Jak Herr Tristan a Frau Isolde připluli za primami přes oceán do města na Malši, Vltavě a Mlýnské stoce

(samozřejmě v doprovodu krále Marka, komorné Brangény, rytířů Melota a Kurwenala,

pastýře a spousty námořníků)

aneb

Blára po roce opět v ČB

Blárský Zpravodaj

č. 23

Končně přišel osmý říjen roku dvoutisícího šestnáctého, na kterýžto den se Primy už dlouho velmi těšily. Hned ráno po probuzení si zanotovaly níže uvedené první tóny opery všech oper:

Prima R v Astřičce s blárskými zvířátky pak v 10 hodin vyzvedla Primu L v městě Soběslavi a všichni společně ujížděli dále, až do Českých Budějic. Letmá zastávka v boutique Zlatý slon a rychle do příbytku Primy B, k jejímu chutnému obědu. (Zase jste zvědaví? Brundiblár tedy prozrazuje: bramborová kaše a řízky - pro někoho masové, pro někoho sýrové . Chianti Corte Alle Mura.)

R a L pak navštívily pana Martina a paní Veroniku ve vedlejším bytě (bohužel se zapomnělo na společnou fotografii, promiňte nám to, laskaví čtenáři!), popily kávu a zanedlouho už je vyzvedla Prima B a odvedla zpět do svého bytu. Nemohla se už totiž dočkat nového blárského vědomostního testu. Ve hře bylo mnoho:

obhájí B své loňské vítězství?? (odpověď na další straně)

Jak vidíte - Prima B obhájila! I gratulanti se hned dostavili...

Během testu si Primy připomněly, že už navštívily všechna místa, spojená se vznikem „Tristana“: na následujících stranách uvidíte:

curyšský „Azyl“ - domek, který Wagnerovi a manželce Minně dal k dispozici bohatý hudbymilovný obchodník s textilem Otto Wesendonck. „Azyl“ stál jen několik kroků od Wesendonckovy vily (první malé foto vlevo nahoře) ve svazích nad Curyšským jezerem, velmi romantická poloha. A stejně romanticky se vyvinul i vztah mezi Richardem a Ottovou manželkou Mathildou: Mistr ji začal nazývat svou múzou a denně ji informoval, jak pokračují práce na opeře Tristan a Isolda, zhudebnil texty pěti jejích básní (dodnes pravidelně uváděných a nahrávaných: Wesendock-Lieder). Jejich blízké přátelství začalo ovšem pochopitelně vadit Minně a když jednoho dne odchytila psaníčko určené Mathildě a postěžovala si Ottovi, nebylo vyhnutí: Richard opustil Curych (bez Minny, ta odcestovala do Dráždan) a vyrazil - směr Benátky.

Byl to jeho první benátský pobyt a podivuhodné město na laguně ho naprosto uchvátilo. Ubytoval se v paláci Giustinian přímo u Canal Grande, denně psal dopisy Mathildě nebo pro ni alespoň vedl deníkové záznamy - a v temně mystické atmosféře starého paláce, vodních odlesků a osamělých nápěvů gondoliérů, nesoucích se nočním tichem, vytvořil celé druhé dějství Tristana. (Víte, kdo prohlásil tohle? „Dílo, které vždy vzbuzovalo můj nejvyšší obdiv, je Tristan. Před touto gigantickou stavbou zůstanu pokaždé stát v mrazícím údivu, a ještě teď se mi jeví neuvěřitelným, jak ji mohl člověk zkoncipovat a uskutečnit. Druhé dějství považuji za jeden z nejsublimnějších výtvorů ducha, které kdy byly stvořeny. Toto druhé dějství je nádherné, nádherné, nevyslovitelně nádherné.“ Ano - to řekl samotný Giuseppe Verdi! )

Z Benátek odjel Richard do Lucernu. V hotelu Schweizerhof, už tenkrát nejlepším hotelu ve městě, přímo na nábřeží Vierwaldstättského jezera, se pustil do třetího tristanovského dějství a pilně ho tam dokončil. (Toto je první z „product placementů“ tohoto Zpravodaje; v hotelu Schweizerhof jsme nebydlely - není zatím ještě blárským sponzorem - a jen jsme si ho prohlédly zvenčí. Nemohl by se Schweizerhof třeba příště, až zase přijedeme do Luzernu, stát na pár dní „blárským Wesendonckem“??)

Jak to všechno dopadlo, jistě víte: Mathilda se nakonec zase sblížila se svým Ottou a žili spolu asi šťastně, dokud neumřeli; pohřbeni jsou na Starém hřbitově v Bonnu - ano, tamtéž, co Robert Schumann! - a Blára je tam navštívila.

