66 2015 - speleo

of 74/74
SPELEO – svazek č. 66 (červen 2015) Vydala: Česká speleologická společnost, předsednictvo, Na Březince 14, 150 00 Praha 5 Ediční rada ČSS: Tomáš Bohanes, Pavel Bosák, Jan Flek, Milan Geršl, Jiřina Novotná, Petr Polák, Tomáš Mokrý Předseda ediční rady ČSS: Milan Geršl. Grafická úprava a sazba: Libor Jelínek, trivia, Brno. Náklad: 1400 výtisků. Zpracování pro tisk: Adobe InDesign CS3. Vychází nejméně 1x ročně. Vytiskla tiskárna D+H Veverská Bítýška. ISSN 1213-4724 66 2015

Post on 05-May-2022

1 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

Logo ernobílé (lze pouít i pi barevném tisku)
Podle mého názoru, me být toto logo tištno i v jiných barvaách ne v erné. Záleí na úelu a kontextu pouití. Také erná nemusí být 100% erná „K“, ale me to být erná teplejší i studenjší - podle vkusu a chuti. Tuto verzi doporuuji nejvíce - barevná ve CMYKu je ponkud nevkusná a CMYK + zlatá jako pátá barva není úpln astý pípad. MP
erná CMYK: K=100 CMYK Pantone process: Black K Pantone Solid: 329-1
Barevnost: CMYK = prostá definice barev. CMYK Pantone process = procesní tiskový vzorník Pantone pro tybarevný ofsetový tisk (CMYK). Pantone solid = vzorník pímých barev pro vícebarevný ofsetový tisk (nejdou pesn vytisknout ve CMYKu i vbec - metalické, reflexní atp.) U luté je hodnota 5-3 u Pantone process vzorníku (CMYK) jen orientaní - barva není ve vzorníku.
Martin Pibil mob: 721515248 emai: [email protected]
Ped pouitím loga pro tisk zkontroluj nastavení petisku ernou. Ped finálním tiskem zkontroluj separace!
SPELEO – svazek . 66 (erven 2015) Vydala: eská speleologická spolenost, pedsednictvo, Na Bezince 14, 150 00 Praha 5 Ediní rada SS: Tomáš Bohanes, Pavel Bosák, Jan Flek, Milan Geršl, Jiina Novotná, Petr Polák, Tomáš Mokrý Pedseda ediní rady SS: Milan Geršl. Grafická úprava a sazba: Libor Jelínek, trivia, Brno. Náklad: 1400 výtisk. Zpracování pro tisk: Adobe InDesign CS3. Vychází nejmén 1x ron. Vytiskla tiskárna D+H Veverská Bítýška. ISSN 1213-4724
66 2015
66 2015
Logo ernobílé (lze pouít i pi barevném tisku)
Podle mého názoru, me být toto logo tištno i v jiných barvaách ne v erné. Záleí na úelu a kontextu pouití. Také erná nemusí být 100% erná „K“, ale me to být erná teplejší i studenjší - podle vkusu a chuti. Tuto verzi doporuuji nejvíce - barevná ve CMYKu je ponkud nevkusná a CMYK + zlatá jako pátá barva není úpln astý pípad. MP
erná CMYK: K=100 CMYK Pantone process: Black K Pantone Solid: 329-1
Barevnost: CMYK = prostá definice barev. CMYK Pantone process = procesní tiskový vzorník Pantone pro tybarevný ofsetový tisk (CMYK). Pantone solid = vzorník pímých barev pro vícebarevný ofsetový tisk (nejdou pesn vytisknout ve CMYKu i vbec - metalické, reflexní atp.) U luté je hodnota 5-3 u Pantone process vzorníku (CMYK) jen orientaní - barva není ve vzorníku.
Martin Pibil mob: 721515248 emai: [email protected]
Ped pouitím loga pro tisk zkontroluj nastavení petisku ernou. Ped finálním tiskem zkontroluj separace!
ISSN 1213-4724
PSEUDOKRAS A HISTORICKÉ PODZEMÍ ..........................................................................................28 Historické podzemí Severní Moravy – skanzen hornictví Josef Wagner ...........................................................28 Jeskyn v metamorfovaných nekarbonátových bidlicích Krkonoš Radko Tásler ................................................30 Dv historické štoly na území CHKO árské vrchy Jií Sobotka ....................................................................35
KRÁTKÉ A JINÉ ZPRÁVY .....................................................................................................................40 Vyšla kniha Geologija Krasa Michal Cimbál Hejna ...........................................................................................40 Czech Speleo Photo 2015 Ivo Fišer ..............................................................................................................41 Nosi potápských lahví Petr Kadlec, Aleš Procházka .....................................................................................42 Speleookénko Jan Kelf Flek ............................................................................................................................43
VÝROÍ A VZPOMÍNKY ......................................................................................................................58 Zemel jeskyá Vladimír Homola Rudolf Musil .............................................................................................58 Hugo Havel – Hugoš, Samson, Šavel Vojtch A. Gregor–Celofán .....................................................................61 Antonín Pek, jeskyá tlem i duší, pracant a kamarád, nás neekan opustil Matouš Ryek ..........................67 Tonda Zelenka Martin Mandel ....................................................................................................................68 Ohlédnutí za MUDr. Jiím Urbanem Ladislav Slezák a kamarádi ze SE–3 .........................................................71
Fotografie na obálce: Titul Vstup do Gotické chodby, dl Nový svt (Foto J. Wagner) Strana 2 Foto 1 Vystavná základka s chodbami, erný dl (Foto J. Wagner) Foto 2 Vystavná základka s chodbami se samonosnou klenbou, erný dl (Foto J. Wagner) Strana 3 Unikátní aragonitová výzdoba jeskyn Bohemia na Novém Zélandu (Foto R. Tásler) Strana 4 Foto 1 Sestup (Foto L. Lahoda, Czech Speleo Photo 2014, Montanistika a historické podzemí,1. místo) Foto 2 Temnou ekou (Foto L. Lahoda, Czech Speleo Photo 2013, Montanistika a historické podzemí, 2. místo)
2 SPELEO 66
Komentá pedsedy
Zdenk Motyka
Nejprve bych se rád nkolika slovy vrátil k mimoádné valné hromad, která byla souástí letošního Speleo- fóra. Jejím výsledkem je schválení nového znní sta- nov a organizaního ádu SS. V pípad stanov se jedná o  událost vskutku historickou, nebo pvodní stanovy nám slouily ji od roku 2001. Jist by nám slouily i  nadále, nebýt zmn vynucených novým obanským zákoníkem. Na druhou stranu je dobe, e se as od asu o  tomto základním dokumentu diskutuje a pizpsobuje se mnícím se podmínkám doby. Také v tomto pípad se do nových stanov, krom nezbytností vynucených zákonem, podailo zapracovat adu novinek, které mají slouit k usnadnní našeho vnitního fungování. Také proto se domnívám, e je ideální doba, abychom se s novým znním stanov všichni seznámili. Nestojí to víc ne jen pár desítek minut asu, ale me nám to pomoci lépe se zorientovat ve fungování našeho spolku, zodpovdt adu otázek a nejasností. Kompletní znní obou dokument naleznete na dalších stránkách tohoto ísla, nebo si je mete peíst i stáhnou z našich webových stránek www.speleo.cz.
Na práv uplynulém Speleofóru se také tradin udlovaly ceny za nejvý- znamnjší objevy a proto mi dovolte, i s ohledem na blíící se období letních ex- pedic a výjezd, pipomenout pár skuteností, týkajících se tohoto procesu. Za- tímco ceny udlované úastníky Speleofóra je moné ovlivnit zpsobem jejich prezentace na samotném Speleofóru, pedsednictvo se musí rozhodovat podle odlišných kritérií. Prvním z nich je skutenost, je-li daný objev publikován ve sborníku, a  pokud není, neme o  nm vbec jako o  objevu roku uvaovat.
Zprávy z pedsednictva
ERVEN 2015 3
V tomto pípad stoprocentn platí, e co je psáno, je i dáno. To platí i o dal- ších náleitostech kadého objevu, jako jsou mapa a fotodokumentace. A opt, pokud není mapa – není objev a neme být tudí ani hodnocen. V neposlední ad je to kvalita prezentace celého objevu, tedy slovního popisu, výstinosti fo- tografií a zpracování mapy. Ano, me se nám to zdát jasné, nicmén letos opt, bohuel k  jejich škod, byly velmi zajímavé objevy neúpln zdokumentovány, a tudí nemohly být hodnoceny. Proto peji všem do letní sezóny nejen hodn velkých objev, ale i dostatek asu na kvalitní dokumentaci!
