antonin dvorak jako interpret

Download Antonin Dvorak Jako Interpret

Post on 23-Dec-2015

10 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

...

TRANSCRIPT

  • MASARYKOVA UNIVERZITA

    FILOZOFICK FAKULTA

    STAV HUDEBN VDY

    SDRUEN UMNOVDN STUDIA

    Ondej upka

    bakalsk prce

    ANTONN DVOK JAKO INTERPRET

    vedouc prce: Mgr. Jan paek

    2009

    Prohlauji, e jsem tuto prci vypracoval samostatn. Veker prameny, literaturu a dal

    zdroje informac, kter jsem v prci vyuil, jsou uvedeny v seznamu pouitch pramen a

    literatury a jsou patin citovny.

  • 1

    Obsah

    vod___str. 2

    1 Antonn Dvok jako dirigent___ str. 4

    1.1 Koeny Dvokova dirigentstv___str. 4

    1.2 Dvokova dirigentsk vystoupen___str. 5

    1.3 Dvokv dirigentsk styl ohlasy___str. 10

    1.4 Dvok dirigent ve faktech a slech___str. 12

    1.5 Shrnut___str. 14

    2 Antonn Dvok jako klavrista___str.16

    2.1 Dvokovo klavrn kolen___str. 16

    2.2 Dvokova klavristick vystoupen___str. 17

    2.3 Dvokv klavristick styl___str. 20

    2.4 Dvok klavrista ve faktech a slech___str. 21

    2.5 Shrnut___str. 21

    3 Antonn Dvok jako varhank___str. 23

    3.1 Dvokovo varhann kolen___str. 23

    3.2 Dvokovo varhanick psoben___str. 23

    3.3 Shrnut___str. 26

    4 Antonn Dvok jako violista___str. 27

    Zvr___str. 29

    Resum___str. 32

    Summary___str. 32

    Pouit zdroje___str. 33

    Ploha___str. 35

  • 2

    vod

    Osobnost a dlo Antonna Dvoka k sob ji vce ne sto let pout mimodnou pozornost

    poslucha, interpret a muzikolog. Zamme-li se vak na tento zjem pozornji, ukazuje

    se, e Dvokovo rozshl a mnohotvrn skladatelsk dlo mnohdy zastiuje dal oblasti

    jeho tvr innosti. Krom Dvokovy role pedagogick unikaj dlouhodob pozornosti

    pedevm skladatelovy aktivity interpretan. Tma Dvok interpret pitom zdaleka nen

    jen okrajovou zleitost, a to hned z nkolika dvod:

    1. Samotn etnost skladatelovch vystoupen v loze interpreta jasn ukazuje, e nelze

    hovoit jen o nkolika pleitostnch akcch, ale o dlouhodobm psoben na tomto poli

    v asovm rozpt piblin tvrtstolet.

    2. Vzhledem ke skutenosti, e v naprost vtin ppad skladatel interpretoval sv vlastn

    dla a mnoh z nich v premie , lze hovoit pmo o autorov zmru nastolit jejich urit

    provdc knon.

    3. Znan procento Dvokovch dirigentskch vystoupen se odehrlo v zahrani, co

    pisplo nejen k tamnmu prosazen Dvoka skladatele, ale soudob esk hudby vbec.

    Jestlie nap. Smetanovy aktivity v koncertn oblasti a pedevm ve sfe opernho divadla

    byly zmapovny a analyzovny ji mnohokrt, Dvokv pnos pro rozvoj koncertnho

    provozu zatm dostaten zhodnocen nen. Dosavadn dvokovsk literatura tento stav odr

    vce ne vmluvn: pes svoji znanou rozshlost neobsahuje tm dn hlub reflexe tto

    oblasti skladatelovy innosti. Jedinou vjimku pedstavuje prce Josefa Bachtka Antonn

    Dvok dirigent, kter se ovem zabv vhradn Dvokovm psobenm dirigentskm.

