2017 - dauc.cz · 2017. 3. 28. · 10. 4. 2017 spotřební daň • •splatnost daně za únor...

32017

ÚČETNICTVÍ

Odpovědnost účetní za chybějící doklady 7Kategorizace účetní jednotky 7Účtování zboží a souvisejících nákladů 7Náhradní plnění – zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností 8Stravenky 8Společnost koupil zaměstnanec 8Neuhrazené závazky po splatnosti 8Přechod z kalendářního na hospodářský rok 9Přeplatek na silniční dani 9Směnky 9Přijatá faktura v EUR, kurzový rozdíl 9Dohadná položka – nevyfakturované služby 10Uhrazená záloha 10Účtování na přelomu období 10Kauce 11

DAŇ Z PŘÍJMŮ

Firemní automobil a jeho vyřazení 12

Zaměstnávání studenta a sleva na studenta 12Ukončení účasti společníka v s. r. o. 12Sdružení fyzických osob – paušální výdaje 13Hlavní pracovní poměr, dohoda o provedení práce, mateřská a rodičovská dovolená 13Dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 14Prodej pozemku 14Prodej zděděného podílu ve společnosti s r. o. 15Stravné u podnikatele, paušální výdaje 15Odečet úroků z úvěru 15EET – zboží na dobírku 16Převod obchodního podílu společníka 16Zůstatková cena 16

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTYSměna pozemků 17Překročení obratu a povinná registrace k DPH 17Daňová povinnost osoby identifikované k dani 17

DPH u služeb 18Reorganizace a úhrada pohledávek u věřitele 18Přefakturace ubytování v EU 18Zaokrouhlování v návaznosti na DPH 19Odběr zboží pro osobní potřebu 19

DŮCHOD A PODNIKÁNÍ

Pronájem nemovité věci 20Podnikání a opravy v pronajaté budově 20Odpisy pronajímaného bytu 20Dlouhodobá nájemní smlouva – registrace k DPH 21Příjmy z pronájmu a DPH 21Uplatnění DPH u nájmu 21Pronájem objektů – povinnost EET 22Technické zhodnocení u nájemce 22

AKTUALITYNovinky v legislativě 24

TIP Wolters KluwerOBSAH

Změny ve zdravotním pojištění 2Ing. Antonín Daněk

31. 3. 2017 daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou

podle zvláštní sazby daně za únor 2017

3. 4. 2017 daň z příjmů • podání vyúčtování daně vybírané

srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2016

• podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2016, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

10. 4. 2017 spotřební daň • splatnost daně za únor 2017

(mimo spotřební daň z lihu)

zdravotní pojištění • odvod zálohy OSVČ za březen 2017 • podání Přehledu OSVČ za rok

2016, není-li OSVČ povinna podávat daňové přiznání

18. 4. 2017 daň silniční • záloha na daň za 1. čtvrtletí 2017

zdravotní pojištění • doplatek pojistného OSVČ, která

není povinna podávat daňové přiznání, za rok 2016 (nejpozději do 8 dnů po podání Přehledu)

20. 4. 2017 daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň k MOSS

daň z příjmů • měsíční odvod úhrnu sražených

záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za březen 2017

sociální pojištění • odvod zálohy OSVČ

za březen 2017 • odvod pojistného na dobrovolné

nemocenské pojištění OSVČ za březen 2017

• podání formuláře Přehled o výši pojistného zaměstnavatele za březen 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za březen 2017

zdravotní pojištění • podání formuláře Přehled o platbě

pojistného zaměstnavatele za březen 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za březen 2017

24. 4. 2017 spotřební daň • splatnost daně za únor 2017

(pouze spotřební daň z lihu)

25. 4. 2017 daň z hazardních her • daňové přiznání a splatnost daně

za 1. čtvrtletí 2017daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň

za 1. čtvrtletí a za březen 2017 • souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí

a za březen 2017 • kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí

a za březen 2017energetické daně • daňové přiznání a splatnost daně

z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2017

spotřební daň • daňové přiznání za březen 2017 • daňové přiznání k uplatnění

nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2017 (pokud vznikl nárok)

NOVĚ jako

Zjistěte více na www.dauc.cz

TÉMA MĚSÍCE

DAŇ

OVÝ

KAL

END

ÁŘ

1DAUC.cz | Otázky & Odpovědi z praxe | 1 / 2017

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

http://www.dauc.cz

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


Změny od 1. 5. 2016

Dnem 1. 5. 2016 vstoupila v platnost tzv. Doplňková smlouva k platné Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi ČR a USA, která rozšiřuje její věcnou působnost také na oblast veřejného zdravotního pojištění. To mimo jiné znamená, že osoby zaměst-nané nebo samostatně výdělečně činné v těchto státech podléhají od tohoto data právním předpisům o sociálním zabezpe-čení jako celku pouze jednoho státu. Takže například OSVČ z USA, činná v České republice, je od 1. 5. 2016 účastna v čes-kém systému veřejného zdravotního pojiš-tění. Obdobně čeští občané, vracející se z USA, musejí za účelem nároku na účast v našem systému prohlásit na zdravotní pojišťovně, že nejsou v USA výdělečně činní.

Do 30. 4. 2016 byly příjmy z provozování malých slunečních elektráren jako výroben elektřiny, pro které není podle energetické-ho zákona vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), zdaňovány jako příjmy z jiného podnikání podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tedy i s povinností placení pojistného na zdra-votní pojištění. Protože již není u fotovol-taických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kW vyžadována ERÚ licen-ce, nejde od 1. 5. 2016 o příjmy ze samo-statné činnosti dle § 7 ZDP, ale o ostatní příjmy podle § 10 ZDP. V dané souvislosti však platí přechodné ustanovení, podle kterého lze § 10 odst. 1 písm. a) ZDP použít již pro zdaňovací období roku 2016.

Změna od 1. 7. 2016

Změny v branném zákoně ovlivnily určitým způsobem i zdravotní pojištění. Bylo

zrušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravot-ním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.), což zname-ná, že od 1. 7. 2016 již stát není plátcem pojistného za osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenské-mu cvičení. Vypuštěním tohoto ustanovení se jinak nezměnil výčet osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistné-ho stát.

Změny od 1. 1. 2017

S účinností od 1. 1. 2017 se změnily pod-mínky pro placení pojistného všemi skupi-nami plátců, neboť od tohoto data:zz je stanoven nový (zvýšený) minimální

vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činnézz se zvýšila platba pojistného osobami

bez zdanitelných příjmů a zz více zaplatí stát zdravotním pojišťov-

nám i za „státní pojištěnce“, což součas-ně znamená, že se zvýšila také částka odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek definova-ných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Podívejme se nyní blíže na tyto změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění zejména po datu 1. 1. 2017.

Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč při placení pojistného zaměstnavatelem

Minimální mzda představuje pro zaměst-navatele ve zdravotním pojištění význam-nou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně

jeho poměrnou část, a projevuje se v mnoha případech, například:zz při provádění dopočtu a doplatku

pojistného do minimálního vyměřova-cího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 11 000 Kč, přičemž musí být zaměstna-vatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo nebozz při provádění tohoto dopočtu a doplat-

ku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměst-nance na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. například tehdy, když zaměstnání nebo „státní katego-rie“ netrvají po celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen (viz příklad č. 1).

Obdobně musí být minimální vyměřovací základ dodržen i v případě přečerpané dovolené. Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za poslední měsíc trvání pracovního poměru, ve kte-rém se přečerpaná dovolená zohledňuje, odúčtuje zaměstnavatel pouze náhradu mzdy a odvede pojistné z dosažené-ho vyměřovacího základu, kdyby byl tento vyměřovací základ nižší než stanovené minimum, provedl by zaměstnavatel pří-slušný dopočet.

Je-li zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, odvede zaměstnavatel v roce 2017 pojistné z část-ky minimálního vyměřovacího základu 11 000 Kč ve výši 1 485 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstna-nec částku 1 485 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravot-ní pojišťovně v rámci hromadné platby

Změny ve zdravotním pojištěníV právní úpravě zdravotního pojištění došlo v roce 2016 a od 1. 1. 2017 ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění.

ING. ANTONÍN DANĚK

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnan-cem podané žaloby na neplatnost rozvá-zání pracovního poměru rozhodl o ne pře tržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:a) dodatečně (se zpětnou platností) při-

hlásí osobu jako zaměstnance,b) odvede standardním způsobem pojist-

né ze zúčtované náhrady mzdy,c) zajistí dodržení minimálního vyměřo-

vacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:

– nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,

– byly v uvedeném období zaměst-nány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s pří-jmem alespoň na úrovni minimální mzdy,

– po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálo-hy jako OSVČ.

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může součas-ně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepře-výší polovinu částky minimální mzdy, tj. od 1. 1. 2017 částku 5 500 Kč.

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 1. 2017, v měsíci lednu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc leden dodr-žena poměrná část minimálního vyměřo-vacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:(4 : 31) x 11 000 = 1 419,35 Kčkde4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu 31 = počet kalendářních dnů v přísluš-ném měsíci11 000 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2017

Pojistné z této poměrné části minima činí po zaokrouhlení 192 Kč (0,135 x 1 419,35) a uhradí jej zaměstnanec prostřednic-tvím zaměstnavatele.V souvislosti s placením pojistného se identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smy-slu, zda v těchto situacích (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákon-né minimum.

Zaměstnání na dohodu o provedení práce

Zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ovliv-ňuje s účinností od 1. 1. 2017 placení pojistného zaměstnavatelem v případě sjednané dohody o provedení práce. Do konce roku 2016 se dopočet do minima v případě potřeby vždy prováděl u pracov-ní smlouvy nebo u dohody o pracovní čin-nosti. V období let 2012–2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě – od 1. 1. 2015 – u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl auto-maticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojiš-tění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojiš-tění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace mění. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do mini-ma 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se mini-mum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce od 1. 12. 2016 do 30. 4. 2017 s příjmem 10 200 Kč.

U dohody o provedení práce vždy pri-márně vycházíme ze zásady, že povin-nosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a pla-cení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem pře-vyšuje 10 000 Kč.V tomto případě bude zaměstnanec při-hlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce na základě této dohody, což je datum 1. 12. 2016. Vyměřovacím základem je v měsíci prosinci 2016 částka 10 200 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, platný v roce 2016.V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se návazně mění podmínky i u dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celé kalendářní měsíce leden až duben 2017, musí zaměstnava-tel v těchto měsících provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2017 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:(11 000 – 10 200) x 0,135 = 108 Kč.Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 11 000 = 1 485 Kč.Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistné-ho ze skutečně dosaženého příjmu:(10 200 x 0,135) : 3 = 459 Kča dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 459 + 108 = 567 Kč.Ze svých prostředků pak zaplatí zaměst-navatel 1 485 – 567 = 918 Kč.

Zaměstnavatel by dopočet do minima 11 000 Kč neprováděl v těchto situacích:zz zaměstnanec by měl ještě jiného

zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že za něj odvádí pojistné ales-poň z minimálního vyměřovacího základuzz zaměstnanec by v jiném zaměstnání

dosáhl příjmu, který by v součtu s pří-jmem na dohodu o provedení práce zajistil dodržení minimálního vyměřo-vacího základu – takže by například postačoval příjem u jiného zaměstna-vatele na základě pracovní smlouvy ve výši 1 000 Kč.

Zaměstnavatelé by si navzájem vydoklado-vali výši příjmu v daném měsíci a žádný z nich by neprováděl dopočet do mini mál-ního vyměřovacího základu.

PŘÍKLAD 1

PŘÍKLAD 2

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


zz zaměstnanec by zároveň podnikal jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což by zaměstnavateli doklado-val čestným prohlášením,zz zaměstnanec by spadal do některé ze

skupin osob, pro které minimální vymě-řovací základ neplatí podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Zvýšení minimální mzdy vždy ovlivňuje placení pojistného touto specifickou kate-gorií plátců. Kdo je tedy ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Mezi tyto osoby se řadí například:zz žena v domácnosti, která:

– není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

– nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

– nepobírá žádný důchod z důcho-dového pojištění,

– není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.;

zz pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že tyto příjmy se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jedno ho zaměstnavatele, nebo u více za měst-navatelů;zz pojištěnec, který pracuje pouze

v zaměstnání nezakládajícím účast na zdravotním pojištění (například čle-nové okrskové volební komise při vol-bách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrs-kové volební komise a zvláštní okrsko-vé volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky);zz student školy, která nebyla Minister-

stvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například někte-ré jazykové školy);zz student střední nebo vysoké školy

v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělový-chovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách

v ČR, oznámení o dlouhodobém poby-tu v cizině nebylo provedeno;zz absolvent vysoké školy, který po skon-

čení kalendářního měsíce, následující-ho po kalendářním měsíci, ve kterém úspěšně ukončil studium, nenastoupí do zaměstnání (zakládajícího účast na zdravotním pojištění) nebo nezačne podnikat nebo není veden u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání), a to po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce;zz student starší 26 let;zz nezaměstnaný, který není v evidenci

úřadu práce;zz osoba pracující v cizině mimo státy

Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie;zz člen náboženského řádu bez příjmu aj.,

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samo-statně, nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec, který chce být zařazen jako osoba bez zdanitelných příjmů, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojist-né ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2017 částku 1 485 Kč, do prosince 2016 činila tato platba 1 337 Kč.

Ve způsobu placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů došlo ke změně k datu 1. 5. 1995. Před tímto datem se pojistné platilo „dopředu“ (tj. do 20. dne předcházejícího měsíce), novelou zákona č. 59/1995 Sb., platnou od 1. 5. 1995, byla úhrada pojistného změněna na platbu „zpětně“, tj. obdobně jako u osob samo-statně výdělečně činných. To znamená, že pojistné je nyní splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářní-ho měsíce. Připadne-li poslední den splat-nosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Platba pojistného v nové

výši 1 485 Kč tak musí být poprvé zaplace-na za měsíc leden 2017 nejpozději dne 8. 2. 2017, a to již připsáním úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

Minimum OSVČ

Víceméně již pravidelnou změnou pro osoby samostatně výdělečně činné je každoroční zvýšení minimální výše zálohy k datu 1. 1., přičemž je pravdou, že minimální zálohu platí převážná většina podnikatelů.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2017 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 28 232 Kč, tedy 14 116 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2017 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 116 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2016 z dosavadních 1 823 Kč na 1 906 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:zz zálohu za prosinec 2016 ve výši 1 823 Kč

zaplatí nejpozději dne 9. 1. 2017,zz zálohu za leden 2017 ve výši 1 906 Kč

uhradí nejpozději dne 8. 2. 2017.

