geografie Číny geopolitika & zahraniČnÍ vztahyoldkas.upol.cz/pdf/17_geopolitika.pdf · 17....

17.Geografie Číny

GEOPOLITIKA &ZAHRANIČNÍ VZTAHY

2011

Mgr. Adam Horálek

a.horalek@seznam.cz

I. VNITŘNÍ POLITIKA

po smrti Mao Zedonga 1976 konec Kulturní revoluce

Čína nastupuje proces transformace

proměna politického smýšlení

rozšíření geopolitických aktivit

Deng Xiaoping (1904-1997)

„patriarcha Deng“

kritik Maových přehmatů

stoupenec Zhou Enlaie

2x v nemilosti:

1966 uvržen do domácího vězení jako kritik Kulturní revoluce

1975 (1974 rehabilitován, vicepremiér)

Dengův návrat

v roce 1976 zemřel Zhou Enlai a Mao spustil kritiku Denga (Gang čtyř v čele s Jiang Qing)

tentýž rok umírá i Mao

1978 se navrací do politiky

nikdy nezastával nejvyšší úřady ve státě

předseda ÚVK

předseda Státní komise

člen Politbyra

přesto zemi de facto řídil = „vláda za plentou“

Dengovy reformy

Čtyři modernizace

zemědělství

průmysl

věda a výzkum

armáda

Socialismus s čínskými prvky

od roku 1999 ústavou zakotveno

převzetí toho pozitivního z kapitalismu

„inkubátory“ – ekonomické zóny se speciálním režimem

Chronologie Dengovy vlády

1979 navazuje diplomatické styky s USA

1980 schválená ekonomická transformace

1981 zahájeny ekonomické reformy

1984 Deng a Tatcherová podepsali britsko-čínskou smlouvu o předání HK

1987 dohoda s Portugalskem o předání Macaa

1988 boj s Vietnamem o Spratleyovy os.

1989 incident na náměstí Tiananmen

Dílčí reformy

zemědělství systém výrobní zodpovědnosti = přebytkový trh

průmysl podpořen politikou „Osm velkých“ = TV, lednička, stereo,

fotoaparát, motocykl, nábytek, pračka, el. ventilátor

ekonomické zóny

věda a výzkum rozvoj universit a přírodních a technických obroů

rozvoj výzkumných institucí

armáda ekonomický subjekt

v pol. 90. let až 25 000 podniků a až 10 mld. USD zisk

Speciální ekonomické zóny

1980 Shenzhen – při HK

Zhuhai – při Macau

Shantou - Guangdong

Xiamen - Fujian

Hainan – jediná celá provincie

1984 Dalian, Qinhuangdao, Tianjin, Yantai, Qingdao, Lianyungang,

Nantong, Shanghai, Ningbo, Wenzhou, Fuzhou, Guangzhou, Zhanjiang, Beihai

1988 ústí Dlouhé řeky atd. princip přenosu zkušenosti z jádrových oblastí do periferií (vč.

legislativy)

Náměstí Tiananmen

4.6.1989

Hu Jintao v Tibetu

nepokoje v Tibetu (výročí roku 1959)

15.4.1989 smrt Hu Yaobanga

studentské protesty na Tiananmen již od dubna, celý květen

od 12.5.1989

vyústění 3.-4.6.1989

ÉRA JIANG ZEMINA

Jiang Zemin 江泽民 17.8.1926 v Yangzhou, Jiangsu

z komunistické rodiny, predispozice

elektrotechnik (Jiaotong Daxue Shanghai)

1946 – vstup do KSČ

1955 – inženýr v SSSR, poté diplomat v Rumunsku

ministr elektronického průmyslu a člen Státní rady, První stranický tajemník Šanghaje,...

od r. 1987 členem politbyra

tzv. „třetí generace“

hlavní funkce: 1989-2002 Generální tajemník KSČ

1993-2003 Prezident ČLR (5.)

1997-2003 Předseda Hongkongu

1999-2003 Předseda Macaa

hlavní politické období spojeno s masakrem na Náměstí Tiananmen

pokračování reforem

překlenutí útlumu zahraničních styků kvůli událostem z Tiananmen (1991 Pouštní bouře)

první polovina vlády ve znamení řízení Denga, druhá ve znamení nástupu 5. generace – Hu Jintaa

pol. 90. let 20. stol.