Pozn. redakce – Letošním roníkem Spelea Vás budou provázet nová loga jednotlivých kapitol, jejich autorem je Karel Ktn.
Skonil 34. roník Speleofóra
Zdenk Motyka
Ve dnech 24.–26. dubna se ve Sloupu v Moravském krasu konal v poadí ji 34. roník výroního setkání speleolog – Speleofórum, kterého se zúastnilo 350 úastník ze 3 zemí.
V prbhu setkání zaznlo 20 pednášek o innosti len SS a význam- ných objevech, které se jim podailo uinit v loském roce v eské republice i v zahranií. Nejvýznamnjší speleologické poiny byly ocenny tradiními ce- nami, které udluje jednak pedsednictvo SS, jednak sami úastníci Speleo- fóra svým hlasováním.
Cenu pedsednictva SS za nejvýznamnjší objev v R v roce 2014 získala ZO SS 6–01 Býí skála za objevy v Hlinitých síních jeskyn Býí skála.
Cenu pedsednictva SS za nejvýznamnjší objev len SS v roce 2014 v zahranií získal Projekt Kanin –2 000 za objevy v jeskyni Izvir Boka ve Slo- vinsku.
Cenu úastník Speleofóra za nejvýznamnjší objev v R v roce 2014 zís- kala  ZO SS 6–25  Pustý leb za objevy v  Šošveckém koridoru Amatérské jeskyn. 
Cenu úastník Speleofóra za nejvýznamnjší objev len SS v zahranií v roce 2014 získala ZO SS 6–14 Suchý leb za objevy v  jeskyni Iron Deep v erné Hoe. 
Cenu za nejlepší píspvek do sborníku Speleofórum získal Petr áslavský za lánek Výzkumná innost v masivu Loferer Steinberge v letech 2011–2014.
4 SPELEO 66
Cenu za nejlepší prezentaci získal Zdenk Dvoák za pednášku Iron Deep 2014.
Cenu za nejlepší posterovou prezentaci získala ZO SS 6–14 za poster o jeskyni Iron Deep. 
Zvláštní cena Speleofóra nebyla v letošním roce udlena.  Organizan zajišovali letošní setkání opt lenové ZO SS 6–16 Tartaros
za pomoci dalších dobrovolník ze ZO SS 6–01 Býí skála a Vodní záchranné sluby Kladno. Za zdárný prbh jim rozhodn patí veliký dík, jmenovit za všechny alespo Filipu a Šárce Dolealovým. Podkování také patí všem spon- zorm a prodejcm – Moravské ústedn Brno, pivovaru Starobrno, firmám Hysko, Magicshine, Fénix, ŠUDYtriko, Polo Koánovi a Kájin.
Jeskyn Iron Deep, erná Hora/ Maganik, bivak na Druhém horizontu, –1 135 m (Foto P. áslavský)
ERVEN 2015 5
l. I. Název a sídlo spolku
1. Název spolku je eská speleologická spolenost (dále jen SS). 2. Sídlem SS je Praha.
l. II. Poslání, úel a innost spolku
1. Posláním spolku je objevovat, zkoumat, dokumentovat, studovat a chránit jeskyn a ostatní krasové i pseudokrasové jevy, jako i umlé podzemní prostory.
2. V souladu s posláním spolku je jeho úelem: a) spolování, vzdlávání a výchova zájemc o speleologii, b) shromaování, uchovávání a vyuívání získaných poznatk, c) zveejování, popularizace a propagace výsledk vlastní innosti a speleologie obecn, d) ochrana pírody, e) rozvoj technického vybavení a prostedk pro speleologii a speleologickou innost, f) spolupráce a spolování se s dalšími subjekty, jejich innost souvisí s posláním a inností SS, g) organizace specializované sloky pro poskytování pomoci pi nehodách v jeskyních, pípadn v jiných
podzemních prostorách – Speleologické záchranné sluby (dále jen SZS).
3. Hlavní inností SS je komplex aktivit, je zahrnují zejména speleologickou innost, poádání konferencí, seminá, odborných a spoleenských akcí, vydávání a šíení tiskovin a elektronických médií, jako i jiné aktivity slouící k naplování úelu a poslání spolku.
4. SS me vykonávat vedlejší hospodáskou innost k zajištní prostedk na podporu hlavní innosti.
l. III. lenství ve spolku
1. lenem spolku se me stát kadá fyzická osoba, která souhlasí s posláním a úelem SS a je rozhodnuta se podle svých moností podílet na jejich uskuteování. Osoby mladší osmnácti let mohou být leny SS pouze se souhlasem svého zákonného zástupce.
2. Všechny formy lenství krom estného lenství vznikají pijetím za lena, o kterém rozhodují, bu orgány základních organizací SS (dále jen ZO) nebo píslušný orgán SS na základ podané písemné pihlášky. estné lenství vzniká udlením valnou hromadou. Evidenci len vede a na základ výroních zpráv ZO aktualizuje sekretariát SS. lenská evidence je neveejná.
3. Formy lenství: a) ádný len – je základní forma lenství v SS. O pijetí ádného lena rozhoduje lenská schze ZO, b) len ekatel – je variantní, podmínková forma lenství, kdy lenská schze ZO me rozhodnout o pijetí
lena s ekatelskou lhtou, její délku stanoví, c) pispívající len – je alternativní forma lenství s upravenými právy a povinnostmi lena. O pijetí
pispívajícího lena rozhoduje lenská schze ZO, d) individuální len – je individuální forma lenství pro osoby stojící mimo strukturu ZO. O pijetí
individuálního lena rozhoduje pedsednictvo SS, e) estný len – je mimoádná, estná forma lenství v SS, udlovaná za mimoádné zásluhy o speleologii. O
udlení estného lenství rozhoduje valná hromada SS na základ doporuení pedsednictva.
4. lenství zaniká: a) vystoupením lena z SS – provede píslušný orgán ZO nebo SS na základ prohlášení lena, b) vylouením lena z SS – píslušné orgány ZO nebo SS mohou vylouit lena SS pro hrubé porušení jeho
povinností, pro jednání odporující poslání a úelm SS, platným zákonm nebo dobrým mravm, c) úmrtím lena, s výjimkou estných len, d) neplacením lenských píspvk – u forem lenství vyadujících placení lenských píspvk toto
automaticky, bez dalšího upozornní, zaniká neuhrazením lenského píspvku na píslušný rok, a to
nejpozdji ke dni ukonení platnosti lenské legitimace, e) zrušením ZO, jejím je lenem, pokud nedojde ke dni zrušení ZO k pestupu lena do jiné ZO, nebo zmn
lenství na individuální, f) zánikem SS.
l. IV. Práva a povinnosti len
1. Práva len
ádný len má zejména právo: a) zúastovat se všech akcí píslušné ZO a centrálních akcí SS, b) podávat návrhy a hlasovat o návrzích na schzi píslušné ZO, c) studovat odbornou literaturu a dokumentaní materiály v majetku píslušné ZO a SS, d) pednostn odebírat publikace vydávané píslušnou ZO a SS, e) pi dosaení plnoletosti být delegován a volen do všech orgán ZO a SS, f) odvolávat se proti rozhodnutí orgán ZO a SS k dozorímu sboru, g) zmnit píslušnost k ZO.
len ekatel a pispívající len mají stejná práva jako ádný len s výjimkou práva hlasovat o návrzích na schzích píslušné ZO a práva být delegován a volen do všech orgán ZO a SS.
Individuální len má právo: a) zúastovat se centrálních akcí SS, b) podávat návrhy pro jednání pedsednictva SS, c) studovat odbornou literaturu a dokumentaní materiály v majetku SS, d) odebírat pednostn publikace vydávané SS, e) pi dosaení plnoletosti být delegován a volen do všech orgán SS s výjimkou orgán ZO, f) odvolávat se proti rozhodnutí orgán SS k dozorímu sboru.
estnému lenu zstávají práva odpovídající jeho dosavadní form lenství, nebo získává práva individuálního lena, nebyl-li dosud lenem SS.
Všichni lenové mají právo poádat o zmnu formy lenství.
2. Povinnosti len
lenové SS jsou zejména povinni:
a) aktivn se podílet se na plnní úelu a poslání spolku a jednat v souladu s nimi, b) ídit se stanovami a dalšími interními materiály SS, jako i usneseními píslušných orgán ZO a SS, c) ádn a vas platit lenské píspvky s výjimkou estných len, kteí jsou od placení lenských píspvk
osvobozeni, d) dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno SS.
l. V. Orgány spolku
SS je spravována tmito svými orgány:
1. Valná hromada – je nejvyšším orgánem SS. Tvoí ji delegáti ZO, lenové pedsednictva, dozorího sboru a zástupci všech organizaních jednotek a orgán SS. Hlasovací právo na valné hromad SS mají pouze delegáti ZO. Valnou hromadu svolává pedsednictvo SS nejmén jednou za tyi roky a té vdy, poádá-li o to alespo jedna tetina základních organizací nebo dozorí sbor. Valnou hromadu me svolat také dozorí sbor v pípad, e pedsednictvo nevyhoví jeho ádosti nebo ádosti nejmén jedné tetiny ZO o svolání. Valná hromada me rozhodovat o záleitosti neuvedené na programu valné hromady rozhodnutím nadpoloviní vtšiny pítomných delegát.