Částka 1 906 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění usta-novení o minimálním vyměřovacím zákla-du dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 1 906 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2017 platí rovněž v případě povoleného snížení zálo-hy takové osobě.

Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2016

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2016 platí ve zdra-votním pojištění následující termíny:zz do jednoho měsíce ode dne, ve kterém

mělo být podáno daňové přiznání za rok 2016 – jedná se o základní ter-mín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2017;

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


zz pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 2. 5. 2017 a Přehled tak může podat až do 3. 8. 2017.

Do 10. 4. 2017 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2016 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2016), podává Přehled oběma zdravotním pojišťovnám.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2016, provedené až do 9. 1. 2017 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:zz doplatky pojistného za rok 2015, pří-

padně za dřívější období,zz platby penále či pokut,zz platby za měsíce, ve kterých byl pojiš-

těnec registrován v průběhu roku 2016 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Platby „nových“ záloh

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejí-cího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:zz provést úpravu trvalého příkazu tak,

aby byly od příslušného měsíce place-ny zálohy v nové výši;zz samostatnou platbou uhradit případný

doplatek pojistného.

Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojist-ném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.

Doplatky OSVČ

Pokud OSVČ:zz není povinna platit zálohy na pojistné

(při samostatné výdělečné činnosti

jako vedlejším zdroji příjmů nebo v prvním roce podnikání, jedná-li se o osobu, za kterou platí pojistné stát) a pojistné doplácí jednorázovou úhra-dou nebozz je na základě úhrnu zaplacených záloh

a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě dopla-tek pojistného,

pak úhradu doplatku za rok 2016 provede v roce 2017 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2016, a to již připsáním plat-by na účet zdravotní pojišťovny.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. 1. 2017

Diskuse týkající se zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, se již staly víceméně pravidelnou součástí života naší politické scény. Za účelem zajiš-tění ekonomické stability systému veřejné-ho zdravotního pojištění deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení návrat ke koncepci pravidelné valorizace platby pojistného za „státní pojištěnce“, od níž se ustoupilo v roce 2009 přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým došlo na dlouhou dobu ke zmrazení výše platby za státní pojištěnce.

Nařízením vlády č. 181/2016 Sb. se s účin-ností od 1. 1. 2017 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 6 444 Kč, platné od 1. 1. 2016, na 6 814 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kte-rou stát pojistné platí, se zvýšila od 1. 1. 2017 z do té doby platné částky 870 Kč na 920 Kč (13,5 % z částky 6 814 Kč po za okrouhlení). To znamená, že za kaž-dou osobu, za kterou platí pojistné stát ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2017 měsíčně navíc 50 Kč.

Od 1. 1. 2017 se tak částka odpočtu zvýšila na 6 814 Kč. Tento nárok může podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet

nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezao-patřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovole-né, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Musíme si však uvědomit, že u těchto osob je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanove-ných zákonem č. 592/1992 Sb. s tím zvýhodněním, že ani zaměstnavatelé a ani osoby samostatně výdělečně činné nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Budeme-li problematiku naplňování pří-jmové stránky systému posuzovat i z pros-tého pohledu výše částek, které jednotlivé skupiny plátců hradí, pak lze také konstato-vat, že tzv. státní pojištěnci jsou skupinou pojištěnců, za které je do systému fakticky odváděno nejnižší pojistné, od 1. 1. 2017 ve výši 920 Kč. Naproti tomu osoby bez zdanitelných příjmů platí v roce 2017 měsíčně 1 485 Kč, což je jako 13,5 % z mini-mální mzdy zároveň i nejnižší platba zaměstnavatele za zaměstnance v případě, kdy pro zaměstnanou osobu platí minimál-ní vyměřovací základ a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. A výše záloh, měsíčně placených osobami samostatně výdělečně činnými, činí v roce 2017 nejmé-ně 1 906 Kč za předpokladu, že podnikatel-ská činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce. Tyto zálohové platby OSVČ (jakož i celkové roční pojistné) však mohou být i několikanásobně vyšší, což se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti dosa-žených v předcházejícím roce. Mimoto, počínaje rozhodným obdobím kalendářní-ho roku 2013 již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnavatele ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ.

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


Hodnoty pravděpodobného pojistného

Do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění bylo ustanovení o povinnosti zaměstnavatele zasílat Přehledy včleněno novelou č. 127/1998 Sb., která nabyla účin-nosti dnem 30. 6. 1998. Na základě této novelizace jsou zaměstnavatelé povinni zasílat požadované Přehledy od července 1998, což je z historického hlediska odliš-nost od sociálního pojištění, kde byly tyto Přehledy vyžadovány již dříve.

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpověd-ným plátcům začlenil zákonodárce

do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2017 se stanoví ve výši 1,5násobku všeo-becného vyměřovacího základu za rok 2015, což je hodnota 27 156 Kč. To zname-ná, že měsíční částka vyměřovacího zákla-du z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 40 734 Kč (1,5 x 27 156), 13,5 % pojistného pak po zao-krouhlení 5 500 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 750 Kč).

Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou zaměstnavatelé povinni platit i penále, a to ode dne, který bezpro-středně následuje po dni splatnosti pojist-ného do dne, ve kterém byl Přehled předložen – penále se platí i za tento den. Tento postup je uplatněn i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále podle podaného Přehledu. Je-li naopak penále z titulu pravděpodob-né výše pojistného nižší než penále

z pojistného na základě Přehledu, doplácí se ještě tento rozdíl. To znamená, že jak v sociálním, tak ve zdravotním pojištění je zaměstnavateli z titulu pravděpodobné výše pojistného vždy účtována ta částka penále, která je vyšší.

Změna v zákoně o daních z příjmů

S účinností od 1. 1. 2017 se změnilo usta-novení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, kdy lze uplatnit osvobození od daně z plateb zaměstnavatele na příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění až do výše 50 000 Kč ročně.

Jelikož je stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění přímo navázáno na (ne)zdaňování přísluš-ného plnění podle § 6 ZDP, nepodléhá od daně osvobozená hodnota příspěvku do 50 000 Kč ani odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Tabulky a informace pro daně a podnikání 2017Ivan Brychta, Marie Hajšmanová, Petr Kameník, Vít Lederer

V praktickém kapesním formátu najdete přehled nejdůležitějších pojmů, sazeb, postupů a údajů z daňových zákonů pro rok 2017.Tabulky a další přehledy jsou určeny všem, kdo potřebují snadný a rychlý přístup k důležitým údajům, především účetním, auditorům, podnikatelům a vedoucím pracovníkům podnikatel-ských subjektů.Na vydání publikace se podílí Komora daňových poradců ČR, DATEV.cz s.r.o. a Wolters Kluwer ČR, a. s.V publikaci naleznete například:zz sazby a postupy výpočtů potřebné ke správnému stanovení výše daňové povinnosti ze

všech daňových oblastí,zz důležité termíny,zz daňové odpisy,zz sazby cestovních náhrad,zz vyměřovací základy pro pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení,zz přehled dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory,zz přehled důchodů,zz přehled smluvních vztahů podle nového občanského zákoníku,zz adresy úřadů v evropských zemích příslušných k vracení vstupní DPH,zz přehled judikatury Evropského soudního dvora z daňové oblasti,zz sazby daní v Evropské unii a dalších vybraných státech.

Knižní tip

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/tabulky-a-informace-pro-dane-a-podnikani-2017.p3774.html

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/tabulky-a-informace-pro-dane-a-podnikani-2017.p3774.html

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Odpovědnost účetní za chybějící doklady

Mám podezření, že s. r. o. mi nedodává všechny doklady, aby bylo účetnictví vedeno správně. S. r. o. je v likvidaci a každý rok před účetní závěrkou mi řeknou, že za celý rok nebyl žádný účetní případ ani žádný výpis z účtu. Přitom jsem zjistila, že byla uspokojena pohledávka, ale nemám k tomu žádný doklad. Zodpovídá účetní jednotka za úplnost vedení účetnictví? Mohu bez obav zaúčtovat pouze to, co mi předá klient?

Ze zaslaného dotazu přímo nevyplývá, zda vedení účetnictví pro dotyčnou společnost s ručením omezeným tazatel provádí jako její zaměstnanec či externí dodavatel. Obecně je nicméně možné konstatovat, že primární odpovědnost za vedení účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpi-sů, a souvisejících obecně závazných právních předpisů, nese sama účetní jednotka, v tomto případě tedy příslušná společnost s ručením omezeným.

Pokud by se ze strany dotyčné s. r. o. jednalo o zjevně úmyslné uvádění nepravdivých nebo zkreslených údajů v účetnictví, mohlo by v extrémním případě dojít na straně s. r. o., popř. na stra-ně statutárního orgánu s. r. o., k naplnění skutkové podstaty trest-ného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozděj-ších předpisů. Na tento trestný čin se dle § 368 trestního zákoníku přímo nevztahuje oznamovací povinnost, nicméně pro tento pří-pad by bylo vhodné učinit ze strany tazatele opatření za účelem vyvrácení pochybností o eventuální participaci tazatele na nesprávném vedení účetnictví.

V případě pochybností o tom, zda jsou ke zpracování účetnictví předávány kompletní podklady, lze tedy jednoznačně doporučit obrátit se na příslušnou s. r. o., popř. její statutární orgán, alespoň e-mailem (či jinou uchovatelnou formou) s žádostí o doplnění podkladů, resp. o vysvětlení či vyvrácení pochybností ohledně komplexnosti předávaných účetních dokladů.

Tento postup lze doporučit i pro případ, pokud by se s. r. o. po tazateli v budoucnu např. chtěla domáhat náhrady škody z titulu nesprávného či neúplného vedení účetnictví právě s tvr-zením, že účetní při kvalitním výkonu činnosti měla nesprávnost odhalit a účetní jednotku na něj upozornit.

JUDr. Vlasta Víghová

Související předpisy:• § 254, 368 trestního zákoníku

Kategorizace účetní jednotky

Účetní jednotka (společnost s. r. o.) měla k 31. 12. 2015 hodnotu aktiv 185 480 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 22 000 Kč, prů-měrný počet zaměstnanců 2. Ke dni 31. 12. 2016 hodnotu aktiv 90 493 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 235 200 000 Kč, prů-měrný počet zaměstnanců 8. Do jaké kategorie bude účetní jednotka zařazena pro rok 2016, v jakém rozsahu bude sesta-

vovat účetní závěrku za rok 2016 a podléhá za rok 2016 společ-nost auditu?

Vzhledem k tomu, že v účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahové-mu dni bezprostředně předcházejícího účetního období (tj. roku 2015), bude se za daných podmínek jednat o mikro účetní jednot-ku. Dosažené hodnoty za rok 2016 na tom nemohou nic změnit.

Další (první) změna kategorie účetních jednotek může nastat nejdříve pro zdaňovací období roku 2018 za předpokladu, že se naplní podmínky § 1e ZÚ, a to:„pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek (tj. roku 2016 a 2017) účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b, změní od počát-ku bezprostředně následujícího účetního období (tj. 2018) kategorii účetní jednotky.“

Účetní jednotka sestaví účetní závěrku o těchto částech: rozvaha ve zkráceném rozsahu, výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, příloha v účetní závěrce v rozsahu požadavků § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Povinnost auditu účetní závěrky se pro účetní období roku 2016 posoudí podle § 20 odst. 1 ZÚ. Na jeho základě se na mikro účetní jednotky nevztahuje podle zákona o účetnictví povinnost auditu. Pokud by se na daný typ účetní jednotky vztahoval povinný audit podle jiného zákona, než je zákon o účetnictví (například zákon o bankách apod.), jednalo by se taktéž o účetní jednotku podlé-hající povinnému auditu.

Ing. Ivana Pilařová

Související předpisy:• § 1b, 1e, 20 odst. 1 ZÚ• § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účtování zboží a souvisejících nákladů

Firma se začala zabývat nákupem a prodejem zboží – kosmeti-ky ze zahraničí. K dovezenému zboží se dodělávají polepy s informacemi o výrobku v českém jazyce, některé druhy se přebalují do jiných obalů, některé zboží se dováží ve velkých baleních a tady se balí do menších. Jak účtovat o těchto nákla-dech které souvisejí se zbožím? Jsou součástí ceny dováženého zboží, účtovat tedy na 504/... , započítat do ceny zboží a při inventuře k 31. 12. bude celková cena jednotlivých kusů vč. těchto nákladů? Je objednáno také více polepů, než kolik je v současnosti zboží skladem kvůli nižší množstevní ceně, bude nutné tyto dosud nevyužité polepy k 31. 12. odúčtovat z nákla-dů na sklad?

V souladu se zákonem o účetnictví jsou součástí pořizovací ceny zásob také náklady související se jejich pořízením – zejména pře-prava, provize, clo a pojistné. Polepový či obalový materiál, kte-rým je zboží dodatečně doplněno, nelze považovat za náklad související s pořízením zboží. O tomto materiálu účtujeme stejně jako o ostatních zásobách způsobem A nebo způsobem B.

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

U způsobu B se po celé účetní období účtuje na nákladové účty a až ke konci rozvahového dne se na základě provedené inventa-rizace účtuje o zásobách v účtové třídě 1. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evi-dence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.

Náklady s přebalením jsou běžnými provozními náklady. Etikety na polepení zboží jsou materiálem, který by bylo nejlépe účtovat variantou B, tj. zbylé nepoužité etikety evidovat k rozvahovému dni na skladu.

