5EN302 - Schwarz

Download 5EN302 - Schwarz

Post on 02-Apr-2015

2.038 views

Category:

Documents

4 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

<p>EKONOMIE VEEJNHO SEKTORULiteratura: pednky + Ekonomie veejnho sektoru (Stiglitz) prbn test (40 bod) v 7., 8. Nebo 9. tdnu, zvren test (60 bod),</p> <p>IndexyNejstar index ekonomick svobody Freedom House. Neznmj je Fraser Institue index na nm se podlel Milton Friedman. Skld se z 5 dlch index a 23 ukazatel. Index tedy zahrnuje: A. Velikost veejnch financ B. Prvn d a bezpenost vlastnickch prv C. Dvryhodnost (smnitelnost a ne-inflanost) mny D. Mra trn svobody E. Regulace finannch trh, trh prce a podnikn 10 nejlepch zem (Maximum je 10 bod, nejmn 0 nejhor zem) 1. Honk Kong 8,97 2. Singapur 8,66 3. Nov Zland 8,3 4. vcarsko 8,19 5. Chile 8,14 6. USA 8,06 7. Irsko 7,98 8. Kanada 7,91 9. Austrlie 7,89 10. Spojen krlovstv 7,89 Dal vybran zem 13. Rakousko 16. Finsko 24. Norsko 26. Slovensko 27. Nmecko 28. Maarsko 30. vdsko 54. esk republika 70. Polsko 141. ZimbabweNenechat se strhnout statistikou (nehodnotit tvrtletn pokles HDP mon pravy a zmny vkyvy atd.).</p> <p>Veejn sektorCo vlastn dl? - Prvn systm - Vyrb (vysokokolsk studenty, poskytuje sluby nemocnice) - Spotebovv - Perozdluje (prostednictvm rozpot, je vhodn perozdlit pro mn pjmov, jeliko maj vt sklon ke spoteb)</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>1</p> <p>Veejn sektor db aby bylo prvo vynutiteln, ale aby v prosted byly tak hodnotov parametry. Jak mit velikost veejnho sektoru - Vdaje - Pjmy V jakch jednotkch mme - Absolutn celkov slo z rozpotu - Relativn podl na HDP - V osobohodinch (nejrelnj dopad) den daov svobody Efekt zklopky vdaje (v %) HDP se ji nenavrt na pvodn rove. V dob zklopky toti vznikl dluh a ten si vynut dal vdaj na daovou slubu. Veejn vdaje % HDP v EU je piblin 47 % (rostouc tendence), v Nmecku 44 %, Francie 54 % a USA 40 %. Rst veejnch vdaj v dlouhm obdob nezvis na vchoz pozici (Austrlie (z 19 na 36 %) x vdsko (z 6 na 64 %)). Rogeroekonomika (Nov Zland) a Thatcherismus (VB).</p> <p>Dvody rstu veejnho sektoruPoskytovatel veejnch statk, potra externalit - Chu (nechtj se rozhodovat sami) - YED (dchodov elasticita poptvky, je-li vt ne 1, tak to znamen, e se relativn zvyuje poptvka po statcch veejnho sektoru) - PED (Baumolv efekt neboli cenov elasticita poptvky, vychz z toho, e ve veejnm sektoru neroste tolik produktivita jako ve veejnm sektoru, ten samotn veejn sektor mus rst vce) Redistributor S rostoucm bohatstvm roste asto nerovnost, je-li poptvka po srovnn, roste VS. Data ale asto napovdaj, e rostouc VS me zvyovat nerovnosti, zvlt mezi chudmi a stedn vrstvou (tzv. Stt blahobytu). Tak dvod pro studovat VS. Vysvtlit zmny chovn (preference) zmnou prosted, motivac nastavench systmem (dlat melouch nebo ne) Zjmov skupiny - Vetn byrokracie - Ovlivuj velk skupina lid nem takov uitek postavit se mal zjmov skupin, jeliko by to velk skupin neposkytlo takov uitek, jako mal Fiskln iluze Poptvka po vych vdajchje vt ne poptvka po nzkch danch. Vdaje jsou vdy viditelnj (otevrn dlnic, DPH je schovno v cen, da z pjm peci plat zamstnavatel, j ne).