Bartos 1886.Dialektologie moravska

Download Bartos 1886.Dialektologie moravska

Post on 03-Dec-2014

253 views

Category:

Documents

52 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

<p>4</p> <p>\j^,.</p> <p>41^ ^^- :^'</p> <p>-</p> <p>%fc^if".</p> <p>.'.ii^</p> <p>Dialektologie</p> <p>moravsk.</p> <p>Prvn</p> <p>dl.</p> <p>Ne</p> <p>slovensk, dolsk, valaska lask.</p> <p>Sepsal</p> <p>Frantiek Barto,e.</p> <p>k. professor.</p> <p>-^^^.</p> <p>V</p> <p>BRN</p> <p>1886.Nkladem Matice Moravsk(</p> <p>Jiskcm Mor. ako. knihtiskrny.</p> <p>PredmlTiva.</p> <p>Spisem tmto podvmravsk, v</p> <p>na veejnost prvnzase v nkolikero</p> <p>dl</p> <p>nmz</p> <p>popsna jsou nfe slovensk,nich</p> <p>dialektologie modolsk, valaskse</p> <p>a</p> <p>lask,</p> <p>kad</p> <p>rznoe</p> <p>rozvtvuje.</p> <p>jemu mi nejt^ce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatn znaky rznoe tohoto mnj celkem svou platnost' i^ n^Ni ostatnch,^ pokud ^dlin rozdly vslovn vyteny nejsou. Tredn ~zretel obracel jsem vfude k zkonmzlinskm.</p> <p>Ponm svm domcm rznoem</p> <p>hlskovm, jimi podstatn rozdly mezi jednotlivmi</p> <p>nemi</p> <p>a</p> <p>rzno-</p> <p>emia</p> <p>nejjasnji probleskuj.tu zevrubnji,</p> <p>Hlskoslov</p> <p>a tvaroslov</p> <p>kadho</p> <p>nejevila,</p> <p>rznoe,</p> <p>tu strunji, jak se kde</p> <p>poteba toho</p> <p>popsno o sob. Potom nsleduje spolen nauka o tvoen slov, skladba slovnk abecedn a prvn polovice slovnku vcnho druh jeho polovice;</p> <p>pidna bude ke druhmu dlu dialektologie moravsk, v nm vypsati hodlm ne hanck, horck a esk. Na konec pidal jsem nkolik pklad, z nich ti psny jsou pravopisem fonetickm, v ostatnch ponechn pravopis obecn, aby se ten jich neilologm pli nestovalo. I v ostatnm spise uil</p> <p>pe za ni</p> <p>z,</p> <p>jsem pravopisu knihovho a na hlsku kde se tak v nech moravskch odchodn od etiny.9,</p> <p>vyslovuje.</p> <p>*)</p> <p>Co</p> <p>se</p> <p>te uspodn</p> <p>ltky,</p> <p>spravoval</p> <p>jsem</p> <p>se</p> <p>vzornmise</p> <p>spisy</p> <p>Miklosichovmi a Gebauerovmi.Dleitost' a poteba studidialektickch</p> <p>uznv</p> <p>nyn vbec,</p> <p>e neteba rozepisovati se o tom do iroka. Geografick rozloha dialekt'</p> <p>moravskch vrh zajmav svtlo na pvodn kolonisaci na vlasti. Ne dolsk a keleck, majc do sebe nepopirateln znmky ei esk,nevyvinulo se jistotn v nynjch svch hranicch za valaskho, nbr jest</p> <p>ne</p> <p>slovenskhood*</p> <p>pvodnm jazykem osadnk rznorodchtenmm</p> <p>sousednch</p> <p>Slovkv</p> <p>a</p> <p>Valachv.