Richard si časem našel svou Cosimu (ač ani to nešlo úplně hladce ) a „Tristan“ se nakonec po mnoha peripetiích dočkal přece jen uvedení na jevišti: poprvé to bylo v Mnichově roku 1865 a kdo na tom měl největší zásluhu? No přece blárský král Ludvík II Bavorský... A pozor - Tristan není nic lehkého ani pro dnešní uši, což teprve tenkrát: Ludwig, Wagnerův nejzásadnější mecenáš, ovšem genialitu díla rozpoznal a do slova a do písmene Wagnera i s Tristanem včas zachránil pro další pokolení … Za odměnu si dopřával projížďky po Starnberském jezeře na kolesovém parníku „Tristan“.

A ještě jedna zajímavost na závěr: prvním Tristanem, v onom roce 1865, byl pěvec Ludwig Schnorr von Carolsfeld, první Isolda byla jeho manželka Malwina. Fakt, že Schnorr von Carolsfeld zemřel zcela náhle jen několik dnů po premiéře, způsobil, že tato náročná role byla dlouho obestřena obávaným tajemstvím (a opravdu - kolik pěvců si na ní „vylámalo“ hlas!). Hrob první Isoldy a prvního Tristana jsme samozřejmě také navštívily: v Drážďanech na Starém annenském hřbitově, shodou okolností jen kousek od hrobu Minny Wagnerové...

A teď si to už konečně všechno prohlédněte

1864 1865

Mnichov / München. Královské dvorní a národní divadlo (Königliches Hof- und Nationaltheater), dnes Bavorská státní opera.

Ludwig a Malwina Schnorr von Carolsfeld.1. Tristan, 1. Isolde.

Když jsme si tohle všechno připomněly, byl nejvyšší čas vyrazit. Kino Kotva nás očekává!

Nu - a zde je další malý blárský

„product placement“.

Hle, jakou laskominu nám Mistr kromě hudby tentokrát

uchystal:„Wagner Mini Trüffel

Pralinés“! V praktickém blárském balení 3 x 6. Ňam!

Navíc „Handgefertigt aus Leidenschaft - Ručně

zhotoveno z vášně“ - no to se přece k tak supervášnivé

opeře hodí!

A samosebou nechyběl kofein v podobě Fritz-koly, kterou pro nás už tradičně míchají pánové Mirco a

Lorenz v Hamburgu a která je nahoře na severu už

kultovní záležitostí... (hm - je ale fakt, že navzdory

„mocmoc kofeinu, vielviel koffein“ musela Prima R

během opery dvakrát „šťouchnout“ do

nejmenované Primy vedle sebe a fyzicky tím účinek

kofeinu podpořit !)

A další product placement - tentokrát pro našeho pivního sponzora! Jako vždy zavítala Blára po opeře v pozdní noční hodině do svého oblíbeného Singer Pubu v České ulici na jedno a dvě a dvě. Takže až budete někdy v Budějicích, dejte si pivo Beeranek a oči se Vám rozzáří jako Primě L po požití pouhých 3 dcl !

A co bychom Vám vlastně řekly k představení samotnému? (Koho opera nudí, ten ať tohle přeskočí a jde na další stranu - Zpravodaj ještě není u konce!)

Jen stručný komentář - odborné kritiky povolanějších si přečtěte jinde. Dirigoval Simon Rattle, Nina Stemme byla velmi dobrou Isoldou (ale zkuste si, ach, někdy pustit legendární barevný a uhrančivý hlas naší oblíbené Waltraud Meier: pro náš sluch zůstává královnou!). Tristan Stuart Skelton byl hlavně ve třetím dějství čím dál přesvědčivější a lepší. Král Marke alias René Pape na nás půspobil nejsuverénněji, bravo - jednomyslně jsme se shodly, že Isolda udělala rozhodně chybu, když si vybrala Tristana. Brangéna i Kurwenal dobří. To všechno, včetně kostýmů, zkrátka OK - ale:

blárské operní buuuuuuuh patří režisérovi Mariuszovi Trelinskému, přesněji za 2. a 3. dějství. Blára má sice raději klasické režie a scény, ale v zásadě ani proti moderním nic nemá, nejdou-li proti záměrům, pokynům a textu autora opery a nejsou-li samoúčelné a zbytečně nerozptylují. První dějství se Mariuszovi povedlo - to bylo překvapivě dobré. Jenže pak! Nápady mu došly a láska mezi sudy s atomovým odpadem nebo polehávání na privátní jednotce intenzivní péče nás rozhodně nenadchla. Jako u jiných rádoby moderních režisérů došlo na spousty rušivých a zbytečných prvků, a závěrečná „obyčejná“ smrt z lásky? Zapomeňte, pro Mariusze romantický starobylý blábol: Isolda si radši podřeže břitvou (dočista nemoderním nástrojem!) zápěstí... Inu - jednou to muselo přijít, po všech těch krásně klasicky (americky) tradičních MET inscenacích...