Valná hromada: a ) me projednat a rozhodnout jakoukoliv záleitost spolku, b ) schvaluje stanovy a organizaní ád SS, jejich zmny a doplky, c) rozhoduje o zaloení, zrušení, pemn ZO a SZS a jejich názvech, d) schvaluje zprávu o innosti SS a dozorího sboru,
6 SPELEO 66
ERVEN 2015 7
e) stanovuje výši odvod z lenských píspvk u všech forem lenství, f) udílí a odnímá estné lenství, g) volí pedsedu, pedsednictvo a dozorí sbor, h) rozhoduje o zrušení i pemn SS.
Valná hromada je usnášeníschopná za pítomnosti nadpoloviní vtšiny delegát všech ZO. Usnáší se prostou vtšinou pítomných delegátu. Pro zrušení i pemnu SS je nutný souhlas dvou tetin pítomných delegát. V pípad poteby projednání ojedinlé mimoádné záleitosti, spadající do pravomoci valné hromady, me být usnesení valné hromady nahrazeno výsledkem korespondenního hlasování. Pedmt korespondenního hlasování uruje pedsednictvo SS a zárove organizuje jeho prbh. Ke schválení je v takovém pípad nutný písemný souhlas nadpoloviní vtšiny všech ZO.
2. Pedsednictvo SS – je výkonným orgánem SS a ídí innost SS v období mezi konáními valných hromad. Pedsednictvo tvoí pedseda SS a 6 len. Pedsednictvo volí valná hromada a jeho ádné funkní období je tyleté. Schází se alespo 4x za rok a zodpovídá se valné hromad.
Pedsednictvo SS zejména: a) svolává a pipravuje valnou hromadu, b) sestavuje zprávu o innosti SS a pedkládá ji valné hromad, c) organizuje korespondenní hlasování a uruje jeho obsah, d) vydává, upravuje, schvaluje a ruší interní pedpisy pro innost SS, e) stanovuje podmínky pro innost SZS a jmenuje a odvolává náelníka SZS a jeho zástupce, f) zizuje a ruší pracovní komise, jmenuje a odvolává jejich pedsedy, g) pijímá a vyluuje individuální leny, h) navrhuje valné hromad udlení estných lenství i) je oprávnno vylouit lena SS v pípad hrubého porušení jeho povinností, pro jednání odporující poslání
a úelm SS, platným zákonm nebo dobrým mravm,
j) navrhuje valné hromad zaloení a zrušení ZO, k) vymezuje oblast psobnosti ZO pi stetu jejich zájm, l) hospodaí s majetkem a finanními prostedky SS, m) ídí a kontroluje innost sekretariátu SS.
Pedsednictvo SS je usnášeníschopné za pítomnosti nadpoloviní vtšiny len a usnáší se nadpoloviní vtšinou pítomných len pedsednictva. Pedsednictvo se me usnést té hlasováním mimo zasedání s pouitím prostedk komunikace na dálku. V tom pípad je usnesení pijato, vysloví-li se pro jeho pijetí nadpoloviní vtšina všech len pedsednictva.
3. Pedseda SS – je individuálním statutárním orgánem SS. Pedseda SS zastupuje spolek samostatn. ídí innost pedsednictva podle usnesení valné hromady. Pedsedu SS volí valná hromada a jeho ádné funkní období je tyleté.
Pedseda SS zejména: a) zastupuje SS navenek, b) je oprávnn zastupovat SS vi tetím osobám, pípadn delegovat tuto pravomoc na jiné leny
pedsednictva, c) vypracovává výroní zprávu o innosti pedsednictva a pekládá ji pedsednictvu ke schválení, d) zodpovídá za sestavení zprávy o innosti SS a její pedloení valné hromad.
4. Dozorí sbor – je kontrolním orgánem SS dle zákona, kontroluje a reviduje innost sloek SS dle platných
stanov a interních pedpis. Dozorí sbor tvoí pedseda a 2 lenové. Schází se operativn nebo na ádost organizaních jednotek nebo jejich orgán, orgán a len SS. Dozorí sbor volí valná hromada a jeho funkní období je tyleté.
Dozorí sbor: a) provádí výklad stanov a interních pedpis SS, b) zaujímá stanoviska ke sporm uvnit SS a pedkládá organizaním jednotkám nebo jejich orgánm,
orgánm a lenm SS návrhy na jejich ešení, c) svolává valnou hromadu v pípad, e pedsednictvo nevyhoví jeho ádosti o její svolání, nebo ádosti o
svolání od nejmén jedné tetiny ZO, d) vypracovává zprávu o innosti a pedkládá ji valné hromad, e) kontrolní psobnost vykonává i pro základní organizace.
Dozorí sbor se usnáší nadpoloviní vtšinou svých len, a to bu na svém zasedání, nebo s pouitím prostedk komunikace na dálku.
8 SPELEO 66
5. Sekretariát SS – je administrativním, nevoleným orgánem SS. Vede a zpracovává administrativní záleitosti SS. Podmínky pro provoz a personální zabezpeení stanovuje pedsednictvo. Sídlem sekretariátu je sídlo SS. Sekretariát za svou innost odpovídá pedsednictvu.
Sekretariát zejména: a) zajištuje bnou administrativu SS, b) vede a aktualizuje evidenci len a zajišuje lenskou agendu.
l. VI. Poboné spolky – základní organizace
1. Základní organizace – jsou samostatn organizované celky v rámci SS. Spolují ádné leny, leny ekatele, pispívající a estné leny. Mají právní osobnost odvozenou od právní osobnosti hlavního spolku SS, mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se. O zaloení, zrušení a pemn ZO rozhoduje valná hromada SS na návrh pedsednictva SS.
Orgány základních organizací:
a) lenská schze ZO – je nejvyšším orgánem ZO a shromádním všech jejích len. lenskou schzi svolává výbor ZO nejmén 1x za rok, mimoádn poádá-li o ni alespo jedna tetina len, nejmén však 3 lenové. lenská schze ZO je usnášeníschopná za pítomnosti nadpoloviní vtšiny ádných len ZO. Usnáší se nadpoloviní vtšinou pítomných ádných len ZO.
lenská schze ZO zejména: - projednává návrhy svých len a rozhoduje o nich, - schvaluje zprávu o innosti ZO, - pijímá a vyluuje své ádné leny, leny ekatele a pispívající leny, - rozhoduje o zmn formy lenství na základ ádosti lena, - stanovuje výši lenských píspvk a termín jejich splatnosti na úet ZO, - vydává, upravuje, schvaluje a ruší interní pedpisy a smrnice pro innost ZO, - volí a odvolává výbor ZO, pedsedu ZO a delegáta na valnou hromadu, - rozhoduje o podání návrhu na zrušení nebo pemnu ZO, - zaujímá stanovisko ke korespondennímu hlasování vyhlášenému pedsednictvem SS.
V pípad poteby projednání ojedinlé mimoádné záleitosti, spadající do pravomoci lenské schze, me být usnesení lenské schze nahrazeno výsledkem korespondenního hlasování. Pedmt korespondenního hlasování uruje výbor ZO a zárove organizuje jeho prbh. Ke schválení je v takovém pípad nutný písemný souhlas nadpoloviní vtšiny všech len ZO.
b) výbor ZO – je výkonným orgánem ZO. ídí innost ZO v období mezi lenskými schzemi ZO. Skládá se z pedsedy ZO a minimáln dvou dalších ádných len ZO. Výbor ZO se usnáší nadpoloviní vtšinou svých len, a to bu na svém zasedání, nebo s pouitím prostedk komunikace na dálku. Výbor ZO volí lenská schze ZO a jeho funkní období je jednoleté.
c) pedseda ZO – je individuálním statutárním orgánem ZO. ídí innost ZO v dob mezi schzemi výboru ZO. Pedseda ZO zastupuje ZO samostatn a je oprávnn zastupovat ZO vi tetím osobám, pípadn me delegovat tuto pravomoc na jiné leny výboru ZO. Pedsedu ZO volí lenská schze a jeho funkní období je jednoleté.
l. VII. Speleologická záchranná sluba
1. Speleologická záchranná sluba (dále jen SZS) – je specializovaná sloka SS pro poskytování pomoci pi nehodách zejména v podzemních prostorách. SZS nemá právní osobnost, neme svým jménem nabývat práv a zavazovat se. innost SZS ídí náelník SZS, který je oprávnn jednat za SS ve vcech SZS. Podmínky pro její innost stanovuje pedsednictvo SS.