</p> <p>*) Pklady ostatnch</p> <p>rznoe</p> <p>najde laskav</p> <p>v</p> <p>spise</p> <p>nadepsa-</p> <p>nm</p> <p>^Lid a nrod."</p> <p>Tak osadnci mst, Val. Mezi s Krsnem, Hranic, Lipnka a zd se, e jsou jinho kmenovho pvodu neli obyvatelstvo Perova ddin okolnch. Mluv se posud v tchto mstech nem zcela rznm od okolnho, jeho charakteristickou znmkou jest pzvuk polsk a a nedostatek dlouhch samohlsek, co hy tedy ukazovalo k1</p> <p>pvodukov</p> <p>laskmu.*) Pborsk tvary: nesete, vedete, tetkazavedl,</p> <p>mne (pedlo-</p> <p>dat. a lok.)</p> <p>nesl a p. protitetka,</p> <p>tvarm</p> <p>v</p> <p>dalekm .irokm</p> <p>okol uvanm: nesete,</p> <p>vedet,</p> <p>mn.</p> <p>zaved, nes opravuj k te</p> <p>domnnce.Znalost domcho dialektu nebudezajist</p> <p>nikomu bez prospchu,uiteli</p> <p>komu</p> <p>se jest</p> <p>leito jest</p> <p>pmo stkati s lidem. Zvlt pak nrodnmu znti dkladn ne svch k. Znaje pesnjim.i</p> <p>d-</p> <p>a dsledn</p> <p>zkony jmenovit hlskoslovn,spisovnho</p> <p>rozmanit</p> <p>odchylky</p> <p>od</p> <p>jazyka</p> <p>podmnny</p> <p>jsou,</p> <p>mnohem</p> <p>snze bude moci vtpovati</p> <p>dtemjme-</p> <p>zkony jazyka spisovnho, a maje lexikln vdomostinebude mluvitinovati</p> <p>ne</p> <p>domcho,</p> <p>dtem</p> <p>o vcech, jim</p> <p>nemohou ro/.umti,</p> <p>slyce je</p> <p>jmnem sobei</p> <p>cizm.</p> <p>A</p> <p>n jazyk spisovn, podrobujc se ode dvnaneporuen-</p> <p>vplyvm</p> <p>cizm,</p> <p>o pevnou</p> <p>pdu</p> <p>ei</p> <p>lidu oprati se mus, nem-li za nedlouho</p> <p>zcela pozbyticizoty,</p> <p>svho</p> <p>pvodnho</p> <p>rzu</p> <p>slovanskho a osknouti v kalu</p> <p>toho neteba tum teprveslov, kolik</p> <p>doliovati.</p> <p>Kolik v naichkolikse obchod</p> <p>nechneboje z</p> <p>krsnch a ppadnchjadrnch slov,ciziny</p> <p>bez nich</p> <p>e</p> <p>pesnch termin,</p> <p>sench a</p> <p>vypjenmi nahrazuje! lidov m hojnost jadrnch, sklonnch '' a ')/', jimi by ovem spisovatel v nynj tvar za esk verbaliav dob antibrusisk leda posmchu doel, jako jsou skon (skonn), Vtyk:</p> <p>e</p> <p>spisovn velijak</p> <p>(vytkn),</p> <p>zida zazen), posvtka (posvcen, na p. (vykldn), mlaba, platba, seba a m. j.i</p> <p>koly),</p> <p>vykldka</p> <p>I</p> <p>psycholog v</p> <p>ei</p> <p>lidov</p> <p>nejednu zajmavou</p> <p>strnku</p> <p>postehne.:</p> <p>MsPozoruhodn na p. jest v t pin zmna, dojm smyslovch koza mekoce emrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyt) viti) a emoiti se (kmitati): brav =:r barvy temnohn i bruiv chutn</p> <p>;</p> <p>;</p> <p>obraz (pkn),a m.j.