</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>2</p> <p>Daov elasticita, z(d/r)anitelnost Lid preferuj veejn statky. Stt se nauil, kde vybrat dan, tak aby to obyvatele co nejmn bolelo (nejmen nklady mrtv vhy). Vy ekonomick rst v budoucnosti snadnji umon zaplatit dnen dluhy. Hopodsk praxe ukazuje, e zadluen narst velk problm a brzda ekonomickho rstu proto vahy pi 3% rstu ml by bt rozpoet vyrovnan nulov deficit pi vym rstu by ml bt pebytek. Z toho vyplv, e pokud je rst men, je monost rozpoet dofinancovat dluhem. Problm men a srovnatelnosti Statistiky nam jen penze tekouc pes VS. Srovnateln mtko porovnv o kolika % HDP rozhoduje ten kter sektor. Napklad: Vlda chce podporovat urit sektor. V jedn zemi to udl dotacemi, v druh slevou na dani. Pklad viz seit. Vsledek: Zaveden tzv. rovn dan (kter ru vyjmky) a nahrazen slev dotacemi zviditeln skuten stav, o jak velk sti HDP rozhoduje VS, i kdy se ceteris paribus nic nezmn. Velikost VS je velice dobrm hrubm ukazatelem efektivnosti. Tak ale zle na struktue vdaj. To vyzn jasn pozdji pi studiu fiskln decentralizace. Pklad: vdsko m sice vysok podl VS/HDP, ale o zpsobu vdaj je rozhodovno na velice decentralizovan rovni, blzko spotebitelm.</p> <p>Veejn sektor ve smen ekonomiceVeejn statek (Public goods) - Veejn statek je takov statek, z jeho uvn (spoteby) neme bt (technicky) vylouen spotebitel, kter za dan statek neplat - Respektive me to bt teoreticky mon, ale je to natolik drah, e to nen mon prakticky - Veejn statek je takov statek, u nho jsou transakn nklady na vylouen neplatcch spotebitel z jeho uvn pli vysok - MC na dalho spotebitele se rovnaj nule - Problm existence ernho pasara - Neschopnost potencionlnch vrobc financovat produkci tchto statk jejich prodejem nebo pronjmem - Veejn statky jsou tedy jistm druhem pozitivn externality - pojem zavedl P. Samuelson (Keynesinsky zamen), jeho definice vychz z pedpokladu nerivality mezi spotebiteli = u istch veejnch statk nezvis na tom, kolik je jich spotebovno, jejich nabdka nen omezovna (1954 Pure theory of public expenditure)</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>3</p> <p>-</p> <p>-</p> <p>od nerivality (nezmenitelnosti spoteby) odvodil nevyluitelnost ze spoteby = nklady na vylouen ze spoteby jsou pro spolenost tak vysok, e se spolenosti nevyplat vyluovat jedince ze spoteby koho by spolenost mla vyluovat? jedince, kte na produkci statk nepispvaj oban na produkci veejnch statk pispvaj neadresn pomoc dan J.M. Buchanan a VS zakladatel tzv. Public choice kritrium rozdlen na soukrom s veejn statky kolektivn volba M. Friedman k, e nic nen zadarmo R. Coase zavedl transakn nklady pkladem veejnho statku je zkladn vzdln, ze ten a psan profituje cel spolenost, v rmci tohoto pstupu se prosazuje teze tkajc se vysokch kol vysok koly jsou soukrom statek, nemohou prokzat, e z toho spolenost profituje veejn vs. soukrom statek se stejnou kvalitou a mnostvm lovk d pednost veejnmu statku (je zadarmo) ale platme za nj prostednictvm nklad ulch pleitost poskytovn veejnch statk je spojeno i se soukrommi