ERVEN 2015 9
l. VIII. Zvláštní a závrená ustanovení
1. SS a jednotlivé ZO hospodaí samostatn dle platných zákon a pedpis s nimi souvisejících. Pedsednictvo SS me rozhodnout o pidlení prostedk z rozpotu SS ve prospch kterékoliv ZO, nebo organizaních sloek. SS nijak neruí za hospodaení a dluhy ZO.
2. V pípad zrušení ZO se vyaduje její likvidace, pokud nedojde k pevodu práv a povinností na právního nástupce. Zrušená ZO je povinna ve lht 90 kalendáních dn oznámit pedsednictvu SS pevod práv a povinností na právního nástupce. Pokud nedojde k pevodu práv a povinností ZO na právního nástupce, jmenuje pedsednictvo osobu likvidátora. Likvidátor pedkládá pedsednictvu SS konenou zprávu o prbhu likvidace a oznámí mu datum zániku píslušné ZO.
3. innost SS nad rámec tchto stanov upravuje organizaní ád SS a další interní pedpisy SS.
4. Otázky neupravené tmito stanovami, organizaním ádem SS a dalšími interními pedpisy SS se ídí zákonem . 89/2012 Sb., obanským zákoníkem ve znní pozdjších pedpis.
Tyto stanovy SS nabývají platnosti a úinnosti dnem jejich schválení a nahrazují v plném rozsahu stanovy SS ze dne 1. 12. 2001, které nabyly úinnosti 20. 12. 2001., vetn pozdjších zmn a doplk.
Schváleno valnou hromadou eské speleologické spolenosti dne 24. 4. 2015.
Zdenk Motyka
Pedseda eské speleologické spolenosti Logo ernobílé (lze pouít i pi barevném tisku)
Podle mého názoru, me být toto logo tištno i v jiných barvaách ne v erné. Záleí na úelu a kontextu pouití. Také erná nemusí být 100% erná „K“, ale me to být erná teplejší i studenjší - podle vkusu a chuti. Tuto verzi doporuuji nejvíce - barevná ve CMYKu je ponkud nevkusná a CMYK + zlatá jako pátá barva není úpln astý pípad. MP
erná CMYK: K=100 CMYK Pantone process: Black K Pantone Solid: 329-1
Barevnost: CMYK = prostá definice barev. CMYK Pantone process = procesní tiskový vzorník Pantone pro tybarevný ofsetový tisk (CMYK). Pantone solid = vzorník pímých barev pro vícebarevný ofsetový tisk (nejdou pesn vytisknout ve CMYKu i vbec - metalické, reflexní atp.) U luté je hodnota 5-3 u Pantone process vzorníku (CMYK) jen orientaní - barva není ve vzorníku.
Martin Pibil mob: 721515248 emai: [email protected]
Ped pouitím loga pro tisk zkontroluj nastavení petisku ernou. Ped finálním tiskem zkontroluj separace!
Organizaní ád
l. I. Obecná ustanovení
1. Poslání a úel spolku eská speleologická spolenost (dále jen SS) jsou definovány ve stanovách SS. Tento organizaní ád upravuje otázky stanovami SS neupravené.
2. Hlavní inností SS je zejména speleologická innost – slouí k objevování a zkoumání jeskyní nebo jejich ásti, k získávání základních poznatk o jeskyních a jiných krasových, i pseudokrasových jevech a k objasování píinných souvislostí mezi jeskynmi a tmito jevy. Me být vyuívána také v umlých podzemních prostorách.
Mezi speleologické innosti patí zejména: a) speleologický przkum – pedstavuje souhrn praktických inností provádných zejména v podzemí a zahrnuje
pedevším jeho fyzický prstup, rekognoskaci a další specializované innosti, b) speleoalpinismus – je specializovaná speleologická innost, slouící k pekonávání zejména vertikálních úsek
zejména v jeskyních a dalších podzemních prostorách, c) speleopotápní – je specializovaná speleologická innost slouící k pekonávání vodou zaplavených úsek
v jeskyních a dalších podzemních prostorách, d) speleologický výzkum – pedstavuje souhrn výzkumných a vdeckých inností smující k získávání poznatk o
jeskyních a jiných krasových, i pseudokrasových jevech, nap. v oborech karsologie, geologie, hydrologie, biologie a jiných,
e) dokumentace zejména podzemních prostor mapováním, fotografováním a jinými metodami, f) jiné innosti slouící k získávání poznatk nebo ochran jeskyní a jiných krasových, i pseudokrasových jev a k
objasování píinných souvislostí mezi nimi.
Podmínky pro provádní speleologické innosti v rámci SS upravuje dále bezpenostní smrnice SS.
l. II. lenství v SS
1. Vznik a zánik lenství upravují stanovy SS.
2. Zmna formy lenství – o zmn formy lenství rozhoduje na základ ádosti lena SS píslušný orgán základní organizace (dále jen ZO) nebo SS.
3. Zmna píslušnosti k ZO – podmínky pro pijetí pestupujícího lena stanovuje lenská schze pijímající ZO.
4. Splatnost lenských píspvk – jsou u ádných len, len ekatel a pispívajících len splatné na úet píslušné ZO v termínu stanoveném lenskou schzí píslušné ZO, u individuálních len do 28. 2. píslušného kalendáního roku na úet SS.
5. Odvod z lenských píspvk – u ádných len, len ekatel a pispívajících len je splatný na úet SS nejpozdji do 28. 2. píslušného kalendáního roku. U individuálních len je odvod roven výši lenského píspvku.
6. lenské legitimace – sekretariát SS vydá kadému lenu, jeho odvod z lenského píspvku dorazil na úet SS, neprodlen lenskou legitimaci. Legitimace slouí k prokázání lenství v SS a je dokladem o zaplacení lenských píspvk na píslušný kalendání rok. Platnost legitimace zaíná dnem vydání a koní 30. 4. roku následujícího. Podobu a obsah legitimací stanovuje pedsednictvo.
7. Centrální evidence len – vede a aktualizuje sekretariát na základ informací od ZO, které jsou povinny jakoukoliv zmnu neprodlen oznámit povenému pracovníkovi sekretariátu. Souástí centrální evidence len je také evidence individuálních a estných len. Sekretariát SS zašle v lednu píslušného roku všem ZO seznam jejich len jako podklad pro aktualizaci.
l. III. Orgány SS a jejich fungování
1. Valná hromada SS – delegáti volí na poátku jednání valné hromady ze svého stedu osobu pedsedajícího a nejmén tílennou volební komisi, která sítá hlasy a rozhoduje o platnosti hlasování, a nejmén tílennou
10 SPELEO 66
ERVEN 2015 11
návrhovou komisi, která poizuje z jednání zápis.
2. Pedsednictvo SS – je povinno sestavovat o své innosti výroní zprávu, kterou dává na vdomí lenm a partnerm SS, a dále zprávu o innosti SS od minulé valné hromady, kterou pedkládá ke schválení valné hromad. O svých rozhodnutích informuje pedsednictvo lenskou základnu prostednictvím obník.
3. Pedseda SS – je volen pímou volbou z navrených kandidát, k jeho zvolení je nutný souhlas nadpoloviní vtšiny pítomných delegát. Nezíská-li ádný z kandidát poet hlas potebných ke zvolení, koná se druhé, pípadn další kola voleb, kam postupují dva kandidáti s nejvyšším potem hlas.
4. len pedsednictva – lenové pedsednictva jsou voleni z navrených kandidát, leny pedsednictva se stává šest kandidát s nejvyšším potem hlas, dva další se stávají náhradníky pedsednictva.
5. Místopedseda SS – je lenem pedsednictva, pedsednictvo ho volí ze svého stedu, zastupuje pedsedu v jeho nepítomnosti.
6. Hospodá SS – je lenem pedsednictva, pedsednictvo ho volí ze svého stedu, zodpovídá pedsednictvu za finanní hospodaení SS a za ádné vedení úetnictví. Vypracovává výroní zprávu o hospodaení SS a zprávu o hospodaení SS v období mezi valnými hromadami a pedkládá je pedsednictvu.
7. Náhradník pedsednictva – náhradníky pedsednictva se stávají kandidáti se sedmým a osmým nejvyšším potem hlas. Dojde-li v prbhu funkního období k odstoupení lena pedsednictva nebo neme-li trvale vykonávat svoji funkci, nastupuje na jeho místo náhradník. O výbru náhradníka rozhoduje pedsednictvo.