Bc. Michaela Hauzarová

Související předpisy:• vyhláška č. 500/2002 Sb.

Náhradní plnění – zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností

Je náhradní plnění (povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením) daňově uznatelná položka a kam toto plnění zaúčtovat, na účet č. 538?

Ano, dotaz je přesně položen i správně zodpovězen. Jedná se o náklad spojený s neplněním zaměstnání povinného počtu osob se změněnou pracovní schopností za rok 2016. V roce 2016 se tato povinnost nesplnila, a vznikla proto povinnost zaplatit odvod úřadu práce. Jedná se o náklad účtovaný do období roku 2016 (účet 538 je v pořádku), daňově účinný v roce 2016 na základě § 24 odst. 2 písm. p) ZDP.


Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. p) ZDP

Stravenky

V minulém roce jsme jako s. r. o. poskytovali zaměstnancům stravenky. Část jsme jich nevydali a skončila jim platnost. Jak s nimi fyzicky i účetně naložit?

Co lze udělat s nespotřebovanými stravenkami upravuje většinou smlouva mezi vydavatelem stravenek a zaměstnavatelem. Nespotřebované stravenky je možné vrátit vydavateli stravenek, který za ně vrátí peníze. V některých případech si účtuje poplatek za vrácení, v některých provede tuto operaci zdarma. Je třeba se tedy podívat do smluvních podmínek a podle toho postupovat. Účetně by stravenky měly být vedeny jako cenina na účtu 213, na něm by tedy měly být evidovány i zbylé stravenky. Při jejich vráce-ní vznikne pohledávka za jejich vydavatelem, která bude uhraze-na při vrácení peněz. Pokud by nebylo možné na základě smluvních podmínek stravenky vrátit, jednalo by se podle mého názoru o škodu a jako takovou by ji bylo třeba zaúčtovat.

Ing. Miroslava Kočová

Související předpisy:• § 24, 25 ZDP

Společnost koupil zaměstnanec

Zaměstnanec (mistr výroby) se v průběhu roku stal 100% vlast-níkem s. r. o., pro kterou pracuje (dřívějším majitelem byla jiná s. r. o.). Zaměstnanecký poměr nadále trvá, jiný pracovní poměr (výkon jednatele) uzavřen není. Všechny mzdové náklady za celý rok jsou zaúčtovány jako u ostatních zaměstnanců. Je třeba od data změny zápisu v obchodním rejstříku přeúčtovat náklady společníka na účet 366 a 522? Nebo to u zaměstnanec-ké smlouvy není nutné a na tyto účty se účtuje v případě příjmů za „vedení“? Společník skutečně vykonává pracovní činnost, kterou dělal i jako řadový zaměstnanec. Za vedení žádné odmě-ny nepobírá.

Diskuse na téma (ne)možnosti souběhu funkcí stále není u konce. Odkloníme se tedy od právní stránky věci a soustředíme se na stránku účetní.

Závazky vůči společníkům ze závislé činnosti se skutečně účtují na účet 366, použití účtu 522 je v této souvislosti také vhodné. Pokud by se jednalo o náklad ze závislé činnosti, ale z titulu vede-ní společnosti, volíme účet 523. V dané situaci tedy postačí sou-vztažnost MD 522/D 366.


Související předpisy:• ĆÚS 019, bod 3.4

Neuhrazené závazky po splatnosti

Máme závazek 10 000 Kč, splatnost 26. 6. 2013. V roce 2015 jsme tento závazek dali do řádku 30 daňového přiznání práv-nických osob (částky, o které se zvyšuje výsledek hospodaření). Tento závazek jsem ponechala na účtu 321 (závazky). Vím, že tento závazek již nebudu nikdy hradit. Obecná promlčecí lhůta je 10 let a pak jej mám odúčtovat na účty MD 321/D 648? Nebo jej mám odúčtovat již v roce 2016, když vím, že jej nebudu hra-dit a zároveň v roce 2016 mám tuto částku vyloučit z výnosů ze základu daně § 23 odst. 3 písm. c) a tím snížit základ daně?

Z dotazu vyplývá, že ve zdaňovacím období roku 2015 daňový subjekt pravděpodobně splnil zákonné podmínky a postupoval podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP ve znění do 31. 12. 2015, jež stanovilo, že výsledek hospodaření nebo roz-díl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 2 ZDP se zvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpoví-dajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. V popsaném případě uplynulo 30 měsíců dne 26. 12. 2015. Skutečnost, že v budoucnu daňový subjekt nehodlá předmětný závazek hradit, nezakládá možnost souvztažně účto-vat na účty MD 321/D 648, neboť podle Českých účetních standar-dů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.,

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

ve znění pozdějších předpisů, konkrétně podle bodu 4.1.3. ČÚS č. 019, se na příslušný účet ostatních výnosů zaúčtují pouze práv-ně zaniklé dluhy. Promlčený závazek dále zůstává ve formě tzv. naturální obligace, což znamená, že závazek právně nezaniká a dále existuje s tím, že věřitel ztratil svůj nárok na úhradu pohle-dávky. Dlužník ovšem může svůj závazek (dluh) splnit toliko do bro volně, přičemž učiní-li tak, nepůjde u věřitele o bezdůvod-né obohacení a dlužník se posléze nemůže domáhat vrácení plnění. Lze tedy uzavřít, že pouze v případě právního zániku závazku lze souvztažně účtovat na zmíněné účty MD 321/D 648.

Pakliže by došlo k právnímu zániku závazku, potom vzhledem k tomu, že o hodnotu předmětného závazku byl za zdaňovací období roku 2015 zvýšen výsledek hospodaření (uvedením na ř. 30 daňového přiznání), daňový subjekt by hodnotu tohoto závazku ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) ZDP v účinném znění, nezahrnul za zdaňovací období, v němž došlo k právnímu zániku závazku, do základu daně, tj. uvedl by ji na ř. 140 daňového přiznání.

Ing. Pavel Matějka

Související předpisy:• § 23 odst. 2 ZDP• § 23 odst. 3 písm. a) 4 ZDP• § 23 odst. 4 písm. d) ZDP

Přechod z kalendářního na hospodářský rok

Jak přejít z kalendářního roku na hospodářský rok? Kdy požá-dat příslušný finanční úřad o povolení účtovat v hospodářském roce a jaké musí mít žádost náležitosti? Jaký je účetní a daňový postup tohoto přechodu z kalendářního na hospodářský rok?

Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok. Příslušný finanční úřad se tedy nežádá o povolení, ale tato skutečnost se mu oznamuje. Důležité je oznámit tuto skutečnost včas, aby účetní jednotka mohla přechod na hospodářský rok uplatnit tak, jak potřebuje, a nemusela čekat na další rok.


Související předpisy:• § 3 ZÚ

Přeplatek na silniční dani

Při práci na silniční dani za rok 2016 účetní jednotka zjistila, že v roce 2015 bylo chybně zadáno 5 vozů. Z tohoto důvodu bylo vystaveno dodatečné přiznání za rok 2015, kdy novým přepo-čtem vznikl přeplatek 200 Kč. Jak o této částce účtovat? Po dohodě s finančním úřadem zůstává částka jako záloha na další období.

Přeplatek na silniční dani účetní jednotka zaúčtuje na vrub účtu 345-Ostatní daně a poplatek a ve prospěch účtu 648-Ostatní pro-vozní výnosy. V souladu s § 3 odst. 1 ZÚ nemusí účtovat do obdo-bí, s nímž skutečnost časově a věcně souvisí, ale provede účetní zápis v roce, kdy skutečnost zjistila a podala dodatečné daňové přiznání.

Vzhledem k tomu, že původní předpis silniční daně za rok 2015 představoval pro účetní jednotky daňově uznatelný náklad, bude se jednat o zdanitelný výnos ovlivňující výši základu daně.

Ing. Tereza Köppelová

Související předpisy:• § 3 odst. 1 ZÚ• § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP

Směnky

Společnost si půjčuje peníze na směnky, ke kterým je vyhoto-vená pouze Smlouva o vydání směnky a závazek, jak budou vypláceny úroky a v jaké výši. Obvykle jsou vypláceny měsíčně. Jsou krátkodobé i dlouhodobé. Na jaké účty bych je měla účto-vat? A měla bych je účtovat společně s celkovým úrokem nebo jen částku, která přišla na účet? Klienti totiž částku pošlou na účet a z účtu jsou jim pravidelně zasílány úroky.

O směnkách jako o dluhových cenných papírech se u dlužníka účtuje na účtech účtové skupiny 32 – Závazky krátkodobé v případě krátkodobých závazků, případně na účtech účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky v případě závazků dlouhodo-bých. Vyplácené úroky se pak zachytí na účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady. Pokud existuje smlouva, ve které je uvede-no, jakým způsobem jsou vypláceny úroky, je třeba postupovat v souladu s touto smlouvou.


Související předpisy:• ČÚS pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly

Přijatá faktura v EUR, kurzový rozdíl

Obdrželi jsme od českého plátce DPH fakturu za platbu dálnice v Německu a servisní poplatek s touto platbou spojený.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Natur%C3%A1ln%C3%AD_obligace

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezd%C5%AFvodn%C3%A9_obohacen%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezd%C5%AFvodn%C3%A9_obohacen%C3%AD

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Faktura celkem 24,58 EUR, uvedený kurz na faktuře 27,025. Po přepočtu 664,29 Kč (základ - 661,57 + 2,72 DPH)

– platba za dálnici – 24 EUR (sazba DPH 0 %) – poplatek – 0,48 EUR (sazba DPH 21 %) = DPH 0,1 EUR.

My používáme kurz roční 27,02. Výše faktury po přepočtu naším kurzem 664,15 Kč.

Jak správně účtovat? Do DPH musí vstoupit stejná částka jako na faktuře tedy 2,72 Kč. DPH 2,72, MD 343/D 321. Dálnice – 24 x 27,02 = 648,48, MD538/D 321. Poplatek – 0,48 x 27,02 = 12,97, MD 518/D 321. Zaokrouhlení - 0,02, MD 321/D 648.

Po domluvě s dodavatelem lze platit v korunách, zaplatíme 664,29 Kč, vznikne při účtování banky kurzový rozdíl 0,14, účtuji MD 563/D 321. Je tento postup správný?

Obecně platí, že pro účely DPH používá účetní jednotka aktuální nebo pevný kurz ke dni povinnosti přiznat daň. Pro účely ocenění v účetnictví používá účetní jednotka aktuální kurz ČNB nebo pevný kurz k okamžiku uskutečnění účetního případu. Pokud používáte pevný kurz a používáte ho i pro účely DPH, musíte ho používat vždy. Nelze tedy pro účely DPH použít jednou kurz uve-dený na faktuře a jindy pevný kurz. V uvedeném případě je rozdíl velmi malý, ale v případě jiného účetního případu by mohly být rozdíly velké. V každém případě platí, že pokud fakturuje v cizí měně český plátce, je povinen údaje týkající se DPH vyjádřit také v české měně. Pokud je to možné, doporučuji dohodnout s doda-vatelem (českým plátcem) fakturaci rovnou v korunách, abyste takový problém nemuseli řešit. Zaúčtování jednotlivých položek na konkrétní účty je správné.


Související předpisy:• § 24 ZÚ• § 4 odst. 5 ZPDH

Dohadná položka – nevyfakturované služby

Mohu si dohadnou položku pasivní vytvořenou z důvodu nevy-fakturovaných služeb z roku 2015 či starších „převádět“ i do dalších let? Nebo se vytvářené dohadné položky musejí týkat vždy jen bezprostředně předcházejícího účetního období? Pokud při uzavírání roku 2016 vytvářím dohadné položky pasivní na nevyfakturované služby a tyto služby nám nebudou vyfakturovány ani do konce roku 2017, mohu tuto dohadnou položku „převést“ do dalšího roku a čekat na přijetí faktury za služby a tu si pak dát do daňových nákladů? Máme některé dodavatele, kteří vystavují faktury za své služby velmi sporadicky, a tak se nám stává, že odměnu za své služby náro-kuji až třeba s tříletým zpožděním.

Dle § 3 odst. 1 ZÚ účtují účetní jednotky podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. Takže ano,

pokud víte, že vám zpětně bude fakturováno i několik let dozadu, pak můžete mít na účtu 389 (dohadné položky pasivní) dohady i za několik let zpětně. Důležité je, abyste měla účet 389 pečlivě zinventarizován a věděla jste, čeho se která položka týká, a dle přijatých faktur souvisejících s tímto dohadem ten účet pak rozpouštěla.

Ing. Petra Konderlová

Související předpisy:• § 3 odst. 1 ZÚ

Uhrazená záloha

Dne 30. 12. 2016 jsme uhradili zálohu za služby, které jsou nám poskytovány z EU, jednalo se o 40 EUR. Dne 1. 1. 2017 přišla fa ktura. Jak zaúčtovat tuto zálohovou platbu – stačí MD 314/D 221, nebo je zde třeba řešit i DPH?

Při poskytnutí zálohy za službu do EU se dle § 24 odst. 1 ZDPH jedná o zdanitelné plnění ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Zaplacená záloha za službu z EU v prosinci 2016 se v daňo-vém přiznání na ř. 5 a nárok na odpočet na ř. 43 daňového přiznání objeví v prosinci 2016. Pokud je konečný daňový doklad vystaven v lednu 2017 na stejnou částku, tak toto zdanitelné plnění již v lednu 2017 uvádět nebudete, pokud by částka byla jiná, obje-ví se v daňovém přiznání k DPH za leden jen rozdíl mezi zálohou a částkou na daňovém dokladu.


Související předpisy:• § 24 odst. 1 ZDPH

Účtování na přelomu období

Jak správně zaúčtovat fakturu, když ji bude s. r. o. (plátce DPH) vystavovat až v únoru 2017, tudíž DUZP bude únor 2017, ale účetně se jedná o výnos roku 2016?