korporacemi</p> <p>Veejn statek vs. soukrom statek - rozlien soukromch a veejnch statk nezle na vlastnictv danho statku, nebo na charakteru subjektu, kter dan statek produkuje, ale pouze na zkladn definin vlastnosti = nevyluitelnost - definice VS je tak zcela objektivn (pozitivn), nezvis na normativn vli lovka (subjektivn hodnocen) - veejn statek me produkovat soukrom sektor - soukrom statek me zajiovat veejn sektor - rovn privatizace i zesttnn nem vliv na to, zda jde o veejn statek i soukrom statek Zpsoby poskytovn VS 1. Veejn rozpoty - ada problm vyplvajc z charakteru politickho procesu a problm alokan efektivity 2. Prodej (pronjem) spolu s komplementy - Dan komplement nesm bt tak VS - Mus jt o blzk komplement - Pklad: televizn reklama a poady Nelze zmit spoleensky optimln mnostv. Selhn vldy - asov zpodn nejdve politik mus zjistit, e dan problm je, potom o nm jednat, navrhnout een, ale zde je ji dlouh asov prodleva nee to tedy dan problm, kdy je ho poteba eit - informan pevaha ednk (byrokrat) nad politikem, jsou toti na adu nezvisle na politick situaci Vvoj veejnho sektoru - jeho velikost se v rznch obdobch mnila</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>4</p> <p>-</p> <p>den daov svobody = datum, podle nho rozdlme rok, pes vdaje, kter se pom s vydlanm HDP za pedpokladu, e se rozpotov vdaje rovnaj rozpotovm pjmm a v dlouhm obdob to tak mus bt, pak porovnvm daov platby s mm pjmem v r. 2008 to byl 7. erven, v r. 2007 11. erven mezi vdaji sttu jsou velk rozdly graf v knize Vorlka kdyby statek nebyl poskytovn jako veejn (nebyl by uznn jako spoleensky prospn), pak by nabdka tohoto statku byla ni (na grafu vlevo) vdt souvislosti</p> <p>Sdlen dan (fiskln federalismus) - existuje vce rovn, na n se dan vybraj: centrln rove, regionln (obecn) rove - ve vech zemch svta je podl dan na centrln rovni vt a na vcarsko Pjmy a vdaje se pibliuj, kvli tomu, e se pln maastrichtsk kritria. Sloen daov kvta - vypot se jako pomr vnos dan, cel a pojistnho na zdravotn a sociln zabezpeen k HDP - pouv se jako pojem pro mezinrodn srovnn - R pod tlakem maastrichtskch kritri se dostv do povolenho intervalu 0 % 3 % vldnho deficitu - plnovan deficit veejnch rozpot je + 3,2 %, pi kladnm rstu 1,4 % HDP neplnme maastrichtsk kritria - kdyby R byla v Eurozn, koruna by mla ni kurz (23 K) Vnitn dluh - vznik tak, e vlda prodv dluhopisy na vnitnm trhu - vnj dluh vznik, kdy vlda prodv dluhopisy na zahraninch trzch</p> <p>Externalityobrana nen ist veejn statek, protoe nerostou nklady, je-li vce uivatel ist veejn statek = dopravn znaky, nrodn obrana, okovn proti tyfu, pojitn proti poru na fotbalovch stadionech se nejedn o ist veejn statek, jedn se o velk veejn zjem lidi zajmaj veejn vci, problm vroby a rozdlovn veejnch statk je zajm mnohem vce ne problm soukromch statk externalita ovlivuje blahobyt nkoho jinho, jsou to nezamlen dsledky pokud nastane externalita, stt by ml zashnout, alespo podle nkterch ekonom, jin poukazuj, e se nem do trhu zasahovat a pokud externality opravdu jsou, trh je neeil, eil by je jen tehdy,</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>5</p> <p>-</p> <p>pokud