8. Dozorí sbor – volí si ze svého stedu pedsedu dozorího sboru.
9. Náhradník dozorího sboru – náhradníkem dozorího sboru se stává kandidát se tvrtým nejvyšším potem hlas. Dojde-li v prbhu funkního období k odstoupení lena dozorího sboru nebo neme-li trvale vykonávat svoji funkci, nastupuje na jeho místo náhradník.
10. Zpráva o innosti SS – obsahuje tyto náleitosti:
a) zprávy o innosti ZO, b) zprávu o innosti pedsednictva SS, c) zprávu o hospodaení SS, d) zprávy o innosti dalších sloek SS, e) zprávu dozorího sboru.
l. IV. Základní organizace SS
1. Zaloení ZO – návrh na zaloení nové ZO me podat nejmén pt osob, které splují podmínky pro lenství, nebo ji jsou leny SS a zaváou se v zápisu z ustavující schze, e souhlasí s posláním SS a e se budou ídit jejími stanovami a organizaním ádem. Souástí návrhu musí být plán pedpokládané innosti, další obsah stanoví pedsednictvo. Návrh se podává písemn k rukám pedsednictva SS, které rozhoduje o jeho pedloení valné hromad.
2. Název a oznaení ZO – ZO pouívají název a oznaení ve formátu: „eská speleologická spolenost, základní organizace X-XX, xxxxx“, kde X-XX znamená tímístný íselný kód pidlený sekretariátem SS a xxxxx znamená vlastní zvolený název ZO. V pípad, e si ZO nezvolí vlastní název, tento bude uren valnou hromadou.
3. Zrušení ZO – ZO me být zrušena:
a) na základ návrhu podaného vlastní ZO, b) na základ návrhu pedsednictva, c) neodevzdá-li na sekretariát zprávu o innosti za uplynulé dva kalendání roky, d) provádí-li innosti v rozporu se stanovami SS nebo organizaním ádem.
4. Pemna ZO – k pemn ZO me dojít slouením s jinou ZO, nebo splynutím více ZO v jednu novou. O pemn ZO rozhoduje valná hromada SS.
5. lenská schze ZO – pi svolávání schze musí být o jejím termínu a programu vyrozumni všichni lenové ZO. Jedna lenská schze v píslušném kalendáním roce je schzí výroní, která navíc schvaluje zprávu o innosti ZO za uplynulý kalendání rok. K podání návrhu na zrušení nebo pemnu ZO se vyaduje souhlas dvoutetinové vtšiny pítomných za pítomnosti více ne poloviny ádných len ZO.
6. Pedseda ZO – zodpovídá za seznámení všech len ZO s interními pedpisy a usneseními SS, chtjí-li se podílet na
12 SPELEO 66
takové innosti, pro ni byly tyto interní pedpisy vydány. V pípad bezpenostní smrnice pro speleologickou innost je povinen provést toto seznámení prokazatelnou formou nejmén 1x ron. Pedseda ZO zodpovídá za vypracování výroní zprávy o innosti ZO, zápisu z výroní lenské schze a jejich odevzdání na sekretariát SS a za odeslání odvod z lenských píspvk na úet SS.
7. Delegát valné hromady – je zástupcem ZO na valné hromad a má hlasovací právo. Kadá ZO me delegovat jednoho delegáta. Neme-li se zvolený delegát zúastnit jednání valné hromady, me povit jiného lena SS svým zastupováním, a to písemnou formou.
8. Zpráva o innosti ZO – vypracovává ji výbor ZO za uplynulý kalendání rok a pedkládá ji ke schválení výroní lenské schzi ZO. Zpráva musí obsahovat tyto samostatn oddlitelné sloky:
a) zprávu o innosti za uplynulý kalendání rok, b) závrenou nebo dílí zprávu/vy o dokumentaci a o výsledcích ukonené przkumné a výzkumné innosti nebo
její etapy.
Zpráva musí být doruena na sekretariát nejpozdji do 28. 2. následujícího roku. Zpráva se odevzdává v písemné i v elektronické podob. Elektronická podoba musí být v bn pouívaných formátech (nejlépe ve formátu PDF) a její lenní musí odpovídat písemné form.
9. Zápis z výroní lenské schze ZO – za vypracování zodpovídá pedseda ZO, zápis musí obsahovat tyto náleitosti: a) aktualizovaný seznam len ZO, b) jmenný pehled placení odvod z lenských píspvk, c) záznam o schválení zprávy o innosti ZO za uplynulý kalendání rok, d) volby len výboru ZO a statutárního orgánu, e) aktuální kontaktní adresu, vetn elektronické, na ZO a statutární orgán, f) jméno delegáta ZO na valnou hromadu, je-li aktuáln volen.
Zápis musí být doruen na sekretariát nejpozdji do 28. 2. píslušného kalendáního roku. Zápis se odevzdává v písemné nebo elektronické podob. Elektronická podoba musí být v bn pouívaných formátech (nejlépe ve formátu PDF). V pípad, e o výše zmínných záleitostech rozhodne jiná ne výroní lenská schze, zápis z takové schze musí být doruen na sekretariát nejpozdji do 30 kalendáních dn.
l. V. Další sloky SS
1. Náelník Speleologické záchranné sluby (dále jen SZS) – zodpovídá za vypracování zprávy o innosti SZS a její pedloení pedsednictvu SS.
2. Ediní rada SS – je speciální slokou SS pro vydávání tiskovin SS a ostatních propaganích, výchovných a jiných materiál. Podmínky pro její innost stanovuje pedsednictvo, které rovn jmenuje a odvolává leny rady.
3. Pedseda ediní rady SS – je jmenován a odvoláván pedsednictvem SS. Zodpovídá pedsednictvu za vedení ediní rady a za ádné plnní úkol, kterými pedsednictvo radu povuje.
4. Pracovní komise – jsou úelov zizované sloky SS pro ešení speciálních úkol nebo inností. Podmínky pro jejich innost stanovuje pedsednictvo, které rovn jmenuje a odvolává leny komise.
5. Pedseda pracovní komise – je jmenován a odvoláván pedsednictvem SS. Zodpovídá pedsednictvu za vedení pracovní komise a za ádné plnní úkol, kterými pedsednictvo komisi povuje.
l. VI. Ostatní
1. asopis SPELEO – informaní obasník vydávaný zejména pro leny SS. Speleo je zdarma distribuováno všem lenm SS, kteí mají ádn zaplaceny všechny lenské píspvky, a estným lenm. Vydávání Spelea ídí ediní rada.
2. WWW prezentace – SS je dritelem registrace pro doménu Speleo.cz, která je oficiální adresou pro www prezentaci SS. Pravidla provozu stanovuje pedsednictvo SS.
3. Speleofórum – je výroní setkání len SS a dalších zájemc o speleologii. Speleofórum poádá pedsednictvo SS a organizan zajišuje jím povená ZO.
ERVEN 2015 13
4. Sborník Speleofórum – sborník píspvk, kadoron vydávaný pedsednictvem SS u píleitosti setkání Speleofórum. Jeho sestavení a vydání zajišuje ediní rada.
5. Knihovna a archiv SS – jsou uloeny v sídle SS, spravuje je sekretariát SS, podmínky pro provoz a výpjky stanovuje pedsednictvo SS.
6. Loga – oficiální grafické znaky SS jsou:
a) logo SS, b) logo Speleofórum, c) logo SZS.
Loga smí být reprodukována pouze v nezmnné podob podle schválených vzor. Logo SS smjí pouívat všichni lenové a všechny sloky SS pi vykonávání hlavní innosti dle stanov SS. Logo Speleofórum smjí pouívat lenové a sloky organizující nebo propagující setkání Speleofórum nebo vydávající sborník Speleofóra. Logo SZS smjí pouívat lenové a sloky SZS pi vykonávání innosti v souladu s posláním SZS.
Ostatní a sporné pípady pouití log eší pedsednictvo SS.
7. ISBN – SS jako registrovaný vydavatel disponuje vlastní adou pidlených íselných kód urených pro jednoznanou identifikaci neperiodických vydání, tzv. ISBN. Podmínky pro pouití ISBN stanovuje pedsednictvo SS.
Tento organizaní ád SS nabyl platnosti a úinnosti dnem jeho schválení a nahrazuje v plném rozsahu organizaní ád SS ze dne 7. 10. 2010.
Schváleno valnou hromadou eské speleologické spolenosti dne 24. 4. 2015.