Dle § 3 odst. 1 ZÚ účtují účetní jednotky podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. Pokud vystavu-jete fakturu v únoru, ale jedná se o výnos předcházejícího roku (např. zpětně fakturované nájemné, účetní služby atd.), pak tuto fakturu zaúčtujete přes účty časového rozlišení. Tzn. k 31. 12. 2016 vytvoříte časové rozlišení výnosu daného roku, který bude faktu-rován až rok následující a budete k 31. 12. 2016 ve vnitřních účet-ních dokladech účtovat: časové rozlišení výnosu MD 385/D 602. V roce 2017 budete tedy vystavovat fakturu a místo účtu výnoso-vého použijete účet časového rozlišení, účtovat tedy budete MD 311/D 385 (účet 385 se v tomto okamžiku vynuluje) a DPH účtujete MD 311/D 343.

Z hlediska DPH je to složitější, dle § 21 odst. 4 ZDPH se při poskyt-nutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

jejího poskytnutí, dnem vystavení daňového dokladu nebo dnem uvedeným ve smlouvě.


Související předpisy:• § 3 odst. 1 ZÚ• § 21 odst. 4 ZDPH

Kauce

Firma, plátce DPH, vydává svým klientům čipové karty zpoplat-něné 100 Kč vratné zálohy (v případě ztráty, poškození záloha propadá). Jak správně účtovat o přijatých vratných zálohách? Karty nejsou vydávané na jméno, velká část karet se ani nevra-cí, klienti si je nechávají u sebe a jenom doplňují kredit pro čerpání služby. Skladový stav karet máme na účtu 112, přijaté zálohy a vratky evidujeme přes účet 314. Na konci každého měsíce zůstatek účtu 314 (zálohy z nevrácených karet) zaúčtu-

jeme do výnosů (648) a odvedeme DPH – jako kdybychom je prodali – může se stát, že je naopak více vrácených karet než vydaných. Na konci roku spočítáme karty na skladě a rozdíl oproti předešlému roku proúčtujeme na 501. Nebo by stačilo vyúčtovat účet 314 až na konci roku? Je takový postup z pohledu DPH a daně z příjmu správný?

Pokud se skutečně jedná o kauci – je tedy přijata primárně proto, aby byla po vrácení karty vrácena –, není její přijetí předmětem DPH. Je zcela správné účtovat o výnosu v momentě nevrácení karty (posuzování jako prodej je správný), správný je i odvod DPH. Toto účtování a odvod DPH by mělo nastat v momentě, kdy je zřejmé, že karta měla být vrácena, a vrácena není, tj. dojde k poru-šení podmínky pro vrácení a „propadnutí“ kauce. Účtování jen jednou ročně by nebylo správné (nedodržení věrného zobrazení skutečnosti v účetnictví) a také by došlo k pozdnímu odvodu DPH.


Související předpisy:• § 7 odst. 1 ZÚ

Účetní předpisy pro vybrané účetní jednotky. Praktický komentářHana Březinová

Praktický komentář účetních předpisů pro vybrané účetní jednotky je určen pro všechny, kteří jsou tvůrci nebo uživateli účetních záznamů organizačních složek státu, státních fondů podle rozpočtových pravidel, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a příspěvkových organizací.

Komentář postupuje podle věcné úpravy účetních právních předpisů. Nejprve jsou uvedeny názory na příslušná ustanovení zákona o účetnictví, která regulují vybrané účetní jednotky. Následuje výklad účetních metod a účetních postupů, kdy se prolí-nají potřebné paragrafy prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb. s příslušnými Českými účetními standardy.

Věříme, že se vám s novou metodickou pomůckou bude dobře pracovat, ulehčí vaši práci a přinese zajímavý pohled a nové aspekty účetnictví vybraných účetních jednotek.

Knižní tip

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/ucetni-predpisy-pro-vybrane-ucetni-jednotky-prakticky-komentar.p3556.html



ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Firemní automobil a jeho vyřazení

Jsem OSVČ a plátce DPH. Mám 9 let firemní automobil a chtěl bych pořídit nový. Staré auto chci prodat do autobazaru. Je obdržená cena považována za příjem? Má na tuto otázku vliv i skutečnost, že používám paušální výdaje, a tudíž automobil nevykazuji v majetku? Je možno vyřadit auto z majetku (daním výdajovým paušálem) do osobního majetku formou nějakého písemného dokumentu/prohlášení? Musí být auto prodáno s DPH, když s DPH bylo pořízeno? Auto bylo pořízeno v roce 2008, domnívám se tedy, že již není potřeba zabývat se DPH.

Z pohledu zákona o daních z příjmůPodle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů se od daně z příjmů osvobozuje příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje:zz cenného papíru,zz motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba

mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,zz movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla

zahrnuta do obchodního majetku.

Z dotazu vyplývá, že vozidlo nebylo nevloženo do obchodního majetku OSVČ. Z dotazu však nevyplývá, zda bylo vozidlo vloženo v obchodním majetku OSVČ v minulosti. Pokud by vozidlo nebylo vloženo v obchodním majetku OSVČ v době do 5 let před prode-jem, byl by příjem z jeho prodeje od daně z příjmů osvobozen.

Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce ma jet-ku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.

Skutečnost, že OSVČ uplatňovala paušální výdaje, nemá na výše uvedené vliv.

Z pohledu zákona o DPHObecně platí, že prodej automobilu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, za úplatu, je předmětem daně ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) ZDPH“. Pokud se nejedná o osvobozené plnění, je plnění, které je předmětem daně, plněním zdanitelným, tj. plněním s povinností přiznat daň na výstupu.

Odlišně se postupuje pouze při prodeji osobního automobilu, u kterého byl podle znění ZDPH před účinností zákona č. 87/2009 Sb. zakázán nárok na odpočet daně při jeho pořízení. Pokud plátce prodává automobil, u kterého nebyl v souladu s příslušnými usta-noveními ZDPH umožněn nárok na odpočet, tj. jedná se o osobní automobil, jehož vymezení odpovídá bodu 1 a 2 přechodných ustanovení zákona č. 87/2009 Sb., takovýto prodej je podle bodu 3 přechodných ustanovení novely č. 87/2009 Sb. osvoboze-ným plněním bez nároku na odpočet daně. Osvobození od daně se pak vztahuje na prodej osobního automobilu, u něhož nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně, a to jak na první, tak jakýkoli následující prodej, neboť automobil neztrácí dalším prodejem

svůj status. Pokud by se jednalo o jiný automobil než výše popsa-ný, pak by se v souladu s § 2 a 13 ZDPH jednalo o zdanitelné plnění s povinností přiznat daň na výstupu.

Mgr. Václav Pikal, Ing. Martina Matějková

Související předpisy:• § 4 odst. 1 písm. c) ZDP• § 4 odst. 4 ZDP• § 2 odst. 1 písm. a) ZDPH• § 13 ZDPH

Zaměstnávání studenta a sleva na studenta

Má nárok na slevu na studenta zaměstnanec s. r. o., který má hlavní pracovní poměr (hrubá mzda 18 000 Kč), zároveň se ještě soustavně připravuje v denním studiu na střední odborné škole na maturitu, předložil Potvrzení o denním studiu v roce 2016/2017, věk 21 let? Popřípadě mají se vyjmout (z výpočtu slevy) měsíce prázdnin (červenec a srpen 2016), po které ten zaměstnanec pracoval?

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. f ) ZDP, má poplatník nárok po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let na slevu na dani ve výši 4 020 Kč za kalendářní rok, i když pobírá příjem z trvalého pracovního poměru.

Poplatník může uplatnit snížení roční daně o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly pod-mínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považují též prázdniny, kromě prázdnin po skončení studia, jestliže by poplat-ník vykonával výdělečnou činnost po celý kalendářní měsíc po ukončení studia.

Jaroslava Křížová

Související předpisy:• § 35ba ZDP• § 12, 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Ukončení účasti společníka v s. r. o.

Při zakládání nové společnosti fyzická osoba nepodnikající – společník vložil nepeněžitý vklad do základního kapitálu spo-lečnosti – pozemek. Za rok se společník rozhodl prodat svůj podíl jinému společníkovi. Jak probíhá stanovení výše vypořá-dacího podílu a jeho výplata? Jak zdanit vypořádací podíl?

Základní vymezení vypořádacího podílu lze nalézt v § 36 ZOK. Zde lze číst, že právo na vypořádací podíl vzniká společníkovi nebo jeho nástupci v případě, kdy zanikla účast společníka na obchodní korporaci jinak než převodem podílu. Z toho vyplý-vá, že tazatelem popisovaná situace se pravděpodobně nedotýká

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

ani tak problematiky vypořádacího podílu, jako spíše prodeje obchodního podílu. Níže bude věnována pozornost oběma případům.

Zanikne-li podíl společníka jinak než prodejem obchodního podí-lu, nakládá s tímto podílem společnost, jako zmocněnec, dle § 212 a následujících ZOK. Tento tzv. uvolněný podíl se společnost pokusí nejprve do 3 měsíců prodat za „přiměřenou cenu“, přičemž ostatní společníci mají předkupní právo. Výtěžek z prodeje tvoří, po odečtení vynaložených nákladů a započtení ostatních pohle-dávek, vypořádací podíl. Pokud se podíl neprodá, společnost vyplatí společníka ze zdrojů společnosti.

Neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádací-ho podílu dle § 36 odst. 2 ZOK na základě výše podílu společníka na vlastním kapitálu společnosti, zjištěném z účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka.

Zdanění vypořádacího podílu je zakotveno v § 10 odst. 1 písm. g) ZDP. Bude-li vypořádací podíl vyplacen v nepeněžní podobě, a tento majetek byl do společnosti vložen v době kratší než 5 let před vyplacením vypořádacího podílu, převezme se jeho ocenění z účetní evidence. Proti tomuto příjmu lze dle § 10 odst. 6 ZDP uplatnit výdaje ve výši nabývací ceny podílu. Při výplatě vypořádacího podílu je společnost povinna srazit a daň dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP.

V případě, že společník prodává svůj podíl ve společnosti jiné osobě, nejedná se o příjem v podobě vypořádacího podílu, ale příjem z prodeje obchodního podílu. Příjem z prodeje obchodního podílu je upraven v § 10 odst. 1 písm. c) ZDP a opět proti němu lze uplatnit výdaj ve výši nabývací ceny podílu. Přesahovala-li by doba mezi nabytím a prodejem obchodního podílu dobu 5 let, bylo by možné u tohoto příjmu uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP.

Jan Kašpar

Související předpisy:• § 4 ZDP• § 10 odst. 1 písm. g) ZDP• § 10 odst. 6 ZDP• § 36 ZDP• § 36, 212 a násl. ZOK

Sdružení fyzických osob – paušální výdaje

Sdružení fyzických osob vede podvojné účetnictví (účetní závěrka, výkazy). Jednotlivci si potom podávají „svá“ daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Lze u těchto daňových přiznání použít uplatnění výdajů paušálem? Nejsem si jistá, zda neexistuje nějaká povinná vazba mezi podvojným účetnictvím sdružení a povinnostmi z toho plynoucími pro fyzické osoby, resp. pro zpracování daňových přiznání fyzických osob. Je správné odevzdat za fyzické osoby daňové přiznání s náklady vypočtenými paušálem, žádné výkazy, žádná příloha?

Předpokládám, že jde dle nového občanského zákoníku o společ-nost, dříve sdružení bez právní subjektivity.

I v případě, že je fyzickými osobami v rámci společnosti vedeno podvojné účetnictví dle zákona o účetnictví, pro účely daně z pří-jmů fyzických osob je možné uplatnit paušální výdaje v procen-tuální výši z příjmů dle konkrétního typu samostatné činnosti, kterou fyzická osoba v rámci sdružení vykonává. Poplatník pak v příloze č. 1 daňového přiznání zaškrtne, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů a účetní závěrku k daňovému přiznání nepřikládá.

Paušální výdaje ale nelze uplatnit v případě, že společné výdaje nejsou mezi účastníky společnosti rozděleny stejně (stejným poměrem) jako společné příjmy. Pak mohou dle § 12 odst. 1 ZDP poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.


Související předpisy:• § 7 odst. 7 ZDP• § 12 odst. 1 ZDP

Hlavní pracovní poměr, dohoda o provedení práce, mateřská a rodičovská dovolená

Zaměstnankyně u nás má podepsáno prohlášení na práce pro-váděné na základy dohody o provedení práce. Dále má u jiného zaměstnavatele hlavní pracovní poměr, ale u něj byla v roce 2016 na mateřské a nyní je na rodičovské dovolené. Za rok 2016 měla pouze příjmy od nás – na dohodu o provedení práce se zálohovou daní. Musí zaměstnankyně podat přiznání, když má hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, ale nyní od něj nemá příjmy, protože byla část roku na mateřské a další část na rodičovské dovolené?

Pokud zaměstnankyně u vás podepsala Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP, nebude příjem podléhat dani srážkové, ale dani zálohové a může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění na vyživované děti, a to nejpozději do 15. 2., po uplynutí zdaňovacího období.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho plátce nebo postupně od více plátců daně.

Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírá-na daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP (ze samostatně výdělečné činnosti, kapitálo-vého majetku, příjmy z pronájmů a ostatní příjmy) vyšší než 6 000 Kč ročně.

ZávěrPokud zaměstnankyně nemá jiné zdanitelné příjmy než u vás, podepsala u vás Prohlášení a požádala písemně o provedení ročního zúčtování záloh na daň, nemusí podávat daňové přiznání.Připomínám, že zaměstnanec může mít v daném kalendářním měsíci podepsané Prohlášení, a uplatňovat tak slevy na dani či daňové zvýhodnění vždy jen u jednoho zaměstnavatele.

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povin-nost splněna, pokud není povinen podat přiznání k dani podle § 38g ZDP.