1993 první čínsko-taiwanská jednání

1994 jednání USA a Číny o odzbrojení

pokračování reforem bankovního sektoru

průmyslu

ekonomických zón

politická transformace KS

rozvoj zahraničních vztahů

1992 – 14. sjezd KSČ

upevnění moci Jiang Zemina ve straně

pokračování „socialismu s čínskými specifiky“

úmrtí Deng Xiaopinga, moc v rukou Jianga

omezení ekonomické moci armády – její kontrola

dosavadní udržení přehřáté ekonomiky a příprava na hospodářskou recesi v Asii

boj s korupcí (4-8 % HDP)

1997 – 15. sjezd KSČ

ÉRA HU JINTAA

nar. 1942, Jiangsu

nástupce Jiang Zemina

tzv. „čtvrtá generace“

tajemník AO Tibet v roce 1989

od r. 2003 prezident

od r. 2002 generální tajemník KS

od r. 2004 předseda ÚVK

1998-2003 viceprezident Číny

Otevírání západu

objemná politika investic do čínského západu

snaha vyrovnat drastické rozdíly ve vyspělosti mezi východem a západem

započato v roce 1999, v době viceprezidentství

tři fronty:

vybudovat infrastrukturu

ekonomická integrace západu

stabilizace západu

2002 – 16. sjezd KSČ

nejistý přechod mezi třetí a čtvrtou generací prosazení Hu Jintaa, podržení pozic Jiang Zemina

(krom gen. sekretariátu) za třetí pilíř čínského socialismu – podnikatelé dosažení xiaokang 小康

2003 do ústavy zahrnuto nedotknutelnost soukromého vlastnictví i ochrana dodržování lidských práv

2004 rezignace Jiang Zemina na post předsedy ÚVK = upevnění pozic Hu Jintaa

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Obecná charakteristika

Princip suverenity a nezasahování Pragmatická Maxi-mini politika Koncept Středu Přísně diferenciační

Ekonomické vztahy Politické vztahy Vojenské vztahy

Diversifikovaná Mírová a opatrná Využití čínské diaspory

Hlavní cíle zahraniční politiky

Zajištění ekonomických výhod

Zajištění přílivu FDI a odbytu zboží

Zajištění surovinových zdrojů

Zajištění potencionálních trhů

Zajištění přístupu na trhy a k finančním zdrojům

Zajištění světového politického postavení

Mezinárodní organizace

OSN – stálý člen RB

FAO – Světová potravinová a zemědělská organizace

APEC- Asijsko-pacifická ekonomická spolupráce

IBRD – Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj

WTO – Světová obchodní organizace

ASEAN – Asociace jihovýchodo-asijských států

Hlavní události

Přechod od maoistického izolacionismu k závislosti na světovém trhu = zranitelnější, ale generativnější

Boj s terorismem 11.9.2001

2003 – mírotvůrce v Koreji

2000 – partnerství pro Afriku

Ropa

Od roku 1993 je Čína čistým dovozcem ropy

Význam ropy pro čínskou ekonomiku roste –není jen zdroj energie

Problémy se zajištěním ropy a cíle:

Zajištění dostatku ropy na přeplněném trhu

Bezpečnost zdrojových oblastí

Diversifikace zdrojů

Zajištění dopravních tras a závislost na politické stabilitě regionů

Čína - USA

Strategické partnerství x soupeření

Značně kladná obchodní bilance

Neustálé oblasti střetů, přesto rozvoj vztahů

Partnerství primárně ekonomické, ale i politické

Partnerství nezbytné

Sporné oblasti vztahů

Protekcionismus na obou stranách (regulace yuanu x omezení vstupu na trh)

Taiwan (1995 – manévry) Zbrojní obchod s nedůvěryhodnými partnery

(Pákistán, Írán, africké státy) Zahraniční prodemokratická politika (Kosovo

– 7.5. vybombardováno Velvyslanectví ČLR v Bělehradě)

Vzájemná špionáž (2001 – průzkumný letoun USA)

Jednotící oblasti vztahů

Potřeba podpory druhé strany na mezinárodní úrovni (RB OSN)

Oboustranně nezastupitelní obchodní partneři

Vytváření soupeřícího rivala

Pomoc při korigování třetí strany (Pákistán pro Afghánistán apod.)