Titulky: dobrá věc, pochopitelně, ne každý zná libretto zpaměti. Navíc kdo by si troufl Mistrovo zcela a naprosto geniální libretto přebásnit a kdo by byl schopen to adekvátně přebásněné libretto přečíst, pochopit, sledovat při tom scénu, pěvce, orchestr? Takže zbývají orientační titulky. Jenže s jen orientačním textem dostanete pochopitelně jen polovinu opery... Radíme tedy: neumíte-li, naučte se německy, pak si několikrát libretto přečtěte - a pak rychle do opery! (Libretto je např. na http://www.rwagner.net/libretti/tristan/e-t-tristan.html)

Úplně subjektivní poznámka šéfredaktorky: zatím nejkrásnější inscenací Tristana všech dob byla jistojistotně ta z Lübecku, od režiséra Anthony Pilavachiho... ach, och, geniální!!!

Neděle 9. října. Primy posnídaly, pohlédly z okna na českobudějickou Černou věž a na příznivou oblohu a usoudily, že nazrála doba na menší dopolední procházku městem. Vzhůru na čerstvý vzduch! Pojďte s námi, budeme hned zpátky...

Prima Lála si se zalíbením prohlížela ve výloze tento švýcarský superstroj. Pane Milane, už máte pro Lálu dárek k vánocům??? (Hm - co znamená číslo 7, to tedy opravdu nevíme! Lálo?!?)

Ale holoubkům prý nepronajímají! To je přece ošklivá diskriminace, ne?

Letos je vynikající úroda kaštanů. Prima Lála si jich nacpala plné kapsy.

Bylo před krajskými volbami. Totiž vlastně přímo volební den, 8.října. Ale Piráti, proč máme volit KSČM, co nám to tu doporučujete!?!

„Bezpečný domov“.Pustili byste tohoto pána dovnitř, kdyby zazvonil u Vašich dveří? Prima Lála si raději prohlíží kaštany.

A prima Blanka se z toho roztančila. Vzpomněla si na své hodiny baletu.

A někdo z toho dostal botičku.

A někdo jen kulil oči.

Možná otřepané - ale zábavné!

Nedělní ulice byly takřka vylidněné, ale tu a tam se přece jen zčistajasna objevily postavy... a postavičky... nepřipadají snad právě tyhle někomu z Vás povědomé???

Test

A tohle je redakční příspěvek pro pány Zemana, Štěcha, Ovčáčka, Zaorálka, Sobotku, Hamáčka (všímáte si těch příznačných zdrobnělin?) ... a také samozřejmě pro pana čínského velvyslance v ČR a pro celou Komunistickou stranu Číny.

Zpravodaj 23 totiž vzniká během návštěvy Dalajlámy v říjnu 2016 v ČR a ani blárská zvířátka nemohou uvěřit tomu, jaké podivné bytosti, rychle se na přání komunistické Číny distancující od setkání ministra kultury Daniela Hermanna s Dalajlámou, jsou usazeny v čelních politických institucích České republiky... Hodlá snad pan Zeman kandidovat na čínského císaře?

Všem jmenovaným navzdory přestoupí Prima Lála na budhismus a bude z ní DalajLála!

To tam jistě přikreslila Prima Lála, známá milovnice piva !

A zde jeden Bílek František - pro Mokrého Otakara, básníka českobudějického.(Na Sadech, u Mlýnské stoky.)

Nevěříte-li, že Vás ochrání vyšší mocnosti, pojistěte se! (Toto je další blárský product placement, ČSOB pojišťovna. Budeme mít napříští expedici cestovní pojištění zdarma??)

Ach, to byly krásné zdobné asy!č

Test

Big brother is watching us!

Jeto jen náhoda, že sledující Velký bratr z předchozí strany seděl v domě hned vedle policejní stanice? Nebyl to nakonec kocour Bureš??Ať je tomu jak chce - Blárská operní budějická výprava byla u konce. Prima B vystoupala po schodech domů do svého bytu, Primy L a R nastoupily do Astřičky a ujížděly k Soběslavi. Tam, na náměstí u Husova pomníku, přestoupila L do autobusu směr Tábor a R se přes Deštnou navrátila do centra světa, Kamenice nad Mnoha Duby.

Děkujeme za pozornost, milí čtenáři - a těšte se - Blára will return, další Zpravodaj je na obzoru!

© Blára 2016 www.blara.mypage.cz

Fotografie: Blára, Wikipedia

Navštivte:

Upozornění pro nové čtenáře - předchozí Blárské Zpravodaje naleznete na:

http://blaramagazines.mypage.cz/

http://blaramagazines2.mypage.cz/