Zdenk Motyka
Logo ernobílé (lze pouít i pi barevném tisku)
Podle mého názoru, me být toto logo tištno i v jiných barvaách ne v erné. Záleí na úelu a kontextu pouití. Také erná nemusí být 100% erná „K“, ale me to být erná teplejší i studenjší - podle vkusu a chuti. Tuto verzi doporuuji nejvíce - barevná ve CMYKu je ponkud nevkusná a CMYK + zlatá jako pátá barva není úpln astý pípad. MP
erná CMYK: K=100 CMYK Pantone process: Black K Pantone Solid: 329-1
Barevnost: CMYK = prostá definice barev. CMYK Pantone process = procesní tiskový vzorník Pantone pro tybarevný ofsetový tisk (CMYK). Pantone solid = vzorník pímých barev pro vícebarevný ofsetový tisk (nejdou pesn vytisknout ve CMYKu i vbec - metalické, reflexní atp.) U luté je hodnota 5-3 u Pantone process vzorníku (CMYK) jen orientaní - barva není ve vzorníku.
Martin Pibil mob: 721515248 emai: [email protected]
Ped pouitím loga pro tisk zkontroluj nastavení petisku ernou. Ped finálním tiskem zkontroluj separace!
14 SPELEO 66
Nálezová zpráva z jeskyn Dagmar – ulity
Matouš Ryek (ZO 6–08 Dagmar)
Prolonganí výkopové práce v Dómu nádob ve spojovací chodbice do Kaple pinesly krom významného postupu s menšími objevy volných prostor i jeden zajímavý nález – spirálové ulity, které vypadaly na nco staršího, byly odlišné od ulit recentních. Proto jsem se obrátil na Hugo Havla, který potvrdil, e se jedná zejm o nco starého a pevzal první nálezy k ovení u odborník Masarykovy univerzity.
Foto 1 2 Ulity nalezené v jeskyni Dagmar
Prof. Rudolf Musil zprostedkoval pedání nálezu Doc. ing. Hladilové, která rovn potvrdila význam nálezu a pedbné urení – pravdpodobn se jedná o ple rodu Campylaea z období interglaciálu stedního pleistocénu ped 700–
ERVEN 2015 15
800 tis. lety a byl by to první nález tohoto druhu na území Moravského krasu. Pro pesnjší urení bylo doporueno odebrat více vzork, pokud mono celých ulit a vzorky sedimentu – nov odebraný materiál byl dopraven H. Havlem dne 13. 3. 2015 do MÚ Brno.
Struska pestane niit propadání
Ladislav Slezák
Kdy jsem si peetl novinový lánek („Týden u nás“ . 35 ze stedy 27. 8. 2014, Petra Srstková), piznávám se, e s nkolikamsíním zpodním, a  vyslechl adu rozporných komentá k nmu, rozhodl jsem se napsat následující pí- spvek.
Ochrana podzemních krasových jev je velmi závané téma. Laická veej- nost vtšinou chápe jeskyn jako pedmt ochrany hlavn s ohledem na sintro- vou výzdobu, tedy na krápníky. Uniká pohled na celou adu píinných souvis- lostí s  jeskynmi a  jejich postavením ve sloitém krasovém procesu. Ale zpt k obsahu lánku.
Hrab Antonín Salm nechal v areálu údolí ped Rudickým propadáním po- stavit a  uvést do provozu v  r. 1746 elezáskou hu. Byla to jakási „z  nouze ctnost“ a ekonomické myšlení, jak zpracovat kalamitní díví z okolí.
Hu s rznými pestávkami pracovala zhruba jedno století. Odpadním pro- duktem výroby eleza byla nepotebná struska, která byla deponována znan daleko od hut, do míst nad hranicí záplav Jedovnického potoka. Lokalita nese název „Kolíbky“. Struska byla haldována a planýrována pi dolní ásti Kolíbek a zvlášt v erozní rýze v západní ásti. Tam byla sypána voln, bez dalších úprav.
Postupem doby, po zániku hut, došlo k  samovolnému oivení náletovou zelení. Výše zmínná erozní rýha byla obas protékána dešovými splachy z plyt- kého údolíka „Pod kovárnou“ a  strusky tak putovaly do ponor Rudického propadání, kde se mísily s potoními sedimenty Jedovnického potoka (peván kulmské štrky a písky).
Spolen pak putovaly dlouhou cestou podzemím a po vývry u Býí skály. Najdeme je tam všude. Po nasycení vodou se staly sedimentem, chovajícím se stejn jako ostatní. Strusky z Hugovy hut tak symbioticky ily svj ivot, ani by to nkomu i nemu vadilo.
V 60. létech minulého stol. Malomické cementárny hledaly vhodný ko- rekní materiál pro výrobu speciálních druh cement. Laboratorn zpraco-
16 SPELEO 66
vané vzorky strusky se zdály být vhodné a zaalo se uvaovat o jejich reálném vyuití. Odhad zásob deponie „V Kolíbkách“, sloitost odtení a námitky ochra- ná vedly k tomu, e akce nebyla realizována.
V pozdjších létech byla zbudována istírna odpadních vod pro obec Rudice, umístná v údolíku „Pod kovárnou“. ešil se problém, vlastn jediná tehdy monost, odvod peištných vod do Jedovnického potoka. Ve spádnici údolíka byly vody svedeny do potrubí, které bylo ukoneno na hran nad „Kolíbkami“. Navrené ešení, tj. svedení potrubím a k ústí propadání, bylo z finanních dvod zamítnuto a byla schválena realizace volného vypouštní do rýhy „Ve struskách“. Jedním ze zdvodnní bylo samovolné doišování vod z istírny.
V té dob byla tato verze podporována i z hlediska ochrany zdroj pitné vody v povodí Ktinského potoka (pramen „Pod Kostelíkem“, Olomuanský vývr a samotný Ktinský potok v profilu „Pod Prachárnou“, úpravna).
Plynul as a systematické podmáení struskové deponie pedištnými vo- dami i etnjší vodní dešové pívaly z povodí „Pod Kovárnou“ zpsobily poru- šení stability kontaktu deponie s podloím tvoením drobných kaskád, obnao- váním koenových systém náletových devin a jejich vývraty.
Erozní kivka spádujících vod se postupn mnila ve strmou, labilní, erozní cestu splachových vod. Do eišt Jedovnického potoka se stahoval splachový kuel pod úpatím rýhy.
Je pravdou, e stabilita deponie strusek je nárazovými splachy ohroována. Jsem pesto pesvden, e jeskyn Rudického propadání nejsou ve svém ochranném komplexu ohroeny. Variabilita pemísování fluviálních sediment v  jeskyních je nekonen pestrá a  za svoji šedesátiletou speleologickou praxi jsem se ani v jediném pípad nesetkal s tím, e by po prchodu zvýšených vod v podzemí zstaly sedimenty ve stavu, v jakém byly ped povodní.
Strusky spolen s ostatními sedimenty putují Rudickým propadáním a do Býí skály po spádové kivce toku, která je kadou povodní lokáln deformo- vána. Vznikají nové tn, náplavy štrk, ucpávání chodeb a jejich uvolování.
Je pravdou, e tmito redepozicemi mohou být (teba jen do píští povodn) postiena místa i  se sintrovou výzdobou (doasn). To, e prlez do Obího dómu je tém neprlezný, me být doasným faktem (pokud stárnoucím spe- leologm nenarostla bicha).
Nedlejme ze strusek u  Rudického propadání veejný strašák jen proto, abychom si zdvodnili erpání nemalých finanních prostedk, vloených do ochrany jeskyní. Šestnáct metrových palisád postavených do cesty erodujícím vodám ve struskové deponii u Rudického propadání vbec nic neeší, zvlášt kdy budou ze deva.
Ing. Karel Klobása se na celou záleitost dívá aspo z  hlediska dlního a technického a radji by vidl trvanlivjší záchytný systém v kovovém prove- dení. Pesto je ešení patrn zcela jinde. A jen tak mimochodem: úvahy o na-
ERVEN 2015 17
pojení peištných vod na istírnu v Jedovnicích (co je t. . patrn nereálné) jen potvrzují to, e rudická istírna, kulantn eeno, neplní zcela svoji funkci.
Zmínka o poldru je perlika pro pobavení tch, kteí nco o poldrech vdí.
(Autor je geolog speleolog, pracující v Moravském krasu od r. 1950).