Ing. Vlasta Ptáčková

Související předpisy:• § 6, 7–10, 36, 38g, 38k ZDP

Dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Byla jsem vyzvána finančním úřadem podat dodatečné přizná-ní k dani z příjmu fyzických osob za rok 2015. Opravuji pouze rozdílné řádky, anebo vyplňuji celé přiznání znovu? Důvodem byl prodej bytu, který jsem nabyla darem v roce 2014 od rodičů a v roce 2015 jsem jej prodala. Můžu si uplatnit nějaký výdaj? Dočetla jsem se, cituji: „Jako daňově uznatelné výdaje lze uplat-nit následující: cenu, za kterou poplatník nemovitost prokazatel-ně nabyl – jde-li o nemovitost zděděnou nebo darovanou je výdajem cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, u majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena stanovená podle § 29 ZDP, částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvise-jících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potře-bu poplatníka, přičemž k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží, zaplacená daň z převodu nemovitos-tí, i v případě, pokud je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje nemovitosti.“

V případě dodatečného přiznání k dani z příjmů fyzických osob se vyplňuje znovu celé daňové přiznání, nikoliv pouze rozdílné řádky. Na první straně je třeba zaškrtnout, že se jedná o dodateč-né daňové přiznání a vyplnit datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání (v tomto konkrétním případě se nabízí například datum doručení výzvy finančním úřa-dem). U dodatečného daňového přiznání se dále vyplňuje i 6. oddíl na straně 3, kde se vyčíslí rozdíl mezi daní spočtenou v řádném a dodatečném daňovém přiznání.

Příjem z prodeje nemovitosti se zdaní jako příjem dle § 10 ZDP. V sou-ladu s § 10 odst. 5 ZDP je v případě prodeje darované nemovitosti daňově uznatelným výdajem cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, tj. cena nemovitosti dle znaleckého posudku ke dni darování. Kromě toho lze uplatnit i další vynaložené výdaje související s prodejem nemovitosti, jako např. zaplacenou daň z převodu nemovitostí, cenu za vypracování znalec-kého posudku pro účely daně z převodu nemovitostí, poplatky rea-litní kanceláři, honorář advokáta za sepsání kupní smlouvy a případné další výdaje související s uskutečněním prodeje.


Související předpisy:• § 10 odst. 1 písm. b) ZDP• § 10 odst. 5 ZDP

Prodej pozemku

Fyzická osoba, nepodnikatelský subjekt, koupila v roce 2010 jednu třetinu pozemku (jednoho parcelního čísla) v ČR. V lednu 2017 dokoupila druhou třetinu stejného pozemku (stejného parcelního čísla). V únoru 2017 jednu třetinu podílu na pozem-ku tato fyzická osoba prodala a zároveň i inkasovala za tento prodej peněžní částku. Jakým způsobem má tato fyzická osoba vypořádat své daňové povinnosti z titulu prodeje této jedné třetiny parcelního čísla? Mohu celý tento příjem osvobodit od daně z příjmu fyzických osob? Pokud příjem nemohu osvo-bodit, podle jakého klíče mám rozdělit přijatou tržbu na část od daně z příjmu osvobozenou a na část, kterou je nutné daní z příjmů zdanit?

Ze zadání lze dovodit, že dotyčná fyzická osoba pořídila v letech 2010 a 2017 vždy jeden třetinový spoluvlastnický podíl na urči-tém pozemku (parcele), načež v roce 2017 zase jednu z těchto dvou třetin prodala. V českých právních podmínkách se přitom jedná o tzv. ideální spoluvlastnické podíly na jedné nemovité věci (pozemku, resp. parcele), a nikoli o podíly reálné (které by se daly v terénu vzájemně rozlišit). Takže se nelze postavit na příslušný pozemek a říci, že tazateli patří přesně vymezené tyto dvě třetiny např. konkrétně od plotu až támhle dozadu k ořešáku a doprava až po tamtu starou hrušku, a zbytek pozemku např. s jabloněmi a rybízem patří druhému spoluvlastníkovi. A obdobně nelze ani při prodeji ideální jedné třetiny parcely, resp. třetinového spo-luvlastnického podílu na pozemku říci, že novému spoluvlastní-kovi tazatel prodá zadní část pozemku s tím ořešákem a starou hrušní. Zjednodušeně řečeno totiž každému spoluvlastníkovi patří odpovídající poměrná část – odpovídající jeho spoluvlast-nickému podílu – z každého jednoho metru čtverečního. Možná srozumitelněji vyjádřeno vůči sousedům vystupují všichni (dva, resp. nově tři) spoluvlastníci daného pozemku jako jeden „dvou/ /trojhlavý“ vlastník, a nikoli jako dva/tři oddělení vlastníci, to by muselo dojít k rozdělení parcely a k vypořádání mezi spoluvlastní-ky, a to samozřejmě včetně adekvátní změny zápisu v katastru nemovitostí.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je u fyzických osob od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje nemovitých věcí, kde prodá-vající nebydlel – včetně holého pozemku – přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva a jejich prodejem dobu 5 let. V daném případě tedy podmínky tohoto osvobození splňuje pouze v roce 2010 první koupená třetina pozemku tazatele, zatímco příjem z prodeje druhé třetiny pozemku (koupené až v roce 2017) před-stavuje ostatní zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 1 ZDP. Potíž je v tom, že z právního hlediska nelze jedno-značně určit, která z obou dvou ideálních třetin parcely spo-luvlastněné tazatelem byla prodána, nebo zda došlo k prodeji poloviny prvně koupené třetiny a poloviny posléze koupené druhé třetiny apod. Na tyto situace pamatuje metodický pokyn Generálního finančního ředitelství k jednotnému uplatňování některých ustanovení ZDP s označením pokyn GFŘ č. D-22, který vyšel ve Finančním zpravodaji č. 3/2015, a lze jej nalézt na webu Finanční správy: „Při prodeji majetku ve spoluvlastnictví (nebo části podílu) u majetku, jehož části byly nabyty postupně, se uplatní osvo-bození příjmu v poměru, v jakém splňují podmínky pro osvobození jednotlivé části takto nabytého majetku.“

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

V daném případě je situace jednodušší, jelikož každá ze dvou inkriminovaných spoluvlastnických třetin pozemku (parcely) je stejná. Takže jelikož podmínky pro osvobození od daně splňuje jedna z těchto dvou třetin – matematicky tedy polovina spo-luvlastnického podílu – bude od daně z příjmů osvobozena rov-něž pouze polovina prodejní ceny za převod jedné z těchto spoluvlastnických třetin pozemku (parcely). Naopak druhá polovi-na prodejní ceny představuje zdanitelný ostatní příjem poplatní-ka patřící do jeho daňového přiznání.

A rovněž pouze poměrově je možno uplatnit související daňové výdaje, což bude zejména část pořizovací ceny prodané třetiny pozemku, resp. spoluvlastnického podílu. Jelikož opět nelze určit, zda byla prodána první nebo druhá třetina anebo část každé z nich, je nutno pracovat s jejich celkovou pořizovací cenou. Prodala se pouze polovina, resp. jedna z těchto dvou třetin, takže už to krátí uznatelné výdaje na polovinu, a jelikož polovina prodejní ceny je osvobozena od daně (ad výše), je nutno dále vyloučit i tuto polovinu (z poloviny) celkové pořizovací ceny za oba spoluvlastnické podíly. Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP totiž výdaje vynaložené na příjmy osvobozené od daně nejsou daňově účinné, takže ve výsledku bude daňovým výdajem jedna čtvrtina součtu pořizovacích cen obou spoluvlastnických (třetinových) podílů na předmětném pozemku (parcele). Je ale třeba ještě pamatovat na obecně platné omezení výdajů týkajících se kategorie „ostatních příjmů“ stanovené § 10 odst. 4 ZDP, podle kterého nejsou daňově účinné výdaje převyšující úhrn zdanitelných ostatních příjmů stejného druhu – v daném pří-padě tedy konkrétně příjmů z převodu nemovitých věcí.

Ing. Martin Děrgel

Související předpisy:• § 4 odst. 1 písm. b) ZDP• § 10 ZDP• § 25 odst. 1 písm. i) ZDP

Prodej zděděného podílu ve společnosti s r. o.

Společník založil společnost s r. o. v roce 2002 s vkladem 300 000 Kč. V roce 2014 tento společník zemřel. Dědictvím při-padl podíl ve společnosti dceři. Podíl v roce 2016 prodala za 500 000 Kč. Bude dcera zdaňovat celou prodejní cenu nebo si může odečíst vklad? Budu zdaňovat v § 10?

V daném případě nelze převzít časový test otce, díky kterému by se dalo přemýšlet o osvobození příjmu. Dcera tedy musí v § 10 zdanit příjem z prodeje obchodního podílu 500 000 Kč a podle § 10 odst. 4 si jako výdaj může uplatnit nabývací cenu podílu, která by podle § 24 odst. 7 písm. c), v případě nabytí podílu bezúplatně (děděním), měla být stanovena podle zvláštního právního předpisu o oceňování ke dni nabytí podílu v obchodní korporaci. Příjem ve výši 500 000 Kč snížený o znalcem stanove-nou nabývací cenu tvoří základ daně v § 10.

Ing. Tomáš Brokl

Související předpisy:• § 10 odst. 4 ZDP• § 24 odst. 7 písm. c) ZDP

Stravné u podnikatele, paušální výdaje

Může si podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, dávat do výdajů náklady na obědy? Nemá žádné zaměstnance. Podnikatel pro-vozuje fitness centrum a při tom prodává potravinové doplňky. Jaký bude mít paušál? Může použít paušál, pokud má jednoho zaměstnance a cvičitelky na dohodu o provedení práce? Je paušál omezen nějakým příjmem?

Ad 1) Podnikatel, fyzická osoba, může uplatňovat výdaje na vlastní stravování při pracovních cestách, obdobně jako zaměstnanci – ovšem jen v případě, že jeho pracovní cesta trvá déle než 12 hodin – tzv. zvýšené stravné na pracovních cestách. Obdobně to platí i pro zahraniční pracovní cesty, v tom případě včetně kapesného.

Pokud však máte na mysli výdaje na stravování v pracovních dnech mimo pracovní cesty (analogicky jako stravenky zaměst-nancům) – takové výdaje na vlastní stravování nelze u podnikající fyzické osoby uplatnit.

Ad 2) Výše paušálních výdajů se řídí druhem podnikání. Pokud máte příjmy z více druhů podnikání, je nutno je rozčlenit podle druhů a uplatnit výdajový paušál pro každý druh příjmů zvlášť. Ve vašem případě se však jedná o jediný druh příjmů, s výdajo-vým paušálem 60 %. Uplatnění paušálu není podmíněno existencí či neexistencí zaměstnanců.

Zákon však omezuje výši takto uplatněných paušálních výdajů částkou 1 200 000 Kč, tj. pro roční příjmy nejvýše 2 000 000 Kč. Další omezení spočívá v tom, že pokud uplatníte výdajový paušál a dílčí základ daně u příjmů z podnikání a u příjmů z pronájmu v součtu převyšují 50 % z celkového základu daně, nemůžete už uplatnit daňovou slevu na manželku bez vlastních příjmů ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

RNDr. Libor Fiala

Související předpisy:• § 7 odst. 7 ZDP• § 24 odst. 2 písm. k) ZDP• § 35ca ZDP• § 163 zákoníku práce

Odečet úroků z úvěru

Přítel s přítelkyní koupili byt do spoluvlastnictví (50:50), užíva-jí ho k bydlení, na koupi bytu použili úvěr, oba jsou účastníci úvěru. Nebrání nic tomu, aby si přítel odečetl celou výši úroků ve svém daňovém přiznání?

Nebrání, přítel může ve svém daňovém přiznání odečíst celou výši zaplacených úroků, přestože jsou účastníky úvěru oba dva a nemovitost mají ve spoluvlastnictví.

V případě, kdy je účastníků úvěru více osob, uplatní dle § 15 odst. 4 ZDP odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. V případě koupě bytu musí být poplatník

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

uplatňující nárok na odpočet úroků zároveň vlastníkem, resp. spo-luvlastníkem nemovitosti, jak potvrzuje pokyn GFŘ D-22 k jednot-nému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP.


Související předpisy:• § 15 odst. 4 ZDP• pokyn GFŘ D-22 k § 15 odst. 3 a 4 ZDP

EET – zboží na dobírku

Prodávám zboží na dobírku (PPL mi z prodeje pošle peníze na účet), budou tyto tržby podléhat EET? Pokud máme miliono-vé tržby hrazené převodem a jednou za 3 měsíce nám někdo zaplatí 2 000 Kč hotově, musíme mít EET?

Bohužel, ano. I v tomto případě se jedná o evidovanou tržbu, a jak vyplývá z § 3 odst. 1 ZET, je každý poplatník povinen před přijetím první evidované tržby požádat o autentizační údaje. V případě, že se jedná o platby převodem z účtu na účet, nejsou splněny for-mální znaky evidované tržby, a tudíž tyto platby nepodléhají evi-denci tržeb.

Ing. Jiří Nigrin

Související předpisy:• § 4, 5, 13 ZET

Převod obchodního podílu společníka

Společnost s r. o. vznikla 1. 3. 2007, má dva společníky, každý s podílem 50 %. Základní kapitál činí 200 000 Kč, vklad každého společníka tedy 100 000 Kč. Společníci se dohodli na ukončení účasti jednoho z nich. Notářským zápisem se dohodli na převe-dení podílu končícího společníka na společníka zůstávajícího: „Převodce (odcházející společník) převádí svůj podíl ve výši 100% podle poměru vkladu Kč 100 000 nabyvateli (zůstávající společ-ník). Převod podílu je úplatným převodem. Převodce a nabyvatel se dohodli na ceně i podílu Kč 3 000 000.“Jak tato transakce proběhne účetně i daňově u společníků i v účetnictví společnosti?

Následky transakce u s. r. o.Společnost je předmětem prodeje, nikoliv jeho účastníkem. V s. r. o. dojde pouze ke změně analytického účtu 411, který již nebude dělen na dva společníky, ale zůstane pouze jeden. Ze s. r. o. ze stejného důvodu (není smluvní stranou) nemohou odejít žádné peníze. Z pohledu s. r. o. nedojde prakticky k žádným účet-ním ani daňovým dopadům.

