eiz a digitální knihovny

EIZ a digitální knihovny

Miroslav BartošekÚVT MU x KIC MU

bartosek@ics.muni.cz

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 2

Osnova

1. EIZ – obecně2. EIZ na MU3. Vědecké publikování – STI4. Digitální knihovny

EIZ = elektronické informační zdroje

1. Obecně o EIZ

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 4

1.1 EIZ – Co to je?

profesionální informační databáze významní nakladatelé velká přidaná hodnota

pro vědu/výzkum/výuku obvykle komerční

nejsou volně dostupné roční licenční smlouva výjimka – sdílení informací odborníky

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 5

1.2 Problém s cenou

roční předplatné: stovky kKč / 1 EIZ meziroční nárůst (5-7%) multioborová škola – desítky EIZ diskriminace malých VŠ potřeba

státní podpory - LI, 1N efektivní získávání - konsorcia maximální využívání - propagace

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 6

1.3 Státní programy

LI (2000-2003)

1N (2004-2008) Informační infrastruktura výzkumu cca 130 miliónů Kč / rok konsorciální projekty, 4leté granty 21 projektů na nákup EIZ na VŠ MU v 17 z nich 4 hl.řešitel (CompSci, LION, latina, viz-umění)

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 7

1.4 Způsoby financování EIZ

roční licence institucionální JSTOR konsorciální WoS konsorcia – křížové reference SciDirect plošná (národní) EIFL

zdroje financí plně z grantu LNCS grant + příspěvek školy WoS, LNCS z prostředků školy JSTOR

MU: multioborové EIZ hradí KIC MU, specializované zdroje - fakulty

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 8

1.5 Způsob plateb za EIZ

bezplatné (open access) platba za jednotku (článek, dobu)

pay-by-use, pay-as-you-go micropayment

roční licence neomezený přístup omezený souběžný přístup

přístup k celému zdroji jen k některým částem zdroje rozsah retrospektivy

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 9

1.6 Nosič/přístup k EIZ

webové zdroje aktuální trend

standardní www-prohlížeč

speciální databáze chemie

speciální klientský program

zdroje na CD/DVD minimum

lokální přístup vzdálený přístup – CDROM server

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 10

1.7 Řízení přístupu

Heslo moc se nepoužívá free-trials

Rozsah IP adres celá MU – 147.251.*.* vybraná fakulta, pracoviště, počítače

Proxy přístup ze strojů mimo doménu muni.cz autentizace: login+heslo z IS MU nastavení www-prohlížeče

http://library.muni.cz/proxy.html

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 11

1.8 Licenční podmínky

Komerční zdroje – licenční smlouva jen oprávnění uživatelé pro okamžitou osobní studijní a výzkumnou

potřebu

hromadné stahování článků budování lokálního archivu předávání třetí straně

majitelé zdrojů – monitoring využívání + sankce !

NE !

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 12

1.9 Typy EIZ

terciální „databáze databází“, soupisy EIZ portál

STM

sekundární bibliografické BookFind abstraktové Biological Abstracts citační, recenzové, … Mathematical Reviews

primární - fulltextové časopisy

ScienceDirect články (eprints, pre-prints, post-prints, …) Arxiv.org monografie Safari-O’Reilly encyklopedie, slovníky Oxford Reference Online

smíšené, mega-zdroje ProQuest 5000

interlinking

2. EIZ na MU

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 14

2.1 Co máme na MU

desítky mega-zdrojů multioborové konglomeráty EIZ ProQuest, EIFL Direct, JSTOR

přes 10.000 fultext-časopisů Elsevier - ScienceDirect SpringerLink, Wiley, …

oborově specializované zdroje přírodní vědy, computer science, medicína,

ekonomie, filosofie, lingvistika, sociální vědy, právo, pedagogika, literatura, sport, …

http://library.muni.cz/e_zdroje.html + weby knihoven

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 15

2.2 Multioborové / megazdroje

ProQuest 5000 EIFL Direct Web of Science Scopus (roční free-trial)

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 16

2.3 Časopisy - plnotextové

Z oblasti STM (science-technology-medicine)

ScienceDirect (Elsevier) SpringerLink Wiley ProQuest EIFL Direct ACS Journals (Accounts of Chemical Research )

Institute of Physics, …

Další - JSTOR

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 17

2.4 Specializované - přírodověda

ChemNetBase Beilstein, Gmelin IOP – Institute of

Physics INSPEC MathSciNet Biological Abstracts Zoological Records Georef GeoBase EnviroNetBase NASA Astrophysics,

…

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 18

2.5 Specializované - CompSci

Lecture Notes in Computer Science (Springer) ACM Digital Library IEEE Computer Society INSPEC