</p> <p>kysel</p> <p>pltno (hrub,</p> <p>ren),</p> <p>jsati</p> <p>^</p> <p>trhati</p> <p>i</p> <p>svtiti</p> <p>se</p> <p>Ze</p> <p>spisem</p> <p>tmto</p> <p>vechno</p> <p>vyerpnotum</p> <p>lien,</p> <p>ba</p> <p>dnmtomu.</p> <p>nikdy</p> <p>obral. Leckde snad i moje nevdeckou. Vykldaje na p. rozmanit zmny hlsek tam v nech, kde 'vzhledem k jazyku spisovnmu, vytkm je tu vlastn tyto hlsky jsou pvodnmi, a zmna jejich prv naopak</p> <p>vyerpno nebude, toho kdy podobnm, badnmse</p> <p>neteba</p> <p>dokazovati</p> <p>kdo se methoda bude</p> <p>zdti</p> <p>i</p> <p>*)</p> <p>Ve</p> <p>Val.</p> <p>Mezi mluv</p> <p>se</p> <p>po lasku:</p> <p>Bartkove pole, susedove tla.</p> <p>vjazyce</p> <p>III</p> <p>uinil jsem tak</p> <p>spisovnm</p> <p>nastoupila.</p> <p>Le</p> <p>vdom,</p> <p>abych</p> <p>zbyten rozvlnosti. I sice dlo m bez nkterch vad a^ nedostatk nebude; chyb hrubch doutm vak pece e jsem se uvaroval. Ostatek dosti na tom, poskytl-li jsem aspo nco dobrho matese uvaroval</p> <p>mni</p> <p>rilu</p> <p>badatelm povolanjm.Vakto vyadovalo prce nemal.</p> <p>c.</p> <p>k.</p> <p>ministerstva dvoulet</p> <p>dovolen,</p> <p>putovali</p> <p>Nabyv muniicenc vysokho jsem ddinu od ddiny,ostatnatd.</p> <p>sbraje nejen materil dialektick,</p> <p>nbr</p> <p>plody ducha</p> <p>nrod-</p> <p>Co se te dialekt nebo nic samch, nespolhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlan se tak snadno nezapomn jako ne tak pbuzn celkem jazyku spisovnmu, nbr od lidu samho, hlavn od starcv a babiek vyptvalnho:</p> <p>psn,</p> <p>kadla, zvyky a obyeje,</p> <p>povry</p> <p>\</p> <p>jsem</p> <p>se</p> <p>vtami na kad</p> <p>jednotliv tvar,</p> <p>pozoroval vslovnost jednotli-</p> <p>vch hlse</p> <p>a vyzvdal dle hotovho</p> <p>rejstku</p> <p>nzvy rozmanitch vc.slova ostatn</p> <p>Tak</p> <p>vznikl slovnk</p> <p>vcn, jak</p> <p>se</p> <p>domnvmjej</p> <p>dosti pln;</p> <p>bylo zachycovati z hovoru souvislho,</p> <p>rozpdal. Z hovoru souvislho doplovalslovn jednotlivm</p> <p>jsem o rozmanitch vcech jsem si t zkony hlskozjev bylo</p> <p>nem</p> <p>vlastn.</p> <p>Kad nov</p> <p>mi pak</p> <p>sle-</p> <p>dovati vemi</p> <p>monmi</p> <p>analogiemi, jich na</p> <p>mst</p> <p>vyhledati tak nebylo</p> <p>vdy bez</p> <p>obte.</p> <p>Vecko to zapisoval jsem</p> <p>si</p> <p>do seit, jak stdo b".