Následky transakce u prodávajícího společníkaPokud se jedná o fyzickou osobu, která není účetní jednotkou, budeme řešit pouze dopady daňové. Pokud podíl na s. r. o. prodá-vající společník vlastnil alespoň 5 let před prodejem, příjem je od daně osvobozený. Osvobozené příjmy se nedaní ani se

neuvádějí v daňovém přiznání. Není-li tato podmínka délky doby držby splněna, jedná se o příjem zdanitelný uváděný jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Jako výdaj proti tomuto příjmu bude uplatněna nabývací cena podílu (hodnota vkladu při vzniku s. r. o., případně kupní cena, pokud byl prodávaný podíl nabyt koupí).

Následky transakce u kupujícího společníkaPředpokládám, že i kupující je fyzickou osobou. Nákup další části podílu u něj nevyvolá žádné daňové dopady, pouze ve vztahu k této nové části podílu bude samostatně běžet nová pětiletá lhůta pro osvobození příjmu z případného prodeje podílu. Kupující uhradí prodávajícímu cenu podílu z vlastních prostředků, nikoliv z prostředků společnosti.


Související předpisy:• § 4 odst. 1 písm. r) ZDP• § 24 odst. 7 ZDP

Zůstatková cena

V roce 2016 jsme koupili automobil na úvěr a po část roku ho řádně platili, ale v průběhu roku jsme ho prodali, a tudíž jsme automobil nevlastnili k 1. 1. ani k 31. 12. Prodejní cena byla pochopitelně nižší než cena pořizovací bez DPH. Zajímá mě, zda záporný rozdíl mezi prodejní cenou a nákupní cenou bude z daňového pohledu náklad společnosti, či nikoliv?

Podle § 24 odst. 2 ZDP je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů také zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2 ZDP), s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. c) a § 25 ZDP, a to u prodaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat. Odpisy se sta-noví pro účely zákona o daních z příjmů z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27 ZDP. Hmotným majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí také samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 ZDP) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Předpokládám, že vstupní cena auto-mobilu byla vyšší než 40 000 Kč, a vozidlo tedy bylo hmotným majetkem pro účely zákona o daních z příjmů. Podle § 29 odst. 2 ZDP se za zůstatkovou cenu pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku. Vzhledem k tomu, že zákon nelimituje za výše uvedených podmí-nek výši zůstatkové ceny, kterou lze v případě prodeje zahrnout do daňových výdajů, lze do výdajů zahrnout celou zůstatkovou cenu, která je v tomto případě shodná s cenou vstupní, neboť vozidlo nebylo odpisováno.

Mgr. Václav Pikal

Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. c) ZDP• § 26 odst. 1, 2 ZDP• § 29 ZDP

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY

Směna pozemků

Směňujeme pozemky. V směnné smlouvě je stanovena cena pozemků, zároveň je vyhotoven posudek. Pro zařazení do majetku je pro nás rozhodující ocenění v směnné smlouvě (propočet podle bonity půdy), anebo posudek? Zároveň se týká odvodu DPH, směna je posuzována jako prodej.

Směnná smlouva je upravena v § 2184 NOZ a přiměřeně se u ní použijí ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se každá ze stran směnné smlouvy považuje ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou přijímá, za stranu kupující.

U podnikatelů se bude při stanovení pořizovací ceny vycházet z § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., upravující způsoby oceňování dlouhodobého majetku a vymezující náklady související s jeho pořízením. Dle odstavce 8 uvedeného ustanovení se dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční poři-zovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

Shodně se bude určovat základ pro výpočet DPH v případě, že dodání pozemků není od DPH osvobozeno. Pokud jsou ve směn-né smlouvě ceny pozemků sjednány, budou základem DPH.

Ing. Jan Ployer

Související předpisy:• § 2184–2188 NOZ• § 47 odst. 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Překročení obratu a povinná registrace k DPH

Poplatníkovi byla zrušena registrace k DPH z moci úřední pro nepodávání daňových přiznání k datu 14. 1. 2015. Od tohoto data vystavoval faktury jako neplátce DPH bez uvedení daně. Po překročení částky 1 000 000 Kč se přihlásí k registraci plátce DPH podle § 6 ZDPH. Finanční úřad v roce 2016 zjišťuje z účet-nictví roku 2013 a 2014 částku 1 000 000 Kč a konstatoval, že poplatník měl být plátcem DPH od 15. 1. 2015, neboť překročil obrat 1 000 000 Kč za předchozích 12 měsíců po sobě jdoucích. Jak je možné postupovat v tomto případě? Je tento postup finančního úřadu správný? Nebo má poplatník počítat obrat od 15. 1. 2015?

Obrat pro účely daně z přidané hodnoty je vymezen v ustanovení § 4a ZDPH jako souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzem-sku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitost-ně. Plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane ve smyslu § 6 ZDPH v případě, pokud její obrat za nejvýše

12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 mil. Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Jednotlivé úplaty se zahrnují do obratu pro účely registrace až při uskutečnění plnění. Přestože je v zákoně o DPH uvedeno, že do obratu se zahrnují úplaty bez daně, je nutné upozornit, že toto platí pouze pro plátce, kteří sledují výši svého obratu pro účely zrušení registrace a také pro určení délky zdaňovacího období. Osoby povinné k dani, které nejsou plátci, započítají celkovou částku úplaty za plnění. Výši svého obratu pro účely registrace osoba povinná k dani nesleduje v rámci příslušného kalendářního roku (např. obrat v roce 2016) či od určitého data (např. 15. 1. 2015), ale v rámci neustále „plynoucího“ období 12 bezprostředně před-cházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

V případě uvedeném v dotazu nejsou známy všechny relevantní skutečnosti, které v minulosti nastaly, zejména pak důvody, které vedly správce daně ke zrušení registrace ex offo. Lze tedy pouze obecně uvést, že ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 ZDPH správ-ce daně zruší registraci plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daní (což je pravděpodobně v dotazu uvedený případ, jelikož mezi tyto závažné důvody patří mj. také nepodávání daňových přiznání, a to ani po výzvě správce daně), avšak musí také současně platit, že obrat plátce nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendář-ních měsíců 1 mil. Kč, což však nebylo splněno, jak je zmíněno v dotazu.

Závěrem je důležité dodat, že jakoukoliv správnost, nesprávnost či zákonnost postupu správce daně nelze zkonstatovat na zákla-dě informací, které tazatel uvede ve svém dotazu. Má-li tazatel za to, že v jeho případě nebylo postupováno správně, nechť vyu-žije zákonem stanovených prostředků ochrany. Správnost či zákonnost postupu při správě daní může být primárně posouzena pouze k tomu příslušným orgánem Finanční správy ČR.

Ing. Pavel Matějka

Související předpisy:• § 4a, 6, 106 ZDPH

Daňová povinnost osoby identifikované k dani

Je pravda, že identifikovaná osoba, která přijme službu od registrované osoby v jiném členském státě s místem plnění v ČR, musí odvést DPH, ale nemůže si toto nárokovat na vstupu, tzn. že jí vznikne daňová povinnost?

Ano, je to skutečně tak. Identifikovaná osoba má ve srovnání s plátcem omezená práva i povinnosti. Povinnost přiznat daň mají podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH jak plátci, tak i identifikované osoby.

Pokud jde však o uplatnění nároku na odpočet daně, podle § 72 ZDPH, ten se vztahuje pouze na plátce. V případech tuzemských plnění pak identifikované osoby nemají povinnost uplatňovat daň na výstupu, ale nemají také nárok na odpočet daně.

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTYIdentifikované osoby tak vystupují v pozici „výběrčího daně“ v pří-

padech přijetí služby od osob neusazených v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku nebo při pořízení zboží z jiného členského státu.

Ing. Jiří Nigrin

Související předpisy:• § 6h, 72 ZDPH• § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH

DPH u služeb

Plátce DPH vede daňovou evidenci, podniká v advokacii a poří-dil si dům do osobního vlastnictví, který pronajímá jako byty, nebytové prostory a garážové stání, od jednotlivých odběrate-lů odebírá služby (elektrickou energii, plyn a vodu), u kterých si uplatňuje odpočet DPH. Tyto služby přeúčtovává i s DPH na jed-notlivé nájemce, v průběhu roku se stává, že byt nebo nebyto-vý prostor není obsazen, z důvodů rekonstrukce nebo nového nájemce a služby jdou za vlastníkem. U nájemného uplatňuje osvobození od DPH, čímž mu za rok vznikl malý koeficient (31 %). Příjmy z advokacie má 900 000 Kč a z nájmu 1 700 000 Kč. Musím krátit koeficientem i příjmy z advokacie? Hlavně mi jde o služby, protože tam na mu vstupu po krácení koeficientem vzniká malý odpočet a odvede daleko vyšší částky. Nebo nemu-sím si u služeb vůbec brát v úvahu DPH jak na vstupu, tak na výstupu?

Plátce krátí nárok na odpočet daně (daň na vstupu) v případě, kdy použije přijaté zdanitelné plnění (zboží nebo službu) jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely (kdy nárok na odpočet nemá). V takovém případě je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně („odpočet daně v částečné výši“). Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 ZDPH (použití jak pro ekonomickou činnost, tak pro jinou než ekonomickou činnost (např. pro soukromou potřebu, bezúplatná plnění apod.) nebo podle § 76 ZDPH (použití pro plnění s nárokem na odpočet daně i pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet).

Ve vašem případě by se mohlo jednat jen o takové použití přijaté-ho zdanitelného plnění, např. zboží, jak pro činnost advokáta (zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně), tak pro nájem osvobozený od daně bez nároku na odpočet daně. Napadá mě např. použití počítače jak pro agendu advokáta, tak pro smlouvy o nájmu domu (pokud je to možné). Jinými slovy, krátit daň na vstupu je plátce povinen tehdy, pokud použije stejné plnění pro různé činnosti, resp. pro plnění s různým nárokem na odpočet daně.

Pokud budou přijatá zdanitelná plnění jednoznačně pořizována tak, aby i daňové doklady obsahovaly plnění výlučně použitelná pro činnost advokáta a samostatně daňové doklady s plněními výlučně použitými např. pro opravy domu, bytových a nebyto-vých jednotek, popř. garážových stání, pak není třeba nárok na odpočet daně u plnění pro činnost advokáta krátit. Jestliže bude některé plnění (zboží nebo služba) použito jak pro činnost

advokáta, tak pro nájem osvobozený od daně, pak je povinností plátce nárok krátit.

Ing. Ladislav Pitner

Související předpisy:• § 72, 73, 75, 76 ZDPH

Reorganizace a úhrada pohledávek u věřitele

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, obdržela na ban-kovní účet úhradu ve výši 8,27 % svých všech přihlášených pohledávek dle reorganizačního plánu. Jakým způsobem má být provedena úhrada? Bude každá přihlášená pohledávka částečně uhrazena ve výši 8,27 %, s tím, že přednostně bude uhrazena DPH? Zbývající část pohledávek již uhrazena nebude, musí je tedy OSVČ nadále evidovat v knize pohledávek nebo jakým způsobem je lze vyřadit z evidence?

V tomto případě bych postupoval opatrně a poměrně bych roz-početl přijatou částku na zdanitelný příjem, který vstupuje do základu daně z příjmů a na část odpovídající DPH. Domnívám se, že tato situace není žádným zákonem v současné době upravena.

Uveďme tedy příklad, kdy přijmete například v hotovosti 100 000 Kč, přičemž celková částka vystavené faktury činí 121 000 Kč (základ daně = 100 000 Kč, DPH = 21 000 Kč). Ve chvíli, kdy přijmeme částku 100 000 Kč, musíme částku rozdělit na zda-nitelný příjem a na DPH. K tomu bych využil koeficientu dle § 37 odst. 2 ZDPH. Dle tohoto ustanovení využijeme tzv. koeficient, který vypočteme v případě 21 % sazby následovně 21/121 = = 0,1736 – koeficient se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. Z při-jaté částky tedy bude DPH 17 360 Kč, zbylých 82 640 Kč bude zdanitelným příjmem. Analogicky se použije, pokud zdanitelné plnění podléhá některé ze snížených sazeb DPH.

Pokud nelze odvodit, ke které pohledávce (respektive, ke kterým pohledávkám) se platba váže, lze si práci zjednodušit a začít hra-dit například jednu velkou pohledávku, protože dopad do zákla-du daně to neovlivní.

Ostatní pohledávky, které nejsou a nebudou uhrazeny, neboť to vychází z reorganizačního plánu, vyřadíme z evidence pohledá-vek, respektive je přestaneme dále evidovat jako neuhrazené.

Ing. Matěj Nešleha


Přefakturace ubytování v EU

Zaměstnanec na služební cestě v EU, ubytování hradí mateřská společnost, která poté částku přefakturuje dceřiné společnosti v Česku. Jak je to s DPH – jedná se o reverse charge, a je tedy

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTYnutné v Česku DPH přiznat a zároveň si ho nárokovat? V přípa-

dě, že si zaměstnanec hradí ubytování sám a do vyúčtování služební cesty dá doklad včetně DPH, placený v zemi EU, jak je to v tomto případě s DPH?

1) Současné znění ZDPH nemá pro přefakturaci specifická pravi-dla a přefakturaci chápe jako nákup a prodej s uplatněním DPH v běžném daňovém režimu, tj. jak daně na výstupu, tak nároku na odpočet daně podle podmínek ZDPH. V případě, že se jedná o poskytnutí služby, např. ubytování, je třeba také posoudit místo plnění a podle toho daň uplatnit. V případě ubytování poskytnu-tého v některé členské zemi EU je místo plnění tam, kde se nachá-zí nemovitá věc, ve které je ubytování poskytnuto (viz § 10 ZDPH). To znamená, že pokud český plátce pořídí ubytovací službu např. ve Francii, je tato služba zdaněna francouzskou daní a pokud ji český plátce poskytne (přeprodá) další osobě, rovněž plátci v ČR, je povinen tuto službu zdanit opět ve Francii (pokud je ve Francii registrován k DPH, má nárok na odpočet daně).

