7. Židé: náboženství smlouvy a posvátného textu

• Náboženství Smlouvy (Zákona) a Knihy.• Posvátný text, posvátné písmo, posvátný jazyk.• TANACH (TENAK), křesťansky: „Starý zákon“.• Genesis.• Proroci.• Sakrální význam dějin jako božího působení.• Judaismus těsně předkřesťanské a raně křesťanské

doby.

7. 1. Dějiny Izraele a vznik posvátných spisů

• Tradice od bronzové doby:– Abrahám, Izák a Jákob - typologické (?) postavy sitované do středního bronzu– Mojžíš – historická nebo typologická postava, pozdní bronz, Exodus

• Návaznosti na starší kultury (viz Gilgaméš: potopa), ale hlavně vymezování vůči sousedům, izolacionismus, „vyvolení“, „smlouva“ (Mojžíš, Sinaj, „Desatero“)

• Spisy přibližně od 1000 před n. l.: Soudců, Ozeáš, Ámos

• Asyrské a pak babylonské zajetí, proroci, pak sepsání klasických spisů kolem 500 před n. l. (Pentateuch, v těsně předkřesťanské době pak chápán jako „Knihy Mojžíšovy“).

• Pozdní spisy až do těsně předkřesťanské doby, zčásti aramejsky a řecky, vliv řecké kultury a reakce na ni.

7. 2. Posvátné spisy

• Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy.• Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon.• Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu:

– Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie).

• Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci:– Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální

(mudroslovné) spisy.

• Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.

7. 2. 1. Posvátné spisy

7. 2. 2. Posvátné spisy

• Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy.• Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon.• Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu:– Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie).

• Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci:– Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální

(mudroslovné) spisy.

• Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.

7. 2. 3. Písmo

• Písmo samo je posvátné, dokonce i písmena– Proto problém s překlady– Proto se různé tradice při redakci v klasické době zapisují

vedle sebe, bez úprav– Prakticky není jiná hebrejská literatura

7. 3. Hlavní rysy náboženství Izraele

• Písmo• Vyvolení, smlouva („Šéma Izrael“, „Desatero“)• Náš bůh je jediný, výlučný Bůh (v exkluzivním náboženství)• Zákaz zobrazování, ba i vyslovení jména božího (tabu)• Problémy s dědictvím dávných tradic:

– Brozácká morálka („Oko za oko, zbu za zub“ jako regulace krevní msty)– Očišťovací předpisy knihy Leviticus– Později řešeno alegorickou exegezí, pak i v křesťanském prostředí

• Proroci• Dějiny jsou posvátné, jsou projevem Boha• Stvoření (viz Genesis)

7. 4. Stvoření podle Geneze – problémy textu

• Redakce asi v -5. století• Starší prameny se dnes jmenují podle slova pro jméno boží:

– Elohistický – mladší, „abstraktnější“– Jahvistický – starší, lidovější

• Gen 1 – stvoření světa v 6 „dnech“, postupnou diferenciací. Poslední diferenciací je lidské/mimolidské a pak diferenciaxce pohlavní.

• Gen 2 – jahivstické podání o Adamovi a „Evě“. Plácání z hlíny je co do významu zachráněno koncepcí vdechnutí dechu života, který je půjčkou člověku od Boha.

8. Křesťanské posvátné texty: Nový zákon a Ježíš

• Jak se křesťanství na světě vzalo.• Ježíš.• Nový zákon.• Vznik evangelií.• Pavel z Tarzu.• Ustálení novozákonního kánonu.• Gnostické spisy a lidové apokryfy.• Víra.

8. 1. Jak se křesťanství na světě vzalo

• Křesťanská zvěst (kérygma):– zvěst o Ježíšovi (o něm a o jeho náboženském významu),– zvěst Ježíšova (jeho kázání a odkaz).

• Křesťan je ten, kdo Ježíšovi připisuje náboženský význam a následuje ho (Kristus).

• Návaznost na judaistické pojetí božství, dějin, posvátného textu…

• Obecné pojetí spásy (ne pouze lokální jako v Řecku).• Církev, misie,…• Od judaistického proudu do řeckojazyčného světa.

8. 2. Ježíš

• Narozen roku nejspíš 7 nebo 6 před n. l.• Ukřižován kolem roku 30 n. l.– (Tradice o 33 „kristových letech“ je až středověká.)

• aaa

8. 3. Nový zákon

• a

• Pro detailůchtivé jedince: Textologie NZ .htm, .rtf

9. Křesťanská liturgie a dogmata víry

9. 1. Křesťanská liturgie

• a

9. 2. Křesťanská nauka

• Od křestních kérygmat k dogmatu.

10. Islám, Indie a Čína

10. 1. Islám

• aaa

10. 2. Indická náboženství („hinduismus“)

• a

10. 3. Buddha - a dědictví jeho učení

• a

10. 4. Čínská tradice

• a

10. 4. 1. Konfucius

• a

10. 4. 2. Lao-tse a Tao

• a

11. Náboženství, umění, filosofie a přírodní vědy: kontroverzní témata

• Má náboženství také poznávací hodnotu?• Lze mluvit o poznávání i mimo vědu?• Konflikty.

11. 1. „Umění“ jako vydělená kategorie

• Od konce archaické doby se postupně vyděluje kategorie „umění“, předtím splývala s náboženstvím nebo se řemeslem. Souvisí to s výtvarným verismem (realismem) a s objevem perspektivy (kolem -400).

• Proto například Platón považuje „umění“ za úpadkové.• Je jen velice málo kultur, které rozlišují „umění“ a „náboženské ztvárnění

“:– Řecko od klasické doby do konce antiky– Evropa od renesance– Prý něco v Číně (snad od středověku?)

• Pro zájemce: Platón a umění jeho doby (Rozluka filosofie a umění).rtf

11. 2. Filosofie a náboženství

11. 3. O původu ateismu

11. 4. Křesťanství a ateismus

11. 5. „Morální zákony“

11. 6. „Přírodní zákony“

11. 7. Problémy „počátku“

• „Nastavení“ počátečních podmínek• „Antropický princip“ – nebo spíše sebepotvrzující náhoda?• „Velký třesk“– jeho novoplatónské a středověké předlohy.

• Počátek života

• Počátky člověka

11. 7. 1. „Vědecký kreacionismus“

• = Pseudovědecký fabrikacionismus:• Doslovná interpretace knihy Genesis a její časové škály.• Podvodná rétorika.• Parazitace na popularizací zakrývaných potížích vědy.

• „Inteligentní design“ (ID):• Někdy = kreacionismus.• Někdy poněkud inteligentnější podoba téhož.

12. Jaké je náboženství současné globalizované kultury?

Viz moje příprava na starší seminář k tomu.