120 let od odtení jeskyn Turské maštale
Michal „Cimbál“ Hejna (ZO 1–02 Tetín)
V roce 2015 uplyne 120 let od druhé nejostudnjší události spojené s tbou vápence v eském krasu. Pelom 60. let a 70. let 19. stol. pinesl na Beroun- sku revoluci v tb vápence a výrob vápna. Polní pece a vápeníky vystídaly moderní vápenky a selská tba vápence byla nahrazena tbou prmyslovou. Jednou z firem, které v  té dob vstoupily na berounskou pdu, byla Akciová
Foto 1 Údolí Berounky na pohlednici z roku 1907 – Lom pod Hradem s Poslední síní Turských maštalí se nachází v levém horním rohu
18 SPELEO 66
spolenost pro výrobu vápna, která si mimo jiné v roce 1871 v okolí Tetína pro- najala pozemky na vrchu Damil a rokli pod zíceninou hradu.
Tetínská rokle mla z hlediska tby dv nesporné výhody. Její stny tvoily velmi kvalitní konpruské vápence a ústí rokle leelo u elezniní trati z Prahy do Plzn, take vápenec mohl být do Berouna dopravován po eleznici, co bylo daleko efektivnjší, ne tehdy jinak pouívaná doprava koskými povozy. Tetín- ská rokle mla ovšem i dv podstatné nevýhody. Na jejím úpatí leela zícenina tetínského hradu a pi ústí se nacházela jeskyn Turské maštale.
Jeskyn Turské maštale byla spolen s Kodskou jeskyní jedinou na katastru Tetína, kterou znali lidé u od nepamti. A všeobecn známé bylo mnoství ar- cheologických nález, které jeskyn vydala. Knz a romantický archeolog Vác- lav Krolmus si v roce 1851 poznamenal: „Pod pustým Lidmiliným hradem na Tetín maštal turovou s kopytem ukazují v skále na východ slunce vystrouhanou a pod ní díru, kterouto ert s bábou (pohanský knz s nejvyšší knkou) na koleku ujel, kdy kesanství zde pevahu vzalo.“
Akciová spolenost pro výrobu vápna se zpoátku zamila na otvírku lom na Damilu, a tak zapoala tbu v tetínské rokli, v tzv. Lomu pod Hradem, a v roce 1889. U v roce 1890 se lomová stna nebezpen piblíila k Turským maštalím, a proto byla v této ásti lomu na popud Okresního úadu tba do- asn zastavena a zaal boj o zachování jeskyn.
Foto 2 Na míst Poslední sín dnes po zícení a následné sanaci skalní stny najdeme pouze suový kuel (Foto M. Majer)
ERVEN 2015 19
Akciová spolenost si nechala vypracovat posudek od archeologa Muzea Království eského, profesora Josefa Smolíka, který zde vykopal archeologic- kou sondu. V ní nalezl v hloubce jednoho metru keramické stepy a jeliko se domníval, e v dob odpovídající této vrstv ješt lidé keramiku neznali, odvodil z toho, e se sem stepy musely dostat njakou pozdjší, mladší cestou. Z toho usoudil, e veškeré nálezy v jeskyni jsou odpadky z blízkého tetínského hradu, které sem byly njak splaveny. Jeskyn tudí nebyla nikdy osídlena a z archeolo- gického hlediska je bezcenná. Za tento posudek dostal pan profesor od Akciové spolenosti odmnu 25 zlatých.
Okresní úad poádal o oponentní posudek c. k. konzervátora a místodri- telského radu Moice Lussnera, který se s profesorem Smolíkem shodl pouze na tom, e se jedná o  jeskyni. Jinak došel k  názoru, e jeskyn byla nkoli- krát osídlena a nacházené artefakty jsou pravkými pozstatky tohoto osídlení. Z tohoto dvodu ádal zachování jeskyn i aspo ped odtením provedení dkladného archeologického przkumu a darování všech nález nkterému ve- ejnému muzeu.
Akciová spolenost s  przkumem souhlasila a  Okresní úad tbu znovu povolil. Bhem následujících pti let byly Turské maštale a na malé pozstatky odteny. Z  velké ásti se bohuel ztratily i  archeologické nálezy. Výkopové
Foto 3 Po zícení skalní stny v roce 1956 zbylo z Turských maštalí 18 samostatných vchod (Foto M. Majer)
20 SPELEO 66
práce probíhaly iveln a bez jakékoliv dokumentace a v muzeích konily pouze podadné nálezy, zatímco unikáty konily v soukromých sbírkách. Akciová spo- lenost se hájila tím, e lom, a tudí i jeskyn, jsou pes noc a o volných dnech bez dozoru a pístup tam má v podstat kadý. Dnes u není nikdo schopný odhadnout, kolik cenných nález tak bylo ztraceno, ale urit jich bylo hodn. Celé je to smutné i z toho dvodu, e mezi tím málem, co se nám dochovalo, byl i malý hrot z modrošedého pazourku, který je dodnes nejstarším dokladem lidské práce z jeskyní eského krasu.
Pokud jsem odtení Turských maštalí nazval druhou nejostudnjší událostí, sluší se vzpomenout i  událost nejostudnjší. Tba v  lomu toti pokraovala a  z  dnes nepochopitelných dvod podepsalo tetínské obecní zastupitelstvo v roce 1904 s Akciovou spoleností novou nájemní smlouvu, která opravovala Akciovou spolenost rozšiovat lom v jakémkoliv smru a rozsahu bez jakého- koliv omezení. De facto tím zpeetilo osud zíceniny tetínského hradu, která byla v následujících letech, s výjimkou vstupní ve, také odtena.
Ale zpt k Turským maštalím. Jejich skromný pozstatek nazval Jaroslav Petrbok Poslední síní a v  letech 1930 a 1933 zde provedl podrobný archeo- logický przkum. Mimo jiné zde nalezl kompletní lebku jeskynního medvda, uloenou v nem, co vypadalo jako kamenná schránka. Petrbok z toho vyvo- zoval, e šlo o  rituální uloení v  souvislosti s  uctíváním jeskynního medvda v paleolitu. Petrbok bohuel neudlal nárt ani fotografii nálezové situace, ale badatelé se dnes spíše piklánjí v názoru, e „kamenná schránka“ byla pouze náhodným shlukem kamen.
Poslední rána pro Turské maštale pišla v roce 1956, kdy došlo ke zícení skalního ostrohu nad elezniní tratí a s ním vzala za své i Poslední sí. Dnes tak z celých Turských maštalí zbylo pouze 18 registrovaných vchod, tvoících dohromady 10 samostatných jeskyní. Nejdelší z nich je Javorová jeskyn dlouhá 20 m. Ostatní jeskyn dosahují délky od 13 do 2 m.
Literatura: Garkisch M. (1998): Zánik krasového
útvaru Turské maštale na Tetín – Minulostí Berounska .1: 60–68. Státní okresní archiv v Beroun. Beroun.
Hejna M. (2012): Lomy a vápenice v srdci eského krasu – Envidea: 1–91. Praha.
Pecka L., ivor R. et al. (1996): Tetín historický a speleologický – Knihovna SS: 1–80. Praha.
Sklená K. (1984): Za jeskynním lovkem – eskoslovenský spisovatel: 1–375. Praha.
Stolz O., Matoušek V. (2006): Berounsko a Hoovicko v pravku a raném stedovku – ELCE BOOK PUBLISHING: 1–324. Hoovice.
ERVEN 2015 21
Zahraniní lokality
Letos je to u 25 let od objevu jeskyn Bohemia na Novém Zélandu eskými jeskyái
Radko Tásler a kol.
K tomuto výroí uspoádala ZO 5–02 Albeice v poadí ji šestou (osmou na Zéland) expedici do jeskyn Bohemia. Konala se ve dnech 4. a 17. bezna a podíleli se na ní jeskyái ze ZO 5–02 Albeice, 5–01 Bozkov, 1–02 Tetín a 1–11 Barrandien.
Bhem akce byly domapovány prostory a upesnny mapy v ásti Severní chodby u místa zvaného Junction a v partiích chodeb Minstrel Series v prostoru ped „Poklikou“ a za „dagem“. V Ementálu byl uinn pokus proniknout do minule nedobádaných plazivek, bohuel s výsledkem „tudy cesta do neznámého pokraování nevede“ (tedy alespo ne pro normáln rostlého przkumníka). Souástí akce bylo té mapování geologického profilu na soutoku v  dómech DAC, odbr vzork na nkolika místech a fotografická akce ve velkých dómech DAC.
