stavba - m.soudom.cz · ii. zrakový nerv (nervus optikus) obsahuje nervový vlákna a ta vedou z...
Post on 14-Mar-2019
223 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28
- ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje
s okolím
- fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací
- působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu)
- skládá se z mozku a míchy
STAVBA
Neuron, nervová buňka (cellula)
- základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka
- jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na
speciální signály
- přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost
organismu na ně reagovat.
- neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně
DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo
do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk
NEURIT – AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard
- vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy)
AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem
BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro
BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy
centrioly
RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se
schwannovymi buňkami
MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny
SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin
NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku)
- nemnoží se, pouze regenerují
- jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem
skoro 1 l krve)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29
Gliové buňky (glie, neuroglie)
- drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru vyplňující prostory mezi nervovými buňkami
- tvoří "kostru" nervové tkáně
- nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony a fagocytují poškozené
buňky, odvádí odpadní látky
- je jich 10x více než neuronu
- typy glií:
Astrocyty: skelet NS, mají hodně výběžků, dotýkají se cévy a neuronu –
zprostředkovávají metabolismus
Oligodendroglie: tvoří myelinovou pochvu
Mikroglie: schopny fagocytózy a měňavkovitého pohybu, zajišťují imunitu
Velikost nervových buněk
- jsou různě veliké a různých tvarů
- velikost se pohybuje od 7 tisícin milimetru až 150 tisícin milimetru
Vzruch
- rychlost přenosu vzruchu je až 120m/s
- spojení dvou neuronu se děje díky SYNAPSÍM
- na jednom neuronu je až několik tisíc synapsí
- jednosměrné vedení vzruchu
REFLEX
- reakce organismu na změnu prostředí
- tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( 1749 – 1820 )
Reflexní oblouk
- děj při kterém se přenáší signál z čidla nervovou drahou
k výkonnému orgánu
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30
Skládá se z 5 částí:
1. receptor = příjem, podráždění
2. dostředivý nerv = vede vzruch do CNS
3. CNS = zpracování informace
4. odstředivý nerv = vede nerv z CNS
5. efektor = výkonný orgán (odpověď na podráždění)
Nepodmíněny a podmíněný reflex:
-tyto děje rozdělil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( 1849 – 1936 )
Nepodmíněný R
jsou vrozené (zaznamenán v genetickém kódu)
jsou v šedé hmotě všech částí ústřední nervové soustavy mimo kůru koncového mozku
vždy stejná reakce (podráždění rohovky – mrknutí)
nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy rozmnožovací, sebezáchovy (instinkty)
Podmíněný R
získané učením během života
centrum v mozkové kůře
vznik na základě určitého podnětu (světlo, zvuk, určitá osoba……)
po vynechávání určitého podnětu reflex časem vymizí
Dělení reflexů podle:
ČIDLA
exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť, čich)
interoreceptivní (podněty uvnitř organismu)
propioreceptivní (podněty ve svalech, šlachách a kloubech)
CENTRA
extracentrální (reflexy axonové, uzlinové)
centrální (reflexy míšní a mozkové)
VÝKONNÉHO ORGÁNU
somatické (tělové)
autonomní (vegetativní)
VZNIKU
nepodmíněné (vrozené)
podmíněné (získané)
CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
- rozděluje se na MÍCHU a MOZEK
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31
Mícha (medulla spiralis)
- je to provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu
- je asi 40 - 45 cm dlouhý, v krční části má v nejširším místě v horním oddílu bederním průřez
asi 12x8,5 mm
- je centrem jednoduchých reflexů, např. obranného reflexu nebo erekce
- horní konec přechází v prodlouženou míchu ( část mozku )
- dolní konec končí v úrovni druhého bederního obratle
- z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů
- na průřezu míchy rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou
hmotu
šedá hmota je tvořena těly neuronů a krátkými dendrity (výběžky), vybíhá
v přední míšní rohy, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají
míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory
bílá hmota tvoří jí neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvoří ji svazky
vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí
CNS a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost
motorických buněk (vědomé a chtěné pohyby)
- jsou smíšené, odstředivé (od receptorů vstupují do zadní části hřbetní míchy) a dostředivé
(vstupují z přední části míchy a v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními)
Mozkomíšní mok
= liguor cerebro spinalis
= čirá kapalina, obsahuje bílkoviny, 130-150 ml
= denně vznikne 500 ml
funkce – ochranná, nadlehčuje mozek, odvádí metabolické zplodiny z mozku,chrání, tlumí
nárazy, imunitní funkce
Centrální kanálek (canalis centralis) – úzký, v krční oblasti je často druhotně uzavřen
Míšní nervy (nervi spinalis)
Nervová pleteň krční (plexus cervicales)
vzniká spojením 1. -4. krčního nervu
její větve vedou k některým svalům a kůži
nejvýznamnější je dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus), který sestupuje
mezihrudím až k bránici a zprostředkovává brániční dýchání.
Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)
spojení předních větví 5. - 8. krčního nervu a částečně 1. hrudního nervu
nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku a svaly volné
horní končetiny (např. nerv vřetenní, středový a loketní, které dosahují až na prsty
ruky)
Nervy hrudní netvoří pleteně a nespojují se s předními větvemi
12 párů, probíhají mezi žebry
nervy mezižeberní (n. intercostales) se rozvětvují ve svalech hrudní a břišní stěny a v
kůži přední strany trupu.
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32
Nervová pleteň bederní (plexus lumbalis)
přední větve 1. - 4. nervu bederního
inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna a zevní pohlavní orgány
největší je nerv stehenní, který se větví na přední straně stehna.
Nervová pleteň křížová (plexus sacralis)
tvoří ji 5. nerv bederní a 1. -3. nerv křížový
nejvýznamnější je nerv sedací (n. ischiadicus), který sbíhá po zadní straně stehna a v
zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový, které dosahují až na prsty nohy.
Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)
tvořená všemi křížovými nervy
inervuje svaly pánevního dna a orgány malé pánve
Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)
drobné kostrční nervy inervují anální otvor.
Nervy hlavové ( nervi cranialis) připojují ke spodině mozku kořeny, které mají vlákna většinou pouze jednoho typu
(senzorická vlákna)
rozvětvují se v oblasti hlavy a krku
smíšené, odstředivé a dostředivé
zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33
I. čichový nerv (nervus olfaktorius)
začíná tenkými vlákny, výběžky čichových buněk vytvářejí pleteně a z nich vznikají
čichové nervy a vstupují do nitrolebního prostoru a vedou do výběžků do mozkové
kůry
senzitivní nervy
II. zrakový nerv (nervus optikus)
obsahuje nervový vlákna a ta vedou z buněk sítnice, vystupují ze zadního pólu oka a
jdou do nitrolebního prostoru a pokračují přes zkřížení do zrakových center
je součástí CNS
III. okohybný nerv (nervus okulomotorius)
odstředivý, eferentní
motorická vlákna se dělí ke svalům
vegetativní vlákna jdou ke svalům řasnatého tělíska a duhovky
IV. kladkový nerv (nervus trochlearis)
tenoučký nerv, jádro ve středním mozku, inervuje horní šikmý sval u oka
V. trojklanný nerv ( nervus trigeminus)
nejsilnější hlavový nerv
inervuje obličejovou část hlavy
smíšený nerv ze tří částí:
1. větev odstředivá – od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
2. větev dostředivá – receptor ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
3. větev smíšená - dostředivá = dolní čelist, jazyk a krajina spánková
- odstředivá = svaly žvýkací
VI. odtahující nerv ( nervus abducens)
vstupují do očnice, vedou vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při
poškození = šilhání ( strobismus)
VII. lícní nerv ( nervus fascialis)
vede motorická vlákna k mimickým svalům
senzitivní vlákna ze zevního sluchovodu, chuťových buněk
vegetativní vlákna k slzné žláze a slinné žláze a žlázkám dutiny nosní
při poškození ztráta mimiky na ½ obličeje
VIII. sluchověrovnovážný nerv ( nervus vestibulokochlearis)
má 2 části - sluchovou a rovnovážnou
IX. jazykohltanový nerv ( nervus glozofanrygeus)
obsahuje smíšený nerv
inervuje zadní 1/3 jazyka, hltanu, příušní žlázu
umožňuje polykání
X. bloudivý nerv ( nervus vagus)
smíšený nerv, inervuje útroby na krku, břiše, hrudníku, vede na krku, vystupuje v
hrdelní jamce do hrudníku a s jícnem do dutiny břišní
motorická vláka - svaly hrtanu a hltanu
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 34
vegetativní vlákna - hladká svalovina, žláza
senzitivní vlákna - z orgánů - orgánová bolest
XI. přídatný nerv ( nervus akcesorius)
motorická vlákna
inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový
XII. podjazykový nerv ( nervus hypoglossus )
jádro v prodloužené míše a rozvětvuje se na svalech jazyka
Nervy vegetativní ( autonomní)
starají se o automatickou regulaci našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce,
žaludek….)