Čína – Ruská federace

Od roku 1989 náprava vztahů

Oboustranná podpora vůči USA/EU

Oboustranná ekonomická potřebnost

Pozitiva: Každá strana má co nabídnout (suroviny /Angarsk-Daqing x

Nachodka/, technologie, trhy, produkty)

Negativa: Nedůvěra

Boj o pozici ve Střední Asii

Ohrožení čínskou migrací

Politicky odlišné zájmy

Čína – Střední Asie

Čína po Rusku nejvlivnější partner

Značné ekonomické i politické zájmy

Ropné a plynové zdrojnice pro Čínu (KAZ, UZB) – Hami

Shanghai Cooperation Organisation PRC, RUS, KAZ, UZB, KGY, TAD

Příklad čínských zájmů v oblasti: Vypovězení US základny v UZB (Karimov, 2005)

Odmítání barevných revolucí

Čína – Japonsko

Stigmatizováno protijaponskou válkou 1972 – normalizace vztahů 1992 – vůbec první návštěva japonského císaře v

Číně (Akihito) Emoce ve vztazích (protesty proti japonskému

nacionalismu) Sporné zahraničně-politické oblasti:

Soupeři v získávání surovin Soupeři v OSN Soupeři v otázce Korejského poloostrova Sporná území Sporná interpretace dějin

Čína – Korejský poloostrov

Čína – tradiční spojenec KLDR 2003 – Čína přinutila KLDR vyjednávat 2+4 šestistranná jednání o budoucnosti

Korejského poloostrova Čína se stává mírotvůrcem Postupně ale převažují vztahy s Korejskou

republikou – obří obrat obchodu (Čína pasivní),zdroj FDI

Postupně se KLDR stává problematickou i pro ČLR

Čína – Indie

Spolupráce dvou tahounů asijské ekonomiky

Čínská podpora Indie v RB OSN

2003 Čína uznala indický Sikkim

Indie uznala čínský Tibet

Negativa vztahů: Indie je přílišným spojencem USA

Čína je silným spojencem Pákistánu

Dharamsala – tibetská exilová vláda, 14. dalajlama

Narůstající vliv Číny v Barmě, Nepálu atd.

Memorandum o čínsko-indických hranicích

Čína – Pákistán

Čína je hlavním nemuslimským strategickým partnerem Pákistánu (hlavně za Mušarafa)

Čína byla hlavním pomocníkem v jaderném vyzbrojení Pákistánu proti Indii (viz 1962 válka o čínsko-indickou hranici

2001 – přesvědčila Pákistán v boji proti Talibanu v Afghanistánu – vděk USA

Tabu Kašmíru

Čína – Írán

Významný dovozce ropy

Vzájemná shoda na udržování čistě pragmatických, převážně ekonomických vztahů

Čína – ASEAN

ASEAN nepředstavuje skupinu zemí s jednotnými zájmy

Mekongská skupina – problém využívání Mekongu

Spory o Paracelské ostrvy (Vietnam x ČLR)

Spory o Spratleyovy ostrovy (více nároků)

Indonésie – významná čínská diaspora

Singapur – vzorný příklad, který „zlobí“

Čína – EU

První setkání na úrovni EU-Čína proběhlo v roce 1998 v Londýně

Čína využívá bilaterálních smluv k posílení své vyjednávací pozice

2003 – Galileo – partnerství jako protiváha proti americkému GPS

Nejvýznamnější partneři – dominuje Německo, dále Francie, Spojené království

Čína – Afrika

Do roku 2000 nevýznamná marginální oblast politických i ekonomických zájmů

2000 – založení FOCACu

Od roku 2000 rapidní nárůst ekonomických, politických i migračních aktivit

Předstižení Evropy i USA, dominantní postavení

FOCAC

Forum on China-Africa Cooperation 2000 – první setkání v Pekingu 2007 – 3. setkání, významné, 47 států Afriky

se účastní Cílem je zajištění nerostných surovin, obzvl.

ropy, trhu a migrační destinace Nejvýznamnější partneři: Súdán – ropa, nepolitické svazky Nigérie – ropa, politické svazky Angola, Tanzánie, Keňa, Mosambik,…

Čína – Česko

Do roku 1989 dobré vztahy 1990 – nástup demokracie v ČR a kritika čínského systému

(Havel, dalajlama v Praze) – ochlazení vztahů Český trh není dostatečně konkurenceschopný, a proto

oboustranný obchod upadá Čína získává významný podíl na importu ČR – levné zboží 1995 – soukromé přijetí taiwanské delegace – ochlazení vztahů

s Čínou První vrcholná návštěva v ČR – 2005 Wen Jiabao (České v Číně

– 6x) Několik investic v Číně:

Desta v Hengyangu (Hunan) Škoda v Guangzhou (Guangdong) Výstavba elektrárny Shentou (Shaanxi) Podíl i na Třech Soutěskách

Děkuji za pozornost