</p> <p>Abych</p> <p>s</p> <p>tm mohl</p> <p>voln</p> <p>manipulovati, bylo kad tvar, kad slovo</p> <p>na</p> <p>pak tisce a tisce cedulek bez potukrte pekldati a rovnati, neli konen uspodn celho materilu hotovo bylo Avak i touto usilovnou a namhavou prac nebyl bych se ani tch resultt dodlal, kter ve spise tomto podvm, kdyby se mi nebylo dostalo vydatn pouioci od vlastenc spanilomyslnch a spolupracovnkv obtovnch. Tak staik, ctihodn vlastenec p. Daniel Sloboda, ev. far na Rusav, mimo hojn pspvky ethnografick propjil mi svho znamenitho slovnku idiotism valaskch, jej mi p. uitel Jos. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svho velico piinil. Velepiln pispvatel dozvltn cedulku pepsati, tyto</p> <p>Slovnkuac.</p> <p>Kotova,</p> <p>pp.</p> <p>k.</p> <p>okresn</p> <p>inspektor</p> <p>cedulek mi pispli. P.</p> <p>far ve Skpov na Opavsku Matou Vclavek na Vsetn mnohmi sty Vincenc Prsek, editel eskho gymnasia v Opav,</p> <p>Tom Smd,</p> <p>uvedl mne v grammatickou soustavu ne opavskho, jeho jest vtenm znalcem, p. Ignc Tk, c. k. professor v Uh. Hraditi, pouil mne o ne frdeckm, p. prof. Ant. Mach v Brn o ne keleckm.</p> <p>Slova</p> <p>i</p> <p>frze</p> <p>valask</p> <p>poslali</p> <p>mi</p> <p>pp. Frant. Bayer,</p> <p>uitel v Jersn,slova</p> <p>Edv. Peck,slovensk</p> <p>uitel</p> <p>ve Vyzovicch,</p> <p>Ant. Pikryl,</p> <p>far v eladn;</p> <p>Tebi, Fr. Koeluha, prof. v Prostjov, Karel Lys, far na Lhot u Luhaovic, Jos. Kachnk, vik v Olomouci. P. u. Ignc ll pispl nktermi slovy z Trnvky u Pbora, p. Ant. Stojan, kaplan v Pbore slovy pborskmi, dr. Rom.dr. Fr.</p> <p>Dvorsk,</p> <p>c.</p> <p>k.</p> <p>professor v</p> <p>Dubov pezdvkamii</p> <p>IV</p> <p>z Opavska.</p> <p>Skoro vichni tuto vyjmenovan pnovrozhojnili,</p> <p>i</p> <p>platn jmen jinch pispvatel na svch mstechostatn</p> <p>mj</p> <p>ethnografick</p> <p>materil</p> <p>vdn</p> <p>eho, jako bude pipomenuto.I.</p> <p>Zvltnmi vak dky zavzn jsem</p> <p>vel.</p> <p>pnu Karlu Frkovi, nynroce,</p> <p>kooperatoru v Koryanech, kter mi, jsa tehdy bohoslovcem vposlal monografii o</p> <p>rznoe</p> <p>e</p> <p>mi jenJest</p> <p>litovati jest,</p> <p>ronovskm tak zevrubnou a tak dkladnou, e jsem tto znamenit prce v zk rmeccel.</p> <p>svho spisu nemohl pojati</p> <p>mi tedy milou povinnost vzdti srden dky vem, kdo mi zpsobem pi m prci npomocni byli. Jest to jmenovit nae vlasteneck knstvo a uitelstvo, kter mi vude pohostinnho pste poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. Zvlt pak dky nejuctivj inm vysokmu c. k. ministerstvu kultu a vyuovn za milostiv udlen dvoulet dovolen, kterou mi poskytnuto potebn przdn na sebrn hojnho materilu ethnografickho.jakmkoli</p> <p>V</p> <p>Brn</p> <p>dne 10. nora 1886.</p> <p>Fr. Barto.</p> <p>I.</p> <p>Ne</p> <p>slovensk.