skládají se z motorických nervů spojujících s ostatními orgány
mají dvě skupiny
nervy sympatické
nervy parasympatické
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 35
NERVY SYMPATICKÉ
vychází z krční, hrudní a bederní spolu z míšními nervy
jsou podél páteře, vzájemně propojeny s nervovými vlákny = sympatický kmen
krční sympatikus inervuje svalovinu cév, krku, oko, žlázy hlavy a krku, srdeční
svalovinu
hrudní sympatikus - plíce, bronchy, pleteně podél cév, stěna trávicí trubice
bederní sympatikus - ledviny, vnitřní pohlavní orgány, v pánvi se přidávají k
parasympatiku a tvoří pleteně drážděn při stresu, zátěži rozhodování
NERVY PARASYMPATICKÉ
vystupuje z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
s III. hlavovým nervem vede ke svalům oka
s VII hlavovým nervem vede ke slinným a slzným žlázám
s IV hlavovým nervem vede k příušní žláze
s X hlavovým nervem vede k průdušnici, cévám, srdci, zažívacímu traktu až k horní
části močovodu a ledvinám
Mozek (encephalon) - je uložen v dutině lební, o váze asi 1 300g (při narození asi 400g)
- nejsložitější orgán v celé nervové soustavě a celého lidského těla
- je chráněn 3 plenami jako mícha:
1. tvrdá plena = cévy, tuk a vazivo (pod ní 2 pleny měkké)
2. pavučnice (arachnoidea) = bezcévnatá
3. omozečnice = bohatá cévami
- prostor mezi omozečnicí a pavučnicí je vyplněn mozkomíšním mokem
(chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy)
Stavba mozku:
PRODLOUŽENÁ MÍCHA (medulla oblongata)
VAROLŮV MOST (pons varoli)
MOZEČEK (cerebellum)
STŘEDNÍ MOZEK (mesencephalon)
MEZIMOZEK (diencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 36
1. PRODLOUŽENÁ MÍCHA
pokračováním míchy páteřní
uvnitř je IV. mozková komora
vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů
jsou zde centra retikulární formace (řízení dýchání, krevního tlaku, pohyby trávícího
ústrojí…)
vůlí neřízené pohyby – polykání, kýchání, kašlání, zvracení
2. MOZEČEK
složení: z 2 hemisfér spojených červem mozečkovým kůra mozečková (na
povrchu šedá hmota, silně zbrázděná závity, uvnitř bílá hmota, která se rozbíhá do
závitů)
je reflexní pohybové ústředí: regulace svalového napětí, koordinace pohybů,
udržení rovnováhy
3.VAROLŮV MOST
tvoří val nad prodlouženou míchou, spojuje koncový mozek s mozečkem
složení: hlavně ze vzestupných a sestupných mozkových vláken také i části šedé
hmoty (zde se kontrolují žlázy, které produkují sliny a slzy)vystupuje z něj trojklaný
nerv
podněty aktivuje Ret.formace mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu, pokud
podněty ochabnou, dochází ke spánku.