Služba ubytování nemůže být zdaněna prostřednictvím reverse charge, protože místo plnění bude vždy ve Francii, nikdy ne v ČR.

2) Pokud zaměstnanec předloží doklad vč. francouzské daně a doklad není na firmu, tak můžete pouze převzít takto do nákla-dů, už se s dokladem a daní nedá nic jiného dělat.


Související předpisy:• § 10, 14 ZDPH

Zaokrouhlování v návaznosti na DPH

Jak se správně zaokrouhlují faktury? Většina softwarů nabízí základ daně + DPH a pak zaokrouhlení. Zaokrouhlujeme zásad-ně nahoru nebo je správné zaokrouhlení na haléře dolů a naho-ru? Zaokrouhlení přidáváme k základu daně nebo k DPH? Je na závadu, když námi vydané faktury necháme tak, jak vychází částka na 2 desetinná místa, když nám většina zákazníků platí bankovním převodem?

Zaokrouhlování daně řeší v DPH § 37 odst. 1 ZDPH, kde je uvede-no, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč na celou korunu dolů. Samozřejmě se ale zaokrouhlovat jednotlivé částky nemusí, můžete mít klidně

faktury s částkami na 2 desetinná místa, až pak částky uváděné v daňovém přiznání k DPH musíte zaokrouhlit.

Zaokrouhlení účtujete do nákladů nebo do výnosů, většinou se k tomuto účelu využívají účty 648 a 548.



Odběr zboží pro osobní potřebu

Společnost s r. o. provozuje e-shop s prodejem zboží. Jednatel společnosti si odebírá občas zboží pro svou osobní potřebu – bezplatně. Jak vypořádat DPH z těchto odběrů? Odvést zpět pouze DPH uplatněné při nákupu (tzn. z nákupní ceny) nebo je potřeba odvést z ceny obvyklé, tj. ceny prodejní?

Jednatelé některých společností by si měli uvědomit skutečnost, že majetek společnosti není z hlediska daňového majetkem jed-natele. Než se dostanu k samotné dani z přidané hodnoty, dovo-lím si též upozornit, že se nepochybně na straně jednatele jedná o zdanitelný příjem, který by měl být zdaněn.

Dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH se za dodání zboží považuje též použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňová-ním ekonomických činností. Toto ustanovení rozšiřuje § 13 odst. 5 ZDPH, dle kterého se použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických čin-ností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

Základem daně by s ohledem na § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH a § 36a odst. 1 ZDPH měla být výhradně cena obvyklá podle čl. 72 směrnice o DPH, nikoli pouze náklady.

Ing. Matěj Nešleha

Související předpisy:• § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH• § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH• § 36a odst. 1 ZDPH

ZPĚT NAOBSAH


PR

ON

ÁJE

M N

EMO

VIT

ÝCH

VĚC

Í

Pronájem nemovité věci

Musí mít fyzická osoba, která pronajímá nemovitost a dál ji nají-má, na tuto činnost živnostenský list, nebo může zdaňovat podle § 9 a nemusí být u toho živnostník? Paní živnostnice měla dvě činnosti, pronajímala velkou nemovitost, v části měla prodejnu (a na to živnostenský list) a zbylé části najímala dalším jednotliv-cům. Nyní s obchodem končí, ale zůstává jí ještě na 2 roky proná-jem a další nájem nemovitosti. Může si úplně zrušit živnost?

Dle ustanovení § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona, není „pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“ živností, a není k němu tedy vyžadováno živnostenské oprávnění. Příjmy z nájmu, nejde-li o příjmy z podnikání zdaňované podle § 7, se zdaňují podle § 9 zákona o daních z příjmů. Pouze z důvodů prostého pronajímání nemovitostí tedy není nutné udržovat živnost.

JUDr. Vlasta Víghová

Související předpisy:• § 3 odst. 3 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon• § 7, 9 ZDP

Podnikání a opravy v pronajaté budově

Podnikatel část roku (leden–červen 2016) podnikal v pronajaté budově, kde provedl po dohodě s pronajímatelem nové elektroinstalace a rozvod vody. Může si tyto výdaje dát rovnou do nákladů (celková částka cca 150 000 Kč), nebo je musí odepisovat jako technické zhodnocení, i když neměl budovu ve svém majetku? Do jaké odpisové skupiny pak toto technické zhodnocení patří – kolik let se odpisuje? Jak postupovat v pří-padě nutnosti odepisování, když pak pronájem ukončil a budo-vu opustil? Ze strany pronajímatele nedošlo dosud k finanční-mu vyrovnání, protože ještě nedošlo k dohodě mezi pronajíma-telem a nájemcem, jak se to celé bude řešit. Zároveň podnikatel nakoupil několik opotřebených strojů, kde pořizovací cena jednotlivých strojů byla do 40 000 Kč, takže se jednalo o nákup přímo do nákladů. Některé stroje ale musel během roku nechat opravit, cena za opravy u některých strojů během roku dosáhla částky cca 80 000 Kč včetně práce a dopravného. Musí tyto stro-je zařadit do majetku a odepisovat? Jedná se o technické zhod-nocení strojů? Hodnota k odepisování pak bude: pořizovací cena + ceny za opravy + dopravné a práce účtované firmou provádějící opravy?

Nová elektroinstalace a rozvod vody v ceně nad 40 000 Kč jsou technickým zhodnocením budovy. Abyste mohl jako nájemce toto technické zhodnocení odepisovat, potřebujete písemný sou-hlas pronajímatele, až poté zařadíte technické zhodnocení budo-vy do stejné odpisové skupiny, v jaké budovu odepisuje pronajímatel, nejpravděpodobněji v odpisové skupině č. 4, kde se budovy odepisují 30 let dle § 30 odst. 1 ZDP. V případě ukončení pronájmu pak do daňových nákladů uplatníte zůstatkovou cenu neodepsaného technického zhodnocení budovy, a to ve výši vyrovnání, které dostanete od pronajímatele. Ve vašem případě tedy nemůžete náklady na elektroinstalaci dát do daňově

uznatelných výdajů přímo a na technickém zhodnocení a mož-nosti odepisování jste se s pronajímatelem nedohodli, tyto výdaje tedy vůbec nijak do nákladů firmy nedostanete. Oproti tomu při ukončení pronájmu by měl pronajímatel zvednout svůj daňový základ o tento nepeněžní příjem ve formě technického zhodno-cení budovy a odvést z něj daň z příjmů.

Pokud je pořizovací cena hmotného majetku – ve vašem případě strojů – do 40 000 Kč, pak se účtují přímo do daňově uznatelných výdajů najednou. Pokud dochází skutečně jen k opravám – obno-vení funkčnosti strojů, výměna vadných dílů za bezvadné atd., pak nezávisle na ceně vstupuje tato oprava celá do daňových nákladů. Pokud by se však jednalo o technické zhodnocení dle § 33 odst. 1 ZDP, tedy o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpra-vy daných strojů, pak v částce nad 40 000 Kč toto technické zhod-nocení vstupuje do pořizovací ceny stroje, pokud je technické zhodnocení realizováno v roce nákupu stroje a pak se spolu se vstupní cenou stroje odepisuje. Pokud je technické zhodnocení realizováno v pozdějších letech a ve výši nad 40 000 Kč za rok, pak se odepisuje samostatně a musí se odepisovat ve stejné odpisové skupině, v jaké by se odepisoval i daný stroj.


Související předpisy:• § 30 odst. 1 ZDP• § 33 odst. 1 ZDP

Odpisy pronajímaného bytu

Poplatník koupil byt v roce 2006 a od roku 2010 byt pronajímal, příjmy zdaňoval dle § 9 a uplatnil výdaje ve výši 30 %. V roce 2017 chce uplatnit skutečné výdaje k pronájmu včetně odpisů. Jakým způsobem se stanoví vstupní cena pronajímaného bytu? Je možné stanovit reprodukční pořizovací cenu znaleckým posudkem provedeným v roce 2017? Bude-li vypracován v roce 2017 znalecký posudek, započne odpisování v roce 2017 prv-ním rokem odpisu (jako by byl byt pořízen v roce 2017) nebo se použije odpis odpovídající osmému roku odpisování (jako by se odpisovalo od roku 2010)?

Úvodem připomeňme, že při změně způsobu uplatňování daňových výdajů z paušálních stanovených ve výši 30 % příjmů z nájmu podle § 9 odst. 4 ZDP na skutečné prokazované záznamy o výdajích, případně účetnictvím dle § 9 odst. 6 ZDP, je nutno pamatovat na jednorázovou úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP. Podle tohoto ustanovení musí takovýto poplatník zvýšit základ daně, resp. rozdíl příjmů a výdajů o hod-notu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. V daném případě tedy půjde zejména o dlužné nájemné. „Nezdaňovanou“ výjimkou jsou pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, tj. za dlužníkem: jehož konkurs byl zamítnut pro zcela nepostačující majetek, který je v úpadku, zemřel nebo zanikl (pokud nešlo o tzv. spojenou osobu), anebo na jehož maje-tek je uplatňována veřejná dražba či exekuce. Základ daně (dílčí základ daně) se takto upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, v daném případě tedy již za rok 2016, kdy poplatník naposledy uplatňoval paušální výdaje u příjmů z nájmu.

ZPĚT NAOBSAH


PR

ON

ÁJE

M N

EMO

VIT

ÝCH

VĚC

Í

Pravidla stanovení vstupní ceny hmotného majetku – v daném pří-padě pronajímaného bytu, resp. bytové jednotky – najdeme v § 29 odst. 1 ZDP. Jelikož dotyčný poplatník předmětný hmotný majetek pořídil úplatně – v roce 2006 – je nutno začít v § 29 odst. písm. a) ZDP, kde je stanoveno, že vstupní cenou se rozumí pořizovací cena, která se určí v souladu s účetními pravidly. Což znamená, že se obec-ně zjistí ze součtu ceny, za kterou byl daný majetek pořízen (cena pořízení) a nákladů s jeho pořízením souvisejících (vedlejší nákla-dy pořízení). Ovšem pro případ, že jde o nemovitý majetek poří-zený úplatně fyzickou osobou (slovy zákona jde o poplatníka uvedeného v § 2 ZDP), stanoví citované ustanovení dvě výjimky, které mají přednost před účetně pojatou pořizovací cenou:1) U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil

úplatně … v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). (Poznámka: V tomto odkazovaném písme-nu d) se dozvíme, že vstupní cenou má být reprodukční poři-zovací cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění p. p., a to již zpětně ke dni zahájení nájmu.)

2) U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně … v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení.

V dotazovaném případě poplatník (fyzická osoba) předmětný nemovitý majetek (byt) pořídil úplatně v roce 2006 a jeho proná-jem zahájil v roce 2010, tedy po méně než 5 letech, tudíž se jej týká výjimka ad 2). Což znamená, že vstupní cenou pronajímané-ho bytu – nemovitého hmotného majetku – zůstává povinně prokázaná pořizovací cena (ad výše), kterou je ale možno zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jeho opravy a technické zhodnocení, které poplatník realizoval do zahájení pronájmu bytu v roce 2010. Vstupní cenu bytu, coby základnu jeho odpisů proto nelze stanovit na úrovni reprodukční pořizovací ceny znaleckým posudkem o aktuální „tržní“ ceně v roce 2017, ani coby znaleckou hodnotou zpětně k zahájení nájmu bytu v roce 2010.

Ing. Martin Děrgel

Související předpisy:• § 9 odst. 4, 6 ZDP• § 23 odst. 8 písm. b) ZDP• § 29 odst. 1 ZDP

Dlouhodobá nájemní smlouva – registrace k DPH

Neplátce DPH (s. r. o.) jako majitel nemovitosti uzavřel s plát-cem DPH v lednu 2017 nájemní smlouvu na tuto nemovitost na 10 let v celkové hodnotě nájmu 1 200 000 Kč a tato částka je jednorázově splatná do konce února 2017. Od kterého data se majitel nemovitosti stane ze zákona plátcem DPH?

Pomineme-li ostatní důvody pro povinnou registraci plátce sta-novené ZDPH, povinně se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nejčastěji stává plátcem překročením obratu stanove-ného ve výši 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejí-cích po sobě jdoucích kalendářních měsíců, avšak s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Obratem se pro účely ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plně-ní v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobo-zené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH (mimo jiné tedy i nájem nemovité věci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Přitom se do obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.

Protože nájem nemovité věci je ze ZDPH osvobozen od daně bez nároku na odpočet, znamená to, že v dotazu uvedený nájem sice překračuje stanovený obrat pro povinnou registraci plátce, ale pokud nemá neplátce (s. r. o.) ještě za stejné období 12 kalendář-ních měsíců kromě od daně osvobozeného nájmu alespoň mini-mální obrat za plnění také zahrnovaná do obratu (zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet atd.), registrovat povinně jako plátce DPH se nemusí.

Aby bylo možno na váš dotaz v úplnosti odpovědět, je třeba znát podrobnější údaje o obratu (jeho složení) a kalendářní měsíc, za který obrat překročí stanovenou částku.


Související předpisy:• § 4a, 6–6f, 56, 56a ZDPH

Příjmy z pronájmu a DPH

Soukromá osoba dosáhla příjmů z pronájmu ve výši 1 200 000 Kč. Nemovitost pronajímá podnikatelům – plátcům DPH. Musí se hlásit na finančním úřadě, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně?

Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdou-cích kalendářních měsíců přesáhne 1 mil. Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Správci daně obvykle vyzývají neplátce DPH, kteří na svém daňo-vém přiznání k dani z příjmu vykážou příjmy vyšší než 1 mil. Kč, aby se zaregistrovali k DPH. V případě, že jde o příjmy výhradně osvobozené od DPH, postačí správci daně tuto skutečnost na výzvu prokázat. Zákon však nezná žádnou obecnou povinnost hlásit příjmy osvobozené od DPH.