    Rovn v zkladnm dle dvokovsk literatury, ourkov tydln monografii ivot a dlo

    Antonna Dvoka, nen tomuto fenomnu vnovna vt pozornost. Krom prbnch

    zmnek o jednotlivch vystoupench podv autor jen strun popis tto oblasti

    skladatelovch aktivit. Z hlediska faktografickho pin adu podstatnch daj 10. svazek

    souboru editora Milana Kuny Antonn Dvok: Korespondence a dokumenty z roku 2004,

    kter uvd pepisy dochovanch koncertnch program, divadelnch cedul apod.

    Vznamnm zdrojem dat je tak sekce Pehled ivota a dla Antonna Dvoka

    z Thematickho katalogu Jarmila Burghusera a Johna Claphama.

  • 3

    Podstatnm vchodiskem pro hodnocen Dvokova interpretanho pnosu jsou pedevm

    vzpomnky souasnk a dobov kritiky. Zde vak narme na jist skal: z velkho

    mnostv reakc na Dvokova vystoupen lze k danmu tmatu vzthnout jen jejich malou

    st; vtina autor si vm pedevm samotn hudby (byla tehdy nov a je pochopiteln, e

    pevn st pozornosti byla vnovna prv j), rove proveden zstv vtinou stranou

    zjmu. Dal vznamn pramen pedstavuje Dvokova korespondence, na jejm zklad si

    lze vytvoit dobrou pedstavu o skladatelovch poadavcch na rove chystanho proveden

    uritho dla (pokyny poadatelm koncert ohledn adekvtnho obsazen orchestru apod.).

    Svoj prac chci upozornit na dlouhodob nedostatenou pozornost, kter je Dvokovi jako

    interpretovi vnovna. Mm zmrem je pehledn vyslit jednotliv skladatelova

    vystoupen, zhodnotit jeho interpretan aktivity v kontextu domcho hudebnho provozu

    v posledn tetin 19. stolet, poukzat na jejich vznam pro rozvoj zdej interpretan praxe a

    zdraznit Dvokovu osvtovou lohu, kterou sehrl pi svch etnch vystoupench

    v zahrani. Na zklad studia dostupn literatury se pokusm zodpovdt adu otzek, kter

    s problematikou zce souvisej: Co vlastn skladatele vedlo k aktivn asti na interpretaci

    vlastnch dl? Jak obstoj Dvok jako dirigent v kontextu interpretan praxe sv doby? Jak

    Dvok svoj ptomnost na koncertnm pdiu ovlivnil recepci hudebnch dl? Soust textu

    je i men statistika, kter nzorn a pehledn hodnot skladatelova vystoupen podle rznch

    kritri (nejastji interpretovan dlo, dla proveden v premie apod.).

    Vychzm pedevm z dobovch kritik, otitnch v eskch a zahraninch periodikch,

    kter k dan problematice pispvaj autentickm pohledem skladatelovy doby. Vzhledem k

    nesnadn dostupnosti nkterch z nich (lnky z newyorskch i londnskch periodik) je

    vyuito jejich ppadnch reedic v dostupn literatue. Jsou podrobeny vzjemnmu srovnn

    a doplnny o poznatky zskan ze vzpomnek souasnk a skladatelovy korespondence.

  • 4

    1 Antonn Dvok jako dirigent

    Pi mapovn Dvokovch aktivit v oblasti interpretace je nutno obrtit pozornost nejdve

    k jeho innosti dirigentsk. Je nejvznamnj nejen z hlediska kvantitativnho (vce ne sto

    vystoupen, viz tabulka . 1 v Ploze), ale zrove pedstavuje oblast, ve kter lze nejlpe

    vysledovat skladatelv vliv na dobovou recepci jeho dla, na utven modernho koncertnho

    provozu v eskch zemch, ale i na vnmn esk hudby v zahrani.

    1.1 Koeny Dvokova dirigentstv

    Mme-li hodnotit Dvoka jako dirigenta, je teba se nejprve zamit na skladatelovo

    odborn vzdln. Jeho zklady nabyl zpotku u Antonna Liehmanna ve Zlonicch, pozdji

    na tzv. varhanick kole v Praze. Jestlie mu tato studia pinesla mimo teoretickch zklad

    zbhlost ve he na klavr, housle i varhany, o kolen dirigentskm tu neme bt e. V dob

    Dvokova mld se statut dirigenta, tak jak ho chpeme dnes, teprve utvel, a krom

    nkolika vjimench osobnost, jakmi byli Hans von Blow nebo Richard Wagner, nebylo

    o dirigentstv jako svbytn profesi obecn uvaovno. Na prask konzervatoi, kter by jako

    jedin odborn vzdlvac stav pichzela pro Dvoka vzhledem k jeho finannm

    monostem v vahu, se dirigovn zaalo vyuovat teprve od kolnho roku 1889/90

    [Branberger 1911, str. 135], kdy ji skladatel doshl osmatyictho roku ivota.