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 37
4. STŘEDNÍ MOZEK
nejmenší oddíl mozku, skrytý mezi mostem a mezimozkem
složení:
- sylviův kanálek – prochází středem, má kolem sebe šedou hmotu čtverohrbolí – na horní
straně, končí zde část zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty začínají 2 páry
okohybných nervů stonky mozkové – ve spodní straně středního mozku, z bílé hmoty,
spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva
5. MEZIMOZEK
uložen mezi hemisférami koncového mozku
je v něm III. komora mozková - spodina komory je tvořena tenkou stěnou z šedé
hmoty - hypotalem
podvěsek mozkový je stopkou připojen k šedé hmotě v komoře (hypotalamu)
šišinka – připojuje se na strop hypotalemu
hypotalem – má reflexní centra (řídí teplotu, množství vody, spánek, bdění, látkovou
výměnu)
stěny mezimozku: jsou silné, vejčitý tvar = talamy
talamy – složené hlavně ze šedé hmoty, jsou převodním ústrojím pro četná nervová
vlákna, jdoucí ke koncovému mozku
6. KONCOVÝ MOZEK
někdy nazýván přední mozek, velmi vyvinut
složení: 2 polokoule (hemisféry)
pravá je umělecká, syntéza podnětů
levá je technická
lalok čelní, temenní, týlní a spánkový
čichový mozek – na spodní ploše čelních laloků obou hemisfér
mozkomíšní mok – v každé dutině uvnitř hemisféry, k mozku se dostává přes 4
komory
limbický systém – tvoří ho mezimozek a části pláště, vytváří límec mozkové tkáně
kolem mozkového kmene, zajišťuje komplexní instinktivní chování – sídlo emocí,
také zajišťuje ukládání paměťových stop a na základě zkušeností pomáhá dotvářet
vrozené prvky chování
Kůra předního mozku: spojena s dostředivými a odstředivými dráhami, registrují se zde
reflexy – vznik podmíněných reflexů
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 38
Sledování činnosti CNS elektrodami na povrchu hlavy (EEG = elektroencefalogram)
slouží k posouzení stavu mozku a jeho poruch
Bdění stav, kdy organismus komunikuje s okolím, retikulární formace a limbický systém
udržuje mozkovou kůru ve stavu bdělosti
Spánek období zotavení organismu
novorozenec = 20 hodin
dospělí = 8 hodin
zpomalení činnosti vnitřních orgánů
útlum mozkové kůry (některé orgány zůstávají v činnosti =
strážné body = probuzení)
má cyklický charakter:
1. telencefalický spánek (NREM, klidový)
útlum mozkové kůry (beze snů)
začátek spánku (opakuje se 4 – 5 x, po 60 – 90 minutách)
2. rhombencefalitický spánek (REM, paradoxní)
u dětí převažuje, u dospělích ¼ celkové doby
rychlé pohyby očí, sny
mozek třídí informace a ukládá je
existují další formy spánku
hypnoticky (sugesce)
narkotický
Vlivy působící na nekvalitní spánek: stres (zaměstnání, rodina)
bolestivé stavy (po úraze, operaci, nemoc)
pobyt v cizím prostředí (internát, dovolená, nemocnice)
narušený biorytmus (směnný provoz, cestování)
zdřímnutí (po obědě, před večerem)
kofein (nepít 4 – 6 hodin před usnutím)
alkohol (narušuje kvalitu spánku)
nikotin (působí povzbudivě)
cvičení (3 – 4 hodiny před usnutím)
těžká jídla
Naopak naučený rituál a vhodné prostředí zvyšují kvalitu spánku
Typologie osobnosti podle vyšší nervové činnosti - první vědeckou typologii rozpracoval HIPOKRATES
- staří Řekové měli rozdělení: KREV, SLIZ, ŽLUTOU a ČERNOU ŽLUČ
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 39
Cholerik (žlutá žluč)
silně vzrušivý, sklon k výbuchům hněvu a agrese
těžko se ovládá a reaguje impulzivně, nerozvážně (proráží hlavou zeď)
netrpělivý, panovačný, reaguje rychle
Melancholik (černá žluč)
pesimista se strachem z budoucnosti, smutně laděný
miluje klid, nemá rád hluk a jakékoliv změny ve svém okolí
obtížně navazuje kontakty, život pro něj bývá obtížný
Flegmatik (sliz)
vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný
vykazuje stálost a spokojenost, chladnokrevnost až apatii
neprojevuje se navenek, hlubší vztahy pouze k vybraným osobám
je bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny
Sangvinik (krev)
přiměřená reaktivita, na slabé podměty reaguje slabě, na silné silně
je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, nestálý, lehkovážným optimista