</p> <p>i</p> <p>Ne</p> <p>slovensk pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu,a</p> <p>a jdouc tu na Brumovsku, Klobuckuvalaskho, pechz na Zlnsko. Odtud</p> <p>Vyzovsku podl hranic</p> <p>ne</p> <p>pes Bohuslavice</p> <p>a Hrubou Lhotu</p> <p>pestupuje na Napajedelsko, kde jmenovit osady lutav, Alenkovice</p> <p>a Nov ddinalevm</p> <p>(n. ves)</p> <p>k</p> <p>nmu nleej.</p> <p>Od Napajedel postupuje po celmseveri</p> <p>behu Moravy, od Rohatce pak na</p> <p>po pravm behu podl</p> <p>hranic farnch osad Ratikovic, Milotic, Mistna, Hovoran, Prunek a</p> <p>k</p> <p>Podivnu, kde pechz u Lednice do Rakous ktto</p> <p>Valicm</p> <p>a Cahnovu,</p> <p>na vchod od</p> <p>ry vude</p> <p>hranic uherskch dostupujc, kde se stk</p> <p>s uherskou sloventinou.</p> <p>Ne</p> <p>slovensk na</p> <p>Morav</p> <p>rozestupuje se v nkolikero</p> <p>rznoe.*)</p> <p>*)i</p> <p>Peme slovensk, slovensky" msto obvyklho slovck, slovcky" ponvadi</p> <p>Slovci sami, jmenovit pomoravt,Strnici</p> <p>jejich nejbli soused</p> <p>tvarv onch</p> <p>uvaj.</p> <p>na tt: N. N., nebo ^Slovenka" (ne: Slovka").se</p> <p>Ve</p> <p>te</p> <p>ZoJensfc?^</p> <p>krej."</p> <p>Podobn mluv</p> <p>se Slovenka"</p> <p>1*</p> <p>I.</p> <p>Rznoe</p> <p>zlnsk.lidu</p> <p>Rznoe zlnsk jest obecnm jazykem Zlnskm v jihovchodn Morav,Panstv Zlnsk skldalo se z</p> <p>na bvalm panstv ddin, kolem</p> <p>msta</p> <p>Zlna a z osm</p> <p>msta</p> <p>rozloench, jeto jsou:</p> <p>Prtn,</p> <p>Mlatcova,</p> <p>Pluk, Loukovice,</p> <p>elechovice, Jaroslavice, Kudlov a Beznica.</p> <p>Panstv Zlnsk bylo oi</p> <p>sob malm celkem</p> <p>ethnografickm, za kter</p> <p>samo se pokldalo, nepotajc sebe pmo k dnmu kmeni moravskmu, mluvc o Hancch, Valach i Slovcch jako o kmenech V nzorech lidu o rznosti kmenov nerozhodovaly . od sebe rozdlnch.obyvatelstvotoliko rozdly dialektick, nbri</p> <p>kroj,</p> <p>kterm sedlci panstv Zlnskhotu</p> <p>.znan se liili ode vech svch sousedv. Na severozpad bydlej Handci; nejbli ddina hanck je Rackova. Na jih za lesem soused Zdhoan^ jejich prvn ddiny</p> <p>za</p> <p>Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. Nejbli soused na severovchod jsou Valai bvalho panstv Vyzovskho a Lukovskho, na jihozpad obyvatel panstv Malenovskho, jich ne mlo m se li od zlnskho.