5en302 - schwarz

Download 5EN302 - Schwarz

Post on 02-Apr-2015

2.050 views

Category:

Documents

4 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

EKONOMIE VEEJNHO SEKTORULiteratura: pednky + Ekonomie veejnho sektoru (Stiglitz) prbn test (40 bod) v 7., 8. Nebo 9. tdnu, zvren test (60 bod),

IndexyNejstar index ekonomick svobody Freedom House. Neznmj je Fraser Institue index na nm se podlel Milton Friedman. Skld se z 5 dlch index a 23 ukazatel. Index tedy zahrnuje: A. Velikost veejnch financ B. Prvn d a bezpenost vlastnickch prv C. Dvryhodnost (smnitelnost a ne-inflanost) mny D. Mra trn svobody E. Regulace finannch trh, trh prce a podnikn 10 nejlepch zem (Maximum je 10 bod, nejmn 0 nejhor zem) 1. Honk Kong 8,97 2. Singapur 8,66 3. Nov Zland 8,3 4. vcarsko 8,19 5. Chile 8,14 6. USA 8,06 7. Irsko 7,98 8. Kanada 7,91 9. Austrlie 7,89 10. Spojen krlovstv 7,89 Dal vybran zem 13. Rakousko 16. Finsko 24. Norsko 26. Slovensko 27. Nmecko 28. Maarsko 30. vdsko 54. esk republika 70. Polsko 141. ZimbabweNenechat se strhnout statistikou (nehodnotit tvrtletn pokles HDP mon pravy a zmny vkyvy atd.).

Veejn sektorCo vlastn dl? - Prvn systm - Vyrb (vysokokolsk studenty, poskytuje sluby nemocnice) - Spotebovv - Perozdluje (prostednictvm rozpot, je vhodn perozdlit pro mn pjmov, jeliko maj vt sklon ke spoteb)

Ekonomie veejnho sektoru

1

Veejn sektor db aby bylo prvo vynutiteln, ale aby v prosted byly tak hodnotov parametry. Jak mit velikost veejnho sektoru - Vdaje - Pjmy V jakch jednotkch mme - Absolutn celkov slo z rozpotu - Relativn podl na HDP - V osobohodinch (nejrelnj dopad) den daov svobody Efekt zklopky vdaje (v %) HDP se ji nenavrt na pvodn rove. V dob zklopky toti vznikl dluh a ten si vynut dal vdaj na daovou slubu. Veejn vdaje % HDP v EU je piblin 47 % (rostouc tendence), v Nmecku 44 %, Francie 54 % a USA 40 %. Rst veejnch vdaj v dlouhm obdob nezvis na vchoz pozici (Austrlie (z 19 na 36 %) x vdsko (z 6 na 64 %)). Rogeroekonomika (Nov Zland) a Thatcherismus (VB).

Dvody rstu veejnho sektoruPoskytovatel veejnch statk, potra externalit - Chu (nechtj se rozhodovat sami) - YED (dchodov elasticita poptvky, je-li vt ne 1, tak to znamen, e se relativn zvyuje poptvka po statcch veejnho sektoru) - PED (Baumolv efekt neboli cenov elasticita poptvky, vychz z toho, e ve veejnm sektoru neroste tolik produktivita jako ve veejnm sektoru, ten samotn veejn sektor mus rst vce) Redistributor S rostoucm bohatstvm roste asto nerovnost, je-li poptvka po srovnn, roste VS. Data ale asto napovdaj, e rostouc VS me zvyovat nerovnosti, zvlt mezi chudmi a stedn vrstvou (tzv. Stt blahobytu). Tak dvod pro studovat VS. Vysvtlit zmny chovn (preference) zmnou prosted, motivac nastavench systmem (dlat melouch nebo ne) Zjmov skupiny - Vetn byrokracie - Ovlivuj velk skupina lid nem takov uitek postavit se mal zjmov skupin, jeliko by to velk skupin neposkytlo takov uitek, jako mal Fiskln iluze Poptvka po vych vdajchje vt ne poptvka po nzkch danch. Vdaje jsou vdy viditelnj (otevrn dlnic, DPH je schovno v cen, da z pjm peci plat zamstnavatel, j ne).