C.G.Jung rozdělil základní typy na INTROVERT a EXTROVERT
Introvert
myšlení -říká, že něco existuje
cítění – říká, odkud to pochází a kam to směřuje
Extrovert
myšlení – říká, co to je
cítění – říká jakou to má hodnotu a jaký význam
Učení souvisí se zvládnutím mechanismu řeči a paměti
psychologie má nejlepší výsledky v této oblasti – jediná ucelená
koncepce – učení souvisí s technikou učení
učení je adaptivní změna chování vlivem vnější situace
je to vše, co získáváme, jako zkušenost
schopnost učení je vrozená, jako důsledek lidských potřeb – rozvíjí se
chápáno, jako synonymum pro celý lidský život
Úrovně učení:
pudová úroveň (u zvířat)
emocionální úroveň (zkresluje naše znalosti o světě)
racionální úroveň (rozumová úroveň)
Fáze učení:
„úplná nevědomost“ – „dokonalá vědomost“
I. motivační
II. poznávací – seznámení s problémem (vědecký)
III. výkonová
IV. kontrolní
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 40
Motivační:
čím větší motivace, tím větší aktivita
uvědomění vnitřních i vnějších pohnutek, které mě dovádí k řešení
Poznávací:
začátek pronikání do uč. materiálu
aplikace zkušeností a získávání dalších informací a prostředků k jejich řešení
utváří se různé hypotézy řešení, ty se i prověřují
tápání, hledání
Výkonová:
fáze, kdy jsem pochopil a vyřešil problém, osvojil si učební materiál a zařadil ho do
soustavy předcházejících poznatků
často touto fází učení končí
Kontrolní (ověřovací):
kontrola výsledku
např. aplikace osvojených vzorců, řešení dalších úloh na stejném základě
Druhy učení:
Podle obsahu:
intelektuální (základní – pamětní nebo myšlenkový ráz) - osvojování vědomostí
motorické (osvojování různých zručností a motor. návyků)
sociální (osvojování typických forem spol. chování)
Faktory ovlivňující průběh a vývoj učení:
trvání (P), efektivita (výsledek)
činitelé
všechny vlivy působící na učícího se
všechny způsoby a metody uplatňované při učení
tělesný stav (svěžest, zdraví, neuspokojené tělesné potřeby)
psychický stav (city, stav pozornosti)
Charakterově – volné vlastnosti - v postoji k učení – svědomitost, soustavnost – x – lenost, vyhýbání se učebním povinnostem
- v průběhu učení – důkladnost, houževnatost, vytrvalost – x – nepořádnost, povrchnost,
pomalost, nedbalost, rychlé znechucení, malá houževnatost, ...
a) motivace:
uvědomělá pohnutka – jeden z nejvlivnějších faktorů (činitelů) – vyšší zájem, lepší
výsledky
b) aktivita:
vnitřní aktivita – vliv na kvalitu učení
co největší počet zapojených analyzátorů do učení
využívání logické paměti (myšlení)
vyčleňování opěrných, hlavních bodů
kostra učiva
začleňování učiva
vytvoření stručného výtahu
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 41
reprodukce vlastními slovy
další případy
c) subjektivní vztah k učební látce:
oblíbení, neoblíbení předmětu
d) mikroklima:
prostředí, kde se učím
kvalita, vlhkost, teplota, proudění vzduchu
kvalita osvětlení
hlučnost prostředí
zhoršené mikroklima – únava, ...
e) délka učení (30 – 60 min):
čím mladší organismus, tím kratší pauza
nastává ochranný útlum
další učení je neefektivní
při prvních známkách únavy – přestávka
f) předcházející a následující činnost:
neblahý vliv předcházejícího předmětu na předmět nadcházející (př. Aj – N)
nadcházející učení má neblahý vliv na učení předcházející
Zapomínání během bdění je rychlejší, než zapomínání během spánku. Opakování:
soustředěné
rozložené v čase (účinnější), čím delší opakování, tím delší pauzy
Obsah:
orientační
doplňující (opakování a zároveň rozšiřování)
systematizující opakování (čím víc vědomostí, možno tvořit systém)
opora o učební materiál
bez opory – pokus o reprodukci (vlastními slovy)
Soustavná aplikace vědomostí a dovedností v praxi je nejúčinnější prostředek proti
zapomínání
„Člověk se učí po celý život“
Paměť je psychický proces, který odráží minulé prožívání a chování ve vědomí člověka
umožňuje utvářet individuální zkušenost a psychický vývoj člověka vůbec.
mnoho lidí si paměť představuje jako sklad – místo o určité velikosti, které se dá
zaplnit bedničkami informací.