</p> <p>Hlskoslov.o hlskch</p> <p>vbec.c,</p> <p>Rznoef,f,</p> <p>zlnsk,</p> <p>m1,</p> <p>tyto hlsky: a, , b, B,,</p> <p>,</p> <p>dz,</p> <p>,r,</p> <p>d,</p> <p>,</p> <p>e, ,s, ,</p> <p>g, h, ch,u,</p> <p>i,</p> <p>j,</p> <p>k,</p> <p>t</p> <p>,</p> <p>m, m,se</p> <p>n,</p> <p>, ,</p> <p>o,</p> <p>,</p> <p>p, p,</p> <p>, ,za</p> <p>t,</p> <p>,</p> <p> (), v, v, z, . Samohlska dlouh velmi rzn:</p> <p>vyslovuje a znstodolu,</p> <p>dobe:</p> <p>dv</p> <p>krtk</p> <p>chvla, dobrho, b, za</p> <p>na</p> <p>ra, chlap.chra,str.8.).</p> <p>2.</p> <p>Dlouh o zhusta se vyskytuje u vslovnosti slovenskloni, zbnk, tronk, rchat,</p> <p>dm (dom),3.</p> <p>zvon (srovn. na</p> <p>y</p> <p>SL</p> <p>jakkoli neznj tak zhruba jako v rutin a poltin,</p> <p>pecepysk-</p> <p>po</p> <p>retncch a</p> <p>po</p> <p>^</p> <p>zcela</p> <p>jasn</p> <p>se rozeznvaj</p> <p>od</p> <p>i</p> <p>a</p> <p>:</p> <p>byt-bt,</p> <p>pisk, vr-vr, hfy-fiet, my-m, byy-byl.</p> <p>Po sykavkchTotois,</p> <p>6</p> <p>a neli se nic od y. Sin zn jako:</p> <p>z,</p> <p>c</p> <p>tvrdne</p> <p>i</p> <p>syn, sipt jako sypat; kosi, zima, ciz</p> <p>vci jako kosy, zyma, cyz vey. po sykavkch nen ani podnebn i ani hrdeln ?/, nbr stedn samohlska mezi obma znjc, podobn v t pin eskmu stednma I, 4. Tvrd a mkk Z ( a 1) u vslovnosti jasn se odliuj: askalebe-lenoch, tuh-lud, lyko-lto.</p> <p>laluja,</p> <p>Ano na</p> <p>rozdle</p> <p>tchto hlsek za-</p> <p>kld se rozdln vznam slov: uhel (kout)(chlup)</p> <p> chlpr,,</p> <p>(chlpnut), lepit (udeiti)</p> <p>(sed), le5.</p> <p>(die Liige)I</p> <p>uhel</p> <p>(splen devo), chp</p> <p>lepit (kliti), lap (chytne)</p> <p> lap</p> <p>le (liege), plut (plovati)</p> <p>plut (plivati).</p> <p>astji maj platnos samohlsek neli v etin: brla^ rba, rbat, rk, r, brablc, kadle, klzat, klzk, chlm, chp, klbko^kadtb, dlen, hlbok, tlst, it, , klbat.6. *):</p> <p>Dlouh(v.</p> <p>drn, trn, trn,</p> <p>asto se sly u vslovnosti slovensk kr (ke)^ vr (ver), kdel (houf), vchtit (vrchovat), krmit, viat^</p> <p>,</p> <p>1,</p> <p>bat, kl7.</p> <p>klu), plnit, chlpat,</p> <p>sp</p> <p>(sloup),se).</p> <p>sneko,</p> <p>dh, zhbkakol samo-</p> <p>(hloubka), stkat, pabcat sa (potloukati</p> <p>V</p> <p>slovkch sedn a osn hlska n zastupujc</p> <p>m m</p> <p>hlskov; vyslovuj se</p> <p>ob</p> <p>slovky dvojslabin.</p> <p>8. Po ' se z a 2 u vslovnosti z pravidla pohlcuje, m hlska nabv platnosti samohlskov, slabikotvorn, jsouc tu krtk, tu dlouh:'</p> <p>o</p> <p>ph, gdy, ohpara, vlas (vlastn), ke, peze^ pozvihov. 9. Hlska g velmi asto se sly: ggor (hus krk), husi gagoc, agan, glgat (deglutire), gombk (knoflk), zingra (jiskra), zingnt (udeiti),, zgrbnt (zdechnouti), ignt (pchnouti), igat (lmati halouzky) a m. j,(oni),(ani),</p> <p>a</p> <p>sda, zvo</p> <p>(srovn. Slovnk).10. Slabiky hi, 6e, pi,</p> <p>p^</p> <p>vi,</p> <p>ve,</p> <p>, fe, mi,t</p> <p>m v moravskchpjivo,</p> <p>n-</p> <p>echped</p> <p>znjo,</p> <p>mkce</p> <p>se</p> <p>slabm jotovm pdechem;ani nevyslov.