by se to vyplatilo (trh me selhat, jen pokud jsou vlastnick prva nepesn formulovna nevymahateln) je tk urit hranici, kde ji m stt zasahovat do trhu (mainstream) efektivita doshnout cle s co nejnimi nklady</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>6</p> <p>Ekonomie blahobytu Problm rozdlovn podle kritria efektivnosti a kritria rovnostiSnaha perozdlovnm mrnit nerovnosti v pjmech a bohatstv spolenosti. Existuj 2 koncepty: 1) nkte ekonomov vychzej z Adama Smithe, protoe ekonomie je vda o lidskm chovn a jednn a sledovn vlastnho prospchu je nejvt charakteristikou pro lovka - v lidskm chovn meme potat s tm, e kad sleduje svj vlastn prospch a e to je to, co je mu vlastn - nememe dost dobe potat s tm, e lid sleduj spoleensk dobro, ale nememe to ani vylouit - neviditeln ruka trhu = mechanismus pro sladn individulnho a spoleenskho zjmu - lovk doshne zisku a kdy m ni nklady ne jeho konkurence - to sniuje potebu jinch obstarvat si sami sluby a zbo, na kter se specializuj jin - spolenost bohatne, pokud existuje dlba prce a specializace 2) koncepce vychzejc z uitenosti sttnch zsah (merkantilismus) - Jean Baptiste Colbert jednalo se o elovou sttn politiku, kter chrn domc hospodstv ped konkurenc vychz se z pedpokladu, e tato ochrana vytvo lep podmnky pro rozvinut infant industry = nov vznikajc odvtv, kter je teba chrnit ped konkurenc</p> <p>-</p> <p>Dv zkladn vty ekonomie blahobytu 1) Za uritch podmnek vede konkurenn prosted k alokaci zdroj, kter m jednu specifickou vlastnost: nelze najt dnou jinou alokaci, kter by nkomu prospla, ani by zrove jinho nepokodila = paretovsk optimalita - paretovskou optimalitu vyuvme tak pro stanovovn rovnovhy systmu, tj. kdy porovnvme mezn prospch, mezn vnosy s meznmi nklady na rznch typech trh - tko ale urme kivku, uitkov funkce</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>7</p> <p>uitek Ptka</p> <p>E E</p> <p>bod E nkolikansobn vt uitek pro Robinsona ne pro Ptka kdy chtj rovnost, budou chtt jt do bodu E, je to rovnomrnj do bodu se dostaneme trn</p> <p>uitek Robinsona</p> <p>-</p> <p>-</p> <p>-</p> <p>-</p> <p>2) Kad bod na kivce uitkovch monost me bt dosaen psobenm trnch mechanism bez dalch zsah pi odpovdajcm rozdlen zdroj mezi astnky trhu kivka uruje maximln hladinu uitku pro jednoho lovka pi zachovn nemnnho uitku pro nkoho jinho pokud se spolenost domnv, e rozdlen uitk je nespravedliv, me to eit pomoc trnch proces k posunu z bodu E do bodu E me dojt prostednictvm trnch proces trn een = subjekt se sna dostat do odvtv, kde m komparativn vhodu, nap. opust odvtv proutnch kok a pust se do vroby igelitovch taek na kivce uitkovch monost by se pohyboval smrem od bodu E k bodu E body mimo kivku = kivka produknch monost tento systm funguje jako decentralizovan systm, kdy jeho vraznou charakteristikou je Smithova neviditeln ruka trhu a snaha po zvyovn blahobytu se dje v decentralizovanm ekonomickm systmu jin nzory: centralizovan systm je vhodnj tento nzor byl ekonomickou prax vyvrcen, protoe nefunguj ceny, kter vyvolvaj motivy a stimuly, centralizovan systm nen schopen vyvolat