbočné1

1 23

4


Základní pletivaZákladní pletiva

Pletivo asimilační Pletivo asimilační Pletivo zásobní Pletivo zásobní Pletivo vodníPletivo vodní


OpakováníOpakování

1.1. Kde se nachází průduchy u listu Kde se nachází průduchy u listu dvouděložné rostliny?dvouděložné rostliny?

2.2. Jaká je funkce stomat?Jaká je funkce stomat?

3.3. Jak se nazývá pletivo s velkými Jak se nazývá pletivo s velkými buňkami naplněnými základní buňkami naplněnými základní cytoplazmou a s tenkými cytoplazmou a s tenkými buněčnými stěnami?buněčnými stěnami?

4.4. Charakterizujte sklerenchym.Charakterizujte sklerenchym.

5.5. Jaké znáte sekundární meristémy?Jaké znáte sekundární meristémy?


Přiřaďte pojmyPřiřaďte pojmy

1.1. FelogenFelogen2.2. KambiumKambium3.3. LenticelyLenticely4.4. StomataStomata5.5. TrichomyTrichomy6.6. RhizodermisRhizodermis7.7. EpidermisEpidermis

a)a) Druhotné Druhotné dřevo a lýkodřevo a lýko

b)b) Druhotná kůraDruhotná kůrac)c) Buněčná ústaBuněčná ústad)d) ČočinkyČočinkye)e) ChlupyChlupyf)f) Pokožka Pokožka

kořenekořeneg)g) Pokožka prýtuPokožka prýtu


VyhodnoceníVyhodnocení

1.1. bb2.2. aa3.3. dd4.4. cc5.5. ee6.6. ff7.7. gg


Použité zdrojePoužité zdroje

http://www.sitebelt.com http://www.ualr.edu http://old.mendelu.czhttp://old.mendelu.cz http://http://cscs..wikipediawikipedia..orgorg//wikiwiki Kol. autorů: Kol. autorů: Přehled biologie.Přehled biologie.

SPN, Praha, 1987SPN, Praha, 1987

botanika rostlinnÁ pletiva

Documents