Ekonomie veejnho sektoru

2

Daov elasticita, z(d/r)anitelnost Lid preferuj veejn statky. Stt se nauil, kde vybrat dan, tak aby to obyvatele co nejmn bolelo (nejmen nklady mrtv vhy). Vy ekonomick rst v budoucnosti snadnji umon zaplatit dnen dluhy. Hopodsk praxe ukazuje, e zadluen narst velk problm a brzda ekonomickho rstu proto vahy pi 3% rstu ml by bt rozpoet vyrovnan nulov deficit pi vym rstu by ml bt pebytek. Z toho vyplv, e pokud je rst men, je monost rozpoet dofinancovat dluhem. Problm men a srovnatelnosti Statistiky nam jen penze tekouc pes VS. Srovnateln mtko porovnv o kolika % HDP rozhoduje ten kter sektor. Napklad: Vlda chce podporovat urit sektor. V jedn zemi to udl dotacemi, v druh slevou na dani. Pklad viz seit. Vsledek: Zaveden tzv. rovn dan (kter ru vyjmky) a nahrazen slev dotacemi zviditeln skuten stav, o jak velk sti HDP rozhoduje VS, i kdy se ceteris paribus nic nezmn. Velikost VS je velice dobrm hrubm ukazatelem efektivnosti. Tak ale zle na struktue vdaj. To vyzn jasn pozdji pi studiu fiskln decentralizace. Pklad: vdsko m sice vysok podl VS/HDP, ale o zpsobu vdaj je rozhodovno na velice decentralizovan rovni, blzko spotebitelm.

Veejn sektor ve smen ekonomiceVeejn statek (Public goods) - Veejn statek je takov statek, z jeho uvn (spoteby) neme bt (technicky) vylouen spotebitel, kter za dan statek neplat - Respektive me to bt teoreticky mon, ale je to natolik drah, e to nen mon prakticky - Veejn statek je takov statek, u nho jsou transakn nklady na vylouen neplatcch spotebitel z jeho uvn pli vysok - MC na dalho spotebitele se rovnaj nule - Problm existence ernho pasara - Neschopnost potencionlnch vrobc financovat produkci tchto statk jejich prodejem nebo pronjmem - Veejn statky jsou tedy jistm druhem pozitivn externality - pojem zavedl P. Samuelson (Keynesinsky zamen), jeho definice vychz z pedpokladu nerivality mezi spotebiteli = u istch veejnch statk nezvis na tom, kolik je jich spotebovno, jejich nabdka nen omezovna (1954 Pure theory of public expenditure)

Ekonomie veejnho sektoru

3

-

-

od nerivality (nezmenitelnosti spoteby) odvodil nevyluitelnost ze spoteby = nklady na vylouen ze spoteby jsou pro spolenost tak vysok, e se spolenosti nevyplat vyluovat jedince ze spoteby koho by spolenost mla vyluovat? jedince, kte na produkci statk nepispvaj oban na produkci veejnch statk pispvaj neadresn pomoc dan J.M. Buchanan a VS zakladatel tzv. Public choice kritrium rozdlen na soukrom s veejn statky kolektivn volba M. Friedman k, e nic nen zadarmo R. Coase zavedl transakn nklady pkladem veejnho statku je zkladn vzdln, ze ten a psan profituje cel spolenost, v rmci tohoto pstupu se prosazuje teze tkajc se vysokch kol vysok koly jsou soukrom statek, nemohou prokzat, e z toho spolenost profituje veejn vs. soukrom statek se stejnou kvalitou a mnostvm lovk d pednost veejnmu statku (je zadarmo) ale platme za nj prostednictvm nklad ulch pleitost poskytovn veejnch statk je spojeno i se soukrommi korporacemi