    Dvoka lze tedy povaovat za dirigenta samouka a vliv na utven jeho interpretanho

    stylu je nutno hledat pedevm u dirigentskch vzor, se ktermi piel do styku. Krom

    nkolika ojedinlch vystoupen zahraninch dirigent, z nich patrn nejvznamnj byl

    Wagnerv prask koncert 8. 2. 1863, v nm snad Dvok inkoval jako orchestrln

    violista [ourek 1954, str. 58], se mohl inspirovat hlavn vzory domcmi. Odhldneme-li od

    ady dirigent praktik, kte v tehdej Praze psobili, pichzej v vahu dv vrazn

    individuality, kter mohly mt na mladho Dvoka vznamn vliv, a to jak dlkou svho

    psoben, tak pedevm silou sv osobnosti.

    Prvnm z nich byl Antonn Apt (1815 - 1887), zakladatel, organiztor a vedouc hudebnho

    spolku Cecilsk jednota, jeho lenem byl Dvok v dob svch studi na varhanick kole.

    Apt byl typem dirigenta, kter dokzal na orchestr inn psobit tak, aby doshl

    maximlnho vsledku. Jeho vysokm nrokm na kvalitu proveden hudebnho dla tehdej

  • 5

    zvyklosti nemohly dostt. Tk se to napklad obsazen orchestru. Protoe Apt byl velkm

    propagtorem nmeckch novoromantik, ctil potebu zajistit adekvtn obsazen zejmna

    smycov sekce, co se mu tak dailo: v nkterch obdobch ml orchestr Cecilsk jednoty

    a 14 prvnch housl a pro provdn voklnch dl ml k dispozici stodvacetilenn sbor.

    [Prochzka 1914, str. 21 - 28]

    Dalm klovm dirigentskm vzorem nebyl Dvokovi nikdo men ne Bedich Smetana.

    Roku 1862 se Dvok stal lenem orchestru Prozatmnho divadla a jako hr na violu zde

    psobil po dobu devti let, od roku 1866 pod Smetanovou taktovkou. Smetana, kter se jako

    skladatel dirigent zcela vymykal tehdejm domcm pomrm, byl prvn, kdo nechal uvdt

    sv jmno v loze dirigenta na divadelnch cedulch a programech, a vyzdvihl tak dirigentovu

    roli z anonymity orchestru. Dirigent ve Smetanov pojet nen jen nkm, kdo udv tempo,

    ale stv se osobnost urujc styl proveden konkrtnho dla s ohledem na jeho originalitu,

    osobnost autora a dobu, ve kter vzniklo. Tak Smetana ml vysok nroky na zvukov

    vyven obsazen orchestru i na jednotliv hre. [Barto 1938, str. 124 - 131]

    Odraz tchto nrok nachzme pozdji prv u Dvoka, co dokld rozshl skladatelova

    korespondence: akoli skladatel ochotn spolupracoval na provdn svch dl i s poadateli

    mench eskch a moravskch mst, vdy trval na vysok kvalit interpretace a adekvtnm

    obsazen orchestru, v ppad velkch voklnch dl i sboru. [mj. Dvokv dopis z 19. 3.

    1884. In: Kuna 1987, str. 402]

    Nemalou zkuenost jist Dvokovi pinesly i nvtvy anglickch hudebnch festival.

    V zemi s dlouholetou interpretan tradic bylo samozejm mono naerpat adu podnt

    nejen z dirigentskho hlediska, ale zptn i pro samotnou tvorbu (zvukov monosti tamjch

    poetnch sborovch tles apod.).

    1.2 Dvokova dirigentsk vystoupen

    Obdob Dvokovy di