takov motivace jako decentralizovan systm decentralizovan systm odpovd Smithov systmu, kdy kad astnk usiluje o maximln zisk a to je nejlep pro celou spolenost, z tohoto by ekonomov mli odmtat etick hodnocen pojmu zisk zisk je mtko spnosti na trhu, mtko efektivn alokace zdroj zdroje jsou tak efektivn alokovny, e vytvej produkt, kter je vt ne hodnota vrobnch initel</p> <p>Thomas R. Malthus (1766 1834) - populan zkon nedostatek potravin v budoucnu (nepotvrdilo se) - kal, e poet obyvatel roste geometrickou adou a biva jen aritmetickou nedostatek Julian S. Simon (1932 1998) - Vyvrtil populan zkon nejdleitjm zdrojem kter m lidstvo k dispozici je mysl</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>8</p> <p>Alfred C. Pigou (1877 1955) - Koncept externality (welfare) negativn externalita mezn spoleensk produkt je men ne soukrom Ronald H. Coase (1910 -) - Externality (The problem of social cost, 1960) vysok transakn nklady (nklad na vyjednvn, formulace smluv, dohled nad dodrovnm smluv a vymhn smluv) pokud transakn nklady nzk smna e problm externalit Dva pstupy vldy a) normativn - klademe si otzku Co by vlda mla dlat? - vlda bude usilovat o to, aby zsah vedl k paretovskmu zlepen (zlep se pozice alespo jednoho subjektu, ani by se nesnila pozice jinho) - ve skutenosti k tomu nedochz - normativn ekonomie fekonom si mysl, e by mla vzrst mzda atd Hodnotov soudy, doporuen. b) pozitivn klademe si otzku Co vlda dl? pozitivn ekonomie zkoum realitu jak je a nevyn hodnotov soudy (zkoum dan jevy jak to ve skutenosti je)</p> <p>Men nerovnosti ve spolenosti - Index chudoby - Lorenzova kivka a Giniho koeficient Rovnost versus efektivnost - Zkladn otzka a problm v ekonomii blahobytu vztah mezi rovnost a efektivnost - Tento vztah je tzv. substitun (trade off) Paretovsk efektivita - Soubor podmnek nazvanch Paretovsk efektivita - Pokud dojde ke zlepen situace jednoho subjektu, ani by se zhorila situace druhho subjektu = paretovsk zlepen Spoleensk indiferenn kivka a spoleensk fce blahobytu - Pedpokld stn uitk - Je mon stat subjektivn veliiny jako je uitek - To je zkladn spor v ekonomii blahobytu Selhn vldy - Deklarovan cle se neshoduj s realitou - Neznalost mechanism volby neprodukuj kvalifikovan lidi - Prodleva mezi zjitnm situace a nprav</p> <p>Ekonomie veejnho sektoru</p> <p>9</p> <p>Politick cyklus a rozpotov rovnovhaS poklesem hospodskho rstu klesaj pjmy nerovnovha jak zaplatit deficit? Spready sttnch obligac graf pro rzn zem Evropy jejich nkladovost na pjky Credit Default Swap Kupujc plat prodvajcmu uritou prmii a prodvajc se zaruuju, e vyrovn ztrtu, kter by vznikla, pokud by nastala kreditn udlost (je ot tedy ron platba za ochranu, kterou plat kupujc podvajcmu, udv se v %) Maarsko m problm s pjovnm velk problm je v politickm cyklu. Velk vznam naasovn vydvn obligac dvra a nedvra souvis s rokovou sazbou Maarsko je vzorem nakupovn voliskch hlas vldn strany za veejn finance nakupuj hlasy voli ped volbami, aby byly znovu zvoleny. Naopak Finsko tomuto odporuje, v zvru volebnho cyklu se vldy chovaj odpovdn. John M. Keynes Co lovk nespotebovv, to spo...</p>