Veejn statek vs. soukrom statek - rozlien soukromch a veejnch statk nezle na vlastnictv danho statku, nebo na charakteru subjektu, kter dan statek produkuje, ale pouze na zkladn definin vlastnosti = nevyluitelnost - definice VS je tak zcela objektivn (pozitivn), nezvis na normativn vli lovka (subjektivn hodnocen) - veejn statek me produkovat soukrom sektor - soukrom statek me zajiovat veejn sektor - rovn privatizace i zesttnn nem vliv na to, zda jde o veejn statek i soukrom statek Zpsoby poskytovn VS 1. Veejn rozpoty - ada problm vyplvajc z charakteru politickho procesu a problm alokan efektivity 2. Prodej (pronjem) spolu s komplementy - Dan komplement nesm bt tak VS - Mus jt o blzk komplement - Pklad: televizn reklama a poady Nelze zmit spoleensky optimln mnostv. Selhn vldy - asov zpodn nejdve politik mus zjistit, e dan problm je, potom o nm jednat, navrhnout een, ale zde je ji dlouh asov prodleva nee to tedy dan problm, kdy je ho poteba eit - informan pevaha ednk (byrokrat) nad politikem, jsou toti na adu nezvisle na politick situaci Vvoj veejnho sektoru - jeho velikost se v rznch obdobch mnila

Ekonomie veejnho sektoru

4

-

den daov svobody = datum, podle nho rozdlme rok, pes vdaje, kter se pom s vydlanm HDP za pedpokladu, e se rozpotov vdaje rovnaj rozpotovm pjmm a v dlouhm obdob to tak mus bt, pak porovnvm daov platby s mm pjmem v r. 2008 to byl 7. erven, v r. 2007 11. erven mezi vdaji sttu jsou velk rozdly graf v knize Vorlka kdyby statek nebyl poskytovn jako veejn (nebyl by uznn jako spoleensky prospn), pak by nabdka tohoto statku byla ni (na grafu vlevo) vdt souvislosti

Sdlen dan (fiskln federalismus) - existuje vce rovn, na n se dan vybraj: centrln rove, regionln (obecn) rove - ve vech zemch svta je podl dan na centrln rovni vt a na vcarsko Pjmy a vdaje se pibliuj, kvli tomu, e se pln maastrichtsk kritria. Sloen daov kvta - vypot se jako pomr vnos dan, cel a pojistnho na zdravotn a sociln zabezpeen k HDP - pouv se jako pojem pro mezinrodn srovnn - R pod tlakem maastrichtskch kritri se dostv do povolenho intervalu 0 % 3 % vldnho deficitu - plnovan deficit veejnch rozpot je + 3,2 %, pi kladnm rstu 1,4 % HDP neplnme maastrichtsk kritria - kdyby R byla v Eurozn, koruna by mla ni kurz (23 K) Vnitn dluh - vznik tak, e vlda prodv dluhopisy na vnitnm trhu - vnj dluh vznik, kdy vlda prodv dluhopisy na zahraninch trzch

Externalityobrana nen ist veejn statek, protoe nerostou nklady, je-li vce uivatel ist veejn statek = dopravn znaky, nrodn obrana, okovn proti tyfu, pojitn proti poru na fotbalovch stadionech se nejedn o ist veejn statek, jedn se o velk veejn zjem lidi zajmaj veejn vci, problm vroby a rozdlovn veejnch statk je zajm mnohem vce ne problm soukromch statk externalita ovlivuje blahobyt nkoho jinho, jsou to nezamlen dsledky pokud nastane externalita, stt by ml zashnout, alespo podle nkterch ekonom, jin poukazuj, e se nem do trhu zasahovat a pokud externality opravdu jsou, trh je neeil, eil by je jen tehdy,

Ekonomie veejnho sektoru

5

-

pokud by se to vyplatilo (trh me selhat, jen pokud jsou vlastnick prva nepesn formulovna nevymahateln) je tk urit hranici, kde ji m stt zasahovat do trhu (mainstream) efektivita doshnout cle s co nejnimi nklady

Ekonomie veejnho sektoru

6

Ekonomie blahobytu Problm rozdlovn podle kritria efektivnosti a kritria rovnostiSnaha perozdlovnm mrnit nerovnosti v pjmech a bohatstv spolenosti. Existuj 2 koncepty: 1) nkte ekonomov vychzej z Adama Smithe, protoe ekonomie je vda o lidskm chovn a jednn a sledovn vlastnho prospchu je nejvt charakteristikou pro lovka - v lidskm chovn meme potat s tm, e kad sleduje svj vlastn prospch a e to je to, co je mu vlastn - nememe dost dobe potat s tm, e lid sleduj spoleensk dobro, ale nememe to ani vylouit - neviditeln ruka trhu = mechanismus pro sladn individulnho a spoleenskho zjmu - lovk doshne zisku a kdy m ni nklady ne jeho konkurence - t