3. Vědecké publikování – STI

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 20

3.1 STI a Internet

STI = Scientific & Technical Information Internet – z potřeby efektivnějšího šíření STI

DL – další krok STI – experimentální oblast nových technologií a

přístupů z oblasti e-publishing hlavním hnacím motorem pro publikování v STI není

ekonomika (ve smyslu generovat profit)

následné ekonomické zhodnocení – motor pro širší komerční nasazení

STI = důležitá oblast současných aplikací DL

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 21

3.2 Vědecké publikování - změny

autor

čtenář

a) dříve b) nyní

repozitář

web

autor čtenářnakladatel

knihovna

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 22

3.3 Co zahrnuje STI?

informace pro vědu/výzkum/vývoj(články, zprávy, datové soubory, software, obrázky, video)

bílá literatura (knihy, časopisy, sborníky) autor a vydavatel = různé subjekty posuzování kvality (peer review)

šedá literatura (grey literature) disertace, výzkum-zprávy, experimenty, články Inetu nedostupná běžnými prodejními kanály, produkovaná

v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím

prostor pro el-publikování

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 23

3.4 Pyramida STI

čas

články v časopisech

články ve sbornících

technické zprávy

softwarerawdata notes

videoobrázky

pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 24

3.5 Důležitost šedé literatury

bílá literatura vysoký stupeň důvěryhodnosti snadná dostupnost

– dlouhý čas mezi napsáním a publikováním– často jen výtah z podstatně většího materiálu

některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury „šedé“ do literatury „bílé“

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 25

3.6 Řešení dle disciplin

fyzika preprinty (arXiv.org)

matematika preprinty

comp-science technické zprávysborníky konferencí

chemie stále časopisy,ale zásadně review

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 26

3.7 Ekonomika STI

20.000 vědeckých časopisů celosvětově (peer-rev) 1.2 mil recenzovaných článků / rok 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer)

počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých 10-15 let (adekvátně roste i počet časopisů)

rostoucí cena vědeckých časopisů(Chemical Abstract: desítky USD v 1950, 17.400 USD dnes)

velikost čtenářské obce konstantní, specializace stagnující či klesající rozpočty knihoven brzy knihovny nebudou moci „nic“ nakupovat časopisy jsou přitom jen zlomek STI !?!

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 27

3.8 Jak z toho ven ?

potřeba nových modelů pro šíření STI e-publishing, …

nové ekonomické modely platí autor, čtenář zdarma (?)

šance a motivace pro DL

4. Digitální knihovny

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 29

4.1 Digitální knihovny

Technologie a postupy pro efektivní pořádání uchovávání zpřístupnění

informací v digitální podobě

DL = Digital Library

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 30

4.2 Příklady „definice“ DL

Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.

[W.Y.Arms, 2000]- udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained)- služby- vzdálený přístup

Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. [US Digital Library Federation, 1997]

- DL jako „instituce“ (např. knihovna)- důraz na systematickou organizaci a služby- cílenost DL (využívání určitou komunitou)

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 31

4.3 DL x Web

Proč DL?

Máme přece Web a tam je „vše“ !

Je Web digitální knihovnou ?

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 32

4.4 Web ano, ale …

obrovské množství informací, snadný přístup společná technologie pokroky v oblasti vyhledávání (Google) (přesnost vs odezva)

autor sám sobě nakladatelem

Ale: ochrana IPR dlouhodobá archivace autenticita kvalita cílenost …

?

obecná architektura DL

intelektuální vlastnictví & ekonomika

vícejazyčný přístup k informacím

metadata interoperabilita

globální vyhledávání zdrojů

zobecněný model dokumentu

dlouhodobé uchovávání digitální informace

budování sbírek

digitalizace born digital harvesting

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 34

4.6 Typy DL - získání obsahu

Digitalizované konverze analogových inf-zdrojů American Memory, Manuscriptorium

Born-digital materiál přímo (jen) v digitální podobě ArXiv.org, MeDiMed

Sklízené (harvested) cílená sklizeň dokumentů z webu Internet Archive, WebArchiv

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 35

4.7 Příklady DL - volně dostupné

American Memory http://memory.loc.gov

NSDL http://nsdl.org

ICDL http://www.icdlbooks.org

Internet Archive http://www.archive.org

CiteSeer http://citeseer.com

ArXiv.org http://arxiv.org

Manuscriptorium http://www.memoria.cz

Google Scholar http://scholar.google.com

Google Print http://print.google.com

M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 36

4.8 Technologie DL

Metadata Dublin Core METS, MODS

Identifikace DOI, PURL, Handle

Interoperabilita OAI-PMH Z39.50

Interlinking OpenURL, SFX

Systémy Greenstone, DSpace, Fedora, DigiTool, …

Děkuji za pozornost

Dotazy ?