Ing. Jan Ployer


Uplatnění DPH u nájmu

Jsem podnikatel, plátce DPH, zdaňovaný příjem v § 7. Mám ve svém vlastnictví majetek – nebytový prostor – který nikdy

ZPĚT NAOBSAH


PR

ON

ÁJE

M N

EMO

VIT

ÝCH

VĚC

Í

nebyl zařazen do podnikatelského majetku a který chci prona-jímat neplátci DPH. Zdaňovat budu v § 9. Mohu fakturovat bez DPH a výdaj uplatňovat buď % (30 % z příjmů), nebo ve skuteč-ných nákladech (faktury za opravy v ceně celkem – neuplatním DPH). Nebo musím vystavit fakturu s DPH (jelikož jsem plátce), a tím pádem u oprav můžu uplatňovat odpočet DPH? Je situace stejná v případě, že majetek byl v evidenci majetku podnikate-le a byl vyřazen a je nyní pronajímán?

Zákon o DPH vnímá příjmy z pronájmu jinak, odlišně od zákona o daních z příjmů. Z pohledu ZDPH je pronájem ekonomickou činností, jedná se tedy o předmět daně z přidané hodnoty.

Další souvislosti DPH a příjmů z pronájmu obsahuje § 56a ZDPH. Z něj vyplývá, že pronájem neplátci DPH je činností, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně na vstupu, a není možné (až na výjimky, tou však není pronájem nebytového prostoru) u této činnosti zvolit zdanění. Z toho také dále vyplývá, že u vstupů souvisejících s pronájmem není možné uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu (§ 72 ZDPH).

Dané skutečnosti nijak nesouvisejí s tím, zda je, byl či není maje-tek zařazen v obchodním majetku plátce a zda se jako výdaj uplatňují skutečné či paušální výdaje.


Související předpisy:• § 5 odst. 2 ZDPH• § 56a, 72 odst. 1 ZDPH

Pronájem objektů – povinnost EET

Podnikatel, fyzická osoba, má příjmy dle § 7. Je plátcem DPH. Dále má příjmy dle § 9 – příjmy z pronájmu chalupy, chaty. Je nutné, aby z těchto pronájmů musel mít zavedenou elektronic-kou evidenci tržeb? Většina příjmů z těchto pronájmů je stejně zasílána od nájemců na osobní účet pronajímatele.

Pro určení, zda se jedná o příjem podléhající evidenci tržeb podle ZET, je zásadní určení, zda se jedná o ubytování podle § ZDP, nebo o nájem podle § 9 ZDP.

V případě ubytování podle § 2326 až 2331 NOZ je zapotřebí živ-nostenské oprávnění podle přílohy č. 4 živnostenského zákona na volnou živnost obor činnosti 55 „Ubytovací služby“. Ubytovací služba umožňuje ubytované osobě užívat vyhrazené prostory včetně společných prostor a využívat služby s tím spojené. Na tento příjem podle § 7 ZDP, tj. samostatná činnost, se vztahuje povinnost EET již od 1. 12. 2016.

V případě nájmu podle § 2201 až 2320 NOZ nájmem přenechává pronajímatel nájemci k jeho výhradnímu užívání celou či jasně vymezenou část nemovité věci. V § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona je uvedeno, že živností není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Podle ZET a metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb čj. 119930/16/7100-10114-109736 je pronájem a správa

vlastních nebo pronajatých nemovitostí vč. bytů a nebytových prostor zpravidla pronajímaných k dlouhodobějšímu ubytování na měsíc nebo rok zařazen ve 3. etapě, tj. od 1. 3. 2018.

Ing. Vlasta Ptáčková

Související předpisy:• § 7, 9 ZDP• § 2201–2320, 2326–2331 NOZ• příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon)• pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování někte-

rých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb čj. 119930/16/7100-10114-109736

Technické zhodnocení u nájemce

Fyzická osoba vede daňovou evidenci, je plátce DPH, má v nájmu budovu, kterou technicky zhodnocuje. Technické zhodnocení ještě nebylo zařazeno do užívání a neodepisuje se. Samozřejmě má souhlas vlastníka nemovitosti. Nyní se stalo, že fyzická osoba je ve špatném zdravotním stavu a zřejmě již nebude moci vykonávat podnikatelskou činnost. Jakým způso-bem lze prodat technické zhodnocení vlastníkovi budovy a jaké budou dopady u daně z příjmů obou stran a u DPH? Na jaký účet zaúčtuje vlastník (právnická osoba) příjem z technického zhodnocení budovy a bude to u něho zdanitelný příjem?

Z pohledu daní z příjmůZ právního hlediska se zásahy do najatého majetku představující tzv. technické zhodnocení zpravidla stávají ihned součástí zhod-nocené věci, a spolu s ní jsou proto majetkem (ve vlastnictví) pronajímatele (vlastníka) této pronajaté věci. Například když nájemce vybuduje (a uhradí) dělící příčky v najaté kanceláři, stá-vají se tyto příčky (nové stěny) součástí stavby, a spolu s ní proto jsou ve vlastnictví majitele kanceláře, resp. dané budovy. Proto není právně možný prodej technického zhodnocení nájemce vlastníkovi, který už je věcně a právně jeho vlastníkem. Nehledě na skutečnost, že „technické zhodnocení“ v souladu s § 33 ZDP, představuje de facto pouze souhrn vynaložených výdajů na sta-vební úpravy, modernizaci či rekonstrukci. A takovýto „úhrn výda-jů“ fakticky není možné někomu prodat.

Co je ale naopak právně přípustné a v praxi poměrně rozšířené, to je peněžitá náhrada (části) výdajů vynaložených nájemcem na technické zhodnocení od vlastníka (pronajímatele) takto zhodnocené věci. A s touto možností počítá rovněž daňový zákon. Obecně totiž podle § 25 odst. 1 písm. p) ZDP platí, že technické zhodnocení – ať už vynaložené vlastníkem, nebo nájemcem – není daňově účinný výdaj (náklad). Může se jím ale stát nepřímo skrze daňové odpisy. A to u vlastníka zhodnocené věci ze vstupní (zůstatkové) ceny navýšené o technické zhodno-cení v souladu s § 29 odst. 3 ZDP, a u nájemce formou přímých odpisů daného technického zhodnocení za podmínek § 28 odst. 3 ZDP (zejména písemný souhlas pronajímatele s tímto odpisováním).

ZPĚT NAOBSAH


PR

ON

ÁJE

M N

EMO

VIT

ÝCH

VĚC

Í

Při ukončení nájemního vztahu, případně při zrušení souhlasu vlastníka pronajaté věci s odpisováním jejího technického zhod-nocení nájemcem bývá obvykle dohodnuta určitá úplata – náhra-da výdajů vynaložených nájemcem za technické zhodnocení majetku pronajímatele. V souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP je u nájemce daňově účinným výdajem daňová zůstatková cena technického zhodnocení – pokud jej ani nezačal odpisovat, tak půjde o plnou vstupní (pořizovací) cenu technického zhodnocení – ale jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhod-nocení (ať už je bude nájemci platit vlastník zhodnocené věci, nebo třeba nový nájemce).

Současně je třeba vidět i majetkovou situaci u vlastníka zhodno-cené věci, který za technické zhodnocení financované nájemcem např. v hodnotě 100 000 Kč hradí dohodnutou náhradu jen 60 000 Kč. Na což pamatuje § 23 odst. 6 ZDP s možností vzniku zdanitelného nepeněžního příjmu z titulu technického zhodno-cení hrazeného nájemcem při ukončení nájemního vztahu. Vlastník věci totiž tímto de facto získává do své plné majetkové dispozice zhodnocenou část svého zhodnoceného majetku, u níž byl doposud omezen a limitován nájemním vztahem (závazkem) vůči nájemci. S čímž souvisí § 29 odst. 6 ZDP, podle kterého vlast-ník při ukončení nájmu zvýší vstupní cenu majetku o zmíněný nepeněžní příjem z titulu technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Odcházejícímu nájemci poskytnutá náhrada má totiž věcně u vlastníka zhodnocené věci charakter výdajů na technické zhodnocení jeho vlastního majetku, o což se zvýší jeho vstupní cena, z níž se počítají daňové odpisy. Načež vlastník standardně pokračuje v odpisování zhodnocené věci z takto zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.

Z pohledu daně z přidané hodnotySystém DPH nezná odpisy ani časové rozlišení, pro nárok na odpo-čet daně je určující jen jedno datum – den uskutečnění zdanitel-ného plnění, případně dřívější den přijetí úplaty na toto plnění. Což je spravedlivě přesně ten den, kdy naopak plátci (a to zpravi-dla dodavateli) vznikla povinnost přiznat DPH na výstupu. Takže ať už je od plátce koupena nová výrobní linka, nebo došlo „jen“ k jejímu technickému zhodnocení, má příjemce tohoto

zdanitelného plnění – je-li rovněž plátcem – obecně nárok na okamžitý odpočet této daně. Postačí splnit obecnou podmín-ku stanovenou v § 72 odst. 1 ZDPH, že jej využije pro účely zde vyjmenovaných činností – především pro vlastní zdanitelná plně-ní, a v případě tuzemských plnění samozřejmě ještě mít daňový doklad.

Ovšem i v rámci DPH je zohledněna skutečnost, že se jedná o předmět dlouhodobé spotřeby. V souladu s § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 ZDPH je technické zhodnocení pro účely DPH považová-no za dlouhodobý majetek. Na což navazuje povinnost kontroly následného skutečného využití takového „dlouhodobého majet-ku“ – a to u movitých věcí a jejich technického zhodnocení v délce 5 let, u věcí nemovitých a jejich technického zhodnocení 10 let. A když v této lhůtě dojde k relevantní změně v rozsahu použití dlouhodobého majetku je plátce povinen nebo oprávněn provést úpravu původně uplatněného odpočtu daně podle pravidel § 78 až 78d ZDPH.

V případě technického zhodnocení provedeného nájemcem jde při ukončení nájmu o poskytnutí služby v obecném smyslu § 14 ZDPH. Jedná se tedy o zdanitelné plnění poskytnutí služby ve smyslu ZDPH, která se služba považuje za poskytnutou dnem ukončení nájmu. Základem pro výpočet DPH je sjednaná úplata, resp. náhrada nájemci (plátci) za jím vynaložené výdaje charakte-ru technického zhodnocení.

Ing. Martin Děrgel

Související předpisy:• § 23 odst. 6 ZDP• § 25 odst. 1 písm. p) ZDP• § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP • § 28 odst. 3 ZDP• § 29 odst. 6 ZDP • § 33 ZDP• § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH• § 14 ZDPH• § 72 odst. 1 ZDPH• § 78–78d ZDPH

Knižní tip

První zkušenosti s EET – elektronickou evidencí tržebTomáš Hajdušek, Milan Vodička

Účelem publikace je podat jejím čtenářům ucelenou informaci o elektronické evidenci tržeb, a to nejen z hlediska legislativní úpravy a stanovené metodiky, ale zejména z hlediska konkrétních praktických kroků a postupů při jejím zavádění ve firmách a provozu v praxi. Snahou autorů bylo shromáždit a uspořádat co největší množství informací odrážejících především reálnou praxi, které by usnadnily zavedení a provozování EET u různých druhů podnikatelských subjektů.

Oba autoři při přípravě příručky vycházeli ze svých praktických poznatků při zavádění elektronické evidence tržeb jak u malých hospůdek, stravovacích provozů a penzionů, tak u nadnárodních řetězců typu McDonald’s.

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/prvni-zkusenosti-s-eet-elektronickou-evidenci-trzeb.p3766.html

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/prvni-zkusenosti-s-eet-elektronickou-evidenci-trzeb.p3766.html

ZPĚT NAOBSAH


AK

TUA

LITY

ČÚS pro podnikateleČeské účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

daňový řád zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 500/2002 Sb. vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

ZDNVzákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDNNVzákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

ZET zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

ZoR zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZSDzákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

ZÚ zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

ročník XIXelektronický měsíčník3/2017

vydáváWolters Kluwer ČR, a. s. www.wolterskluwer.com

odpovědná redaktorka Ludmila Caletkovátel. 246 040 435e-mail: [email protected]

technický redaktorJan Kučeratel. 246 040 484e-mail: [email protected]

odborný dohled dotazůIng. Drahomíra MartincováIng. Ivana Pilařová Ing. Ladislav PitnerIng. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

novinky v legislativěMgr. Ondřej Dráb

adresa redakce Wolters Kluwer ČR, a. s. Otázky & odpovědi z praxe U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel. 246 040 444 fax 246 040 401

předplatné tel. 246 040 400 e-mail: [email protected]

sazbaMartina Průšová

Nevyžádané příspěvky nevracíme. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury. ISSN 1803-9031.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: www.dauc.cz/predplatne/.

Datum rozeslání 28. 3. 2017

© Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017

OTÁZKY & ODPOVĚDI

Časopis je dostupný také v systému ASPI.

Novinky v legislativě1. Pokyn GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení ve znění

dodatku č. 1

Dotčené zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) a daňový řád přepisy (č. 280/2009 Sb.)

Úplné znění pokynu Generálního finančního ředitelství upravujícího postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kont-rolního hlášení dle § 101k zákona o dani z přidané hodnoty ve znění jeho dodatku č. 1 ze dne 2. 3. 2017 (účinného od 6. 3. 2017).

Účinnost: od 6. 3. 2017 (Publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2017)

2. Dodatek č. 1 k pokynu GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

Dotčené zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) a daňový řád předpisy: (č. 280/2009 Sb.)

Novela pokynu Generálního finančního ředitelství upravujícího postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k zákona o dani z přidané hodnoty. Účinnost: od 6. 3. 2017 (Publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2017)

3. Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Dotčené zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) předpisy:

Novela zákona o dani z přidané hodnoty přesouvá noviny a časopisy do druhé snížené sazby daně (10 %).

Účinnost: od 1. 3. 2017 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 33/2017)

Zkratky a úplné názvy předpisů

http://www.wolterskluwer.com

mailto:[email protected]



www.dauc.cz/predplatne/

2017 - dauc.cz · 2017. 3. 28. · 10. 4. 2017 spotřební daň • •splatnost daně za únor...

Documents