</p> <p>mjil, fjertocb</p> <p>Moravan bez namhno,</p> <p>A</p> <p>zvuk maj tyto</p> <p>mkk</p> <p>retnice</p> <p>u: hBa, pdlit sa, kupa, ve stvoch, v hoferstv, krv, zem.s</p> <p>11.</p> <p>Hlsky</p> <p>a z v deklinaci maj platnos hlsek</p> <p>mkkch:</p> <p>obraze^</p> <p>lese, koze klobse (nom. mno. jako: mee, re), v lesi, v masi (lok^ jedn. jako: v mei, na poli); j o vozi a on o kozi."</p> <p>O promnch samohlskovch.</p> <p>Pehlasovn.ale</p> <p>Samohlska a proti etin zachovala se celkem nepehlaso vna pece astji se pehlasuje neli v ostatn sloventin, valatin a latin.1.</p> <p>;;</p> <p>*) V samohlskov r dr se posud ve sv me. Tvrd f a vokalisuje pelo naped v khl, potom v M. v ^u a l. V matrikch st. XVI. nynj jmna Tlustk a kubai psna jsou Tlstk, klbal, jak se na ddinch posud</p> <p>mst</p> <p>se</p> <p>K</p> <p>vyslovuj.</p> <p>: !</p> <p>a)</p> <p>7</p> <p>hejno</p> <p>Pehlasovno</p> <p>jest</p> <p>a v nkterch slabikch kmenovch:</p> <p>(hajno), jezero</p> <p>(jazero),</p> <p>lehk (lahk),</p> <p>tk</p> <p>(ak),</p> <p>mkk</p> <p>(rhakk),</p> <p>(pama), hovz (hovaz), ptel (priatel)* b) Pehlasovno jest a v infinitive a pest innm sloves III, tdy tchto: hoet-hol, viset-visl (podl. hoat, visat). c) Pehlasovno a seno v i jest a v nom. jedn. . ve sloenm sklonn kmen mkkch: bo muka (boia) a v genitiv jedn. vzorulekat (lkat),</p> <p>ps</p> <p>(pas),</p> <p>pam</p> <p>znamenve,</p> <p>:</p> <p>do nru (nru), z nenadn (nenadna). Toliko pehlasovnoneseno v genit. jedn. vzorupodstatnch jmnech vzoru:</p> <p>ale</p> <p>zel:</p> <p>do</p> <p>el,</p> <p>obil,</p> <p>pehrle</p> <p>(el*).</p> <p>d)</p> <p>V</p> <p>kue kmenov</p> <p>a se dr nepe-</p> <p>hlasovno</p> <p>kua, kuate, kuati(telac),</p> <p>;</p> <p>**) ale</p> <p>pehlasuje se v odvozench od</p> <p>nich pdavnch: telece)</p> <p>knec (knac).</p> <p>pehlasovno a seno v infinitive a pestch sloves V. tdy vzoru hti: ht, h, zeht, pt, okt, smtProtijest asa,</p> <p>etin</p> <p>pt, ok, sml sa.</p> <p>Krom</p> <p>toho ve slovech</p> <p>:</p> <p>petka, kviela,</p> <p>k-</p> <p>elka,</p> <p>el</p> <p>(v.</p> <p>ata)</p> <p> vsknt,:</p> <p>doshat, zaphat, uzbnt, ozbe</p> <p>mne</p> <p>(zebe, zabe).2.</p> <p>Samohlska</p> <p>o se</p> <p>nepehlasujeduo</p> <p>a)</p> <p>ve vokativ vzoru dua</p> <p>b)</p> <p>v dative a lok. mn. vzoru pole: polom, na poloch.macocha, jaz...</p>