22 SPELEO 66
Igor Audy (ZO 6–17 Topas)
Úvod Bulharsko je hornatá zem s prmrnou nadm. výškou 470 m (v R 400 m n. m.), s výškovým rozptím 0 m – hladina erného moe a 2 925 m – hora Musala v pohoí Rila. Je zemí bohatou na krasové oblasti, na hory i moe. Tam, kde jsou hory, je i voda, tam, kde je voda, jsou jeskyn a není jich málo. Vdy krasová území pokrývají 23 % z celého území Bulharska a známo je pes 5 700 jeskyní. Zámrem tohoto lánku je poskytnout základní informace o bulharských jesky- ních všem, kteí by se rozhodli vypravit do zem, v minulosti našimi jeskyái navštvované, ale v posledních letech opomíjené. Informace o jeskyních je se- stavena na základ poznatk z výprav Topasu do Bulharska (1979, 1981, 1984, 1985, 1986, 1989), odborné literatury, turistických prvodc, propaganích materiál a byla aktualizována podle dostupných webových stránek. Popis je rozlenn podle jednotlivých pohoí.
Stará planina, starším názvem Balkán Toto pohoí dalo jméno celému Balkánskému polostrovu, jeho délka je 550 km, šíka 20–60 km, nejvyšší vrch Botev 2 376 m n. m. Geologická stavba: uly, ruly, krystalické bidlice, v niších polohách pískovce a vápence s etnými kra- sovými jevy. Z historického pohledu byla Stará planina v dob Osmanské íše útoištm utiskovaných Bulhar. V horských údolích se nachází pravoslavné kláštery – manastiry Trojanski, Drianovski a další, které se významnou mrou podílely na národní svébytnosti. V roce 1877 porazila rusko-bulharská armáda
Nástnné kresby v j. Magura jsou z období 8. – 7. stol. p. n. l.
Turky v  prsmyku Šipka a  osvobo- dila Bulhary z islámské nadvlády. Na Staré planin je celkem 19 krasových oblastí.
Západní ást pohoí Staré planiny – Babin nos – hranií se Srbskem a je dostupná ze Srbska silniním pecho- dem Zajear–Kula, nebo z  Rumun- ska íním trajektem Calafat–Vidin pes Dunaj. K  zajímavostem oblasti náleí zpístupnná jeskyn Magura u obce Rabiša. Jeskyn je tvoena mo- hutnou fosilní chodbou s gigantickou výzdobou (nejvyšší stalagnát je vysoký
ERVEN 2015 23
18 m), v  boní chodb lze shlédnout nástnné kresby z  období 8.–7. stol. p. n. l. Další významnou geologickou lokalitou oblasti je skalní msto pís- kovcových ví Blogradické skály s osmanskou pevností.
Samostatnou horskou skupinou vybíhající z  hlavního hebene Staré planiny je Vraanská planina. Výcho- diskem je msto Vraca. Na jiní hra- nici msta jsou cviné horolezecké terény na nkolik set metr vysokých skalních stnách. Vraanská planina se rozprostírá ve výšce piblin 1 000 m n. m. a  nachází se na ní ada jes- kyní, propastí a závrt. Nkteré ze zá-
Aktivní tok v jeskyni Temnata dupka je vodohospodásky vyuíván.
vrt mají velké propady a s ohledem na polohu vývr lze oekávat propasovité jeskyn hluboké a 700 m. Vraanská planina patí k nejvýznamnjším kraso- vým oblastem Bulharska, prozkoumáno je piblin 500 jeskyní s celkovou dél- kou okolo 19 km. Turisticky je zpístupnna jeskyn Ledenika. Zajímavé jsou propasovité jeskyn Barkite . 14 (H 356 m, D 2 560m) a Beljar (H 246 m, D 2 600 m) vyvinuté na kontaktu vápenc s flyšem. Na JV ohraniuje Vraanskou planinu kaon eky Iskar. U obce Gara Lakatnik se nachází vývrová, 9 km dlouhá, Temnata dupka (je nejdelší jeskyní na Staré planin). Podzemní tok je vodohospodásky vyuíván, technologické zaízení na úpravu vody je situováno pímo v jeskyni.
V podhí Vraanské planiny, s. od msta Vraca u obce iren, stojí za shléd-
Mohutný koridor jeskyn Prochodna je prosvtlen dvma okny.
nutí zbytek mohutné prtokové jes- kyn, zvané Boí most. Nedaleko jsou jeskyn Ponora (D 3 600 m) a Mlade- novata (D 1 700 m) s aktivním tokem.
V  s. podhí stední ásti Staré planiny, v  místech, kde eka Iskar vtéká do Dunajské níiny, se na ploše 526 km2 rozprostírá zajímavá Kame- nopolsko–Karlukovská krasová ob- last. Unikátní je jeskyn Prochodna s gigantickým prchodným profilem. Dolní vchod s výškou 42 m je nejvyš- ším portálem v zemi. Nedaleko od jes- kyn Prochodné je ponorná jeskyn
24 SPELEO 66
Krystalická výzdoba v nejdelší jeskyni Bulharska – j. Duchlata
Bankovica (D 3 300  m, H  82  m). Zpístupnná jeskyn Saeva dupka je povaována pro svou výzdobu za perlu podzemního svta. Krasové území je odvodováno vývrem Glava Panega, který je nejvtším krasovým vývrem v  Bulharsku s  prtokem 1,2–4,0 m3/s.
V oblasti se nachází i otevená pro- past Bezden pelina, hluboká 105 m.
V  centrální ásti Staré planiny, u horního toku eky Osam (nedaleko msta Trojan), je oblast nejhlubších propastí v  zemi. V  národním pírod- ním parku Stnto jsou propasovité jeskyn Rajeva dupka (H 377 m, D 3 300 m), Malá jama (H 232 m, D 1 100 m) a ada dalších. Celkem je v této oblasti 62 jeskyní s celkovou délkou 9 km.
Jednou z dalších zajímavých krasových oblastí, zejména z pohledu hydrolo- gie, je Devetašské plato. Nachází se v podhí Staré planiny cca 50 km s. od hlavního hebene centrální ásti. Jsou zde vývrové jeskyn s aktivními toky – Vodopáda (D 1 995 m), Uruška mara (D 1 600 m), Boninska (D 4 500 m). Ob- lasti dala jméno mohutná Devetašská jeskyn (D 2 500 km) s devíti vchody, v  minulosti vyuívaná jako vojenský sklad PHM.
Na s. svazích Staré planiny, pod legendárním prsmykem Šipka, je tu- risticky pístupná jeskyn Bao Kiro (D  3 500 m). V  bezprostední blíz- kosti je Drianovský manastir a neda- leko historické msto Veliko Tarnovo, hlavní msto druhého Bulharského státu v období 12.–14. století.
Vitoša Pohoí se zvedá v z. ásti zem, v bez- prostední blízkosti hlavního msta Sofie. Pohoí je 20 km dlouhé a 18 km široké. Pímo z pedmstí Sofie jezdí kabinová lanovka na vrch Kopitoto
ERVEN 2015 25
(1 348 m). Nejvyšší hora pohoí je erný vrch 2 290 m. Na j. svazích Vitoše se nachází nejdelší bulharská jeskyn Duchlata, dlouhá 18 200 m. Labyrint cho- deb a síní s bohatou výzdobou je rozloen v nkolika etáích.
Rila Rila je nejvyšším pohoím celého Balkánského poloostrova. Pohoí zaujímá plo- chu 2 630 km2, trojnásobnou plochu Vysokých Tater. Nejvyšší hora Musala do- sahuje 2 925 m. Je zde 38 vrchol vyšších ne Gerlachovka. Geologicky je Rila sloena z krystalických hornin a nejsou zde proto vyvinuty jeskyn.
Významnou kulturní památkou je Rilský manastir zaloený v 10. stol. Vnjší zdi kláštera jsou 24 m vysoké a 2 m široké.
Rodopy Rodopy jsou plošn rozloité hory na jihu Bulharska, dosahují délky 240 km a šíky 100 km, jedna tvrtina pohoí zasahuje do sousedního ecka. Západní ást pohoí je bohat vrásnna a lenna na adu heben, kotlin a soutsek. Hory jsou ekou Maricou odvodovány do Egejského moe. Nejvyšší horou je 2 191 m vysoký Goljam Perelik. Pevládajícími horninami jsou ruly, uly a vá- pence. Východiskem do hor je Plovdiv. Msto s bohatou historií bylo zaloeno Filipem Makedonským pod názvem Filipopoli, za ímské éry pak Trimontium (Tívrší).
V Rodopech je 8 krasových oblastí. K nejvýznamnjším náleí Dobrostanský kras s etnými jeskynmi, propastmi a závrtovými planinami. Z etných lokalit je významná Kosovská jeskyn (D 900 m) a propasti Ivanova voda (H 113 m) a Druba (H 130 m). Nemén zajímavé jsou i jeskyn situované v krasovém ka-
J. Duchlata, zícenou stropní desku pekrývá mladší generace sintr.
Sín a chodby v j. Duchlata jsou bohat vyzdobeny.
26 SPELEO 66
onu eky Sušice: Achmetova dupka s bohat zdobeným dómem o pdor