Paměť je schopnost – u každého člověka je různá – dá se trénovat
Teorie paměti:
vzruch, stopa, dočasné nervové spoje, schopnost uchovávat
nejlepší metoda učení je: učení – spánek – aktivita – učení
nedoporučuje se: učení - aktivita – učení
Fáze paměti:
zpracování (vštípení)
uchování v paměti (pamatování, podržení)
vybavování
Zapamatování (impregnace – prostoupení):
vytvoření stop a dočasných spojů působením vnějších nebo vnitřních podmětů
trvanlivost spojení závisí na intervenci citů (libost, nelibost)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 42
Citová hodnota:
nelibé prvky se uchovávají hůře
účastnění více receptorů = vyšší trvanlivost a tím lepší výsledek
Zájmová hodnota zapamatovaného:
roli hraje znalost významu a obsahu
Názorná paměť:
zraková, čichová, sluchová, pohybová paměť
Slovně – logická paměť:
je stálejší, komplexnější, schopnost orientace v životě
Uchování (tenacita – houževnatost):
čas, který uplyne od zapamatování, až po vybavení
Opakování zabraňuje zápornému zapomínání
Upotřebování nově nabytých poznatků v praxi
Vybavování (výbavnost, reprodukce):
aktivizace minulé zkušenosti
uvědomování si toho, že přítomné prožívání není ve vědomí nové
Základní druhy paměti:
rozdělujeme paměť podle toho, jak se uskutečňuje zapamatování a vybavování:
Neúmyslná paměť (bezděčná, mimovolná):
jsou to zážitky, které jsme neměli v úmyslu si zapamatovat
Úmyslná paměť:
zapamatování je cílevědomé; záměrné zapamatování a vybavování
Rozdělujeme
jakým způsobem se myšlenkové operace účastní na zapamatování a vybavování:
Logická paměť:
Mechanická paměť:
jeden prvek vybavuje prvek následující
člen „A“ – spouštěcí podmět paměti
Nejlepší je kombinace paměti logické a mechanické
Podle délky trvání zapamatovaného (podle rychlosti zapomínání):
Krátkodobá paměť:
třídírna informací, trvá sekundy až minuty (např.záznam míjejících značek při
cestě)
Střednědobá paměť:
trvá minuty až hodiny (např.dosavadní průběh cesty)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 43
Dlouhodobá paměť:
depozitář vzpomínek
podměty zapamatované na delší dobu – většina díky několikanásobnému
opakování
vybírá podstatné vztahy a uchovává je obsahově a logicky zpracované
(například cizí píseň, ve které nerozumíte ani slovu)
Základní typy paměti:
Názorný typ:
uplatnění první signální soustavy (představy, názorné podměty)
Slovně – logický typ:
pojmy, soudy, úsudky, myšlenky
Emocionální typ:
zkreslená představa o životě
Technický typ:
technická paměť
prostorová orientace 3D
Vlastnosti a individuální zvláštnosti paměti:
rychlost zapamatování
pohotovost vybavování
šířka, tj.rozsah a přesnost zapamatování a vybavování
trvání pamatování – délka uchování závisí na věku
plastičnost nervové soustavy se mění věkem
rozsah paměti se věkem zmenšuje
Onemocnění N.S. - otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu)
- bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět
mozku (encefalitis)
Degenerativní choroby NS
Alzheimerova choroba
roztroušená mozkomíšní skleróza
Parkinsonova choroba( třes, tuhost)
poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie…
Duševní choroby
neurózy (fobie, deprese…)
psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza
Poruchy vyvolané duševními příčinami
žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie
(bez poškození orgánů)
žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů)
top related